Územně analytické podklady Kraje Vysočina

Transkript

1 4. úplná aktualizace Územně analytické podklady Kraje Vysočina B 3. Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci, zahrnující zejména požadavky na odstranění nebo omezení urbanistických, dopravních a hygienických závad, vzájemných střetů na provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití území, slabých stránek, hrozeb a rizik souvisejících s nevyvážeností územních podmínek udržitelného rozvoje území Pořizovatel: Krajský úřad Kraje Vysočina Odbor územního plánování a stavebního řádu KVĚTEN

2 B URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI, ZAHRNUJÍDÍ ZEJMÉNA POŽADAVKY NA ODSTRANĚNÍ NEBO OMEZENÍ URBANISTICKÝCH, DOPRAVNÍCH A HYGIENICKÝCH ZÁVAD, VZÁJEMNÝCH STŘETŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN V ÚZEMÍ A STŘETŮ TĚCHTO ZÁMĚRŮ S LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, SLABÝCH STRÁNEK, HROZEB A RIZIK SOUVISEJÍCÍCH S NEVYVÁŽENOSTÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 1. Požadavky na odstranění urbanistických závad a problémů 2. Požadavky na odstranění dopravních závad a problémů 3. Požadavky na odstranění závad a problémů technické infrastruktury 4. Požadavky na odstranění hygienických závad a problémů 5. Ohrožení území povodněmi a jinými rizikovými jevy 6. Požadavky na odstranění vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území 7. Požadavky na odstranění střetů záměrů s limity využití území 8. Požadavky na odstranění slabých stránek, hrozeb a rizik souvisejících s nevyvážeností územních podmínek udržitelného rozvoje území 1. Požadavky na odstranění urbanistických závad a problémů Přetrvávající obecné nadmístní urbanistické problémy a závady: Problémy nerovnoměrného rozvoje dílčích území v kraji; existence progresivních a regresivních oblastí, mj. v důsledku velké geomorfologické rozmanitosti území kraje, problematiky odlehlosti a zhoršené dopravní dostupnosti, oslabenosti územních podmínek pro hospodářský rozvoj a sociální soudržnost obyvatel území. Problém zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a os republikového a nadmístního významu; využití územně plánovacích nástrojů pro posílení jejich rozvojových předpokladů; podkladem pro upřesnění jsou území vyhodnocená v ÚAP kraje jako progresivní zejm. SJ osa území kraje, území s vazbou na dálnici D1 a dále centra sídelní struktury vymezená v aktualizaci ÚAP. Problematické se jeví vymezení rozvojové osy republikového významu v severním výběžku kraje. Pozornost je nutno věnovat pokrytí území ÚPD a ÚPP; námět na podporu rozvoje vyjmutí sídel Nové Město na Moravě a Žďár nad Sázavou z území CHKO Žďárské vrchy. Problém bude řešen v ZÚR. Vymezení republikové rozvojové osy v severní části kraje je řešitelné v PÚR. Problém zpřesnění vymezení specifických oblastí nadmístního významu; využití územně plánovacích nástrojů pro podporu oslabených územních podmínek pro hospodářský 2

3 rozvoj a soudržnost obyvatel území; ochrana ohrožovaných specifických územních hodnot těchto území (např. kulturní památky); podkladem pro upřesnění jsou území vyhodnocená v ÚAP kraje jako regresivní zejm. okrajová území kraje, vnitřně periferní území; pozornost nutno věnovat pokrytí území ÚPD a ÚPP. Ochrana specifických hodnot kraje - přírodní, kulturní a civilizační hodnoty; územní koordinace rozvojových záměrů, zamezování nadměrné technizace a fragmentace krajiny v procesu urbanizace a suburbanizace, při rozvoji dopravní a technické infrastruktury vyvolaném mj. potřebou zajistit tranzitní vztahy aglomerací Prahy, Brna, Hradce Králové a Pardubic (např. VRT, zkapacitnění dálnice D1, dálková energetická vedení, obnovitelné zdroje, HÚRAO a další). Problém vývoje poptávky a nabídky ploch pro ekonomický rozvoj; útlum rozvoje průmyslových a komerčních zón na zelené louce ; využitelnost existující nabídky rozvojových ploch (Jaroměřice nad Rokytnou, Ždírec nad Doubravou); další vývoj v dosud rozvojových lokalitách (např. Velké Meziříčí, Humpolec); problémy využití opuštěných ploch typu brownfield (bývalá zemědělská a průmyslová výroba, zchátralé rekreační zařízení a kulturní památky); disponibilní územní rezervy stávajících výrobních areálů. Problémy většího, ale přiměřeného využití specifických přírodních a kulturně historických hodnot kraje pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu; řešení problematiky nízké úrovně ubytovací kapacity a veškeré obslužné infrastruktury; rozvojové záměry bez nadměrného měřítka, podpora tzv. měkkých forem rekreace a cestovního ruchu - kongresová turistika, cykloturistika, agroturistika, hipoturistika atd. K odstranění těchto urbanistických závad a problémů pomůže realizace záměrů navržených v této dokumentaci. K tomu dopomůže pokrytí území kvalitní ÚPD a její uplatňování. Průnik do konkrétních obcí je určen v tabulce níže a také v tabulce záměrů. 2. Požadavky na odstranění dopravních závad a problémů Přetrvávající obecné nadmístní dopravní závady a problémy: Problémy zlepšení vnějších dopravních vazeb kraje (zejm. Jihlavy a dalších významných sídelních středisek Kraje Vysočina) vůči významným sídelním aglomeracím hlavního města Prahy, krajských měst Brna, Hradce Králové a Pardubic, ostatním sousedícím krajským městům a významným sídelním střediskům; posílení dopravních vazeb kraje v mezistátních vztazích zejména k příhraničním oblastem Rakouska a k Vídni. Problém bude řešen v ZÚR KrV. Dle konkretizace dopravních problémů, jsou některé problémy určené k řešení již v PÚR. Zlepšení vnitřní dopravní provázanosti sídelní struktury uvnitř kraje; důraz kladen zejména na vazby k dálnici D1, k vybrané silniční a železniční síti, vazby ke krajskému městu a k dalším významným sídlům Kraje Vysočina; řešení problémů zlepšení dopravní obsluhy rozptýlené venkovské sídelní struktury a oblastí s oslabenými územními podmínkami pro hospodářský a sociální rozvoj. 3

4 Problémy tranzitní dopravy, která zatěžuje, nebo by v budoucnosti mohla zatěžovat území kraje (zejména dálnice D1, vysokorychlostní železniční trať - VRT). Problém bude řešen v ZÚR KrV. Dle konkretizace dopravních problémů, jsou některé problémy určené k řešení již v PÚR. Kapitola 2. Požadavky na odstranění dopravních závad a problémů je doplněna samostatnou Konkretizací dopravních problémů k řešení v ÚPD. Konkretizace dopravních problémů k řešení v ÚPD 1. Dálnice D1 otevřená koncepce přestavby pro zajištění kapacity a bezpečnosti provozu (problém přetrvává a je nadále sledován i přes pokračující práce na rozšiřování části dálnice) Pro záměr rozšíření stávající čtyřpruhové dálnice D1 v úseku Mirošovice Kývalka na šestipruh probíhá postupná realizace na částech území kraje. Jde o zajištění kapacity a bezpečnosti mezinárodního dálkového tahu IV. TEMMK sítě TEN-T. Pro záměr zkapacitnění dálnice D1 v ZÚR KrV již není vymezena územní rezerva. Z hlediska současného stavu a podmínek provozu na dálnici D1 na území Kraje Vysočina je nutné konstatovat, že není v plném rozsahu zajištěna kvalitní a funkční doprovodná silnice. Zatímco v úseku Jihlava Brno přebírá funkci doprovodné silnice souběžně vedená silnice II/602, v úseku Hořice (hranice Kraje Vysočina a Středočeského kraje) - Jihlava tuto funkci zajišťují ve značně oddálené poloze silnice II. třídy v relaci (Čechtice) - Červená Řečice Pelhřimov Jihlava. Při úvahách o celkové koncepci, realizačních prioritách, přínosech v bezpečnosti provozu i kapacitě mezinárodního tahu (součást IV. TEMMK sítě TEN-T) se nabízí prověřit následující dvě základní koncepce; zkapacitnění dálnice D1 v plném rozsahu; a současně dostavba souběžné doprovodné silnice v úseku Červená Řečice Jihlava s využitím dílčích úseků stávajících silnic II. a III. třídy s nabídkou operativního odklonu dopravy v případě uzavření dálnice D1. Při rozhodování je mimo jiné nutné zohlednit i cílový stav postupně budované dálniční a rychlostní sítě ČR, kde ve směru východ západ bude dálnice D1 významně posílena postupně realizovanou dálnicí D11 a navazující rychlostní silnicí R35 v relaci (Praha Hradec Králové Svitavy Mohelnice Lipník nad Bečvou s návazností na dálnice D47 a D1. Doporučení: Územní studií prověřit možnosti a podmínky vedení přimknuté souběžné doprovodné silnice k dálnici D1 v úseku Červená Řečice Jihlava. Problém bude řešen v ZÚR KrV. 2. Silnice I/19 - mezikrajský přepravní význam v úseku Žďár nad Sázavou (I/37) Bystřice nad Pernštejnem Boskovice (I/43) Silnice I/19, v návaznostech na silnice I/38 a I/37, je hlavní přepravní osou severovýchodní části kraje s významným mezikrajským spojením a návazností na silnici I/43 E461 (Boskovice). V souvislosti s připravovanou realizací rychlostní silnice R43 Brno Moravská Třebová (R35) lze předpokládat zvýšený přepravní význam tohoto spojení ve vztahu 4

5 k severní části Jihomoravského kraje a dále prostřednictvím R43 ve směru na Brno, v opačném směru ve vztahu k R35 (Moravská Třebová). Za těchto předpokladů je žádoucí prověřit rozsah přestavby stávající silnice I/19 v úseku Žďár nad Sázavou, východ Nové Město na Moravě Bystřice nad Pernštejnem - hranice Kraje Vysočina, a to v koordinaci s navrhovanou kontinuální přestavbou silnice I/19 v navazujícím úseku na území Jihomoravského kraje; hranice kraje Sebranice (MÚK R43). Doporučení: Prověřit a územně stabilizovat možnosti a návrh přestavby silnice I/19 v úseku Žďár nad Sázavou, východ Nové Město na Moravě Bystřice nad Pernštejnem - hranice kraje (- Sebranice) s přímou návazností na rychlostní silnici R43 (MÚK Sebranice). Problém již je částečně řešen v ZÚR KrV vymezením přeložek na komunikaci I/ Silnice I/37 mezikrajský přepravní význam v úseku Ždírec nad Doubravou (Chrudim Pardubice Hradec Králové, R35, D11) Z hlediska nadřazených přepravních vztahů je významná silnice I/38 Mladá Boleslav (R10) Kolín Havlíčkův Brod Jihlava Znojmo Wien, která je v PÚR ČR sledována jako koridor kapacitní silnice S8 (přesněji úsek Havlíčkův Brod Jihlava Znojmo Hatě - hranice ČR/Rakousko). Dle statistiky o přepravních vztazích a směrovosti osobní i nákladní dopravy se ukazuje zásadní vztah Kraje Vysočina k prostoru Pardubického kraje, k jádrovému území Hradecko-pardubické aglomerace a k nadřazeným tahům rychlostní silnice R3 a dálnice D11. Nabízí se prověřit možnosti a podmínky zařazení silničních úseků I/34 a I/37 v relaci Havlíčkův Brod (S8 I/38) Pardubice Hradec Králové s návaznostmi na rychlostní silnici R35 a dálnici D11 do páteřní sítě kapacitních silnic republikového významu. V této souvislosti by bylo žádoucí prověřit potřebu a podmínky zásadnější přestavby tohoto silničního spojení na území Kraje Vysočina v koordinaci se záměry na území Pardubického kraje. Doporučení: Prověřit a územně stabilizovat možnosti a návrh zásadní přestavby silnic I/34 a I/37 v úseku Havlíčkův Brod (I/38) Ždírec nad Doubravou (- Pardubice Hradec Králové) jako páteřního spojení. Problém je již částečně řešen v ZÚR KrV vymezením přeložek na komunikacích I/34 a I/37. V Aktualizaci č. 4 ZÚR KrV bude prověřeno vypuštění územní rezervy pro přeložku Žďírec nad Doubravou Pardubický kraj na silnici I/ Silniční spojení Pelhřimov Jihlava přeřazení do sítě silnic I. třídy Silniční vazby krajského města Jihlavy na Pelhřimov, západní část kraje a Jihočeský kraj je v současné době zajištěno silnicí II. třídy č. 602 Jihlava Pelhřimov s návaznostmi na silnice I/19 (směr Tábor) a silnici I/34 (směr Jindřichův Hradec České Budějovice). Úroveň silnice II. třídy neodpovídá dálkovému přepravnímu významu tohoto tahu ani potřebám nadřazeného mezikrajského propojení Jihlava České Budějovice. V této souvislosti je žádoucí prověřit možnosti přestavby této silnice v parametrech silnice I. třídy a její přeřazení do sítě silnic I. třídy. V celkové koncepci uspořádání nadřazené silniční sítě kraje může být součástí tahu I/19. Doporučení: Prověřit a územně stabilizovat možnosti a návrh zásadní přestavby silnice II/602 v úseku Jihlava Pelhřimov v parametrech silnice I. třídy a její přeřazení do sítě silnic I. třídy. 5

6 Problém je již částečně řešen v ZÚR KrV vymezení přeložek na silnici II/602 mezi Jihlavou a Pelhřimovem.. 5. Modernizace železničního spojení (Kolín) Havlíčkův Brod (Brno) jako součást koridoru konvenční železnice C-E61 dohody AGC a AGTC Stávající parametry železniční tratě (Kolín) Havlíčkův Brod (Brno), která je v PÚR 2008 vymezena jako koridor konvenční železnice C-E61 a součást sítě AGC a AGTC nevyhovuje požadovaným parametrům evropských železničních magistrál a hlavních tratí pro kombinovanou dopravu. V ZÚR Kraje Vysočina je sledovaná územní rezerva pro přestavbu pouze úseku hranice kraje Světlá nad Sázavou. Navazující úsek ve směru na Brno bude podle současných předpokladů modernizován ve stávající trase. Otevřenou otázkou může být i ekonomická a provozní efektivita souběhu vysokorychlostní tratě ve spojení Praha Brno a modernizované tratě (Praha Kolín) Havlíčkův Brod Brno, včetně potřebného rozsahu modernizace. Doporučení: Iniciovat zpracování studie modernizace železničního spojení (Praha Kolín -) Havlíčkův Brod Brno v parametrech požadovaných dohodami AGC a AGTC v plném rozsahu včetně posouzení využitelnosti dílčího úseku vysokorychlostní tratě. Problém bude dále řešen v PÚR a následně v ZÚR KrV. 6. Koridor vysokorychlostní železnice Koridor pro prověření vysokorychlostní tratě, vymezený v ZÚR Kraje Vysočina, je ze strany zástupců Kraje Vysočina v nevyhovující poloze. Před 4 lety byl studijně prověřován alternativní koridor, vedený jižně od dálnice D1 s přiblížením se ke krajskému městu Jihlavě s možností kolejové návaznosti. Problémem v současné době je nestabilizovaná koncepce, a dosud nepředložený alternativní koridor tak, aby mohl být promítnut do ZÚR KrV a vyhodnocen z hlediska infrastrukturních návazností a územních podmínek. Doporučení: Spolupodílet se na výběru výsledné varianty vysokorychlostní trati Praha Brno a tu následně územně stabilizovat v územně plánovací dokumentaci. Problém bude řešen v PÚR a v ZÚR KrV. 7. Modernizace železniční trati č. 225 Havlíčkův Brod Jihlava (Veselí nad Lužnicí České Budějovice) jako součást hlavního mezikrajského spojení Stávající jednokolejná elektrizovaná trať č. 225 v úseku Jihlava Havlíčkův Brod zajišťuje kolejové napojení krajského města na hlavní železniční spojení (Praha -) Kolín Havlíčkův Brod Brno, v opačném směru obsluhu západní části kraje, v návaznosti na IV. tranzitní železniční koridor ve Veselí nad Lužnicí kolejové pak propojení krajských měst Jihlavy a Českých Budějovic. Současný stav tratě neumožňuje zajistit potřebnou úroveň, kvalitu přepravy ani jízdní dobu, konkurenceschopnou silniční dopravě. Trať vyžaduje zásadní modernizaci. Doporučení: V koordinaci s Jihočeským krajem iniciovat zpracování studie modernizace železniční tratě č. 225 v úseku Havlíčkův Brod Jihlava - Veselí nad Lužnicí, ve 6

7 vnitrokrajské úrovni s prověřením podmínek začlenění přepravního ramene Jihlava Havlíčkův Brod do systému příměstské integrované dopravy. Výsledky studie budou podkladem pro zajištění dlouhodobé územní ochrany potřebného koridoru. Problém bude řešen v ZÚR KrV. 8. Modernizace železniční trati č. 240 Jihlava Třebíč (Brno) jako součást hlavního mezikrajského spojení Stávající jednokolejná trať s motorovou trakcí č. 240 Jihlava Třebíč - Brno zajišťuje obsluhu a kolejové propojení krajského města Jihlavy s Třebíčí a východní částí kraje, v mezikrajském vztahu návaznost na krajské město Jihomoravského kraje. Současný stav a úroveň tratě neumožňuje zajistit potřebnou kvalitu přepravy ani jízdní doby, srovnatelné se silniční dopravou. Trať vyžaduje zásadní modernizaci včetně elektrizace. Doporučení: V koordinaci s Jihomoravským krajem iniciovat zpracování studie modernizace železniční tratě č. 240 v úseku Jihlava Třebíč (- Brno), ve vnitrokrajských vztazích s prověřením podmínek začlenění úseku Jihlava Třebíč do systému příměstské integrované dopravy. Problém bude řešen v ZÚR KrV. 9. Cyklistické trasy - segregace Kraj Vysočina nabízí řadu atraktivit pro rozvoj cyklistické dopravy, která se velmi pozitivně uplatňuje v cestovním ruchu a rekreaci a jako rovnocenný prostředek pro dopravní obsluhu území. Stávající síť cyklistických tras je ve značném rozsahu vedena po silnicích II. a III. třídy, případně I. třídy s relativně vysokou intenzitou automobilové dopravy. Ani páteřní dálkové trasy včetně cyklistické trasy EuroVelo dosud nejsou vedeny odděleně. Významnou podmínkou pro rozvoj a posílení atraktivity cyklistické dopravy je postupné budování samostatné infrastruktury a dosažení její segregace od dopravy motorové se zajištěním bezpečného provozu. Doporučení: Na základě strategie rozvoje cykloturistiky a cyklodopravy v Kraji Vysočina na období zpracovat územní studii s cílem vymezení koridorů páteřních cyklistických stezek vedených odděleně od motorové dopravy s využitím pro každodenní i rekreační dopravu. Cyklistickou dopravu současně řešit jako součást integrovaného dopravního systému (dopravní obsluha území) včetně potřebné komplexní vybavenosti. 10. Posílení přepravních návazností jižní části kraje s příhraničním územím Rakouska Poloha Kraje Vysočina odděleného od Rakouska okrajovými částmi sousedních krajů Jihočeského a Jihomoravského neumožňuje přímé návaznosti kraje k příhraničnímu prostoru Rakouska a jeho silniční síti. Pro zkvalitnění a rozvoj přeshraničních kooperací a vztahů by bylo žádoucí v koordinaci s Jihočeským krajem posílit úroveň a přepravní význam silničního spojení Jemnice Raabs an der Thaya (silnice II/410), procházející krátkým úsekem přes území Jihočeského kraje. 7

8 Doporučení: V koordinaci s Jihočeským krajem a příhraničním územím Rakouska prověřit územní studií možnosti a návrh přestavby silnice II/401 v úseku Jemnice Raabs an der Thaya s cílem podpory řízeného socioekonomického, kulturního a rekreačního rozvoje celého přeshraničního regionu. Problém bude řešen v ZÚR KrV. 11. Posílení urbanizačního významu koridoru podél silnice I/38 v úseku Moravské Budějovice (Znojmo Vídeň) Mezinárodní silnice E59 I/38 je součástí významného dálkového dopravního spojení v ose Praha Jihlava Moravské Budějovice Znojmo Vídeň. Ze strany Rakouska je tato osa jednou ze dvou sledovaných rozvojových os Vídeň ČR. Na to reagovala i ZÚR Jihomoravského kraje, která ve své první verzi posilovala urbanizační význam území podél této dopravní a rozvojové osy s přeshraničním přesahem. Při druhém vydání ZÚR Jihomoravského kraje již byla rozvojová osa vypuštěna a částečně nahrazena specifickou oblastí. Záměr posílení urbanizačního významu koridoru podél silnice I/38 může významně napomoci ekonomickému rozvoji a stabilizaci okrajového území na trojmezí krajů Jihomoravského, Vysočiny a Jihočeského. Doporučení: V koordinaci s Jihomoravským krajem a zástupci Dolního Rakouska prověřit podmínky a zabývat se vymezením rozvojové osy v této dopravní ose. Aktualizací č. 1 ZÚR KrV byla vymezena rozvojová osa krajského významu od Moravských Budějovic směrem ke Znojmu, ta však nyní nenavazuje na území Jihomoravského kraje. 12. Silnice II/360, II/388, II/357 prověření rozsahu přestavby s ohledem na potřeby posílení dopravních návazností severovýchodní části kraje na dálnici D1, v opačném směru na Pardubický kraj a prostor Poličky, Litomyšle a Svitav Sídla v severovýchodní okrajové části kraje vyžadují nové impulsy a podmínky pro možnou socioekonomickou stabilizaci a rozvoj. Základním předpokladem je zajištění podmínek pro rychlou a kvalitní komunikační návaznost na nadřazenou dálniční a silniční infrastrukturu kraje a mezi sídelní provázanost jak v rámci kraje, tak přesahující hranici kraje. Doporučení: Samostatnou studií prověřit podmínky a rozsah potřebné přestavby stávajícího silničního spojení v úrovni II. třídy s cílem zkvalitnění dopravních návazností sídel severovýchodní části kraje prioritně Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě na dálnici D1 MÚK Velké Meziříčí, v opačném směru na Pardubický kraj a prostor Poličky, Litomyšle (R35), případně Svitav (R35, R43). Problém bude řešen v ZÚR KrV. 13. Silnice II/360, II/152 prověření rozsahu přestavby s ohledem na potřeby posílení dopravních návazností jižní a jihovýchodní části kraje na dálnici D1 a na silnici I/38 Excentrická poloha Třebíče mimo hlavní dálniční a silniční tahy i nedostatečná úroveň stávající sítě značně oslabují rozvojové podmínky jižní a jihovýchodní okrajové části území kraje. Pro posílení a zkvalitnění podmínek je žádoucí zajistit kvalitní napojení Třebíče a okolí na dálnici D1 MÚK Velké Meziříčí s návazností na tangenciální propojení ve směru na Bystřici nad Pernštejnem a Litomyšlí, V opačném směru napojení na Moravské Budějovice a silnici I/38 ve směru na Znojmo a Vídeň. 8

9 Doporučení: Samostatnou studií prověřit podmínky a rozsah potřebné přestavby stávajícího silničního spojení v úrovni II. třídy v ose Velké Meziříčí (D1 MÚK) Třebíč Moravské Budějovice (I/38). Problém bude řešen v ZÚR KrV. 14. Prověření možností zlepšení silničního napojení Pelhřimova a Pacova prostřednictvím silnic II/130, II/129 a II/112 s dostavbou silnice II. třídy a napojením na dálnici D1 - MÚK Hořice Poloha významných sídel kraje, tj. Pacova a Pelhřimova ve vztahu k dálnici D1 je značně problematická a vyžaduje zásadní zkvalitnění podmínka pro výraznější rozvoj obou sídel a jejich zázemí. Nabízí se posílit význam dálniční křižovatky na dálnici D1 - MÚK Hořice a její využití pro společné napojení obou sídel upraveným přivaděčem, využívající navazující silnice II/130, II/129 (Pacov) a II/112 (Pelhřimov) Doporučení: Samostatnou studií prověřit potřebnou přestavbu silnice II/130 v napojovacím úseku na dálnici D1 a návaznou přestavbu obou silnic II/129 a II/112 ve funkci silničních přivaděčů k dálnici D1. Problém bude řešen v ZÚR KrV. 3. Požadavky na odstranění závad a problémů technické infrastruktury Přetrvávající obecné nadmístní závady a problémy technické infrastruktury: Zlepšení nabídky technické vybavenosti ve venkovském prostoru; řešení nevyhovujícího stavu energetické technické infrastruktury části venkovských sídel - nedostatečná rezerva příkonu zejména v odlehlejších lokalitách a celkově nízká spolehlivost soustavy; zlepšení pokrytí území telekomunikačními službami; existence obcí s příznivými nevyužitými technickými podmínkami pro plošnou plynofikaci (problémy omezování zájmu obyvatel o připojení z ekonomických důvodů). Riziko poškození krajinného rázu v případě masivní a necitlivé aplikace větrných a fotovoltaických elektráren (včetně rizika poškození biologické a rekreační hodnoty krajiny, rizika překročení hygienicky vymezených hlukových limitů s vlivem na osídlení) s problematickými důsledky pro přenosovou a nadřazenou část elektrizační soustavy na území kraje. Uplatnění výhod menších ztrát a operativní regulace obnovitelných a netradičních zdrojů jako lokálních zdrojů (tepelná čerpadla, kogenerační jednotky, topné systémy - bioplyn, fytomasa, dřevního odpadu). Nedostatečná úroveň čištění odpadních vod, zejména v menších obcích; nutná obnova a modernizace systémů zásobování pitnou vodou a kanalizace; potřeba zvyšování podílu počtu napojených nemovitostí a obyvatel na veřejný vodovod a veřejnou kanalizaci (problémy omezování zájmu obyvatel o připojení z ekonomických důvodů). Problém bude řešen v územních plánech. Kraj Vysočina není soběstačný ve zneškodňování odpadů, významný podíl odpadu je předáván ke zneškodnění mimo kraj. Kapacita skládek na území kraje je omezená a od roku 2024 bude skládkování zakázáno. 9

10 Konkretizace problémů technické infrastruktury k řešení v ÚPD 1. Zařízení pro energetické využití odpadů Záměr na vybudování zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO) v době zpracování aktualizace ÚAP KrV zatím není rozhodnuto o lokalizaci na území kraje. 2. Lokality vhodné pro využití obnovitelných zdrojů Záměr na vymezení lokalit vhodných pro využití obnovitelných zdrojů energie při zohlednění územních podmínek pro zachování přírodních a kulturních hodnot a charakteru krajiny. Problém bude řešen v ZÚR KrV a v územních plánech na základě podmínek a podkladů stanovených dle aktualizované PÚR.V době zpracování aktualizace ÚAP zatím není k dispozici studie dle úkolů PÚR, která měla být zpracována v roce Požadavky na odstranění hygienických závad a problémů Přetrvávající obecné nadmístní hygienické závady a problémy: Plošně významné překračování imisních limitů pro přízemní ozón a prašnost; značný rozvoj individuální automobilové dopravy při současném nevyhovujícím stavu dopravních cest; nárůst zátěže obyvatelstva měst a obcí při hlavních dopravních tazích (emise, hluk, vibrace); přetrvávající provoz lokálních (malých a středních) zdrojů tepla, využívající spalování méně kvalitních fosilních paliv (a komunálního odpadu), které znečišťuje životní prostředí a přízemní vrstvy atmosféry. Problémy nepříznivého ovlivnění vodního režimu problematikou zastaralé a nevyhovující kanalizační sítě a ČOV; související problém vliv na znehodnocování místních zdrojů vody, dále vody ve vodárenských nádržích kraje eutrofizací; znemožnění rekreačního využití, znehodnocení kvality surové vody a znesnadnění její upravitelnosti na parametry vody pitné a dále též zvýšení provozních nákladů úpraven této vody. Problém bude řešen v územních plánech. Problematika velkého počtu starých ekologických zátěží (skládky odpadu různé míry nebezpečnosti, průmyslová a zemědělská odkaliště, území po ukončené těžbě surovin); aktualizace zmapování dotčených území, určení způsobu likvidace zátěže a rekultivace území; rekultivace a revitalizace území zasaženého těžbou uranové rudy. Absence skládky nebezpečných odpadů; nesoběstačnost kraje v oblasti zneškodňování odpadů; vysoký podíl odpadů ukládaných na skládky a nedostatečný podíl recyklovaných složek odpadu. 5. Ohrožení území povodněmi a jinými rizikovými jevy Respektování omezujících územních podmínek ve stanovených záplavových územích; evidence a ochranná opatření ve velkém množství lokalit ohrožených lokálními (přívalovými) povodněmi; dotváření a postupná realizace potřebných protipovodňových opatření; vyhodnocení územních důsledků záměrů na jednotlivé uvažované LAPV. 10

11 Problém zatížení území vlivy a riziky výjimečných situací spojených s provozem významných zařízení dopravní a technické infrastruktury republikové úrovně (dálnice D1, trasy dopravy nebezpečných materiálů, elektrická vedení VVN, tranzitní plynovod, VVTL, ropovod a produktovod, provoz elektrárny Dukovany, provoz velkých vodních nádrží). Problém zatížení území vlivy a riziky z možného obnovení těžby uranu v lokalitě Brzkov Horní Věžnice a zatížení území případným budováním hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. 6. Požadavky na odstranění vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území 1. Modernizace trati ČD č.230 x homogenizace silnic I/34, I/38, II/130, II/150, II/ Modernizace trati ČD č.230 x VRT (varianta ze ZÚR KrV) 3. Modernizace trati ČD č.250 x homogenizace silnic I/19, I/37, II/350, II/351, II/353, II/360, II/388, prověření přestavby silnice v úseku Velké Meziříčí Křižanov 4. Modernizace (přeložka) železniční trati č. 230 v úseku Světlá nad Sázavou hranice kraje x homogenizace silnic I/38, II/130, II/ Modernizace (přeložka) železniční trati č. 230 v úseku Světlá nad Sázavou hranice kraje x VRT (varianta ze ZÚR KrV) 6. Modernizace elektrifikace železniční trati č. 240 x obchvat Okříšek 7. Zkapacitnění dálnice D1 x homogenizace silnice I/34, I/37, I/38, II/130, II/352, II/353, II/360, II/399, II/ Zkapacitnění dálnice D1 x VRT (varianta ze ZÚR KrV i nová varianta H4) 9. VRT (varianta ze ZÚR KrV) x homogenizace silnic I/34, I/38, II/130, II/150, II/352, II/353, II/360, II/399, II/ VRT (varianta ze ZÚR KrV) x prověření přestavby silnice v úseku Velké Meziříčí Křižanov 11. Obchvat Jihlavy - propojení silnic I/38 a II/602 x el. vedení vvn 110 kv obchvat Jihlavy 12. LAPV Sázavka x homogenizace silnice II/ LAPV Klanečná x homogenizace silnice I/ LAPV Vysočany x PP Želetavka 15. PP Javořická vrchovina x přeložka silnice I/23 Krahulčí 16. PP Javořická vrchovina x homogenizace silnice I/23, II/112, II/132, II/406 11

12 Železniční trať ÚSES PUPFL ZPF I. a II. třídy Záplavové území 17. PP Javořická vrchovina x nadzemní vedení 110 kv R Jihlava Z R Třešť R Telč 18. PP Čeřínek x HÚRAO Hrádek (Rohozná) Odstranění nebo minimalizace těchto střetů bude řešeno v územních plánech a v následné podrobnější dokumentaci záměrů. 7. Požadavky na odstranění střetů záměrů s limity využití území (včetně potenciálních střetů) V následující tabulce jsou uvedeny identifikované problémy. Pokud je znám i záměr na řešení problému, je tento záměr uveden kurzívou pod příslušným problémem a současně jsou vyznačeny potenciální střety záměru s limity využití území. Odstranění těchto střetů bude řešeno jak v ZÚR KrV, tak v územních plánech, tak také v podrobnější dokumentaci záměrů. Střet záměru s limitem Kód Problém záměr Jiné limity Dotčené obce 1.01 Dálnice D1 bez objízdné trasy 1.02 Chybějící napojení silnice II/ záměr vybudování MÚK Kolizní vedení silnic I. a II.třídy zastavěným územím sídel 2.01 I/38 Kámen Kámen Hořice, Píšť, Vojslavice, Koberovice, Jiřice, Humpolec, Vystrkov, Herálec, Slavníč, Skorkov, Úsobí, Štoky, Smrčná, Jihlava, Střítež, Měšín Měšín, Jihlava 2.02 I/38 Rančířov 2.03 I/38 Čížov Rančířov Čížov 12

13 Železniční trať ÚSES PUPFL ZPF I. a II. třídy Záplavové území Střet záměru s limitem Kód Problém záměr Jiné limity Dotčené obce 2.04 I/38 Vílanec 2.05 I/38 Suchá 2.06 I/38 Stonařov 2.07 I/38 Dlouhá Brtnice 2.08 I/38 Hladov 2.09 I/38 Želetava Vílanec Suchá Stonařov Dlouhá Brtnice Hladov Želetava 2.10 I/38 Jakubov u MB Jakubov I/38 Litohoř I/34 Ústrašín Ondřejov - Pelhřimov I/34 a II/112 Pelhřimov I/34 Věž, Skála Litohoř Ústrašín, Ondřejov, Myslotín Pelhřimov Věž, Skála 2.15 I/34 Krátká Ves Krátká Ves 2.16 I/34 Jitkov Jitkov 2.17 I/34a I/37 Ždírec n/d CHKO Žďírec nad Doubravou, Nové Ransko 2.18 I/34 Kohoutov Benátky CHKO Žďírec nad Doubravou 13

14 Železniční trať ÚSES PUPFL ZPF I. a II. třídy Záplavové území Střet záměru s limitem Kód Problém záměr Jiné limity Dotčené obce I/19 Čížkov I/19 Pohled I/19 Stříbrné Hory Čížkov Pohled Stříbrné Hory 2.22 I/19 a I/37 Žďár n/s CHKO Žďár nad Sázavou I/19 Olešná (NMnM) Rovné (BnP) I/37 a II/379 V.Bíteš CHKO Olešná, Divišov, Rovné Velká Bíteš 2.25 I/37 Osová Bítýška Osová Bítýška 2.26 I/37 a II/360 Křižanov Křižanov 2.27 I/37 Jívoví Jívoví 2.28 I/37 Ostrov nad Oslavou Ostrov nad Oslavou I/37 Sazomín I/37 Krucemburk Vojnův Městec I/23 Krahulčí I/23 Stará Říše Sazomín CHKO PP Krucemburk, Vojnův Městec Krahulčí Stará Říše 2.33 I/23 Markvartice Markvartice 14

15 Železniční trať ÚSES PUPFL ZPF I. a II. třídy Záplavové území Střet záměru s limitem Kód Problém záměr Jiné limity Dotčené obce I/23 Předín I/23 Štěměchy Předín, Hory Štěměchy 2.36 I/23 Kralice nad Oslavou Kralice nad Oslavou, Rapotice 2.37 II/406 Kostelec Kostelec, Dvorce 2.38 II/345 Žďírec nad Doubravou Žďírec nad Doubravou 2.39 II/ 388 Bystřice nad Pernštejnem - Rodkov CHKO Rodkov, Bystřice nad Pernštejnem, Domanínek 2.40 II/353 Nové Veselí CHKO, PP Budeč, Veselí Nové 2.41 II/360 Moravec (Pikárec) Moravec, Pikárec II/389 Strážek II/360 Velké Meziříčí II/405 Zašovice II/353 Velký Beranov II/602 Malý Beranov II/602 Sedliště Strážek Velké Meziříčí Zašovice Velký Beranov Malý Beranov Sedliště 15

16 Železniční trať ÚSES PUPFL ZPF I. a II. třídy Záplavové území Střet záměru s limitem Kód Problém záměr Jiné limity Dotčené obce 2.48 II/406 Třešť Třešť, Hodice 2.49 Jihlava propojení I/38 a II/602 Jihlava, Rančířov, Puklice, Čížov 2.50 Obchvat Okříšek propojení II/405 a I/23 Okříšky, Petrovice, Nová Ves, Hvězdoňovice 3. Kolizní vedení dálnic a silnic I. třídy s ÚSES (ve stávajících trasách) 3.01 D 1 NRBK 78 (K61-K124) 3.02 D 1 RBK 438 Hořice Humpolec, Herálec 3.03 D 1 RBK 440 Slavníč, Skorkov D 1 RBC 371 (Vysoký Kámen) D 1 NRBK 124 (Špičák-Rasůveň) 3.06 D 1 RBK 1402 Jihlava Měšín, Jamné Velké Meziříčí, Petráveč 3.07 D 1 RBK 1458 Velká Bíteš 3.08 I/19 NRBK 120 (Čunkovský hřbet - Pařezitý, Roštejn) 3.09 I/19 RBK I/19 RBK 447 Obrataň Nová Cerekev, Dubovice Stříbrné Hory, Žižkovo Pole 3.11 I/19 RBK 449 Sázava 3.12 I/19 NRBK 125 (K 124-Žákova hora) Sázava 16

17 Železniční trať ÚSES PUPFL ZPF I. a II. třídy Záplavové území Střet záměru s limitem Kód Problém záměr Jiné limity Dotčené obce 3.13 I/19 RBK 1378 Radňovice I/19 NRBK 127 (Žákova hora - Údolí Hodonínky) I/19 NRBC 62 (Údolí Hodonínky) Štěpánov nad Svratkou Štěpánov nad Svratkou, Prosetín 3.16 I/34 RBK I/34 RBK 422 Žďírec nad Doubravou Žďírec nad Doubravou, Ondřejov, Ústrašín 3.18 I/34 NRBK 126 (Údolí Doubravy - K 125) Krucemburk, Chotěboř 3.19 I/34 RBK 435 Havlíčkův Brod 3.20 I/34 RBK 439 Michalovice, Květinov 3.21 I/34 RBK 438 Humpolec 3.22 I/34 RBK 418 Vystrkov I/34 NRBK 78 (K61 K124) I/34 NRBK 120 (Čunkovský hřbet Pařezitý, Roštejn) 3.25 I/34 RBK R I/34 RBK I/37 RBK 1367 Mladé Bříště, Velký Rybník Střítež Kamenice nad Lipou Kamenice nad Lipou Žďírec nad Doubravou 3.28 I/37 RBK 444 Vojnův Městec, Karlov 3.29 I/37 NRBK 125 (K124 Žákova hora) Polnička 3.30 I/37 RBK 1400 Sklené nad Oslavou 17

18 Železniční trať ÚSES PUPFL ZPF I. a II. třídy Záplavové území Střet záměru s limitem Kód Problém záměr Jiné limity Dotčené obce 3.31 I/37 RBK 1455 Ořechov, Osová Bítýška 3.32 I/38 NRBK 77 (Chraňbožský les Údolí Doubravy) Habry 3.33 I/38 RBK 428 Veselý Žďár 3.34 I/38 RBK 432 Havlíčkův Brod 3.35 I/38 RBK 455 Štoky 3.36 I/38 NRBK 124 (Špičák Rasůveň) Jihlava 3.37 I/38 RBK 509 Otín, Stonařov 3.38 I/38 RBK R011 Martínkov 3.39 I/23 RBK 512 Olšany 3.40 I/23 RBK 517 Předín, Štěměchy 3.41 I/23 NRBK 181 (K124 Mohelno) Třebíč, Vladislav 3.42 I/23 RBK 518 Třebíč 3.43 I/23 RBK 1462 Kralice nad Oslavou 3.44 I/23 RBK R005 Kralice nad Oslavou 4. Koridor vysokorychlostní trati 5. Železnice s nevyhovujícími parametry 5.01 Železniční uzel Jihlava záměr vybudování bezúvraťového napojení Jihlava 5.02 Železniční trať ČD č. 230 záměr zásadní Skryje, Golčův Jeníkov, Podmoky, Nová 18

19 Železniční trať ÚSES PUPFL ZPF I. a II. třídy Záplavové území Střet záměru s limitem Kód Problém záměr Jiné limity Dotčené obce rekonstrukce - územní rezerva Ves u Leštiny, Leština u Světlé, Sázavka, Ovesná Lhota, Světlá nad Sázavou, Druhanov, Kunemil, Služátky, Příseka 5.03 Železniční trať ČD č. 230 záměr modernizace trati (C-E61) Skryje, Golčův Jeníkov, Podmoky, Nová Ves u Leštiny, Leština u Světlé, Sázavka, Ovesná Lhota, Světlá nad Sázavou, Druhanov, Kunemil, Služátky, Příseka, Nová Ves u Světlé, Pohleď, Okrouhlice, HB 5.04 Železniční trať ČD č. 250 záměr modernizace trati (C-E61) CHKO HB, Kyjov, Pohled, Dlouhá Ves, Stříbrné Hory, Přibyslav, Nové Dvory, Olešenka, Nížkov, Sázava, Velká Losenice, Hamry nad Sázavou, ZR, Vatín, Jámy, Sazomín, Obyčtov, Ostrov nad Oslavou, Rousměrov, Kněževes, Sklené nad Oslavou, Radenice, Jívoví, Dobrá Voda, Kozlov, Sviny, Křižanov, Ořechov, Osová Bítýška, Vlkov, Březské 6. Možná kolize rozvoje města s CHKO Žďárské vrchy a Železné hory 19

20 Železniční trať ÚSES PUPFL ZPF I. a II. třídy Záplavové území Střet záměru s limitem Kód Problém záměr Jiné limity Dotčené obce 6.01 Žďár nad Sázavou Žďár nad Sázavou 6.02 Nové Město na Moravě Nové Město na Moravě 6.03 Chotěboř Chotěboř 6.04 Ždírec nad Doubravou Ždírec nad Doubravou 7. Staré ekologické zátěže (Index priority) 7.01 Staré Hory (A2.3) Jihlava 7.02 MARS Svratka, a.s. (A2.2) Svratka 7.03 Humpolecké strojírny - šrotiště (A2.2) Humpolec 7.04 Čepro, a.s. sklady PHM (A2.2) Vysoká u HB 7.05 JMP, a.s. Jihlava (A2.1) Jihlava 7.06 APS, Světlá n/s. a.s. (A2.1) Světlá nad Sázavou 7.07 PBS Velká Bíteš, a.s. (A2.0) Velká Bíteš 7.08 Zichův rybník (A1.3) Nové Město na Moravě 7.09 Na kopci (A1.3) Radonín 7.10 Bývalá provozovna ČSAD Brno (A2.2) Telč 7.11 Proseč skládka (A2.2) Proseč Skládka Janštejn areál (A3.3) Bývalý areál UNIPLET (A2.2) Horní dubenky Třebíč 7.14 Rybník Obecník (A2.3) Nová Ves u Nového Města na Moravě 20

21 Železniční trať ÚSES PUPFL ZPF I. a II. třídy Záplavové území Střet záměru s limitem Kód Problém záměr Jiné limity Dotčené obce 7.15 Skládka JZD Obrataň (A1.1) Obrataň Bývalý podnik Jihlavan galvanovna (A3.1) Bývalá skládka Horní Cerekev (P4.3) Bývalá skládka Horní Cerekev - Hříběcí (P4.3) Jihlava Horní Cerekev Horní Cerekev 7.19 Dobronín (P4.3) Dobronín 7.20 Hybrálec - hnojiště (P4.3) Hybrálec 7.21 Jihlava Hybrálec II. (P4.3) Hybrálec 7.22 Kamenice u Jihlavy 2424 (P4.3) Kamenice 7.23 Kamenná I. (P4.3) Kamenná 7.24 Kamenná II. (P4.3) Polná 7.25 Kozlov (P4.3) Kozlov 7.26 Kozlov u Jihlavy 2703 (P4.3) Kozlov 7.27 Luka nad Jihlavou (P4.3) Luka nad Jihlavou 7.28 Macův Kopec (P4.3) Božejov 7.29 Nová Ves u Třešti 1948 (P4.3) Batelov 7.30 Nový Rychnov Hamr (P4.3) Nový Rychnov 7.31 Rohozná u Jihlavy (P4.3) Rohozná 7.32 Velké Meziříčí SVIT (P4.3) Velké Meziříčí 8. Významné zdroje znečištění ovzduší (kategorie) 21

22 Železniční trať ÚSES PUPFL ZPF I. a II. třídy Záplavové území Střet záměru s limitem Kód Problém záměr Jiné limity Dotčené obce KRONOSPAN CR, spol. s r.o. (REZZO 1) Dřevozpracující družstvo Lukavec (REZZO 1) 8.03 ŽĎAS, a.s. (REZZO 1) Jihlava Lukavec Žďár nad Sázavou 8.04 KRONOSPAN OSB, spol. s r.o. (REZZO 1) Jihlava 8.05 IROMEZ s.r.o. (REZZO 1) Pelhřimov 8.06 Stora Enso Wood Products Ždírec s.r.o. (REZZO 1) 8.07 TS služby NMNM (REZZO 2) Ždírec nad Doubravou Nové Město na Moravě Žula Rácov kamenolom Batelov (REZZO 2) Colas CZ kamenolom Rančířov (REZZO 2) Batelov Rančířov 8.10 ORC teplárna sever (REZZO 1) Slévárna a modelárna Nové Ransko (REZZO 1) Českomoravský štěrk lom Bílý Kámen (REZZO 2) Českomoravský štěrk Nemojov (REZZO 2) Třebíč Žďírec nad Doubravou Bílý Kámen Nemojov 8.14 EURO Pellets (REZZO 2) Golčův Jeníkov Bystřická teplárenská kotelna III (REZZO 1) Ekobioenergo teplárna Jih (REZZO 2) 8.17 Biomass teplárna Jih (REZZO 1) 9. Územně hájené vodní nádrže (LAPV) Bystřice nad Pernštejnem Třebíč Třebíč 9.01 Borovnice CHKO; Krásné 22

23 Železniční trať ÚSES PUPFL ZPF I. a II. třídy Záplavové území Střet záměru s limitem Kód Problém záměr Jiné limity Dotčené obce EVL 9.02 Čučice MZCH; EVL Kuroslepy, Březník, Kladeruby nad Oslavou, Mohelnice 9.03 Horní Kounice PP; EVL Rouchovany 9.04 Klanečná poddolova né území Havlíčkův Brod, Hurtova Lhota, Michalovice, Květinov, Lípa 9.05 Spačice PP Heřmanice, Kraborovice, Borek 9.06 Stříbrné Hory 9.07 Štěpánov 9.08 Vysočany 10. Oblast těžby uranu 10.1 Dolní Rožínka poddolova né území dobývací prostor; ložisko stavebníh o kamene Žižkovo Pole, Havlíčkova Borová, Leština u Světlé, Sázavka, Habry, Bačkov, Chrtníč Police, Kostníky, Dešov 11. Potenciální střety záměrů staveb dopravní infrastruktury a LAPV se železničními tratěmi Jednotlivé střety a jejich kódy jsou vyznačeny u konkrétních záměrů v bodech 2, 5 a dtto s ÚSES 13. dtto s PUPFL 14. dtto z ochranou ZPF 15. dtto s územím ohroženým záplavami 23

24 Železniční trať ÚSES PUPFL ZPF I. a II. třídy Záplavové území Střet záměru s limitem Kód Problém záměr Jiné limity Dotčené obce 16. dtto s CHKO Plocha pro prověření budoucího umístění stavby rozšíření jaderné elektrárny Dukovany v rozsahu ochranného pásma elektrárny. Potenciální střety: NRBK K124 - Mohelno a NRBC Mohelno, RBC Slavětice (okrajově), PUPFL, ZPF I. a II. třídy ochrany. Plocha pro umístění stavby nové skladovací nádrže ropy Velká Bíteš (vedle stávající přečerpávací stanice). Potenciální střety: ZPF I. třídy ochrany Plocha pro obnovení těžby uranu Brzkov Horní Věžnice Potenciální střety povrchových areálů vymezených dle studie proveditelnosti: ZPF I. třídy ochrany, PUFL Nejvýznamnější střety s limity využití území vykazují záměry (rekapitulace): Uvažovaná trasa VRT. Vzhledem k tomu, že trasa není dosud stabilizována, nejsou střety přesně specifikovány, v každém případě dojde ke střetům se stávající dopravní a technickou infrastrukturou, ÚSES, PUPFL a ochranou ZPF a s rozvojovými záměry obcí a měst. Uvažované vodní nádrže (LAPV), zejména LAPV Stříbrné Hory, Štěpánov. 8. Požadavky na odstranění slabých stránek, hrozeb a rizik souvisejících s nevyvážeností územních podmínek udržitelného rozvoje území Obecně lze říci, že špatné podmínky pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území jsou při severozápadních hranicích kraje a v jihovýchodní části kraje. Nelze zobecnit, že horších výsledků dosahují menší obce. Některá města na úrovni obcí s rozšířenou působností jsou ve 3. kategorii zařazení území. Podmínky 24

25 v samotných obcích často vylepšují dobré okolní podmínky, blízkost vyššího rozvinutého centra. Z hodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území vyplývá jednak uspořádání rozvojových a specifických oblastí kraje, ale také určení opatření ke zlepšení stavu úkoly do územně plánovací dokumentace. Návrh územně plánovací dokumentace by měl minimalizovat prostor pro vznik nerovnováhy mezi ekonomickým, sociálním a environmentálním pilířem. Pro dosažení tohoto cíle musí být stanoveny priority a úkoly. Příznivé efekty v jedné oblasti by ve svém důsledku neměli převážit případné nepříznivé dopady v jiné oblasti. Například ekonomický růst by neměl zhoršovat životní prostředí. Návrh ÚPD hledá cesty, které by situaci pomohli zlepšit, a to i s dalším ekonomickým růstem. Kraj Vysočina má atraktivní krajinu a vysokou kvalitu životního prostředí. Další podstatné příležitosti, které je třeba v našem kraji využít jsou: výhodná dopravní poloha, vhodné podmínky pro přeshraniční spolupráci, rozvoj poddimenzované terciální sféry, rozvoj výzkumu a vývoje, rozvoj a propagace rekreačních aktivit, revitalizace brownfields, zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti a začlenění železnice do systému kombinované přepravy. Opatření ke zlepšení stavu požadavky na odstranění slabých stránek a rizik, které lze ovlivnit územně plánovacími nástroji, jsou rozděleny do několika témat: Dopravní infrastruktura: Využít příznivé polohy kraje v blízkosti hranice s Rakouskem a na významných evropských dopravních koridorech. Zlepšit parametry a upravenost páteřní silniční sítě kraje a napojení větších měst na D1 a připravované rychlostní silnice zejména v Pardubickém kraji. Podpořit vyhledání chybějící doprovodné silnice k dálnici D1 v úseku hranice kraje Humpolec Jihlava. Zlepšit stav a úroveň celostátních a regionálních železničních tratí, včetně železničních stanic a zastávek. Nezvyšovat nárůst osobní a nákladní silniční dopravy, podporovat železniční přepravu Stabilizovat polohu koridoru VRT v ÚPD. Zamezit zaostávání dopravní infrastruktury, které vede ke zvýšení rozdílů v podmínkách bydlení ve městech a na venkově a k dalším územním disproporcím v rozvoji bydlení a jeho kvality. Segregovat cyklistickou dopravu od dopravy automobilové a zabezpečit související služby a vybavenost pro vyšší atraktivitu a využívání této aktivity. Dostatečně chránit obyvatelstvo před hlukem, vibracemi a exhalacemi. Technická infrastruktura: Vytvořit podmínky pro dostatečnou rezervu pro zajištění příkonu elektrické energie v dílčích částech území kraje a zvýšit tak provozní spolehlivost systému. Využívat zbytkové teplo při výrobě elektrické energie. Podporovat zvyšování technické úrovně bydlení napojením na plyn, kanalizaci a ČOV. Podporovat napojování existujících nemovitostí na nově vybudovanou technickou infrastrukturu. 25

26 V dostatečném předstihu plánovat obnovu a přípravu záměrů infrastrukturního majetku vodovodů, kanalizací a ČOV. Urbanismus, občanská vybavenost: Zamezit nežádoucí suburbanizaci, která přináší estetickou devastaci a zhoršování prostupnosti volné krajiny. Případný proces suburbanizace podpořit rozvojem ekonomiky v příměstských regionech. Podpořit využití brownfields zejména po zemědělské a průmyslové výrobě a armádě. Podporovat zvýšení úrovně základní občanské vybavenosti zejména v centrech sídelní struktury. Zamezit disproporci mezi nabídkou rozmístění bytů a rozmístění pracovních míst. Disproporce je také způsobena nižší prostorovou mobilitou obyvatel kraje. Rekreace: Podpořit vybudování infrastruktury pro cestovní ruch, zejména chybějící ubytovací kapacity vyšších kategorií. Zamezit zhoršování podmínek pro rekreaci zvyšováním míry technizace prostředí, suburbanizace a fragmentace krajiny a neudržováním památkového fondu. Příroda, neurbanizované území: Zvyšovat ekologickou stabilitu území, zvyšovat lesnatost a podporovat vhodnou druhovou skladbu lesních porostů. Podporovat zakládání rozptýlené zeleně, remízků, hájků, stromořadí a podobných prvků, které sníží zátěž větrné a vodní eroze na zemědělskou půdu. Chránit zemědělskou půdu, zastavit její úbytek, zvýšit podíl ekologicky obhospodařované půdy. Zamezit degradaci volné krajiny a její fragmentaci. Realizovat opatření proti zhoršování kvality povrchových a podpovrchových vod. Zapracovat plán regionálního ÚSES do ÚPD v kraji Tato opatření budou uplatňována a zajišťována také realizací konkrétních záměrů navržených v této dokumentaci. K tomu dopomůže pokrytí území kvalitní ÚPD a její uplatňování. Průnik do konkrétních obcí je určen v tabulce výše a také v tabulce záměrů. 26