IV. WORKSHOP PRO METODIKY KNIHOVEN

Transkript

1 IV. WORKSHOP PRO METODIKY KNIHOVEN Komunikace se zřizovateli knihoven a finanční podpora knihoven mimo regionální funkce Olomouc Sekce veřejných knihoven SKIP Knihovna města Olomouce, p. o. Městská knihovna Kutná Hora Moravská zemská knihovna v Brně Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě

2 JAK EFEKTIVNĚ KOMUNIKOVAT SE ZŘIZOVATELI KNIHOVEN? Zpracovává vaše knihovna výroční zprávu o činnosti (či alespoň statistický přehled zveřejněný na webové stránce)? Má zpracovanou koncepci svého rozvoje? Zve cíleně představitele obce/města (zástupce) na akce knihovny či žádá je o záštitu vybraných akcí? Zveřejňuje knihovna v obecním/městském zpravodaji poděkování za podporu knihovně? Má knihovna na webové stránce odkaz na svého zřizovatele? V čem vidíte rezervy při vyjednávání možností lepší budoucnosti vašich knihoven?.je to vždy o komunikaci

3 KOMUNIKACE SE ZŘIZOVATELI KNIHOVEN Jeden ze základních pilířů a předpokladů úspěšné práce metodika. Jsou kraje, kde se toto úspěšně daří.navyšuje se dotace na RF, zvyšuje se prestiž a obliba metodiků mezi knihovníky, což potvrzují jejich nominace a oceňování.. Informovat zřizovatele o jejich knihovnách, ale JAK?? Jak to děláte u Vás? Jak to děláme u nás v Jihomoravském kraji: - Jednání se zřizovateli iniciovaná metodiky, na okresní či krajské úrovni - Zápisy z metodických návštěv (struktura zápisu) - Mít při jednání vždy tzv. něco v ruce (výsledky činnosti veřejných knihoven, MP, technická zpráva k prostorovým podmínkám knihoven: Informace a dokumentace Kvalitativní podmínky a základní statistika pro budovy knihoven Plocha, funkčnost a design, Technické normalizační informace ISO, listopad 2014:

4 MOŽNÉ PLATFORMY PRO SETKÁVÁNÍ SE ZŘIZOVATELI Výsledky činnosti veřejných knihoven Porady Výjezdní porady Setkávání starostů v regionech (Setkání starostů a místostarostů organizované např. společností Regionservis, s.r.o.) Publikační činnost Oceňování knihoven Účast na zastupitelstvu

5 PUBLIKAČNÍ ČINNOST Jak často píší metodikové/knihovníci o svých knihovnách do regionálního tisku (obecních zpravodajů)? Jak často jsou v kontaktu s regionálními/celostátními médii? JAK MŮŽEME LOBBOVAT ZA SVOJE KNIHOVNY?? Hledejme cesty.metodik je ten, kdo hledá cestu. Jak často čteme odborný knihovnický tisk? Důvod? Mít argumenty při jednání, mít přehled o dění v knihovnickém světě, být informován (elektronické konference)

6 VÝSLEDKY ČINNOSTI VEŘEJNÝCH KNIHOVEN STRUKTURA ZPRÁVY Cílová skupina: 1. zřizovatelé 2. obsluhované knihovny Cílem je: - informovat o dosažených výsledcích - motivovat zřizovatele a obsluhované knihovny k lepším výsledkům Oslovení Úvod - charakteristika okresu-regionu (rozloha, počet obyvatel, procento čtenářů z počtu obyvatel, nové či rekonstruované knihovny) - zdroj informací (KULT) - přehled velikosti: počet obsluhovaných knihoven (profesionální, neprofesionální, celkem) - výčet regionálních funkcí služeb poskytovaných pověřenou knihovnou - stav výměnného fondu, pravidla využívání - odkaz na Metodický pokyn k vymezení standardu VKIS - silné a slabé stránky veřejných knihoven v regionu Poděkování: zřizovatelům za spolupráci a za podporu činnosti knihoven, knihovníkům Kontakt na regionální oddělení

7 ZPRÁVA Z METODICKÉ NÁVŠTĚVY STRUKTURA ZÁPISU Obec/město Počet obyvatel Místo konání / Název knihovny Webová stránka knihovny, datum poslední aktualizace Obecná charakteristika: Profesionální neprofesionální knihovna/ organizační složka města/obce Datum, čas (od-do) Datum předešlé návštěvy Účel návštěvy Účastníci jednání Doporučení z minulé návštěvy, Průběh metodické návštěvy, popis situace knihovny, Forma/způsob komunikace se čtenáři, Spolupráce s organizacemi v místě, Propagace knihovny, Závěr, Doporučení

8 KOMUNIKACE (NEJEN) SE ZŘIZOVATELI Komunikace představuje moc. Kdo se naučí ji efektivně využívat, může změnit svůj pohled na svět i pohled, kterým svět pohlíží na něj. Anthony Robbins (motivační řečník) Říká se, že život je z 10 % to, co se nám skutečně stane, a z 90 % to, jak na to reagujeme. Manažerka (ve funkci je dvanáct let) městské knihovny: Co je největším problémem v komunikaci s podřízenými? Citujeme: Největším problém v komunikaci je různost lidí, každý člověk je individualita a vyžaduje v komunikaci jiný přístup, každý má svůj komunikační styl a občas je velmi těžké najít společnou řeč. Knihovníci, kteří mají konflikty mezi sebou, většinou neumějí vycházet ani s uživateli. Kurzy komunikačních dovedností by měly být ve službách povinné. Méně mluvit, více naslouchat a přemýšlet nad vším, co řeknu, se dlouhodobě vyplácí. Slovy můžeme velmi ublížit, můžeme se omluvit, ale jednou řečené se nedá vzít zpět, nedůvěra zůstává. Nevhodnou komunikací ztrácíme důvěru lidí a ztracená důvěra se už nikdy nedá získat zpět. Na to by měl myslet každý.

9 LITERATURA KE KOMUNIKACI FOBEROVÁ, Libuše. Knihovník/knihovna/komunikace : dosáhněte co nejlepší komunikace za výpůjčním pultem knihoven [online]. Ostrava: Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, ISBN Dostupné z: Křivohlavý, Jaro. Povídej naslouchám s. (Umíme naslouchat? Naslouchání je více než slyšení. Hovořící nám sděluje více než věcné informace, sděluje nám také své představy, postoje, předsudky, názory, přesvědčení.)

10 CO POTŘEBUJÍ KNIHOVNY? Knihovny patří mezi tradiční veřejné instituce, jsou neodmyslitelnou součástí občanské vybavenosti, stejně jako školy, pošty či zdravotnická zařízení. Jednou z nejdůležitějších položek v rozpočtu každé knihovny jsou prostředky na nákup knihovního fondu. Z výsledků statistiky však vyplývá, že až 32 % obcí do obyvatel neposkytlo v roce 2015 žádné finanční prostředky na nákup svého knihovního fondu. Aktuálním trendem je proměna knihoven z tradičních půjčoven na místa setkávání, která jsou zejména v menších sídlech často jediným kulturním zařízením. Ve shodě s tímto trendem je jedním z hlavních cílů nové Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 201ý-2020 budovat knihovny jako otevřená vzdělávací, kulturní, komunitní a kreativní centra a současně rozvíjet vzdělávací funkce knihoven zejména v oblasti celoživotního a občanského vzdělávání. Většina krajů neposkytuje knihovnám na modernizaci vybavení žádné další finanční prostředky

11 FINANČNÍ PODPORA KNIHOVEN MIMO RF Není ve většině krajů (většina krajů neposkytuje knihovnám na modernizaci žádné další finanční prostředky. Některé kraje vyhlašují dotace určené kromě knihoven i dalším subjektům na podporu kulturních a uměleckých aktivit (Plzeňský kraj), případně na oceňování knihoven a knihovníků (Moravskoslezský, Liberecký a Ústecký kraj). Státní dotace Krajské dotační programy (Muzejní noc) Dotace SKIP (např. malé regionální projekty SKIP Velká Morava) Sponzoři Klub přátel knihovny, z.s.: Nadace (ČEZ, VIA)

12 PROJEKT NÁKUPU CIZOJAZYČNÉ LITERATURY Již 4. rokem doplňování zahraniční literatury do vybraných knihoven center pro zahraniční literaturu v České republice. Koncepčně je projekt realizován tak, že v každém kraji fungují 4 centra, která budou získávat zahraniční literaturu. Centra mohou vytvářet výměnné soubory na základě požadavků nebo poskytovat tuto literaturu formou meziknihovní výpůjční služby. Garantem projektu je Moravská zemská knihovna v Brně. Pilotní projekt bude ukončen v roce 2017 vytvořením center zahraniční literatury v České republice. 1 etapa projektu (2014) - vznik 15 center v knihovnách 2. etapa projektu (2015)- napojení dalších 15 center v knihovnách 3. etapa projektu (2016) napojení 12 center v knihovnách 4. etapa projektu (2017) napojení 12 krajských knihoven (mimo Moravskou zemskou knihovnu Za tři roky pilotního projektu obdrželo 42 vybraných knihoven publikací v anglickém, německém, francouzském, španělském, italském, slovenském a ruském jazyce. Finanční limit objednávky knih pro základní řadu na knihovnu je Kč a v rezervě si knihovny mohou vybrat knihy za dalších Kč. Zdroj: Duha 1/2017 Projekt cizojazyčná literatura:

13 NADACE ČEZ Nadace ČEZ vznikla v roce 2002 jako jedna z prvních firemních nadací v České republice. Každoročně podporuje řadu projektů, které reagují na aktuální potřeby (Oranžové schody pomáhají integrovat žáky a studenty se zdravotním handicapem, Oranžová hřiště dávají dětem i dospělým bezpečný prostor pro sport a hry, Oranžové učebny podporují výuku technických předmětů na základních a středních školách, Podpora regionů dává příležitost rozvoji komunitního života. PODPORA REGIONŮ Grantové řízení Podpora regionů je zaměřeno na podporu veřejně prospěšných projektů. Předkládané projekty se mohou týkat podpory dětí a mládeže, zdravotnictví, sociální péče, osob s handicapem, vědy, vzdělání, kultury, sportu či životního prostředí. Grantové řízení je určeno pro všechny právnické osoby Maximální výše nadačního příspěvku není stanovena. Příjem žádostí je průběžný. Podat žádost lze výhradně vyplněním a odesláním webového formuláře, dostupného na Písemné ani jinak zaslané žádosti nelze do grantového řízení zařadit.

14 NADACE ČEZ - DOTAZY A KOMENTÁŘE Matěj Nárožný napsal: v Dobrý den, chtěl bych se ujistit, zde je možné podat žádost na pořízení mobiliáře a vybavení muzea a knihovny. Jednalo by se o regály pro knihy atd. Bc. Kateřina Čočková: v 8.24 Dobrý den, pane Nárožný, v Podpoře regionů Nadace ČEZ můžete žádat téměř na cokoliv, podporovány jsou veřejně prospěšné projekty. Určitě bych žádost podala. Případně by Váš záměr mohl podpořit kraj ze svých prostředků.

15

16

17 NADACE VIA Nezávislá česká nadace založená v roce 1997, která získává prostředky výhradně od individuálních dárců, firem, nadací a z výnosů nadačního jmění. Tým tvoří 20 zaměstnanců. Od počátku podpořila přibližně 4000 projektů. Je největším soukromým podporovatelem komunitního rozvoje v České republice. Sesterská organizace Sdružení Via poskytuje od roku 2010 českým neziskovým organizacím, církvím a veřejným knihovnám prostřednictvím programu TechSoup získání softwarových i hardwarových produktů za administrativní poplatek. podpora@techsoup.cz UMĚNÍ ŽÍT SPOLU (rozvoj komunitního života) Rozvíjíme komunitní život. Podporujeme ty, kteří zlepšují život ve svém okolí. Proměňují veřejná prostranství, obnovují drobné památky, oživují veřejný prostor českých měst či organizují sousedské slavnosti. Učí se tím pečovat o společný prostor, spolupracovat a zlepšují vzájemné vztahy. Podporujeme je granty, konzultacemi na míru a vzděláváním. PROJEKT (2015) "Hřišťátko" se změní Rašovice: Obec občanům, občané obci Rašovice - okrajová obec s horší dopravní dostupností, kde je řada sociálních problémů. V obci se v současnosti nachází řada mladých rodin s dětmi a početná skupina dospívajících, která nemá moc příležitostí k realizaci. Obci chyběl komunitní život. Projekt obnovy tzv. Hřišťátka - zanedbaného prostoru, nacházejícího se ve středu obce, v blízkosti školy, radnice a obecního domu byl stmelovacím prvkem místní komunity. Iniciátorem a garantem projektu bylo vedení obce Rašovice ve spolupráci s dalšími spolky a nadšenci. Projekt byl podpořen částkou korun.

18 DOTACE JMK NA MODERNIZACI OBECNÍCH KNIHOVEN DOTAČNÍ TITUL OBECNÍ KNIHOVNY V lednu 2017 schválila již druhým rokem Rada Jihomoravského kraje dotační titul Obecní knihovny s cílem modernizace interiérů a technického vybavení veřejných knihoven v obcích do obyvatel, na který Jihomoravský kraj vyčlenil ze svého rozpočtu částku 5 milionů korun. Zájem knihoven o vyhlášený dotační titul a jeho naléhavost potvrdilo 102 (loni 154 žádostí), z nichž Rada Jihomoravského kraje podpořila všechny žádosti ve výši 3,793 mil. Kč (loni 5,047 mil. Kč) Na jeden projekt bylo možné žádat finanční podporu ve výši 25 až 50 tisíc korun, přičemž podmínkou byla minimálně 50% spoluúčast žadatelů. Výdaje na rozvoj obecních knihoven: počítačové vybavení, čtečky, tiskárny, skenery, rozmnožovací stroje, softwarové vybavení, mobiliář, regály.

19 DOTAČNÍ TITUL OBECNÍ KNIHOVNY 2016 Knihovny v obcích nad obyvatel: pořízení regálů, rekonstrukce podlah, přechod na systém Tritius, zkvalitnění nabídky a rozšíření dostupnosti veřejných služeb občanům, vydláždění dvora knihovny, rekonstrukce dětského oddělení knihovny. Knihovny v obcích do 200 obyvatel: výměna oken a vstupních dveří, výmalba, pořízení PC soustavy, stavební úpravy a vybavení obecní knihovny, nákup regálu a mobiliáře, stavební úpravy včetně pořízení nábytku, rozvoj obecní knihovny, hardwarové a softwarové vybavení knihovny, technické vybavení knihovny.

20 DOTAČNÍ TITUL OBECNÍ KNIHOVNY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI Obec Valchov Knihovna získala interaktivní tabuli Právě tabuli budou ale využívat nejen návštěvníci knihovny. Bude sloužit nejen pro besedy a přednášky, ale poslouží i dětem ze školy a některé kroužky. Využít ji chceme i v rámci zastupitelstva, kdy je třeba zveřejnit podobu územního pánu a zakreslovat do něj případné změny. Tabule bude fungovat vlastně jako takový obří tablet..nyní ještě uvažujeme o umístění nového kávovaru. Lidé do knihovny chodí nejen na besedy, slouží jako komunitní centrum a využití také určitě najde, ať už půjde o práci s dětmi nebo činnost různých spolků.

21

22 Více zde: Provozní doba Úterý Čtvrtek Od Do hod hod.

23 Z ROZKVETLÉ KNIHOVNY V KOŘENCI, OKRES BLANSKO

24 HLAVNÍ CÍL METODICKÉ PRÁCE? MĚNIT POHLED ZŘIZOVATELŮ NA KNIHOVNY Naše obec (asi 900 obyvatel) hodlá postavit novou bezbariérovou knihovnu jako samostatně stojící budovu. Mohu se prosím zeptat, jak změní digitalizace knižních fondů podobu a funkci klasických vesnických knihoven. Dá se předpokládat, že s postupným pronikáním moderních technologií a úbytkem starší generace bude počet lidí ochotných si půjčit knihu klasickým způsobem spíše ubývat? Na Vaši otázku Vám musíme odpovědět, že nikoli. Digitální technologie obohatí a obohacují i život knihoven, ale nenahradí jejich služby, protože knihovny jsou hlavně o lidech, o jejich setkávání, sdílení, komunikaci. Vizí jsou komunitní knihovny - podporující rozvoj komunit v místě. Dobrý den. Moc děkuji za Vaši odpověď, která mění můj dosavadní pohled na využití, účel a budoucnost obecních knihoven. Díky. Jestli o něco usilujeme z pozice krajského metodického pracoviště nejvíc, tak je to právě změna pohledu zřizovatelů na knihovny a na úlohu knihovníků.

25 JAK UKÁZAT ZŘIZOVATELŮM SMYSLUPLNOST A UŽITEK KNIHOVNY? Především a hlavně AKTIVITAMI, které knihovna pořádá a které obohacují život obce a přispívají k rozvoji jejího komunitního života, podporují zájem obyvatel o historii i současnost místa, přispívají k rozvoji vzdělanosti a osvěty. Je součástí Standardu pro dobrou knihovnu pořádání kulturních a vzdělávacích akcí? Kolik akcí by měla uspořádat ročně knihovna v obcích do 500 obyvatel? Stačí vykázat jako dostačující aktivitu knihovny návštěvu dětí z MŠ či ZŠ? STANDARD PRO DOBROU KNIHOVNU nechybí nám jeden důležitý standard? SLUŽBY KNIHOVEN KNIHOVNÁM metodická pomoc při přípravě kulturní a vzdělávací činnosti, při pořádání komunitních a dalších aktivit, setkávání seniorů, maminek apod.

26 KNIHOVNY JAKO MÍSTA SETKÁVÁNÍ A KOMUNITNÍCH AKTIVIT KNIHOVNY JAKO MÍSTA SETKÁVÁNÍ A KOMUNITNÍCH AKTIVIT Role knihoven se mění od půjčoven v komunitní, vzdělávací a kreativní centra. Týká se i malých knihoven. Podmínkou jsou prostory. Knihovna by měla být příjemným místem, kam lidé chodí rádi, kde se cítí dobře, místem pro regeneraci sil, setkávání, komunikaci, vzdělávání (pohodlná křesílka, příjemné osvětlení, koutek pro uvaření kávy, čaje.).

27 POSLÁNÍ METODIK METODIK JE TEN, KDO HLEDÁ CESTU TAM, KDE JI JINÍ NEVIDÍ

28 Děkuji za pozornost. Monika Kratochvílová Oddělení vzdělávání a krajské metodiky Odbor knihovnictví Moravská zemská knihovna v Brně Monika.Kratochvilova@mzk.cz