Démonia DIS č. 11/2012 DIS 11/2012

Transkript

1 DIS 11/2012 Obsah: 1. Sdružení bez právní subjektivity a režim přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví 2. Novela zákona o účetnictví 3. Metodický pokyn GFŘ č. 15/2012 k aplikaci 157 odst. 7 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen DŘ nebo daňový řád ) 4. Vývoj úrokových sazeb ČNB od roku Pozvánka na semináře k roční účetní závěrce a ke změnám účetních a daňových předpisů Vážení přátelé, na vaše dotazy odpovídáme telefonicky každý pracovní den, kromě pátku, od 8 do 12 hodin. Pokud se vám např. nepodaří telefonické spojení, můžete své dotazy zasílat poštou, em nebo faxem, a to nepřetržitě 24 hodin denně. Praha

2 Vážení přátelé, v úvodu tohoto DISu měl být původně komentář k tzv. daňovému balíčku, který měl být touto dobou již definitivně schválen Poslaneckou sněmovnou. Bohužel se tak zatím nestalo. Sledujte proto pozorně naše DISy v tištěné i elektronické podobě (na webových stránkách a přijďte na některý z našich seminářů (viz poslední strany tohoto DISu). V této souvislosti se vám omlouváme za chybu, která se díky našim tiskařům vloudila do tištěné podoby DISu č. 10/2012. Místo textu tohoto čísla tiskaři vložili do správných přebalových stránek text DISu č. 6/2012. Předpokládáme, že správnou tištěnou verzi DISu č. 10/2012 jste již obdrželi. Výhodu měli Ti z Vás, kteří si stahují informační servis z našich internetových stránek. Ti měli DIS č. 10/2012 ve správném znění včas. V tomto DISu se seznámíte s uplatňováním režimu přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění ve sdružení bez právní subjektivity, s novelou zákona o účetnictví, s metodickým pokynem GFŘ k rozhodování o předepsání úroku z posečkání a s vývojem úrokových sazeb ČNB od roku Na závěr pak opět přikládáme pozvánku na semináře. Sdružení bez právní subjektivity a režim přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví Dotaz k aplikaci 92a a 92e zákona o DPH ve vztahu k 73 odst. 7 zákona o DPH: Se zavedením režimu přenesení daňové povinnosti při poskytnutí stavebních prací dle 92e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o DPH ) od není zcela jasné, jak mají postupovat účastníci sdružení při realizaci plnění podléhajících uvedenému režimu, pokud u plnění na vstupu použitých pro činnost sdružení (konkrétně pro subdodávku, která má charakter stavebně-montážní práce patřící do kódů CZ-CPA), neuplatňuje nárok na odpočet daně pověřený účastník sdružení, ale samostatně jednotliví (nepověření) účastníci sdružení. Určený účastník zastupuje sdružení vůči zákazníkovi, jemuž fakturuje celé stavební dílo zhotovené sdružením, resp. jeho účastníky (v režimu přenesení daňové povinnosti) za celé sdružení. Uplatňuje se režim přenesení daňové povinnosti dle 92e zákona o DPH i při fakturaci nepověřených účastníků vůči pověřenému účastníkovi sdružení? Do jaké míry se toto uplatnění DPH podle ust. 73 odst. 7 zákona o DPH řídí u plnění mezi nepověřenými účastníky sdružení a vedoucím účastníkem sdružení režimem uplatněným u plnění poskytnutého sdružením (resp. jeho pověřeným účastníkem) zákazníkovi? Odpověď: Pro uplatňování daně z přidané hodnoty na činnost sdružení obsahuje zákon o DPH několik zvláštních ustanovení, z nichž jsou k dotazované problematice případná vedle ust. 73 odst. 7, zejména ustanovení 100 odst. 3 a 101 odst. 5. Z nich vyplývá, že všechny povinnosti a práva dle zákona o DPH plní a uplatňuje za sdružení pověřený účastník sdružení, který vede evidenci pro daňové účely za 1

3 sdružení a je povinen uvádět ve svém daňovém přiznání zdanitelná plnění a daňovou povinnost ze své činnosti a zdanitelná plnění a daňovou povinnost z činnosti celého sdružení. Ostatní účastníci sdružení v daňovém přiznání uvádějí pouze zdanitelná plnění a daňovou povinnost ze své vlastní činnosti. Na tuto jednoznačnou úpravu povinností určeného účastníka sdružení z hlediska vedení evidence pro daňové účely za celé sdružení a přiznávání zdanitelných plnění a daňové povinnosti z činnosti celého sdružení navazuje i úprava podmínek pro uplatňování nároku na odpočet daně u plátců, kteří uskutečňují zdanitelná plnění na základě smlouvy o sdružení. Podle ust. 73 odst. 7 zákona o DPH uplatňuje nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých k činnosti sdružení určený účastník, který vede evidenci za sdružení podle 100 odst. 3. Základní schéma uplatňování daně z přidané hodnoty na činnost sdružení je tedy nastaveno tak, že určený účastník sdružení, který vede evidenci pro účely DPH za činnost sdružení, přiznává zdanitelná plnění a daňovou povinnost za sdružení a také uplatňuje nárok na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění pro činnost sdružení. Jistou odchylku od takto daných pravidel připouští zákon o DPH pouze v souvislosti s uplatňováním nároku na odpočet daně jednotlivými účastníky sdružení. Jak již uvedeno, základní pravidlo je, že nárok na odpočet daně ze všech zdanitelných plnění přijatých pro činnost sdružení uplatňuje určený účastník (věta první 73 odst. 7 zákona o DPH). Účastníkům sdružení je nicméně dána možnost uplatnit nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých pro činnost sdružení i jednotlivě, ale jen při splnění zvláštních podmínek vyplývajících z věty druhé a třetí uvedeného ustanovení, které je třeba chápat jako ustanovení speciální. Účastníci sdružení tedy mohou uplatnit nárok na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění pro činnost sdružení i jednotlivě, ale jen tehdy, pokud (dle věty druhé uvedeného ustanovení) je použijí pro činnost sdružení a pokud uskutečněná zdanitelná plnění za sdružení, pro něž přijatá zdanitelná plnění použili, uvedou ve svých daňových přiznáních. Současně podle věty třetí uvedeného ustanovení platí, že pokud je nárok na odpočet daně uplatňován jednotlivými účastníky sdružení, musí tito uplatnit daň na výstupu ve vztahu k určenému účastníkovi sdružení, který přiznává daň na výstupu za činnost celého sdružení. Z textu vyplývá, že i toto nelze chápat jinak, než jako podmínku či povinnost svázanou s využitím možnosti uplatňovat nárok na odpočet daně účastníky sdružení jednotlivě. Z dotazu vyplývá, že nárok na odpočet neuplatňuje určený účastník sdružení, ale jednotliví účastníci. Určený účastník zastupuje sdružení vůči zákazníkovi, jemuž vystavuje doklad za činnost sdružení a uvádí do svého přiznání zdanitelná plnění a daňovou povinnost z činnosti sdružení. Pro uplatnění nároku na odpočet daně jednotlivými účastníky sdružení stanoví v takovém případě zákon o DPH v ust. 73 odst. 7 třetí větě podmínku uplatnění daně na výstupu ve vztahu k určenému účastníkovi sdružení, který přiznává daň na výstupu za činnost celého sdružení. Sousloví použité v ust. 73 odst. 7 třetí větě zákona o DPH přiznává daň na výstupu za činnost celého sdružení nutno chápat v kontextu vymezení pravidel uplatňování DPH u plátců ve sdružení. Smyslem a účelem předmětné věty třetí dotčeného ustanovení je při zachování základních principů fungování daně z přidané hodnoty kompenzace nároku na odpočet daně uplatněného (oproti obecným pravidlům ke způsobu uplatňování DPH za sdružení mimořádně) jednotlivým účastníkem sdružení daní na výstupu směrem k určenému účastníkovi, vykazujícímu 2

4 daň za celé sdružení. Povinnost přiznat daň na výstupu vůči určenému účastníkovi sdružení je stanovena jako podmínka pro uplatnění nároku na odpočet daně účastníkem sdružení, který není určeným účastníkem, a musí být splněna bez ohledu na to, zda určený účastník sdružení v dané konkrétní transakci daň na výstupu fakticky přiznává nebo nikoliv, např. z důvodu přenesení daňové povinnosti na zákazníka sdružení, případně proto, že by dané plnění jinak mezi nimi podléhalo režimu přenesení daňové povinnosti dle 92a zákona o DPH. Jedná se o výjimku z obecného postupu nárokování odpočtů za sdružení určeným účastníkem a předpoklady pro tuto výjimku musí být proto pojímány restriktivně. Izolované chápání věty třetí 73 odst. 7 zákona o DPH bez kontextu dalších ustanovení zákona o DPH o sdružení a použitá slovní formulace uvedené podmínky mohou teoreticky zavádět až k závěrům, že nárok na odpočet daně může být uplatněn i jednotlivým účastníkem sdružení bez povinnosti uplatnit daň na výstupu vůči pověřenému účastníkovi sdružení, nepřiznává-li tento daň na výstupu z dotčeného konkrétního plnění. Zmíněná věta 73 odst. 7 zákona o DPH operuje se slovním spojením přiznání daně na výstupu za činnost celého sdružení, což podle našeho názoru v daném případě a ve smyslu 101 odst. 5 zákona o DPH znamená, že určený účastník sdružení přiznává zdanitelná plnění (přijatá i uskutečněná) a daňovou povinnost z činnosti celého sdružení. Předmětná věta třetí z ust. 73 odst. 7 zákona o DPH upravuje výlučně nárok na odpočet daně uplatněný účastníkem sdružení, který není určeným účastníkem, s podmínkou uplatnění daně na výstupu k určenému účastníkovi, jehož povinností je v DAP vykázat a přiznat daň na výstupu za celé sdružení. Pro nárok na odpočet a povinnost daně na výstupu u tohoto jednotlivého účastníka sdružení není podstatný daňový režim, ve kterém zdanitelné plnění přijal, ani daňový režim, kterému podléhá plnění uskutečněné zdanitelné plnění za sdružení. Je proto možno shrnout, že nárok na odpočet daně jednotlivými účastníky ve smyslu ust. 73 odst. 7 zákona o DPH nelze uplatnit bez splnění povinnosti uplatnit daň na výstupu jednotlivým účastníkem sdružení vůči určenému účastníkovi, a to bez ohledu na to, zda zadavatel je či není plátcem daně a jakému režimu podléhá plnění uskutečněné sdružením ve prospěch zadavatele. Povinnost uplatnit daň na výstupu účastníkem sdružení, který není pověřeným účastníkem, nelze splnit tak, že by se mezi ním a pověřeným účastníkem postupovalo dle 92a zákona o DPH, tj. že by daň přiznal v režimu přenesení daňové povinnosti pověřený účastník sdružení. Účastník sdružení, který není určeným účastníkem, splní svoji povinnost uplatnit daň na výstupu ve vztahu k určenému účastníkovi sdružení tak, že pro určeného účastníka vystaví daňový doklad, na kterém vyčíslí výši DPH, a tuto částku zároveň uvede ve svém přiznání k DPH. Pověřený účastník sdružení si uplatní odpočet této daně dle obecných pravidel pro uplatnění nároku na odpočet DPH. 3

5 Novela zákona o účetnictví S účinností od 1. září 2012 vstoupil v platnost zákon č. 239/2012 Sb., kterým byl mj. novelizován i zákon o účetnictví. Nejdůležitější změny: vybraným účetním jednotkám, kterými jsou organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, Pozemkový fond České republiky, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny, byla novelizována ustanovení za účelem zdokonalení fungování centrálního systému účetních informací státu. Mj. bylo zpřesněno ustanovení týkající se ocenění bezúplatného nabytí majetku. Jeho ocenění navazuje na výši ocenění v účetnictví účetní jednotky, která o tomto majetku naposledy účtovala; příspěvkovým organizacím byla omezena možnost vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Účetnictví ve zjednodušeném rozsahu mohou vést příspěvkové organizace pouze v případě, že nejsou konsolidovanou účetní jednotkou, a že tak rozhodne zřizovatel; účetním jednotkám s povinností auditu a s povinností sestavovat výroční zprávu byla uložena povinnost zajistit ověření auditorem i soulad výroční zprávy s účetní závěrkou; účetním jednotkám sestavujícím konsolidovanou účetní závěrku byla uložena povinnost zajistit ověření konsolidované účetní závěrky auditorem a rovněž povinnost zajistit ověření konsolidované výroční zprávy auditorem. Předmětem ověření je i soulad konsolidované výroční zprávy s konsolidovanou účetní závěrkou; všem účetním jednotkám byla novelizována ustanovení týkající se inventarizace majetku a závazků. Novelou zákona o účetnictví se zpřesňují zejména ustanovení zaměřená na vymezení inventur (zjišťování skutečného stavu majetku a závazků) a inventurních soupisů a prodlužuje se doba ukončení inventur (nejpozději dva měsíce po rozvahovém dni). Úplné znění zákona o účetnictví máte k dispozici např. na internetových stránkách Metodický pokyn GFŘ č. 15/2012 k aplikaci 157 odst. 7 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen DŘ nebo daňový řád ) Čl. I. Cíl Generální finanční ředitelství, z důvodu maximální možné míry jednotnosti a objektivnosti při rozhodování o upuštění od předepsání úroku z posečkání, vymezuje skutečnosti, v nichž lze spatřovat zákonné důvody tvrdosti, dané ekonomickými nebo sociálními poměry daňového subjektu, pokud by k předepsání úroku z posečkání došlo. Dále se vymezují skutečnosti, které vylučují možnost upuštění od předepsání úroku z posečkání. Jde tedy o snahu zamezit případným excesům v individuálním 4

6 rozhodování tak, aby v aplikační praxi předmětného zákonného oprávnění, v rámci správního uvážení správce daně, byla šetřena práva a právem chráněné zájmy daňových subjektů. Je také sledováno naplnění dalších základních zásad správy daní, tj. zásada rovnosti daňových subjektů, aby ke všem daňovým subjektům bylo přistupováno stejně, a zásada legitimního očekávání, tedy aby skutkově podobné případy byly rozhodovány stejně. Při rozhodování o samotném posečkání úhrady daně nebo rozložení její úhrady na splátky (dále jen posečkání ) je správce daně vázán zákonnými důvody uvedenými v 156 odst. 1 písm. a) až e) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen DŘ ). Cílem pokynu je zajištění transparentnosti, jednotného postupu a vyloučení pochybností ohledně existence a rozsahu veřejné podpory. Čl. II. Rozhodování o upuštění od předepsání (1) Správce daně je povinen úrok z posečkání předepsat bezodkladně po skončení posečkání ( 157 odst. 3 DŘ). O upuštění od předepsání úroku z posečkání rozhoduje správce daně na základě žádosti daňového subjektu. Rozhodnutí o žádosti musí být vždy odůvodněno, daňový subjekt se bude moci proti tomuto rozhodnutí správce daně odvolat. (2) Při posuzování a rozhodování o žádosti daňového subjektu o upuštění od předepsání úroku z posečkání bude správce daně vždy vycházet ze skutkového stavu a podmínek v době svého rozhodování o upuštění od předepsání úroku, nikoliv např. z podmínek při povolování posečkání nebo v době podání žádosti daňovým subjektem. (3) Žádost o upuštění od předepsání úroku musí daňový subjekt doručit správci daně nejpozději přede dnem splatnosti platebního výměru na úrok z posečkání (nestačí předání k poštovní přepravě), kterým se předepisuje úrok z posečkání. Žádosti doručené správci daně po splatnosti již není možné vyhovět. (4) Na žádost podanou daňovým subjektem současně se žádostí o posečkání nebo v průběhu povoleného posečkání bude reagovat správce daně zpravidla v odůvodnění rozhodnutí o posečkání daně, že o žádosti bude rozhodovat až po skončení posečkání, kdy bude mít k dispozici všechny relevantní údaje, a že při svém rozhodování o naplnění podmínek pro upuštění od předepsání úroku z posečkání bude vycházet ze skutkového stavu v době rozhodování o upuštění od předepsání úroku, ne ze stavu v době podání žádosti. Uvedené lze řešit i neformálním sdělením, což bude zpravidla v případech, kdy bude žádost o upuštění od předepsání úroku podána ve značném předstihu před skončením posečkání. Bude tedy nezbytná určitá součinnost daňového subjektu při ověřování skutkového stavu pro rozhodnutí o upuštění od předepsání úroku po skončení povoleného posečkání ( 6 odst. 2 DŘ). (5) V případě, že po skončení povoleného posečkání správce daně dojde k závěru, že u daňového subjektu, který již žádost k upuštění od předepsání úroku z posečkání podal, nejsou dány podmínky a důvody pro upuštění od předepsání úroku, rozhodnutím takovou žádost zamítne. (6) Jestliže bylo povoleno posečkání ručiteli, nevzniká z posečkané částky samostatný úrok z posečkání ( 172 odst. 4 DŘ). 5

7 Čl. III. Důvody vylučující upuštění od předepsání úroku z posečkání U důvodů vylučujících upuštění od předepsání úroku z posečkání stačí, je-li naplněna jen některá (i jediná) z níže uvedených skutečností: 1. v době rozhodování správce daně má daňový subjekt i jiné nedoplatky u územních finančních orgánů anebo celních orgánů kromě neuhrazeného úroku z posečkání, který je předmětem žádosti, 2. žádost o posečkání daně byla podána až po 3 měsících od splatnosti (náhradní splatnosti) částky daně, o jejíž posečkání je žádáno, žádost dědice ohledně daňových povinností zůstavitele, které na něj přešly smrtí zůstavitele, pokud byla podána po 3 měsících od právní moci usnesení soudu o vypořádání dědictví, 3. daňový subjekt nedodržel některou z podmínek posečkání, a správce daně osvědčil rozhodnutím podle 157 odst. 5 DŘ nedodržení podmínek v případech, kdy posečkání bylo povoleno od původního data splatnosti, 4. daňovému subjektu posečkaná daň byla uhrazena ručitelem, 5. v případech, kdy je proti daňovému subjektu vedeno trestní řízení o některém z trestných činů uvedených v 53 odst. 2 písm. a) a c) DŘ, ať již na základě oznámení správce daně při plnění oznamovací povinnosti dle 53 odst. 3 DŘ a 8 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, nebo z úřední povinnosti orgánů činných v trestním řízení, pak nelze upustit od předepsání úroku z posečkání, který se váže k dani, ohledně které je trestní řízení vedeno. Shodně se postupuje i v případech, kdy je pravomocně rozhodnuto o spáchání takovéhoto trestného činu. Pokud bude trestní stíhání zastaveno, pak se k uvedenému nepřihlíží, 6. posečkaná daň byla stanovena správcem daně podle pomůcek ( 98 DŘ) bez součinnosti daňového subjektu, 7. žádost daňového subjektu o posečkání byla podána po zahájení daňové exekuce nebo po zahájení vymáhání prostřednictvím soudu nebo soudního exekutora nebo poté, co správce daně nedoplatek na dani přihlásil do veřejné dražby, anebo požádal zahraniční daňovou správu o pomoc při vymáhání daňových pohledávek, 8. opakovaná žádost se týká stejné daně a obsahuje stejné důvody jako předchozí žádost, kterou správce daně jako nedůvodnou zamítl, 9. zjištěné důvody doměření daně z úřední moci, která byla předmětem posečkání, mají charakter zatajení skutečností daňovým subjektem, 10. předmětem posečkání byl odvod a penále za porušení rozpočtové kázně prostředků z Evropské unie. Čl. IV. Důvody umožňující upuštění od předepsání úroku z posečkání Pokud neexistuje důvod vylučující upuštění od předepsání úroku z posečkání, musí být naplněna některá z níže uvedených podmínek: 1. daňový subjekt byl stižen mimořádnou, zejména živelnou událostí, ke které došlo v průběhu zdaňovacího období, ke kterému se posečkaná daň váže, případně období bezprostředně následujícímu nebo jemu předcházejícímu, a následky 6

8 ovlivňují ekonomickou nebo sociální situaci daňového subjektu i v době rozhodování o upuštění od předepsání úroku z posečkání, 2. žádost podal dědic a předmětem bylo posečkání daní vztahujících se ke zdaňovacím obdobím před úmrtím daňového subjektu, s jejichž úhradou byl zůstavitel v prodlení, 3. daň z převodu nemovitostí byla správcem daně stanovena ve vyšší částce, z důvodu chybného posudku znalce, a daňový subjekt daň v tvrzené výši včas uhradil, přičemž posečkána byla jen částka rozdílu oproti tvrzené dani, 4. včasné splnění platebních povinností znemožnil daňovému subjektu nepříznivý zdravotní stav (prokazatelně doložený lékařskou zprávou) a následně mu bylo povoleno posečkání těchto daní, 5. z důvodů sociálních, jsou-li splněna kriteria sociální podpory dle příslušných právních předpisů (zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů), 6. posečkání daně se týkalo doměrku daně, přičemž k doměření daně došlo v důsledku legislativních změn, které nebyly v termínu pro podání daňového tvrzení známy 7. daňový subjekt předčasně (tj. nejpozději do poloviny celkové povolené lhůty posečkání) uhradil posečkanou daň 8. daňový subjekt vzorně v předchozích třech letech před podáním žádosti plnil své nepeněžité povinnosti (včas a v zákonných lhůtách bez výzvy správce daně podával veškerá daňová tvrzení, ve lhůtách plnil ostatní výzvy správce daně, bezvadná součinnost se správcem daně i v dalších případech), 9. z počtu zaměstnanců daňového subjektu tvoří alespoň 50 % zaměstnanců fyzické osoby se zdravotním postižením (prokazatelně doloženo). Čl. V. Veřejná podpora (1) Pokud by správce daně rozhodl o upuštění od předepsání úroku z posečkání v rozporu s čl. III. a IV. tohoto pokynu, bude nezbytné rozhodnutí správce daně vždy poměřovat s pravidly pro poskytnutí podpory malého rozsahu nebo veřejné podpory. (2) V případě žádosti o upuštění od předepsání úroku z posečkání je tedy třeba zohlednit pravidla pro poskytování veřejné podpory uvedená v Čl. 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie a podpory poskytované v režimu de minimis (Nařízení Komise (ES) 1998/2006 ze dne , Úř. věst. L 379 z ). Je třeba mít na paměti, že soutěžitelem ve smyslu práva Evropské unie a dle 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, jsou fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli. (3) Veřejnou podporu, ani podporu de minimis, nelze poskytnout, pokud by mělo jít o: 7

9 podporu činností spojených s vývozem do třetích zemí nebo členských států EU, zejména podpory přímo spojné s vyváženým množstvím, na vytvoření a provoz distribuční sítě nebo jiné běžné výdaje související s vývozní činností, podporu závislou na užití domácích produktů na úkor dovážených produktů, podporu nabývání vozidel pro silniční nákladní dopravu pro daňové subjekty provozující silniční nákladní dopravu pro cizí potřebu, podporu udělenou podnikům v obtížích ve smyslu pokynů Společenství (Sdělení Komise (ES) 2004/C 244/02, Úř. věst. C 244 z ), podnik může být považován za podnik v obtížích (příznaky nemusí být kumulované), jsou-li patrné a) typické příznaky: narůstající ztráta, klesající obrat, rostoucí skladové zásoby, nadbytečná kapacita, slábnoucí peněžní tok, narůstající dluh, narůstající úroky a klesající nebo nulová hodnota čistých aktiv, b) akutní příznaky: platební neschopnost, podnik je předmětem úpadkového řízení podle vnitrostátního práva, v krátkodobém nebo střednědobém výhledu není podnik schopen z vlastních zdrojů zamezit ztrátě, která by jej téměř jistě odsoudila k ukončení podnikatelské činnosti, podporu nově vzniklého podniku během prvních tří let po zahájení činnosti (čl. 12. Sdělení Komise (ES) 2004/C 244/02, Úř. věst. C 244 z ), podporu podniku s dlouhodobě nadbytečnou strukturální kapacitou, který by byl schopný přežít jen v důsledku státních intervencí (čl. 8. Sdělení Komise (ES) 2004/C 244/02, Úř. věst. C 244 z ), podnikům činným v uhelném sektoru definovaným v nařízení (ES) č. 1407/2002. (4) Podporou malého rozsahu (de minimis), která neovlivní obchod a nenaruší hospodářskou soutěž mezi členskými státy EU, a může být tedy poskytnuta bez dalšího jednomu příjemci, je podpora, jejíž celková částka v průběhu 3 let v přepočtu nepřesáhne ,- EUR (přepočet se provádí dle kurzu vyhlášeného Evropskou centrální bankou ke dni prvního poskytnutí veřejné podpory). Maximální částka podpory pro podnik činný v odvětví silniční dopravy, mimo podpory pro nabývání vozidel pro nákladní silniční dopravu, poskytované podnikům provozujícím silniční nákladní dopravu pro cizí potřebu, je stanovena na ,- EUR. Pro odvětví produkce zemědělských produktů činí podpora de minimis max ,- EUR za období 3 let (Nařízení Komise (ES) 1535/2007 ze dne , Úř. věst. L 337 z ) a v odvětví rybolovu max ,- EUR za totéž období (Nařízení Komise (ES) 875/2007 ze dne , Úř. věst. L 193 z ). Za jeden rok tříletého období se považuje období, používané k daňovým účelům, tj. zdaňovací období kalendářní rok u daně z příjmů. Správce daně je před poskytnutím podpory de minimis povinen písemně sdělit daňovému subjektu zamýšlenou částku podpory a upozornit jej na charakter podpory, s odkazem na čl. 17 Nařízení Komise (ES) 1998/2006 ze dne , Úř. věst. L 379 z Kumulace 8

10 podpory de minimis s jinou podporou (čl. 2 odst. 5 nařízení č. 1998/2006, čl. 3 odst. 7 nařízení č. 1535/2007, čl. 3 odst. 8 nařízení č. 875/2007) ke stejným vhodným nákladům je možná, avšak nesmí dojít k překročení maximální míry, která je daná pravidly pro jinou podporu (např. pravidla pro regionální investiční podporu). (5) Správce daně je oprávněn poskytnout podporu (tj. postupovat nad rámec pokynu) v rámci režimu de minimis. Pak je oprávněn před poskytnutím podpory de minimis v souladu s 3 odst. 3 písm. h) zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, ve znění novely provedené zákonem č. 236/2012 Sb., požádat koordinační orgán, tj. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, a v případě, že půjde o oblast zemědělství a rybolovu Ministerstvo zemědělství (viz 2 a 3 zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, dále jen Úřad ) o stanovisko, zda jde o podporu malého rozsahu a zda jsou splněny podmínky pro její poskytnutí. V rozhodnutí o upuštění od předepsání úroku z posečkání správce daně uvede, jako poskytovatel podpory de minimis, název přímo použitelného předpisu EU, podle kterého byla podpora de minimis poskytnuta. Údaje o poskytnuté podpoře malého rozsahu dle vyhl. č. 465/2009 Sb., o údajích zaznamenávaných do centrálního registru podpor malého rozsahu, je poskytovatel povinen zaznamenat do 5 pracovních dnů od poskytnutí podpory ( 3a odst. 4 zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů) do centrálního registru malých podpor dálkovým přístupem prostřednictvím elektronického formuláře, jehož forma je stanovena vyhl. č. 207/2005 Sb., o formě a obsahu plnění informační povinnosti k poskytnuté podpoře malého rozsahu. (6) Pokud správce daně hodlá poskytnout veřejnou podporu formou upuštění od předepsání úroku z posečkání, je poskytovatel (tj. ten správce daně, který ve věci upuštění bude rozhodovat) povinen požádat Úřad o předchozí stanovisko Úřadu k zamýšlenému podání žádosti o poskytnutí veřejné podpory, učiněným před zahájením řízení před Komisí EU ( 4 odst. 2 zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů). Úřad posoudí zamýšlenou žádost o povolení výjimky z hlediska právních předpisů Evropské unie o veřejné podpoře a v případě kladného stanoviska poskytovatel vyplní notifikační formulář, který spolu s potřebnými dokumenty předá Úřadu, a ten ji zpracuje k notifikační proceduře ve smyslu čl. 108 Smlouvy o fungování Evropské unie v souladu s procedurálním předpisem (Nařízení Rady ES (Nařízení Rady ES č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k čl. 93 Smlouvy o založení ES) a ve smyslu 3 a 4 zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů. Úřad může dále vyžadovat součinnost, event. další podklady, při shromažďování dokumentace nutné z hlediska notifikační procedury. Čl. VI. Účinnost Tento metodický pokyn nabývá účinnosti dnem

11 Vývoj úrokových sazeb ČNB od roku 2010 Vzhledem k tomu, že se k datu opět měnily úrokové sazby ČNB, přinášíme vám přehled vývoje repo sazby a diskontní sazby od roku Stav k datu 2T repo sazba (%) Diskontní sazba (%) ,75 0, ,50 0, ,25 0,10 Diskontní sazba V minulosti měla úroveň diskontní sazby ČNB význam v daňovém řízení. Odvíjela se od ní např. cena obvyklého úroku z půjček podle 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů a podle zákona o správě daní a poplatků se od ní odvíjel výpočet penále zpravidla po doměření daně, úrok z odložené částky daně, atd. Vzhledem k tomu, že od již žádný daňový předpis na diskontní sazbu ČNB neodkazuje, nebudeme ji v našich DISech dále uvádět. Repo sazba V daňovém řádu nahradila diskontní sazbu ČNB repo sazba ČNB. Od repo sazby ČNB se odvíjí např. úrok z prodlení při opožděné úhradě daně podle 252 daňového řádu a úrok za posečkání daně podle 156 a 157 daňového řádu. Podle 252 odst. 2 daňového řádu vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úrok z prodlení se uplatní nejdéle za 5 let prodlení. Pokud je pro daň stanoven náhradní den splatnosti, běží úrok z prodlení počínaje pátým pracovním dnem následujícím po původním dni její splatnosti. Podle 157 odst. 2 daňového řádu vzniká za dobu posečkání daňovému subjektu povinnost uhradit úrok z posečkané částky, který odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Od repo sazby ČNB se rovněž odvíjí výše úroků z prodlení ve vztazích, které se řídí občanským zákoníkem (viz nařízení vlády ze dne 8. června 1994, kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb. a č. 33/2010 Sb.). Podle 1 odst. 1 tohoto nařízení vlády odpovídá výše úroků z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů. 10

12 DÉMONIA + ŠACH si Vás dovolují pozvat na semináře na téma: Daň z příjmů a roční účetní závěrka + aktuální problémy v DPH + novely daňových zákonů 2012 a 2013 které se budou konat v těchto místech a termínech: Datum Místo v.s Praha Národní dům na Smíchově, nám. 14. října 16, Praha 5, vchod ze Zborovské ulice Plzeň KD Peklo (Esprit), Pobřežní Hradec Králové Střelnice, Střelecká České Budějovice Metropol, Senovážné nám Brno Hotel International, Husova 200/ Program: Prezence předání písemných materiálů (nová kniha Daň z příjmů a účetnictví od Ing. Ambrože) Sestavení účetní závěrky podnikatelů k poslednímu dni účetního období podle zákona o účetnictví, podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. a podle Českých účetních standardů pro podnikatele; vazby na sestavení daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob Aktuální problémy v DPH, včetně reverse charge ve stavebnictví Novely daňových a některých dalších zákonů Lektor: Ing. Jan Ambrož, auditor a daňový poradce Vložné na seminář pro jednoho účastníka, po odpočtu členské slevy: 1.000,- Kč. Pozor, další mimořádná sleva: Při platbě vložného bankovním převodem před datem konání semináře, má každý třetí účastník z jedné firmy vstup zdarma! Úhradu vložného proveďte bankovním převodem před datem konání semináře na náš účet číslo /0100. Jako variabilní symbol uveďte číslo příslušející k jednotlivým místům konání semináře. Konstantní symbol je Vložné je možno uhradit rovněž v hotovosti v den konání semináře. I v tomto případě však prosíme o včasné zaslání přihlášky. Daňový doklad obdržíte při prezenci. Při neúčasti vložné nevracíme! Závaznou přihlášku zašlete obratem na adresu: ŠACH, s.r.o., Šátalská 823/1d, Praha 4, (DIČ: CZ ) Přihlášku je možno zaslat též FAXem na číslo nebo elektronicky na adresu demonia.praha@seznam.cz anebo prostřednictvím elektronické přihlášky umístěné na internetové adrese Bližší informace obdržíte na telefonním čísle

13 Závazná přihláška na seminář v...konaný dne Název a sídlo organizace (tento údaj bude uveden na daňovém dokladu!): DIČ:... Číslo smlouvy uzavřené s firmou Démonia:. Jména a příjmení účastníků: Vložné... Kč bylo uhrazeno na účet ŠACH, č /0100, v. s.... z našeho účtu č..... Úhrada byla provedena dne razítko a podpis