Seznam otázek Provádění kontroly klimatizačních systémů.

Transkript

1 Seznam otázek Provádění kontroly klimatizačních systémů. Při snížení průtoku vzduchu neregulovaným ohřívačem (výměníkem voda-vzduch) a zachování všech ostatních parametrů (vstupní teplota vzduchu, teplota vody, průtok vody): Se zvýší teplota vzduchu za ohřívačem. Se sníží teplota vzduchu za ohřívačem. Zůstane teplota vzduchu za ohřívačem stejná. Pro ohřev vzduchu o průtoku 1 kg/s z 10 C na 20 C potřebujeme: Přibližně 10 kw. Přibližně 1 kwh. Přibližně 100 MJ. Z teploty suchého a mokrého teploměru: Můžeme stanovit průtok vzduchu potrubím. Můžeme stanovit teplotu vzduchu a střední radiační teplotu. Můžeme stanovit vlhkost vzduchu. Při mokrém chlazení vzduchu na chladiči v klimatizační jednotce: Dochází ke kondenzaci vzduchu a ten se zkapalňuje. Dochází ke kondenzaci chladiva a to ochlazuje vzduch. Dochází ke kondenzaci vodní páry ve vzduchu obsažené a kondenzát je odváděn do kanalizace. Účinnost zpětného získávání tepla v případě shodného průtoku odváděného a přiváděného vzduchu: Výrazně roste s klesajícím průtokem vzduchu. Výrazně roste s rostoucím průtokem vzduchu. Se nemění, na průtoku vzduchu nezávisí. Vodní pára má při stejné teplotě a tlaku jako vzduch oproti němu: Vyšší hustotu. Nižší hustotu. Stejnou hustotu. 1

2 Snížíme-li průtok venkovního větracího vzduchu v zimě na polovinu: Sníží se potřebný výkon na jeho ohřev na jednu osminu. Sníží se potřebný výkon na jeho ohřev na jednu čtvrtinu. Sníží se potřebný výkon na jeho ohřev na jednu polovinu. Mezi negativní důsledky zpětného získávání tepla patří: Zvýšení tlakových ztrát a tím příkonu ventilátoru. Riziko šíření bakterií. Zvýšená potřeba vlhčení díky vyšším teplotám vzduchu. V době, kdy je potřeba objekt chladit a venkovní teplota vzduchu je nižší než vnitřní: Je potřeba omezit větrání na minimum. Je vhodné vypnout zpětné získávání tepla. Je vhodné mít zapnuté zpětné získávání tepla a využít je pro chlazení. Osazení vysoce účinného zpětného získávání teple vede ke: Snížení množství větracího vzduchu. Snížení potřebné teploty přiváděného vzduchu. Snížení spotřeby tepla na ohřev větracího vzduchu v zimních měsících. Ke zpětnému získávání tepla s přenosem vlhkosti slouží: Rotační regenerační výměníky s upraveným povrchem. Deskové výměníky. Adiabatické sprchové pračky vzduchu. Zpětné získávání tepla slouží: K předání tepla z odváděného vzduchu do čerstvého přiváděného vzduchu. K odvodu kondenzačního tepla od zdrojů chladu. K využití tepla z vnitřních zdrojů pro regeneraci vrtů u tepelných čerpadel země - voda. 2

3 Malá vzduchotechnická jednotka s vysokou rychlostí v průřezu má proti větší jednotce s nižší rychlostí dopravovaného vzduchu: Nižší spotřebu elektrické energie ventilátoru. Vyšší spotřebu elektrické energie ventilátoru. Velikost jednotky nemá vliv na spotřebu elektrické energie ventilátoru. Rozhodující je dopravované množství vzduchu. Optimalizace zařízení systému větrání a klimatizace zahrnuje: Snížení tlakových ztrát v klimatizační jednotce a rozvodech vzduchu, snížení tepelných ztrát tepelnou izolací potrubí, snížení ztrát vzduchu netěsnostmi rozvodů. Používání takových prvků klimatizačních zařízení, které mají vysokou účinnost. Hlavní důraz je kladen na ventilátory, čerpadla, zdroje chladu a uplatňování zpětného získávání tepla, chladu i vlhkosti. Zajištění průtoku vzduchu podle požadavků, využití celé oblasti tepelné pohody, minimalizaci tepelných zisků v létě a tepelných ztrát v zimě. Minimalizace ztrát v rozvodech zahrnuje: Používání takových prvků klimatizačních zařízení, které mají vysokou účinnost. Hlavní důraz je kladen na ventilátory, čerpadla, zdroje chladu a uplatňování zpětného získávání tepla, chladu i vlhkosti. Zajištění průtoku vzduchu podle požadavků, využití celé oblasti tepelné pohody, minimalizaci tepelných zisků v létě a tepelných ztrát v zimě. Snížení tlakových ztrát v klimatizační jednotce a rozvodech vzduchu, snížení tepelných ztrát tepelnou izolací potrubí, snížení ztrát vzduchu netěsnostmi rozvodů. V době, kdy je potřeba v objektu chladit a venkovní teplota vzduchu je nižší než vnitřní, vede k snížení spotřeby energie na chlazení: Minimální větrání venkovním vzduchem. Použití zpětného získávání tepla. Maximální větrání venkovním vzduchem. Nejúčinnějším opatřením pro snížení vnějších tepelných zisků je ve většině případů: Stínění oken vnitřními žaluziemi. Zvýšení tepelné izolace stěn na normou doporučované hodnoty. Vnější stínění oken žaluziemi či slunolamy. 3

4 Vnitřní tepelné zisky v klimatizovaném prostoru pro stanovení tepelné zátěže jsou od: Osob, osvětlení a technologie. Slunce a čerstvého vzduchu. Otopných ploch a ventilátorových konvektorů. Ve volném průřezu klimatizační jednotky jsou obvyklé rychlosti: 0,01 až 0,2 m/s 1 až 3,5 m/s. 10 až 20 m/s Ve vzduchovodech pro rozvod vzduchu jsou obvykle rychlosti: 0,01 až 0,2 m/s 1 až 3,5 m/s 1 až 10 m/s Při kancelářské administrativní práci (třída práce I) může být rychlost proudění vzduchu: 0,01 až 0,2 m/s 1 až 3,5 m/s 1 až 10 m/s Snížením otáček ventilátoru dojde: Ke snížení průtoku vzduchu a snížení příkonu ventilátoru. Ke zvýšení tlakových ztrát rozvodů. K nárůstu příkonu ventilátoru. Tepelná izolace vzduchovodů: Je povinná u veškerého vzduchotechnického potrubí tloušťky min. 50 mm. Slouží ke snížení tlakových ztrát a úniků netěsnostmi. Slouží ke snížení tepelných ztrát a zamezení kondenzace. 4

5 Zkouška chodu a zaregulování výkonových parametrů (průtoku vzduchu): By měly být provedeny v rámci předávání a protokol by měl být součástí dokumentace o uvedení klimatizačního systému do provozu. U klimatizací se nikdy neprovádí. Je povinná součást dokumentace ke stavebnímu povolení. Znakem špatné distribuce vzduchu v klimatizovaném prostoru je: Průvan (stížnosti), nerovnoměrné rozložení teplot. Vysoká rychlost vzduchu v klimatizační jednotce. Hluk od ventilátorů (stížnosti). Využití oběhového vzduchu místo čerstvého: Nemá vliv na spotřebu energie klimatizačního systému. Snižuje nároky na ohřev případně chlazení, ale příkon ventilátoru se výrazně nemění. Zvyšuje potřebné topné výkony i příkon ventilátorů. Pro zajištění požadovaného průtoku vzduchu se používají: Ventilátory Kompresory Čerpadla Chladicí věže využívají: Efektu vyššího hydrostatického tlaku k pohonu kompresoru. Tepla k výrobě chladu a nahrazují kompresorový oběh. Adiabatického chlazení rozprašováním vody do vzduchu pro odvod kondenzačního tepla. Volné chlazení (free-cooling) je: Využití kompresoru s volným oběžným kolem. Využití adiabatického chlazení k odvodu kondenzačního tepla. Využití nižších teplot venkovního vzduchu pro chlazení vody bez kompresorového okruhu. 5

6 Chladicí faktor zdroje chladu se stanoví jako: Poměr chladicího výkonu ku elektrickému příkonu zdroje. Poměr topného výkonu ku chladicímu výkonu. Poměr chladicího výkonu ku topnému výkonu. SEER je zkratka pro: Sezonní chladicí faktor stanovený výrobcem dle metodiky EUROVENT. Střední elektrický příkon zdroje chladu. Systém zpětného využití energie v chlazení. Ve zdrojích chladu s kompresorovým oběhem vzniká: Elektrická energie (jedná se o tzv. kogeneraci). Odpadní teplo, které lze v některých případech využít. Velké množství spalin, které musí být odvedeny. Může existovat kompresorový zdroj chladu, který slouží jako tepelné čerpadlo? Ano některé zdroje chladu mohou mít i reverzní provoz. Ne, jedná se o zcela jiná zřízení. Ano, musí se otočit chod motoru. Chladicí faktor kompresorového zdroje chladu u vzduchem chlazených kondenzátorů bývá obvykle: Kolem 20 Kolem 90 % Kolem 3 Chladicí faktor zdroje chladu se označuje: COP EER EPBD 6

7 Turbokompresory: Se v klimatizaci vůbec nepoužívají. Slouží jen k výrobě stlačeného vzduchu. Nacházejí uplatnění především u menších zdrojů chladu s konstantním výkonem. Jsou ve zdrojích chladu alternativou šroubových kompresorů, mají vyšší pořizovací náklady, ale výrazný nárůst chladicího faktoru při dílčích zatíženích. Šroubové kompresory se: Používají ve zdrojích chladu s větším výkonem. Díky vysoké obvodové rychlosti rotorů jsou šroubové kompresory výrazně menší. V klimatizaci vůbec nepoužívají. Slouží jen k výrobě stlačeného vzduchu. Používají především u menších výkonů s regulací průtoku chladiva. Spirálové kompresory (Scroll): Se v klimatizaci nepoužívají. Slouží pouze pro výrobu stlačeného vzduchu. Nacházejí uplatnění především u menších zdrojů chladu s regulací průtoku chladiva. Jsou v současnosti pro zdroje chladu velkých výkonů alternativou šroubových kompresorů. Chladivo R22 se ve zdrojích chladu: Nesmí používat v nových zařízeních pro riziko narušení ozónové sféry. Se nikdy nepoužívalo, ale jedná se o chladivo, které lze doporučit pro budoucnost. Se nesmí používat pro svou vysokou toxicitu a hořlavost. Ve zdrojích chladu se používají většinou kompresory: Spirálové, šroubové, pístové nebo turbokompresory. Radiální, axiální nebo diagonální. Deskové, rotační nebo s pomocnou kapalinou. V expanzním ventilu kompresorového chladivového oběhu ve zdrojích chladu dochází: Ke stlačení par chladiva na kondenzační tlak, čímž dochází i ke zvýšení teploty par. Ke snížení tlaku (expanzi) a tím i snížení teploty. K vypařování chladiva při nízké teplotě a tlaku, chladivo odebírá teplo chlazené tekutině. 7

8 V kondenzátoru kompresorového chladivového oběhu ve zdrojích chladu dochází: K vypařování chladiva při nízké teplotě a tlaku, chladivo odebírá teplo chlazené tekutině. Ke kondenzaci par chladiva při konstantním tlaku a teplotě, chladicí tekutina jim teplo odebere. Ke snížení tlaku (expanzi) a tím i snížení teploty. Ve výparníku kompresorového chladivového oběhu ve zdrojích chladu dochází: Ke stlačení par chladiva na kondenzační tlak, čímž dochází i ke zvýšení teploty par. Ke kondenzaci par chladiva při konstantním tlaku a teplotě, chladicí tekutina jim teplo odebere. K vypařování chladiva při nízké teplotě a tlaku, chladivo odebírá teplo chlazené tekutině. V kompresoru chladivového oběhu dochází: Ke stlačení par chladiva na výparný tlak, čímž dochází i ke snížení teploty par. Ke stlačení vzduchu a jeho expanzi. Ke stlačení par chladiva na kondenzační tlak, čímž dochází i ke zvýšení teploty par. Základní prvky kompresorového chladivového oběhu jsou: Kompresor, kondenzátor, škrticí ventil a výparník. Ventilátor, filtr a výměník tepla. Kompresor, elevátor a pojišťovací ventil. Ventilátorové konvektory (fan-coil) s dvoutrubkovým nepřepínacím připojením slouží: K odvlhčování nebo vlhčení. Pouze k chlazení. K chlazení a vytápění. Rozvody teplé a chladné vody pro ventilátorové konvektory (fan-coil) mohou být: Vzduchové, vodní, chladivové a kombinované. Dvoutrubkové, dvoutrubkové přepínací, čtyřtrubkové. Jednotrubkové, dvojtrubkové nebo třítrubkové. 8

9 Vzduchový jednokanálový systém s proměnným průtokem vzduchu má: Regulaci výkonu rozdílnou teplotou vzduchu přiváděného do jednotlivých místností. Před každou místností (zónou) na hlavní vzduchovodu připojen ohřívač. Před každou místností (zónou) na hlavní vzduchovodu připojen regulátor průtoku (VAV box). Teplota přívodní vody do chladicího stropu se volí tak, aby: Nedocházelo k orosování povrchu, tj. povrchová teplota panelu musí být vyšší než teplota rosného bodu vzduchu kolem panelu. Nedocházelo k orosování povrchu, tj. povrchová teplota panelu musí být vyšší než teplota mokrého teploměru vzduchu proudícího kolem panelu. Se zintenzivnil přestup tepla kondenzací na povrchu, jehož teplota je vždy nižší než 0 C. Kombinovaný klimatizační systém vzduch-voda s indukčními jednotkami je tvořen: Vnitřními klimatizačními jednotkami (ventilátorovými konvektory, někdy označovanými fan-coil) a případně i vzduchovým zařízením pro přívod venkovního vzduchu dle hygienických požadavků. Venkovní jednotkou, která obsahuje kompresorové chladicí zařízení, výměník tepla chladivo-vzduch a ventilátor venkovního vzduchu, a vnitřními jednotkami v místnostech, obsahujícími filtr, výměník chladivo-vzduch a ventilátor oběhového vzduchu. Klimatizační jednotkou pro centrální přívod upraveného vzduchu se vzduchovody a vnitřními klimatizačními jednotkami (indukční jednotky), ve kterých probíhá konečná úprava teploty vzduch. Chladivový klimatizační systém je tvořen: Klimatizační jednotkou pro přívod vzduchu, ventilátorovou jednotkou pro odvod vzduchu a vzduchovody s vyústkami pro přívod a odvod vzduchu. Vnitřními klimatizačními jednotkami (ventilátorovými konvektory, někdy označovanými fan-coil) a případně i vzduchovým zařízením pro přívod venkovního vzduchu dle hygienických požadavků. Venkovní jednotkou, která obsahuje kompresorové chladicí zařízení, výměník tepla chladivo-vzduch a ventilátor venkovního vzduchu, a vnitřními jednotkami v místnostech, obsahujícími filtr, výměník chladivo-vzduch a ventilátor oběhového vzduchu. Vodní klimatizační systém s ventilátorovými konvektory je tvořen: Vnitřními klimatizačními jednotkami (ventilátorovými konvektory, někdy označovanými fan-coil) a případně i vzduchovým zařízením pro přívod venkovního vzduchu dle hygienických požadavků. Klimatizační jednotkou pro přívod vzduchu, ventilátorovou jednotkou pro odvod vzduchu a vzduchovody s vyústkami pro přívod a odvod vzduchu. 9

10 Venkovní jednotkou, která obsahuje kompresorové chladicí zařízení, výměník tepla chladivo-vzduch a ventilátor venkovního vzduchu, a vnitřními jednotkami v místnostech, obsahujícími filtr, výměník chladivo-vzduch a ventilátor oběhového vzduchu. Vzduchový jednokanálový jednozónový systém je tvořen: Vnitřními klimatizačními jednotkami (ventilátorovými konvektory, někdy označovanými fan-coil) a případně i vzduchovým zařízením pro přívod venkovního vzduchu dle hygienických požadavků. Klimatizační jednotkou pro přívod vzduchu, ventilátorovou jednotkou pro odvod vzduchu a vzduchovody s vyústkami pro přívod a odvod vzduchu. Venkovní jednotkou, která obsahuje kompresorové chladicí zařízení, výměník tepla chladivo-vzduch a ventilátor venkovního vzduchu, a vnitřními jednotkami v místnostech, obsahujícími filtr, výměník chladivo-vzduch a ventilátor oběhového vzduchu. Chladicí trámce jsou: Vzpěry v klimatizační jednotce s chladičem. Obdobou stropního chlazení, pouze jsou ve tvaru nosných trámců stropu. Indukční jednotky osazené pod stropem. Chladicí stropy mají: Omezený chladicí výkon vzhledem k jejich velké ploše. Omezený chladicí výkon vzhledem k průtoku vzduchu ventilátorem. Omezený chladicí výkon vzhledem k nebezpečí orosování. Ventilátorové konvektory (fan-coil) obsahují: Ventilátor, jeden nebo dva výměníky, filtr. Dva ventilátory, zpětné získávání tepla a dva filtry. Kompresor, kondenzátor, škrticí ventil a výparník. Podle teplonosné látky dělíme klimatizační systémy na: Uhelné, plynové, olejové a bioplynové. Vzduchové, vodní, chladivové a kombinované. Nízkoteplotní, teplovodní a vysokoteplotní. 10

11 Ventilátor s volným oběžným kolem má: Vyšší účinnost při regulaci průtoku změnou otáček. Vždy jednofázový motor. Konstantní příkon při změně otáček. Ventilátor s volným oběžným kolem nemá: Motor. Připevněné oběžné kolo k pohonu ventilátoru. Spirálovu skříň, ta je nahrazena komorou vzduchotechnické jednotky. Pracovní bod ventilátoru je: Konstantní a nezávisí na podmínkách provozu. Se mění při změně otáček ventilátoru. Je průsečíkem čáry konstantního tlaku 1000 Pa a charakteristiky potrubní sítě. Při výrazném snížení otáček ventilátoru oproti jmenovitým: Klesá účinnost ventilátoru. Roste účinnost ventilátoru. Se účinnost ventilátoru nemění. Elektrický příkon pohonu ventilátoru se stanoví jako: Třetí mocnina průtoku vzduchu dělená otáčkami ventilátoru a účinností. Násobek konstanty ventilátoru a druhé mocniny průtoku vzduchu. Násobek průtoku vzduchu a dopravního tlaku ventilátoru dělený účinností ventilátoru a motoru. Snížíme-li průtok vzduchu klimatizační jednotkou na jednu polovinu: Sníží se teoreticky příkon ventilátoru přibližně na jednu osminu. Sníží se teoreticky příkon ventilátoru přibližně na jednu čtvrtinu. Sníží se teoreticky příkon ventilátoru přibližně na jednu polovinu. 11

12 Ve ventilátoru: Dochází k mírnému ohřátí vzduchu vlivem třecích ztrát. Dochází k odvlhčení vzduchu díky dynamickému tlaku. Dochází ke kondenzaci vodní páry. Adiabatická pračka: Čistí vzduch s využitím tzv. Adiabátiho jevu. Zvlhčuje vzduch vodou. Ohřívá vzduch na 60 C. Adsorpční odvlhčení vzduchu spočívá: V zachycení kapek vody na odlučovači aerosolu. Ve využití adsorpčního výměníku, který pohlcuje vodní páru obsaženou ve vzduchu a je regenerován teplem. V jeho ochlazení s kondenzací a následném ohřevu. Kondenzační odvlhčení vzduchu spočívá: V jeho ochlazení s kondenzací a následném ohřevu. Ve zkapalnění vzduchu a následného rozdělení na vodní fázi a zbývající část. Ve využití adsorpčního výměníku, který pohlcuje vodní páru ze vzduchu obsaženou ve vzduchu. Celkový chladicí výkon chladiče ve vzduchotechnické jednotce je dán: Součtem citelného a vázaného tepla odebraného z proudu vzduchu. Rozdílem citelného a vázaného tepla odebraného proudu vzduchu. Citelným teplem odebraným z proudu vzduchu. Při vlhčení vzduchu vodou v adiabatické pračce: Klesá teplota vzduchu a roste jeho vlhkost Roste teplota vzduchu a jeho vlhkost. Roste vlhkost při téměř konstantní teplotě vzduchu. 12

13 Parní zvlhčovač v administrativních budovách: Většinou spotřebovává elektrickou energii a v letních měsících je často v provozu. Většinou spotřebovává elektrickou energii v zimních měsících. Jeho spotřeba energie bývá značná. Nespotřebovává téměř žádnou energii, pouze upravuje vlhkost vzduchu. Při vlhčení vzduchu parou: Výrazně roste měrná vlhkost při téměř konstantní teplotě vzduchu. Výrazně klesá teplota vzduchu a roste jeho vlhkost. Výrazně roste teplota vzduchu a mírně roste i jeho vlhkost. Při mokrém chlazení s kondenzací: Je třeba nižší celkový výkon chladiče, než při suchém chlazení bez kondenzace. Je třeba stejný celkový výkon chladiče jako při suchém chlazení bez kondenzace. Je třeba vyšší celkový výkon chladiče než při suchém chlazeni bez kondenzace. Celkový výkon chladiče v klimatizační jednotce: Je vždy dán průtokem vzduchu, jeho hustotou tepelnou kapacitou a rozdílem teplot vzduchu před a za chladičem. Je dán průtokem vzduchu, jeho hustotou, tepelnou kapacitou a rozdílem měrných vlhkostí vzduchu před a za chladičem. Je dán průtokem vzduchu, jeho hustotou a rozdílem entalpií vzduchu před a za chladičem. Při ohřevu vlhkého vzduchu: Při konstantní relativní vlhkosti roste teplota a klesá entalpie. Při konstantní měrné vlhkosti roste teplota, roste entalpie a klesá relativní vlhkost. Při konstantní relativní vlhkosti klesá teplota a entalpie. Teplota mokrého teploměru je: Rovnovážná teplota, při níž teplo potřebné odpařování z mokrého povrchu je dodáváno z okolí. Stav vlhkého vzduchu na křivce sytosti, kterého se dosáhne suchým ochlazením. Teplota vody v zásobníku chlazení. 13

14 Hustota vlhkého vzduchu: Je vždy menší, než hustota suchého vzduchu při stejném barometrickém tlaku. Je vždy větší, než hustota suchého vzduchu při stejném barometrickém tlaku. Je vždy shodná jako hustota suchého vzduchu při stejném barometrickém tlaku. Entalpie vlhkého vzduchu je dána: Rozdílem entalpií suchého vzduchu a vodních par v něm obsažených. Podílem entalpií suchého vzduchu a vodních par v něm obsažených. Součtem entalpií suchého vzduchu a vodních par v něm obsažených. Entalpie vlhkého vzduchu vyjadřuje: Energii ve vzduchu obsaženou. Hustotu nasyceného vzduchu. Potenciál nasycení vzduchu. Relativní vlhkost vzduchu je dána jako: Hmotnost vodních par (kg), které obsahuje 1 kg suchého vzduchu. Hmotnostní koncentrace vodních par ve vzduchu ku hmotnostní koncentraci sytých vodních par při stejné teplotě. Součet hmotnosti suchého vzduchu a hmotnosti vodních par obsažených v jednotkovém objemu. Hustota vlhkého vzduchu je dána jako: Hmotnost vodních par (kg), které obsahuje 1 kg suchého vzduchu. Hmotnostní koncentrace vodních par ve vzduchu ku hmotnostní koncentraci sytých vodních par při stejné teplotě. Součet hmotnosti suchého vzduchu a hmotnosti vodních par obsažených v jednotkovém objemu. Měrná vlhkost vzduchu x je definována jako: Hmotnost vodních par (kg), které obsahuje 1 kg suchého vzduchu. Hmotnostní koncentrace vodních par ve vzduchu ku hmotnostní koncentraci sytých vodních par při stejné teplotě. Součet hmotnosti suchého vzduchu a hmotnosti vodních par obsažených v jednotkovém objemu. 14

15 Pro termodynamické výpočty se definuje atmosférický vzduch jako: Směs kyslíku dusíku a oxidu uhličitého. Směs vlhkého vzduchu a znečišťujících látek. Směs suchého vzduchu a vodních par. Tepelný odpor uzavřené vzduchové vrstvy R cav se určí: Výpočtem dle vzorce R cav = d/λ Dle certifikátu předloženého výrobcem. Z tabulky uvedené v normě nebo podrobným výpočtem. V souladu s normou ČSN je RT : Odpor konstrukce při prostupu tepla, přičemž se vždy počítá od exteriéru. Odpor konstrukce při prostupu tepla, přičemž se vždy počítá od interiéru. Odpor konstrukce při prostupu tepla. PJ je: 1012J 1015J 1018J Jaký je měrný příkon ventilátoru systému nuceného větrání referenční budovy: 17,5 W*s/m W*s/m W*s/m 3 V případě, že se nejedná o první kontrolu provedenou podle vyhlášky č. 193/2013 Sb., nebo o první kontrolu po uvedení klimatizačního systému do provozu: Je třeba postupovat naprosto shodně, jako u první kontroly. Může v částech zprávy o kontrole klimatizačního systému uvedených v odstavci 1 písm. a), b) nebo f), pokud v nich nedošlo od předchozí kontroly ke změně, být uveden křížek. Je-li shodný vlastník budovy, druhá kontrola se neprovádí. 15

16 Zpráva o kontrole klimatizačního systému mimo jiné zahrnuje: Kompletně přepracovaný projekt klimatizačního systému včetně nového výpočtu tepelných ztrát a zisků. Výpis z katastru nemovitostí a příslušnou katastrální mapu. Údaje o energetickém specialistovi. Zpráva o kontrole klimatizačního systému mimo jiné zahrnuje: Pouze popis klimatizačního systému a podpis energetického specialisty. Podrobný popis budovy a klimatizačního systému. Studii zpracovanou počítačovou simulací dle ČSN EN Kontrola klimatizačního systému, jejímž výsledkem je zpráva o kontrole klimatizačního systému, mimo jiné zahrnuje: Doporučení k ekonomicky proveditelnému zlepšení stávajícího stavu klimatizačního systému. Kompletně přepracovaný projekt klimatizačního systému včetně nového výpočtu tepelných ztrát a zisků. Studii zpracovanou počítačovou simulací dle ČSN EN Kontrola klimatizačního systému, jejímž výsledkem je zpráva o kontrole klimatizačního systému, mimo jiné zahrnuje: Test zdroje chladu v referenční laboratoři a ověření jeho parametrů. Ověření všech výkonových parametrů jednotlivých zařízení klimatizačního systému měřením. Vizuální prohlídku a kontrolu provozuschopnosti přístupných zařízení klimatizačního systému. Kontrola klimatizačního systému, jejímž výsledkem je zpráva o kontrole klimatizačního systému, mimo jiné zahrnuje: Ověření všech výkonových parametrů jednotlivých zařízení klimatizačního systému měřením. Hodnocení dokumentace a dokladů klimatizačního systému. Hodnocení revizní zprávy kotle, který je zdrojem tepla pro klimatizaci. 16

17 Jak se posuzuje klimatizační systém při kontrole klimatizačního systému, jejímž výsledkem je zpráva o kontrole klimatizačního systému: Každý klimatizační systém se posuzuje samostatně bez ohledu na počet ostatních klimatizačních systémů, které jsou součástí budovy. Sčítá se jmenovitý výkon všech klimatizačních systémů, které jsou součástí budovy. Každý klimatizační systém se posuzuje samostatně, má-li výkon vyšší než 12 kw. Systémy s menším výkonem se sčítají. Kontrola klimatizačního systému, jejímž výsledkem je zpráva o kontrole klimatizačního systému, se vztahuje: Na klimatizační systém, který upravuje vnitřní prostředí pro užívání osob. Na klimatizační systémy pro tepelnou pohodu osob a systémy technologické. Na všechny klimatizační systémy upravující vnitřní prostředí. Klimatizačním systémem se dle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů rozumí: Zařízení, které přenáší teplo ze vzduchu, vody nebo půdy do budov nebo průmyslových zařízení nebo z budov nebo průmyslových zařízení do okolního prostředí tak, že odebírá teplo z prostředí s nižší teplotou a předává jej do prostředí s vyšší teplotou proti směru. Zařízení provětrání vnitřního prostředí vybavené zpětným získáváním tepla. Zařízení sloužící pro úpravu parametrů vnitřního prostředí, které má funkci chlazení a je součástí budovy. Jmenovitým chladicím výkonem klimatizačního systému se dle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů rozumí: Jmenovitý elektrický příkon pohonu zdroje chladu udaný výrobcem. Jmenovitý elektrický výkon zdroje chladu udaný výrobcem. Jmenovitý výkon zdroje chladu udaný výrobcem. Termogram (snímek z termovize) zobrazuje: Emitované množství elektromagnetického záření. Povrchovou teplotu snímané konstrukce. Tepelné mosty a tepelné vazby. 17

18 Mezi alternativní systémy dodávek energie patří: Fotovoltaické panely Rekuperace tepla. Plynový kondenzační kotel. Jaký rozměr ve skutečnosti představuje na výkresu 1:50 délka 9 mm? 900 mm 450 mm 9000 mm Součinitel prostupu tepla dvojitých, špaletových oken se dvěma čirými skly je přibližně: 1,3 W/(m 2.K) 0,8 W/(m 2.K) 2,35 W/(m 2.K) Jaký je přibližně součinitel prostupu tepla zdi z plných pálených cihel kótované na starých výkresech 45 cm? 1,3 W/(m 2.K) 0,8 W/(m 2.K) 0,4 W/(m 2.K) Při výpočtech součinitele prostupu tepla je nutno hodnotit skladbu konstrukce: Z interiéru. Z exteriéru. Na pořadí nezáleží. Mezi anizotropní látky z hlediska ČSN patří: Pěnový polystyrén. Dřevo. Minerální vlákna. 18

19 Jestliže se jedná o jednovrstvou konstrukci tvořenou pouze materiálem s tepelnou vodivostí λu = 0,04 W/(m 2.K) a tloušťce 160 mm, pak je součinitel prostupu tepla této konstrukce: U > 0,25 W/(m 2.K) U = 0,25 W/(m 2.K) U < 0,25 W/(m 2.K) Solární tepelné zisky jsou: Málo významné, protože současná okna s trojskly a pokovením téměř nepropouští tepelné záření. Významné, neboť na jižně orientované okno dopadne během otopného období energie v úhrnu přes 400 kwh/m 2. Významné, neboť na jižně orientované okno dopadne během otopného období energie v úhrnu přes 400 Wh/m 2. Součinitel prostupu tepla jednoduchého okna s jedním sklem je přibližně: 1,3 W/(m 2.K)) 4,5 W/(m 2.K) 0,8 W/(m 2.K) Výpočtová hodnota součinitele tepelné vodivosti závisí mimo jiné na: Vlhkostním součiniteli stavebního materiálu. Vlhkosti stavebního materiálu v době zabudování. Nezávisí na vlhkosti. Primární energie je podle normy ČSN : Energie dodaná do budovy od posledního dodavatele. Hranice budovy jsou shodné s definovanými hranicemi pro výpočet její energické bilance. Energie vyrobená samotnou budovou, například použitím solárního kolektoru, fotovoltaických systémů nebo kogenerace, a dodaná zpět na trh, je odečtena. Energie ze zdrojů, které nebudou vyčerpány během celého života lidstva, jako sluneční energie (tepelná a fotovoltaická), energie větru, vody, biomasa. Energie, která nebyla vystavena jakékoliv konverzi nebo transformačnímu procesu. Pro budovu je to energie užívaná k výrobě energie dodávané do budovy. Je to dodaná energie dělená konverzním nebo transformačním faktorem příslušné formy energie. 19

20 Šíření tepla je podle normy ČSN : Přenos energie vedením, prouděním nebo sáláním, nebo jejich vzájemnou kombinací. Přenos energie vedením nebo prouděním, sálání se uvažuje pouze tam, kde pro výpočty používáme kvantovou fyziku. Ve stavebním chápání přenos energie vedením konstrukcí. V souladu s normou ČSN je λu: Normová hodnota součinitele tepelné vodivosti. Součinitel tepelné vodivosti v suchém stavu. Návrhová hodnota součinitele tepelné vodivosti. V souladu s normou ČSN je Uw : Součinitel prostupu tepla zasklení. Součinitel prostupu tepla okna. Součinitel prostupu tepla konstrukce v zimním období. Kolik energie je přibližně potřeba pro ohřátí 10 litrů vody z 10 na 20 C? 418,0 KJ 418,0 GJ 0,418 kwh Energetická účinnost je definována jako: Poměr energie do procesu vstupující ku energii z procesu vystupující. Poměr energie z procesu vystupující ku energii do procesu vstupující. Rozdíl mezi energií do procesu vstupující a z procesu vystupující. Jaký je vztah joulů a wattů? Mezi těmito jednotkami není vztah. 1 J = 3600 W 1 J = 1 W * s 20

21 Která ze zplodin hoření je akutně nejjedovatější: oxid uhelnatý oxid uhličitý oxid dusičitý Teplotě lidského těla 37 C přibližně odpovídá teplota: 310 K 263 K -234 K Budovou s téměř nulovou spotřebou energie se rozumí: Budova s velmi nízkou energetickou náročností, jejíž spotřeba energie je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů. Budova se spotřebou energie na vytápění do 20 kwh/(m 2.a) a zároveň s celkovou spotřebou primární energie do 90 kwh/(m 2.a). Budova se spotřebou energie na vytápění do 20 kwh/(m 2.a) u rodinných domů a do 15 kwh/(m 2.a) u ostatních domů a zároveň s celkovou spotřebou primární energie do 90 kwh/(m 2.a). Nákladově optimální úrovní se rozumí: Takové požadavky na energetickou náročnost budov nebo jejich stavebních nebo technických prvků, které vedou k nejnižším nákladům na investice v oblasti užití energie, na údržbu a provoz budov nebo jejich prvků v průběhu odhadovaného ekonomického životního cyklu. Stanovené požadavky na energetickou náročnost budov nebo jejich stavebních nebo technických prvků, která vede k nejnižším nákladům na investice v oblasti užití energie, na údržbu, provoz a likvidaci budov. Stanovené požadavky na energetickou náročnost budov nebo jejich stavebních nebo technických prvků, která vede k nejnižším nákladům na investice v oblasti užití energie, na údržbu, provoz a likvidaci budov nebo jejich prvků v průběhu odhadovaného ekonomického životního cyklu. Technickým systémem budovy se rozumí: Zařízení určené k vytápění, chlazení, větrání, úpravě vlhkosti vzduchu, přípravě teplé vody, osvětlení budovy a jejímu užívání, nebo její ucelené části, nebo pro kombinaci těchto účelů. Zařízení určené k vytápění, chlazení, větrání, úpravě vlhkosti vzduchu, přípravě teplé vody, osvětlení budovy nebo její ucelené části nebo pro kombinaci těchto účelů. Zařízení určené k užívání v budově. 21

22 Energetickou náročností budovy se rozumí: Skutečné množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovy, zejména na vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení. Vypočtené množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovy, zejména na vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení. Množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovy, zejména na vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody, osvětlení a spotřebiče umístěné v budově. Zákon 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v aktuálním znění se týká: Mimo jiné i požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie. Pouze spotřeby energie v budovách. Hospodaření energií mimo elektrické energie, které je věnován jiný zákon. Jeden z důležitých ukazatelů stavu klimatizačního systému je průběh odmrazení. Jedná se: O odstranění námrazy z kondenzátoru. O odstranění námrazy z výparníku. O odstranění námrazy z kompresoru. Zlepšení účinnosti klimatizačního systému (chladicího faktoru zdroje chladu) při provozu v letních extrémech, při vysoké teplotě okolního vzduchu, lze docílit: Zvýšením teploty oleje v kompresoru ve venkovní jednotce, např. umístěním topné spirály či pásku. Tepelnou izolací kondenzátoru ve venkovní jednotce a tím zamezení tepelných ztrát, nebo zisků. Snížením teploty na kondenzátoru ve venkovní jednotce, např. adiabatickým chlazením, či přívodem chladnějšího vzduchu. Zlepšení účinnosti klimatizačního systému při potřebě chladu při klesající okolní teplotě vzduchu lze docílit: Snižováním otáček ventilátorů na kondenzátoru ve venkovní jednotce. Zvyšováním otáček ventilátorů na kondenzátoru ve venkovní jednotce. Zvyšováním otáček ventilátorů na výparníku ve vnitřní jednotce. 22

23 Zjišťuje se při kontrole klimatizačního systému počet osob a intenzita větrání v zóně? Ano, Zjišťuje se pouze intenzita větrání. Zjišťuje se pouze počet osob. Výsledkem kontroly klimatizačního systému je: Písemná zpráva o kontrole klimatizačního systému. Protokol o měření účinnosti klimatizačního systému. Závěrečný pohovor s provozovatelem, při kterém je provozovatel seznámen s výsledky měření účinnosti. Roční celková spotřeba energie pro ohřev přiváděného vzduchu se uvádí v jednotkách: kw/rok, GJ/rok, kwh/rok. Roční celková spotřeba elektřiny klimatizačního systému se uvádí v jednotkách: kw/rok, GJ/rok, kwh/rok. Jako jeden z parametrů klimatizační zóny se uvádí: Absolutní vlhkost vzduchu. Relativní vlhkost vzduchu. Vlhkost vzduchu se neuvádí. Pro popis jednotlivých klimatizačních zón v budově se uvádí: Projektové parametry klimatizovaného prostoru. Skutečné změřené parametry klimatizovaného prostoru. Experimentálně stanovené parametry klimatizovaného prostoru. 23

24 Hodnocení dimenzování klimatizačního systému se provádí takto: Neprovádí se. Provádí se v porovnání s požadavky na chlazení budovy. Provádí ve vztahu s požadavky na příkon instalovaného klimatizačního systému. Kontrola klimatizačního systému se vztahuje na: Klimatizační systém, který upravuje vnitřní prostředí pro použití technologie. Klimatizační systém, který upravuje vnitřní prostředí pro užívání osob. Klimatizační systém, který upravuje vnitřní prostředí pro užívání osob a technologie vyžadující pro provoz odvod vzniklého tepla. Doporučení ke zlepšení stávajícího stavu klimatizačního systému se zpracuje: Pro snížení potřeby chlazení budovy, pro zlepšení účinnosti systému, pro úpravu užívání budovy a pro úpravu klimatizačního systému. Jen pro úpravu užívání budovy. Nezpracovává se, jen se předají zjištěné výsledky provozovateli. Informace o množství chladiva v systému lze nalézt v této dokumentaci: V projektové dokumentaci budovy. V provozním deníku klimatizačního systému. V projektové dokumentaci vytápěcího a klimatizačního systému. V případě, že se při kontrole klimatizačního systému zjistí, že venkovní klimatizační jednotka obsahuje výparník nebo kondenzátor bez dalších výměníků tepla, jedná se o: Vodní chlazení, kde je teplonosnou látkou voda. Sorpční chlazení. Systém tzv. přímého chlazení, kde je teplonosnou látkou chladivo. Účinnost kontrolovaného zdroje chladu se stanovuje: Měřením potřebných údajů zdroje chladu. Výhradně jako parametr stanovený výrobcem z instalovaného zdroje chladu. Porovnáním příkonu zdroje s průměrnou roční venkovní a vnitřní teplotou v budově. 24

25 Pro určení četnosti provádění kontrol klimatizačního systému je určující znát tyto údaje: Je-li systém trvale monitorován. Je-li systém podrobován pravidelnému servisu. Je-li systém pravidelně podroben měření aktuálního chladicího výkonu. Pro určení povinnosti provádění kontrol klimatizačního systému je nutné znát tyto údaje: Faktor EER. Jmenovitý elektrický příkon. Jmenovitý chladicí výkon. V případě vzduchového klimatizačního systému je nutné uvést tyto údaje: Průtok přiváděného, venkovního a oběhového vzduchu (m3/h); typ a jmenovitý příkon ventilátoru (kw), celkový dopravní tlak (Pa) a otáčky ventilátoru. Průtok přiváděného, venkovního a oběhového vzduchu (m3/h); účinnost ventilátoru (%) a jmenovitý příkon ventilátoru (kw). Průtok přiváděného, venkovního a oběhového vzduchu (m3/h); intenzitu větrání spárovou průvzdušností, účinnost ventilátoru (%) a jmenovitý příkon ventilátoru (kw). Projektové parametry klimatizovaného prostoru lze získat z těchto zdrojů: Ústních informací správce budovy. Z revizní zprávy elektrického zařízení. Z předložené projektové dokumentace klimatizačního systému. Hodnocení účinnosti klimatizačního systému je součástí zprávy o kontrole: Není, zpráva hodnocení účinnosti neobsahuje. Ano, hodnocení účinnosti je uvedeno ve vzoru zprávy v legislativě. Rozhodnutí je závislé na posouzení energetického specialisty v závislosti na skutečném stavu klimatizačního systému. Zpráva o kontrole klimatizačního systému obsahuje identifikaci jednotlivých zařízení klimatizačního systému: Není součástí zprávy. Ano. 25

26 Jen v případě, že je zjištěno nesprávné dimenzování klimatizačního systému. Maximální hodnotu přetlakové ochrany rozvodu chladu lze nastavit na: Konstantní hodnotu 30Bar. Maximální pracovní tlak zařízení. Maximální pracovní tlak zařízení zvýšený o 5%. Při snižování potřebného příkonu klimatizačního systému je nutné: Zvýšit množství vnitřních klimatizačních jednotek. Snížit množství venkovních klimatizačních jednotek. Optimalizovat distribuci chlazeného vzduchu v klimatizovaných prostorách. Tepelná vodivost izolací, které se používají na rozvodech chladu: Není stanovena, lze použít libovolnou. Musí být menší nebo rovna 0,038 W/(m*K). Je dána konkrétním typem rozvodu chladu. Kontrola těsnosti prováděná elektronickým detektorem chladiva spadá do: Přímých metod. Nepřímých metod. Vizuální detekce. Který příznak může souviset s únikem chladiva ze systému: Nadměrně vysoký kondenzační tlak. Snížený chladicí výkon. Nadměrné vibrace kompresoru. Uvádění nových chladiv obsahující tzv. regulované látky (např. R22) na trh je: Povoleno. Zakázáno. Povoleno do roku

27 Přirozeným větráním se nazývá větrání založené na principu: Teplotního rozdílu venkovního a vnitřního vzduchu při konstantním tlaku venkovního vzduchu. Tlakového rozdílu venkovního a vnitřního vzduchu při konstantní teplotě venkovního vzduch. Tlakového a teplotního rozdílu venkovního a vnitřního vzduchu. Referenční hodnota účinnosti zpětného získávání tepla 60% se vztahuje na: Přetlakový systém nuceného větrání. Rovnotlaký systém nuceného větrání. Jakýkoliv systém přirozeného větrání. Referenční hodnota chladicího faktoru ostatních zdrojů chladu je: 8,0, 0,5, 3,0. Referenční hodnota chladicího faktoru kompresorového zdroje chladu je: 5,0, 0,5, 2,7. Energetickým posudkem je: Písemná zpráva obsahující stanovisko energetického specialisty v závislosti na účelu posudku, evidenční list energetického posudku a kopii dokladu o zápisu energetického specialisty do seznamu energetických specialistů. Písemná zpráva obsahující identifikační údaje, stanovisko energetického specialisty v závislosti na účelu posudku, evidenční list energetického posudku a kopii dokladu o zápisu energetického specialisty do seznamu energetických specialistů. Písemná zpráva obsahující informace o posouzení plnění předem stanovených technických, ekologických a ekonomických parametrů určených zadavatelem energetického posudku včetně výsledků a vyhodnocení. 27

28 Energetickým auditem je: Soubor činností, jejichž výsledkem jsou informace o způsobech a úrovni využívání energie v budovách a v energetickém hospodářství prověřovaných fyzických a právnických osob a návrh na opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energetických úspor. Písemná zpráva obsahující informace o stávající nebo předpokládané úrovni využívání energie v budovách, v energetickém hospodářství, v průmyslovém postupu a energetických službách s popisem a stanovením technicky, ekologicky a ekonomicky efektivních návrhů na zvýšení úspor energie nebo zvýšení energetické účinnosti včetně doporučení k realizaci. Soubor činností, jejichž výsledkem jsou informace o způsobech a úrovni využívání energie v budovách a v energetickém hospodářství prověřovaných fyzických a právnických osob a návrh na opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energetických úspor, energetický audit je zakončen písemnou zprávou. Průkazem energetické náročnosti budov je: Dokument, který obsahuje informace o průměrné spotřebě energie za předcházející 3 roky na vytápění, chlazení, větrání, přípravu teplé vody a osvětlení. Dokument, který obsahuje informace o průměrné spotřebě energie za předcházející 3 roky pro pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovy, zejména na vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení. Dokument, který obsahuje stanovené informace o energetické náročnosti budovy nebo ucelené části budovy. Mezi vzduchové klimatizační systémy patří: Dvoukanálový. S ventilátorovými konvektory (fan-coil). Chladící strop. Energetickou náročností budovy, pro účely zákona č. 406/2000 Sb. v platném znění, je: Průměrná spotřeba energie za předcházející 3 roky nutná pro pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovy, zejména na vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení. Vypočtené množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovy, zejména na vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení. Průměrná spotřeba energie za předcházející 3 roky na vytápění, chlazení, větrání, přípravu teplé vody a osvětlení. 28

29 Česká technická norma se stává závazným dokumentem: Pokud byla vydána ve věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Na základě smluvního vztahu mezi partnery nebo na základě legislativního dokumentu. Pokud bylo její vydání oznámeno ve věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Posouzení ekonomické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie v rámci vyhlášky 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov se provádí: Způsoby výpočtu ekonomické výhodnosti dle vyhlášky 480/2012 Sb. Na základě ukazatele prosté doby návratnosti investice do alternativního systému. Na základě ukazatele čisté současné hodnoty. Jaký je rozdíl mezi ukazatelem prosté doby návratnosti a reálné doby návratnosti? Jedná se pouze o různé názvy stejného ukazatele. Ukazatel prosté doby návratnosti nerespektuje časovou hodnotu peněz. Prostá doba návratnosti zahrnuje a respektuje časovou hodnotu peněz. Podnikat v energetických odvětvích na území ČR lze na základě: Zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů. Zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů. Zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. 29