Péče o pacienty s diagnózami F01, F03 a G30 - demence v lůžkových zařízeních ČR v letech

Transkript

1 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha Péče o pacienty s diagnózami, a - demence v lůžkových zařízeních ČR v letech Health care about patients with diagnoses, and - dementia in bed establishments in Czech Republic in Souhrn V letech vzrostl celkový počet hospitalizací pro demence o více než pětinu. K největšímu nárůstu došlo u neurčené demence, a to o téměř polovinu, o více než pětinu vzrostly hospitalizace pro Alzheimerovu nemoc a o téměř 11 % vaskulární demence. Summary The total number of hospitalization for dementia incereased by more than a one fifth in The largest increase occurred at unspecified dementia by almost half of number in 2005, more than a one fifth increased the hospitalizations for Alzheimer's disease and almost 11% of vascular dementia. Demence je vážné duševní onemocnění, které se projevuje zhoršením až ztrátou kognitivních funkcí. Kognitivní (poznávací) funkce jsou duševní funkce, která nám umožňují především řešit problémy nebo problémům předcházet, učit se nové postupy, zařadit se do společnosti, plánovat budoucnost apod. Mezi základní kognitivní funkce patří paměť, pozornost, koncentrace, vnímání a uvědomění si a myšlení. Tyto funkce jsou nezbytným předpokladem normálního, aktivního a organizovaného života jedince, kdy je člověk schopen zorganizovat si vlastní prostředí, stanovit si priority a fungovat v běžném denním režimu. Z hlediska získání a vývoje kognitivních funkcí je důležité, že u demencí se jedná o zhoršení nebo ztrátu funkcí již nabytých, na rozdíl od mentální retardace, kdy se tyto funkce za život jedince nikdy nevyvinuly. Arbitrární hranicí pro rozvoj kognitivních funkcí byl stanoven věk 2 let, tedy nedostatek těchto funkcí před druhým rokem života je považován za jejich retardaci, nikoliv deterioraci (zhoršení již získaného). Jedním z klíčových rizikových faktorů pro rozvoj demence je věk. Obecně lze říci, že s vyšším věkem stoupá riziko postižení pacienta demencí. V dětském věku je naopak demence velmi vzácnou nemocí. Demence je, co se týče jejího vzniku, velmi široký pojem. V medicíně se proto rozdělují na demence atroficko-degenerativní (k nim se řadí Alzheimerova choroba, korová demence s Lewyho tělísky, demence při Parkinsonově chorobě, frontální a frontotemporální demence včetně Pickovy choroby, Huntingtonova choroba, progresivní supranukleární obrna atd.). Druhá skupina jsou demence sekundární čili symptomatické: vaskulární demence s náhlým začátkem, multiinfarktová demence, převážně podkorová ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 68/2010 strana 1

2 vaskulární demence (Biswangerova demence). Třetí skupinou jsou pak ostatní demence, např. demence u infekčních onemocnění - progresivní paralýza, demence u AIDS, metabolických onemocnění. V této Aktuální informaci jsou zdrojem dat údaje z Národního registru hospitalizovaných podle trvalého bydliště pacienta. Za jeden případ hospitalizace se považuje každé ukončení hospitalizace na jednom oddělení v nemocnici nebo v psychiatrické léčebně, ať již hospitalizace skončila propuštěním nebo úmrtím pacienta, či jeho přeložením na jiné oddělení zdravotnického zařízení. Jeden pacient může být během sledovaného období hospitalizován vícekrát a tím se počet hospitalizovaných osob a hospitalizací liší. V této informaci jsou uváděna data za případy hospitalizace. V roce 2009 bylo v lůžkových zařízeních zaznamenáno celkem hospitalizací pro demence, tj. se základními diagnózami, a u osob, tj. 1,2 hospitalizací na osobu. Téměř 43 % (3 412 hospitalizací u osob) hospitalizací bylo s diagnózou - vaskulární demence, více než 35 % (2 788 hospitalizací u osob) s diagnózou - Alzheimerova nemoc a necelá čtvrtina s diagnózou - neurčená demence (1 707 hospitalizací u osob). Z vaskulárních demencí měla největší podíl vaskulární demence nespecifikovaná (), a to více než 37 % (1 255 případů), u Alzheimerovy nemoci byly nejčastěji hospitalizovány případy s diagnózou - Alzheimerova nemoc s pozdním začátkem (více než 41 %; případů). V letech vzrostl celkový počet hospitalizací pro demence o více než pětinu (z na hospitalizací). K největšímu nárůstu došlo u neurčené demence, a to o téměř polovinu (o 540 hospitalizací). O více než pětinu vzrostly hospitalizace pro Alzheimerovu nemoc (o 489) a o téměř 11 % vaskulární demence (o 333). U jednotlivých čtyřmístných diagnóz došlo ve sledovaném období k největšímu nárůstu u jiných vaskulárních demencí - dg. (o 74 %, tj. z 229 hospitalizací v roce 2005 na 398 v roce 2009) a u subkortikálních vaskulárních demencí - dg. (o 68 %, tj. ze 72 na 121 hospitalizací). Nejčetnější z vaskulárních demencí - nespecifikovaná vaskulární demence vzrostla během sledovaného období pouze o 5 % (z na hospitalizací). U hospitalizací pro Alzheimerovu nemoc nejvíce vzrostly ty s pozdním začátkem -, a to o téměř 38 % (z 831 hospitalizací v roce 2005 na v roce 2009) a nespecifikovaná Alzheimerova nemoc - o téměř čtvrtinu (z 619 na 766 hospitalizací). Počet hospitalizací pro Alheimerovu nemoc s časným začátkem - se ve sledovaném období téměř nezměnil. Nejdelší ošetřovací dobu si ve sledovaném období v průměru vyžádala Alzheimerova nemoc (99 dnů), Alzheimerova nemoc jak s pozdním začátkem, tak i s časným začátkem si vyžádala stejnou průměrnou dobu hospitalizace 117 dnů. Vaskulární demence si vyžádaly v průměru 75 dnů a neurčená demence 69 dnů. V roce 2005 byla nejvyšší míra prevalence u pacientů s trvalým bydlištěm v Hl. m. Praze (90,9 hospitalizací na 100 tisíc obyvatel) a v Olomouckém kraji (85,3). Nadprůměrný výskyt (průměr za ČR byl 64 hospitalizací na 100 tis. obyvatel) byl také u pacientů bydlících v Plzeňském, Pardubickém a Moravskoslezském kraji. Při porovnání let 2005 a 2009 došlo k největšímu nárůstu této míry v Libereckém kraji, a to na více než dvojnásobek, v Karlovarské kraji o 70 % a Ústeckém kraji o 44 %. Pro demence byly častěji hospitalizovány ženy, a to v letech u téměř dvou třetin případů. Významně vyšší podíl měly ženy u hospitalizací pro Alzheimerovu nemoc (téměř 70 %), zejména s pozdním začátkem (téměř tři čtvrtiny hospitalizací). ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 68/2010 strana 2

3 Počty hospitalizací pro demence rostou spolu s rostoucím věkem hospitalizovaných pacientů exponenciálně. V letech bylo do 65 let hospitalizováno pro demence pouze necelých 10 % pacientů, a to u téměř všech druhů demence. Výjimkou byly hospitalizace s diagnózou - Alzheimerova nemoc s časným začátkem, která začíná již ve středním věku, vždy však před 65. rokem. Do 65 let bylo 35 % hospitalizací s touto základní diagnózou, ve věku to byla téměř polovina hospitalizací a u pacientů nad 80 let pouze necelá pětina. U všech ostatních demencí bylo ve věku let hospitalizováno % pacientů, nad 80 let to bylo od 45 % do 55 %. V roce 2009 byly u pacientů hospitalizovaných pro demence do 50 let zaznamenány jednotkové počty (celkem 35 hospitalizací u obou pohlaví). Už v následující věkové skupině let se počty hospitalizací ztrojnásobily, a to u mužů z 12 na 35 hospitalizací a u žen z 6 na 18 hospitalizací. V každé další věkové skupině dochází k 2 až 3násobnému nárůstu počtu těchto hospitalizací. Do 65 let muži měli téměř dvakrát vyšší počty hospitalizací, postupně ale dochází k vyrovnání mezi pohlavími. Ve věkové skupině let jsou počty hospitalizací u mužů (271 hospitalizací) a u žen (253) už téměř stejné. Ve věkové skupině let bylo už o polovinu více žen (327 hospitalizací u mužů, 498 u žen) a jejich podíl rostl, což je dáno především výrazně delší nadějí dožití u žen než u mužů. Ve věkové skupině bylo už o téměř 80 % více žen (613 hospitalizací u mužů, u žen) a ve věkové skupině starších 80 let bylo žen téměř 2,5krát více (1 267 hospitalizací u mužů, u žen). Při přepočtu hospitalizací pro demence na 100 tisíc mužů resp. žen dané věkové skupiny nejsou rozdíly mezi pohlavími tak významné. Ve věkové skupině let je míra prevalence vyšší u žen o 11 %, ve věkové skupině let o téměř 13 % a u starších 80 let o necelých 10 %. Téměř polovina hospitalizací byla uskutečněna v psychiatrických léčebnách (46 %), 38 % ve všech typech nemocnic, 8 % ve fakultních nemocnicích, 26 % v nemocnicích a 4 % v nemocnicích následné péče. Více než 13 % hospitalizací pro demence bylo zaznamenáno v LDN (léčebny dlouhodobě nemocných) a zbylé v ostatních léčebných ústavech, hospicích a ostatních lůžkových zařízeních. Vypracovala: Ing. Blanka Nechanská ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 68/2010 strana 3

4 Počty hospitalizací s diagnózami, a v lůžkových zdravotnických zařízeních podle pohlaví Kód a název diagnózy Vaskulární demence celkem Vaskulární demece s akutním začátkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy celkem Multiinfarktová demence Subkortikální vaskulární demence Smíšená kortikální a subkortikální vaskulární demence Jiné vaskulární demence Vaskulární demence NS Neurčená demence Alzheimerova nemoc celkem Alzheimerova nemoc s časným začátkem Alzheimerova nemoc s pozdním začátkem Jiná Alzheimerova nemoc Alzheimerova nemoc NS ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 68/2010 strana 4

5 Průměrná ošetřovací doba hospitalizací s diagnózami, a v lůžkových zdravotnických zařízeních podle pohlaví Kód a název diagnózy Vaskulární demence celkem Vaskulární demece s akutním začátkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy celkem Multiinfarktová demence Subkortikální vaskulární demence Smíšená kortikálí a subkortikální vaskulární demence Jiné vaskulární demence Vaskulární demence NS Neurčená demence Alzheimerova nemoc celkem Alzheimerova nemoc s časným začátkem Alzheimerova nemoc s pozdním začátkem Jiná Alzheimerova nemoc Alzheimerova nemoc NS ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 68/2010 strana 5

6 Počty hospitalizací s diagnózami, a v lůžkových zdravotnických zařízeních podle kraje bydliště a pohlaví v letech Kraj muži Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Bydliště v ČR bezdomovci cizinci Hospitalizovaní v ČR celkem Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Bydliště v ČR bezdomovci cizinci Hospitalizovaní v ČR celkem ženy ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 68/2010 strana 6

7 Počty hospitalizací s diagnózami, a v lůžkových zdravotnických zařízeních podle kraje bydliště v letech Kraj celkem Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Bydliště v ČR bezdomovci cizinci Hospitalizovaní v ČR celkem Počty hospitalizací s diagnózami, a na 100 tisíc obyvatel kraje v lůžkových zdravotnických zařízeních v roce 2009 Kraj Hl. m. Praha 47,6 2,1 14,8 0,6 11,0 6,4 12,7 12,5 40,6 2,5 19,2 7,4 11,5 100,7 Středočeský 30,7 1,4 6,1 0,5 3,1 3,4 16,2 11,1 18,7 1,5 6,0 5,3 5,9 60,5 Jihočeský 25,0 1,3 4,9 0,8 6,8 1,6 9,7 8,9 22,4 3,0 10,5 4,1 4,9 56,4 Plzeňský 45,3 0,5 6,5 1,1 5,4 5,3 26,6 19,8 20,3 0,5 7,2 4,4 8,2 85,4 Karlovarský 38,0 2,6 1,6 4,2 7,8 6,2 15,6 10,4 33,1 3,6 18,2 3,2 8,1 81,5 Ústecký 33,2 1,0 4,5 4,3 8,7 2,6 12,1 9,2 29,3 3,8 8,6 10,6 6,2 71,8 Liberecký 35,4 1,8 5,2 1,1 1,1 1,8 24,2 16,2 17,1 2,3 4,6 2,7 7,5 68,7 Královéhradecký 22,7 1,1 2,9 0,9 3,6 5,2 9,0 17,7 23,4 1,3 8,1 8,5 5,6 63,8 Pardubický 19,4 1,0 7,0 0,6 2,3 3,1 5,4 9,7 37,6 2,9 11,2 15,5 7,9 66,7 Vysočina 20,2 1,6 6,8 0,2 3,1 2,1 6,4 5,0 39,0 2,1 9,7 20,6 6,6 64,2 Jihomoravský 33,5 1,5 11,1 0,3 4,7 7,0 8,9 15,0 21,3 1,0 8,1 3,2 9,0 69,8 Olomoucký 49,2 3,6 21,0 2,3 6,2 1,7 14,3 10,1 38,9 4,4 24,8 3,3 6,5 98,3 Zlínský 35,3 0,3 17,8 0,2 7,9 1,5 7,6 6,1 24,4 2,9 13,4 1,2 6,9 65,8 Moravskoslezský 18,2 1,5 3,4 1,0 3,8 2,5 6,1 49,0 16,2 2,1 7,3 1,4 5,5 83,5 Bydliště v ČR 32,5 1,5 8,5 1,2 5,6 3,8 12,0 16,3 26,6 2,3 10,9 6,1 7,3 75,4 ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 68/2010 strana 7

8 Počty hospitalizací s diagnózami, a v lůžkových zdravotnických zařízeních podle věkových skupin a pohlaví v letech Věková skupina muži ženy celkem ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 68/2010 strana 8

9 Počty hospitalizací s diagnózami, a na 100 tisíc obyvatel dané věkové skupiny v lůžkových zdravotnických zařízeních v roce 2009 Věková skupina , ,0-0,2 0, ,0 0, , , ,4 0,1-0, , ,4 0,1 0, , ,6-0,3-0,1 0,1-1,5 0,6 0,3-0,1 0,1 2, ,3 0,3 0,1-0,3 0,3 0,3 4,3 1,8 1,0 0,1 0,3 0,4 7, ,1 0,1 1,4 0,1 1,2 1,2 1,0 6,9 5,6 2,8 0,5 1,3 1,0 17, ,3 0,8 3,1 0,6 1,7 3,5 4,6 14,4 15,4 6,9 1,8 2,2 4,5 44, ,0 2,5 8,6 2,7 5,2 4,0 9,0 26,6 41,8 11,9 10,2 9,0 10,7 100, ,8 4,9 24,6 2,7 13,4 10,7 32,5 46,2 90,5 6,8 39,9 20,0 23,8 225, ,2 9,9 47,1 9,0 40,2 21,7 69,3 109,9 221,3 11,5 95,7 55,4 58,8 528, ,4 23,4 154,7 17,1 97,1 62,5 223,5 227,1 367,4 10,1 167,8 84,0 105, ,9 32,5 1,5 8,5 1,2 5,6 3,8 12,0 16,3 26,6 2,3 10,9 6,1 7,3 75,4 Počty hospitalizací s diagnózami, a v lůžkových zdravotnických zařízeních podle potřeby další péče po propuštění v letech Potřeba další péče po propuštění žádná dočasná ambulantní trvalá ambulantní ústavní léčba ústavní sociální služba ošetřovatelská péče lázeňská péče ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 68/2010 strana 9

10 Počty hospitalizací s diagnózami, a v lůžkových zdravotnických zařízeních podle druhu zařízení v letech Druh zařízení muži Fakultní nemocnice Nemocnice Nemocnice následné péče LDN Psychiatrická léčebna Ostatní léčebné ústavy Hospic Ostatní lůžková zařízení Fakultní nemocnice Nemocnice Nemocnice následné péče LDN Psychiatrická léčebna Ostatní léčebné ústavy Hospic Ostatní lůžková zařízení ženy ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 68/2010 strana 10

11 Počty hospitalizací s diagnózami, a v lůžkových zdravotnických zařízeních podle druhu zařízení v letech Druh zařízení Fakultní nemocnice Nemocnice Nemocnice následné péče LDN Psychiatrická léčebna Ostatní léčebné ústavy Hospic Ostatní lůžková zařízení Přehled použitých diagnóz MKN-10 Kód diagnózy Název diagnózy Vaskulární demence s akutním začátkem Multiinfarktová demence Subkortikální vaskulární demence Smíšená kortikální a subkortikální vaskulární demence Jiné vaskulární demence Vaskulární demence NS Neurčená demence Alzheimerova nemoc s časným začátkem Alzheimerova nemoc s pozdním začátkem Jiná Alzheimerova nemoc Alzheimerova nemoc NS ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 68/2010 strana 11

12 Struktura hospitalizací s diagnózami, a podle pohlaví v letech % 8% 11% 4% 7% 10% 9% 2% 2% 11% 13% 1% 7% 6% 1% 9% 4% 3% 22% muži 18% 17% 19% ženy Porovnání míry prevalence hospitalizací s diagnózami, a podle kraje bydliště v roce 2005 a Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Počet pacientů na 100 tisíc obyvatel Počet pacientů na 100 tisíc obyvatel Počet pacientů na 100 tisíc obyvatel - ČR Počet pacientů na 100 tisíc obyvatel - ČR ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 68/2010 strana 12

13 Počty hospitalizací pro demence a míra prevalence podle pohlaví a věkových skupin v roce Počty hospitalizací - muži Počty hospitalizací - ženy Přepočet na 100 tisíc obyvatel Počty hospitalizací na 100 tis. mužů Počty hospitalizací na 100 tis. žen Absolutní počty ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 68/2010 strana 13