NPS. Nízkoenergetické a pasivní stavby. Přednáška č. 1 a 2. Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích

Transkript

1 Vysoká škola technická a ekonomická V Českých Budějovicích NPS Nízkoenergetické a pasivní stavby Přednáška č. 1 a 2 Přednášky: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Cvičení: Ing. et Ing. Petra Nováková Garant: Ing. Michal Kraus, Ph.D. Katedra stavebnictví

2 Úvod Ing. Michal Kraus, Ph.D. VŠTE v Českých Budějovicích Katedra stavebnictví info@krausmichal.cz (krausm@mail.vstecb.cz) www: Telefon: Kancelář: D206/L Konzultační hodiny: - Přes e mail kdykoliv - Každé sudé pondělí a úterý od 11:25 12:55 - Vždy po předchozí domluvě ( ) 2

3 Osnova přednášek OBSAH, POŽADAVKY, ÚVOD - VIDEO VAŘÍME PASIVNÍ DŮM LEGISLATIVA (ČR a EU), TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ, ZELENÁ ARCHITEKTURA ENERGETICKÁ BILANCE A KATEGORIE BUDOV POŽADAVKY NA TEPELNOU OCHRANU BUDOV KONCEPCE NAVRHOVÁNÍ NÍZKOENERGETICKÝCH A PASIVNÍCH BUDOV STAVEBNÍ ŘEŠENÍ OBVODOVÝCH KONSTRUKCÍ A VÝPLNĚ OTVORŮ VZDUCHOTĚSNOST OBVODOVÝCH KONSTRUKCÍ TECHNICKÉ SOUSTAVY V ENERGETICKY EFEKTIVNÍCH BUDOVÁCH I TECHNICKÉ SOUSTAVY V ENERGETICKY EFEKTIVNÍCH BUDOVÁCH II ENVIRONMENTÁLNÍ A KOMPLEXNÍ HODNOCENÍ BUDOV 3

4 Povinná literatura Evropská Unie. Směrnice Evropského parlamentu a rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov. In Úřední věstník Evropské Unie. 2010, 153, 2002/31/EU. Česká republika. Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů Česká republika. Vyhláška č. 78/2013 ze dne 22. března 2013 o energetické náročnosti budov. In: Sbírka zákonů. 2013, č. 78. ČSN , Tepelná ochrana budov - Část 2: Požadavky. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, Praha, 2011, p TYWONIAK, Jan. Nízkoenergetické domy : principy a příklady. In Stavitel. 1. vyd. Praha: Grada, s. Stavitel. ISBN X. TYWONIAK, Jan. Nízkoenergetické domy 2 : principy a příklady. In Stavitel. 1. vyd. Praha: Grada, s. Stavitel. ISBN TYWONIAK, Jan. Nízkoenergetické domy 3 : nulové, pasivní a další. In Stavitel. 1. vyd. Praha: Grada, s. Stavitel. ISBN

5 Povinná literatura 5

6 Doporučená literatura BÁRTA, Jan a Juraj HAZUCHA. Pasivní domy vyd. Brno: Centrum pasivního domu, ISBN PETRTYL, Zdeněk a Roman ŠUBRT. Moderní okna. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, s.r.o., s. ISBN SMOLA, Josef. Stavba a užívání nízkoenergetických a pasivních domů. In Stavitel. 1. vyd. Praha: Grada, s. Stavitel. ISBN ŠUBRT, Roman, Martin ŠKOPEK, Pavlína CHARVÁTOVÁ, Jan KURC, Bjorn KIERULF, Juraj HAZUCHA, Jiří ČECH, Aleš BROTÁNEK a Rostislav KUBÍČEK. Tepelné mosty : pro nízkoenergetické a pasivní domy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, s. Stavitel. ISBN ŠUBRT, Roman, Pavlína ZVÁNOVCOVÁ a Martin ŠKOPEK. Katalog tepelných mostů. České Budějovice: Energy Consulting, s. ISBN NOVÁK, Jiří. Vzduchotěsnost obvodových plášťů budov. In Stavitel. 1. vyd. Praha: Grada, s. Stavitel. ISBN

7 Předpoklady a požadavky Cílem předmětu je získat poznatky o nízkoenergetických a pasivních budovách, zvládnout základy jejich koncepčního návrhu a zásady jejich energetického a environmentálního hodnocení. Předmět seznámí studenty s materiály, stavebními konstrukcemi a systémy technického zařízení budov pro nízkoenergetické a pasivní budovy Předpoklady (prekvizity) - zvládnutí předmětu Stavební fyzika a Technická zařízení budov Hodnocení cvičení (0 30 bodů) Písemná zkouška (0-70 bodů) - písemná zkouška z celé obsahové náplně předmětu přednášky) Hodnocení A (100-90), B (89,99-84), C (83,99-77), D (76,99 73) E (72,99-70), FX (69,99-30), F (29,99-0) 7

8 Terminologie základních pojmů Budovou se rozumí zastřešená stavba se stěnami, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí. Budovou s téměř nulovou spotřebou energie je budova, jejíž energetická náročnost je velmi nízká. Téměř nulová či nízká spotřeba požadované energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, včetně energie z obnovitelných zdrojů vyráběné v místě či jeho okolí. Technickým systémem budovy je technické zařízení určené k vytápění, chlazení, větrání, pro teplou vodu či k osvětlení budovy nebo ucelené části budovy nebo pro kombinaci těchto účelů. Energetickou náročností budovy se rozumí vypočítané nebo změřené množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s typickým užíváním budovy, což mimo jiné zahrnuje energii používanou pro vytápění, chlazení, větrání, teplou vodu a osvětlení. 8

9 Terminologie základních pojmů Primární energií se rozumí energie z obnovitelných a neobnovitelných zdrojů, která neprošla žádným procesem přeměny nebo transformace. Energie z obnovitelných zdrojů je energie z obnovitelných nefosilních zdrojů, totiž energie větrná, solární, aerotermální, geotermální, hydrotermální a energie z oceánů, vodní energie, energie z biomasy, ze skládkového plynu, z kalového plynu z čistíren odpadních vod a z bioplynů. Obvodovým pláštěm budovy se rozumí integrované prvky budovy, které oddělují její interiér od vnějšího prostředí. Ucelenou částí budovy je oddíl, podlaží nebo byt v rámci budovy, jež jsou určeny k samostatnému používání nebo byly za tímto účelem upraveny. 9

10 Terminologie základních pojmů Větší renovace se rozumí renovace budovy, přičemž: celkové náklady na renovaci obvodového pláště budovy nebo technických systémů budovy jsou vyšší než 25 % hodnoty budovy bez hodnoty pozemku, na němž budova stojí, nebo renovace probíhá u více než 25 % plochy obvodového pláště budovy. Nákladově optimální úrovní se rozumí úroveň energetické náročnosti, která vede k nejnižším nákladům v průběhu odhadovaného ekonomického životního cyklu, přičemž: nejnižší náklady se určují s ohledem na investiční náklady v oblasti energií, náklady na údržbu a provoz a případně náklady na likvidaci a odhadovaný ekonomický životní cyklus určují jednotlivé členské státy. Označuje zbývající odhadovaný ekonomický životní cyklus budov, kdy jsou požadavky na energetickou náročnost stanoveny pro budovu jako celek, nebo odhadovaný životní cyklus prvku budovy, kdy jsou požadavky na energetickou náročnost stanoveny pro prvky budovy. 10

11 Požadavky na snižování energetické náročnosti Základním dokumentem je Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov, tzv. European Performance of Building Directive II (EPBD II Recast) z května Upravuje a nahrazuje v plném znění směrnici 2002/91/ES o energetické náročnosti budov z roku 2002 (EPBD) Stavební sektor se stále rozrůstá, což má za následek neustálý růst spotřeby energie. V současné době podíl budov na celkové spotřebě energie v zemích EU činí 40 %. Snížení energie a využívání energie z obnovitelných zdrojů v sektoru budov představuje možnosti vedoucí ke snížení energetické závislosti zemí EU a emisí skleníkových plynů. Státy mají povinnost přijmout opatření s cílem dosáhnout rozsáhlých a dosud nevyužitých možností úspor energie v sektoru budov. 11

12 Požadavky na snižování energetické náročnosti Doprava 32% Budovy 40% Průmysl 28% Rozložení spotřeby energie v EU 12

13 Požadavky na snižování energetické náročnosti Průmyslová výroba 20% Doprava 20% Nová výstavba 20% Provoz budov 40% Spotřeba primární energie ve světě 13

14 Požadavky na snižování energetické náročnosti Přijatá opatření nesmí být v rozporu s jinými požadavky týkající se budov požadavky na přístupnost, bezpečnost, využití budovy. Minimální požadavky na energetickou náročnost se pravidelně přezkoumávají nejméně jednou za pět let a v případě potřeby se aktualizují, aby odrážely technický pokrok v sektoru budov. Členské státy použijí metodu výpočtu energetické náročnosti podle společného obecného rámce. Energetická náročnost se určuje na základě vypočteného skutečného množství energie spotřebované za rok za účelem splnění různých potřeb spojených s jejím typickým užíváním a odráží potřebu energie na vytápění a chlazení k udržení předpokládaných teplotních podmínek budovy a potřebu teplé vody v domácnostech. 14

15 Obecný rámec pro výpočet Metoda výpočtu musí být stanovena s ohledem na alespoň tato hlediska: a) následující skutečné tepelné vlastnosti budovy včetně jejích vnitřních příček: tepelná kapacita, izolace, pasivní vytápění, prvky chlazení, tepelné mosty, b) zařízení pro vytápění a zásobování teplou vodou, včetně jejich izolačních vlastností, c) klimatizační zařízení, d) přirozené a nucené větrání, které může zahrnovat průvzdušnost, e) zabudované zařízení pro osvětlení (zejména v nebytovém sektoru), f) konstrukci, umístění a orientaci budov, včetně vnějšího klimatu, g) pasivní solární systémy a protisluneční ochranu, h) vnitřní mikroklimatické podmínky, včetně návrhových hodnot vnitřního prostředí, i) vnitřní spotřebu energie. 15

16 Obecný rámec pro výpočet Při výpočtu se má v případě potřeby brát v úvahu příznivý vliv těchto hledisek: a) místní podmínky slunečního osvitu, aktivní solární systémy a jiné otopné soustavy a elektrické systémy využívající energii z obnovitelných zdrojů, b) elektřina vyráběná formou kombinované výrobny tepla a elektřiny, c) ústřední nebo blokové otopné a chladící soustavy, d) denní osvětlení. 16

17 Obecný rámec pro výpočet Pro účely výpočtu by budovy měly být vhodně rozděleny do následujících kategorií: a) rodinné domy různých typů, b) bytové domy, c) administrativní budovy, d) budovy pro vzdělání, e) nemocnice, f) hotely a restaurace, g) sportovní zařízení, h) budovy pro velkoobchod a maloobchod, i) jiné druhy budov spotřebovávajících energii. 17

18 Cíle snižování energetické náročnosti dle EPBD II Základním požadavkem směrnice EPBD II je požadavek aby členské státy zajistily, že do 31. prosince 2020 všechny nové budovy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie a po dni 31. prosince 2018 nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné moci byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Přijatá opatření musí být v souladu s nákladově optimální úrovní. 18

19 Nákladově optimální úroveň Optimální rovnováha mezi investicemi a náklady na energie uspořenými během životního cyklu budovy. Pro odvození křivky nákladového optima uvažujeme celý životní cyklus budovy, od počáteční investice při výstavbě až po její případnou demolici Dva vstupní soubory dat: Investiční finanční náročnost Provozní finanční náročností Provozní náročnost zahrnuje veškeré náklady spojené s dodávkou energie pro technické systémy vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení. Odvození optimální nákladové úrovně vychází ze sestrojení křivky nákladového optima Nákladově optimální minimum je dáno průnikem křivek 19

20 Nákladově optimální úroveň Ilustrační vyjádření křivky nákladového optima 20

21 EPBD II Členské státy stanoví nezbytná opatření za účelem zavedení systému certifikace energetické náročnosti budov. Certifikát energetické náročnosti musí obsahovat energetickou náročnost budovy a referenční hodnoty, jako jsou minimální požadavky na energetickou náročnost, a umožňovat tak vlastníkům nebo nájemcům budovy porovnání a posouzení její energetické náročnosti. Referenční budovou se rozumí výpočtově definovaná budova téhož druhu, stejného geometrického tvaru a velikosti včetně prosklených ploch a částí, stejné orientace ke světovým stranám, stínění okolní zá stavbou a přírodními překážkami, stejného vnitřního uspořádání a se stejným typickým užíváním a stejnými uvažovanými klimatickými údaji jako hodnocená budova, avšak s referenčními hodnotami vlastností budovy, jejích konstrukcí a technických systémů budovy. 21

22 Implementace EPBD II a souvislosti EPBD II vyvolala nutnost změny národních předpisů: Zákon č. 406/2000 Sb., Zákon o hospodaření energií, ve znění účinném k Vyhláška č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov, v aktuálním znění ČSN (2011), Tepelná ochrana budov Část 2: Požadavky 22

23 Implementace EPBD II a souvislosti 23

24 Implementace EPBD II a souvislosti Zákon o hospodaření energií (406/2000 Sb.) Splnění požadavků na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni od 1. ledna Splnění požadavků na energetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou energie, a to v případě budovy, jejímž vlastníkem a uživatelem bude orgán veřejné moci a jejíž celková energeticky vztažná plocha bude: 1. větší než m 2, a to od 1. ledna 2016, 2. větší než 350 m 2, a to od 1. ledna 2017, 3. menší než 350 m 2, a to od 1. ledna 2018, 24

25 Implementace EPBD II a souvislosti Zákon o hospodaření energií (406/2000 Sb.) Splnění požadavků na energetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou energie, a to v případě budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1500 m 2 od 1. ledna 2018, v případě budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 350 m 2 od 1. ledna 2019 a v případě budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 350 m 2 od 1. ledna

26 Trvale udržitelný rozvoj... rozvoj, který uspokojuje potřeby současnosti bez toho, aby omezoval možnosti budoucích generací uspokojit jejich potřeby. Dle 6 Zákona o životním prostředí č. 17/1992 Sb.: Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. 26

27 Koncept trvale udržitelného rozvoje Hlavní důvody vzniku jsou globální environmentální problémy: Klimatické změny vyvolané kyselými dešti Narušení ozonové vrstvy Desertifikace způsobená globálním oteplováním Nadměrná spotřeba způsobující vyčerpání přírodních zdrojů (deštné pralesy, fosilní paliva, zásoby ryb) a snižování biodiverzity, tj. rozmanitosti rostlinných živočišných a rostlinných druhů Hledání nových řešení, které pomohou lidstvu přežít: Prostřednictvím úspory energie Environmentálními způsoby polnohospodářství a lesnictví Orientací na způsoby využití obnovitelných přírodních zdrojů a jejich využívání v takové míře, která nezpůsobí jejich úplné vyčerpání Hledání způsobů jak se vyvarovat ekologickým katastrofám 27

28 Základní aspekty trvale udržitelného rozvoje 28

29 Transformační proces výstavby Znázornění transformačního proces tradiční konvenční výstavby dle principů a požadavků trvale udržitelného rozvoje 29

30 Dokument Agenda 21 pro udržitelnou výstavbu Agenda 21 pro udržitelnou výstavbu byla vydána mezinárodní organizací CIB v roce 1999 jako reflexe na obecnou Agendu 21. Základní dokument v sektoru stavebnictví, který rozšiřuje závěry Agendy 21 a definuje základní cíle a úkoly pro stavebnictví. Dosažení úkolů a cílů se týká všech složek stavebního průmyslu a využívání jeho produktů (staveb). Agenda 21 pro udržitelnou výstavbu představuje koncepci trvale udržitelného rozvoje a udržitelné výstavby v kontextu sektoru stavebnictví. Hlavní otázky a úkoly jsou popsány na úrovni současné kvality vnitřního prostředí, vlivu města, spotřeby zdrojů, produkce výrobků, zátěže životního prostřední a sociálních a ekonomických aspektů. 30

31 Dokument Agenda 21 pro udržitelnou výstavbu Země s vyspělou ekonomikou věnují pozornost budování udržitelnějšího stavebního fondu formou modernizace, zavádění technických novinek a využíváním nových technologií. Země s rozvíjející se ekonomikou věnují pozornost sociální spravedlnosti a ekonomické udržitelnosti. Agenda 21 pro udržitelnou výstavbu má 3 hlavní cíle: Vytvoření globálního rámce a terminologie pro zkvalitnění všech národních a regionálních programů. Vytvoření agendy (programu) pro činnost CIB v dané oblasti a pro koordinaci práce CIB se specializovanými partnerskými organizacemi. Poskytnutí výchozího materiálu pro definici výzkumných a vývojových aktivit. 31

32 Základní principy udržitelného rozvoje Propojení základních oblastí života: ekonomické, sociální a životní prostředí, přičemž řešení zohledňující pouze jednu nebo dvě z nich není efektivní. Dlouhodobá perspektiva: každé rozhodnutí je třeba zvážit z hlediska dlouhodobých dopadů, je třeba strategicky plánovat. Kapacita životního prostředí je omezená: nejenom jako zdroje surovin, látek a funkcí potřebných k životu, ale také jako prostor pro odpady a znečištění. Předběžná opatrnost: důsledky některých našich činností nejsou vždy známé. Prevence: je mnohem efektivnější než následné řešení dopadů. 32

33 Základní principy udržitelného rozvoje Kvalita života: má rozměr nejen materiální, ale také společenský, etický, estetický, duchovní, kulturní a další. Lidé mají právo na kvalitní život. Sociální spravedlnost: příležitosti i zodpovědnosti by měly být děleny mezi země, regiony i mezi rozdílné sociální skupiny. Zohlednění vztahu lokální globální : činnosti na místní úrovni ovlivňují problémy na globální úrovni, vytvářejí je nebo je mohou pomoci řešit. Vnitrogenerační a mezigenerační odpovědnost: zabezpečení národností, rasové i jiné rovnosti, respektování práv všech současných i budoucích generací na zdravé životní prostředí a sociální spravedlnost. Demokratické procesy: Zapojením veřejnosti již od počáteční fáze plánování vytváříme nejen objektivnější plány, ale také obecnou podporu pro jejich realizaci 33

34 Transformace cílů udržitelného rozvoje 34

35 Agenda 2030 V září 2015 se na summitu OSN svět zavázal k tzv. Agendě 2030 V nedávné době došlo v ČR také k restrukturalizaci Rady vlády pro udržitelný rozvoj, která plní mj. funkci poradního orgánu vlády pro směřování k udržitelnému rozvoji České republiky Jde o 17 globálních cílů cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals), které představují program rozvoje do roku 2030: SDG 1: Vymýtit chudobu ve všech jejích formách všude na světě Do roku 2030 odstranit extrémní chudobu všude na světě; extrémní chudoba je v současnosti definována jako život za méně než 1,25 dolaru na den 35

36 Agenda 2030 SDG 2: Vymýtit hlad, dosáhnout potravinové bezpečnosti a zlepšení výživy, prosazovat udržitelné zemědělství Do roku 2030 vymýtit hlad a zajistit přístup všem lidem, zejména chudým a ohroženým, včetně malých dětí, k bezpečné, výživné a dostačující stravě po celý rok Počet podvyživených lidí v rozvojových zemích se od roku 1990 snížil téměř o polovinu, nicméně stále každý devátý člověk na světě trpí podvýživou. Naprostá většina hladovějících lidí přitom žije v rozvojových zemích (zejména v Asii a Africe), kde je zároveň největší přírůstek obyvatel 36

37 Agenda 2030 SDG 3: Zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku První princip Deklarace Konference OSN o životním prostředí a rozvoji deklaruje, že:,,lidské bytosti stojí v ohnisku zájmu o trvale udržitelný rozvoj. Mají právo na zdravý a produktivní život, který je v souladu s přírodou. Do roku 2030 celosvětově snížit míru mateřské úmrtnosti na méně než 70 na 100 tisíc porodů Do roku 2030 ukončit epidemii AIDS, tuberkulózy, malárie a zanedbávaných tropických nemocí a bojovat proti hepatitidě, vodou přenášeným nemocem a ostatním přenosným nemocem 37

38 Agenda 2030 SDG 4: Zajistit rovný přístup k inkluzivnímu a kvalitnímu vzdělání a podporovat celoživotní vzdělávání pro všechny Do roku 2030 zajistit, aby všechny dívky a chlapci ukončili bezplatné, rovnoprávné a kvalitní primární a sekundární základní vzdělání, které bude mít odpovídající a efektivní studijní výsledky V rozvojových zemích navštěvuje v roce 2015 základní školu 91 procent dětí. V roce 2000 to bylo 83 procent dětí. 38

39 Agenda 2030 SDG 5: Dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení všech žen a dívek Celosvětově skoncovat se všemi formami diskriminace žen a dívek Eliminovat všechny formy násilí vůči ženám a dívkám ve veřejné i soukromé sféře, včetně obchodu s lidmi a sexuálního či jiného vykořisťování Rovnost mezi muži a ženami by měla být patrná nejen v právech a povinnostech, ale i v příležitostech k adekvátnímu rozvoji osobního potenciálu každého člověka 39

40 Agenda 2030 SDG 6: Zajistit všem dostupnost vody a sanitačních zařízení a udržitelné hospodaření s nimi Do roku 2030 zajistit univerzální a rovný přístup k bezpečné a cenově dostupné pitné vodě pro všechny Do roku 2030 podstatně zvýšit efektivitu využívání vody ve všech sektorech a zajistit udržitelný odběr a dodávky pitné vody tak, aby byl vyřešen nedostatek vody a podstatně se snížil počet lidí trpících jejím nedostatkem Do roku 2030 zajistit spravedlivě všem odpovídající sanitační a hygienická zařízení a skoncovat s vylučováním na volných prostranstvích, se zvláštním ohledem na potřeby žen, dívek a lidí v těžké situaci 40

41 Agenda 2030 SDG 7: Zajistit přístup k cenově dostupným, spolehlivým, udržitelným a moderním zdrojům energie pro všechny Zhruba každý pátý člověk na Zemi nemá přístup k elektřině. Tři miliardy lidí využívají na vaření a topení dřevo, uhlí, dřevěné uhlí a živočišný odpad. Do roku 2030 podstatně zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů na celosvětovém energetickém mixu Do roku 2030 zlepšit mezinárodní spolupráci ve zpřístupňování výzkumu a technologií čisté energie, včetně energie z obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti a pokročilých a čistších technologií fosilních paliv; podporovat investice do energetické infrastruktury a technologií čisté energie 41

42 Agenda 2030 SDG 8: Podporovat trvalý, inkluzivní a udržitelný hospodářský růst, plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny Udržovat ekonomický růst na hlavu v závislosti na podmínkách jednotlivých zemí, zejména minimálně 7procentní růst HDP ročně v nejméně rozvinutých zemích Postupně až do roku 2030 zlepšovat efektivní využívání globálních zdrojů ve spotřebě i výrobě a učinit vše potřebné pro to, aby ekonomický růst nebyl spojen s poškozováním životního prostředí, v souladu s desetiletým rámcovým programem trvale udržitelné spotřeby a výroby, v jehož čele stojí rozvinuté země 42

43 Agenda 2030 SDG 9: Vybudovat odolnou infrastrukturu, podporovat inkluzivní a udržitelnou industrializaci a inovace Rozvinout kvalitní, spolehlivou, udržitelnou a odolnou infrastrukturu, zahrnující i regionální a přeshraniční infrastrukturu, na podporu ekonomického rozvoje a zvýšené kvality života, se zaměřením na ekonomicky dostupný a rovný přístup pro všechny Výrazně zvýšit přístup k informačním a komunikačním technologiím a usilovat o poskytování všeobecného a cenově dostupného přístupu k internetu v nejméně rozvinutých státech do roku

44 Agenda 2030 SDG 10: Snížit nerovnost uvnitř zemí i mezi nimi Do roku 2030 postupně dosáhnout a udržet růst příjmů spodních 40 procent populace na úrovni vyšší než je celostátní průměr Do roku 2030 posilovat a podporovat sociální, ekonomické a politické začleňování všech, bez ohledu na věk, pohlaví, zdravotní postižení, rasu, etnický původ, náboženské vyznání a ekonomické či jiné postavení 44

45 Agenda 2030 SDG 11: Vytvořit inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná města a obce Podíl městské populace ve světě neustále roste. Cíl, zajistit do roku 2030 všem lidem na planetě přístup k bezpečnému a cenově dostupnému bydlení a službám, není jednoduchý. Ještě stále se mnohá města nevypořádaly se slumy, kde žije 828 milionů lidí. Do roku 2030 zajistit všem přístup k odpovídajícímu, bezpečnému a cenově dostupnému bydlení a základním službám, zlepšit podmínky bydlení ve slumech 45

46 Agenda 2030 SDG 12: Zajistit udržitelnou spotřebu a výrobu Do roku 2030 dosáhnout udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a jejich efektivního využívání Do roku 2030 výrazně snížit produkci odpadů s pomocí prevence, redukce, recyklace a opětovného používání Dosáhnout k životnímu prostředí šetrného nakládání s chemickými látkami a odpady během celého jejich životního cyklu, v souladu s dohodnutými mezinárodními rámci, a výrazně snížit jejich uvolňování do ovzduší, vody a půdy tak, aby se minimalizovaly nepříznivé dopady na lidské zdraví a životní prostředí 46

47 Agenda 2030 SDG 13: Přijmout bezodkladná opatření na boj se změnou klimatu a zvládání jejích dopadů Ve všech zemích zvýšit odolnost a schopnost adaptace na nebezpečí související s klimatem a přírodními pohromami Začlenit opatření v oblasti změny klimatu do národních politik, strategií a plánování 47

48 Agenda 2030 SDG 14: Chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro zajištění udržitelného rozvoje Do roku 2025 předcházet a výrazně snižovat znečištění moří, zejména znečištění, které je způsobováno činností na pevnině, včetně odpadků a znečištění z živin Do roku 2020 udržitelně spravovat a chránit mořské a pobřežní ekosystémy, aby se zabránilo výrazným negativním dopadům, mimo jiné posilováním jejich odolnosti a opatřeními na jejich obnovu s cílem zajistit zdravé a produktivní oceány Minimalizovat a řešit dopady okyselování oceánů, mimo jiné prohloubováním vědecké spolupráce na všech úrovních 48

49 Agenda 2030 SDG 15: Chránit, obnovovat a podporovat udržitelné využívání suchozemských ekosystémů, udržitelně hospodařit s lesy, potírat rozšiřování pouští, zastavit a následně zvrátit degradaci půdy a zastavit úbytek biodiverzity Do roku 2020 zajistit ochranu, obnovu a udržitelné využívání suchozemských a vnitrozemských sladkovodních ekosystémů a jejich služeb, zejména lesů, mokřadů, hor a suchých oblastí Do roku 2020 podpořit zavádění udržitelného hospodaření se všemi typy lesů, zastavit odlesňování, obnovit zničené lesy a podstatně zvýšit zalesňování a obnovu lesů na celém světě Do roku 2030 bojovat proti rozšiřování pouští, obnovovat znehodnocenou půdu, včetně pozemků postižených rozšiřováním pouští, suchem či záplavami, usilovat o dosažení světa, ve kterém již nedochází k degradaci půdy 49

50 Agenda 2030 SDG 16: Podporovat mírové a inkluzivní společnosti pro udržitelný rozvoj, zajistit všem přístup ke spravedlnosti a vytvořit efektivní, odpovědné a inkluzivní instituce na všech úrovních Výrazně snížit všechny formy násilí a související míru úmrtnosti všude na světě Skoncovat se zneužíváním, vykořisťováním a obchodem s lidmi a všemi formami násilí na dětech a jejich mučení Do roku 2030 výrazně snížit pohyb nezákonných finančních prostředků a zbraní, usilovat o navrácení odcizeného majetku a bojovat proti všem formám organizovaného zločinu Podstatně omezit korupci a úplatkářství ve všech formách 50

51 Agenda 2030 SDG 17: Oživit globální partnerství pro udržitelný rozvoj a posílit prostředky pro jeho uplatňování Závěrečný cíl shrnuje, co bude agenda Cílů udržitelného rozvoje znamenat na světové úrovni a jak by se mělo globální partnerství vyvinout v příštích 15 letech. 51

52 ENS Zelená architektura Budovy nové generace 52

53 Zelená architektura Budovy nové generace Ekoarchitektura, environmentální architektura či zelená architektura je architektura ohleduplná k životnímu prostředí. Zelená architektura klade důraz na nezatěžování svého okolí a zaměřuje se především na minimalizaci tzv. energetických vstupů. Využívá obnovitelných zdrojů a preferuje obnovitelné materiály Zelená budova je stavba, která je navrhovaná, realizována a provozována tak, aby byla zajištěna minimalizace dopadu na životní prostředí, maximální účinnost v souvislosti s využíváním zdrojů - energií, materiálů, vody a vytvoření kvalitního vnitřního prostředí. 53

54 Zelená architektura Budovy nové generace Proč stavět zelené budovy? Energetický a environmentální význam Snížení spotřeby energií Snížená tvorby emisí skleníkových plynů (CO 2 ) Ekonomický význam Snížení nákladů na provoz budovy Sociální význam Vytvoření kvalitního vnitřního prostředí bez uvolňování nežádoucích látek 54

55 Zelená architektura Budovy nové generace Zelená architektura má být: Krásná, přívětivá a inspirující v harmonii s přírodou a jejími zákony Sladěná s lidskými potřebami funkční, praktická a ekonomická Ohleduplná k životnímu prostředí s minimální záborem půdy Organická inspirovaná přírodními formami a materiály Soběstačná nezávislá na vnějších zdrojích Využívající energii slunce pasivně a aktivně 55

56 Zelená architektura Budovy nové generace Zelená architektura má vycházet z: Místního klimatu tvořit vlastní mikroklima Místní tradiční architektury Kontextu krajiny a její historie neporušit historickou stopu 56

57 Zelená architektura Budovy nové generace Zelená architektura má mít: Lidské měřítko Smysl pro detail a proporce Nízké nároky na provoz a údržbu Dlouhou životnost Krásný výhled Co nejvíc zeleně vně i uvnitř 57

58 Zelená architektura Budovy nové generace Jak navrhnou zelenou budovu? Návrh budovy v souladu s okolním prostředím Využití slunečního záření Zlepšení tepelné ochrany objektu Zajištění vzduchotěsnosti obálky budovy a využití řízeného větrání s rekuperací. Zvolit vhodný zdroj pro pokrytí zbytkové potřeby tepla Volit nízko-teplotní topný systém pro distribuci tepla. Zvolit energeticky úspornou přípravu teplé vody. Naučit se, jak zelenou budovu provozovat a žít v ní 58

59 Zelená architektura Vize budoucnosti Jak bude vypadat zemědělství v roce 2060? Podle profesora Erica Ellingsena jako gigantická pyramidová farma na okraji města. Pyramidová farma je soběstačný ekosystém, který dokáže produkovat potraviny, ale také zpracovávat odpady. Vertikální farmy mohou fungovat na hydroponické bázi, tím uleví klasickým horizontálním farmám na venkově. Půda tak dostane možnost se zregenerovat. Zemědělská pyramida vertikální farma 59

60 Zelená architektura Vize budoucnosti Acacia tree tower. Stavba inspirovaná přírodou je výjimečná tím, že zabírá minimální zastavěnou plochu, skutečná užitná plocha se transformuje do rozsáhlého nadzemního komplexu. 60

61 Zelená architektura Vize budoucnosti Zelené mrakodrapy. Takzvané vertikální zemědělství se v poslední době stává poměrně oblíbenou vizí originálních a pokrokových architektů jako je Vincent Callebaut. Stavba se skládá ze dvou věží z oceli a skla, které na první pohled připomínají křídla motýla. Uvnitř těchto křídel by mělo být až 28 vertikálních farem, záhony, a dokonce i pastviny pro hospodářská zvířata. 61

62 Zelená architektura Budovy nové generace 62

63 Dotazy či připomínky: NPS Úvodní video Vaříme pasivní dům 63

64 Dotazy či připomínky: NPS Děkuji za pozornost Ing. Michal Kraus, Ph.D. 64