PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD V ROCE 2007 OBLAST POVODÍ DYJE. Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami v oblasti povodí Dyje

Transkript

1 PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD V ROCE 2007 OBLAST POVODÍ DYJE Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami v oblasti povodí Dyje včetně výchozího vymezení silně ovlivněných vodních útvarů a výchozích návrhů zvláštních cílů ochrany vod Dokument určený ke zveřejnění a připomínkování veřejnosti Pořizovatel: Povodí Moravy, s. p., Dřevařská 11, Brno Zpracovatel: Pöyry Environment a.s., Botanická 834/56, Brno Povodí Moravy, s. p., Dřevařská 11, Brno DHI Hydroinform a.s., Na Vrších 5, Praha 10 Číslo zakázky: Datum zpracování: březen 2007

2 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Akce: Plán oblasti povodí Dyje Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami v oblasti povodí Dyje včetně výchozího vymezení silně ovlivněných vodních útvarů a výchozích návrhů zvláštních cílů ochrany vod Dokument určený ke zveřejnění a připomínkování veřejnosti Investor: Povodí Moravy, s.p. Dřevařská Brno Zhotovitel: Pöyry Environment a.s. Technické a inženýrské služby pro vodohospodářskou výstavbu Botanická 834/ Brno Tel.: Fax: Číslo zakázky : Hlavní inženýr projektu: Projektanti: Ing. Radek Maděřič Ing. Marie Bolečková Ing. Lukáš Sýkora Ing. Stanislav Ryšavý Ing. Lea Kratochvílová Ing. Petra Moravcová Ing. Monika Prokopcová Technická kontrola: Ing. Radek Maděřič Datum: březen 2007

3 PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD V ROCE 2007 OBLAST POVODÍ DYJE Předběžný přehled významných problémů nakládání s vodami v oblasti povodí Dyje

4 OBSAH: 1 Úvod Postup zjišťování vodohospodářských problémů Popis významných vodohospodářských problémů obecných V oblasti ochrany vod jakožto složky životního prostředí (čistoty vod) V oblasti ochrany před povodněmi a negativním účinkem sucha (odtokových poměrů) V oblasti vodohospodářských služeb (zásobování vodou) Ostatní vodohospodářské problémy Popis významných vodohospodářských problémů konkrétních V oblasti ochrany vod jakožto složky životního prostředí (čistoty vod) V oblasti ochrany před povodněmi a negativním účinkem sucha (odtokových poměrů) V oblasti vodohospodářských služeb (zásobování vodou) Závěr Přílohy... 25

5 1 Úvod Na základě požadavků a cílů Směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady, ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (dále jen Rámcová směrnice) a dále ve smyslu 25 zákona č.254/2001 Sb. o vodách v platném znění byl v rámci přípravných prací na Plánu oblasti povodí Dyje zpracován předběžný přehled významných vodohospodářských problémů nakládání s vodami, zjištěný v oblasti povodí Dyje. Významné problémy byly zpracovány na základě: analýzy všeobecných a vodohospodářských charakteristik oblasti povodí, zahrnujících stanovení cílů ochrany vod pro vodní útvary a chráněné oblasti zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod ekonomické analýzy užívání vody Rámcová směrnice stanovila environmentální cíle pro oblasti povodí, které jsou dále uvedeny v 23a zákona o vodách č.254/2001sb. jako cíle ochrany vod jako složky životního prostředí s tímto obsahem : a) pro povrchové vody zamezit zhoršení stavu všech útvarů těchto vod, zajistit ochranu, zlepšení stavu a obnovu všech útvarů s cílem dosáhnout dobrého stavu povrchové vody a dále ochranu a zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů s cílem dosáhnout dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu, snížit znečištění nebezpečnými látkami, zastavit nebo postupně odstraňovat emise a vypouštění a úniky zvlášť nebezpečných látek, uvedených v příloze č.1 zákona č.254/2001 Sb., b) pro podzemní vody zamezit nebo omezit vstupy nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek do těchto vod a zamezit zhoršení stavu všech útvarů těchto vod, dále zajistit ochranu, zlepšení stavu a obnovu všech útvarů těchto vod a zajistit vyvážený stav mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním, s cílem dosáhnout dobrého stavu těchto vod, dále odvrátit jakýkoli významný a trvající vzestupný trend koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem účinného snížení znečištění těchto vod, c) v chráněných oblastech přirozené akumulace vod, ochranných pásmech vodních zdrojů, v citlivých oblastech, zranitelných oblastech, povrchových vodách využívaných ke koupání, povrchových vodách, které jsou nebo se mají stát vhodnými pro život ryb a ve zvláště chráněných územích dosáhnout cíle uvedené v bodu a) pro povrchové a v bodu b) pro podzemní vody, pokud nejsou zvláštními právními předpisy stanoveny odlišné požadavky. Rámcová směrnice a zákon o vodách vymezují nejdůležitější pojmy takto: Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku. Silně ovlivněný vodní útvar je útvar povrchové vody, který má v důsledku lidské činnosti podstatně změněný charakter. Umělý vodní útvar je vodní útvar povrchové vody vytvořený lidskou činností. Útvar podzemní vody je vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru. Kolektor je horninová vrstva nebo souvrství s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr. Dobrý ekologický potenciál je stav silně ovlivněného nebo umělého vodního útvaru podle klasifikace v souladu s příslušnými ustanoveními přílohy V. Rámcové směrnice. 2

6 Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod slouží ve smyslu 21 zákona č.254/2001 Sb. o vodách k zajišťování podkladů pro výkon veřejné správy, plánování v oblasti vod a k poskytování informací veřejnosti. Toto zjišťování a hodnocení stavu vod a provozování informačních systémů veřejné správy provádějí správci povodí a další odborné subjekty, které za tím účelem pověřuje, zřizuje nebo zakládá Ministerstvo zemědělství, popřípadě Ministerstvo životního prostředí. Pro vymezení a vzájemné harmonizování veřejných zájmů v oblasti ochrany vod jako složky životního prostředí ochrany před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod trvale udržitelného užívání vodních zdrojů a hospodaření s vodami pro zajištění požadavků na vodohospodářské služby, zejména pro účely zásobování pitnou vodou slouží plánování v oblasti vod, které je tvořeno Plánem hlavních povodí České republiky a plány oblastí povodí. Plán hlavních povodí České republiky je dle 24 zákona o vodách základním koncepčním dokumentem pro stanovení rámcových cílů, programů opatření a časových plánů k dosažení strategických cílů v oblasti vod pro období r Součástí přípravných prací tohoto plánu bylo sestavení předběžného přehledu významných problémů k řešení pro hlavní povodí ČR. Konkrétní problémy pro oblast povodí Dyje jsou zpracovány v předkládaném předběžném přehledu významných problémů nakládání s vodami pro oblast povodí Dyje. 3

7 2 Postup zjišťování vodohospodářských problémů Na základě vzájemné dohody s krajskými úřady v Komisi pro Plán oblasti povodí Dyje byl sestaven seznam odborných subjektů a organizací působících v jednotlivých krajích ve vodním hospodářství. Jejich zástupci byli následně pozváni na pracovní jednání na kterých byli seznámeni s problematikou plánování v oblasti vod a vyzváni k formulaci vodohospodářských problémů, především v oblasti jejich působení. Z každého pracovního jednání byl následně sepsán záznam, který byl spolu s kopií prezenční listiny odeslán zúčastněným stranám k připomínkování. Pokud byly formulované připomínky a doplnění, byly zapracovány do konečného znění záznamu. Pracovní jednání probíhala v jednotlivých krajích takto: Zlínský kraj ve Zlíně a samostatně se ZVHS v Uh. Hradišti, Pardubický kraj v Pardubicích, Jihočeský kraj v Dačicích, kraj Vysočina v Třebíči, Jihomoravský kraj v Brně, Olomoucký kraj v Olomouci. V rámci jednání byly účastníkům předány mapky příslušného kraje s vyznačením hranic kraje oblasti povodí Dyje, z nichž byla patrná vazba příslušných vodních útvarů povrchových vod (u Olomouckého kraje navíc i podzemních vod) na území daného kraje. V rámci jednání byla také navázána i spolupráce s vojenskými újezdy ležícími na území povodí Moravy. Ředitelství Povodí Moravy, s. p., požádalo o spolupráci i své provozy s žádostí o formulaci významných vodohospodářských problémů v jejich oblasti jejich působnosti. Provozům byla rovněž předána mapa územní působnosti jednotlivých provozů s vyznačením vodních útvarů povrchových vod a oblastí povodí. Jako vodítko pro pracovní jednání byly významné vodohospodářské problémy orientačně rozděleny do těchto rámcových kategorií: 1. zásobování vodou, 2. jakost povrchových a podzemních vod, 3. ekosystém krajiny a vodních toků, 4. protipovodňová ochrana, odtokové poměry a sucho a 5. ostatní vodohospodářské problémy. Jelikož bylo uskutečněno 6 krajských pracovních jednání (a jedno samostatné se ZVHS Zlínského kraje) a v každém kraji odborné vodohospodářské organizace i státní správa pociťují (i přes stanovení rámcových kategorií) vodohospodářské problémy v různé šíři, nastaly mírné obtíže při kompletování a sjednocování formulovaných vodohospodářských problémů. Pojmenované vodohospodářské problémy se týkaly širokého pole působnosti od nedostatků v legislativě, pravomocích a kompetencích, ve financování vodního hospodářství a dotační politice, v prioritách využívání území a jeho ochraně, využívání vodních toků jako zdroje vody, jako místa vypouštění odpadních vod i jako složky životního prostředí. Při zpracování došlo k vyprofilování dvou základních skupin významných vodohospodářských problémů: A. Obecné významné vodohospodářské problémy, které platí pro celou oblast povodí a nelze je přiřadit k jednotlivým vodním útvarům. Jedná se o problémy legislativní 4

8 (úřední a řídící zahrnující v sobě všechny obecné problémy), vzpomenuty jsou rovněž problémy týkající se financí (dotace). B. Významné vodohospodářské problémy, které se týkají jen určitých vodních útvarů - problémy konkrétní, které lze umístit na území vodních útvarů. Problémy plošných lokalit (např. území zemědělsky obdělávané, území zatápěné při povodních, apod.) a problémy místních lokalit, ležících téměř na celém území oblastí povodí (např. MVE, objekty na toku, chybějící ČOV). Problémy konkrétních lokalit (např. skládka Pozďátky na Třebíčsku). Tyto problémy zahrnují kapitoly povrchových a podzemních zdrojů vody, problémy týkající se kvality vody (znečišťovatelů) a problémy ovlivňující ekosystém. Podle metodického pokynu jsou tyto konkrétní problémy umístěny na jednotlivé vodní útvary. Mnohé problémy byly zmíněny pouze v některých pracovních skupinách, ale obecně je známo, že se vyskytují i na území krajů ostatních. Tady byla snaha o doplnění a zpřesnění informací ze znalosti povodí a z vlastních zdrojů. Byla použita např. Souhrnná zpráva 2005 o charakterizaci Oblasti povodí Dyje, Souhrnná zpráva o vývoji jakosti povrchových vod v povodí Moravy ve dvouletí a i údaje z Vodohospodářské bilance (Vyhodnocení napjatých či pasivních bilančních stavů hodnocených profilů). Některé problémy jsou pouze zmíněny (protipovodňová ochrana, revitalizace), protože budou v rámci plánování zpracovávány samostatně. Jako velmi problematické se v průběhu jednání i následného zpracování ukázalo stanovit hranici od které vodohospodářský problém považovat za významný. Domníváme se že takové rozlišení bude vždy poznamenáno subjektivním pohledem hodnotitele. Vodohospodářské problémy jsou velmi úzce vzájemně provázány, proto jsou často zmíněny v několika rámcových kategoriích. Přehled problémů byl v konečné fázi rozdělen dle Plánu hlavních povodí České republiky na problémy: v oblasti ochrany vod jakožto složky životního prostředí v oblasti ochrany před povodněmi a negativním účinkem sucha v oblasti vodohospodářských služeb Na závěr chceme ještě jednou poděkovat všem dotčeným subjektům a organizacím za jejich ochotu a spolupráci při definování vodohospodářských problémů. 5

9 POPIS VODOHOSPODÁŘSKÝCH PROBLÉMŮ 3 Popis významných vodohospodářských problémů obecných 3.1 V oblasti ochrany vod jakožto složky životního prostředí (čistoty vod) Nakládání s odpadními vodami - Řada toků nevyhovuje imisním standardům stanoveným NV 61/2003 Sb. Povolované emisní limity nejsou vždy plně povolovány plně v souladu s imisními standarty dosahovanými v příslušných recipientech. - Je velkým problémem dodržování emisních limitů pro kvalitu vody pod rybníky a jejich soustavami, zejména v období jejich výlovů. - Rozšiřováním vrtů pro geotermální vytápění objektů se zpřístupňují podzemní vody možnému znečištění. - Chybí dostatečná kontrolní činnost a podmínky pro ni (např. při kontrole dodržování vypouštění odpadních vod nelze argumentovat rozbory z bodového (okamžitého) vzorku, který však může mít pro život v toku likvidační význam). - Není dostatečně propojen a kontrolován tok nákupu surovin pro zajišťování výroby (např. pro kyanidové lázně) a množství likvidovaných odpadů (rozdíl se obvykle objeví ve vodních tocích - Problémy s nakládáním s čistírenskými kaly - likvidace je drahá (spalovny, digesce) nebo nedokonalé. Vzhledem k původu kalů a jejich možného vlivu na eutrofizaci vodního útvaru. Sedimenty ve vodních tocích a nádržích - Při údržbě upravených vodních toků často dochází k rozporným pohledům vodohospodářů a ochrany přírody při posuzování potřeby těžení sedimentů z toků. - Jakost sedimentů z vodních toků v důsledku znečištění se často jedná o odpad a je problematické nakládání s nimi. Legislativní úprava oddělující vodní toky od koryt vodních toků způsobuje správcům vodních toků značné problémy: Nemohou ovlivňovat hospodaření v břehových porostech, mají ztížené podmínky při údržbě koryt vodních toků. Vlastnictví odvodňovacích systémů pozemků a jejich zaústění do vodních toků. 3.2 V oblasti ochrany před povodněmi a negativním účinkem sucha (odtokových poměrů) Manipulační řády - problémy u objektů na vodních tocích v soukromém vlastnictví (jezy, MVE), zejména v extrémních situacích (povodně, období sucha). Zohlednění vlivu známých svážných území při návrzích opatření (např. v lokalitách akumulace povrchových vod). Zásobování obyvatelstva při povodních by mělo být zapracováno do varovného systému. 6

10 3.3 V oblasti vodohospodářských služeb (zásobování vodou) Povolení k odběrům vody - V r končí platnost povolení k nakládání s vodami. Je obava, že vodoprávní úřady nebudou mít dostatek podkladů pro doplnění dalších podmínek nakládání s vodami u revidovaných povolení, např. pro stanovení vazby mezi množstvím povolených odběrů podzemních vod a úrovní hladiny podzemní vody, na revizi výše povolených odběrů v případě závlah, atd. - Co se týká zásobování podzemními vodami, bylo by vhodné prověřit parametry platných povolení k odběrům a sjednotit parametry pro nově vydávaná povolení k odběrům podzemních vod, případně zahájit sledování výšky hladiny podzemní vody v lokalitách a nepříznivých obdobích (léto) s předpokládanou napjatou bilancí podzemních vod (individuální zásobování, zalévání, ). - U povrchových vod se jedná např. o problém manipulace na MVE (nepovolené špičkování), nelegální čerpání pro závlahy, atd. - U podzemních vod se jedná o nelegální čerpání (nepovolené studny). Problémy s ochrannými pásmy vodních zdrojů, především vodárenských nádrží tlak okolních obcí na rekreační a komerční využívání okolní krajiny. Za současně platné legislativy je obtížné projednat návrhy na stanovení ochranných pásem vodních zdrojů přesto, že je uvažováno z náhradou za omezení vlastnických práv. Krizové situace vodních zdrojů - vodní zdroje a vodárenské systémy jsou nedostatečně chráněny proti krizovým situacím (např. teroristické akce, povodně, rozsáhlejší havárie) a chybí propojení na varovnou a hlásnou službu. 3.4 Ostatní vodohospodářské problémy Územní plánování - Nárůst dešťových vod v kanalizaci z rozrůstajících se zpevněných ploch v sídlech. - Vyčleňování ploch podél vodních toků pro jejich revitalizaci. Správci drobných toků nejsou o stanovisko k činnostem v povodí žádáni, nebo na jejich stanovisko není brán dostatečný zřetel, i když jejich toky odvodňují podstatnou část území všech vodních útvarů a jako první se u nich projevuje negativní působení člověka na životní prostředí. Nedostatečná a špatně koordinovaná součinnost jednotlivých dotčených subjektů správců toků, státní správy a samosprávy: (Podnik povodí ZVHS LČR AOPK - Obecní úřady - Krajské úřady - Ministerstva) a nedostatečné řešení spolupráce mezistátní ČR Rakousko (např. i znečišťovatelé v povodí VN Vranov) a mezikrajské (VN Vír, VN Mostiště, zdroj pitné vody Březová nad Svitavou), kdy uživatel zdroje se nachází v jiném kraji než samotný zdroj. A z toho plynoucí míra důležitosti ochrany a následných investic. Financování vodního hospodářství a navazujících odvětví Jednotlivé dotační tituly mohou působit i proti sobě (bez vazby na vliv na stav a vývoj krajiny). Jako problematické se jeví: 7

11 - Narovnání finančního ohodnocení poskytovaných vodohospodářských služeb mezi správci vodních toků (platby za odběry povrchových vod, údržba koryt vodních toků na cizích pozemcích). - Financování preventivní protipovodňové ochrany (bez podílu chráněných obcí, ). - Dotace zemědělské produkce nezohledňuje její negativní dopady na stav vod a vodního prostředí (eroze). - Pomalý postup pozemkových úprav. - Dotační politika na výstavbu ČOV u menších obcí. - Absence dotací na dešťovou kanalizaci (při budování oddílné kanalizace). - Dotační politika na řešení infrastruktury zásobování pitnou vodou. Požadavek: Finanční dotace přesunout z odstraňování následků na odstraňování příčin problémů v krajině. 8

12 4 Popis významných vodohospodářských problémů konkrétních 4.1 V oblasti ochrany vod jakožto složky životního prostředí (čistoty vod) Problémy obcí a subjektů bez ČOV - Mnoho obcí s počtem obyvatel pod 2000 (spíše kolem 500). - Časté přímé vypouštění odpadní vody do toků (přímo nebo přes septiky, nevyvážené žumpy, ). - Významnější sídla nemající ČOV např.: Bořetice, Kobylí, Brumovice, Terezín, obce v pramenné oblasti Svitavy a město Svitavy. Problémy obcí a subjektů vybavených ČOV - Srážkové vody a řešení jejich odvodu a případného čištění (jednotná oddílná kanalizace) u větších měst. - Neplnění limitů pro vypouštění odpadních vod. - U malých obcí a průmyslových podniků často neprofesionálně zabezpečený provoz ČOV. - Nevyhovující technologie u některých větších i menších ČOV. - Chybějící kontrola stavu povoleného nakládání s odpadními vodami u fyzických osob, rekreačních objektů, provozoven i menších podniků (koželužny, výrobny uzenin, drůbežárny). Skládky - Obecným problémem jsou staré zátěže: průmyslové podniky skládky, drobné černé skládky u toků, skládky v zavezených meandrech, apod. - Konkrétním významným problémem je skládka Pozďátky na Třebíčsku (D089). Rybníky - Intenzivní rybochov (hnojení rybníků) - povolené výjimky. - Nezohledňování hodnot přitékajícího znečištění do rybníků při povolování nakládání s vodami. - Nejsou dodržovány povolené hodnoty vypouštění (i když rybníky pod obcemi často reálně slouží ke čištění odpadních vod z nich vytékajících), vyplavování sedimentů, z tohoto důvodu je potřeba vytipování profilů kontrolujících jakost se zvolením potřebných parametrů (účelový monitoring hlavně v období přikrmování ryb či výlovů rybníků). - Nekontrolované malé (soukromé) rybníky bez povolení s nakládání s vodami. - Chybí manipulační řády, mnohdy není rybník ani zapsán v Katastru nemovitostí. - Např.: Chvojnická soustava, oblast Vysočiny a Jižních Čech. 9

13 Hospodaření v lesích - Používáním nevhodných technologických postupů při těžbě a dopravě dříví i v pěstební činnosti (pesticidy) za nevhodných klimatických podmínek se zvyšuje eroze lesních půd = zvýšené zanášení vodních toků a nádrží. Urbanizace - Problémem jsou dešťové vody z rozrůstajících se zpevněných ploch v sídlech sváděné do jednotné kanalizace, které za přívalových srážek způsobují odlehčování značného množství splaškových vod přímo do toků. Problém je vztažen na města o velikosti 20 tis. obyvatel a vyšší (k ). Jsou to: Brno (D046, D047, D061), Blansko (D055), Břeclav (D124), Hodonín (D129), Jihlava (D082, D083, D084), Třebíč (D089, D086), Znojmo (D017). Obr. 1 Vodní útvary dotčené významným problémem Urbanizace 10

14 Eutrofizace - Je významný problém téměř všech stojatých vod. Nejvýznamnější (eutrofie a hypertrofie) za rok 2005: VD Brno (D045) zdroje znečištění v povodí VÚ D034 D045, VN Vír (D033), VN Mostiště (D097), VN Hubenov (D081). Obr. 2 Vodní útvary dotčené významným problémem Eutrofizace 11

15 Dosažení požadovaných imisních standardů organického znečištění ve vodních tocích a vodních nádržích U níže uvedených vodních útvarů jsou překročeny limity jakosti pro NO3, NH4, fosfor celkový, volný amoniak, saprobní index, rozpuštěný kyslík, chlorofyl. Zatížení organickým znečištěním má původ ve vypouštění z bodových zdrojů znečištění (vypouštění z ČOV, zaústění kanalizace do recipientu), plošných zdrojů znečištění (roztroušená zástavba bez čištění odpadních vod, zemědělské hospodaření) a atmosférické depozici. Vodní útvary zatížené nadměrným organickým znečištěním jsou tyto: D002, D006, D009, D013, D015, D18, D019, D027, D030, D034, D036, D040, D043, D044, D055, D060, D061, D063, D067, D069, D070, D076, D078, D079, D083, D085, D086, D089, D092, D107, D112, D115, D116, D117, D118, D123, D124, D127, D129, D130. Obr. 3 Vodní útvary dotčené významným problémem Dosažení požadovaných imisních standardů organického znečištění ve vodních tocích a vodních nádržích 12

16 Riziko nakládání a vypouštění prioritních a nebezpečných látek. Vodní útvary rizikové z hlediska nakládání s nebezpečnými látkami nebo z jejich vypouštění jsou následující: D001, D019, D029, D030, D036, D37, D044, D047, D054, D055, D061, D063, D067, D076, D077, D078, D082, D084, D085, D118, D121, D123, D127, D129. Obr. 4 Vodní útvary dotčené významným problémem Riziko nakládání a vypouštění prioritních a nebezpečných látek Zemědělství - Nedodržování obecných zásad správného zemědělského hospodaření v území má vliv na stav toků: Orba po spádnici, používání k erozi náchylných plodin na svazích, hnojení při přívalových srážkách, nevhodné používání pesticidů, absence osevních postupů, monokultury, orba až ke břehům vodních toků, absence mezí a zasakovacích pásů, apod. Odvodnění pozemků a regulace drobných vodních toků vede ke značné rozkolísanosti průtoků za přívalových srážek, zvýšené erozi půdy = zvýšené zanášení vodních toků a nádrží. Snižuje se retenční schopnost orné půdy pro vodu např. používáním těžké techniky a nedostatečnou aplikací statkových hnojiv (snižování obsahu humusu). Majetkoprávní vztahy (vlastníci na polích přímo nehospodaří a uživatelé mají zájem pouze na maximálních výnosech). (např. podhorské oblasti menší toky na Drahanské vrchovině). 13

17 Zatížení povrchových a podzemních vod z plošného znečištění Plošné vlivy byly hodnoceny formou zátěží, tj. průměrnými specifickými hodnotami. V rámci posouzení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod byly hodnoceny tyto skupiny látek: Dusík vstupuje do půdy jak ze zemědělství, tak z atmosférické depozice. Po vyhodnocení celkové zátěže dusíku byly určeny vodní útvary, které jsou nejvíce zatíženy vstupy plošného znečištění dusíkem do půdy. Kritériem byly vstupy vyšší než 70 kg/ha/rok. Nejvíce zatíženými vodními útvary vstupy plošného znečištění dusíkem do půdy jsou D098, D099, D103. Fosfor kombinací dat z erozní mapy, obsahu fosforu v půdách a zohledněním procesu obohacení erozního sedimentu fosforem během transportu byly stanoveny výsledné hodnoty erozního smyvu fosforu. Dle těchto hodnot byly vybrány vodní útvary nejvíce zatížené vstupy plošného znečištění fosforem do půdy. Kritériem byly vstupy vyšší než 2,5 kg/ha/rok. Nejvíce zatíženými vodními útvary vstupy plošného znečištění fosforem do půdy jsou D064, D065, D078, D122. Síra vstupuje do půdy atmosférickou depozicí. Kritériem pro určení vodních útvarů nejvíce zatížených vstupy plošného znečištění sírou do půdy byly vstupy vyšší než 18 kg/ha/rok. Nejvíce zatíženými vodními útvary jsou D029, D031, D056, D072, D130. Pesticidy vstupují do půdy ze zemědělské činnosti. Zatížení bylo vyhodnoceno z dat o spotřebě prostředků pro ochranu rostlin. Kritériem pro určení vodních útvarů nejvíce zatížených vstupy plošného znečištění pesticidy do půdy byly vstupy vyšší než 1,5 kg/ha/rok. Nejvíce zatíženými vodními útvary jsou D028, D123, D129. Obr. 5 Vodní útvary dotčené významným problémem Zatížení podzemních a povrchových vod z plošného znečištění 14

18 Rizikovost podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu Po provedeném vyhodnocení rizikovosti podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu byly jako rizikové z důvodu nepříznivého poměru odběru a základního odtoku určeny vodní útvary: 16520, 31100, Obr. 6 Vodní útvary dotčené významným problémem Rizikovost podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu 15

19 Rizikovost podzemních vod z hlediska chemického stavu Při hodnocení rizikovosti z hlediska chemického stavu byly posuzovány následující typy vlivů: dusík, atrazin, acidifikace a vstup nebezpečných látek z bodových zdrojů znečištění. Z důvodu přímého stanovení nebezpečných látek z bodových zdrojů byly jako rizikové vyhodnoceny tyto vodní útvary: 16410, 16420, 16430, 16440, 16520, 22410, Z důvodu prokázání atrazinu v podzemní vodě byly jako rizikové vyhodnoceny vodní útvary: 42320, 22503, 32302, Z důvodu prokázání dusíku v podzemní vodě byly jako rizikové vyhodnoceny vodní útvary: 31100, 65602, Obr. 7 Vodní útvary dotčené významným problémem Rizikovost podzemních vod z hlediska chemického stavu 16

20 Nadměrná vodní eroze v krajině Odnos orných vrstev půd a dalších materiálů má za následek znehodnocování zemědělské půdy a také zanášení vodních toků a nádrží. Kritériem pro určení vodních útvarů nejvíce zatížených ztrátou půdy erozí byl odnos větší než 1,5 t/ha/rok. Nejvíce jsou erozním odnosem půdy zatíženy VÚ D032, D064, D065, D066, D067, D078, D106, D118, D120, D121, D122, D123, D127, D128. Obr. 8 Vodní útvary dotčené významným problémem Nadměrná vodní eroze v krajině 17

21 Znečištěné toky - Vyhodnocení vodních toků (nebo jejich úseků) podle celkové jakosti za rok Vyjmenované toky s jakostí 5 velmi silně znečištěná voda /vysvětlení: tok profil (vodní útvar)/: Želetavka, - Jemnice pod (D010, D011), Daníž - ústí (D018), Bílý potok - pod Poličkou (D030), Bystřice - Bystřice nad Pernštejnem (D034), Svratka Brno hráz, Rakovec (D045), Svitava Banín (D048), Bobrava Želešice (D062), Rakovec Hrušky (D070), Říčka Sokolnice (D074), Litava Vážany, Židlochovice (D067, D071, D076), Rouchovanka ústí (D113, D115), Štinkovka Šakvice (D120), Trkmanka Ždánice, Bořetice, Podivín (D121, D123). - Na jednáních byly mimo výše uvedené vzpomenuty rovněž: Bílý potok (D030), Trkmanka (D123), Valchovka (D052), Rouchovanka (D115), Bystřice (D034), Jihlava (D082, D084, D089), Třešťský potok (D080), Rokytná (D112, D116), Oslava (D107), Bobrůvka (D038, D040), Bílý potok (D043), Svratka nad Bobrůvkou (D037), Markovka (D089). Znečištěné podzemní vody - Narůstá znečištění dusičnany Také selenem, radonem, manganem, železem. - Je pochybnost o jakosti odebírané vody ze soukromých studní a vrtů. Obr. 8 Vodní útvary dotčené významným problémem Znečištění toku 18

22 Příčné překážky ve vodních tocích - Negativním projevem příčných překážek pro ekosystém vodního toku je nepropustnost pro vodní organismy, změna hydrologického režimu toku a potamalizace = zavzdutí dlouhých úseků vodních toků. Příčné objekty se vyskytují na celém území povodí Dyje (mimo VÚ D126, D130). Řešením je budování rybích přechodů, minimalizování výšky objektů. - Obava z nástupu (výskytu) invazních druhů ryb. Odpřírodnění vodních toků - Odpřírodnění vodních toků je způsobeno zejména napřímením a zkrácením koryta vodních toků, jednotvárným příčným profilem, nadměrným zahloubením koryt vodních toků, opevněním břehů, atd. - Problémy při nápravě současného stavu: Řešení vlastnických vztahů při výkupu pozemků. Nesystematičnost + slabá motivace. Staré zátěže (skládky odpadů v odstavených a zavezených meandrech). Revitalizace toků směrem od pramenných oblastí. Revitalizacemi se v rámci vodohospodářského plánování samostatně zabývá čl. 12 Metodického návodu

23 Špičkování vodních elektráren - Nelegální špičkování, zadržování vody a minimální vypouštění vody v období sucha (odvádění vody náhony). MVE na toku (vysvětlení: tok počet (vodní útvar): Balinka 1 (D099), Bělá 1 (D052), Bílý potok 1 (D030), Bílý potok 3 (D043), Bobrava (D062), Bobrůvka (Loučka) 10 (D038, D040), Dyje 12 (D014, D017, D120, D124), Fryšávka 1 (D031), Jihlava 24 (D082, D084, D089, D090, D091, D092, D118), Křetínka 4 (D049, D050), Kyjovka (Stupava) 2 (D127), Maršovský potok 1 (D081), Moravská Dyje 2 (D006), Myslůvka (D002), Náh. a odp. Lhota-Rap. 1 (D055), Oslava 10 (D093, D096, D097, D107), Rokytná 5 (D112, D116), Říčka (Zlatý potok) 2 (D072), Svitava 20 (D048, D055, D061), Svratka 25 (D029, D032, D033, D037, D044, D045, D047, D063, D078), Želetavka 4 (D010, D013). Řešení - aktualizovat povolení k nakládání Obr. 9 Vodní útvary dotčené významným problémem Špičkování vodních elektráren 20

24 4.2 V oblasti ochrany před povodněmi a negativním účinkem sucha (odtokových poměrů) Vysychání toků - Vodní toky s nízkými průtoky zmiňované v jednáních: Svitava horní část (D048), Šatava Silůvky Mělčany (D077). - Suché toky charakterizované na základě napjatých bilančních stavů (rok ) v měrných bilančních profilech (Napjatý bilanční stav se v daném profilu projevil alespoň v jednom měsíci zmiňovaného období.): Bobrůvka (Dolní Loučky) (D038), Svitava (Rozhraní) (D048), Litava (Rychmanov) (D071), Litava (Židlochovice) (D071, D076), Oslava (Oslavany) (D107), Rokytná (Moravský Krumlov) (D116), Kyjovka (Kyjov) (D127). Obr. 10 Vodní útvary dotčené významným problémem Vysychání toků 21

25 Protipovodňová opatření - Lokálně je nedostatečná (intravilány obcí), lokálně je naddimenzovaná (ochrana zemědělské půdy). - Efektivnímu řešení brání nedořešená možnost zaplavovat vhodná území v nivách (náhrady za poškození zemědělských kultur, ). - O opatřeních preventivní protipovodňové ochrany by měl spolurozhodovat a měl by se na něm finančně podílet subjekt, který má být opatřením ochráněn. - Tlak investorů na novou zástavba v záplavových územích, často podporovaný místní samosprávou. - Aktualizace manipulačních řádů vodních děl (samostatné nádrže příp. soustavy nádrží). - Často chybí manipulační řády pro rybníky. - Protipovodňová opatření jsou řešena v rámci plánování samostatně. 22

26 4.3 V oblasti vodohospodářských služeb (zásobování vodou) Zdroje povrchové vody Stávající vodárenské nádrže: - Zdroje znečištění v povodí vodárenská nádrž má v povodí významné zdroje znečištění: VN Vír (D029, D030, D031, D032, D033), VN Mostiště (D093, D094, D095, D096, D097), VN Boskovice (D052). - Obr. 11 Vodní útvary dotčené významným problémem Zdroje znečištění v povodí vodárenské nádrže - Přesah státních hranic: Území a hospodaření cizího státu mající vliv na kvalitu vodního zdroje, chybí informace o rakouské části povodí Dyje (cca 47% plochy povodí) nad VD Vranov ze kterého se odebírá voda pro vodárenské účely (D014). - Nezálohovaný zdroj vody (zásobovaná oblast není propojená na jiný významný zdroj surové vody): VN Landštejn (D007) - závislost regionu s cca 15 tis. obyvateli na jediném zdroji pitné vody. Jakost surové vody není v souladu se směrnicí EU 75/440/EEC ve VN Mostiště a Vír. Pro obě VN jsou zpracovány akční plány s navrženými opatřeními. V roce jsou předmětem sledování odpadní vody vypouštěné z evidovaných zdrojů znečištění na VN Mostiště, v příštím roce na VN Vír. 23

27 Zdroje podzemní vody - Stávající místa odběrů podzemní vody - je potřeba dodržovat stanovené podmínky jejich ochrany. Místa možných nových odběrů podzemní vody - je potřeba vytvářet předpoklady pro jejich ochranu, neboť se jedná o místa důležitá pro rozvoj společnosti (možné využití i jako náhradní zdrojů zásobování vodou). - Odběry ze zdrojů podzemních vod: Březová nad Svitavou (D048) a Kvartér řeky Moravy: Břeclav-Kančí obora (D124), Lednice (D124), Mikulčice (D129). - Ohrožení zdrojů podzemních vod těžbou štěrkopísků (otevření hladiny podzemních vod s následným ohrožením rekreačním tlakem (výstavba chat, koupání, plavba, automobilizmus): Mistřín (D129), Moravská Nová Ves (D129). - Ohrožení zdrojů podzemních vod zatápěním za povodní s možností znečištění Březová nad Svitavou (D048) a Břeclav-Kančí obora (D124). - CHOPAV legislativní stav ochrany je zastaralý a není dodržován (výjimky), nový není nastolen: Kvartér řeky Moravy (D124 D126, D129, D130). Obr. 12 Vodní útvary dotčené významným problémem CHOPAV legislativní stav ochrany je zastaralý a není dodržován, nový není nastolen 24

28 5 Závěr Tato zpráva shrnuje předběžný přehled vodohospodářských problémů nakládání s vodami v oblasti povodí Dyje, které se vzájemně ovlivňují a prolínají a jež dané odborné subjekty a organizace považují za závažné. Na základě 6 krajských pracovních schůzek a jedné samostatné se ZVHS Zlínského kraje, v rámci kterých došlo ke vzájemnému předání informací mezi těmito odbornými subjekty a organizacemi, mohly být vodohospodářské problémy popsány a analyzovány a současně vymezeny vodní útvary dotčené konkrétními významnými vodohospodářskými problémy v oblasti povodí Dyje. Při zpracování došlo k vyprofilování dvou základních skupin významných vodohospodářských problémů: obecné významné vodohospodářské problémy, které platí pro celou oblast povodí a nelze je přiřadit k jednotlivým vodním útvarům (např.legislativní, finanční) konkrétní významné vodohospodářské problémy, které se týkají určitých vodních útvarů a jež jsou uvedeny v tomto přehledu významných problémů jak v textové, tak v tabulkové části. 6 Přílohy Příloha A Tabelární přehled vodohospodářských problémů, které je možné přiřadit jednotlivým vodním útvarům 25

29 Příloha A Oblast povodí Dyje Tabelární přehled VH problémů, které je možno zařadit do jednotlivých vodních útvarů Kód kategorie PRAC. ČÍSLO VODNÍHO ÚTVARU ID VODNÍHO ÚTVARU NÁZEV VODNÍHO ÚTVARU Silněovlivněný vodní útvar (HMWB) Působnost krajů 1 Zdroje znečištění vod Špatný ekosystém krajiny a vodních toků Skládky Urbanizace Eutrofizace - a její dodavatelská povodí Překročení limitů organického zneč. Riziko nakl. a vyp. nebezpečných látek Zatížení z plošného znečištění Nadměrná vodní eroze v krajině Znečištěné toky Špičkování vodních elektráren Nadměrné množství sedimentů Příčné překážky 2 Zdroje povrchové vody - vodárensk é nádrže 3 Zdroje podzemní vody Zdroje znečištění v povodí Státní hranice Nezalohovaný zdroj vody Zdroje podzemní vody Těžba štěrkoviště a pískoviště Zatápění zdrojů podzemní vody Kvartér řeky Moravy (CHOPAV) D Moravská Dyje po soutok s tokem Myslůvka X CZ061 X X D Myslůvka po ústí do toku Moravská Dyje CZ031,CZ061 X X X D Nádrž Nová Říše X CZ061 X D Vápovka po ústí do toku Moravská Dyje X CZ031,CZ061 X D Bolíkovský potok po ústí do toku Moravská Dyje X CZ031 X D Moravská Dyje po státní hranici X CZ031 X X X D Pstruhovec po státní hranici X CZ031 X X D Slavonický potok po státní hranici X CZ031 X D Dyje po vzdutí nádrže Vranov X CZ061,CZ062 X X D Želetavka po soutok s tokem Manešovický potok CZ031,CZ061,CZ062 X X X D Manešovický potok po ústí do toku Želetavka X CZ031,CZ061 X X D Bihanka po ústí do toku Želetavka X CZ061 X D Želetavka po vzdutí nádrže Vranov X CZ031,CZ061 X X X D Nádrž Vranov X CZ062 X X X D Dyje od hráze nádrže Vranov po státní hranici CZ062 X X D Dyje po vzdutí nádrže Znojmo CZ062 X D Dyje po soutok s tokem Mlýnská strouha X CZ062 X X X D Daníž po ústí do toku Mlýnská strouha X CZ062 X X X D Dyje po soutok s tokem Jevišovka X CZ062 X X X D Jevišovka po soutok s tokem Ctidružický potok X CZ061,CZ062 X D Ctidružický potok po ústí do toku Jevišovka X CZ061,CZ062 X D Nedveka po ústí do toku Jevišovka X CZ061,CZ062 X D Plenkovický potok po ústí do toku Jevišovka X CZ062 X D Křepička po ústí do toku Jevišovka CZ062 X D Skalička po ústí do toku Jevišovka X CZ062 X D Jevišovka po ústí do toku Dyje X CZ062 X D Dyje po vzdutí nádrže Nové Mlýny I. X CZ062 X X D Nádrž Nové Mlýny I. - horní X CZ062 X X D Svratka po soutok s tokem Bílý potok CZ053,CZ061 X X X X X D Bílý potok po ústí do toku Svratka CZ053 X X X X X X D Fryšávka po ústí do toku Svratka CZ061 X X X X D Svratka po vzdutí nádrže Vír I. CZ053,CZ061 X X X X D Nádrž Vír I X CZ061 X X X X D Bystřice po ústí do toku Svratka X CZ061 X X X X D Hodoninka po ústí do toku Svratka CZ053,CZ061 X X D Nedvědička po ústí do toku Svratka CZ061 X X X X D Svratka po soutok s tokem Bobrůvka (Loučka) X CZ061,CZ062 X X X X X D Bobrůvka (Loučka) po soutok s tokem Libochovka X CZ061 X X X X X D Libochovka po ústí do toku Bobrůvka (Loučka) X CZ061,CZ062 X X D Bobrůvka (Loučka) po ústí do toku Svratka X CZ061,CZ062 X X X X X D Besének po ústí do toku Svratka X CZ062 X X D Lubě po ústí do toku Svratka CZ062 X X D Bílý potok po ústí do toku Svratka X CZ061,CZ062 X X X X X D Svratka po vzdutí nádrže Brněnská X CZ062 X X X X X D Nádrž Brněnská X CZ062 X X X X X D Ponávka po ústí do toku Svratka X CZ062 X X D Svratka po soutok s tokem Svitava X CZ062 X X X X D Svitava po soutok s tokem Křetínka X CZ053,CZ062 X X X X X X D Křetínka po vzdutí nádrže Letovice X CZ053,CZ062 X X D Nádrž Letovice X CZ062 X X D Křetínka po ústí do toku Svitava X CZ062 X D Nádrž Boskovice X CZ062 X X X X D Bělá po ústí do toku Svitava X CZ062 X D Býkovka po ústí do toku Svitava X CZ062 X X D Svitava po soutok s tokem Punkva X CZ062 X X X X X D Punkva po ponor CZ062 X X D Bílá voda CZ062 X D Punkva po ústí do toku Svitava X CZ062 X D Šebrovka po ústí do toku Svitava CZ062 X D Křtinský potok po ústí do toku Svitava CZ062 X X D Svitava po ústí do toku Svratka X CZ062 X X X X X D Bobrava po ústí do toku Svratka CZ062 X X X D Svratka po soutok s tokem Litava (Cézava) X CZ062 X X X X D Litava (Cézava) po soutok s tokem Litenčický potok X CZ062,CZ072 X X X D Litenčický potok po ústí do toku Litava (Cézava) X CZ062,CZ072 X X X D Hvězdlička po ústí do toku Litava (Cézava) CZ062 X X D Litava (Cézava) po soutok s tokem Rakovec X CZ062 X X X X X D Rakovec po soutok s tokem Vážanský potok CZ062 X D Vážanský potok po ústí do toku Rakovec CZ062 X X D Rakovec po ústí do toku Litava (Cézava) X CZ062 X X X Litava (Cézava) po soutok s tokem Říčka (Zlatý X D071 potok) CZ062 X X X D Říčka (Zlatý potok) po soutok s tokem Roketnice X CZ062 X X X D Roketnice po ústí do toku Říčka (Zlatý potok) X CZ062 X D Říčka (Zlatý potok) po ústí do toku Litava (Cézava) X CZ062 X X Moutnický (Borkovanský) potok po ústí do toku Litava X D075 (Cézava) CZ062 X D Litava (Cézava) po ústí do toku Svratka X CZ062 X X X X X D Šatava po ústí do toku Svratka X CZ062 X X X D Svratka po vzdutí nádrže Nové Mlýny II. X CZ062 X X X X X X D Jihlava po soutok s tokem Třešťský potok X CZ061 X X D Třešťský potok po ústí do toku Jihlava X CZ061 X X Není specifikace na vodní útvary. Vysychání toků 1 / 2

30 Příloha A Kód kategorie PRAC. ČÍSLO VODNÍHO ÚTVARU ID VODNÍHO ÚTVARU NÁZEV VODNÍHO ÚTVARU Silněovlivněný vodní útvar (HMWB) Působnost krajů 1 Zdroje znečištění vod Špatný ekosystém krajiny a vodních toků Skládky Urbanizace Eutrofizace - a její dodavatelská povodí Překročení limitů organického zneč. Riziko nakl. a vyp. nebezpečných látek Zatížení z plošného znečištění Nadměrná vodní eroze v krajině Znečištěné toky Špičkování vodních elektráren Nadměrné množství sedimentů Příčné překážky 2 Vysychání toků Zdroje povrchové vody - vodárensk é nádrže 3 Zdroje podzemní vody Zdroje znečištění v povodí Státní hranice Nezalohovaný zdroj vody Zdroje podzemní vody Těžba štěrkoviště a pískoviště Zatápění zdrojů podzemní vody Kvartér řeky Moravy (CHOPAV) D Nádrž Hubenov X CZ061 X X X D Jihlava po soutok s tokem Jihlávka X CZ061 X X X X X D Jihlávka po ústí do toku Jihlava CZ061 X X X D Jihlava po soutok s tokem Brtnice X CZ061 X X X X X D Brtnice po ústí do toku Jihlava X CZ061 X X X D Stařečský potok po ústí do toku Jihlava X CZ061 X X X D Klapovský potok po ústí do toku Jihlava X CZ061 X D Mlýnský potok po ústí do toku Jihlava X CZ061 X D Jihlava po vzdutí nádrže Dalešice X CZ061 X X X X X X D Nádrž Dalešice X CZ061 X X D Nádrž Mohelno X CZ061 X X D Jihlava po soutok s tokem Oslava X CZ061,CZ062 X X X D Oslava po soutok s tokem Bohdalovský potok X CZ061 X X X D Bohdalovský potok po ústí do toku Oslava X CZ061 X X D Znětský potok po ústí do toku Oslava X CZ061 X X D Oslava po vzdutí nádrže Mostiště X CZ061 X X X D Nádrž Mostiště X CZ061 X X X X D Oslava po soutok s tokem Balinka X CZ061 X X D Balinka po soutok s tokem Svatoslavský potok X CZ061 X X X D Svatoslavský potok po ústí do toku Balinka CZ061 X D Balinka po ústí do toku Oslava X CZ061 X D Vodra po ústí do toku Oslava CZ061 X D Polomina po ústí do toku Oslava X CZ061 X X D Okarecký potok po ústí do toku Oslava X CZ061 X D Chvojnice po ústí do toku Oslava CZ061,CZ062 X D Balinka po ústí do toku Oslava CZ062 X X D Oslava po ústí do toku Jihlava CZ061,CZ062 X X X X X D Rokytná po soutok s tokem Rokytka CZ061 X D Rokytka po soutok s tokem Jakubovský potok X CZ061 X D Jakubovský potok po ústí do toku Rokytka X CZ061 X D Štěpánovický potok po ústí do toku Rokytná X CZ061 X D Rokytná po soutok s tokem Rouchovanka X CZ061,CZ062 X X X X D Rouchovanka po soutok s tokem Račický potok X CZ061 X X D Račický potok po ústí do toku Rouchovanka X CZ061 X D Rouchovanka po ústí do toku Rokytná CZ061 X X X D Rokytná po ústí do toku Jihlava X CZ062 X X X X X D Olbramovický potok po ústí do toku Mlýnský náhon CZ062 X X D Jihlava po vzdutí nádrže Nové Mlýny II. - střední X CZ062 X X X X X D Nádrž Nové Mlýny II. - střední X CZ062 X D Nádrž Nové Mlýny III. - dolní X CZ062 X X X X D Trkmanka po soutok s tokem Spálený potok X CZ062 X X X X D Spálený potok po ústí do toku Trkmanka X CZ062 X X X D Trkmanka po ústí do toku Dyje X CZ062 X X X X X X D Dyje po soutok s tokem odlehčovací rameno -061/2 X CZ062 X X X X X X X Včelínek (Sedlecký potok) po ústí do toku D125 odlehčovací rameno 061/2 CZ062 X X D Dyje po soutok s tokem Kyjovka (Stupava) CZ062 X D Kyjovka (Stupava) po soutok s tokem Hruškovice X CZ062,CZ072 X X X X X X D Hruškovice po ústí do toku Kyjovka (Stupava) X CZ062,CZ072 X X D Kyjovka (Stupava) po ústí do toku Dyje X CZ062 X X X X X X X X D Dyje po soutok s tokem Morava CZ062 X X X Není specifikace na vodní útvary. Legenda významné vodohospodářské problémy kódy krajů název v oblasti ochrany vod jakožto složky životního prostředí (čistoty vod) v oblasti ochrany před povodněmi a negativním účinkem sucha v oblasti vodohospodářských služeb (zásobování vodou) Jihočeský kraj Pardubický kraj kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomocký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj kód CZ031 CZ053 CZ061 CZ062 CZ071 CZ072 CZ081 2 / 2

31 PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD V ROCE 2007 OBLAST POVODÍ DYJE Výchozí návrhy zvláštních cílů ochrany vod v oblasti povodí Dyje

32 Výchozí návrh zvláštních cílů ochrany vod Podle 23 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění (vodní zákon), je účelem plánování v oblasti vod mj. vymezit a vzájemně harmonizovat veřejné zájmy ochrany vod jako složky životního prostředí. Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí jsou formulovány v 23a a obsahují i závazky vyplývající z předpisů EU, zejména Směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí (dále jen cíle ochrany vod ) podle vodního zákona jsou: a) Cíle ochrany vod pro povrchové vody: 1. zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod, 2. zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a dosažení jejich dobrého stavu, s výjimkou útvarů uvedených v bodu 3, 3. zajištění ochrany, zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu, 4. snížení jejich znečištění nebezpečnými látkami a zastavení nebo postupné odstraňování emisí, vypouštění a úniků zvlášť nebezpečných látek uvedených v příloze č. 1 k vodnímu zákonu do těchto vod. b) Cíle ochrany vod pro podzemní vody: 5. zamezení nebo omezení vstupů nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek do těchto vod a zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod, 6. zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním, s cílem dosáhnout dobrého stavu těchto vod, 7. odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných, zvlášť nebezpečných a jiných závadných látek jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem účinného snížení znečištění těchto vod. c) Cíle ochrany vod jsou též v oblastech vymezených v 28 odst. 1, 30 odst. 1, 32 odst. 2, 33 odst. 1, 34 odst. 1 a 35 odst. 1 vodního zákona a ve zvláště chráněných územích podle zvláštních zákonů a spočívají v dosažení cílů stanovených pro povrchové vody podle písmene a) a pro podzemní vody podle písmene b), pokud v těchto oblastech nejsou pro tyto vody stanoveny zvláštními právními předpisy odlišné požadavky. Cílů ochrany vod pro povrchové vody v bodech 2 a 3, a cílů ochrany vod pro podzemní vody v bodě 2 a cílů ochrany vod uvedených v písm. c) je třeba dosáhnout do 22. prosince

33 Pro vybrané vodní útvary mohou být v plánech oblastí povodí určeny zvláštní cíle ochrany vod, které spočívají: - v prodloužení lhůt pro dosažení cílů ochrany vod, - ve stanovení méně přísných požadavků. Zvláštní cíle ochrany vod musí být pro vybrané útvary povrchových a podzemních vod určeny tak, aby nebylo ohroženo plnění cílů ochrany vod ostatních útvarů povrchových a podzemních vod. Zvláštní cíle ochrany vod budou stanoveny pro vodní útvary, které budou vyhodnoceny jako rizikové vodní útvary. Dle 2 odstavce (2) vyhlášky č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod, je rizikový vodní útvar takový útvar, u něhož nelze odůvodněně očekávat dosažení cílů ochrany vod na konci plánovacího období, bez provedení nezbytných opatření k dosažení cílů pro danou oblast povodí. Výchozí návrhy zvláštních cílů ochrany vod, spolu s výchozím vymezením silně ovlivněných vodních útvarů a s předběžným přehledem významných problémů nakládání s vodami, se podle 10 odstavce (3) vyhlášky č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod, zveřejní k připomínkám veřejnosti nejpozději ve lhůtách stanovených podle 25 vodního zákona, to znamená nejméně 2 roky před začátkem období, kterého se bude plán oblasti povodí týkat. Vzhledem k tomu, že dosud nebyly zpracovány referenční podmínky a tím konkrétní cíle ochrany vod, není ještě v současné době možné zpracovávat hodnocení stavu vod. Cíle ochrany vod budou k dispozici pořizovatelům plánu oblasti povodí po a současně bude také zahájeno hodnocení stavu vod a návrh programů opatření. Na základě výsledků těchto prací bude teprve pak možno stanovit také návrh zvláštních cílů ochrany vod pro oblast povodí Dyje. Výchozí návrh zvláštních cílů ochrany vod pak bude součástí prvního návrhu Plánu oblasti povodí Dyje. 3

34 PLÁNOVÁNÍ V OBLASTI VOD V ROCE 2007 OBLAST POVODÍ DYJE Výchozí vymezení silně ovlivněných vodních útvarů v oblasti povodí Dyje

35 Úvod Tato zpráva navazuje na situační zprávu za I.etapu (listopad 2005), ve které proběhlo předběžné vymezení silně ovlivněných vodních útvarů. Práce prováděné ve druhé etapě v roce 2006 byly definovány v metodickém návodu Metodický návod odboru vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství a odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí pro postup pořizovatelů plánů oblastí povodí a dalších subjektů podílejících se na procesu plánování v oblasti vod v roce 2006 ve smyslu ustanovení 24 a 25 zákona č. 254/2001 Sb.,o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů a pro postup subjektů při zajištění činností souvisejících s přípravou, zavedením a zpracováním programů monitoringu a podáváním zpráv Evropské komisi podle Směrnice 2000/60/ES (Rámcová směrnice vodní politiky ES) a 21 zákona č.254/2001 Sb. z března 2006, dále jen Metodický návod. Metodický návod v článku 2 ukládá správcům povodí následující úkoly: 1. Správci povodí provedou revizi předběžného vymezení silně ovlivněných vodních útvarů na aktualizované vymezení vodních útvarů. 2. Správci povodí přiřadí jednotlivým morfologickým změnám, které byly rozhodující pro předběžné vymezení silně ovlivněných vodních útvarů, konkrétní užívání/účely na tyto změny vázané. 3. Správci povodí rozdělí předběžně vymezené silně ovlivněné vodní útvary do skupin: a) útvary, které podle odborného odhadu nemohou dosáhnout parametrů dobrého ekologického stavu z důvodů hydromorfologického ovlivnění a z nich vyčlení útvary, ve kterých se vyskytuje takové užívání, jenž nelze omezit ani odstranit z důvodů nenahraditelného užívání, b) útvary, kde je nutné provést dodatečná posouzení, zda jejich hydromorfologické ovlivnění skutečně brání dosažení dobrého ekologického stavu podle jeho upřesněných parametrů. 4. Správci povodí shromáždí dokumenty (studie, rozvojové plány, strategie apod.), jež mohou odůvodnit užívání/účely specifikovaná v odstavci O výsledcích prací podle odstavce 1 až 4 zpracoval správce povodí souhrnnou zprávu, kterou předal Ministerstvu zemědělství. Postup a stav plnění jednotlivých bodů je popsán v následujících kapitolách. 1. Revize předběžného vymezení na aktualizované vymezení vodních útvarů Výzkumný ústav vodohospodářský vydal v březnu 2006 aktualizaci vymezení útvarů povrchových vod. V oblasti povodí Dyje se jednalo o 13 vodních útvarů, kterých se změny jakýmkoliv způsobem týkaly. V převážné většině se jednalo o rozdělení původních vodních útvarů na útvary menší. Zpracovatel provedl posouzení rizika nedosažení parametrů dobrého stavu (určených v Metodice pro vymezení silně ovlivněných vodních útvarů AQUAPLUS NV, DHI Hydroinform a.s. 2004) u všech útvarů, které byly nějakým způsobem změnami dotčeny. Celkem je nyní ze 130 útvarů povrchových vod předběžně vymezeno jako silně ovlivněné

36 2. Přiřazení konkrétních užívání/účelů jednotlivým hydromorfologickým vlivům Pro to, zda vodní útvar bude vymezen jako silně ovlivněný, je nutné posoudit, jestli jednotlivé hydromorfologické změny (vlivy) způsobující pravděpodobnost nedosažení dobrého ekologického stavu jsou vázány na konkrétní užívání (mají nějaké konkrétní zdůvodnění). Správci povodí v současnosti sestavují souhrnnou tabulku, ve které každý řádek představuje jeden konkrétní hydromorfologický vliv (homogenní úsek toku nebo příčnou překážku). K takto specifikovaným hydromorfologickým vlivům se pak přiřazují účely konkrétního vlivu v % v kategoriích: ochrana před povodněmi, stabilizace koryta toku v urbanizovaných území, směrová a výšková stabilizace toku, zajištění odběru vody, odvodnění pozemků, úpravy spojené s poddolováním území, jiné. Kromě výše uvedených údajů obsahuje tabulka také informace o typu jezu a jeho účelu, typu úpravy koryta, vegetačním doprovodu, počtu příčných překážek nižších než 1 m apod. Zpracovatel v současnosti pracuje na propojení výše uvedené tabulky s GISovými vrstvami jednotlivých vlivů, zpracovanými při předběžném vymezení silně ovlivněných vodních útvarů prováděném v rámci přípravných prací. 3. Rozdělení předběžně vymezených silně ovlivněných útvarů do skupin Pro další zpracování je vhodné rozdělit vodní útvary předběžně vymezené jako silně ovlivněné do skupin podle míry jejich antropogenního ovlivnění. Zpracovatel v souladu s odst.. 3, článku 2 Metodického návodu navrhl rozdělení do tří skupin: a) vodní útvary s nenávratně změněným stavem bránícím dosažení dobrého ekologického stavu a se zřejmě nenahraditelným užíváním vázaným na změny jejich stavu, b) vodní útvary s vysokou pravděpodobností nedosažení dobrého ekologického stavu, c) vodní útvary s rizikem nedosažení dobrého ekologického stavu, které však bude nutné posoudit po ustanovení referenčních podmínek. Do skupiny a) patří v oblasti povodí Dyje všechny vodní útvary, které mají změněnu kategorii z vodních útvarů tekoucích vod na vody stojaté. Do skupiny b) jsou zařazeny ty vodní útvary, u nichž alespoň jeden z liniových vlivů hodnocených v rámci předběžného vymezení (zavzdutí, napřímení, kombinované hodnocení v třídách 4 a 5) je lokalizován na více než 50% délky úseků vodních toků než je délka všech úseků vodních toků v daném vodním útvaru. Dále jsou zde zařazeny vodní útvary s více než 20 překážkami vyššími než 1 m. Skupinu c) tvoří všechny vodní útvary předběžně vymezené jako silně ovlivněné, které nepatří do skupin a) a b). 3

37 Celkově jsou v oblasti povodí Dyje počty předběžně vymezených vodních útvarů v jednotlivých skupinách následující: vodních útvarů celkem 130 z toho předběžně vymezených jako silně ovlivněné 100 z toho skupina a) 13 skupina b) 51 skupina c) 36 Obr. 1 Rozdělení předběžně vymezených silně ovlivněných vodních útvarů do skupin 4

38 4. Shromáždění dokumentů, jež mohou odůvodnit užívání/účely vázaná na jednotlivé vlivy Procedura konečného vymezení silně ovlivněných vodních útvarů spočívá v posouzení důležitosti užitků vázaných na jednotlivé hydromorfologické vlivy a analýzou možnosti jejich náhrady při eliminaci vlivů. Z tohoto důvodu je nezbytné získat co nejvíce informací o současném a plánovaném užívání vod souvisejícím s hydromorfologií. Tyto informace obsahují především vnitřní datové zdroje správců toků, vodoprávní evidence, technická evidence atd. Kromě těchto zdrojů však mohou důležité informace obsahovat další dokumenty, ve kterých je uvažováno nebo plánováno využívání vod. Jedná se především o dokumenty typu: krajské koncepce ochrany před povodněmi, územní plány velkých územních celků, rozvojové strategie jednotlivých odvětví, jiné podobné materiály. Tyto materiály bude nutné analyzovat rovněž při proceduře návrhu a sestavování programu opatření. V současné době probíhá shromažďování výše uvedených podkladových materiálů. 5. Využití revitalizačních opatření požadovaných článkem 12 Metodického návodu V článku 12 Metodického návodu je uloženo správcům povodí a ZVHS společně s AOPK provést analýzu potřeb revitalizačních opatření. Předpokládá se, že výsledná množina navržených úseků vodních toků určených k revitalizaci, případně přímo návrhů opatření bude naplňovat konsensus požadavků orgánu ochrany přírody a technického a provozního posouzení správce toků. Seznam úseků toků (případně opatření) pak bude u vodních útvarů předběžně vymezených jako silně ovlivněné tvořit základ pro výběr a posouzení tzv. nápravných opatření. Posouzení jejich realizovatelnosti vzhledem k dopadům na užívání vod spojeným s jednotlivými hydromorfologickými vlivy bude tvořit základ procedury konečného vymezení silně ovlivněných vodních útvarů. Z tohoto důvodu začne v tomto roce analýza navržených úseků/opatření z hlediska posouzení možností zmenšení nebo odstranění pravděpodobnosti nedosažení dobrého ekologického stavu a realizovatelnosti navržených opatření po stránce technické proveditelnosti, ekonomické přiměřenosti a ekologické vhodnosti. 5

39 Obr. 2 Navržená revitalizační opatření Příloha: 1) Vodní útvary předběžně vymezené jako silně ovlivněné a jejich zařazení do skupin - tabulka Příloha 1 - Vodní útvary předběžně vymezené jako silně ovlivněné a jejich zařazení do skupin 6

40 Legenda 01 napřimování toku 11 kombinované hodnocení stavu koryta P ochrana před povodněmi E výroba el.en. 02 vzdouvání 99 jiný vliv Z zemědělství a lesnictví R rekreace 07 migrační překážky U urbanizace 10 zatrubnění V zásobování vodou 7