Vodní hospodářství a faktor veřejného zájmu

Transkript

1 Vodní hospodářství a faktor veřejného zájmu RNDr. Pavel Punčochář, CSc. sekce vodního hospodářství Ministerstvo zemědělství

2 Úvodem k mému názoru na veřejný zájem K problematice významu a obsahu veřejného zájmu mne v r přivedl advokát JUDr. Zdeněk Tihelka (navrátil se z emigrace) a jeho zásluhou nebyl VÚV TGM zprivatizován firmou DUNA Brno spol. s r. o., zastupovanou ing. Boučkem za podpory Ing. M. Barchánka a Ing. V. Vučky... přívrženců strany ODA Tento počin mne sice stál v následujících letech funkci ředitele ústavu (po uchopení MŽP pracovníky ODA s ministrem Skalickým a pod taktovkou náměstka ministra Ing. Barchánka se hbitě stal ředitelem Ing. Vučka a náměstkem Ing. Bouček) Ale kde by asi spol. s r. o. Duna Brno + VÚV nyní byly, je otázkou...??? Trochu se za úvod omlouvám ale kdo z přítomných si to ještě pamatuje???

3 JUDr. Tihelka již tehdy upozorňoval na význam pojetí veřejného zájmu zejména pro vodní hospodářství a zpracoval pro mne několikastránkový rozbor (za pár tisíc, ne stovek tisíc, jak by tomu dnes bylo) a základní východiska (téze) lze shrnout: Veřejný zájem vychází z Listiny základních práv a svobod Může být někdy zneužit (např. ve jménu lidu ) a je tedy třeba pozorně analyzovat důvody jeho aplikace... Primárně má sloužit občanům a naskýtá se otázka, zda nejde o občanský zájem Aplikací veřejného zájmu může vznikat konkurence který z mnohdy uváděných veřejných zájmů je relevantní cílem i obsahem Ministerstva řízená politiky těžko mohou rozhodovat Proto při konfliktech konkurence musí nastoupit soudní rozhodnutí (je-li soudní systém nezávislý na politické moci) V následné diskusi jsou aspekty rozebírány leč pro mne jsou zásady dostatečné

4 Zásadní konkurence veřejného zájmu ve vodním hospodářství existuje mezi zajištěním vodních zdrojů technickými opatřeními ve prospěch všech/většiny obyvatel (občanů) a ochranou přírodních prvků (určitých druhů organismů s ohroženým výskytem v důsledku lidských aktivit) nebo zájmy majitelů pozemků a nemovitostí ať privátních nebo municipálních

5 Hlavní střety ( konkurence ) názorů na priority veřejného zájmu jsou v případě potřeby nových vodních děl přehradních nádrží, které jako jediné mohou v případě hydrologického sucha zajistit dostatek vodních zdrojů v ČR i do budoucnosti, tedy pro příští generace což zastánci ochrany přírody (a většina veřejnosti) zjevně nevnímají, a privátní vlastníci nejsou ochotni vypořádat se státem majetek ve prospěch zabezpečení vody do budoucího období zejména po i dále.

6 Průzkum Centra životního prostředí UK

7 Názory dotazovaných obyvatel k různým opatřením k omezení sucha

8 Čím je tento názor způsoben???

9 Dosud totiž ochránci životního prostředí (přírody), média, většina politiků, a bohužel, i část odborné veřejnosti (např. Prohlášení České limnologické společnosti ) nerozlišují opatření na omezení sucha zemědělského, tedy sucha v půdě a v krajině, a opatření k zajištění vodních zdrojů (tedy řešení sucha hydrologického) A zde vzniká ta podstatná kolize: Ochrana některých organismů má přednost před dostatkem pitné vody pro obyvatele, nebo chodem hospodářství anebo ochrana těchto organismů je nad význam jiných, které zmizí po vyschnutí vodního toku? Zvláštní kategorií je pak majetkoprávní vypořádání s privátními majiteli, kde se jasně projevuje slabý a málo rozhodný stát.

10 Situace se však díky pokračujícímu suchu v posledních letech začíná přece jenom měnit a nejlépe to vyjádřil pan prof. Jánský PřFUK Praha) v rozhovoru pro MF: Malé přehrady bychom měli stavět, i když nás to bude mnohdy bolet. Budeme muset některá ta nádherná říční údolí, někdy chráněná, zatopit Musíme se na to podívat z celonárodního hlediska, kolik vody tady schází. Pokud tato společnost dojde k poznání, že povodně a sucho patří k závažným problémům našeho života, tak se některých dalších věcí prostě musíme vzdát. Postrádám vyhlášení určitého problému za nejvyšší státní zájem, který by měl mít přednost. Podobné vyjádření v komplexnějším pojetí poskytl pro MF také prof. Sklenička (rektor ČZU) :... musíme v české krajině vytvořit dostatečné velké prostory pro jímání a akumulaci srážkové vody. Velké množství malých, středních i velkých nádrží, poldrů nebo mokřadů, důmyslně propojených do funkčního celku. A potřebu konkrétních nádrží, které připravuje MZe potvrdil také prof. Trnka (Mendelova universita a Czech Globe, Brno) v televizním pořadu Rozstřel již v květnu t. r. Uvedení odborníci bezpochyby nenáleží k tzv. vodohospodářské lobby, tedy konečně média dávají prostor i objektivním ( nezeleným ) názorům!

11 Příkladů chybného řešení konkurence veřejných zájmů je celá řada: Odpor obce Nové Heřminovy, která byla z 80% zachována kompromisní změnou záměru (provázenou zdvojnásobením nákladů na PPO ze 3,4 mld. na 6,5 mld. Kč), což působí ohrožení tisíců obyvatel a miliardového majetku podél Opavy Nádrž Mělčany se po 20 letech stane poldrem kvůli migraci chráněných organizmů (mihulí, vranek které se vyskytují na desítkách a stovkách lokalit jinde), ačkoliv nyní by byla potřebná trvalá akumulace vody v nádrži Ukončení přípravy nádrže Pěčín, ačkoliv evidentně Královéhradecká oblast bude mít v dohledné době problém se zabezpečením pitné vody kvůli lokalitě Natura?

12 Zářným příkladem neřešení priorit ve veřejném zájmu je vývoj počtu lokalit v Generelu územního hájení pro případy potřeby výstavby přehradních nádrží. Konkurence veřejného zájmu ochrany přírody a zájmů samosprávy dotčených obcí vítězí (věřím, že ZATÍM) proti zabezpečení možnosti akumulace vody v budoucnu pro pokrytí potřeb budoucích generací tedy se mohu znovu jen odkázat na citovaný názor profesora Jánského který bezpochyby naprosto nepatří k technokratům, jak jsou vodohospodáři často nazýváni Naštěstí se díky hydrologickému suchu znovu zjevně otevře potřeba aktualizace Generelu

13 Vývoj počtu územně hájených lokalit pro možnosti výstavby přehradních nádrží v ČR s.p. Povodí SVP (1975) Plán hlavních povodí (2006) Generel LAPV (2011) Navržené rozšíření (2015) Vltavy Labe Ohře Moravy Odry Celkem

14 Lokality odsouhlasené KÚ a obcemi, většinou odmítnuty MŽP Povodí s.p. Dialog 2018, Skalský dvůr lokalita Povodí s. p. lokalita PVL Krejčovice POH (Stříbrný potok) PVL Nabdín POH Skřiváň PVL Oráčov POH (Mnichov) PVL Chroboly PMO (Albrechtice) PVL Valdek PMO Blažice PVL (Chlum) PMO Záhořovice PLA (Hořice) PMO Vlachovice PLA Židovka PMO (Javorník) PLA Skuhrov PMO Želešice II... a proto Generel zůstal na 65 lokalitách z původních 186

15 Neschválené lokality více než 1 dotčenou obcí nebo peticí či písemným stanoviskem samosprávy Povodí s. p. Název Vodní tok Účel PVL Smolov Radbuza vodárenská PVL Stodůlky Křemelná vodárenská PLA Šárovcova Lhota Chotečský potok nadlepšení PLA Vilémov Jizera vodárenská PLA Lata Malá Úpa vodárenská PLA Křížová Doubrava nadlepšení PLA Raspenava Lomnice nadlepšení POH Šluknov Lesní potok vodárenská PMO Střížov Brtnice nadlepšení PMO Březník Chvojnice nadlepšení PVL Krkavec A i B (návrh KÚ) Nežárka PPO

16 Článek 4.7 RSV (WFD) a veřejný zájem Ze semináře uspořádaného v rámci MKOD dne t. r. vyplývá: Uplatnění principu veřejného zájmu může zásadním způsobem ovlivnit aplikaci čl. 4.7 Pokud je význam veřejného zájmu na realizaci vodního díla státní /vládní politikou nadřazen ochraně a změně stavu vodního útvaru, lze ji provést ( s uplatněním kompenzačních opatření ) Je tedy na vůli států, zda potřebná vodní díla (z důvodů nedostatku vodních zdrojů) prosadí jako prioritní veřejný zájem nad obvyklou ochranou přírody/ekosystémů Výzkumné instituce ČR už dávno, namísto specifikace podmínek vyžadovaných dle 4.7 pro ochranu vodních ekosystémů, měly vytvořit metodiku/návod/ kuchařku, jak postupovat, aby potřebná vodní díla šla prosadit takové návody má Rakousko, Německo je tedy kde čerpat Zároveň máme v ČR problém s obcemi (samosprávou), která tento typ veřejného zájmu nebudou často akceptovat, vč. části obyvatel orientovaných na mýty o zajištění vody přírodě blízkými způsoby...

17