Slovanský Balkán v díle Ludvíka Kuby

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Slovanský Balkán v díle Ludvíka Kuby"

Transkript

1 PROF. PHDR. IVAN DOROVSKÝ, DRSC, Brno Slovanský Balkán v díle Ludvíka Kuby K nejvýraznějším představitelům česko-slovensko-jihoslovanských kulturních vztahů patří od 80. Let minulého století do prvních desetiletí našeho století především historik a zakladatel balkanistiky Konstantin Jireček ( ), geograf, etnograf a překladatel Emanuel Fait ( ) a etnomuzikolog, malíř, etnograf, vědec, cestovatel a všestranný umělecký tvůrce Ludvík Kuba ( ). O K. Jirečkovi a E. Faitovi jsem pojednal již před dvěma desítkami let v samostatných studiích a monografiích. (1) Ludvík Kuba má v dějinách vzájemných česko-slovensko-jihoslovanských kulturních styků a vztahů výjimečné místo, které není bohužel dodnes náležitě zhodnoceno. (2) Tak jako jeho předchůdci, tak také Ludvík Kuba se zajímal o lidové písně sebrané a vydané Dimitrem a Konstantinem Miladinovovými. Už počátkem osmdesátých let minulého století začal postupně realizovat svůj velkolepý záměr: navštívit postupně jednotlivé slovanské země, sebrat tamní lidové písně a vydat je v monumentálním díle Slovanstvo ve svých zpěvech. Za tím účelem procestoval v letech všechny slovanské země, nejvíce cest však podnikl k jižním Slovanům. Výpravy Ludvíka Kuby na slovanský jih (i na slovanský západ a východ) postupně narážely na četné potíže finanční povahy. V prvních letech se mu podařilo hned po návštěvě Černé Hory vydat v samostatném albu 70 národních písní, jež ze zápisek svých vybral a pro klavír a zpěv harmonizoval, a Písně černohorské. (3) Sborník národních a znárodnělých významných písní všech slovanských národů byl doprovázen literárními črtami, kresbami a obrazy. Od počátku devadesátých let 19. stol. však už ze svých skromných honorářů nemohl platit další cesty ani vydávání písňových záznamů ze svých výprav. V letech se L. Kubovi podařilo vydat ještě černohorské a slovinské písně pro smíšený sbor a 62 lidových písní v samostatném albu charvátském (1892) a tytéž písně a písně dalmatské zařadit a vydat v dalších svazcích Slovanstva ve svých zpěvech. Nepřestal však cestovat. Po první cestě do slovinského Kraňska a Přímoří v roce 1888 následovala v dalším roce cesta do slovinských Korutan a jižního Štýrska a poprvé také do Charvátska. Na Černou Horu zavítal L. Kuba v letech dvakrát. Patřil spolu s Josefem Holečkem ( ) vůbec k prvním národopiscům, kteří zde zapsali lidové písně. Ze svých cestopisných zápisků připravil první cestopis, který nazval prostě Na Černé Hoře. (4) Ludvík Kuba postupoval velice systematicky a cílevědomě. Po Slovinsku, Charvátsku a Černé Hoře se vydal v letech 1890 a 1892 také do Dalmácie. Bosna a Hercegovina byly Kubovi ze všech jihoslovanských zemí nejmilejší. Jistě i proto, že vyhovovaly jeho jemnému smyslu pro etnografickou nenarušenost, vzrušenou barevnost a pro syntézu slovanských prvků s orientálními. Poprvé sem přijel nakrátko roku píše znalec a bibliograf Kubova díla historik Jaroslav Pánek. (5) V Bosně a Hercegovině L. Kubovi dokonce zaplatili cestovní výlohy a slíbili mu vydat jím zapsané lidové písně. Český cestovatel napsal, že po čtyři měsíce jsem táhl od městečka k městečku, ode vsi ke vsi drahou, vozem, pěšky a hlavně na koníčku. Oblíbil si lid a jeho kulturu. Proto s nadšením psal: Jet lid zdejší příliš krásný, /.../ je příliš originální, vše je na něm příliš charakteristické, svérázné, typické, mohutné, monumentální. (6) V roce 1895 se L. Kuba vydal poprvé do Srbska. Půldruhého měsíce zde cestoval, zapisoval lidové písně, kreslil a maloval. Hlavně kolem Šumadije, Posáví, Pirotu a Niše. Do Makedonie a Starého Srbska se Ludvík Kuba dostal až o třicet let později. S prosbou o finanční pomoc se několikrát obrátil na Ruskou akademii věd. Samostatné záznamy textů i melodií lidových písní L. Kuba shromáždil ze všech slovanských zemí s výjimkou Makedonie. Neměl na to finanční prostředky. Jen Makedonie zůstala mimo program, protože jsem byl nucen zúžit program na nejdůležitější zájezdy - a Makedonie obsahuje i Srby i Bulhary, národy, které jsem navštívil - psal L. Kuba. (7) Proto se nesměle obrátil na Ruskou akademii věd, zda by mu přece jen neposkytla prostředky na cestu po Makedonii. Přesto by byl užitečné zajet do této zanedbané země, - psal L. Kuba koncem roku 1895 Ruské akademii - do které se málo cestuje a ještě méně věnuje pozornost folklóru této v každém případě zajímavé a důležité země slovanského světa. Byl bych velmi rád, kdybych mohl jako suplement svých slovanských etud zajet do Makedonie kvůli písním, kdyby slavná Akademie mohla ještě jednou svým přispěním v tomto podniku pomoci, za což bych jí byl z celého srdce vděčen, neboť bych mohl ke svému dílu Slovanstvo připojit také zajímavou a důležitou část m a k e d o n s k ý c h písní. (8) A přitom právě díky především Ludvíku Kubovi a československé diplomacii nebyla Makedonie ve dvacátých a počátkem třicátých let v tehdejším Československu tak neznámá, jak by se mnohým

2 méně zasvěceným mohlo na první pohled zdát. Ve své zprávě o cestě v roce 1925 L. Kuba píše, že byl na cestu do Makedonie připraven již v roce 1914, jenže první světová válka mu v tom zabránila. Do té doby na svých cestách zapsal více než 2800 nápěvů a textů, postupně probral kraj za krajem od Korutan až po Bulharsko. Makedonii však Ludvík Kuba navštívil až v letech Při první cestě se zajímal hlavně o západní polovinu nejjižnějších Slovanů balkánských. Proto spěchal především do luzného zákoutí Ochridského jezera a odtud se pomalu vracel přes Bitolu, Prilep, Skopji, Veles a Štip. Věděl, že z celého slovanského Balkánu jsou tyto oblasti nejméně melograficky zpracovány. Podle L. Kuby to možná byla náhoda, že první píseň, kterou v Ochridě slyšel, byla Goro, goro, visoka si se stejným nápěvem, jako se zpívá u nás a s textem, jenž byl k našemu (Horo, horo, vysoká jsi) v poměru pouhého překladu. (9) Makedonské písně zapsané Ludvíkem Kubou pak vyšly roku 1928, cestopis Čtení o Makedonii. Cesty a studie z roků v roce Po návratu z první cesty do Makedonie a Starého Srbska L. Kuba uveřejnil v tisku obšírnou zprávu. (10) V rozhovoru se sarajevským bohemistou a překladatelem Jovanem Kršićem ( ) se Kuba k situaci v Makedonii vyjádřil kriticky takto: V čistě politických otázkách jsem laik, tedy málo kompetentní. Zdá se mi však, že se Jižní Srbsko spravuje stále ještě jako nějaké dobyté území. (11) Kromě makedonských písní a písní ze Starého Srbska, které zařadil do svého Slovanstva v svých zpěvech, vytěžil L. Kuba z cest na slovanský jih mnoho skic, obrazů, materiálu k četným článkům a ke dvěma rozsahem téměř stejným cestopisům - k uvedenému cestopisu o Makedonii a ke Čtení o Starém Srbsku. Cesty a studie z roků (1932). O Makedonii, kterou L. Kuba označil za Balkán v malém, se ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století v československých politických a kulturních kruzích mluvilo především v souvislosti s teroristickou činností jednoho křídla Vnitřní makedonské revoluční organizace (VMRO) a ve spojitosti se vztahy jihoslovansko-bulharskými, na jejichž normalizaci měla československá zahraniční politika eminentní zájem. Tehdejší československý ministr zahraničních věcí dr. Edvard Beneš ( ) již v roce 1926 mj. napsal, že poměr jihoslovansko-bulharský zůstal v podstatě týž jako před válkou: byl to boj o území a speciálně o definitivní národní formování obyvatelstva makedonského, jedním slovem boj o Makedonii. (12) První světová válka podle E. Beneše zesílila spor Jihoslovanů s Bulhary, tj. vyřešila více problémů neslovanských než slovanských a vyvolala nové problémy. K nim počítal E. Beneš právě také otázku Makedonie. Psal, že v budoucnost vyřešení problému makedonského, asimilace nebo autonomizace Makedonie vzhledem k tomu, že se politicky dá předpokládat, že spor o Makedonii je buď na dlouho nebo navždy vyřešen poslední válkou ve prospěch Srbska. (13) Nezanedbatelná, avšak dosud téměř zcela zapomínaná je úloha Ludvíka Kuby a některých dalších českých kulturních osobností pro poznání dějin, lidové slovesné tvorby, mentality a kulturního svérázu Makedonie, o níž se v diplomatických kruzích a při mezistátních jednáních na nejrůznějších úrovních tolik mluvilo. Pouhý výčet příspěvků bez nároků na jejich podrobnější analýzu ukáže na obrovský a dosud nepřekonaný rozsah Kubovy makedonské kulturní aktivity. Po první návštěvě Makedonie v roce 1925 odpovídal Ludvík Kuba na otázky redaktora Národní politiky J. Hejreta o Makedonii. (14) Téhož roku otiskl L. Kuba svoje vyprávění o Ochridu, které pak pojal do cestopisu o Makedonii. (15) V následujícím roce podal Kuba v tisku zprávu o lidovém hudebním umění v Makedonii a ve Starém Srbsku. (16) Pojednal v ní o svých záměrech a o hudebních nástrojích (duduk, šupelka, vijalo, zurla, aj.). Přijal tvrzení srbského národopisce, historika a zeměpisce Jovana Cvijiče, že na Balkáně jsou čtyři kulturní pásma: cincarsko-byzantské (tj. městské), italské, západoevropské (pronikající ze severu) a patriarchální neboli vesnicko-pastevecké. V témže roce uveřejnil L. Kuba v denním a odborném tisku články o macedonském výletu (17) a makedonské idyle, (18) o Prespanském jezeře, (19) o své cestě z Ochridu do Bitoly (20) i o cestě za písní makedonskou. (21) Některé z uvedených příspěvků později L. Kuba pojal do svého již uvedeného cestopisu Čtení o Makedonii. V roce 1927 napsal Ludvík Kuba o Makedonii článek Z neznámých koutů bratrské Jugoslávie. (22) Vyprávěl o svém putování za makedonskou písní (23) a za makedonskými modely ke svým pestrobarevným obrazům. (24) Kromě toho Kuba psal v roce 1928 v různě orientovaném denním tisku o pouti v Makedonii (25), o kralevici Markovi a jeho rodišti Prilepu (26), o sv. Klimentu v Ochridu (27) i svatbě v Galičniku, (28) která má na Balkáně zvláštní a neopakovatelné rysy. V témže roce L. Kuba zařadil do svého Slovanstva ve svých zpěvech také 31 makedonských písní v přetlumočení překladatele ze srbocharvátštiny, slovinštiny a bulharštiny Jana Hudce ( ), které vyšly následujícího roku v reedici (v novém vydání). (29) V Národních listech vyšlo počátkem roku 1929 Kubovo vyprávění o skopské Černé Hoře. (30) V roce 1930 vydal L. Kuba v Hudcově překladu a s vlastními notami nádhernou makedonskou lidovou píseň Marička na židli usedla (Marika na stol sedeše). Zároveň v tomto roce doslova chrlil články o památkách a klášterech Starého Srbska a dokončoval své cestopisné črty o Makedonii a Starém Srbsku. V dalším roce (1931) uveřejnil L. Kuba úryvek ze svého cestpisu o Makedonii a Novácích. (31)

3 Kubovo Čtení o Lužici (1925) vzbudilo mimořádný zájem, Jugoslávská vláda proto požádala L. Kubu o napsání podobné knihy o Jugoslávii. Kuba s tím ochotně souhlasil. Jenže pozdější incident spojený s vydáním makedonských písní, o němž se zmíním dále, vzniku podobné publikace zabránil. L. Kuba pouději vysvětlil v tisku, proč po Čtení o Lužici vydává Čtení o Starém Srbsku a Čtení o Makedonii. (32) Vyvrcholením Kubova systematického seznamování české kulturní (i politické) veřejnosti mj. s Makedonií byla již jeho zmíněná cestopisná kniha Čtení o Makedonii (1932), která spolu s Čtením o Starém Srbsku (1932), Čtením o Dalmácii (1936) a Čtením o Bosně a Hercegovině (1937), jež jsou doprovázeny krásnými obrazy, kresbami skicami a písněmi spolu s jihoslovanským (II.) dílem Cest za slovanskou písní (1935) dokládají Kubův vřelý vztah a lásku k jižním Slovanům. Pětisvazkové Slovanstvo ve svých zpěvech ( ), obsahující texty v originále i v českém překladu, je nejrozměrnější české hudební dílo a ojedinělá práce v celé literatuře slovanské. V něm pak stěžejní část tvoří písně jižních Slovanů. Píseň jižního Slovanstva je bohaté moře, napsal L. Kuba v listopadu 1929, kde není potřeba potapěčského šatu, aby se musilo opatrně pátrati na dně po skvostech. Tam stačí hrábnouti naslepo kdekoliv a na dlani je hned plno lastur, které se překonávají luznými tvary a barvami duhujících perletí. (33) Oba cestopisy, tj. Čtení o Starém Srbsku a Čtení o Makedonii, která jsou ilustrována autorovými obrazy a úryvky z lidových písní, vzbudila zájem čtenářů i tehdejších makedonských studentů v Československu a dokonce vyvolala také diplomatické a politické zásahy. Makedonští studenti v Praze dokonce zakoupili z vydavatelství neurčitý počet Kubova Čtení o Makedonii, aby je rozdali významným osobám. Jak L. Kuba píše Jiřímu Mahenovi ( ), tuto povinnost měl na starosti Makedonec z Galičniku Boris Damjanov, který byl pro svou politickou činnost z Prahy vypovězen. (34) V obou cestopisech autor ukázal, že je svižným a vtipným vypravovatelem svých cestopisných zážitků, z nichž mnohé vyrůstají na národopisnou a folkloristickou studii. Z těch zase nutno vyzvednout obšírnou kapitolu o makedonském Galičniku, kde,lid tvoří zvláštní nárůdek neuvěřitelných opaků a nevyčerpatelných zajímavostí. Najednou, jednou v roce (na sv. Petra), konají se tam svatby, jejichž obřady trvají sedm dní. Autor na své druhé cestě Makedonií zastihl takový svatební,petrovden a vylíčil s pravou malířskou plastičností - napsal kritik. (35) Kritiky Čtení o Makedonii se zmiňují mj. také o politickém rozruchu, který kniha vyvolala. Jiří Mahen se s L. Kubou seznámil v Brně, kde Kuba dne 28. Března 1927 přednášel o jihoslovanské lidové písni. A když mu Kuba nechal poslat z nakladatelství Družstevní práce svou knihu, Mahen o ní napsal nadšenou kritiku: Poslal jste mi včera Kubovo Čtení o Makedonii. Vzal jsem tu knížku, začal číst a nepřestal, dokud jsem ji nepřečetl celou. A už dávno jsem se tak nepobavil celý vnitřně rozradostněn a rozveselen. Kuba umí cestovat, vidí mnoho věcí najednou, umí povědět, co ho vlastně zaujalo, a při všem je spravedlivý k věcem i lidem. Tak je jeho Makedonie skutečným darem pro čtenáře. Rozumí se, že mne kniha chytla především proto, poněvadž mi doplnila svět, který miluji /.../ Balkán učí člověka toužit po dobrodružství a neuznat nikde cíl cesty /.../ Kuba už dobře vytříbený pohled i sluch pro historii, pro dnešek, pro písničku, pro barvu, neboť se nerozpakuje nikdy dáti do hry sebe sama, je ve svém /.../ Kuba vidí věky vžitý ceremoniel, vidí starý, hrdý svět, ale nachází ho i u makedonského cikána, kterého si neustále staví do nového a nového postoje, aby viděl, kde jsme si všichni rovni a kde ten druhý vyniká nad nás. Tak je to v pořádku! Na jihu je pestrý člověk, ale bláhový člověk, který nevidí než tuhle pestrost! Divá-li se na ni několik dní, je jí nutně otráven a zmaten. Kdo se umí dívat, vidí ovšem neustále signály jiného a plnějšího světa. Zůstává. Dívá se a vrací se. Všichni, kdož jsme to prožili, jeho tajemnou hru, vraceli bychom se tam dolů neustále. A není v tom ani kousek romantiky, ale nutné potřeby. (36) Jak se J. Mahen vyznal L. Kubovi, psal o Makedonii opravdu s vnitřním zaujetím, protože už mnoho o ní četl a věděl, že tam jsou velké věci. Mahen dokonce o letních měsících roku 1932 hodlal spolu s ředitelem brněnského divadla Václavem Jiřikovským ( ) Makedonii navštívit. Nikoli jeho vinou vša tentokrát z cesty sešlo. Mahenovým vřele a srdečně milým článkem o svém Čtení o Makedonii byl Ludvík Kuba nadšen. Napsal J. Mahenovi, že jeho recenze není referátem, nýbrž bezprostředním odezvukem, a ten se může psát jen tenkrát, když dílo najde kritikovo dílo zladěné tak, aby jejich vlny byly buď totožné nebo dělitelné společnými jmenovateli. V tomtéž Kubově dopise J. Mahenovi, kterým vlastně jejich vzájemná korespondence začala, nacházíme cenné informace o vzniku cestopisu o Starém Srbsku i o vztahu srbské vlády k L. Kubovi. L. Kuba informoval Mahena, jak se na žádost bělehradské vlády vrhl horlivě na studium věcí starosrbských a makedonských, aby kniha měla cenu nejen jako erární pansrbský panegyrism, ale i jako literární dílo vůbec. Ukázalo se ovšem, že L. Kuba nikdy nemůže napsati věc, která by došla souhlasu bělehradského režimu. Musila by vyhovovati,kulturní konvenci, kterou máme s Jugoslávií a která znamená, že se máme v Bělehradě dříve optat, smíme-li říkat vrbě vrba či jinak (a jak dlouho)? V L. Kubovi byl nějaký vnitřní přetlak, který potřeboval uvolnit. Proto se j. Mahenovi svěřoval dalšími podrobnostmi: Jinak

4 řečeno: Viděl jsem, že v makedonské věci bych nemohl nikdy napsati to, co by s líbilo Bělehradu. /.../ Nezbylo mi než napsati i Staré Srbsko, abych mohl složiti i účet ze svého poměru k Srbům, a - díky bohu - podařilo se mi dvojdílo dokončiti tak, že slouží plně pravdě a přitom nikdo u českých posuzovačů (ani v srbomanských časopisech, jako je České slovo a Venkov) nevytkl mi stranictví. (37) Kubu jedině mrzelo, že slovanský nejryzejší časopis Národní listy pérem slečny Karasové přijal knihy právě proto chladně a netečně, že se o Makedonii u mě mluví nestranně. (38) V anketě Lidových novin na podzim roku 1932 o nejzajímavější knihu roku Jiří Mahen odpověděl: Největší radost připravily mně letos dvě knížky Kubovi: Čtení o Makedonii a Čtení o Starém Srbsku. Vypravují o věcech, které miluji. (39) Ludvík Kuba tím byl velmi potěšen. Využil Mahenových padesátin a poslal mu drobný námaz, představující makedonské oro, olejomalbu, obraz, který Kuba namaloval v Makedonii v roce Makedonci z tzv. skopské Černé Hory (na sever od Skopje) na něm tančí oro o pouti v Mirovcích. Darem L. Kuba způsobil J. Mahenovi opravdu ohromnou radost, třebaže, jak mu Mahen psal, nejde o obraz, ale o kouzlo, které nás oba dva poutá a osvobozuje. Ačkoli Ludvík Kuba již v roce 1923 obdržel od jugoslávské vlády jedno z nejvyšších vyznamenání, (40) měl s jugoslávskou vládou potíže právě kvůli psaní o Makedonii a kvůli makedonským písním. Nemohla si toho nevšimnout také kritika. Kubova práce v dnešních dosud rozháraných vztazích mezislovanských narazila i na politické nedorozumění - napsal Hubert Doležil a pokračoval: Stalo se tak při vydání,slovanstva s písněmi makedonskými, kdež Kuba z důvodů zcela objektivních a vědeckých přiřkl lidovou hudební kulturu v Makedonii spíše oblasti bulharské a způsobil tím roztrpčený nesouhlas ve veřejnosti srbské, politicky pochopitelný, v otázce vědecké však bez hlubšího zdůvodnění a protidůkazů jednostranný. (41) Odmítavý vztah jugoslávské vlády k L. Kubovi dospěl tak daleko, že mu byl zakázán vstup na jugoslávské území. Ve svých pamětech Zaschlá paleta L. Kuba mj. píše, že o tom byl informován i prezident Masaryk, který tehdy rozhodoval o použití jistého obnosu, určeného k podpoře kulturní činnosti. Jen tak se stalo, že Hudební matice mohla opět pokračovat ve vydávání S l o v a n s t v a. Vyšly písně bosensko-hercegovské, starosrbské, makedonské a bulharské a moje dílo bylo tak dokončeno. Mohl jsem jásat, ale zase jsem nejásal. Na každém svazku byl vyjádřen dík prezidentovi Masarykovi za jeho pomoc, a to slovy, jež mi byla nadiktována v jeho kanceláři. A tato slova měla povážlivé následky při vydání makedonských písní. S těmi jsme měl velké starosti už když jsem chystal jejich vydání. U nás převládal názor, že se v této věci mám řídit takzvanou politickou filologií, to znamená makedonská slova tisknout srbským pravopisem, protože větší díl Makedonie je pod jugoslávskou svrchovaností. Ačkoli jsem byl nositelem jugoslávského řádu, nemínil jsem jen tak plout po proudu a po prostudování věcí jsem se přiklonil k názoru francouzského slavisty Mazona, který makedonštinu považoval za odnož bulharštiny. Jakmile však makedonský svazek vyšel, byl v Bělehradě předložen ministerské radě a náš vyslanec musel do Prahy sdělit, že jugoslávská vláda protestuje proti tomu, aby prezident Československé republiky podporoval hnutí nepřátelské jugoslávskému státu. (42) Ludvík Kuba ve svých pamětech dále velmi barvitě líčí, jak T. G. Masaryk z vědeckého hlediska jeho jednání schválil, jak vyslali z Bělehradu melografa Miloje Milojeviče do Prahy, aby tu přednášel o jihosrbských lidových písních, což po jugoslávsku znamenalo o makedonských. Srbský hudební folklorista měl vyvrátit Kubova tvrzení. A také se tak stalo. Ve své přednášce na konzervatoři M. Milojevič mj. prohlásil, že jižní srbština (tj, makedonština - pozn. moje ID) je nejkrásnější srbština a je nám líto, že jeden z vašich lidí... L. Kuba, který byl přednášce přítomen, vstal, řečníka přerušil, obrátil se k přítomným, řekl, že to byl on, kdo psal o makedonských písních, a demonstrativně odešel. (43) Protože na přednášce byli vedle srbských studentů přítomni také někteří bulharští a makedonští studenti, informace o tom se dostala do švýcarského makedonského tisku. Ke Kubovi začaly chodit makedonské deputace a Bulhaři mu udělili Sarafovu cenu. Ozval se mu Slovanský spolek ze Sofie, kterému L. Kuba odpověděl stručně: Je mi líto, že moje písně makedonské vzbudily více pozornosti, než je zdrávo souladu v rodině slovanských národů. Celá tato diplomatická zápletka, tak typická nejen pro balkánské poměry, vyvrcholila tak, že prof. brněnské univerzity Jaroslav Stránský ( ), politik, právník a publicista, (44) který v otázce makedonštiny zastával táž názor jako Ludvík Kuba, byl v Kotoru zadržen a při odchodu z Jugoslávie byl vyrozuměn, že on, Niederle a já - píše L. Kuba, do Jugoslávie nesmíme. Tímto ironickým efektem bylo vyzdobeno dokončení mého S l o v a n s t v a, jehož stěžejní část tvoří právě písně jihoslovanských národů. (45) Korespondence Ludvíka Kuby s Jiřím Mahenem prozrazuje vřelý vztah obou umělců k slovanskému jihu, k jeho lidu a kultuře. A oba dva tvůrci, kteří navštívili slovanský jih mnohokrát, dovedli i krásách jednotlivých balkánských slovanských zemí psát s láskou a zaujetím, s citem literárně a výtvarně zachytit výrazné typy. (46) Ve své promoční řeči z roku 1936 Ludvík Kuba mj. řekl, že na Balkáně, který

5 procestoval, je vše prolnuto duší lidu, která se tu jednotně vyjadřuje výtvarnicky chalupou, nádobou, šatem, veškerou osobností lidu, ona zákonnost, která jej všemi směry prostupuje a již je lid podroben jednak svými vnitřními podmínkami: povahou, vrozeným krasocitem a zděděnou tradicí, jednak podmínkami zevními: povahou výtvarné látky a živly převzatými a svým způsobem zpracovanými. Poznal jsem, že šat se zde stává krojem, teprve když jej svůj člověk oblékne, poněvadž teprve on mu dá smysl, duši, život. (47) Ludvík Kuba patřil spolu s Jiřím Mahenem, autorem čtyř knih o Jugoslávii, (48) Josefem Holečkem ( ), (49) Petrem Křičkou ( ), Adolfem Veselým ( ), Antonínem Šrámkem ( ), Jaroslavem Marchou ( ) aj. k těm literárním tvůrcům, kterým se podle Mahena stal Balkán skoro druhým domovem. (50) V Kubově celistvém díle zaujímá Makedonie, tento mnohonárodní labyrint (Arnauti, Kucovlaši, Řekové, Turci, španělští Židé, Cikáni), kde prostí lidé, ba již děti, mluví několika jazyky, zvláštní místo nikoli pouze jako kolébka slovanské kultury, nýbrž také jako zdroj originálních lidových krojů, přírodních krás, nápěvů a textů lidových písní. Kuba, který poznal význačné profily všech jihoslovanských oblastí, proto mohl napsat, že i Makedonie má svoji charakteristickou tvářnost. /.../ Je to velmi zajímavá, krásná mozaika, kde ve slovanské půdě tkví cizí ornamenty. Je to pestře žíhaný, velice efektní mramor. (51) Podle výstižného hodnocení historika Jaroslava Pánka Ludvík Kuba zasáhl po všech stránkách neobyčejně plodně do česko-jihoslovanských vztahů. Po celý život jako spisovatel seznamoval českou veřejnost v nejširším slova smyslu s kulturou jugoslávských národů, jako vědec odhalil mnohé taje jihoslovanské lidové hudby, jako malíř zachytil na stovkách obrazů národopisné zajímavosti všech zemí slovanského lidu a konečně svým životním dílem zachránil nepřehledné množství lidových písní před jistým zapomenutím. (52) Kubovo neobyčejně rozsáhlé malířské (více než 450 obrazů a skic s jihoslovanskou tematikou), melografické (zapsal asi 2800 lidových písní), folkloristické, fejetonistické a publicistické dílo (otiskl v denním tisku v časopisech asi 200 studií, článků a črt) tvoří v dějinách česko-jihoslovanských kulturních styků celou epochu. Bylo a stále zůstává užitečné jak pro etnograficko-folkloristickou vědu, tak také pro poznání slovanského Balkánu. (53) POZNÁMKY 1 Dorovský, I.: Konstantin Jireček. Život a dílo, Brno Týž: České země a Balkán. Kapitoly z dějin českomakedonských a makedonsko-českých styků, Brno 1973, s Týž: Makedonci žijí mezi námi, Brno 1998, s Z monografií o L. Kubovi uvádím: Páta, J.: Ludvík Kuba. Stručný nákres života a díla, Praha Nezval, V.: Ludvík Kuba, Praha Míčko, M., Nezval, V., Seifert, J., Štech, V. V.: Ludvík Kuba malíř, Praha Míčko, M.: Národní umělec Ludvík Kuba, Praha 1950 aj. 3 Pánek, J.: Jihoslované v literárním díle Ludvíka Kuby (Bibliografie), Přehled kulturních, literárních a školských otázek, sv. X, Daruvar 1977, s Kuba, L.: Na Černé Hoře. Cesty podniknuté za účelem sbírání národních písní roku 1890 a 1891, Praha Pánek, J.: Ludvík Kuba a Jihoslované, Přehled, sv. VIII, Daruvar 1973, s Tamtéž, s Dokumenty k istorii slavjanovedenija v Rossii ( ), po redakcijej V. D. Grekova, Moskva - Leningrad 1948, s. 156, 161, 170, Tamtéž, s Kuba, L.: Lidové hudební umění v Makedonii a Starém Srbsku. (Zpráva o cestě roku 1925.), Slovanský přehled, roč. XVIII, Praha 1926, s Tamtéž, s Pánek, J.: Ludvík Kuba a Jihoslované, s Beneš, E.: Úvahy o slovanství, Praha 1947, s Beneš, E.: Problémy slovanské politiky. Slovanský přehled, roč. XVIII, Praha 1926, s Hejret, J.: Rozmluvy s Ludvíkem Kubou o Makedonii. Národní politika, 43, Praha 1925, čís. 284, s. 1-2, 17. Října 1925, odpolední vydání. 15 Kuba, L.: V Ochridu. Topičův sborník, roč. 13, Praha , s Viz pozn Kuba, L.: Macedonský výlet. Tribuna, roč. 8, čís. 99, s. 2-4, Praha, 25. dubna Kuba, L.: Makedonská idyla. Lidové noviny, roč. 34, čís. 139, s. 1-2, Brno, 17. března Kuba, L.: Prespanské jezero v Makedonii. Československá republika, čís. 151, s. 1-2, Praha, 3. dubna Kuba, L.: Z Ochridu do Bitolje. Lidové noviny, roč. 34, čís. 201, s. 1-2, Brno 20. dubna Kuba, L.: Za písní makedonskou. Národní politika, roč. 44, čís. 95, s. 1-2, Praha 6. dubna Kuba, L.: Z neznámých koutů bratrské Jugoslávie. (Makedonie.). Nová Praha, roč. 8, čís. 6, s. 4, Praha 10. února Kuba, L.: Za makedonskou písní. Lidové noviny, roč. 35, čís. 63, s. 1-2, Brno 5. února Kuba, L.: Za makedonskými modely. Národní listy, roč. 67, čís. 43, vzdělávací příloha, Praha 13. února Kuba, L.: Pouti v Makedonii. Národní listy, roč. 68, čís. 359, s. 1-2, Praha 30. prosince Kuba, L.: Prilep, rodiště kraleviče Marka. Lidové noviny, roč. 36, čís. 612, s. 17, Brno 2. prosince Kuba, L.: Sv. Kliment v Ochridu. Národní listy, roč. 68, čís. 193, s. 4, Praha 14. července Kuba, L.: Vzhůru do Galičníka! Lidové noviny, roč. 36, čís. 212, s. 1-2, Brno 25. dubna 1928.

6 29 Slovanstvo ve svých zpěvech, kniha XIV, díl V, čís. 8, Praha 1928, reedice Kuba, L.: Skopská Černá Hora. Národní listy, roč. 69, čís. 12, s. 1-2, Praha 12. ledna Kuba, L.: Makedonie a - Nováci. (Z knihy Čtení o Makedonii.) Panorama, roč. 9, s , Praha Kuba, L.: Proč po Čtení o Lužici vydávám Čtení o Starém Srbsku a Čtení o Makedonii? Tamtéž, s Kuba, L.: Z duševní dílny lidu. Lidové noviny, Brno 17. listopadu Viz týž: Cesty za slovanskou písní, svazek druhý, Slovanský jih, Praha 1935, s Hek, J., Vlašín, Š.: Vzájemná korespondence Ludvíka Kuby a Jiřího Mahena. Sborník Národního muzea v Praze, řada C - literární historie, sv. X, čís. 3, Praha 1965, s. 113., 35 Slovanský přehled, Praha 1933, s Hek, J., Vlašín, Š..: cit. dílo, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s Též Kuba, L..: Zaschlá paleta. Paměti, Praha 1955, s Tempo, roč. XII, Praha 1933, s Kuba, L.: Zaschlá paleta. Paměti, Praha 1955, s Tamtéž. 44 Jaroslav Stránský byl prof. Masarykovy univerzity v Brně, vydavatelem Lidových novin, v letech poslancem Národního shromáždění, v letech ministrem spravedlnosti československé exilové vlády v Anglii. Po únoru 1948 emigroval. 45 Kuba, L.: Zaschlá paleta, s O vztahu Lubora Niederla k Makedonii viz Dorovský, I.: Makedonie, Boskovice 1995, s Jiří Mahen navštívil Jugoslávii celkem sedmkrát. Viz Vlašín, Š.: Jiří Mahen a Jugoslávie. Přehled, roč. VI. a VII., Daruvar , s Hek, J., Vlašín, Š.: cit. dílo, s Jugoslávie se odrazila zejména ve čtyřech Mahenových dílech: v epické básni Scirocco, Brno 1923, v knize cestopisných fejetonů Hercegovina, Praha 1924, v orientální komedii Nasreddin, Praha 1930, a v lyrické sbírce Rozloučení s jihem, Praha Dorovský, I.: Prijatelj i chroničar Crne Gore Joseh Choleček. In: Josef Choleček, Marko Miljanov u svom vremenu. Šest kazivanja. Podgorica 1995, s. I-V. 50 Petr Křička napsal mj. básnickou skladbu Světlý oblouk (1945) inspirovanou vyvražděním srbského města Kragujevac německými fašisty, Adolf Veselý lyrický román ve verších Strážce majáku (1931), Antonín Šrámek mj. expresionisticky laděnou historickou románovou trilogii Dubrovník (1940, Dubrovník, Hořká léta, Vzpoura), Jaroslav Marcha básnickou sbírku Zpěvy na Jugoslávii (1936). 51 Kuba, L.: Lidové hudební umění v Makedonii a ve Starém Srbsku. (Zpráva o cestě z roku 1925.) Slovanský přehled, roč. 18, s. 657, Praha Pánek, J.: Ludvík Kuba a Jihoslované, s Pánek, J.: Jihoslované v literárním díle Ludvíka Kuby (Bibliografie). Přehled, roč. X, Daruvar RESUMÉ The Slavonic Balkans in the works of Ludvík Kuba Ludvík Kuba is, together with several other Czech cultural and scientific figures, one of the most important representatives of Czech-Southern Slav cultural relations. The author shows how Kuba, using his comprehensive knowledge of the history of and especially the popular culture in the Slavonic countries of the Balkans, approached his subject in a highly systematic manner. His individual style of travel writing brings over to us tales, folk songs, traditions, sketches of folk costumes and landscapes in such a way that has never been done before in similar writings, and the author has set Kuba s ethno-musicological, travel and cultural work in the wider social and political context of the first decades of the twentieth century. As well as describing the relationships between Southern Slavs at the time, he has made use of lesser-known correspondence between Czech cultural workers, and he notes that Kuba s work remains to this day essential and unsurpassed when becoming acquainted with the Slavonic Balkans.

Vlastimil Kybal. československý vyslanec v Itálii 1920 1925

Vlastimil Kybal. československý vyslanec v Itálii 1920 1925 Vlastimil Kybal československý vyslanec v Itálii 1920 1925 Vyslanec v Itálii 1920 1925 Diplomacie znamená být důstojnými představiteli svého národa u národa cizího a pokornými dělníky spojujícími oba národy

Více

Mgr. Jan Kletečka (e-mail: honzakletecka@seznam.cz)

Mgr. Jan Kletečka (e-mail: honzakletecka@seznam.cz) Mgr. Jan Kletečka (e-mail: honzakletecka@seznam.cz) Tento studijní materiál je určen pro vnitřní potřebu žáků Základní školy V Sadech v Havlíčkově Brodě. Další šíření tohoto materiálu je možné jen se svolením

Více

HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ

HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ 1. Narodil jsem se v Praze, v rodině chudého mlynářského pomocníka. Naše rodina žila v neustálé bídě. Po základní škole jsem se vydal studovat gymnázium, poději filozofii a nakonec

Více

První světová válka, vznik Československého státu

První světová válka, vznik Československého státu První světová válka, vznik Československého státu Záminkou k vypuknutí první světové války se stal atentát na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda, synovce císaře Františka Josefa I. Atentát

Více

Literatura 20. století

Literatura 20. století Literatura 20. století celková charakteristika z hlediska historie a literárního vývoje Tvorbu spisovatelů ovlivnily: 1) 1. světová válka (1914 1918) 2) 2. světová válka (1939 1945) 3) studená válka 2.

Více

Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací období 2. Předmět. Osobnosti České republiky Označení. VY_32_INOVACE_19_Osobnosti České republiky Autor

Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací období 2. Předmět. Osobnosti České republiky Označení. VY_32_INOVACE_19_Osobnosti České republiky Autor Název školy Základní škola a Mateřská škola Tatenice Číslo projektu CZ. 1.07 Název šablony klíčové aktivity Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace

Více

Literatura starověku a antiky - test. VY_32_INOVACE_CJL1.1.05a PhDr. Olga Šimandlová září 2013. Jazyk a jazyková komunikace

Literatura starověku a antiky - test. VY_32_INOVACE_CJL1.1.05a PhDr. Olga Šimandlová září 2013. Jazyk a jazyková komunikace Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Literární druhy a žánry hrou

Literární druhy a žánry hrou Literární druhy a žánry hrou MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_03_14 Tématický celek:

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická oblast Česká a světová literatura v počátku 19. století

Více

STÁTY BÝVALÉ JUGOSLÁVIE. Obr. 1

STÁTY BÝVALÉ JUGOSLÁVIE. Obr. 1 STÁTY BÝVALÉ JUGOSLÁVIE Obr. 1 Státy bývalé Jugoslávie Rozpad Jugoslávie roku 1991 Vznik samostatných států: Slovinsko 1991 Chorvatsko 1991 Makedonie 1991 Bosna a Hercegovina 1992 Srbsko a Černá Hora 1992

Více

Společenská rubrika. Všem oslavencům gratulujeme, přejeme hodně zdraví, štěstí a životní pohodu.

Společenská rubrika. Všem oslavencům gratulujeme, přejeme hodně zdraví, štěstí a životní pohodu. Domov pro seniory Pyšely Náměstí T.G. Masaryka č. l, 25l 67 Pyšely zřizovatel: Hlavní město Praha pro potřeby klientů Domova pro seniory Pyšely Vážení a milí čtenáři, říjen 2012 9. ročník, č. 10 teplé

Více

ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ 1.

ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ 1. ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ 1. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje duben 2011 Mgr. Domalípová Marcela, Mgr. Fořtová Jana 1 z 13 České národní

Více

ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ POEZIE PROLETÁŘSKÁ POEZIE

ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ POEZIE PROLETÁŘSKÁ POEZIE ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ POEZIE PROLETÁŘSKÁ POEZIE AUTOR Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ 8. 9. 2012 ROČNÍK TEMATICKÁ OBLAST PŘEDMĚT KLÍČOVÁ SLOVA ANOTACE METODICKÉ POKYNY 4. ročník Český jazyk a literatura Literární

Více

Přednášky Divadelní představení Koncerty Lampionový průvod Výstavy Setkání důchodců Soutěže Výlety Kurzy Zpívání koled U3V

Přednášky Divadelní představení Koncerty Lampionový průvod Výstavy Setkání důchodců Soutěže Výlety Kurzy Zpívání koled U3V Přednášky Divadelní představení Koncerty Lampionový průvod Výstavy Setkání důchodců Soutěže Výlety Kurzy Zpívání koled U3V Procházku historií Kasejovic nám připravil Mgr. Vladimír Červenka z Muzea Josefa

Více

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Projekt OP VK oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3526 Název projektu:

Více

MgA. Sevdalina Kovářová Kostadinova Sevda M

MgA. Sevdalina Kovářová Kostadinova Sevda M MgA. Sevdalina Kovářová Kostadinova Sevda M agistra umění Sevdalina Kovářová Kostadinova Sevda je umělkyně bulharského původu, která působí v ČR více než 15 let. Je narozena v roce 1973 v Bulharsku. Po

Více

Jméno: Jihovýchodní Evropa patří k nejméně hospodářsky rozvinutým oblastem.

Jméno: Jihovýchodní Evropa patří k nejméně hospodářsky rozvinutým oblastem. č. 9 název Státy jihovýchodní Evropy anotace V pracovních listech žáci poznávají jihovýchodní Evropu a její státy. Testovou i zábavnou formou si prohlubují znalosti na dané téma. Součástí pracovního listu

Více

září 2013 Světová a česká literatura od starověku po 18. století 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň)

září 2013 Světová a česká literatura od starověku po 18. století 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň) Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

NÁRODNÍ OBROZENÍ. SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st.

NÁRODNÍ OBROZENÍ. SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st. NÁRODNÍ OBROZENÍ = české národní hnutí 18. a 19. století snaha o obnovení potlačené české kultury / jazyka, literatury, divadelního umění / SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st. součástí Rakouska / habsburská

Více

Jiří Wolker Život a dílo

Jiří Wolker Život a dílo Jiří Wolker Život a dílo Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_16 Tématický celek: Historie a umění Autor: PaedDr.

Více

Schéma organizační struktury Slovanského ústavu AV ČR

Schéma organizační struktury Slovanského ústavu AV ČR Výroční zpráva Slovanského ústavu AV ČR za rok 2005 Slovanský ústav AV ČR (dále jen SLU) Adresa: Valentinská 1 110 00 Praha 1 IČ: 68378017 Telefon: +420 224 800 251 Fax: +420 224 800 252 Adresa el. pošty:

Více

Paměťnároda. Helena Medková

Paměťnároda. Helena Medková Paměťnároda Helena Medková 1946 Narodila se v roce 1946 v Praze. Její rodiče ji již od malička vedli k hudbě. Hrála na klavír a její sestra na housle. Studovala na konzervatoři a poté na Akademii múzických

Více

AVANTGARDA. Tato divadla byla protipólem tradičních kamenných divadel V představeních se objevují klaunské výstupy

AVANTGARDA. Tato divadla byla protipólem tradičních kamenných divadel V představeních se objevují klaunské výstupy OSVOBOZENÉ DIVADLO POČÁTKY SOUBORU Počátky Osvobozeného divadla sahají do 20. let minulého století, kdy byl založeno sdružení literárních a divadelních umělců s názvem Devětsil (podzim 1920). Mezi členy

Více

Marshallův plán. Mgr. Veronika Brynychová VY_32_INOVACE_DEJ_29. Období vytvoření: únor Ročník: 2., příp. 3.

Marshallův plán. Mgr. Veronika Brynychová VY_32_INOVACE_DEJ_29. Období vytvoření: únor Ročník: 2., příp. 3. VY_32_INOVACE_DEJ_29 Marshallův plán Mgr. Veronika Brynychová Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast: Československo 1945-48 Předmět: dějepis, příp. hospodářské dějiny Výstižný

Více

Z řady historických důvodů zaujímá anglický jazyk v dnešním světě mimořádně důležité místo. Dnes angličtinou domlouvá obrovské množství lidí, kteří

Z řady historických důvodů zaujímá anglický jazyk v dnešním světě mimořádně důležité místo. Dnes angličtinou domlouvá obrovské množství lidí, kteří Z řady historických důvodů zaujímá anglický jazyk v dnešním světě mimořádně důležité místo. Dnes angličtinou domlouvá obrovské množství lidí, kteří by se svými mateřskými jazyky ani nebyli schopni domluvit.

Více

ANDRÉ BRETON. Personální bibliografie Z DÍLA ANDRÉ BRETONA. Knihy

ANDRÉ BRETON. Personální bibliografie Z DÍLA ANDRÉ BRETONA. Knihy ANDRÉ BRETON Personální bibliografie Z DÍLA ANDRÉ BRETONA Knihy Co je surrealismus? Tři přednášky (o vývoji surrealismu a surrealistické situaci objektu a politické posici dnešního umění. Doslov napsal

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy Žák: - na příkladech evropských dějin konkretizuje

Více

M. Bulgakov. Mistr a Markétka V O L V O X G L O B A T O R

M. Bulgakov. Mistr a Markétka V O L V O X G L O B A T O R M. Bulgakov Mistr a Markétka V O L V O X G L O B A T O R 2 0 1 1 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz ISBN 978-80-7207-982-7

Více

Antonín Dvořák 1841-1904. světoznámý hudební skladatel

Antonín Dvořák 1841-1904. světoznámý hudební skladatel Antonín Dvořák 1841-1904 světoznámý hudební skladatel Kořeny slavného hudebníka Dvořákova rodina žila od roku 1818 v Nelahozevsi (střední Čechy). Všichni Antonínovi předci z otcovy strany byly řezníci

Více

Počátky Československé republiky ( ) Základní škola Bohuňovice Učivo dějepisu 9. ročníku Připravila Karla Dokoupilová

Počátky Československé republiky ( ) Základní škola Bohuňovice Učivo dějepisu 9. ročníku Připravila Karla Dokoupilová Počátky Československé republiky (1918 1920) Základní škola Bohuňovice Učivo dějepisu 9. ročníku Připravila Karla Dokoupilová Z kterého dokumentu je tento úryvek? Národ náš touží se všemi demokraciemi

Více

První světová válka Vznik Československého státu

První světová válka Vznik Československého státu První světová válka Vznik Československého státu 1 První světová válka Vznik Československého státu záminkou k vypuknutí 1. SV koncem června v Sarajevu její pravou příčinou byly spory mezi velmocemi a

Více

EU V/2 1/Z26 JIHOVÝCHODNÍ EVROPA

EU V/2 1/Z26 JIHOVÝCHODNÍ EVROPA EU V/2 1/Z26 JIHOVÝCHODNÍ EVROPA Výukový materiál (prezentace PPTX) lze vyuţít v hodinách zeměpisu v 7. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Evropa region Jihovýchodní Evropa. Prezentace slouţí jako výklad s doplňujícími

Více

SLÁNSKÉ OBRAZY LUDVÍKA KUBY

SLÁNSKÉ OBRAZY LUDVÍKA KUBY SLÁNSKÉ OBRAZY LUDVÍKA KUBY Památky Slaného a Slánska ( ) Památky Slaného a Slánska (4) S jménem malíře, etnografa, muzikanta a sběratele hudebních památek slovanských národů Ludvíka Kuby (* 1863, 1956)

Více

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Dokáže pracovat se základními obecné poučení o jazyce (jazykové příručky)

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Dokáže pracovat se základními obecné poučení o jazyce (jazykové příručky) Český jazyk a literatura - 6. ročník Dokáže pracovat se základními obecné poučení o jazyce (jazykové příručky) jazykovými příručkami Odliší spisovný a nespisovný jazykový projev Rozpozná nejdůležitější

Více

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Domácí veřejnost si prvního prezidenta České republiky Václava Havla uchová v paměti zejména jako

Více

Marta Kadlecová. Monografie

Marta Kadlecová. Monografie Marta Kadlecová Monografie Kadlecová, M. (členka aut. kol.): Antologie české právní vědy. Praha, Univerzita Karlova 1993, 302 s. (ISBN 80-7066-697-8) Kadlecová, M.: České a moravské zemské právo procesní

Více

ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY

ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY MODELOVÝ TEST Z ČESKÝCH REÁLIÍ Tato část zkoušky má 30 úloh. Maximální počet bodů je 30. Vyberte u testových úloh 1 30 jedno správné řešení

Více

JAK PODVÁDĚT PŘI VOLBÁCH ČESTNĚ!

JAK PODVÁDĚT PŘI VOLBÁCH ČESTNĚ! JAK PODVÁDĚT PŘI VOLBÁCH ČESTNĚ! Doc. RNDr. Martina Bečvářová, Ph.D. Ústav aplikované matematiky Fakulta dopravní ČVUT Na Florenci 25 110 00 Praha 1 e-mail: becvamar@fd.cvut.cz I. Politická situace v Bulharsku

Více

Bouček, Jaroslav, 1952- ČČHiždiáda Jana Slavíka /Jaroslav Bouček. Zpravodaj Historického klubu 14, č. 1 2003, s. 62-65

Bouček, Jaroslav, 1952- ČČHiždiáda Jana Slavíka /Jaroslav Bouček. Zpravodaj Historického klubu 14, č. 1 2003, s. 62-65 Český (Čekoslovenský) časopis historický - dějiny Bouček, Jaroslav, 1952- ČČHiždiáda Jana Slavíka /Jaroslav Bouček. Zpravodaj Historického klubu 14, č. 1 2003, s. 62-65 Bouček, Jaroslav, 1952- Jan Slavík

Více

ČTĚME DĚTEM 20 MINUT DENNĚ. KAŽDÝ DEN!

ČTĚME DĚTEM 20 MINUT DENNĚ. KAŽDÝ DEN! ČTĚME DĚTEM 20 MINUT DENNĚ. KAŽDÝ DEN! Bez ohledu na to, kolik máš práce, ta nejdůležitější věc, kterou můžeš učinit pro budoucnost svého dítěte, je, kromě projevů lásky, objímání, také každodenní hlasité

Více

181/2007 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ ÚSTAV PRO STUDIUM TOTALITNÍCH REŽIMŮ A ARCHIV BEZPEČNOSTNÍCH SLOŽEK HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ HLAVA II

181/2007 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ ÚSTAV PRO STUDIUM TOTALITNÍCH REŽIMŮ A ARCHIV BEZPEČNOSTNÍCH SLOŽEK HLAVA I ÚVODNÍ USTANOVENÍ HLAVA II 181/2007 Sb. - o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek - poslední stav textu 181/2007 Sb. ZÁKON ze dne 8. června 2007 o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu

Více

Rok 1992 - Příbram - Restaurace U Podařilů NOŢE 92 - I. Česko-Slovenská výstava noţů a chladných zbraní.

Rok 1992 - Příbram - Restaurace U Podařilů NOŢE 92 - I. Česko-Slovenská výstava noţů a chladných zbraní. Výstava NOŽE plnoletá. Pavel Formánek st. Ač se to nezdá, první příbramská výstava NOŢE proběhla před osmnácti lety, takţe letos slaví svoje osmnácté narozeniny. Z malé regionální výstavy se postupně stala

Více

LITERATURA A JEJÍ DRUHY A ŽÁNRY

LITERATURA A JEJÍ DRUHY A ŽÁNRY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Markéta Bednarzová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno

Více

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34. Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.0774 ANOTACE Číslo a název šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor Mgr. Jana Tomkovičová Tematický celek Česká literatura 2. poloviny 19. století a počátku 20. století Cílová skupina 2. ročník SŠ s maturitní zkouškou Anotace Materiál je možné využít jako doplňkovou

Více

Slohové postupy ZPŮSOB ŘAZENÍ MYŠLENEK V JEDNOM PROMLUVOVÉM CELKU

Slohové postupy ZPŮSOB ŘAZENÍ MYŠLENEK V JEDNOM PROMLUVOVÉM CELKU NÁZEV ŠKOLY: Masarykova základní škola a mateřská škola Melč, okres Opava, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/21.2623 AUTOR: Mgr. Lucie Čechovičová NÁZEV: VY_32_Inovace_Český_jazyk_2

Více

VII. STÁŘÍ A SMRT. Ty moje dny ale ubíhají,.můj mladý jako blázni, ty koně utíkají. Gabriela Preissová

VII. STÁŘÍ A SMRT. Ty moje dny ale ubíhají,.můj mladý jako blázni, ty koně utíkají. Gabriela Preissová VII. STÁŘÍ A SMRT Ty moje dny ale ubíhají,.můj mladý jako blázni, ty koně utíkají domů. příteli, Gabriela Preissová Když vydala Gabriela Preissová své poslední románové dílo, literárně se v podstatě odmlčela.

Více

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Vraclav 52, 565 42 Tel.: 465 482 115 e:mail: škola@vraclav.cz www: zsvraclav.cz Číslo projektu Název šablony Vyučovací předmět Vzdělávací

Více

Citace v odborném textu. Jitka Kominácká

Citace v odborném textu. Jitka Kominácká Citace v odborném textu Jitka Kominácká Úvod Uvádí se pouze přímé citace Neuvádí se nepřímé citace (pravidla českého pravopisu, učebnice matematiky, slovník cizích slov, ) - nepřímé citace jsou ty, do

Více

pracovní list pro výkladovou část hodiny Popis a vysvětlení literárních termínů Významní autoři: život a dílo Kontrolní otázky a úkoly

pracovní list pro výkladovou část hodiny Popis a vysvětlení literárních termínů Významní autoři: život a dílo Kontrolní otázky a úkoly SOUKROMÁ STŘEDNÍ ŠKOLA MAJA, s.r.o., Viničná 463, Mladá Boleslav VÝUKOVÝ MATERIÁL: JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 8.9.2012 PRO ROČNÍK: 3. OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: VY_32_INOVACE_DUM

Více

Jiří Heřman Michaela Košťálová ISBN (tištěné): 978-80-7229-260-8 ISBN (epub): 978-80-7229-314-8 ISBN (mobi): 978-80-7229-315-5

Jiří Heřman Michaela Košťálová ISBN (tištěné): 978-80-7229-260-8 ISBN (epub): 978-80-7229-314-8 ISBN (mobi): 978-80-7229-315-5 Jiří Heřman Michaela Košťálová ISBN (tištěné): 978-80-7229-260-8 ISBN (epub): 978-80-7229-314-8 ISBN (mobi): 978-80-7229-315-5 VZPOMÍNKOVÁ KNIHA TATO PUBLIKACE JE PŘIPOMENUTÍM ŽIVOTA A PRÁCE VÁCLAVA HAVLA

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Česká

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Dlouhá cesta k malé knize. Projektové vyučování pro studenty Střední průmyslové školy grafické v Praze (CZ.2.17/3.1.00/34166)

Dlouhá cesta k malé knize. Projektové vyučování pro studenty Střední průmyslové školy grafické v Praze (CZ.2.17/3.1.00/34166) Dlouhá cesta k malé knize. Projektové vyučování pro studenty Střední průmyslové školy grafické v Praze (CZ.2.17/3.1.00/34166) Ediční a redakční práce na Čtení o Jaroslavu Vrchlickém Sylabus k semináři

Více

Mgr. Miloslava Matoušová Ivan Matouš

Mgr. Miloslava Matoušová Ivan Matouš Mgr. Miloslava Matoušová Ivan Matouš Afirmace s Empatií Prvek - Dřevo Na každý týden jedna afirmace Pro období prvku Dřevo. www.empatia.cz www.akademiecelostnihozdravi.cz 2014 Věnování a poděkování Tuto

Více

Nejlepší příspěvky soutěže O nejzajímavější muzejní kufřík

Nejlepší příspěvky soutěže O nejzajímavější muzejní kufřík Nejlepší příspěvky soutěže O nejzajímavější muzejní kufřík Věková kategorie 14 18 let 1. MÍSTO Autorka: Kateřina Mazancová (České Budějovice) Název: Babiččin zachránce (Retro hity) 2. MÍSTO Autorka: Tereza

Více

Fialová holčička ZŠ Kamenice Barbora Koppová

Fialová holčička ZŠ Kamenice Barbora Koppová Fialová holčička ZŠ Kamenice Barbora Koppová Seznámení s autorem: Na okraj bych se Vám ráda představila. Mé jméno je Barbora Koppová a bydlím nedaleko Prahy. Ke psaní jsem se dostala z povinnosti. Snažila

Více

Návrh. Senátu Parlamentu České republiky

Návrh. Senátu Parlamentu České republiky 303 10. funkční období 303 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o přístupu Černé Hory k Severoatlantické smlouvě 2016 Návrh U S N E S

Více

VY_32_INOVACE_06.5b 1/28 3.2.06.05b Riskuj NÁRODNÍ OBROZENÍ NÁRODNÍ OBROZENÍ

VY_32_INOVACE_06.5b 1/28 3.2.06.05b Riskuj NÁRODNÍ OBROZENÍ NÁRODNÍ OBROZENÍ VY_32_INOVACE_06.5b 1/28 3.2.06.05b Riskuj NÁRODNÍ OBROZENÍ NÁRODNÍ OBROZENÍ OSOBNOSTI 1 Jak se jmenoval český jazykovědec, autor první české mluvnice, který svá díla psal německy a latinsky a nevěřil

Více

SSOS_CJL_3.07 Josef Václav Sládek

SSOS_CJL_3.07 Josef Václav Sládek Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_CJL_3.07

Více

O autorovi básní a autorech obrazů: Mgr. Jaroslav Pivoda

O autorovi básní a autorech obrazů: Mgr. Jaroslav Pivoda Jaroslav Pivoda Procházky životem počet stran 178, plnobarevný tisk vazba pevná běžná cena 499 Kč včetně DPH naše cena 449 Kč včetně DPH cena K M K 399 Kč včetně DPH ISBN 978-80-86930-64-0 Vydal Jaroslav

Více

Předvánoční čas v Mateřské škole Ostrá

Předvánoční čas v Mateřské škole Ostrá Předvánoční čas v Mateřské škole Ostrá Prosinec - měsíc, kdy se děti asi nejvíce těší na Ježíška, přinesl do naší mateřské školy nejen povídání o předvánočních a vánočních zvycích, poslouchání a zpívání

Více

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33 V poslední době se vám velmi daří. Vydali jste novou desku, sbíráte jedno ocenění za druhým a jste uprostřed vyprodaného turné. Co plánujete po jeho zakončení? 1 / 6 Turné se sice blíží ke svému závěru,

Více

Ver.03/2013 SANOMA MEDIA PRAHA 2013 MEDIA DATA

Ver.03/2013 SANOMA MEDIA PRAHA 2013 MEDIA DATA Ver.03/2013 SANOMA MEDIA PRAHA 2013 MEDIA DATA Vlasta Jediný opravdu český týdeník pro ženy Vlasta je tradiční a proto důvěryhodná. Vlasta je moderní a proto stále milovaná a žádaná. Vlasta je partnerkou

Více

ŽALM 23,4A JAN ASSZONYI. SCB BRNO - KOUNICOVA Jan Asszonyi 2015_051 04 Ž23 - Rokle stínu smrti.docx 4. 10. 2015

ŽALM 23,4A JAN ASSZONYI. SCB BRNO - KOUNICOVA Jan Asszonyi 2015_051 04 Ž23 - Rokle stínu smrti.docx 4. 10. 2015 2015 Hospodin vede na různá místa zelené pastvy, stezky spravedlnosti. Po příjemných cestách pomyslel David na cestu roklí stínu smrti. Tam se nebude bát. Ne pro svo odvahu, nýbrž pro přítomnost pastýře.

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - popíše osídlení Evropy po rozpadu západořímské říše - charakterizuje první státní útvary na

Více

Pracovní list Jan Drda, Ludvík Aškenazy

Pracovní list Jan Drda, Ludvík Aškenazy Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Pracovní

Více

Hospodářské dějiny Československa (opakování)

Hospodářské dějiny Československa (opakování) VY_32_INOVACE_DEJ_30 Hospodářské dějiny Československa 1918-1948 (opakování) Mgr. Veronika Brynychová Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast: Československo 1918-48 Předmět:

Více

Přemysl Pitter (21. června 1895, Smíchov 15. února 1976, Curych)

Přemysl Pitter (21. června 1895, Smíchov 15. února 1976, Curych) Přemysl Pitter (21. června 1895, Smíchov 15. února 1976, Curych) Český protestantsky orientovaný kazatel, spisovatel, publicista, radikální pacifista a sociální pedagog. Přemysl Pitter Bez lásky, bez lidskosti,

Více

Májovci, ruchovci, lumírovci

Májovci, ruchovci, lumírovci Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Májovci,

Více

JAN RYCHLÍK, HISTORIK ČESKO-SLOVENSKÉHO STÝKÁNÍ A POTÝKÁNÍ PERSONÁLNÍ BIBLIOGRAFIE JAKO KRONIKA ŽIVOTA A DÍLA

JAN RYCHLÍK, HISTORIK ČESKO-SLOVENSKÉHO STÝKÁNÍ A POTÝKÁNÍ PERSONÁLNÍ BIBLIOGRAFIE JAKO KRONIKA ŽIVOTA A DÍLA JAN RYCHLÍK, HISTORIK ČESKO-SLOVENSKÉHO STÝKÁNÍ A POTÝKÁNÍ PERSONÁLNÍ BIBLIOGRAFIE JAKO KRONIKA ŽIVOTA A DÍLA Václava Horčáková Kolokvium slovenských, moravských a českých bibliografov Pezinok 5. - 7.

Více

PAUL HINDEMITH A ČESKÉ ZEMĚ. PhDr. Lenka Přibylová, Ph.D.

PAUL HINDEMITH A ČESKÉ ZEMĚ. PhDr. Lenka Přibylová, Ph.D. PAUL HINDEMITH A ČESKÉ ZEMĚ PhDr. Lenka Přibylová, Ph.D. Ústí nad Labem 2008 Obsah Úvod 9 1. Paul Hindemith - život a dílo v obrysech 13 1. 1 Období mládí a tvůrčích počátků 13 1. 2 Avantgardní období

Více

Materiál seznamuje žáky se základními pojmy k tématu Písničkáři 1. Anotace. Mgr. Pavel Šupka

Materiál seznamuje žáky se základními pojmy k tématu Písničkáři 1. Anotace. Mgr. Pavel Šupka Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Materiál seznamuje žáky se základními pojmy k tématu Písničkáři 1 Mgr. Pavel Šupka Čeština 26 41-M/01 Elektrotechnika 78-42-M/01 Technické lyceum 23-41-M/01 Strojírenství

Více

Období komunistické vlády

Období komunistické vlády Materiál pro domácí VY_06_Vla5E-20 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

v souladu s 84, odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění

v souladu s 84, odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění Město Orlová V Orlové dne 11.11.2009 Pro 25. zasedání Zastupitelstva města Orlové konané dne 9.12.2009 Autorské právo ke kresbě Mgr. Elišky Ulmanové Obsah: A. Návrh na usnesení: Zastupitelstvo města Orlové

Více

Úvod do studia a života na vysoké škole - vysoká škola, věda, hodnocení a financování. Informace pro nové studenty Přírodovědecké fakulty JU

Úvod do studia a života na vysoké škole - vysoká škola, věda, hodnocení a financování. Informace pro nové studenty Přírodovědecké fakulty JU Úvod do studia a života na vysoké škole - vysoká škola, věda, hodnocení a financování Informace pro nové studenty Přírodovědecké fakulty JU Materiál pro úvodní kurz FBI 003 na Přírodovědecké fakultě JU

Více

STUDIJNÍ POBYT. Místo: Richard Language College Bournemouth. Jméno: Šárka Kurková

STUDIJNÍ POBYT. Místo: Richard Language College Bournemouth. Jméno: Šárka Kurková STUDIJNÍ POBYT Místo: Richard Language College Bournemouth Jméno: Šárka Kurková Spolupráce před výjezdem Aby se uskutečnila tato cesta, byla potřeba spolupráce řady lidí. Organizační tým, poskytl dostatečný

Více

Bílá nemoc Pracovní list Hra s textem, obdoba pracovního maturitního listu.

Bílá nemoc Pracovní list Hra s textem, obdoba pracovního maturitního listu. Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218CZ. Šablona I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské gramotnosti Označení materiálu VY_12_INOVACE_Pap30

Více

No dobře, je pravda, že není ani nudný. V tu chvíli přišla do třídy Margaretina učitelka, aby si promluvila s naším učitelem, což bylo dobré, protože

No dobře, je pravda, že není ani nudný. V tu chvíli přišla do třídy Margaretina učitelka, aby si promluvila s naším učitelem, což bylo dobré, protože 1. KAPITOLA Všimla jsem si, že učitelům se často pletou slova zajímavý a nudný. Ale když náš učitel řekl Třído, teď vám povím o jednom zajímavém projektu, stejně jsem ho začala poslouchat. Naše škola se

Více

projekce ZÁMĚR NÁPLŇ PŘÍNOS hosté KONCERT

projekce ZÁMĚR NÁPLŇ PŘÍNOS hosté KONCERT ZÁMĚR NÁPLŇ PŘÍNOS Kroatistická setkání v Brně organizuje Seminář jihoslovanských filologií a balkanistiky Ústavu slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Jedná se o platformu pro pravidelné

Více

CO JE EVROPA 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.

CO JE EVROPA 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. CO JE EVROPA 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Co je Evropa V této kapitole se dozvíte: Jaká je kultura v Evropě. Má Evropa stejný význam jako Evropská unie. Zda je Evropa samostatným geografickým celkem.

Více

Šablona: I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti

Šablona: I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

Jiří Levý. Bratislava

Jiří Levý. Bratislava Jiří Levý Bratislava 28. 2. 2011 Jiří Levý (1926 1967) Absolvoval angličtinu a češtinu na Masarykově Univerzitě v Brně, kde také pedagogicky působil Spoluzakladatel edice Český překlad Základní práce:

Více

CO NÁM PÍŠÍ NAŠE AU PAIR KONKRÉTNĚ?

CO NÁM PÍŠÍ NAŠE AU PAIR KONKRÉTNĚ? CO NÁM PÍŠÍ NAŠE AU PAIR KONKRÉTNĚ? Jana Milá Agenturo Jano! Posílám Ti vánoční pozdrav s přáním krásného a klidného prožití vánočních svátků z kraje nádherných jezer, honosných zámků, cihlových

Více

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Vetter Quido, prof.

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Vetter Quido, prof. Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Vetter Quido, prof. (1910-1960) Prozatímní inventární seznam NAD č. 577 evidenční pomůcka č. 215 Honzáková Valerie Praha 1971 Prof. Quido Vetter

Více

H T-W. Helena Tomanová-Weisová Výhled z Hradčan Argo

H T-W. Helena Tomanová-Weisová Výhled z Hradčan Argo H T-W Helena Tomanová-Weisová Výhled z Hradčan Argo H el e na Tom a nová-weisová Spisovatelka, herečka a rozhlasová redaktorka Helena Tomanová-Weisová své mládí prožila v dnes už zaniklém světě česko-

Více

MUDr. Mauric Remeš olomoucký historik medicíny

MUDr. Mauric Remeš olomoucký historik medicíny MUDr. Mauric Remeš olomoucký historik medicíny MUDr. Jakub Vetešník ZZS Olomouc Komise pro historii oboru ČSARIM MMXIV Mauric Remeš v době vídeňských studií medicíny, asi 1890 Vědecká knihovna v Olomouci,

Více

Lidská práva. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: říjen 2013

Lidská práva. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: říjen 2013 Lidská práva Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: říjen 2013 ANOTACE Kód DUMu: Číslo projektu: VY_6_INOVACE_2.ZSV.3 CZ.1.07/1.5.00/34.0851 Vytvořeno: říjen 2013 Ročník: 4. ročník střední zdravotnická škola

Více

RETROSPEKTIVNÍ DOPLŇOVÁNÍ KNIHOVNÍCH FONDŮ V KRAJSKÝCH KNIHOVNÁCH

RETROSPEKTIVNÍ DOPLŇOVÁNÍ KNIHOVNÍCH FONDŮ V KRAJSKÝCH KNIHOVNÁCH RETROSPEKTIVNÍ DOPLŇOVÁNÍ KNIHOVNÍCH FONDŮ V KRAJSKÝCH KNIHOVNÁCH Anna Andrlová, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje v Plzni Doplňování knihovních fondů je proces nebo činnost, při kterém dochází

Více

ZPRÁVY A OHLASY Červenecsrpen

ZPRÁVY A OHLASY Červenecsrpen ZPRÁVY A OHLASY Červenecsrpen 2015 Měsíčník novoměstského sboru ČCE Ročník XIV. Zprávy ze staršovstva 3. 6. 2015 Staršovstvo jednalo o sborovém domě v Novém Městě. Petr Hladík zformuluje a umístí na webové

Více

O knize. MIROSLAV HOLUB (13. září 1923, Plzeň 14. července 1998, Praha) Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

O knize. MIROSLAV HOLUB (13. září 1923, Plzeň 14. července 1998, Praha) Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz O knize Kam teče krev (1963), pátá básnická sbírka Miroslava Holuba je ze stejného rodu jako sbírky předchozí: Denní služba (1958), Achilles a želva (1960), Slabikář (1961), Jdi a otevří dveře (1961).

Více

Bilanční diagnostika 2. národní seminář

Bilanční diagnostika 2. národní seminář Bilanční diagnostika 2. národní seminář 17. - 18. 1. 2013, Kutná Hora Zpráva z jednání + fotodokumentace Téma a náplň druhého semináře, který byl zaměřen na problematiku vzdělávání a diagnostických nástrojů

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Český jazyk,

Více

Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960

Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960 VY_32_INOVACE_DEJ_36 Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960 Mgr. Veronika Brynychová Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická

Více

Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice. Malířství

Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice. Malířství Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice Malířství Jméno a příjmení: Dana Kopecká Třída: 5.A Školní rok: 2013/2014 Garant / konzultant: Mgr. Nina Dyčenková Datum odevzdání: 31. 03. 2014

Více

Psací potřeby, pracovní list, text (lze promítnout prostřednictvím interaktivní tabule nebo nakopírovat žákům).

Psací potřeby, pracovní list, text (lze promítnout prostřednictvím interaktivní tabule nebo nakopírovat žákům). Název školy: ZŠ Vyškov, Na Vyhlídce 12, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3425 Název materiálu: VY_12_INOVACE_02_Vl_07_Václav Havel Tematický okruh: I/2 Čtenářská a informační gramotnost

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám UNESCO Ing. Lucie Hrušková Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lucie Hrušková. Dostupné z Metodického portálu

Více

Zpravodaj 10. Na prázdniny 2014

Zpravodaj 10. Na prázdniny 2014 Zpravodaj 10 Na prázdniny 2014 Milí přátelé, srdečně vás pozdravujeme z Brna i ze Strážnice. Přejeme vám všem krásné a zajímavé prázdniny. Ať se vám podaří získat mnoho zážitků, dobré přátele, ale nezapomeňte

Více

Příběh Jiřího Zachariáše, skauta a signatáře Charty 77

Příběh Jiřího Zachariáše, skauta a signatáře Charty 77 Příběh Jiřího Zachariáše, skauta a signatáře Charty 77 Zpracovali: Lukáš Baroš, Matěj Jenderka, Lucie Khecková, Michaela Šnajberková, Kateřina Tulachová ze ZŠ Lupáčova pod pedagogickým vedením pana učitele

Více