Slovanský Balkán v díle Ludvíka Kuby

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Slovanský Balkán v díle Ludvíka Kuby"

Transkript

1 PROF. PHDR. IVAN DOROVSKÝ, DRSC, Brno Slovanský Balkán v díle Ludvíka Kuby K nejvýraznějším představitelům česko-slovensko-jihoslovanských kulturních vztahů patří od 80. Let minulého století do prvních desetiletí našeho století především historik a zakladatel balkanistiky Konstantin Jireček ( ), geograf, etnograf a překladatel Emanuel Fait ( ) a etnomuzikolog, malíř, etnograf, vědec, cestovatel a všestranný umělecký tvůrce Ludvík Kuba ( ). O K. Jirečkovi a E. Faitovi jsem pojednal již před dvěma desítkami let v samostatných studiích a monografiích. (1) Ludvík Kuba má v dějinách vzájemných česko-slovensko-jihoslovanských kulturních styků a vztahů výjimečné místo, které není bohužel dodnes náležitě zhodnoceno. (2) Tak jako jeho předchůdci, tak také Ludvík Kuba se zajímal o lidové písně sebrané a vydané Dimitrem a Konstantinem Miladinovovými. Už počátkem osmdesátých let minulého století začal postupně realizovat svůj velkolepý záměr: navštívit postupně jednotlivé slovanské země, sebrat tamní lidové písně a vydat je v monumentálním díle Slovanstvo ve svých zpěvech. Za tím účelem procestoval v letech všechny slovanské země, nejvíce cest však podnikl k jižním Slovanům. Výpravy Ludvíka Kuby na slovanský jih (i na slovanský západ a východ) postupně narážely na četné potíže finanční povahy. V prvních letech se mu podařilo hned po návštěvě Černé Hory vydat v samostatném albu 70 národních písní, jež ze zápisek svých vybral a pro klavír a zpěv harmonizoval, a Písně černohorské. (3) Sborník národních a znárodnělých významných písní všech slovanských národů byl doprovázen literárními črtami, kresbami a obrazy. Od počátku devadesátých let 19. stol. však už ze svých skromných honorářů nemohl platit další cesty ani vydávání písňových záznamů ze svých výprav. V letech se L. Kubovi podařilo vydat ještě černohorské a slovinské písně pro smíšený sbor a 62 lidových písní v samostatném albu charvátském (1892) a tytéž písně a písně dalmatské zařadit a vydat v dalších svazcích Slovanstva ve svých zpěvech. Nepřestal však cestovat. Po první cestě do slovinského Kraňska a Přímoří v roce 1888 následovala v dalším roce cesta do slovinských Korutan a jižního Štýrska a poprvé také do Charvátska. Na Černou Horu zavítal L. Kuba v letech dvakrát. Patřil spolu s Josefem Holečkem ( ) vůbec k prvním národopiscům, kteří zde zapsali lidové písně. Ze svých cestopisných zápisků připravil první cestopis, který nazval prostě Na Černé Hoře. (4) Ludvík Kuba postupoval velice systematicky a cílevědomě. Po Slovinsku, Charvátsku a Černé Hoře se vydal v letech 1890 a 1892 také do Dalmácie. Bosna a Hercegovina byly Kubovi ze všech jihoslovanských zemí nejmilejší. Jistě i proto, že vyhovovaly jeho jemnému smyslu pro etnografickou nenarušenost, vzrušenou barevnost a pro syntézu slovanských prvků s orientálními. Poprvé sem přijel nakrátko roku píše znalec a bibliograf Kubova díla historik Jaroslav Pánek. (5) V Bosně a Hercegovině L. Kubovi dokonce zaplatili cestovní výlohy a slíbili mu vydat jím zapsané lidové písně. Český cestovatel napsal, že po čtyři měsíce jsem táhl od městečka k městečku, ode vsi ke vsi drahou, vozem, pěšky a hlavně na koníčku. Oblíbil si lid a jeho kulturu. Proto s nadšením psal: Jet lid zdejší příliš krásný, /.../ je příliš originální, vše je na něm příliš charakteristické, svérázné, typické, mohutné, monumentální. (6) V roce 1895 se L. Kuba vydal poprvé do Srbska. Půldruhého měsíce zde cestoval, zapisoval lidové písně, kreslil a maloval. Hlavně kolem Šumadije, Posáví, Pirotu a Niše. Do Makedonie a Starého Srbska se Ludvík Kuba dostal až o třicet let později. S prosbou o finanční pomoc se několikrát obrátil na Ruskou akademii věd. Samostatné záznamy textů i melodií lidových písní L. Kuba shromáždil ze všech slovanských zemí s výjimkou Makedonie. Neměl na to finanční prostředky. Jen Makedonie zůstala mimo program, protože jsem byl nucen zúžit program na nejdůležitější zájezdy - a Makedonie obsahuje i Srby i Bulhary, národy, které jsem navštívil - psal L. Kuba. (7) Proto se nesměle obrátil na Ruskou akademii věd, zda by mu přece jen neposkytla prostředky na cestu po Makedonii. Přesto by byl užitečné zajet do této zanedbané země, - psal L. Kuba koncem roku 1895 Ruské akademii - do které se málo cestuje a ještě méně věnuje pozornost folklóru této v každém případě zajímavé a důležité země slovanského světa. Byl bych velmi rád, kdybych mohl jako suplement svých slovanských etud zajet do Makedonie kvůli písním, kdyby slavná Akademie mohla ještě jednou svým přispěním v tomto podniku pomoci, za což bych jí byl z celého srdce vděčen, neboť bych mohl ke svému dílu Slovanstvo připojit také zajímavou a důležitou část m a k e d o n s k ý c h písní. (8) A přitom právě díky především Ludvíku Kubovi a československé diplomacii nebyla Makedonie ve dvacátých a počátkem třicátých let v tehdejším Československu tak neznámá, jak by se mnohým

2 méně zasvěceným mohlo na první pohled zdát. Ve své zprávě o cestě v roce 1925 L. Kuba píše, že byl na cestu do Makedonie připraven již v roce 1914, jenže první světová válka mu v tom zabránila. Do té doby na svých cestách zapsal více než 2800 nápěvů a textů, postupně probral kraj za krajem od Korutan až po Bulharsko. Makedonii však Ludvík Kuba navštívil až v letech Při první cestě se zajímal hlavně o západní polovinu nejjižnějších Slovanů balkánských. Proto spěchal především do luzného zákoutí Ochridského jezera a odtud se pomalu vracel přes Bitolu, Prilep, Skopji, Veles a Štip. Věděl, že z celého slovanského Balkánu jsou tyto oblasti nejméně melograficky zpracovány. Podle L. Kuby to možná byla náhoda, že první píseň, kterou v Ochridě slyšel, byla Goro, goro, visoka si se stejným nápěvem, jako se zpívá u nás a s textem, jenž byl k našemu (Horo, horo, vysoká jsi) v poměru pouhého překladu. (9) Makedonské písně zapsané Ludvíkem Kubou pak vyšly roku 1928, cestopis Čtení o Makedonii. Cesty a studie z roků v roce Po návratu z první cesty do Makedonie a Starého Srbska L. Kuba uveřejnil v tisku obšírnou zprávu. (10) V rozhovoru se sarajevským bohemistou a překladatelem Jovanem Kršićem ( ) se Kuba k situaci v Makedonii vyjádřil kriticky takto: V čistě politických otázkách jsem laik, tedy málo kompetentní. Zdá se mi však, že se Jižní Srbsko spravuje stále ještě jako nějaké dobyté území. (11) Kromě makedonských písní a písní ze Starého Srbska, které zařadil do svého Slovanstva v svých zpěvech, vytěžil L. Kuba z cest na slovanský jih mnoho skic, obrazů, materiálu k četným článkům a ke dvěma rozsahem téměř stejným cestopisům - k uvedenému cestopisu o Makedonii a ke Čtení o Starém Srbsku. Cesty a studie z roků (1932). O Makedonii, kterou L. Kuba označil za Balkán v malém, se ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století v československých politických a kulturních kruzích mluvilo především v souvislosti s teroristickou činností jednoho křídla Vnitřní makedonské revoluční organizace (VMRO) a ve spojitosti se vztahy jihoslovansko-bulharskými, na jejichž normalizaci měla československá zahraniční politika eminentní zájem. Tehdejší československý ministr zahraničních věcí dr. Edvard Beneš ( ) již v roce 1926 mj. napsal, že poměr jihoslovansko-bulharský zůstal v podstatě týž jako před válkou: byl to boj o území a speciálně o definitivní národní formování obyvatelstva makedonského, jedním slovem boj o Makedonii. (12) První světová válka podle E. Beneše zesílila spor Jihoslovanů s Bulhary, tj. vyřešila více problémů neslovanských než slovanských a vyvolala nové problémy. K nim počítal E. Beneš právě také otázku Makedonie. Psal, že v budoucnost vyřešení problému makedonského, asimilace nebo autonomizace Makedonie vzhledem k tomu, že se politicky dá předpokládat, že spor o Makedonii je buď na dlouho nebo navždy vyřešen poslední válkou ve prospěch Srbska. (13) Nezanedbatelná, avšak dosud téměř zcela zapomínaná je úloha Ludvíka Kuby a některých dalších českých kulturních osobností pro poznání dějin, lidové slovesné tvorby, mentality a kulturního svérázu Makedonie, o níž se v diplomatických kruzích a při mezistátních jednáních na nejrůznějších úrovních tolik mluvilo. Pouhý výčet příspěvků bez nároků na jejich podrobnější analýzu ukáže na obrovský a dosud nepřekonaný rozsah Kubovy makedonské kulturní aktivity. Po první návštěvě Makedonie v roce 1925 odpovídal Ludvík Kuba na otázky redaktora Národní politiky J. Hejreta o Makedonii. (14) Téhož roku otiskl L. Kuba svoje vyprávění o Ochridu, které pak pojal do cestopisu o Makedonii. (15) V následujícím roce podal Kuba v tisku zprávu o lidovém hudebním umění v Makedonii a ve Starém Srbsku. (16) Pojednal v ní o svých záměrech a o hudebních nástrojích (duduk, šupelka, vijalo, zurla, aj.). Přijal tvrzení srbského národopisce, historika a zeměpisce Jovana Cvijiče, že na Balkáně jsou čtyři kulturní pásma: cincarsko-byzantské (tj. městské), italské, západoevropské (pronikající ze severu) a patriarchální neboli vesnicko-pastevecké. V témže roce uveřejnil L. Kuba v denním a odborném tisku články o macedonském výletu (17) a makedonské idyle, (18) o Prespanském jezeře, (19) o své cestě z Ochridu do Bitoly (20) i o cestě za písní makedonskou. (21) Některé z uvedených příspěvků později L. Kuba pojal do svého již uvedeného cestopisu Čtení o Makedonii. V roce 1927 napsal Ludvík Kuba o Makedonii článek Z neznámých koutů bratrské Jugoslávie. (22) Vyprávěl o svém putování za makedonskou písní (23) a za makedonskými modely ke svým pestrobarevným obrazům. (24) Kromě toho Kuba psal v roce 1928 v různě orientovaném denním tisku o pouti v Makedonii (25), o kralevici Markovi a jeho rodišti Prilepu (26), o sv. Klimentu v Ochridu (27) i svatbě v Galičniku, (28) která má na Balkáně zvláštní a neopakovatelné rysy. V témže roce L. Kuba zařadil do svého Slovanstva ve svých zpěvech také 31 makedonských písní v přetlumočení překladatele ze srbocharvátštiny, slovinštiny a bulharštiny Jana Hudce ( ), které vyšly následujícího roku v reedici (v novém vydání). (29) V Národních listech vyšlo počátkem roku 1929 Kubovo vyprávění o skopské Černé Hoře. (30) V roce 1930 vydal L. Kuba v Hudcově překladu a s vlastními notami nádhernou makedonskou lidovou píseň Marička na židli usedla (Marika na stol sedeše). Zároveň v tomto roce doslova chrlil články o památkách a klášterech Starého Srbska a dokončoval své cestopisné črty o Makedonii a Starém Srbsku. V dalším roce (1931) uveřejnil L. Kuba úryvek ze svého cestpisu o Makedonii a Novácích. (31)

3 Kubovo Čtení o Lužici (1925) vzbudilo mimořádný zájem, Jugoslávská vláda proto požádala L. Kubu o napsání podobné knihy o Jugoslávii. Kuba s tím ochotně souhlasil. Jenže pozdější incident spojený s vydáním makedonských písní, o němž se zmíním dále, vzniku podobné publikace zabránil. L. Kuba pouději vysvětlil v tisku, proč po Čtení o Lužici vydává Čtení o Starém Srbsku a Čtení o Makedonii. (32) Vyvrcholením Kubova systematického seznamování české kulturní (i politické) veřejnosti mj. s Makedonií byla již jeho zmíněná cestopisná kniha Čtení o Makedonii (1932), která spolu s Čtením o Starém Srbsku (1932), Čtením o Dalmácii (1936) a Čtením o Bosně a Hercegovině (1937), jež jsou doprovázeny krásnými obrazy, kresbami skicami a písněmi spolu s jihoslovanským (II.) dílem Cest za slovanskou písní (1935) dokládají Kubův vřelý vztah a lásku k jižním Slovanům. Pětisvazkové Slovanstvo ve svých zpěvech ( ), obsahující texty v originále i v českém překladu, je nejrozměrnější české hudební dílo a ojedinělá práce v celé literatuře slovanské. V něm pak stěžejní část tvoří písně jižních Slovanů. Píseň jižního Slovanstva je bohaté moře, napsal L. Kuba v listopadu 1929, kde není potřeba potapěčského šatu, aby se musilo opatrně pátrati na dně po skvostech. Tam stačí hrábnouti naslepo kdekoliv a na dlani je hned plno lastur, které se překonávají luznými tvary a barvami duhujících perletí. (33) Oba cestopisy, tj. Čtení o Starém Srbsku a Čtení o Makedonii, která jsou ilustrována autorovými obrazy a úryvky z lidových písní, vzbudila zájem čtenářů i tehdejších makedonských studentů v Československu a dokonce vyvolala také diplomatické a politické zásahy. Makedonští studenti v Praze dokonce zakoupili z vydavatelství neurčitý počet Kubova Čtení o Makedonii, aby je rozdali významným osobám. Jak L. Kuba píše Jiřímu Mahenovi ( ), tuto povinnost měl na starosti Makedonec z Galičniku Boris Damjanov, který byl pro svou politickou činnost z Prahy vypovězen. (34) V obou cestopisech autor ukázal, že je svižným a vtipným vypravovatelem svých cestopisných zážitků, z nichž mnohé vyrůstají na národopisnou a folkloristickou studii. Z těch zase nutno vyzvednout obšírnou kapitolu o makedonském Galičniku, kde,lid tvoří zvláštní nárůdek neuvěřitelných opaků a nevyčerpatelných zajímavostí. Najednou, jednou v roce (na sv. Petra), konají se tam svatby, jejichž obřady trvají sedm dní. Autor na své druhé cestě Makedonií zastihl takový svatební,petrovden a vylíčil s pravou malířskou plastičností - napsal kritik. (35) Kritiky Čtení o Makedonii se zmiňují mj. také o politickém rozruchu, který kniha vyvolala. Jiří Mahen se s L. Kubou seznámil v Brně, kde Kuba dne 28. Března 1927 přednášel o jihoslovanské lidové písni. A když mu Kuba nechal poslat z nakladatelství Družstevní práce svou knihu, Mahen o ní napsal nadšenou kritiku: Poslal jste mi včera Kubovo Čtení o Makedonii. Vzal jsem tu knížku, začal číst a nepřestal, dokud jsem ji nepřečetl celou. A už dávno jsem se tak nepobavil celý vnitřně rozradostněn a rozveselen. Kuba umí cestovat, vidí mnoho věcí najednou, umí povědět, co ho vlastně zaujalo, a při všem je spravedlivý k věcem i lidem. Tak je jeho Makedonie skutečným darem pro čtenáře. Rozumí se, že mne kniha chytla především proto, poněvadž mi doplnila svět, který miluji /.../ Balkán učí člověka toužit po dobrodružství a neuznat nikde cíl cesty /.../ Kuba už dobře vytříbený pohled i sluch pro historii, pro dnešek, pro písničku, pro barvu, neboť se nerozpakuje nikdy dáti do hry sebe sama, je ve svém /.../ Kuba vidí věky vžitý ceremoniel, vidí starý, hrdý svět, ale nachází ho i u makedonského cikána, kterého si neustále staví do nového a nového postoje, aby viděl, kde jsme si všichni rovni a kde ten druhý vyniká nad nás. Tak je to v pořádku! Na jihu je pestrý člověk, ale bláhový člověk, který nevidí než tuhle pestrost! Divá-li se na ni několik dní, je jí nutně otráven a zmaten. Kdo se umí dívat, vidí ovšem neustále signály jiného a plnějšího světa. Zůstává. Dívá se a vrací se. Všichni, kdož jsme to prožili, jeho tajemnou hru, vraceli bychom se tam dolů neustále. A není v tom ani kousek romantiky, ale nutné potřeby. (36) Jak se J. Mahen vyznal L. Kubovi, psal o Makedonii opravdu s vnitřním zaujetím, protože už mnoho o ní četl a věděl, že tam jsou velké věci. Mahen dokonce o letních měsících roku 1932 hodlal spolu s ředitelem brněnského divadla Václavem Jiřikovským ( ) Makedonii navštívit. Nikoli jeho vinou vša tentokrát z cesty sešlo. Mahenovým vřele a srdečně milým článkem o svém Čtení o Makedonii byl Ludvík Kuba nadšen. Napsal J. Mahenovi, že jeho recenze není referátem, nýbrž bezprostředním odezvukem, a ten se může psát jen tenkrát, když dílo najde kritikovo dílo zladěné tak, aby jejich vlny byly buď totožné nebo dělitelné společnými jmenovateli. V tomtéž Kubově dopise J. Mahenovi, kterým vlastně jejich vzájemná korespondence začala, nacházíme cenné informace o vzniku cestopisu o Starém Srbsku i o vztahu srbské vlády k L. Kubovi. L. Kuba informoval Mahena, jak se na žádost bělehradské vlády vrhl horlivě na studium věcí starosrbských a makedonských, aby kniha měla cenu nejen jako erární pansrbský panegyrism, ale i jako literární dílo vůbec. Ukázalo se ovšem, že L. Kuba nikdy nemůže napsati věc, která by došla souhlasu bělehradského režimu. Musila by vyhovovati,kulturní konvenci, kterou máme s Jugoslávií a která znamená, že se máme v Bělehradě dříve optat, smíme-li říkat vrbě vrba či jinak (a jak dlouho)? V L. Kubovi byl nějaký vnitřní přetlak, který potřeboval uvolnit. Proto se j. Mahenovi svěřoval dalšími podrobnostmi: Jinak

4 řečeno: Viděl jsem, že v makedonské věci bych nemohl nikdy napsati to, co by s líbilo Bělehradu. /.../ Nezbylo mi než napsati i Staré Srbsko, abych mohl složiti i účet ze svého poměru k Srbům, a - díky bohu - podařilo se mi dvojdílo dokončiti tak, že slouží plně pravdě a přitom nikdo u českých posuzovačů (ani v srbomanských časopisech, jako je České slovo a Venkov) nevytkl mi stranictví. (37) Kubu jedině mrzelo, že slovanský nejryzejší časopis Národní listy pérem slečny Karasové přijal knihy právě proto chladně a netečně, že se o Makedonii u mě mluví nestranně. (38) V anketě Lidových novin na podzim roku 1932 o nejzajímavější knihu roku Jiří Mahen odpověděl: Největší radost připravily mně letos dvě knížky Kubovi: Čtení o Makedonii a Čtení o Starém Srbsku. Vypravují o věcech, které miluji. (39) Ludvík Kuba tím byl velmi potěšen. Využil Mahenových padesátin a poslal mu drobný námaz, představující makedonské oro, olejomalbu, obraz, který Kuba namaloval v Makedonii v roce Makedonci z tzv. skopské Černé Hory (na sever od Skopje) na něm tančí oro o pouti v Mirovcích. Darem L. Kuba způsobil J. Mahenovi opravdu ohromnou radost, třebaže, jak mu Mahen psal, nejde o obraz, ale o kouzlo, které nás oba dva poutá a osvobozuje. Ačkoli Ludvík Kuba již v roce 1923 obdržel od jugoslávské vlády jedno z nejvyšších vyznamenání, (40) měl s jugoslávskou vládou potíže právě kvůli psaní o Makedonii a kvůli makedonským písním. Nemohla si toho nevšimnout také kritika. Kubova práce v dnešních dosud rozháraných vztazích mezislovanských narazila i na politické nedorozumění - napsal Hubert Doležil a pokračoval: Stalo se tak při vydání,slovanstva s písněmi makedonskými, kdež Kuba z důvodů zcela objektivních a vědeckých přiřkl lidovou hudební kulturu v Makedonii spíše oblasti bulharské a způsobil tím roztrpčený nesouhlas ve veřejnosti srbské, politicky pochopitelný, v otázce vědecké však bez hlubšího zdůvodnění a protidůkazů jednostranný. (41) Odmítavý vztah jugoslávské vlády k L. Kubovi dospěl tak daleko, že mu byl zakázán vstup na jugoslávské území. Ve svých pamětech Zaschlá paleta L. Kuba mj. píše, že o tom byl informován i prezident Masaryk, který tehdy rozhodoval o použití jistého obnosu, určeného k podpoře kulturní činnosti. Jen tak se stalo, že Hudební matice mohla opět pokračovat ve vydávání S l o v a n s t v a. Vyšly písně bosensko-hercegovské, starosrbské, makedonské a bulharské a moje dílo bylo tak dokončeno. Mohl jsem jásat, ale zase jsem nejásal. Na každém svazku byl vyjádřen dík prezidentovi Masarykovi za jeho pomoc, a to slovy, jež mi byla nadiktována v jeho kanceláři. A tato slova měla povážlivé následky při vydání makedonských písní. S těmi jsme měl velké starosti už když jsem chystal jejich vydání. U nás převládal názor, že se v této věci mám řídit takzvanou politickou filologií, to znamená makedonská slova tisknout srbským pravopisem, protože větší díl Makedonie je pod jugoslávskou svrchovaností. Ačkoli jsem byl nositelem jugoslávského řádu, nemínil jsem jen tak plout po proudu a po prostudování věcí jsem se přiklonil k názoru francouzského slavisty Mazona, který makedonštinu považoval za odnož bulharštiny. Jakmile však makedonský svazek vyšel, byl v Bělehradě předložen ministerské radě a náš vyslanec musel do Prahy sdělit, že jugoslávská vláda protestuje proti tomu, aby prezident Československé republiky podporoval hnutí nepřátelské jugoslávskému státu. (42) Ludvík Kuba ve svých pamětech dále velmi barvitě líčí, jak T. G. Masaryk z vědeckého hlediska jeho jednání schválil, jak vyslali z Bělehradu melografa Miloje Milojeviče do Prahy, aby tu přednášel o jihosrbských lidových písních, což po jugoslávsku znamenalo o makedonských. Srbský hudební folklorista měl vyvrátit Kubova tvrzení. A také se tak stalo. Ve své přednášce na konzervatoři M. Milojevič mj. prohlásil, že jižní srbština (tj, makedonština - pozn. moje ID) je nejkrásnější srbština a je nám líto, že jeden z vašich lidí... L. Kuba, který byl přednášce přítomen, vstal, řečníka přerušil, obrátil se k přítomným, řekl, že to byl on, kdo psal o makedonských písních, a demonstrativně odešel. (43) Protože na přednášce byli vedle srbských studentů přítomni také někteří bulharští a makedonští studenti, informace o tom se dostala do švýcarského makedonského tisku. Ke Kubovi začaly chodit makedonské deputace a Bulhaři mu udělili Sarafovu cenu. Ozval se mu Slovanský spolek ze Sofie, kterému L. Kuba odpověděl stručně: Je mi líto, že moje písně makedonské vzbudily více pozornosti, než je zdrávo souladu v rodině slovanských národů. Celá tato diplomatická zápletka, tak typická nejen pro balkánské poměry, vyvrcholila tak, že prof. brněnské univerzity Jaroslav Stránský ( ), politik, právník a publicista, (44) který v otázce makedonštiny zastával táž názor jako Ludvík Kuba, byl v Kotoru zadržen a při odchodu z Jugoslávie byl vyrozuměn, že on, Niederle a já - píše L. Kuba, do Jugoslávie nesmíme. Tímto ironickým efektem bylo vyzdobeno dokončení mého S l o v a n s t v a, jehož stěžejní část tvoří právě písně jihoslovanských národů. (45) Korespondence Ludvíka Kuby s Jiřím Mahenem prozrazuje vřelý vztah obou umělců k slovanskému jihu, k jeho lidu a kultuře. A oba dva tvůrci, kteří navštívili slovanský jih mnohokrát, dovedli i krásách jednotlivých balkánských slovanských zemí psát s láskou a zaujetím, s citem literárně a výtvarně zachytit výrazné typy. (46) Ve své promoční řeči z roku 1936 Ludvík Kuba mj. řekl, že na Balkáně, který

5 procestoval, je vše prolnuto duší lidu, která se tu jednotně vyjadřuje výtvarnicky chalupou, nádobou, šatem, veškerou osobností lidu, ona zákonnost, která jej všemi směry prostupuje a již je lid podroben jednak svými vnitřními podmínkami: povahou, vrozeným krasocitem a zděděnou tradicí, jednak podmínkami zevními: povahou výtvarné látky a živly převzatými a svým způsobem zpracovanými. Poznal jsem, že šat se zde stává krojem, teprve když jej svůj člověk oblékne, poněvadž teprve on mu dá smysl, duši, život. (47) Ludvík Kuba patřil spolu s Jiřím Mahenem, autorem čtyř knih o Jugoslávii, (48) Josefem Holečkem ( ), (49) Petrem Křičkou ( ), Adolfem Veselým ( ), Antonínem Šrámkem ( ), Jaroslavem Marchou ( ) aj. k těm literárním tvůrcům, kterým se podle Mahena stal Balkán skoro druhým domovem. (50) V Kubově celistvém díle zaujímá Makedonie, tento mnohonárodní labyrint (Arnauti, Kucovlaši, Řekové, Turci, španělští Židé, Cikáni), kde prostí lidé, ba již děti, mluví několika jazyky, zvláštní místo nikoli pouze jako kolébka slovanské kultury, nýbrž také jako zdroj originálních lidových krojů, přírodních krás, nápěvů a textů lidových písní. Kuba, který poznal význačné profily všech jihoslovanských oblastí, proto mohl napsat, že i Makedonie má svoji charakteristickou tvářnost. /.../ Je to velmi zajímavá, krásná mozaika, kde ve slovanské půdě tkví cizí ornamenty. Je to pestře žíhaný, velice efektní mramor. (51) Podle výstižného hodnocení historika Jaroslava Pánka Ludvík Kuba zasáhl po všech stránkách neobyčejně plodně do česko-jihoslovanských vztahů. Po celý život jako spisovatel seznamoval českou veřejnost v nejširším slova smyslu s kulturou jugoslávských národů, jako vědec odhalil mnohé taje jihoslovanské lidové hudby, jako malíř zachytil na stovkách obrazů národopisné zajímavosti všech zemí slovanského lidu a konečně svým životním dílem zachránil nepřehledné množství lidových písní před jistým zapomenutím. (52) Kubovo neobyčejně rozsáhlé malířské (více než 450 obrazů a skic s jihoslovanskou tematikou), melografické (zapsal asi 2800 lidových písní), folkloristické, fejetonistické a publicistické dílo (otiskl v denním tisku v časopisech asi 200 studií, článků a črt) tvoří v dějinách česko-jihoslovanských kulturních styků celou epochu. Bylo a stále zůstává užitečné jak pro etnograficko-folkloristickou vědu, tak také pro poznání slovanského Balkánu. (53) POZNÁMKY 1 Dorovský, I.: Konstantin Jireček. Život a dílo, Brno Týž: České země a Balkán. Kapitoly z dějin českomakedonských a makedonsko-českých styků, Brno 1973, s Týž: Makedonci žijí mezi námi, Brno 1998, s Z monografií o L. Kubovi uvádím: Páta, J.: Ludvík Kuba. Stručný nákres života a díla, Praha Nezval, V.: Ludvík Kuba, Praha Míčko, M., Nezval, V., Seifert, J., Štech, V. V.: Ludvík Kuba malíř, Praha Míčko, M.: Národní umělec Ludvík Kuba, Praha 1950 aj. 3 Pánek, J.: Jihoslované v literárním díle Ludvíka Kuby (Bibliografie), Přehled kulturních, literárních a školských otázek, sv. X, Daruvar 1977, s Kuba, L.: Na Černé Hoře. Cesty podniknuté za účelem sbírání národních písní roku 1890 a 1891, Praha Pánek, J.: Ludvík Kuba a Jihoslované, Přehled, sv. VIII, Daruvar 1973, s Tamtéž, s Dokumenty k istorii slavjanovedenija v Rossii ( ), po redakcijej V. D. Grekova, Moskva - Leningrad 1948, s. 156, 161, 170, Tamtéž, s Kuba, L.: Lidové hudební umění v Makedonii a Starém Srbsku. (Zpráva o cestě roku 1925.), Slovanský přehled, roč. XVIII, Praha 1926, s Tamtéž, s Pánek, J.: Ludvík Kuba a Jihoslované, s Beneš, E.: Úvahy o slovanství, Praha 1947, s Beneš, E.: Problémy slovanské politiky. Slovanský přehled, roč. XVIII, Praha 1926, s Hejret, J.: Rozmluvy s Ludvíkem Kubou o Makedonii. Národní politika, 43, Praha 1925, čís. 284, s. 1-2, 17. Října 1925, odpolední vydání. 15 Kuba, L.: V Ochridu. Topičův sborník, roč. 13, Praha , s Viz pozn Kuba, L.: Macedonský výlet. Tribuna, roč. 8, čís. 99, s. 2-4, Praha, 25. dubna Kuba, L.: Makedonská idyla. Lidové noviny, roč. 34, čís. 139, s. 1-2, Brno, 17. března Kuba, L.: Prespanské jezero v Makedonii. Československá republika, čís. 151, s. 1-2, Praha, 3. dubna Kuba, L.: Z Ochridu do Bitolje. Lidové noviny, roč. 34, čís. 201, s. 1-2, Brno 20. dubna Kuba, L.: Za písní makedonskou. Národní politika, roč. 44, čís. 95, s. 1-2, Praha 6. dubna Kuba, L.: Z neznámých koutů bratrské Jugoslávie. (Makedonie.). Nová Praha, roč. 8, čís. 6, s. 4, Praha 10. února Kuba, L.: Za makedonskou písní. Lidové noviny, roč. 35, čís. 63, s. 1-2, Brno 5. února Kuba, L.: Za makedonskými modely. Národní listy, roč. 67, čís. 43, vzdělávací příloha, Praha 13. února Kuba, L.: Pouti v Makedonii. Národní listy, roč. 68, čís. 359, s. 1-2, Praha 30. prosince Kuba, L.: Prilep, rodiště kraleviče Marka. Lidové noviny, roč. 36, čís. 612, s. 17, Brno 2. prosince Kuba, L.: Sv. Kliment v Ochridu. Národní listy, roč. 68, čís. 193, s. 4, Praha 14. července Kuba, L.: Vzhůru do Galičníka! Lidové noviny, roč. 36, čís. 212, s. 1-2, Brno 25. dubna 1928.

6 29 Slovanstvo ve svých zpěvech, kniha XIV, díl V, čís. 8, Praha 1928, reedice Kuba, L.: Skopská Černá Hora. Národní listy, roč. 69, čís. 12, s. 1-2, Praha 12. ledna Kuba, L.: Makedonie a - Nováci. (Z knihy Čtení o Makedonii.) Panorama, roč. 9, s , Praha Kuba, L.: Proč po Čtení o Lužici vydávám Čtení o Starém Srbsku a Čtení o Makedonii? Tamtéž, s Kuba, L.: Z duševní dílny lidu. Lidové noviny, Brno 17. listopadu Viz týž: Cesty za slovanskou písní, svazek druhý, Slovanský jih, Praha 1935, s Hek, J., Vlašín, Š.: Vzájemná korespondence Ludvíka Kuby a Jiřího Mahena. Sborník Národního muzea v Praze, řada C - literární historie, sv. X, čís. 3, Praha 1965, s. 113., 35 Slovanský přehled, Praha 1933, s Hek, J., Vlašín, Š..: cit. dílo, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s Též Kuba, L..: Zaschlá paleta. Paměti, Praha 1955, s Tempo, roč. XII, Praha 1933, s Kuba, L.: Zaschlá paleta. Paměti, Praha 1955, s Tamtéž. 44 Jaroslav Stránský byl prof. Masarykovy univerzity v Brně, vydavatelem Lidových novin, v letech poslancem Národního shromáždění, v letech ministrem spravedlnosti československé exilové vlády v Anglii. Po únoru 1948 emigroval. 45 Kuba, L.: Zaschlá paleta, s O vztahu Lubora Niederla k Makedonii viz Dorovský, I.: Makedonie, Boskovice 1995, s Jiří Mahen navštívil Jugoslávii celkem sedmkrát. Viz Vlašín, Š.: Jiří Mahen a Jugoslávie. Přehled, roč. VI. a VII., Daruvar , s Hek, J., Vlašín, Š.: cit. dílo, s Jugoslávie se odrazila zejména ve čtyřech Mahenových dílech: v epické básni Scirocco, Brno 1923, v knize cestopisných fejetonů Hercegovina, Praha 1924, v orientální komedii Nasreddin, Praha 1930, a v lyrické sbírce Rozloučení s jihem, Praha Dorovský, I.: Prijatelj i chroničar Crne Gore Joseh Choleček. In: Josef Choleček, Marko Miljanov u svom vremenu. Šest kazivanja. Podgorica 1995, s. I-V. 50 Petr Křička napsal mj. básnickou skladbu Světlý oblouk (1945) inspirovanou vyvražděním srbského města Kragujevac německými fašisty, Adolf Veselý lyrický román ve verších Strážce majáku (1931), Antonín Šrámek mj. expresionisticky laděnou historickou románovou trilogii Dubrovník (1940, Dubrovník, Hořká léta, Vzpoura), Jaroslav Marcha básnickou sbírku Zpěvy na Jugoslávii (1936). 51 Kuba, L.: Lidové hudební umění v Makedonii a ve Starém Srbsku. (Zpráva o cestě z roku 1925.) Slovanský přehled, roč. 18, s. 657, Praha Pánek, J.: Ludvík Kuba a Jihoslované, s Pánek, J.: Jihoslované v literárním díle Ludvíka Kuby (Bibliografie). Přehled, roč. X, Daruvar RESUMÉ The Slavonic Balkans in the works of Ludvík Kuba Ludvík Kuba is, together with several other Czech cultural and scientific figures, one of the most important representatives of Czech-Southern Slav cultural relations. The author shows how Kuba, using his comprehensive knowledge of the history of and especially the popular culture in the Slavonic countries of the Balkans, approached his subject in a highly systematic manner. His individual style of travel writing brings over to us tales, folk songs, traditions, sketches of folk costumes and landscapes in such a way that has never been done before in similar writings, and the author has set Kuba s ethno-musicological, travel and cultural work in the wider social and political context of the first decades of the twentieth century. As well as describing the relationships between Southern Slavs at the time, he has made use of lesser-known correspondence between Czech cultural workers, and he notes that Kuba s work remains to this day essential and unsurpassed when becoming acquainted with the Slavonic Balkans.

EU V/2 1/Z26 JIHOVÝCHODNÍ EVROPA

EU V/2 1/Z26 JIHOVÝCHODNÍ EVROPA EU V/2 1/Z26 JIHOVÝCHODNÍ EVROPA Výukový materiál (prezentace PPTX) lze vyuţít v hodinách zeměpisu v 7. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Evropa region Jihovýchodní Evropa. Prezentace slouţí jako výklad s doplňujícími

Více

Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací období 2. Předmět. Osobnosti České republiky Označení. VY_32_INOVACE_19_Osobnosti České republiky Autor

Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací období 2. Předmět. Osobnosti České republiky Označení. VY_32_INOVACE_19_Osobnosti České republiky Autor Název školy Základní škola a Mateřská škola Tatenice Číslo projektu CZ. 1.07 Název šablony klíčové aktivity Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace

Více

září 2013 Světová a česká literatura od starověku po 18. století 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň)

září 2013 Světová a česká literatura od starověku po 18. století 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň) Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ 1.

ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ 1. ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ 1. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje duben 2011 Mgr. Domalípová Marcela, Mgr. Fořtová Jana 1 z 13 České národní

Více

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383

Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Projekt OP VK oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3526 Název projektu:

Více

Bílá nemoc Pracovní list Hra s textem, obdoba pracovního maturitního listu.

Bílá nemoc Pracovní list Hra s textem, obdoba pracovního maturitního listu. Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218CZ. Šablona I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské gramotnosti Označení materiálu VY_12_INOVACE_Pap30

Více

AVANTGARDA. Tato divadla byla protipólem tradičních kamenných divadel V představeních se objevují klaunské výstupy

AVANTGARDA. Tato divadla byla protipólem tradičních kamenných divadel V představeních se objevují klaunské výstupy OSVOBOZENÉ DIVADLO POČÁTKY SOUBORU Počátky Osvobozeného divadla sahají do 20. let minulého století, kdy byl založeno sdružení literárních a divadelních umělců s názvem Devětsil (podzim 1920). Mezi členy

Více

2014-2020. Dílčí program KULTURA. Podpora evropských umělců a kulturních odborníků. Kancelář Kreativní Evropa Creative Europe Desk

2014-2020. Dílčí program KULTURA. Podpora evropských umělců a kulturních odborníků. Kancelář Kreativní Evropa Creative Europe Desk 2014-2020 Dílčí program KULTURA Podpora evropských umělců a kulturních odborníků O KREATIVNÍ EVROPĚ 2014-2020 pokrývá období 7 let (2014-2020) nabízí finanční podporu pro: vývoj evropských filmů, TV programů

Více

Příloha č. 3 k usnesení Rady HMP č. 1376 ze dne 9. 6. 2015

Příloha č. 3 k usnesení Rady HMP č. 1376 ze dne 9. 6. 2015 Příloha č. 3 k usnesení Rady HMP č. 1376 ze dne 9. 6. 2015 Celoměstské programy podpory aktivit národnostních menšin na území hl. m. Prahy pro rok 2015 Program č. 2 - Publikační činnost související se

Více

Jméno: Jihovýchodní Evropa patří k nejméně hospodářsky rozvinutým oblastem.

Jméno: Jihovýchodní Evropa patří k nejméně hospodářsky rozvinutým oblastem. č. 9 název Státy jihovýchodní Evropy anotace V pracovních listech žáci poznávají jihovýchodní Evropu a její státy. Testovou i zábavnou formou si prohlubují znalosti na dané téma. Součástí pracovního listu

Více

Humanismus a renesance (Itálie)

Humanismus a renesance (Itálie) Humanismus a renesance (Itálie) MGR. LUCIE VYCHODILOVÁ, 2012) VY_32_INOVACE_VYC27 Hlavní autoři Humanismus a renesance Hlavní autoři Dante Alighieri Francesco Petrarca Giovanni Boccaccio Niccolò Machiavelli

Více

Marta Kadlecová. Monografie

Marta Kadlecová. Monografie Marta Kadlecová Monografie Kadlecová, M. (členka aut. kol.): Antologie české právní vědy. Praha, Univerzita Karlova 1993, 302 s. (ISBN 80-7066-697-8) Kadlecová, M.: České a moravské zemské právo procesní

Více

JAN RYCHLÍK, HISTORIK ČESKO-SLOVENSKÉHO STÝKÁNÍ A POTÝKÁNÍ PERSONÁLNÍ BIBLIOGRAFIE JAKO KRONIKA ŽIVOTA A DÍLA

JAN RYCHLÍK, HISTORIK ČESKO-SLOVENSKÉHO STÝKÁNÍ A POTÝKÁNÍ PERSONÁLNÍ BIBLIOGRAFIE JAKO KRONIKA ŽIVOTA A DÍLA JAN RYCHLÍK, HISTORIK ČESKO-SLOVENSKÉHO STÝKÁNÍ A POTÝKÁNÍ PERSONÁLNÍ BIBLIOGRAFIE JAKO KRONIKA ŽIVOTA A DÍLA Václava Horčáková Kolokvium slovenských, moravských a českých bibliografov Pezinok 5. - 7.

Více

KAREL ROZUM. Personální bibliografie Z DÍLA KARLA ROZUMA. Katalogy - autor kreseb

KAREL ROZUM. Personální bibliografie Z DÍLA KARLA ROZUMA. Katalogy - autor kreseb KAREL ROZUM Personální bibliografie Z DÍLA KARLA ROZUMA Katalogy - autor kreseb České vánoce. Katalog výstavy, Praha prosinec 1988. Text a katalog Jiřina Langhammerová. Kresby Karel Rozum. 1. vyd. P.,

Více

Název projektu: EU Peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498

Název projektu: EU Peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498 Název projektu: EU Peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3498 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_140 Jméno autora: Jana Lanková Třída/ročník: 2. stupeň ZŠ praktické - výuka

Více

Jiří Heřman Michaela Košťálová ISBN (tištěné): 978-80-7229-260-8 ISBN (epub): 978-80-7229-314-8 ISBN (mobi): 978-80-7229-315-5

Jiří Heřman Michaela Košťálová ISBN (tištěné): 978-80-7229-260-8 ISBN (epub): 978-80-7229-314-8 ISBN (mobi): 978-80-7229-315-5 Jiří Heřman Michaela Košťálová ISBN (tištěné): 978-80-7229-260-8 ISBN (epub): 978-80-7229-314-8 ISBN (mobi): 978-80-7229-315-5 VZPOMÍNKOVÁ KNIHA TATO PUBLIKACE JE PŘIPOMENUTÍM ŽIVOTA A PRÁCE VÁCLAVA HAVLA

Více

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

EXILOVÁ A SAMIZDATOVÁ LITERATURA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

EXILOVÁ A SAMIZDATOVÁ LITERATURA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje EXILOVÁ A SAMIZDATOVÁ LITERATURA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje říjen 2010 Mgr. Jitka Riedlová EXILOVÁ A SAMIZDATOVÁ LITERATURA 21.

Více

TEST VŠEOBECNÝCH ZNALOSTÍ

TEST VŠEOBECNÝCH ZNALOSTÍ 1. V jakém vztahu je ke mně syn sestry mého otce? a) tchán b) bratr c) bratranec d) strýc 2. Od kolika let má občan ČR volební právo?. 3. Svátek Tří králů se slaví: a) 6.1. b) 6.2. c) 1.1. d) 25.12. 4.

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Číslo a název projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz

Více

ZPRAVODAJ Č. 6/2015. Vážení přátelé slánského muzea,

ZPRAVODAJ Č. 6/2015. Vážení přátelé slánského muzea, ZPRAVODAJ Č. 6/2015 Vážení přátelé slánského muzea, v květnu jsme zahájili hned čtyři výstavy, z nichž tři jsou stále k vidění. Máme za sebou muzejní noc, oslavy osvobození Československa, vyhlášení prestižní

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

DĚJEPIS 9. ROČ. OPAKOVÁNÍ Z 8.ROČ, PŘÍČINY PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY November (2).notebook 27, 2014

DĚJEPIS 9. ROČ. OPAKOVÁNÍ Z 8.ROČ, PŘÍČINY PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY November (2).notebook 27, 2014 OPAKOVÁNÍ Z 8. ROČNÍKU 1. Co je to dualismus? 2. Kdy vzniklo Rakousko Uhersko? 3. Co je Předlitavsko? 4. Co je Zalitavsko? 5. Kdo to byl Alexandr Bach? 6. Co jsou to fundamentální články? 7. Kdo to byli

Více

PRŮVODCE STUDIEM BIBLE

PRŮVODCE STUDIEM BIBLE Záchrana pro každého 3/2010 PRŮVODCE STUDIEM BIBLE Myslete na sbírku 13. soboty V tomto čtvrtletí jsou finanční dary 13. soboty určeny pro Transevropskou divizi (TED) se sídlem v Hertfordshire (Velká Británie).

Více

Vzájemným pohledem. V očeh drugega. Česko-slovinské a slovinsko-české styky ve 20. století. Češko-slovenski in slovensko-češki stiki v 20.

Vzájemným pohledem. V očeh drugega. Česko-slovinské a slovinsko-české styky ve 20. století. Češko-slovenski in slovensko-češki stiki v 20. Národní knihovna České republiky Slovanská knihovna Vzájemným pohledem Česko-slovinské a slovinsko-české styky ve 20. století V očeh drugega Češko-slovenski in slovensko-češki stiki v 20. stoletju Monografie

Více

MŠ Na Herzánce 1527, Choceň Metodika seznamování se s hrou na sopránovou zobcovou flétnu pro MŠ

MŠ Na Herzánce 1527, Choceň Metodika seznamování se s hrou na sopránovou zobcovou flétnu pro MŠ Metodika seznamování se s hrou na sopránovou zobcovou flétnu pro MŠ Věková kategorie: 3 6 let Doba trvání: 1-2 roky Zpracovala: Víchová Šárka Úvod Počátky hry na zobcovou flétnu jsou spojeny s utvářením

Více

NÁRODNÍ OBROZENÍ. SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st.

NÁRODNÍ OBROZENÍ. SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st. NÁRODNÍ OBROZENÍ = české národní hnutí 18. a 19. století snaha o obnovení potlačené české kultury / jazyka, literatury, divadelního umění / SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st. součástí Rakouska / habsburská

Více

Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad

Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Projekt: Příjemce: Moravou Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Zařazení materiálu: Šablona: Sada:

Více

Globální výzkum sledovanosti zemětřesení v Japonsku a dopadů na vnímání využití jaderné energie

Globální výzkum sledovanosti zemětřesení v Japonsku a dopadů na vnímání využití jaderné energie Globální výzkum sledovanosti zemětřesení v Japonsku a dopadů na vnímání využití jaderné energie Na počátku března 2011 zasáhlo Japonsko jedno z nejsilnějších zemětřesení, jaké kdy bylo zaznamenáno. Následná

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

O autorovi básní a autorech obrazů: Mgr. Jaroslav Pivoda

O autorovi básní a autorech obrazů: Mgr. Jaroslav Pivoda Jaroslav Pivoda Procházky životem počet stran 178, plnobarevný tisk vazba pevná běžná cena 499 Kč včetně DPH naše cena 449 Kč včetně DPH cena K M K 399 Kč včetně DPH ISBN 978-80-86930-64-0 Vydal Jaroslav

Více

Bohumil Baxa (1874 1942)

Bohumil Baxa (1874 1942) Bohumil Baxa (1874 1942) Monografie Baxa, B.: K dějinám veřejného práva v zemích koruny české od restaurace Leopoldovské až do počátku moderních převratů [1790-1848]. Knihovna Sborníku věd právních a státních,

Více

Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad

Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Projekt: Příjemce: Moravou Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Zařazení materiálu: Šablona: Sada:

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Oblíbené knihy žáků naší školy

Oblíbené knihy žáků naší školy d Základní škola sv. Voršily v Olomouci Aksamitova 6, 772 00 Olomouc Oblíbené knihy žáků naší školy Závěrečná práce Autor: Klára Slimaříková, Olga Šnevajsová Třída: IX Vedoucí práce: Mgr. Alena Nováčková

Více

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 1) Působení československých letců za 2. světové války v britské RAF. 2) Praktiky české policie a četnictva v době Metternichova a Bachova absolutismu.

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

27. Dopis, motivační dopis Vypracovala: PhDr. Miroslava Zajíčková, listopad 2013

27. Dopis, motivační dopis Vypracovala: PhDr. Miroslava Zajíčková, listopad 2013 27. Dopis, motivační dopis Vypracovala: PhDr. Miroslava Zajíčková, listopad 2013 Název školy Obchodní akademie a Střední odborné učiliště Veselí nad Moravou Název a číslo OP OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost,

Více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2970 Identifikátor materiálu Název klíčové aktivity Vzdělávací oblast Vzdělávací předmět / obor Tematický

Více

Bibliografie cyrilometodějské literatury z fondu valašskokloboucké farní knihovny

Bibliografie cyrilometodějské literatury z fondu valašskokloboucké farní knihovny Bibliografie cyrilometodějské literatury z fondu valašskokloboucké farní knihovny Monografie Bagin, A.: Apoštolové Slovanů Cyril a Metoděj. Praha : Česká katolická Charita, 1982. 164 s. Bartůněk, V.: Soluňští

Více

Jadranské státy. HOR_52_INOVACE_Z.7.30.notebook. September 04, 2013

Jadranské státy. HOR_52_INOVACE_Z.7.30.notebook. September 04, 2013 Jadranské státy HOR_52_INOVACE_Z.7.30 Mgr. Jana Horná 7. ročník ( V/2 EU OPVK) 4. 5. 2012 Zeměpis 7. ročník; Jadranské státy 1 Výukový materiál je připraven pro 7. ročník s využitím interaktivní tabule.

Více

ČESKÝ TĚŠÍN PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE

ČESKÝ TĚŠÍN PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE MĚSTSKÁ KNIHOVNA ORLOVÁ MĚSTSKÁ KNIHOVNA ČESKÝ TĚŠÍN PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE Seminář Výměna zkušeností 9. ř íjen 2 01 3 JANA GALÁŠOVÁ Ř E D I T E L K A M Ě K Č E S K Ý T Ě Š Í N H T T P : / / K N I H O

Více

Úvod do studia a života na vysoké škole - vysoká škola, věda, hodnocení a financování. Informace pro nové studenty Přírodovědecké fakulty JU

Úvod do studia a života na vysoké škole - vysoká škola, věda, hodnocení a financování. Informace pro nové studenty Přírodovědecké fakulty JU Úvod do studia a života na vysoké škole - vysoká škola, věda, hodnocení a financování Informace pro nové studenty Přírodovědecké fakulty JU Materiál pro úvodní kurz FBI 003 na Přírodovědecké fakultě JU

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor Mgr. Jana Tomkovičová Tematický celek Česká literatura 2. poloviny 19. století a počátku 20. století Cílová skupina 2. ročník SŠ s maturitní zkouškou Anotace Materiál je možné využít jako doplňkovou

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Magická síla přírody a lidského umu

Magická síla přírody a lidského umu Luhačovice Město Luhačovice, cestovní agentura Luha Info Městské informační středisko Masarykova 950, 763 26 Luhačovice tel./fax: 577 133 980, tel.: 577 132 341 e-mail: luhainfo@mesto.luhacovice.cz Magická

Více

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Vraclav 52, 565 42 Tel.: 465 482 115 e:mail: škola@vraclav.cz www: zsvraclav.cz Číslo projektu Název šablony Vyučovací předmět Vzdělávací

Více

METODIKA PSANÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

METODIKA PSANÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE METODIKA PSANÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE I. Obsah seminární práce strana 1: úvodní strana (VIZ PŘÍLOHA NA KONCI) strana 2: prohlášení (VIZ PŘÍLOHA NA KONCI) strana 3: poděkování vedoucímu (VIZ PŘÍLOHA NA KONCI)

Více

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Domácí veřejnost si prvního prezidenta České republiky Václava Havla uchová v paměti zejména jako

Více

Příloha č. 3 k usnesení Rady HMP č. 811 ze dne 22. 4. 2014

Příloha č. 3 k usnesení Rady HMP č. 811 ze dne 22. 4. 2014 Příloha č. 3 k usnesení Rady HMP č. 811 ze dne 22. 4. 2014 Celoměstské programy podpory aktivit národnostních menšin na území hl. m. Prahy pro rok 2014 2001 Bělorusové PAHONIA 27038491 Překlad z běloruštiny

Více

www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz

www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz Cíle projektu: PAMÁTKY A PŘÍRODA KARLOVARSKA Regionální internetová topografická encyklopedie Karlovarského kraje Popularizace Karlovarského kraje a zvýšení zájmu o ochranu

Více

Antonín Dvořák 1841-1904. světoznámý hudební skladatel

Antonín Dvořák 1841-1904. světoznámý hudební skladatel Antonín Dvořák 1841-1904 světoznámý hudební skladatel Kořeny slavného hudebníka Dvořákova rodina žila od roku 1818 v Nelahozevsi (střední Čechy). Všichni Antonínovi předci z otcovy strany byly řezníci

Více

SSOS_CJL_3.07 Josef Václav Sládek

SSOS_CJL_3.07 Josef Václav Sládek Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_CJL_3.07

Více

MODLI SE TO NEJTĚŽŠÍ JE ZA SVOU SMRT SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU...

MODLI SE TO NEJTĚŽŠÍ JE ZA SVOU SMRT SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU... MODLI SE ZA SVOU SMRT TO NEJTĚŽŠÍ JE SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU... Dag Hammarskjöld (1905-1961) švédský spisovatel a diplomat, generální tajemník

Více

Ročník V. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník V. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Komunikační a slohová výchova Praktické a věcné čtení Praktické a věcné naslouchání Základy mluveného projevu Pozdrav, oslovení, omluva, prosba, vzkaz, zpráva, oznámení, vyprávění, dialog, mimika, gesta

Více

Pracovní list Jan Drda, Ludvík Aškenazy

Pracovní list Jan Drda, Ludvík Aškenazy Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Pracovní

Více

vidění [ož! Úprky. svůj volný čas, aby popsali, zakreslili, zřotograřovalí život lidu v jeho

vidění [ož! Úprky. svůj volný čas, aby popsali, zakreslili, zřotograřovalí život lidu v jeho JOSEF KOREJZ - BLATINSKÝ V dějinách českého národopisu a Iolklortstíky hrají značnou úlohu vlastivědní pracovníci-samouci, kteří se seznámili s odbornou llteraturou, nalezli zalíbení ve vlastním etnografickém

Více

PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída

PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída V jedné malé chaloupce žila babička dědeček a jeden malý kluk jménem Toník. Blížily se Vánoce a Toník byl čím dál víc nedočkavý, až do té doby když k

Více

SEZNAM ČESKÝCH ČASOPISŮ ODEBÍRANÝCH KNIHOVNOU DÚ k 1. lednu 2015

SEZNAM ČESKÝCH ČASOPISŮ ODEBÍRANÝCH KNIHOVNOU DÚ k 1. lednu 2015 ČASOPISY ODEBÍRANÉ KNIHOVNOU DÚ V ROCE 2015 Seznam časopisů obsahuje abecedně seřazený soupis titulů, které budou k dispozici v knihovně Divadelního ústavu v roce 2015. Soupis je rozdělen do tří částí

Více

INGEBORG BACHMANN. Personální bibliografie Z DÍLA INGEBORG BACHMANN. Knihy

INGEBORG BACHMANN. Personální bibliografie Z DÍLA INGEBORG BACHMANN. Knihy INGEBORG BACHMANN Personální bibliografie Z DÍLA INGEBORG BACHMANN Knihy Básně. [Z německého originálu vybrala, přeložila a ediční poznámku napsala Michaela Jacobsenová]. 1. vyd. Praha : ERM, 1997. Poezie.

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 32 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VÝUKOVÝ MATERIÁL. 32 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy VÝUKOVÝ MATERIÁL Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf,příspěvková organizace Bratislavská 2166,407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz,tel.+420412372632 Číslo

Více

ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY

ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY MODELOVÝ TEST Z ČESKÝCH REÁLIÍ Tato část zkoušky má 30 úloh. Maximální počet bodů je 30. Vyberte u testových úloh 1 30 jedno správné řešení

Více

Strašlivá Podívaná - hudební skupina z Plzně

Strašlivá Podívaná - hudební skupina z Plzně Strašlivá Podívaná - hudební skupina z Plzně Hudební skupina Strašlivá Podívaná vznikla na jaře 1988 a v roce 2013 tedy dosáhla věku 25 let. Písničky Strašlivky vycházejí z inspirací historickými a fantazijními

Více

Dokument B: Podobizna Františka Kupky a paní Eugénie Kupkové olej, 1908)

Dokument B: Podobizna Františka Kupky a paní Eugénie Kupkové olej, 1908) FRANTIŠEK KUPKA ÚROVEŇ A I. Dvě vlasti Malíř František Kupka (1871-1957) pocházel z východních Čech. Dětství prožil v Dobrušce, kde se vyučil sedlářem. Díky svému výtvarnému talentu byl však doporučen

Více

září 2013 Světová a česká literatura od starověku po 18. století 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň)

září 2013 Světová a česká literatura od starověku po 18. století 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň) Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_05_14. Kolonialismus a Evropa před 1. světovou válkou

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_05_14. Kolonialismus a Evropa před 1. světovou válkou Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - popíše osídlení Evropy po rozpadu západořímské říše - charakterizuje první státní útvary na

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5)00/34)0211. Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0106. Dějepis. Mgr.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5)00/34)0211. Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0106. Dějepis. Mgr. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5)00/34)0211 Zlepšení podmínek

Více

Zleva Hugo Dokládal, 1. třída, Lucie Vávrová, 6. třída, Anna Bentaous, 7. třída, žáci ČŠBH Paříž. Kategorie (6 10 let)

Zleva Hugo Dokládal, 1. třída, Lucie Vávrová, 6. třída, Anna Bentaous, 7. třída, žáci ČŠBH Paříž. Kategorie (6 10 let) Časopis žáků a učitelů České školy bez hranic v Paříži. Vychází od října 2013.. Číslo 5 Červen 2015 Seznamte se s laureáty ceny Josefa Palivce! V tomto čísle:!! Překladatelé mezi námi Prvňákem na konci

Více

Nabídka vzdělávacích programů pro studenty středních škol

Nabídka vzdělávacích programů pro studenty středních škol Nabídka vzdělávacích programů pro studenty středních škol VZDĚLÁVACÍ POŘAD Poznejte životní osudy učitele národů zakladatele moderní výchovy. Přesvědčte se, že skrze vzdělání lze změnit svět. Má-li člověk

Více

Přesídlování a vyhlazování obyvatelstva syndrom moderních dějin

Přesídlování a vyhlazování obyvatelstva syndrom moderních dějin si Vás dovoluje pozvat na mezinárodní vědeckou konferenci Přesídlování a vyhlazování obyvatelstva syndrom moderních dějin 11. 12. listopadu 2014 Vila Lanna, Praha Historický ústav Akademie věd ČR, v. v.

Více

Pražské jaro 1968 v Československu

Pražské jaro 1968 v Československu Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

Výběr z nových knih 9/2015 ostatní společenskovědní obory

Výběr z nových knih 9/2015 ostatní společenskovědní obory Výběr z nových knih 9/2015 ostatní společenskovědní obory 1. Bezpečný internet : chraňte sebe i svůj počítač / Mojmír Král -- První vydání Praha : Grada Publishing, a.s., 2015 -- 183 stran ISBN 978-80-247-5453-6

Více

Název: Přínos starověkých Egypťanů dnešku Autor: Předmět, téma: Třída: Datum vytvoření: Projekt: Popis:

Název: Přínos starověkých Egypťanů dnešku Autor: Předmět, téma: Třída: Datum vytvoření: Projekt: Popis: Název: Přínos starověkých Egypťanů dnešku Autor: Karla Dokoupilová Předmět, téma: Dějepis, Nejstarší civilizace - Egypt Třída: šestá Datum vytvoření: 2. ledna 2012 Základní škola a Mateřská škola Bohuňovice

Více

Citace v odborném textu. Jitka Kominácká

Citace v odborném textu. Jitka Kominácká Citace v odborném textu Jitka Kominácká Úvod Uvádí se pouze přímé citace Neuvádí se nepřímé citace (pravidla českého pravopisu, učebnice matematiky, slovník cizích slov, ) - nepřímé citace jsou ty, do

Více

Žánr fantasy jako zdroj inspirace pro současné umělecké obory Představení vlastní oblíbené fantasy literatury a její převedení do výtvarného díla

Žánr fantasy jako zdroj inspirace pro současné umělecké obory Představení vlastní oblíbené fantasy literatury a její převedení do výtvarného díla Maturitní práce z Estetické výchovy 2014 1. Témata maturitních prací 1. Fantasy a umění, aneb od knihy k obrazu Žánr fantasy jako zdroj inspirace pro současné umělecké obory Představení vlastní oblíbené

Více

Narozen 1810 v Praze Básník, prozaik, ochotník (jako ochotník se seznámil s Eleonorou Šomkovou - Lori) Nejvýznamnější představitel českého romantismu

Narozen 1810 v Praze Básník, prozaik, ochotník (jako ochotník se seznámil s Eleonorou Šomkovou - Lori) Nejvýznamnější představitel českého romantismu Jméno autora: Mgr. Hana Boháčová Datum vytvoření: 23.01.2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_20_CJL_L Ročník: II. Český jazyk a literatura Vzdělávací oblast: Jazykové vzdělávání a komunikace, Estetické vzdělávání

Více

Na základě těchto oznámení udávají níže uvedené tabulky datum, od kterého lze diagonální kumulaci uplatnit.

Na základě těchto oznámení udávají níže uvedené tabulky datum, od kterého lze diagonální kumulaci uplatnit. 30.6. CS Úřední věstník Evropské unie C 214/5 Oznámení Komise o datu použití Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu nebo protokolů o pravidlech původu upravujících

Více

VY_32_INOVACE_17 B. Smetana : Vltava_37

VY_32_INOVACE_17 B. Smetana : Vltava_37 VY_32_INOVACE_17 B. Smetana : Vltava_37 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo projektu :

Více

Cesta života / Cesta lásky

Cesta života / Cesta lásky Kudy do nebe Cesta života / Cesta lásky Cesta života Smyslem života není jen někam jít. Chceme-li, aby náš život měl smysl, je třeba mít cíl, který stojí za to, abychom kvůli němu občas museli překonat

Více

ANARCHISTIČTÍ BUŘIČI

ANARCHISTIČTÍ BUŘIČI ANARCHISTIČTÍ BUŘIČI MODERNÍ UMĚLECKÉ SMĚRY NA PŘELOMU 19. A 20. STOLETÍ AUTOR Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ 6. 10. 2012 ROČNÍK TEMATICKÁ OBLAST PŘEDMĚT KLÍČOVÁ SLOVA ANOTACE METODICKÉ POKYNY 3. ročník

Více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2970 Identifikátor materiálu Název klíčové aktivity Vzdělávací oblast Vzdělávací předmět / obor Tematický

Více

Autor: Mgr. Lucie Baliharová. Téma: Májovci II., Hálek, Heyduk, Světlá, Arbes

Autor: Mgr. Lucie Baliharová. Téma: Májovci II., Hálek, Heyduk, Světlá, Arbes Název školy: Základní škola Dukelských bojovníků a mateřská škola, Dubenec Autor: Mgr. Lucie Baliharová Název : VY_32_INOVACE_12/15_Literatura 17. 19. století Téma: Májovci II., Hálek, Heyduk, Světlá,

Více

DVĚ BIBLICKÉ LEKCE O DUCHU SVATÉM

DVĚ BIBLICKÉ LEKCE O DUCHU SVATÉM DVĚ BIBLICKÉ LEKCE O DUCHU SVATÉM Radka Josková 1. LEKCE JAN 7,38 CÍL: vzbudit žížeň po Duchu svatém, touhu, otevřít srdce TÉMA: voda v přírodě a jak je to bez ní, voda v Bibli, Boží zaslíbení VĚK: předškolní

Více

ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ 2.

ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ 2. ČESKÉ NÁRODNÍ OBROZENÍ 2. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje květen 2011 Mgr. Domalípová Marcela, Mgr. Fořtová Jana 1 z 16 Etapy a cíle:

Více

Jihovýchodní Evropa. (Balkánské země)

Jihovýchodní Evropa. (Balkánské země) Jihovýchodní Evropa (Balkánské země) Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Dalibor POPELKA. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF

Více

ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY MODELOVÝ TEST Z ČESKÝCH REÁLIÍ

ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY MODELOVÝ TEST Z ČESKÝCH REÁLIÍ ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY MODELOVÝ TEST Z ČESKÝCH REÁLIÍ 1 1. Který den se v Česku rozdávají vánoční dárky? A) 6. ledna. B) 24. prosince. C) 25. prosince. D) 26. prosince.

Více

Czech National Committee of Historians

Czech National Committee of Historians Czech National Committee of Historians Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., Vlašská 9, CZ-118 40 Praha 1 Tel: +420 257 286 362, Fax: +420 257 531 121 e-mail: panek@kav.cas.cz kocian@usd.cas.cz http://www.cnkh.usd.cas.cz

Více

Mgr. Hana Ševčíková Mgr. Ludmila Reslerová, Ph.D. Mgr. Barbora Paráková PhDr. Danuše Tomanová, CSc. Bc. Kateřina Marková

Mgr. Hana Ševčíková Mgr. Ludmila Reslerová, Ph.D. Mgr. Barbora Paráková PhDr. Danuše Tomanová, CSc. Bc. Kateřina Marková ZÁPIS č. 3/2009 z porady Ediční komise Fakulty zdravotnických věd konané dne 3. 11. 2009 v 14:30 h v zasedací místnosti na sekretariátě Ústavu sociálního lékařství a zdravotní politiky Přítomni: doc. PhDr.

Více

Název: Osídlení Evropy

Název: Osídlení Evropy Název: Osídlení Evropy Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, sociogeografie, historie Ročník: 5. (3. ročník vyššího

Více

VY_32_INOVACE_06.5b 1/28 3.2.06.05b Riskuj NÁRODNÍ OBROZENÍ NÁRODNÍ OBROZENÍ

VY_32_INOVACE_06.5b 1/28 3.2.06.05b Riskuj NÁRODNÍ OBROZENÍ NÁRODNÍ OBROZENÍ VY_32_INOVACE_06.5b 1/28 3.2.06.05b Riskuj NÁRODNÍ OBROZENÍ NÁRODNÍ OBROZENÍ OSOBNOSTI 1 Jak se jmenoval český jazykovědec, autor první české mluvnice, který svá díla psal německy a latinsky a nevěřil

Více

Cvičení z českého jazyka povinně volitelný předmět 9. ročník. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

Cvičení z českého jazyka povinně volitelný předmět 9. ročník. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Cvičení z českého jazyka povinně volitelný předmět 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Cvičení z českého jazyka se vyučuje

Více

Islám v České republice. Jana Virágová

Islám v České republice. Jana Virágová Islám v České republice Jana Virágová http://www.dailymail.co.uk/news/article-1351251/number-british-muslims-double-5-5m-20-years.html Islám v českých zemích, ČSR, ČSSR nezprostředkované zkušenosti Rakousko-Uhersko:

Více

HLADÍK Karel. sochař, rodák z Královy Lhoty

HLADÍK Karel. sochař, rodák z Královy Lhoty HLADÍK Karel sochař, rodák z Královy Lhoty OBEC KRÁLOVA LHOTA Vydáno obcí u příležitosti 100. výročí narození Karla Hladíka Vydavatelství Mgr. Petr Prášil; Zimní 1580, 253 01 Hostivice; tel: +420 603 551

Více

ŽIVOTOPIS. Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice. Autor: PaedDr. Miroslava Křupalová

ŽIVOTOPIS. Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice. Autor: PaedDr. Miroslava Křupalová ŽIVOTOPIS Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Autor: PaedDr. Miroslava Křupalová III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN

Více

Pojem Podle Ottova slovníku Podle Ottova slovníku Encyclopedia Britannica Podle prof. C. Tiedemanna Šířeji může být uměním všechno

Pojem Podle Ottova slovníku Podle Ottova slovníku Encyclopedia Britannica Podle prof. C. Tiedemanna Šířeji může být uměním všechno Text Umění Než se budeme zabývat jednotlivými druhy umění, zkusme se zamyslet nad tím, jak ho definovat. Je spojeno s člověkem od pradávna? Co všechno má člověku dávat? Je nezbytné? Potřebujeme ho ke každodennímu

Více

POETISMUS, SURREALISMUS

POETISMUS, SURREALISMUS ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ POEZIE POETISMUS, SURREALISMUS AUTOR Mgr. Jana Tichá DATUM VYTVOŘENÍ 11. 9. 2012 ROČNÍK TEMATICKÁ OBLAST PŘEDMĚT KLÍČOVÁ SLOVA ANOTACE METODICKÉ POKYNY 4. ročník Český jazyk a literatura

Více