Zápis ze setkání s gender focal pointy ke klíčové aktivitě č. 2 a klíčové aktivitě č. 4

Transkript

1 Zápis ze setkání s gender focal pointy ke klíčové aktivitě č. 2 a klíčové aktivitě č. 4 Datum: 6. srpna 2013 Čas konání: 8:45 14:30 Místnost: zasedací místnost č. 56, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Na Poříčním právu 1, Praha 2 Setkání realizováno v rámci projektu Optimalizace institucionálního zabezpečení rovných příležitostí žen a mužů (dále jako projekt ) Číslo projektu: CZ.1.04/5.1.00/ Přítomné a přítomni: Jméno Organizace 1. Čechová Miroslava, Bc. MPSV, realizační tým projektu 2. Ferrarová, Eva, PhDr., PhD. MV, gender focal point 3. Frýdová Hana, PhDr. MŠMT, gender focal point 4. Jonitová Bronislava, Mgr. MO, gender focal point 5. Kaucká Lenka, Mgr. FDV, řízení projektu 6. Končelová Hana, Mgr. MPSV, realizační tým projektu 7. Kozlíková Pavlína, Mgr. MPSV, realizační tým projektu 8. Klímová Lenka, Mgr. MPSV, gender focal point 9. Křížová Blažena, PhDr. FDV, řízení projektu 10. Lustigová Andrea, Ing. MSp, zástupkyně gender focal point 11. Návarová Jindřiška, Mgr. MPSV, realizační tým projektu 12. Nestával František, Bc. MPO, gender focal point 13. Niklová Kateřina, PhDr. MF, gender focal point 14. Řezanka Marek, Mgr. ČSÚ 15. Sajfrtová Hana MPSV, gender focal point 16. Samohel Pavel, Mgr. MŽP, zástup gender focal point 17. Scháněl Martin, Ph.D., PhDr. MPSV 18. Skopalová Monika, Bc. MPSV, realizační tým projektu 19. Šafařík Radan, Mgr. MPSV 20. Šimandlová Nikola Alternativa 50+, o.p.s. 21. Zachariášová Lucia, JUDr. MPSV, supervizorka projektu Omluveny: Jméno Organizace 1. Dvořák Pavel, JUDr. MMR, gender focal point 2. Kalivodová Kateřina, Mgr. MK, gender focal point 3. Košičková Vladimíra MZV, gender focal point 4. Marcalíková Olga, PaedDr. MD, gender focal point 5. Marečková Lenka MŽP, gender focal point 6. Markovičová Petra, Mgr. MZ, gender focal point 7. Skuhrovcová Ivana, Mgr. MZE, gender focal point 1

2 Projekt zahrnuje následující klíčové aktivity, k nimž bude dále v zápise odkazováno: 1. Prohloubení spolupráce s partnery, vytvoření tematické sítě, řízení a administrace projektu; 2. Vytvoření strategie pro zabezpečení rovných příležitostí žena mužů a její pilotní ověření (dále jako strategie ); 3. Optimalizace sběru dat k hodnocení naplňování principů rovných příležitostí žena mužů (dále jako statistiky ); 4. Posuzování dopadů legislativních i nelegislativních návrhů předkládaných vládě ČR do oblasti rovných příležitostí žen a mužů (dále jako metodika ). Program setkání: 8:45 9:00 Prezence 9:00 9:10 Úvodní slovo Jan Dobeš (náměstek ministra práce a sociálních věcí pro sociální začleňování a rovné příležitosti) 9:10 10:05 Projektový blok Prezentace projektu jeho cíle, klíčové aktivity, výstupy, vzájemná spolupráce a přínosy pro praxi gender focal pointů (oddělení rovných příležitostí žen a mužů MPSV) 10:05 10:20 Diskuse 10:20 10:40 Coffee break 10:40 12:10 Praktická část Výsledky vstupní analýzy - sdílení zkušeností a dobré praxe Brainstorming, podněty k přípravě strategie a metodiky 12:10 12:45 Coffee break 12:45 14:15 Blok zaměřený na aktuální téma Age Management koncept, souvislosti, Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí (Hana Končelová, MPSV) Projekt OP LZZ Pracujme společně (Lenka Klímová, MPSV) Age Management - příklady z dobré firemní praxe (Linda Sokačová, Alternativa 50+) 14:15 14:30 Diskuse a závěr 2

3 1. Úvodní slovo Lucia Zachariášová: uvítala přítomné a předala slovo řediteli odboru sociálního začleňování a rovných příležitostí Martinu Schánělovi. Martin Scháněl: omluvil pana náměstka Jana Dobeše. Uvedl, že se jedná o první setkání k projektu a oddělení rovných příležitostí žen a mužů MPSV (dále jako oddělení ) se těší na spolupráci s gender focal pointy dále jako GFP ). Výstupy budou potřebné pro další práci oddělení a také spolupráci s GFP. Požádal proto o otevřenost a neformálnost v komunikaci. Lucia Zachariášová: představila program setkání. Následně představila projektový tým a hostky (Lenka Klímová, Nikola Šimandlová, Lenka Kaucká, Blažená Křížová). 2. Projektový blok Lucia Zachariášová: Zahájila prezentaci projektu. Shrnula přípravu projektu a důvody jeho vzniku. Cílem projektu je identifikovat, porovnat a vyhodnotit přenositelné nástroje pro dosažení rovnosti žen a mužů, dále vytvořit tematickou síť s partnery projektu (Slovensko a Rakousko) a navázat s nimi užší spolupráci. Vznikne také databáze expertek a expertů v genderové oblasti z České republiky, Rakouska a Slovenska, kterou můžeme následně nabídnout k využití GFP. Vznikne dále strategie rovných příležitostí žen a mužů a bude také optimalizováno fungování Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů (dále jako Rada ) a jejích výborů a pracovní skupiny. Mělo by dojít k optimalizaci sběru statistických dat s návrhem na možné zlepšení zaměření těchto dat. Lucia Zachariášová také stručně představila klíčové aktivity projektu a kolegyně, které mají jednotlivé klíčové aktivity na starosti. Řekla, že by oddělení rádo řešilo v rámci projektu také optimalizaci postavení GFP na jednotlivých resortech. Uvedla neformálního partnera projektu, kterým je ČSÚ. Sdělila, že záměrem oddělení je vycházet z různých zahraničních podkladů, indikátorů, z dokumentů Rady EU vycházejících z Pekingské akční platformy apod. Dále by měla být v rámci projektu vytvořena metodika posuzování a dopadů materiálů předkládaných vládě ČR do oblasti rovnosti žen a mužů. Hana Končelová: pokračovala v představení své klíčové aktivity (č. 2) týkající se tvorby strategie. V naplnění své klíčové aktivity vidí šanci pro vytvoření podmínek pro uznání toho, že rovnost žen a mužů je veřejným zájmem a je dlouhodobým cílem. Oddělení chce proto systematicky vyhodnocovat politiky v oblasti rovných příležitostí žen a mužů, dát jim řád a rámec, což umožní jednat efektivněji a dostat se na úroveň, kde již některé vyspělejší země jsou. Hana Končelová dále uvedla, že Světové ekonomické fórum zveřejnilo v roce 2012 globální gender gap index hodnotící faktory důležité pro rovnost žen a mužů, kterými jsou ekonomická participace, politické rozhodování, zdraví apod. Česká republika je na 73. místě, před námi je například Čína a Ghana. Při tvorbě strategie proto budeme navazovat na klíčové dokumenty EU i mezinárodní, kterými jsou Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW), Pekingská deklarace a akční platforma, Evropský pakt pro rovnost žen a mužů ( ), Strategie EU pro rovnost žen a mužů a další. Dále Hana Končelová sdělila, že již byla vytvořena základní osnova samotné strategie. Východiska, která máme, a současně ambice, které by měla strategie naplňovat, jsou zejména práce s fakty a opora ve statistice a výsledcích šetření. Bude zohledněn také politický a právní, společenský a praktický kontext. Dále chceme stavět na spolupráci s relevantními aktéry a aktérkami. 3

4 Při implementaci chceme definovat základní principy, stanovit kritéria a jednoznačné cíle, ke kterým chceme dojít, včetně stanovení indikátorů, jimiž můžeme výsledek měřit. Všechny oblasti bychom chtěli provázat a podchytit, jak se vzájemně ovlivňují. Strategie by měla dále popsat aktuální a cílový stav, kam se chceme dostat, a nástroje, které k tomu budeme potřebovat. V oblasti implementace strategie se budeme věnovat možným nástrojům vč. jejich případných úprav, aktérům, finančnímu rámci (jak je strategie navázána na státní rozpočet, zdroje z EU v projektech apod.) a mechanismům pro kontrolu plnění strategie. Pavlína Kozlíková: představila klíčovou aktivitu č. 4 týkající se tvorby metodiky, která je podpůrnou součástí strategie. V ČR existují k hodnocení dopadů při přípravě legislativních i nelegislativních materiálů předkládaných vládě ČR dva dokumenty. Prvním jsou Legislativní pravidla vlády, kde se vyžaduje, aby v obecné části důvodové zprávy bylo zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace. Druhým dokumentem je Jednací řád vlády, který je v této otázce více explicitní, neboť hovoří o tom, že předkládací zpráva musí obsahovat zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen Současně není nikde popsáno, jak konkrétně by hodnocení mělo vypadat. Důsledkem nedostatečného zhodnocování materiálu jsou nerovné sociální a ekonomické dopady na jednotlivce i skupiny obyvatelstva. Dalším důsledkem je také nadměrné administrativní zatížení oddělení. Žádaným cílem je proto vytvoření metodiky, jak by hodnocení mělo vypadat jasný návod a pomůcka pro ty, kteří se účastní procesu připomínkování. Využita bude samozřejmě také inspirace v partnerských zemích projektu. Rakousko v roce 2007 zakotvilo proces připomínkování v dokumentu, který popisuje, jak má vypadat gender mainstreaming v legislativních dokumentech. Využívají metodu 4R, což je jasná a přehledná metoda zohledňující při tvorbě legislativních i nelegislativních materiálů dopady na rovnost žen a mužů pomocí čtyř modelových otázek kladených během celého procesu přípravy a tvorby materiálů. Inspirace bude čerpána nejen u partnerů projektu, ale také u dalších zemí, kde se již obdobné metodiky využívají. Například Norsko v rámci každého ministerstva hlídají genderový aspekt všech svých výstupů. Uplatňují také genderové rozpočtování. Jedno ministerstvo pak hraje roli koordinátora. Metodiku, kterou používají, z velké části převzali od Švédska. To ukazuje, že je možné přebrat dobrou praxi a tu aplikovat do vlastního kontextu. V rámci klíčové aktivity č. 4 vznikne konkrétní dokument metodika pro jednotlivá ministerstva a všechny relevantní aktéry a aktérky. Ta bude jasným návodem, jak hodnocení vytvářet, jak při přípravě návrhu zákona zohledňovat možné dopady na rovnost žen a mužů atd. Dalším přínosem bude navázání spolupráce s partnerskými zeměmi, zvýšení komunikace mezi ministerstvy, usnadnění práce při předkládání materiálů vládě ČR atd. Jindřiška Návarová: doplnila stručné informace ke klíčové aktivitě č. 3 - statistiky, jež však nebyla předmětem tohoto workshopu. Představila neformálního partnera této klíčové aktivity, kterým je ČSÚ. Dále upozornila, že v listopadu 2013 by mělo proběhnout další workshop s GFP na toto téma, a to zejména vzhledem k důležitosti vytvoření návrhů na statistickou oporu. 4

5 3. Diskuse Lucia Zachariášová: otevřela prostor pro diskusi. František Nestával: uvedl, že sběr dat již na ministerstvech částečně probíhá. Doufá, že tyto nové materiály budou využitelné. Za MPO sbírá data o zastoupení žen a mužů na jednotlivých úrovních řízení. Od oddělení by chtěl návod, která další data, jsou relevantní. Eva Ferrarová: řekla, že v prezentacích zaznělo mnoho informací. Ocenila by souhrnnou informaci o tom, co se od GFP očekává, čím konkrétně mohou přispět apod. Lucia Zachariášová: k tomu uvedla, že v praktické části dnešního workshopu budou okruhy otázek vztahující se k představovaným klíčovým aktivitám, které budou specifičtější a srozumitelnější, a bude již na tomto setkání možné se k aktivitám detailněji vyjádřit. František Nestával: navrhl, že seznam GFP by měl být aktualizovaný a dostupný všem, především samotným GFP. Dále také doplnil, že výhoda je, pokud je GFP na své pozici delší dobu. Když se lidé mění, ztrácí se know-how. Eva Ferrarová: požaduje vznik strategie a metodiky, která by obsahovala také konkrétní návod, jak prosazovat opatření, jakými konkrétními kroky je naplňovat atd. Návod by měl být založen na legislativních možnostech a vycházet z mezinárodních zkušeností. Eva Ferrarová dále uvedla, že v Prioritách a postupech vlády při prosazování rovných příležitostí žen a mužů (dále jako Priority ) jsou cíle, které jsou těžko plnitelné, např. zvýšení podílu žen v rozhodovacích pozicích na ministerstvech. Zeptala se tedy, zda bude metodika návod pro to, jak prosazovat nastavené Priority v praxi? Lucia Zachariášová: řekla, že strategie nebude všespásná. Neměla by být také nadměrně obsáhlá. Cílem strategie je míněno to, aby všechny aktivity byly navázány do sebe včetně činnosti Rady a jejích výborů a pracovní skupiny. Výbory mohou produkovat nástroje, prostřednictvím kterých by byly naplňovány cíle strategie a úkoly v Prioritách. Dost práce je na GFP. Chceme sjednocovat praxi na ministerstvech, a proto je nutná oboustranná komunikace. V případě, že si GFP nejsou jisti, jak naplňovat cíle, je možné poskytnout nástroje, dokumenty či další návod pro naplnění jednotlivých úkolů ze strany oddělení. Novou koordinační osobou GFP je Hana Končelová. Je možné se na ni obracet s veškerými dotazy. František Nestával: požádal, aby oddělení napsalo, s kým mohou GFP v rámci projektu komunikovat. Ideální by bylo, kdyby byly zaslány GFP jména osob (vč. ové adresy), které jsou v projektu zapojeny a v jaké oblasti. 4. Praktická část Lucia Zachariášová: po krátké přestávce sdělila, že bude následovat praktická část, ve které prosí GFP o aktivní účast a zapojení do diskuse, neboť podněty od GFP potřebuje projektový tým pro další postup ve své práci. 5

6 Hana Končelová: otevřela diskusi ke klíčové aktivitě č. 2 týkající se strategie, a to nad následujícími otázkami: a. Jaké strategické cíle řešené vaším resortem by měly být zahrnuty do strategie? Jaké konkrétní úkoly, nebo strategické oblasti? Eva Ferrarová: navrhla, že by se mělo jednat především o oblast řízení lidských zdrojů veřejné správy a samosprávy MV by mělo řídit samosprávu v oblasti lidských zdrojů, čehož jsou rovné příležitostí nedílnou součástí, a tudíž by měla být oblast samosprávy ve strategii také řešena. Lucia Zachariášová: se dotázala paní Evy Ferrarové, jak se v současné době staví MV k domácímu násilí. Eva Ferrarová: odpověděla, že situace se zlepšila. Poslední dobou útvary, které mají na starosti násilí na ženách, se k tématu staví pozitivně. Naopak v minulosti přetrvávala tendence, že násilí na ženách neexistuje, případně nebyly k dispozici osoby, které se touto problematikou více zaobíraly. František Nestával: připomněl, že na MPO existuje metodika, jak přijímat zaměstnance. V současné době se však postupy na jednotlivých ministerstvech různí. Pokud by existovala jednotná metoda v této oblasti, bylo by to podle jeho slov snazší. Hana Končelová: odpověděla, že k tomu je zapotřebí zmapovat podmínky v jednotlivých resortech a nastavit jednotlivá kritéria, aby se podmínky srovnaly. Hana Končelová se také dívala na dotazníky pro GFP zpracované v minulosti Evou Ferrarovou, z nichž vyplývá, žen postavení GFP na jednotlivých resortech je velmi různé a liší se i podmínky. František Nestával: ještě doplnil, že podmínky jsou závislé na politické situaci. V okamžiku výměny vlády se mění také směr, kterým se ministerstvo dosud ubíralo. To je problematické, protože se začíná stále znovu. Podle jeho názoru by bylo ideální, pokud by existoval plán, který se bude plnit bez politického vlivu. František Nestával se dále domnívá, že pokud bude prosazování rovných příležitostí fungovat na ministerstvech, inspiruje to společnost, do které se tak změny dostanou. Hana Končelová: odpověděla, že jedním z možných řešení je vytvořit optimální variantu strategie. Je také třeba vyhledávat aktivně partery, ať již v neziskových organizacích, či firmách. Eva Ferrarová: sdělila, že dalším problémem je, že resorty neznají neziskovky, bylo by dobré, kdyby vznikla databáze NNO, aby si resorty mohly vybrat z druhé strany. Dotační řízení, která vyhlašují jednotlivé resorty, jsou neprůhledná a nepřehledná. NNO se dozví pozdě, často vůbec. Bylo by také dobré se zabývat tím, aby dotační řízení byla přehledněji zpracována. Lucia Zachariášová: se dotázala paní Bronislavy Jonitové, zda by bylo možné spojit se strategií také připravovaný akční plán obrany, s ohledem na to, že strategie, která vznikne z projektu, je plánována do roku Zeptala se také, zda paní Jonitová vidí jako přínosné, případně v rámci strategie navrhnout schválení akčního plánu obrany vládou ČR. Bronislava Jonitová: sdělila, že v současné chvíli je vznik tohoto akčního plánu MO v řízení. Dále uvedla, že propojit se strategií určitě lze, nicméně již nyní plánují, že by nejdříve tento dokument vznikl jako dokument MO. Následně je možné zvážit další kroky. Lucia Zachariášová: oslovila paní Kateřinu Niklovou a zeptala se na gender budgeting, ke kterému v současné době existuje brožurka, která by nicméně zasloužila revizi. Strategie by mohla přístup k gender budgetingu a jeho využívání pomoci měnit. 6

7 Kateřina Niklová: upozornila, že otázka genderu je v současné době, kdy se řeší především rozpočet, vnímána spíše jako nadstavba, nicméně diskuse k tomuto tématu již proběhla dříve a bylo by možné podniknout nějaké kroky. Lucia Zachariášová: se dále zeptala, zda by v ideální situaci bylo možné propojit strategii se státním rozpočtem obecně, nebo i do něj implementovat hledisko gender budgetingu. Požádala o zhodnocení, jaké jsou podle Kateřiny Niklové možné cesty. Kateřina Niklová: odpověděla, že v ideálním případě by implementace gender budgetingu do státního rozpočtu možná byla. Potom by bylo vhodné také zhodnocovat dopady. V současné době se příprava gender budgetingu zastavila u specifikace kritérií. Dále navrhla, že způsob, kterým by bylo možné gender budgeting zavést, je přes kraje. Spolupráce se Svazem měst a obcí je také možná a žádoucí, neboť ti vidí reálné dopady při zavádění různých strategií a metod. Lucia Zachariášová: řekla, že by stálo za to inspirovat se v zahraničí. Při sestavování rozpočtu v ČR se kapitoly dělají podle ministerstev, je proto těžší tam zhodnocovat dopady na rovnost žen a mužů. Stálo by za to zjistit, jak v zahraničí gender budgeting realizují. Kateřina Niklová: řekla, že přístupy dalších zemí zmapovali před deseti lety v rámci metodiky a zjistili, že není mnoho zemí, které by sestavovaly rozpočet jako v ČR. Konkrétní nakládání s financemi je na resortech, v jiných zemích mají gender budgeting zcela odděleně, příkladem je Francie, kde žije gender budgeting svým životem. Bylo by vhodné udělat srovnání po deseti letech. Eva Ferrarová: Gender budgeting se dělá na úrovních samosprávy ve většině zemí, kromě Rakouska, kde mají v ústavě dáno, že všechny úrovně samosprávy musí dělat gender budgeting. Dodala, že největší odborník na gender budgeting je ze Zimbabwe. Lucia Zachariášová: se zeptala pana Samohela, zda MŽP využívá metodiku dopadů velkých staveb s dopady do životního prostředí na rovnost žen a mužů, kterou v minulosti zpracovalo. Pavel Samohel: se představil jako zástup za kolegyni Lenku Marečkovou, která je na dovolené. Řekl, že se na MŽP v poslední době velmi střídaly osoby na pozici GFP. On s touto metodikou seznámen není. Je ale možné o této věci dále komunikovat s kolegyní Marečkovou. b. Co se povedlo na jednotlivých resortech, jaký postup se osvědčil, co funguje a zaslouží si být ve strategii zohledněno? Eva Ferrarová: zmínila, že je důležitá funkce pracovní skupiny pro rovnost žen a mužů na každém resortu. Pokud vnitroresortní skupina pracuje, je možné prosazovat opatření do dalších útvarů. Řekla, že členům a členkám pracovní skupiny z Priorit vybrala, co mají jednotlivé odbory dělat a neoficiálně jim tyto body poslala, aby se na to podívali. To, že jsou členy a členkami pracovní skupiny, je přitom jedinou možností, jak je s tímto oslovit. Lucia Zachariášová: se GFP se zeptala, jaké mají zkušenosti s vedením pracovních skupin, a zda je dobré, když vedení pracovní skupiny zaštiťuje náměstek, případně jiná výše postavená osoba na ministerstvu. Dodala, že jsou dvě možnosti, buď sjednotit fungující praxi, nebo se odvíjet od specifik jednotlivých resortů. Kateřina Niklová: zmínila, že pokud povede pracovní skupinu náměstek, může to být problematické, protože nemá čas se této aktivitě věnovat. V současné době je na MF členkou Rady jmenována vedoucí oddělení, která je lépe k zastižení. Současně je ustanovená vedoucí pracovní skupiny a členky jsou také na úrovni referentské. Má smysl, aby členy a členkami pracovní skupiny byly osoby, které se reálně podílí na prosazování změn v dané oblasti. To platí i pro členku/člena Rady. Tou by měla být 7

8 osoba, která se bude aktivně účastnit jednání a bude dále informovat členky a členy pracovní skupiny o dění na Radě. Dodala, že i z pozice referenta může vedoucí pracovní skupiny prosadit reálné změny, pokud se aktivně zapojuje. Bronislava Jonitová: doplnila, že vede pracovní skupinu MO sama a označila tento stav za operativnější. Eva Ferrarová: řekla, že má ve své pracovní skupině několik vedoucích a referentky/referentky. Podle jejího názoru je třeba to mít ošetřené z institucionálního hlediska. Upozornila na důležitost pokynu ministra, který pracovní skupinu zřizuje a na který navazuje vnitřní dokument vydaný ministrem, jenž nabádá všechny útvary MV, aby dodržovaly rovnost žen a mužů, aby ji prosazovaly atd. Zmíněné dokumenty tvoří standard, který musí všichni dodržovat. Potom je pro ni jako pro GFP snazší prosadit změny, neboť se odvíjí od pokynu samotného ministra. Hana Frýdová: odpověděla, že na MŠMT je existence pracovní skupiny ustavena dokumentem náměstka ministra. Jsou tak zakotveny všechny obdobné výbory a organizace. Navíc každý člen/členka musí dostat pověření náměstka ministra. Dobrou spolupráci se na MŠMT podařilo navázat s personálním útvarem. Pavlína Kozlíková: se přítomných v návaznosti na svou klíčovou aktivitu dotázala na následující otázky: c. Jaká je Vaše účast, jako GFP, na připomínkovém řízení? Případně, podílíte se jako GFP již na tvorbě návrhů materiálů předkládaných vládě ČR? Hana Frýdová: sdělila, že předkládané materiály připomínkuje pouze za odbor vzdělávací koncepce, v němž je zařazena. Do eklepu přístup nemá a nemá ani časové možnosti všechny předkládané materiály sledovat a hodnotit. Eva Ferrarová: řekla, že v organizačním řádu MV mají uvedeno, že personální oddělení má povinnost prosazovat rovnost žen a mužů. To v praxi znamená, že pokud přijde v připomínkovém řízení materiál, v němž je napsáno, že se týká rovných příležitostí žen a mužů, tak ho připomínkuje. Doplnila, že meziresortní připomínková řízení jdou většinou na legislativní oddělení a přestože jsou to i materiály mající vliv na rovnost žen a mužů, nedostanou se k ní, aby je mohla jako GFP připomínkovat. Konkrétně uvedla příklad návrhu na zřízení dětské skupiny, který musela složitě vyžádat. Je dobré, když oddělení rovných příležitostí zašle informaci o tom, že je v připomínkovém řízení návrh zákona s možným dopadem na rovnost žen a mužů. d. Vidíte reálné překážky v procesu připomínkového řízení z pohledu Vašeho resortu? Mohli byste navrhnout nějaké zlepšení ve Vašem resortu? Bronislava Jonitová: řekla, že přístup do eklepu nemá a ani by na připomínkování neměla čas. Nicméně sleduje vše, co se týká rovných příležitostí žen a mužů. Kancelář ministra jí tyto materiály k připomínkám zasílá. Dále doplnila, že na MO existuje vnitřní předpis, na základě kterého je personální oddělení povinné připomínkové místo. Připomínky, které vznáší, jsou proto brány v potaz. Eva Ferrarová: vidí problém v tom, že když vzniká návrh zákona např. návrh o státní službě, nedostane se k ní. Domnívá se, že řešení by mohlo být ukotveno v Prioritách jako úkol všem resortům, aby na vyžádání GFP poskytly návrh k připomínkám. 8

9 V současné době může být v některých případech příčinou nezohledňování možných dopadů na rovnost žen a mužů v návrzích striktní dodržování zákonů. Pokud například není v zákoníku práce, že se mají do vedoucích pozic přijímat ženy, potom to pro předkladatele je signál, že to není povinnost. Ideální by bylo, kdyby se v Prioritách objevily úkoly náročnější na prosazení, avšak s návodem, jak tyto úkoly naplnit. Například tedy s oporou v existujících zákonech. Pavlína Kozlíková: ukázala příklad toho, jak by mohl vypadat návod pro kontrolu rovných příležitostí v zákonech a předpisech, jež je inspirován rakouskou metodikou. Zeptala se, zda přítomní GFP shledávají podobný nástroj jako užitečná a zda se domnívají, že by podle tohoto návodu byl schopen běžný úředník (nezabývající se agendou rovných příležitostí žen a mužů) sám zhodnotit připravovaný návrh. Eva Ferrarová: upozornila, že zhodnocováním dopadů na rovnost žen a mužů se zpravidla zabývají právníci a právničky. Nejsou obvykle uzavření, že by nechtěli vědět, tato forma by jim mohla vyhovovat, s tím, že kdyby chtěli vědět více, tak si to mohou podklady vyžádat. Hana Frýdová: zdůraznila, že je třeba vytvořit takový návod, který zaujme a bude využíván. Eva Ferrarová: navrhla udělat pilotní ověření v resortech, požádat právníky, aby zkusili uplatnit hledisko na tom, na čem zrovna pracují a vyhodnotili, jak jim to jde nebo nejde. Lucia Zachariášová: se dotázala, zda by stálo za to nabídnout školení, na kterém by byla představena metodika? Měla by metodika mít kromě obecného rámce také konkrétní příklady, jak postupovat? Přítomní a přítomné jednohlasně souhlasili. Lucia Zachariášová dále pokračovala s tím, že oddělení metodiku zamýšlí jako pracovní nástroj. Prozatím nemá v plánu ji formalizovat. Dotázala se proto, zda si GFP myslí, že bude metodika tímto způsobem funkční, když bude v rámci projektu zpropagována a rozeslána na jednotlivá ministerstva přes GFP, ale nebude formální. Hana Frýdová: se domnívá, že na MŠMT by bylo možné metodiku formalizovat. Podle ní je nedostačující, když metodiku rozešle ona jako GFP s doporučením ji využívat. Dále navrhla, projednat toto téma na Radě. S tím, že by návrh měl vzejít od ministra jako předsedy Rady. Kateřina Niklová: doporučila zasvětit pro začátek do této problematiky právníky a právničky, kteří mají největší možnost zohlednění rovnosti žen a mužů do návrhu zákonů zapracovat. 5. Blok zaměřený na aktuální témata Hana Končelová: zahájila prezentaci k tématu age managementu. Na úvod shrnula demografický vývoj v ČR. Nejvýznamnější informací bylo, že v roce 2050 se vyrovná podle odhadů počet osob ekonomicky aktivních a neaktivních. Roste počet lidí, kteří jsou ve věku 50+. Upozornila na existenci Národního akčního plánu podporujícího pozitivní stárnutí pro období a pohovořila o jeho obsahu. Nakonec uvedla téma age managementu jako multidisciplinárního přístupu k podpoře a řízení demografických změn, zahrnuje témata celospolečenská, firemní i strategie pro úroveň jednotlivců, např. téma podpory slaďování osobního a pracovního života. Více viz prezentace v příloze č. 1 tohoto zápisu. Lenka Klímová: představila právě realizovaný projekt MPSV s názvem Pracujeme společně. Více viz prezentace v příloze č. 2 tohoto zápisu. Nikola Šimandlová: vystoupila s podrobnými informacemi k tématu age managementu. Více viz prezentace v příloze č. 3 tohoto zápisu. 9

10 6. Diskuse a závěr Hana Končelová: otevřela prostor pro závěrečnou diskusi, kterého však nikdo z přítomných nevyužil. Poděkovala tedy všem za účast a aktivní diskusi a za oddělení se s přítomnými rozloučila. Zapsala dne 20. srpna 2013: Bc. Miroslava Čechová, referentka projektu Schválila dne 20. srpna 2013: Lucia Zachariášová, supervizorka projektu, vedoucí oddělení rovných příležitostí žen a mužů 10