Pěstování pokusných rostlin ZS 2009/2010

Transkript

1 Pěstování pokusných rostlin ZS 2009/2010 Přednáška 1: Biodiverzita,, rostliny planě rostoucí,, rostliny pěstované,, vzájemn jemné vztahy, ochrana instituce, zákonyz Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra botaniky Botanická zahrada

2 Struktura přednp ednášky: 1. Biodiverzita obecné pojmy 2. Ochrana přírody: p tváří v tvář vymírání druhů, příčiny ohrožen ení,, způsoby ochrany, wildlife conservation - instituce, zákonnz konné normy, ochrana přírody p v ČR 3. Pěstované rostliny, příčiny genetické eroze, zákonné normy, mezinárodn rodní úmluvy na ochranu genových zdrojů pěstovaných rostlin, genové banky 4. Závěr 5. Doporučen ená literatura

3 Biologická diverzita (biodiverzita) = biologická rozmanitost Označuje všechny varianty a variabilitu, existující mezi živými organizmy uvnitř ekosystémů, v nichž tyto organizmy žijí. Diverzitu lze definovat jako počet všech existujících variant a jejich relativní četnost. Biologická diverzita zahrnuje všechny úrovně projevů života od ekosystémů až po chemické struktury na molekulární úrovni dědičnosti. Technology Assessment (U.S.Congress, Office of Technology Assessment, 1987)

4 Biologická diverzita zahrnuje tři t i různr zné aspekty: diverzitu uvnitř druhu diverzitu druhů (počet různých r druhů) diverzitu ekosystémů Rostliny, živočichové a mikroorganismy se účastní množstv ství procesů v přírodnp rodním m prostřed edí,, bez nichž by ani člověk k nemohl existovat. Ztrátu biologické diverzity na úrovni dědičnosti označujeme pojmem genetická eroze.

5 Ochrana přírody: p tváří v tvář vymírání druhů Teorie přírodnp rodního výběru se opírá o předpoklad, že e nové formy a posléze i nové druhy vznikají a udržuj ují se díky d nějakým n vlastnostem, které je zvýhodní oproti druhům, s nimiž si konkurují; ; z toho plyne, že e hůřh ůře e přizpp izpůsobené formy téměřt nevyhnutelně vymíraj rají. Ch.. Darwin (O původu p druhů,, 1859) především m o vzniku druhů poslední doba poznatky o vymírání (extinkci) druhů,, způsobených zejména činností člověka

6 Příčiny ohrožen ení biodiverzity: činnost člověka ničen ení,, degradace a fragmentace biotopů např.. vliv fragmentace prostřed edí malé populace méněm životaschopné - ohroženy (výpočty MVP minimáln lní velikosti populace) např.. deštn tné pralesy 40% všech v druhů rostlin a živočichů světa exploatace přírodnp rodních zdrojů (také sportovní a komerční lov) transfer nepůvodn vodních druhů rostlin, a živočichů,, včetnv etně jejich škůdců expanzivní rostliny (v ČR R aktuáln lní např.. křídlatka, k bolševn evník, ambrózie, netýkavka žláznatá Impatiens glandulifera) znečištění prostřed edí (komplex) růst lidské populace nároky na ornou půdup změna pěstitelských p technologií (např.. sečen ené louky) likvidace škůdců pěstovaných rostlin likvidace predátor torů

7 netýkavka žláznatá Impatiens glandulifera bolševník velkolepý Heracleum mantegazzianum křídlatka sachalinská Reynoutria sachalinensis

8 ambrózie peřenolist enolistá Ambrosia artemisifolia L. Asteraceae Area: General Height: : 1-5 feet Frequency: High Blooms: Late Summer

9 Množstv ství ohrožených druhů: taxonomické hledisko (definice a pojetí taxonů) World Conservation Monitoring Centre (WCMC) Cambridge mapy, databáze ohrožených druhů (cca ) International Union for Conservation of Nature and Natural Resources (IUCN): Červená kniha ohrožených druhů rostlin, živočichů a oblastí Poznámka: Conference on Crop Wild Relatives Conservation and Use, Agrigento, Sicily, September 2005: Pokud chceme chránit, musíme poznat taxon.

10 Z hlediska hospodářského významu biodiverzita v případp padě rostlin zahrnuje: rostliny pěstovanp stované rostliny planě rostoucí (zvláš áštní skupina: planě rostoucí příbuzné druhy) vzájemn jemné přechody, vzájemn jemná podmíněnost nost (rostliny zplaněné,, plevele)

11 Zemědělské plodiny Planě rostoucí rostliny plevele pěstované rostliny Domestikace Předzemědělské období (8000 let př.kr.) Primární plodiny Sekundární plodiny Zemědělské období Plané druhy Plevele Primární plevele Sekundární plevele Industrializace (po r.1900) Genetická eroze Vymírání Genetická eroze Zplaňování Genetická eroze Vymizení

12 Příklady: zplanělé (např. Cucurbita spp., Echinocystis lobata) planě rostoucí druhy, příbuznp buzné s pěstovanýmip stovanými: - využit ití ve šlechtění (např. Lactuca spp., u nás n Lactuca serriola) - nežádouc doucí Daucus carota subsp. carota (mrkvous) blízko Daucus carota subsp. sativus plevelné (invazivní plevele) plevelné nové alternativní plodiny (např. šrucha zelná - Portulaca oleracea, kozlíček polníček Valerianella locusta) plevelné minoritní obilniny (nebo také dříve u nás n pěstované,, nyní znovuobjevelé) ) bér b r vlašský ( (Setaria italica), Sorghum (čirok), Echinochloa frumentacea (ježatka), Digitaria sanguinea (rosička krvavá), Fagopyrum (pohanka)

13 vlivy zemědělsk lské revoluce

14 domestikace, šířen ení,, shromažď žďování 3500 egyptská královna Hatšetput dala přivézt 31 sazenic kadidlového stromu (Boswelia dalsielii) do Egypta patrně z Kamerunu (podle reliéfu) 1000 cca čínský císař Chen Tsung, ceněná odrůda rýže z Vietnamu 500 v herbáři čínského herbalisty Tzu-I zmínka o ředkvi (Raphanus sativus) pocházející ze Středomoří- dle údajů v herbáři Shen Nunga kolem r.100) 32 z Bible: Kristovo tělo natíráno vonnými mastmi z Nardostachys jatamansi původem z Indie a Číny, podle Plinia (40) živé rostliny převezeny řeckými námořníky poté, co zvládli plachtění v monsunu od r cesty do Ameriky - kukuřice (1550 už v Číně), paprika (1493), rajčata (v Italii pěstovány 1550), také opačně plodiny do Ameriky - okurky (Haiti, 1494), zelí (Kanada 1541) a vinná réva (Kalifornie 1564)

15 Botanické zahrady - nejstarší instituce shromažďování a ochrany fytogenofondu Zahrady panovníků ( let Čína, Mesopotamie, Egypt) Muslimové - špitální zahrady (už od 13. stol.) Klášterní zahrady ve středověké Evropě ( stol.) Šlechtické zahrady (oranžerie, první skleníky) Univerzitní botanické zahrady (Italie, od 16.stol) Introdukční mimoevropské botanické zahrady (Jižní Afrika, Mauricius, Indie, Jamaika) Britská koloniální síť botanických zahrad (pod koordinací Královské botanické zahrady Kew, 1789, sběrová expedice na lodi Bounty, kpt Bligh, chlebovníky po Pacifiku) Východoindické společnosti (obchodní a dobyvatelské monopoly v Tichomoří - anglická (od 1600) a holandská (1602), jako dodavatelé exotických genotypů i užitkových plodin, přispěly k devastaci původní flory i k rozšiřování plodin organizace introdukčních pokusů

16 Botanické cesty a introdukce rostlin do českých zemí Karel IV. (14. stol.) všestranný rozvoj pěstování všech užitkových rostlin léčivé r. např. Andělská zahrada (Angelus de Florentia) kuchyňské zelinářství cibule, česnek, mrkev, křen, fazole, šalvěj, šafrán, kopr, číbr (saturejka) česká specialita - pěst. melounů šafrán, mořena barvířská Rubia tinctorium (od dob Karla Velikého 812) Rudolf II. Císařská zahrada, skleník, oranžerie, fíkovna

17 Tadeáš Haenke ( ) J. Amerika (Rio Marmore) viktorie královská Jan Emanuel Presl ( ) autor nedokončené květeny Čech 1817 podnět císaře Františka I. - vnitrozemí Brazílie Plantarum Brasiliae hucusque ineditarum icones et descriptiones Karel Bořivoj Presl ( ) kapradiny Jan Vilém Helfer ( ) Itálie, Sicilie, Malta, Francie 1838: Blízký Orient a Východní Indie Roku 1838 byl přepaden domorodci na jednom z ostrovů Andemandských a když se snažil, jsa neozbrojen, uniknouti plováním, byl zasažen otráveným šípem do hlavy a zmizel navždy ve vlnách oceánu. August Josef Corda ( ) kníže Fr. Coloradus Mansfeld Amerika, Texas (bárka Viktorie) Benedikt Roezl ( ) sběratel, spisovatel Mexiko, Brazílie - orchideje Poznámka: kordaity- Cordaitopsida skupina nahosemenných rostlin, důl. složky pralesů v období siluru až permu (samčí a samičí repr. org. seskupeny v šišticovitý útvar), zkamenělé kmeny - araukarity

18 Pěstované rostliny - historicky první v centru pozornosti člověka - projev negativních důsledkd sledků činnosti člověka - přijetí opatřen ení

19 vznik a vývoj zemědělských plodin genová centra Nikolaj Ivanovič Vavilov

20 Pěstované rostliny a jejich rozmanitost Rostlinná diverzita (rozmanitost) = klíčová složka jakéhokoliv zemědělského výrobního systému, dokonce jakéhokoliv ekosystému cévnaté rostliny cca druhů užitkové rostliny : stol. 300 druhů ½ 20. stol druhů druhů druhů druhů z toho jako potrava asi druhů 20 druhů 90% světové produkce potravin Pokud je ohrožena planě rostoucí flóra, je ohrožena i ta, kterou člověk k přímo p bezprostředn edně (vědom domě) využívá ke svému prospěchu.

21 30 plodin nejdůle ležitějších pro lidskou výživu: 1. pšenicep 2. rýže 3. kukuřice 50% produkce 4. brambory 5. ječmen 6. batáty ty Ipomoea batatas 7. cassava (maniok) - Manihot esculenta 8. hrozny (ovoce, víno) v 9. sójas 10. oves 11. čirok (Sorghum sp.) 12. cukrová třtinatina 13. proso ( (Panicum miliaceum) 14. banány ny 15. rajčata ata 16. cukrová řepa 17. žito 18. pomeranče 19. kokosový ořecho 20. bavlník k (semena) 21. jablka 22. yam (Dioscorea) 23. araší šídy 24. vodní melouny 25. zelí 26. cibule 27. fazole 28. hrách 29. slunečnice nice 30. mango

22 Šlechtění rostlin: tvůrčí proces směřující k zlepšování genetického základu rostlin tak, aby se zvýšila jejich hospodářská hodnota Odrůda: skupina organismů, které v rámci určitého rostlinného druhu tvoří vyhraněnou skupinu v mezích dané biologické proměnlivosti Odrůda (mezinárodní definice): záměrně pěstovaný porost vyznačující a odlišující se od jiné odrůdy závažnými morfologickými, fyziologickými, cytologickými, chemickými, hospodářskými nebo jinými znaky a vlastnostmi, které jsou pro něj typické a které se při (pohlavním) rozmnožování zachovávají. DUS distinctness uniformity - stability

23 Vývoj šlechtitelských metod: počátky vzniku užitkových rostlin neuvědomělý výběr primitivní empirický výběr bez vědeckých základů 2. pol. 18. stol. průmyslová a vědecká revoluce: šlechtění hosp. zvířat (B. Bakewell, ) hybridizace rostlin (T.A. Knight, ) individuální výběr (L.L. de Vilmorin, ) J.G. Mendel ( ) 20. stol. - rozvoj šlechtitelských metod: základní metoda: křížení a výběr (morfologické, výnosové znaky) zkoušení rozvoj biotechnologií: vzdálená hybridizace (interspecifická, intergenerická) metody překonání nekřižitelnosti: metoda mostu kultivace embryí in-vitro somatická hybridizace (= fůze protoplastů) mutační šlechtění genové manipulace - (GMO) transgenní rostliny

24 Důsledek šlechtitelského ho procesu genetický základ šlechtění se zužuje uje efekt nálevkyn levky zemědělské velkovýrobní technologie požadavky na vlastnosti odrůd krajové formy (landraces) + exotické genotypy úspěšná šlechtění a dobře adaptované hlavní odrůdy DNA fragmenty 2000? jednotlivé geny růst produktivity odrůd

25 Důsledky zužov ování genetického základu z pěstovaných rostlinných odrůd d (druhů): snížen ení plasticity odrůd (vhodnost pouze pro specifické podmínky) zranitelnost (nestabilita) choroby a škůdci (např.. Irsko úrody brambor zničeny plísn sní hladomor; zemřelo elo přes p milion lidí a ještě více jich emigrovalo do Spojených států; ; počet obyvatel Irska tak klesl na polovinu) - abiotické vlivy (např. Česká republika zima vymrzání ozimů - zejména zahraničních nevhodně zvolených odrůd d pšenice, p řepky)

26 ochrana genofondu úmluvy Uchování genofondu rostlin v Evropě - historické mezníky 1890 Vienna - International Agriculture and Forestry Congress Emmanuel Ritter von Proskowetz a Frans Schindler význam krajových odrůd (landraces) pro šlechtění, potřeba poznání genových center, sběru, dokumentace a hodnocení gen. zdrojů 1914 Baur (Německo) varování před genetickou erozí v důsledku rozvoje šlechtění a zemědělské výroby 1920s N.I. Vavilov (VIR, Leningrad) 1950 FAO seznamy genových zásob různých plodin, rozvoj aktivit k jejich využití a introdukci

27 ochrana genofondu úmluvy Uchování genofondu rostlin v Evropě - historické mezníky 1950 FAO seznamy genových zásob různých plodin, rozvoj aktivit k jejich využití a introdukci 1956 EUCARPIA (European Association for Research on Plant Breeding) také Section of Genetic Resources konference FAO rezoluce o významu gen. zdrojů a o nebezpečí genetické eroze 1960 EUCARPIA konference ustavení genové banky brambor 1960 ustavení CGIAR - Consultative Group on International Agricultural Research 1961 Technical Meeting on Plant Exploration and Introduction (Sir Otto Frankel a další) první mezinárodní akční plán návrh na ustavení regionálních center výzkumu genetické diverzity 1964 Izmir (Turecko)

28 1967 FAO/IBPGR Technical Conference on the Exploration, Utilization and Conservation of Plant Genetic Resources (PGR) 1968 ustavení FAO Crop Ecology and Genetic Resources Unit 1968 ustavení EUCARPIA Genebank Committee návrh na ustavení čtyř regionálních genových bank: (1964 Izmir), 1969 Bari, 1970 Braunschweig, 1979 Nordic GB 1974 IBPGR International Board for Plant Genetic Resources (ustaveno CGIAR) 1981 přijetí ECP/GR European Cooperative Programme on Plant Genetic Resources 1983 Československo přistoupení k ECP/GR 1982 ustavení FAO Commission on PGR rezoluce FAO 8/83 International Undertaking on PGR (ratifikace 133 zeměmi) = vypracování globální strategie konzervace a využívání gen. zdrojů (FAO + IPGRI) 1. princip volného sdílení gen. zdrojů farmáři, vzájemná nezávislost zemí a komunit + potřeba spolupráce při ochraně gen. zdrojů 2. vyváženost ochrany prostřednictvím Plant Breeders Rights a možnosti využití odrůd jako gen. zdrojů

29 Zákonné normy pro ochranu biodiverzity zejména planě rostoucích ch druhů: 1973 Endangered Species Act (USA) ochrana ohrožených druhů v USA i zahraničí,, zákaz z obchodu s těmito t druhy 1980 The World Conservation Strategy formulován n IUCN International Union for Conservation of Nature and Natural Resources a WWF a United Nations Environment Program účast téměřt 90 států světa

30 UNCED United Nations Conference on Environment and Development Rio de Janeiro Agenda 21 Convention on Biological Diversity = mezinárodní zásady ochrany biodiverzity jako základního a nenahraditelného přírodního zdroje, podmiňujícího život člověka a jeho kvalitu - předmět ujednání: konzervování biologické rozmanitosti, setrvalé užívání jejich složek, spravedlivé rozdělování prospěchu z využívání biologické rozmanitosti - základní principy: zachování národní suverenity států nad přírodními zdroji na jejich území, zajištění uživatelské dostupnosti těchto zdrojů ostatními smluvními partnery, finanční a technologická pomoc rozvojovým zemím chapter 14: Promoting sustainable agriculture and rural development chapter 15: Conservation of biological diversity

31 1993 podpis úmluvy Českou republikou 3. března 1994 přistoupení vstoupilo v platnost (text úmluvy Sbírka zákonů 134/1999)

32 shromažď žďování a ochrana gen. zdrojů rostlin instituce a systém Convention on Biological Diversity (CBD) (1992) 1. globální dohoda o ochraně biodiverzity a volném a rovném využívání z ní plynoucích výhod Trade Related Aspects of Intellectual Property Rights (TRIPS) World Trade Organization (WTO) ekonomické zájmy vlastnictví a přístup nahradily uchování International Union for the Protection of New Varieties of Plants (UPOV)

33 Cesty jak zmírnit úbytek biodiverzity : podporovat veřejn ejné povědom domí o výhodách a nezbytnosti biodiverzity podporovat vědeckv decké a výzkumné projekty na uchování biodiverzity podpora vzdělávac vacích ch programů organizace mezinárodn rodního systému parků (měly by pokrývat minimáln lně 10% zemské rozlohy) kontrola znečištění životního prostřed edí poskytnout ekonomickou podporu státům m (národ rodům) v tropických oblastech omezit nemírnou spotřebu ve vyspělých zemích moderní je dobrovolná skromnost jedna z cest: podpora local food

34 Instituce, zabývající se ochranou fytogenofondu: Vládní instituce (soukromé či státní): výzkumné ústavy univerzity botanické zahrady a arboreta správy rezervací a chráněných oblastí Nevládní instituce (NGO): nevládní a neziskové organizace, zájmová a občanská sdružení Jejich činnost je rozvíjena na regionální, národní nebo mezinárodní úrovni: organizace: např. FAO, IPGRI úmluvy: CITES (Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora) (1973) Convention on Biological Diversity (CBD) (1992)

35 Uchování volně rostoucích ch (V) i pěstovaných (P) rostlin: in-situ = v místm stě jejich přirozenp irozeného (původn vodního) výskytu ochrana oblastí jejich přirozenp irozeného výskytu (V) obnova poškozených nebo zničen eních oblastí (V) on farm conservation (P,v) ex-situ = mimo místo m jejich přirozenp irozeného (původn vodního) výskytu botanické zahrady a arboreta (V,P) banky semen (P,V)

36 Způsob ochrany fytogenofondu: ex situ (položky v genofondových kolekcích) Botanické zahrady a arboreta především planě rostoucí druhy především pěstované druhy in situ Chráněné krajinné celky a regiony Parky Přírodní rezervace a chráněná naleziště Chráněné stromy Genové banky On farm

38 Ochrana biodiverzity in-situ Organizace pro ochranu přírody p příklad ČR Agentura ochrany přírody p a krajiny České republiky Olomouc, Lafayettova 13 časopis Ochrana přírodyp Zákon 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny: Ochrana krajiny Ochrana území Druhová ochrana

39 Červené seznamy V současnosti se připravujp ipravují nové Červené seznamy pro jednotlivé skupiny organismů vyskytujících ch se v ČR R podle kritéri rií Světov tového svazu ochrany přírody p (IUCN) z roku Tato kritéria ria byla vytvořena tak, aby mohla být použita pro hodnocení rozdílných taxonomických skupin, pro některn které skupiny však v byla mírnm rně modifikována (cévnat vnaté rostliny, mechorosty). Kritéria ria IUCN zohledňuj ují ohrožen ení druhů v současnosti i perspektivy do budoucna, možnost další šího ovlivnění, variabilitu a populační dynamiku i úroveň jejich poznání. Podle těchto t kritéri rií jsou jednotlivé taxony zařazeny azeny do kategorií určuj ujících ch stupeň ohrožen ení.

40 Pro cévnatc vnaté rostliny jsou používány modifikované kategorie a kritéria ria A Vyhynulé taxony: A1 Vyhynulé (EX) A2 Nezvěstn stné (missing) A3 Nejasné případy pady (missing( missing) C Ohrožen ené taxony: C1 Kriticky ohrožen ené (CR) C2 Silně ohrožen ené (E) C3 Ohrožen ené (VU) potenciáln lně ohrožen ené (LR) C4 Vzácn cnější taxony vyžaduj adující pozornost Taxony, o nichž jsou nedostatečné údaje (DD) Literatura: IUCN (1994): IUCN Red List categories.. IUCN Gland Switzerland,, 21 pp.iucn (1994): IUCN Red List categories and criteria as adopted by IUCN Council.. IUCN Gland Switzerland,, 16 pp. Kontaktní osoba: Mgr. Karel Chobot, E karel_chobot@ _chobot@nature.cz

41 Natura 2000 v České republice Natura 2000 je soustava lokalit chránících nejvíce ohrožen ené druhy rostlin, živočichů a přírodnp rodní stanoviště (např.. rašelini eliniště, skalní stepi nebo horské smrčiny apod.) na území EU.

42 Cíle soustavy Natura 2000 Ochrana biologické rozmanitosti prostřednictv ednictvím m zachování nejhodnotnější ších přírodnp rodních lokalit na území Evropské unie. Ochrana nejvíce ohrožených druhů rostlin, živočichů a přírodnp rodních stanovišť v rámci r Evropské unie. Zachování,, popř.. zlepšen ení celkového stavu přírodnp rodních stanovišť a druhů rostlin a živočichů na území České republiky. Sladění zájmů ochrany přírody p s šetrným hospodařen ením m v příslup slušných lokalitách. Začlen lenění cenných přírodnp rodních lokalit v České republice do celoevropského přírodnp rodního dědictvd dictví.

43 Kdo odpovídá za vytvořen ení soustavy Natura 2000 v České republice? Za celkovou přípravu p pravu soustavy Natura 2000 v České republice odpovídá Ministerstvo životního prostřed edí,, které pověř ěřilo přípravou p pravou odborných podkladů Agenturu ochrany přírody a krajiny České republiky. Kde získz skáte další informace? Další informace a kontakty získz skáte na internetové adrese: cz,, infolinka Ministerstvo životního prostřed edí České republiky, Vršovick ovická 65, Praha 10, env.cz,, tel: Správa CHKO České republiky, Kaplanova 1931, Praha 4, schkocr.cz,, tel: Agentura ochrany přírody p a krajiny ČR, Kališnick nická 4-6, P. O. Box 85, Praha 3, nature.cz,, tel:

45 Genové banky IPGRI (1974) International Plant Genetic Resources Institute (Rome, Italy), nyní Bioversity International člen CGIAR poslání: podpora uchování a využití genových zdrojů rostlin struktura: rada Řím (Itálie) regionální skupiny: Americas Asia, Pacific, Oceania Europe Sub-Sahara Africa West Asia and North Africa tématické skupiny: Genetic Diversity Germplasm Maintenance and Use Documentation, Information and Training projekty networks: např. ECP/GR working groups: 1. cereals: Avena, Barley, Wheat 2. forages: Forages 3. fruits: Malus Pyrus, Prunus, Vitis 4. oil and protein crops: grain legumes 5. sugar, starch, fibre crops: Beta, fibre crops (flax, hemp), potato 6. vegetables, MAP: Allium, Brassica, Cucurbits, Leafy Vegetables, Medicinal and Aromatic Plants Solanaceae, Umbelifer crops informace: ročenky, publikace, databáze kolekcí, výukový materiál Vavilov-Frankel Fellowship

46 Národní program konzervace genofondu rostlin v České republice ECP/GR vyhláš ášen v roce 1980 od 1983 přistoupení Československa UNCED United Nations Conference on Environment and Development Rio de Janeiro Agenda 21 Convention on Biological Diversity 1993 podpis úmluvy Českou republikou 3. března 1994 přistoupení vstoupilo v platnost (text úmluvy Sbírka zákonů 134/1999) Národní program konzervace genofondu rostlin využitelných v zemědělstv lství v České republice Ministerstvo zemědělstv lství ČR Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze Ruzyni role národnn rodního koordinátora, pracoviště Olomouc, Karlštejn účast 10 státn tních i soukromých institucí: Kroměř ěříž, Šumperk, Zubří, Opava, Holovousy,, Lednice na Moravě, Troubsko,, Havlíčkův v Brod, Žatec, Průhonice EVIGEZ evidence cca položek všech v běžb ěžně pěstovaných zemědělských plodin každá instituce (smlouvy s MZe ČR R prostřednictv ednictvím m VÚRV): V sběr, introdukce, regenerace, popis, uložen ení,, poskytování vzorků Zákon 148/2003 Sb. o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělstv lství

47 Botanické zahrady - současnost: instituce: soukromé, státní (Museum of Natural History), města, university poslání: výuka, podpora výzkumných aktivit, osvěta (propagace), výchova, ochrana rostlin, výstupy: Index Seminum a katalogy botanických zahrad, výstavy, expertní činnost Mezinárodní síť botanických zahrad: International Association of Botany Gardens, Botanic Gardens Conservation International Botanické zahrady v České republice

48 Unie botanických zahrad České republiky 2005 Průhonice občansk anské sdružen ení sídlo Bot. zahrada hl.m. Prahy v Troji Stanovy kontakt na BGCI

49 trvale udržitelný život Od neolitické revoluce před p desetitisíci roky, kdy začala ala přeměna lidí z lovců sběra račů na zemědělce, je aža dosud lidským bytostem vlastní představa, kterou dále d předp edávají svým dětem, d že e osudem lidí je... prostě převzít t svět... my vskutku potřebujeme postneolitickou společnost, jež bude ve svých přístupech, p ve své filozofii morálky, ve svém náboženství,, politice a ekonomice a ve svém m způsobu práce odlišná od všeho, v co jsme rozvinuli za posledních deset tisíc let. Jaké by měly m tyto přístupy p konkrétn tně být a jak by měly m být vyjádřeny; jakých forem by měla m nabývat politika a ekonomika; to jsou, pravím, nejzajímav mavější otázky stojící před lidským druhem. Tudge, 1989

50 Nevládní organizace Non-governmental organizations (NGOs) kolekce starých odrůd, krajových odrůd pěstování, výměna, výstavy, propagace obvykle spojeno s hobby- gardeners (zahrádkáři) s organickým zemědělstvím příklady: UK: Heritage Seed Library Austria: Arche Noah Eire: Irish Seed Savers Association Finland: SESAM,Grandmother s Plants France: Ecomusée de la Corneuve, Plantes et Fruits Brayons Terre Vivante, Club Memoire Verte Centre Régional de Resources Génétiques The Netherlands: Stichting het Hof van Eden Switzerland: Pro Species Rara USA: Seed Savers Exchange Czech Republic: PRO-BIO

51 Doporučen ená literatura: Briggs D., Walters S.M., Proměnlivost a evoluce rostlin. Z originálu vydaného Cambridge University Press (1984, 1997) překlad Havránek P., Rybka V., Konvička O., Univerzita Palackého, Olomouc, Domin K., UžitkovU itkové rostliny. Dotlačil L., Stehno Z., FáberovF berová I., Holubec V. (eds.) Rámcová metodika Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agro-biodiverzity biodiverzity. Genetické zdroje č.. 90, Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha (available on the )Global Strategy for Plant Conservation Secretarial of the Comnvention on Biological Diversity. International Agenda for Botanical gardens in Conservation, published by Botanical Gardens Conservation International, Raven P.H., Berg L.R., Johnson G.B., Environment. Saunders College Publishing,, USA. Schwanitz F.,1969. Vývoj kulturních rostlin, SZN Praha. Materiály CWR, PGR Forum.

52 Crop wild relatives planě rostoucí druhy, příbuzné druhům m pěstovanýmp PGR Forum,, projekt EC - 5th Framework Programme workshop a konference září 2005 Agrigento,, Sicílie: 1. vytvořen ení mezinárodn rodní platformy ochrany CWR, které tvoří asi 70% všech v druhů rostlin 2. vytvořen ení mezinárodn rodního akčního plánu 3. vznik databáze CWR, jejich výskytu, zastoupení v kolekcích ch ex-situ 4. strategie ochrany CWR in-situ 5. nutnost (dočasn asného) uchovávání některých CWR ex-situ Příklady: 1. SOČ MF Dnes 2. prezentace planě rostoucí druhy rodu Vitis ve Francii 3. prezentace identifikace duplicit v genofondových kolekcích rodu Lactuca metodami molekulární analýzy