75 31 M/01. Předškolní a mimoškolní pedagogika

Transkript

1 Severočeská střední škola s.r.o. Bělehradská 1523 / 58, Ústí nad Labem IČ: , IZO: Školní vzdělávací program M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika Obor vzdělávání ukončený maturitní zkouškou, denní forma studia, délka vzdělávání 4 roky

2 Obsah 1. Úvod Identifikační údaje školy Profil absolventa oboru vzdělávání M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika Uplatnění absolventa v praxi Kompetence absolventa Způsob ukončení vzdělávání a potvrzení dosaženého vzdělávání, stupeň dosaženého vzdělání Charakteristika školního vzdělávacího programu Identifikační údaje Pojetí vzdělávání Vzdělávací strategie Začleňování průřezových témat Organizace výuky Způsob hodnocení žáků Výuka žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Pojetí vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními Forma vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Postup školy při poskytování podpůrných opatření Specifikace provádění podpůrných opatření Zásady práce se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných Forma vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných Pravidla a průběh tvorby plánu pedagogické podpory nadaného a mimořádně nadaného žáka Postup školy při tvorbě individuálního vzdělávacího plánu mimořádně nadaného žáka Postup školy při přeřazení žáka do vyššího ročníku Specifikace provádění podpůrných opatření Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence Podmínky pro přijímání ke vzdělávání Způsob ukončení vzdělávání Učební plán Identifikační údaje Učební plán oboru vzdělání M/01Předškolní a mimoškolní pedagogika Poznámky k učebnímu plánu...32

3 4.4 Přehled využití týdnů ve školním roce (září červen) Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do ŠVP Personální a materiální zabezpečení vzdělávání Personální zabezpečení vzdělávání Materiální zabezpečení vzdělávání Spolupráce se sociálními partnery při realizaci ŠVP Přehled rozpracování obsahu vzdělávání v RVP do učebních osnov jednotlivých předmětů ŠVP Použitá literatura Autoři ŠVP...37 Kapitoly 1 7 a 9 10: Mgr. Světlana Voborníková, zástupce ředitele školy...37 Kapitola 8 Učební osnovy pro jednotlivé předměty pedagogičtí pracovníci školy Učební osnovy jednotlivých předmětů...38 Český jazyk a literatura CJL (1. část mluvnice, komunikace) cizí jazyk: Anglický jazyk ANJ cizí jazyk: Německý jazyk NEJ...75 Občanská nauka OBN...97 Společenská výchova a filosofie SVF Dějepis DEJ Chemie CHE Fyzika FYZ Matematika MAT Český jazyk a literatura CJL (2. část literatura) Tělesná výchova TEV Zdravověda ZDR Informační a komunikační technologie ICT Ekonomika EKO Pedagogika PED Psychologie PSY Estetická a výtvarná výchova EVV Hudební a pohybová výchova HPV Dramatická a literární výchova DLV Hra na hudební nástroj HHN Metodický seminář SEM Pedagogická praxe průběžná a souvislá PEP Seminář z českého jazyka a literatury SEM ČJL Seminář z anglického jazyka SEM AJ...310

4 Seminář z matematiky SEM MAT...312

5 1. Úvod Severočeská střední škola s. r. o. Školní vzdělávací program pro obor vzdělání s maturitní zkouškou M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika byl vypracován na základě Rámcového vzdělávacího programu pro obor vzdělání s maturitní zkouškou M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika. Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání s maturitní zkouškou M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika byl vydán pod číslem jednacím MŠMT-9325/ dne Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Školy nabízející tento obor vzdělání jsou v souladu s ustanovením 185 zákona č. 561/2004 Sb. povinny Rámcový vzdělávací program rozpracovat do Školního vzdělávacího programu a jsou povinny podle něj vyučovat od 1. září 2011 s platností od 1. ročníku. 1.1 Identifikační údaje školy Název a sídlo školy: Severočeská střední škola s. r. o. Bělehradská 1523/ Ústí nad Labem Zřizovatel: Mgr. Radek Šrejbr Malíč Litoměřice Statutární zástupci: Mgr. Radovan Šrejbr jednatel s. r. o. Vedení školy: Mgr. Radovan Šrejbr ředitel školy Mgr. Světlana Voborníková zástupkyně ředitele školy Pracovník pro informace: Mgr. Radovan Šrejbr ředitel školy Mgr. Světlana Voborníková zástupkyně ředitele školy Dagmar Šittnerová hospodářka školy Telefon: info@severoceska.cz www: Založení školy: Zařazení školy do sítě škol MŠMT: Kapacita školy: 375 žáků 4

6 2. Profil absolventa oboru vzdělávání M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika 2.1 Uplatnění absolventa v praxi Absolvent oboru vzdělání s maturitní zkouškou M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika má možnost uplatnit se v několika směrech. Absolvent se uplatní jako učitel mateřské školy nebo jiného zařízení pro děti předškolního věku, jako vychovatel nebo pedagog volného času ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání, zejména ve střediscích volného času, školních družinách a školních klubech, nebo jako vychovatel ve školských výchovných a ubytovacích zařízeních s výjimkou školských zařízení, u kterých se pro výkon přímé pedagogické činnosti vyžaduje dle 16(2) zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících v platném znění vysokoškolské vzdělání. Absolvent se uplatní také v neškolských zařízeních, např. sociálních, zdravotnických, zájmových, kde se pro výkon výchovné a vzdělávací činnosti vyžaduje pedagogická způsobilost. Po úspěšném vykonání maturitní zkoušky může absolvent pokračovat ve studiu na vyšší odborné škole nebo na vysoké škole. 2.2 Kompetence absolventa Rámcový vzdělávací program pro obor M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika stanovuje a definuje požadavky na klíčové a profesní kompetence absolventů tohoto oboru. Tyto požadavky musejí přijmout za své i všechny střední školy nabízející tento obor a musejí je vtělit do svých školních vzdělávacích programů. Klíčové kompetence se zaměřují na osobnost jedince a jsou rozhodující pro jeho vhodné zapojení se do společnosti a pro jeho uplatnění na trhu práce. Klíčové kompetence pro odborné vzdělávání vycházejí z Evropského referenčního rámce klíčových kompetencí pro celoživotní vzdělávání a navazují na klíčové kompetence uváděné v Rámcových vzdělávacích programech pro základní vzdělávání. Odbornými kompetencemi se rozumí soubor osvojených odborných vědomostí, dovedností, postojů a hodnot, které jsou nezbytné pro výkon daného povolání nebo příbuzné skupiny povolání Kompetence klíčové Kompetence klíčové (rovněž označované jako měkké nebo přenositelné) jsou společné pro všechny obory středního odborného vzdělávání. Okruhy klíčových kompetencí: a) Kompetence k celoživotnímu učení Absolventi maturitního studia by si měli být vědomi nezbytnosti celoživotního vzdělávání, měli by být motivováni k celoživotnímu učení, měli by znát nabízené možnosti pro své další vzdělávání, měli by si stanovovat reálné cíle svého dalšího vzdělávání, měli by ovládat různé strategie učení, využívat různé informační zdroje, získané poznatky systematizovat a využívat v profesním i osobním životě. 5

7 b) Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikání Absolventi maturitního studia by měli mít odpovědný postoj k vlastní profesní kariéře, měli by mít přehled o možnostech uplatnění se na trhu práce, o požadavcích na výkon odborné kvalifikace a o základních pracovně-právních vztazích, měli by mít přehled o zdrojích informací a o poradenských službách týkajících se vzdělávání a trhu práce, měli by být schopni aktivně hledat si zaměstnání a jednat s potencionálními zaměstnavateli, měli by být připraveni zvládat podnikatelské činnosti a přizpůsobovat se měnícím pracovním podmínkám. c) Personální a sociální kompetence Absolventi by měli být schopni rozvíjet svoji osobnost v rámci mezilidských vztahů, svým jednáním by měli přispívat k dobrým mezilidským vztahům, měli by se snažit o zdravý životní styl, dbát o své zdraví, měli by se umět adaptovat se na měnící se životní a pracovní podmínky a pozitivně se vyrovnávat se stresem v osobním i pracovním životě. d) Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi Absolventi by měli být schopni efektivně pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií, měli by ovládat práci s běžným programovým vybavením, získávat informace a kriticky posuzovat jejich věrohodnost, být mediálně gramotní. e) Kompetence k řešení problémů Absolventi by měli být schopni pojmenovat a analyzovat problém, na základě získaných informací navrhnout možné způsoby řešení a problém řešit samostatně i na základě týmové spolupráce s jinými lidmi. f) Komunikativní kompetence Absolventi by měli být schopni kultivovaně a funkčně se vyjadřovat v písemné i ústní komunikaci, zvládat komunikaci v aspoň jednom cizím jazyce, a to jak běžných životních, tak i pracovních situacích. g) Matematické a finanční gramotnost Absolventi by měli být schopni používat matematické myšlení a matematické postupy v běžném i pracovním životě, měli by být finančně gramotní. h) Občanské kompetence a kulturní povědomí Absolventi by měli svým jednáním naplňovat hodnoty demokracie a humanity, měli by respektovat hodnotové systémy různých náboženských nebo etnických skupin, měli by umět žít v duchu kritické tolerance v multikulturním společenství, měli by si vážit kulturních hodnot vlastního národa i jiných národů Kompetence odborné Výuka odborných předmětů a odborné pedagogické praxe oboru M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika směřuje k tomu, aby absolventi tohoto maturitního oboru byli připraveni provádět činnosti v oblasti výchovy a vzdělávání dětí předškolního věku nebo činnosti v oblasti mimoškolní pedagogiky. 6

8 Okruhy profesních (odborných) kompetencí: a) Připravovat, realizovat a evaluovat výchovně vzdělávací a zájmové činnosti zaměřené na výchovu a vzdělávání dětí předškolního a školního věku, tzn., aby absolventi: připravovali a realizovali samostatně i v týmu projekty výchovně vzdělávací práce pro skupiny dětí a prováděli jejich evaluaci, zohledňovali při přípravě a realizaci projektů výchovně vzdělávací práce individuální zvláštnosti a subjektivní potřeby svěřených dětí, stejně jako objektivní podmínky, ve kterých bude výchovně vzdělávací činnost realizována, používali vzdělávací strategie v souladu se stanovenými cíli a podmínkami pedagogické práce, chápali a systematicky rozvíjeli vrozené a získané dispozice dětí, specificky se zaměřovali na rozvoj jejich klíčových kompetencí, vedli děti ke zdravému způsobu života a umožňovali dětem co nejvíce pohybu ve zdravém přírodním prostředí, rozvíjeli u dětí pozitivní sociální vztahy, jejich hodnotovou orientaci a vedli je ke vhodnému sociálnímu jednání, vytvářeli pro děti bezpečné, důvěryhodné a podnětné prostředí, podporující výchovně vzdělávací práci, zahrnující i rozvoj vzdělávacích potencialit každého jednotlivce, sledovali a vyhodnocovali pravidelně a zodpovědně změny ve vývoji svěřených dětí a dokázali na ně odpovídajícím způsobem reagovat, dokázali řídit učební nebo zájmovou činnost, analyzovat pedagogické problémy, navrhovat, zdůvodňovat a argumentovat jejich řešení, ovládali základní činnosti (např. hudební, výtvarné, dramatické aj.) přiměřené věku dětí a využívali vlastních dispozic v těchto oblastech, byli schopni sebereflexe a celoživotního profesního rozvoje, zvládali techniky komunikace s rodiči nebo institucemi, sledovali průběžně vývoj pedagogické teorie a změny ve vzdělávací politice včetně legislativních změn. b) Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, tzn., aby absolventi: chápali bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své, svěřených dětí a spolupracovníků (i dalších osob vyskytujících se na pracovištích, např. rodičů a jiných návštěvníků), znali a dodržovali základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence, osvojili si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti včetně zásad ochrany zdraví při práci u zařízení se zobrazovacími jednotkami (monitory, displeje apod.), rozpoznávali možnost nebezpečí úrazu nebo ohrožení zdraví, znali systém péče státu o zdraví pracovníků a dětí (včetně preventivní péče, uměli uplatňovat nároky na ochranu zdraví v souvislosti s prací, nároky vzniklé úrazem nebo poškozením zdraví v souvislosti s vykonáváním práce), 7

9 byli vybaveni vědomostmi o zásadách poskytování první pomoci při náhlém onemocnění nebo úrazu a dokázali první pomoc sami poskytnout. c) Usilovat o nejvyšší kvalitu své práce nebo služeb, tzn., aby absolventi: chápali kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména zařízení, dodržovali stanovené normy (standardy) a předpisy související se systémem řízení jakosti, pokud jsou ve škole nebo školském zařízení zavedeny, dbali na zabezpečování parametrů (standardů) kvality procesů, výrobků nebo služeb, zohledňovali oprávněné požadavky klienta (dětí, rodičů). d) Jednat ekonomicky a v souladu se strategií trvale udržitelného rozvoje, tzn., aby absolventi: znali význam, účel a užitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské hodnocení, zvažovali při plánování a posuzování určité činnosti (v pracovním procesu i v běžném životě) možné náklady, vliv na životní prostředí, sociální dopady, efektivně hospodařili se svými finančními prostředky, nakládali s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostředí. 8

10 Okruhy profesních (odborných) kompetencí: a) Připravovat, realizovat a evaluovat výchovně vzdělávací a zájmové činnosti zaměřené na výchovu a vzdělávání dětí předškolního a školního věku, tzn., aby absolventi: připravovali a realizovali samostatně i v týmu projekty výchovně vzdělávací práce pro skupiny dětí a prováděli jejich evaluaci, zohledňovali při přípravě a realizaci projektů výchovně vzdělávací práce individuální zvláštnosti a subjektivní potřeby svěřených dětí, stejně jako objektivní podmínky, ve kterých bude výchovně vzdělávací činnost realizována, používali vzdělávací strategie v souladu se stanovenými cíli a podmínkami pedagogické práce, chápali a systematicky rozvíjeli vrozené a získané dispozice dětí, specificky se zaměřovali na rozvoj jejich klíčových kompetencí, vedli děti ke zdravému způsobu života a umožňovali dětem, co nejvíce pohybu ve zdravém přírodním prostředí, rozvíjeli u dětí pozitivní sociální vztahy, jejich hodnotovou orientaci a vedli je ke vhodnému sociálnímu jednání, vytvářeli pro děti bezpečné, důvěryhodné a podnětné prostředí, podporující výchovně vzdělávací práci, zahrnující i rozvoj vzdělávacích potencialit každého jednotlivce, sledovali a vyhodnocovali pravidelně a zodpovědně změny ve vývoji svěřených dětí a dokázali na ně odpovídajícím způsobem reagovat, dokázali řídit učební nebo zájmovou činnost, analyzovat pedagogické problémy, navrhovat, zdůvodňovat a argumentovat jejich řešení, ovládali základní činnosti (např. hudební, výtvarné, dramatické aj.) přiměřené věku dětí a využívali vlastních dispozic v těchto oblastech, byli schopni sebereflexe a celoživotního profesního rozvoje, zvládali techniky komunikace s rodiči nebo institucemi, sledovali průběžně vývoj pedagogické teorie a změny ve vzdělávací politice včetně legislativních změn. b) Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, tzn., aby absolventi: chápali bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své, svěřených dětí a spolupracovníků (i dalších osob vyskytujících se na pracovištích, např. rodičů a jiných návštěvníků), znali a dodržovali základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence, osvojili si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti včetně zásad ochrany zdraví při práci u zařízení se zobrazovacími jednotkami (monitory, displeje apod.), rozpoznávali možnost nebezpečí úrazu nebo ohrožení zdraví, znali systém péče státu o zdraví pracovníků a dětí (včetně preventivní péče, uměli uplatňovat nároky na ochranu zdraví v souvislosti s prací, nároky vzniklé úrazem nebo poškozením zdraví v souvislosti s vykonáváním práce), 9

11 byli vybaveni vědomostmi o zásadách poskytování první pomoci při náhlém onemocnění nebo úrazu a dokázali první pomoc sami poskytnout. c) Usilovat o nejvyšší kvalitu své práce nebo služeb, tzn., aby absolventi: chápali kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména zařízení, dodržovali stanovené normy (standardy) a předpisy související se systémem řízení jakosti, pokud jsou ve škole nebo školském zařízení zavedeny, dbali na zabezpečování parametrů (standardů) kvality procesů, výrobků nebo služeb, zohledňovali oprávněné požadavky klienta (dětí, rodičů). d) Jednat ekonomicky a v souladu se strategií trvale udržitelného rozvoje, tzn., aby absolventi: znali význam, účel a užitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské hodnocení, zvažovali při plánování a posuzování určité činnosti (v pracovním procesu i v běžném životě) možné náklady, vliv na životní prostředí, sociální dopady, efektivně hospodařili se svými finančními prostředky, nakládali s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostředí. 2.3 Způsob ukončení vzdělávání a potvrzení dosaženého vzdělávání, stupeň dosaženého vzdělání Studium je zakončeno vykonáním maturitní zkoušky. Stupeň dosaženého vzdělání je střední vzdělání s maturitní zkouškou. Dokladem o získání středního vzdělání s maturitní zkouškou je vysvědčení o maturitní zkoušce. Konání maturitní zkoušky se řídí školským zákonem a příslušným prováděcím právním předpisem. 10

12 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3.1 Identifikační údaje Název a adresa školy: Severočeská střední škola s. r. o. Bělehradská 1523/ Ústí nad Labem Název ŠVP: Předškolní a mimoškolní pedagogika Kód a název oboru vzdělávání: M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika Platnost ŠVP: od počínaje 1. ročníkem, 1. změna od , 2. změna od , 3. změna od , 4. změna od Délka a forma vzdělávání: čtyřleté denní studium Stupeň poskytovaného vzdělávání: střední vzdělání s maturitní zkouškou 3.2 Pojetí vzdělávání Vzdělávací strategie Cílem školního vzdělávacího programu pro obor M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika je v souladu s koncepcí středního vzdělávání připravit žáky na úspěšný, smysluplný a odpovědný osobní, občanský a pracovní život v podmínkách měnícího se světa. Výuka oboru připravuje osobnostně i odborně způsobilé pracovníky, kteří se uplatní jako učitelé v předškolních zařízeních nebo jako vychovatelé ve školských a mimoškolských zařízeních pro volný čas dětí a mládeže. Základním předpokladem pro uplatnění se v tomto oboru je úspěšné absolvování studia a získání úplného středoškolského odborného vzdělání s maturitní zkouškou. Školní vzdělávací program naší školy pro obor M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika vyrostl na základě několika zdrojů: 1. Rámcového vzdělávacího programu pro obor M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika, 2. dosavadních školních vzdělávacích programů pro výuku oboru M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika, 3. pozitivních zkušeností získaných při výuce oboru M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika na naší škole v letech 2011 až 2017, 4. požadavků trhu práce a sociálních partnerů, 5. vzdělávací vize naší školy pro následující školní roky. 11

13 Naše škola je jednou z nemnoha škol v Ústeckém kraji, které absolventům základních škol nabízejí maturitní obor M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika. Tento obor si volí především ti žáci, kteří jsou rozhodnuti se v budoucnu uplatnit v oblasti výchovy a vzdělávání dětí předškolního a školního věku a zároveň chtějí získat maturitní vysvědčení. Pro studium tohoto oboru se rozhodují žáci nejen z Ústí nad Labem, ale studují u nás i žáci z jiných měst a obcí Ústeckého kraje z Teplicka, Děčínska, Mostecka, Litoměřicka atd. Pojetí výuky směřuje k tomu, aby bylo dosaženo rovnováhy mezi vědomostmi, znalostmi a dovednostmi na jedné straně a sociálními, duchovními, morálními a estetickými hodnotami na druhé straně tak, aby se absolvent co nejlépe uplatnil na trhu práce. Při sestavování obsahu vzdělání byl kladen důraz na požadavky sociálních partnerů úzce spolupracujících se školou. Záměrem vzdělávání je příprava žáka na úspěšný, smysluplný a odpovědný osobní, občanský i profesní život v podmínkách současného světa, tj. učit se poznávat, pracovat a jednat, učit se žít v určité harmonii s ostatními. Strategie výuky je založena na tom, že celým výchovným procesem se prolíná snaha o vyváženou kombinaci praktických a metodických dovedností za použití vhodných a osvědčených metod zkušených pedagogů. Žák je veden k samostatnosti a zodpovědnosti. Ve tvořivých disciplínách je kladen důraz na individuální schopnosti a invenci žáků při citlivém vedení pedagogů. Hodnocení výsledků vzdělávání je prováděno různými formami, klasickými i moderními, mezi nimiž nechybí sebehodnocení a kolektivní hodnocení, což přispívá k objektivnímu vnímání práce, k motivaci a upevňování sebevědomí žáků. Ve výuce se využívá nejrůznějších názorných pomůcek modely, obrazy, výukové filmy, vzorky, didaktické pomůcky. Při odborné pedagogické praxi ve smluvních zařízeních předškolní a mimoškolní výchovy žáci vycházejí ze svých teoretických vědomostí a dosavadních praktických dovedností získaných při výuce ve škole a snaží se je aplikovat v procesu výchovy a vzdělávání dětí předškolního a školního věku. Žáci si připravují a realizují vlastní výstupy, ověřují si praktickou proveditelnost vlastních didaktických námětů a získávají tak vlastní zkušenosti z pedagogické práce nezbytné pro jejich budoucí profesní uplatnění. Kreativitu a soutěživost žáků podporujeme pravidelnou aktivní účastí ve školních akcích a v různě zaměřených soutěžích pořádaných vzdělávacími a kulturními institucemi nebo partnerskými školami v Ústeckém kraji. Zcela zásadní je pro nás spolupráce s mateřskými školami a školními družinami v Ústí nad Labem i v dalších městech a obcích Ústeckého kraje. Dále spolupracujeme se základními a středními školami v Ústí nad Labem, zapojujeme se do jejich projektových dnů. Několikrát do roka žáci se svými učitelkami odborných i všeobecně vzdělávacích předmětů podnikají exkurze na výstavy, veletrhy a prezentace, navštěvují přednášky. Již tradiční je spolupráce naší školy s Muzeem města Ústí nad Labem. Pravidelně se žáci tohoto oboru vydávají zhlédnout divadelní a filmová představení. V průběhu celého studia jsou u žáků záměrně i podvědomě rozvíjeny klíčové a odborné kompetence s cílem dosáhnout u našich absolventů co nejvyšší možné míry naplnění jak odborných, tak i klíčových kompetencí. Kompetence odborné se vztahují přímo k oboru vzdělání a k příslušné profesi. Kompetence klíčové rozvíjejí obecné předpoklady žáků a jejich občanské vědomí. Kompetence si žáci osvojují a prohlubují během celého vzdělávacího procesu. Kompetence se navzájem prolínají a doplňují, jeden vyučovací předmět může rozvíjet více kompetencí a naopak jedna kompetence může být rozvíjena ve více předmětech. Tak například výuka formou pedagogické praxe (souvislé i průběžné), při níž žák v mateřské škole pod dohledem učitelek pracuje se svěřenými dětmi a vymýšlí pro ně činnosti na základě 12

14 vlastních příprav, v sobě zahrnuje rozvíjení následujících klíčových kompetencí: kompetence personální a sociální při práci s dětským kolektivem i při začlenění se do pracovního kolektivu učitelek v MŠ, kompetence k řešení problému (aktivně vytvořit vlastní přípravu a obhájit si ji, řešení neshod mezi dětmi, řešení neshod v koncepci příprav), kompetence komunikativní (jednání s dětmi, s jejich rodiči, sebeprezentace v MŠ při snaze o zajištění vlastní odborné praxe), kompetence matematické (finanční zajištění výletu, finanční zajištění chodu MŠ), kompetence pracovat s prostředky informačních technologií (při samostatném vyhledávání MŠ a vlastním zajištění praxe, při vyhledávání informací nezbytných pro přípravu výstupů, vypracování výstupů na osobním počítači). Samozřejmě jsou zde rozvíjeny i kompetence k učení a k budoucímu pracovnímu uplatnění. Při pedagogické praxi jsou rovněž rozvíjeny všechny odborné kompetence. Nejvyšší měrou zde dochází k rozvoji kompetence připravovat, realizovat a hodnotit výchovně vzdělávací činnosti dětí. Samozřejmě při pobytu v MŠ naši žáci musejí dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, a to jak u sebe, tak především u svěřených dětí i u ostatních pracovníků zařízení. Jsou vedeni k tomu, aby usilovali o co nejvyšší kvalitu své odváděné práce. Rovněž intenzivně jsou kompetence u žáků rozvíjeny ve školních projektech, v soutěžích, v akcích prezentujících školu na veřejnosti a samozřejmě v profilové maturitní zkoušce ve zkušebním předmětu maturitní práce s obhajobou. Výuka oboru M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika v sobě na základě příslušného RVP zahrnuje výuku předmětů všeobecně vzdělávacích (Český jazyk a literatura, Anglický jazyk, Německý jazyk, Občanská nauka, Společenská výchova a filozofie, Dějepis, Chemie, Fyzika, Matematika, Tělesná výchova, Zdravověda, Informační a komunikační technologie, Ekonomika) a výuku předmětů odborných (Pedagogika, Psychologie, Estetická a výtvarná výchova, Hudební a pohybová výchova, Dramatická a literární výchova, Hra na hudební nástroj). Součástí odborného vzdělávání je Odborná pedagogická praxe, která se dělí na odbornou pedagogickou praxi průběžnou a odbornou pedagogickou praxi souvislou. Odborná pedagogická praxe průběžná je realizována ve 3. ročníku jeden den v týdnu vždy 6 hodin. Odborná pedagogická praxe souvislá je realizována v 1. a ve 4. ročníku v rozsahu dvou týdnů za školní rok a ve 2. a 3. ročníku v rozsahu tří týdnů za školní rok. Odborná praxe se uskutečňuje ve smluvních mateřských školách, školních družinách či jiných zařízeních předškolní a mimoškolní výchovy (např. mateřských centrech) po celém území Ústeckého kraje. Součástí odborné praxe průběžné je i skupinová výuka žáků ve smluvní MŠ Začleňování průřezových témat Na základě školního vzdělávacího programu a učebních plánů jednotlivých vyučovacích předmětů jsou do výuky vhodně začleňována čtyři průřezová témata, která směřují k rozvíjení klíčových kompetenci: 1. Člověk v demokratické společnosti žáci jsou vedeni k tomu, aby: měli vhodnou míru sebevědomí, odpovědnost a schopnost morálního úsudku, hledali kompromisy mezi osobní svobodou a sociální odpovědností a byli kriticky tolerantní, dovedli jednat s lidmi, dovedli se orientovat v masových médiích, byli ochotni se angažovat nejen pro vlastní prospěch, ale i pro veřejné zájmy a ve prospěch lidí v jiných zemích, vážili si materiálních a duchovních hodnot, dobrého životního prostředí a snažili se je chránit a zachovat pro budoucí generace. 2. Člověk a životní prostředí žáci jsou vzděláváni tak, aby: 13

15 rozuměli přírodním zákonům, si uvědomovali odpovědnost člověka za uchování přírodního prostředí, si osvojovali technologické metody a pracovní postupy šetrné k životnímu prostředí, měli úctu k živé i neživé přírodě a respektovali život jako nejvyšší hodnotu, jednali hospodárně. 3. Člověk a svět práce žáci jsou vedeni k tomu, aby: si uvědomili zodpovědnost za vlastní život, chápali význam vzdělání pro život, byli motivováni k aktivnímu životu a k úspěšné kariéře, se zorientovali ve světě práce jako celku i v hospodářské struktuře regionu, se písemně i verbálně prezentovali při jednání s potenciálními zaměstnavateli, formovali svá očekávání a své priority, rozuměli základním aspektům pracovního poměru, práv a povinností zaměstnanců, zaměstnavatelů a soukromého podnikání. 4. Informační a komunikační technologie žáci jsou připravováni tak, aby: používali prvky moderních informačních a komunikačních technologií a efektivně je využívali jak v průběhu vzdělávání, tak při výkonu povolání, stejně jako v činnostech, které jsou a budou běžnou součástí jejich osobního a občanského života. Vlastní realizace průřezových témat spočívá především ve využívání vhodných metodických přístupů ve výuce, vhodné je zadávání žákovských projektů souvisejících s danou problematikou, uplatňování mezipředmětových vztahů apod. 14

16 Přehled začlenění průřezových témat 1. Občan v demokratické společnosti Obsah tématu a jeho realizace Výchova k odpovědnému a aktivnímu občanství v demokratické společnosti zahrnuje vědomosti a dovednosti z těchto oblastí: osobnost a její rozvoj komunikace, vyjednávání, řešení konfliktů společnost jednotlivec a společenské skupiny, kultura, náboženství historický vývoj (především v 19. a 20. století) stát, politický systém, politika, soudobý svět masová média morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita potřebné právní minimum pro soukromý a občanský život Zkratka předmětu, ve kterém je průřezové téma naplňováno. CJL, ANJ,NEJ, PSY, PED, ZDR, TEV, SVF CJL, ANJ, NEJ, OBN, PSY, PED, SVF CJL, ANJ, NEJ, DEJ, OBN, SVF CJL, DEJ, OBN, SVF OBN, SVF ICT, CJL, OBN CJL, ANJ, NEJ, OBN, SVF, TEV, PED, PSY OBN, SVF, EKO 2. Člověk a životní prostředí Obsah tématu a jeho realizace Obsah průřezového tématu Člověk a životní prostředí zahrnuje témata: biosféra v ekosystémovém pojetí (znalosti o abiotických a biotických podmínkách života, o ekologické přizpůsobivosti, o vzájemných vztazích organismů a prostředí, o struktuře a funkci ekosystémů, o významu biodiverzity a ochrany přírody a krajiny) současné globální, regionální a lokální problémy rozvoje a vztahy člověka k prostředí (klimatické změny, ohrožování ovzduší, vody, půdy, ekosystémů i biosféry z různých hledisek rozvoje lidské populace, vliv prostředí na lidské zdraví) možnosti a způsoby řešení environmentálních problémů a udržitelnosti rozvoje v daném oboru vzdělání a v občanském životě (např. nástroje právní, ekonomické, informační, technické, technologické, organizační, prevence negativních jevů, principy udržitelnosti rozvoje) Zkratka předmětu, ve kterém je průřezové téma naplňováno. CHE, FYZ, ZDR CHE, FYZ, ZDR CHE, FYZ, OBN, PEP 15

17 3. Člověk a svět práce Obsah tématu a jeho realizace Obsah tématu je možné rozdělit do následujících obsahových celků: hlavní oblasti světa práce, charakteristické znaky práce (pracovní činnosti, pracovní prostředky, pracoviště, mzda, pracovní doba, možnosti kariéry, společenská prestiž apod.), jejich aplikace na jednotlivé alternativy uplatnění po absolvování příslušného oboru vzdělání a navazujících směrů vyššího a vysokoškolského studia, vztah k zájmům, studijním výsledkům, schopnostem, vlastnostem a zdravotním předpokladům žáků trh práce, jeho ukazatele, všeobecné vývojové trendy, požadavky zaměstnavatelů soustava školního vzdělávání v ČR, návaznosti jednotlivých druhů vzdělávání po absolvování střední školy, význam a možnosti dalšího profesního vzdělávání včetně rekvalifikací, nutnost celoživotního učení, možnosti studia v zahraničí informace jako kritéria rozhodování o další profesní a vzdělávací dráze, vyhledávání a posuzování informací o povoláních, o vzdělávací nabídce, o nabídce zaměstnání, o trhu práce písemná i verbální sebeprezentace při vstupu na trh práce, sestavování žádostí o zaměstnání a odpovědí na inzeráty, psaní profesních životopisů, průvodních (motivačních) dopisů, jednání s potenciálním zaměstnavatelem, přijímací pohovory, výběrová řízení, nácvik konkrétních situací zákoník práce, pracovní poměr, pracovní smlouva, práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele, mzda, její složky a výpočet, možnosti zaměstnání v zahraničí soukromé podnikání, podstata a formy podnikání, rozdíly mezi podnikáním a zaměstnaneckým poměrem, výhody a rizika podnikání, nejčastější formy podnikání, činnosti, s nimiž je třeba při podnikání počítat, orientace v živnostenském zákoně a obchodním zákoníku práce s informačními médii při vyhledávání pracovních příležitostí Zkratka předmětu, ve kterém je průřezové téma naplňováno. EKO, PED, PSY, PEP EKO, OBN, PEP EKO, PED, PEP EKO, ICT, PED, PSY, PEP CJL, EKO, OBN, ICT EKO, OBN, PEP EKO, OBN, PEP EKO, ICT 16

18 4. Informační a komunikační technologie Obsah tématu a jeho realizace Obsah průřezového tématu vymezuje příslušná výše uvedená klíčová kompetence a vzdělávací oblast. Zkratka předmětu, ve kterém je průřezové téma naplňováno. Oblast vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích svým obsahem a rozsahem splňuje požadavky (základní úrovně) systému ECDL. Průřezové téma je zpravidla realizováno v samostatném vyučovacím předmětu převážně všeobecně vzdělávacího charakteru, žádoucí je však jeho pronikání i do předmětů ostatních. Využívání prostředků informačních a komunikačních technologií při výuce více předmětů je podmíněno vybavením školy odpovídající výpočetní technikou. V roce 2013 získala naše škola v rámci projektu EU peníze školám celkem 16 počítačových sestav. ICT, CJL, ANJ, NEJ Vzdělávání v oblasti průřezových témat je naplňováno v samostatných předmětech, ve skupinách předmětů, v žákovských projektech, v průběhu odborné pedagogické praxe, na školních akcích, besedách, exkurzích, soutěžích atd. Za implementaci průřezových témat zodpovídají pedagogové v jednotlivých předmětových komisích. 3.3 Organizace výuky Výuku oboru M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika lze nabízet v několika formách vzdělávání: denní forma vzdělávání, dálková forma vzdělávání, večerní forma vzdělávání, kombinovaná forma vzdělávání. V současnosti je na naší škole realizována pouze denní forma vzdělávání v délce trvání čtyři roky. Počet žáků v ročnících se pohybuje v rozpětí 20 až 30 žáků. Za každý ročník studia získává žák ročníkové vysvědčení. Úspěšné ukončení ročníku opravňuje žáka k postupu do vyššího ročníku. Po úspěšném ukončení posledního ročníku vzdělávání žák koná maturitní zkoušku. Pokud uspěje u maturitní zkoušky, získá úplné střední odborné vzdělání. Výuka teoretických předmětů je pro všechny žáky třídy společná, cizí jazyky jsou vyučovány skupinově, předmět Informační a komunikační technologie je vyučován v počítačové učebně. Na výuku předmětu Hra na hudební nástroj jsou žáci děleni do několika skupin tak, aby v každé skupině bylo maximálně 5 6 žáků. Rovněž výuka předmětu Hudební a pohybová výchova je realizována skupinově. Výuka Tělesné výchovy probíhá v tělocvičně v budově školy. 17

19 Během studia žáci absolvují odbornou pedagogickou praxi, která se člení na odbornou pedagogickou praxi průběžnou a odbornou pedagogickou praxi souvislou. Odborná pedagogická praxe průběžná je realizována ve 3. ročníku jeden den v týdnu vždy 6 hodin. Odborná pedagogická praxe souvislá je realizována v 1. a ve 4. ročníku v rozsahu dvou týdnů za školní rok a ve 2. a 3. ročníku v rozsahu tří týdnů za školní rok. Odborná pedagogická praxe souvislá je v délce trvání 6 hodin denně. Náhradní odbornou praxi (např. z důvodu dlouhodobého onemocnění v době konání řádné odborné praxe) lze konat i v období školních prázdnin, a to nejvýše v rozsahu tří týdnů za celou dobu vzdělávání. Odborná praxe se uskutečňuje ve smluvních mateřských školách, školních družinách či jiných zařízeních předškolní a mimoškolní výchovy (např. mateřských centrech) po celém území Ústeckého kraje. Praxe je realizována individuálně, většinou v místě bydliště žáků. V rámci rozvoje komunikačních schopností žáci sami jednají s pracovníky vedení mateřských škol či jiných zařízení předškolní a mimoškolní výchovy o uzavření dohody pro výkon odborné pedagogické praxe souvislé nebo odborné. Dohodu o zabezpečení odborné praxe poskytuje žákům škola ve dvou vyhotoveních pro poskytovatele odborné praxe a pro vedení školy. Na odborné praxi žáky vedou kvalifikované učitelky mateřských škol, pedagogičtí pracovníci ve školních družinách nebo v mateřských centrech. Pedagogičtí pracovníci naší školy vykonávají pravidelné kontroly našich žáků na praxi v zařízeních předškolní a mimoškolní výchovy. Za zajištění odborné praxe zodpovídají pracovníci vedení školy, třídní učitelé a učitelé odborných předmětů, kteří informují žáky o zařízeních předškolní a mimoškolní výchovy, které mají zájem o spolupráci s naší školou. V průběhu odborné pedagogické praxe souvislé i průběžné jsou žáci kontrolováni na pracovištích učiteli odborných předmětů, třídními učiteli a pracovníky vedení školy. O provedení kontroly učitelé pořizují Záznam o kontrole odborné pedagogické praxe souvislé nebo průběžné. O průběhu odborné pedagogické praxe žáci vypracovávají záznamy (Docházkový list včetně popisu vykonávaných činností, Arch hodnocení), které po skončení praxe předávají vedení školy. Dále si žáci vedou deník praxe, který po ukončení praxe předkládají učiteli odborných předmětů. V průběhu vzdělávání mohou žáci využívat služeb výchovné poradkyně, školního metodika prevence sociálně patologických jevů, případně se zúčastňovat akcí souvisejících s charitativními i naučně zábavnými programy v regionálním i celostátním měřítku. V 1. ročníku vzdělávání denní formy studia může škola zorganizovat podle finančních a časových možností pedagogů a žáků adaptační sportovní pobyt, který je koncipován s cílem bližšího seznámení žáků mezi sebou, s podmínkami studia ve škole i s pedagogy. Vlastní vzdělávání, chování a hodnocení žáků upravují školní řády vydané v souladu s legislativou. Obecný vztah školy k žákům upravuje školský zákon. Vzhledem k tomu, že škola je zapsána v rejstříku středních škol MŠMT, je organizace každého konkrétního školního roku určena operativní ministerskou vyhláškou. Materiálně-technické a finanční podmínky nutné pro zabezpečení výuky se řeší operativně s jednatelem Severočeské střední školy s. r. o. 3.4 Způsob hodnocení žáků Základ pro hodnocení chování a prospěchu žáků ve výuce představuje platná legislativa a školní klasifikační řád. Školní klasifikační řád sjednocuje požadavky na klasifikaci z teoretického a praktického vyučování a je součástí školního řádu. 18

20 Na naší škole využíváme různé formy hodnocení osvědčené klasické formy i současné moderní formy. Nejčastěji pedagogové naší školy využívají písemné i ústní hodnocení formou známek a písemného či slovního komentáře k získané známce. Dále využívají písemné i slovní hodnocení založené na vyzdvižení pozitiv v žákově práci a upozornění na negativa. Do hodnocení žáků je ve vhodných případech zařazován i bodový systém. Ze současných aktivizačních metod hodnocení je u nás využíváno sebehodnocení žáků, hodnocení žáka jiným žákem či žáky, skupinové hodnocení žáků za práci ve skupinách. V současné době se pedagogové snaží o zavádění formativního hodnocení. Všechny druhy hodnocení směřují k objektivnímu posouzení zvládnutí klíčových a odborných kompetencí žáků. Způsoby hodnocení teoretického vyučování Hodnocení ve všeobecně vzdělávacích předmětech a v teoretické výuce odborných předmětů provádějí učitelé všeobecně vzdělávacích předmětů a odborných předmětů, a to formou ústní i písemnou. Učitelé hodnotí kromě faktických znalostí a dovedností i formu vyjadřování a vystupování. U písemných prací se zohledňuje i grafická stránka textu. Dále se hodnotí samostatné domácí práce a doma připravované referáty a aktivita žáků během vyučování. V teoretickém vyučování se uplatňuje především individuální, ale i skupinové hodnocení žáků. V předmětech založených na rozvoji kreativity a uměleckého cítění žáků (Estetická a výtvarná výchova, Hudební a pohybová výchova, Dramatická a literární výchova a Hra na hudební nástroj) se přihlíží k tvořivosti žáků, k míře jejich uměleckého nadání i k jejich svědomitosti. Způsoby hodnocení odborné pedagogické praxe Hodnocení odborné pedagogické praxe průběžné i souvislé navrhují pedagogičtí pracovníci zařízení předškolní a mimoškolní výchovy, v nichž žáci svoji praxi vykonávají. Hodnotí se uplatňování teoretických poznatků v praxi, stupeň dosažených dovedností žáků, komunikace se svěřenými dětmi, přístup k práci a úroveň odváděné pedagogické práce. Pedagogičtí pracovníci při hodnocení využívají písemné, slovní a mohou využít i bodové hodnocení. Kromě individuálního hodnocení výkonu žáka učitelem se používá i hodnocení žáků ostatními žáky a sebehodnocení žáka. Součástí hodnocení žáka z odborné pedagogické praxe je vlastní zpráva žáka o vykonané praxi. Konečné hodnocení žáka za 1. a 2. pololetí školního roku, v němž probíhá odborná pedagogická praxe průběžná, provádí odborný učitel pedagogickopsychologického vzdělávání, který přihlíží k hodnocení žáka odpovědným pracovníkem, jenž vedl žákovu průběžnou praxi. Způsoby hodnocení klíčových kompetencí Hodnocení klíčových kompetencí se provádí v jednotlivých vyučovacích předmětech. Hodnocení úrovně dosahování klíčových kompetencí spočívá ve zjišťování způsobu, jak žák komunikuje, jak je žák ochoten a schopen zapojit se do práce v kolektivu, jak využívá prostředky informačních a komunikačních technologií, jak využívá svých numerických znalostí a jak je schopen své znalosti a dovednosti prezentovat. 19

21 Společné zásady při hodnocení: hlavní funkce hodnocení je informační a diagnostická, nehodnotí jen učitel, ale jsou využívány i formy sebehodnocení a kolektivního hodnocení, hodnocení musí dát perspektivu všem žákům zvláště slabším žákům a žákům s SPU, základem hodnocení je partnerský, komunikativní přístup k žákům, respektování práva žáka na individuální rozvoj, prostřednictvím hodnocení směřujeme k dosahování lepších výsledků, učíme se z chyb svých i z chyb lidí v našem okolí, učitel nejen vede a hodnotí, ale i inspiruje a podněcuje. 3.5 Výuka žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je žák, který k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Tito žáci mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření. Podpůrná opatření realizuje škola a školské zařízení. Podpůrná opatření se podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti člení do pěti stupňů. Podpůrná opatření prvního stupně uplatňuje škola nebo školské zařízení i bez doporučení školského poradenského zařízení na základě plánu pedagogické podpory (PLPP). Podpůrná opatření druhého až pátého stupně lze uplatnit pouze s doporučením ŠPZ Pojetí vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními Účelem podpory vzdělávání těchto žáků je plné zapojení a maximální využití vzdělávacího potenciálu každého žáka s ohledem na jeho individuální možnosti a schopnosti. Pedagog tomu přizpůsobuje své vzdělávací strategie na základě stanovených podpůrných opatření Forma vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání žáků se speciálními potřebami uskutečňujeme formou individuální integrace do běžných tříd. Při diagnostikování speciálních vzdělávacích potřeb spolupracujeme se školskými poradenskými zařízeními Postup školy při poskytování podpůrných opatření s přiznanými podpůrnými opatřeními 1. stupně plán pedagogické podpory ( PLPP) PLPP sestavuje třídní učitel a výchovný poradce nebo učitel konkrétního vyučovacího předmětu a výchovný poradce PLPP má písemnou podobu před jeho zpracováním budou probíhat rozhovory s jednotlivými vyučujícími, s cílem stanovení např. metod práce s žákem, způsobů kontroly osvojení znalostí a dovedností ředitel školy (výchovný poradce) stanoví termín přípravy PLPP a organizuje společné schůzky s rodiči, pedagogy i žákem samotným PLPP obsahuje popis obtíží žáka, stanovení cílů podpory a způsobů vyhodnocování naplňování plánu 20

22 PLPP škola vyhodnocuje naplňování cílů nejpozději po 3 měsících od zahájení poskytování PO pokud se daná opatření ukáží jako nedostatečná, třídní učitel zákonnému zástupci žáka doporučí využití poradenské pomoci školského poradenského zařízení pokud se daná opatření ukáží jako dostatečná, pedagogičtí pracovníci nadále pokračují v jejich realizaci a úpravách dle potřeb žáka s přiznanými podpůrnými opatřeními 2. stupně individuální vzdělávací plán (IVP) IVP sestavuje třídní učitel nebo učitel konkrétního vyučovacího předmětu na základě doporučení školského poradenského zařízení a žádosti zákonného zástupce žáka IVP má písemnou podobu IVP vychází ze školního vzdělávacího programu IVP obsahuje údaje o skladbě druhů a stupňů podpůrných opatření poskytovaných v kombinaci s tímto plánem IVP vzniká bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce od obdržení doporučení škola předá IVP školskému poradenskému zařízení s IVP se seznámí všichni vyučující, zákonný zástupce žáka i samotný žák zákonný zástupce stvrdí seznámení s IVP podpisem informovaného souhlasu, ostatní zúčastnění IVP podepíší naplňování IVP vyhodnocuje školské poradenské zařízení ve spolupráci se školou nejméně jednou ročně pokud se daná opatření ukáží jako dostatečná, pedagogičtí pracovníci nadále pokračují v jejich realizaci a úpravách dle potřeb žáka s přiznanými podpůrnými opatřeními od 3. stupně (týká se žáků s LMD) lze upravit očekávané výstupy stanovené ŠVP a bude využívána minimální doporučená úroveň pro úpravy očekávaných výstupů, která je stanovena v RVP minimální doporučená úroveň bude na základě doporučení školského poradenského zařízení rozpracována pro konkrétní ročník v IVP žáka s přiznaným podpůrným opatřením postup tvorby, realizace a vyhodnocování IVP bude stejný jako v případě IVP ostatních žáků IVP může být během roku upravován podle potřeb žáka při tvorbě IVP bude využíváno metodické podpory školního poradenského pracoviště a metodická podpora na Metodickém portále RVP.CZ upravit vzdělávací obsah tak, aby byl zajištěn soulad mezi vzdělávacími požadavky a skutečnými možnostmi žáků aby vzdělávání směřovalo k dosažení jejich osobního maxima s přiznanými podpůrnými opatřeními 3. stupně (týká se žáků s LMD) a 4. stupně lze v souvislosti s náhradou části nebo celého vzdělávacího obsahu vzdělávacích oborů změnit minimální časové dotace vzdělávacích oblastí (oborů) pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními spočívajícími v úpravě vzdělávacích obsahů může být v souladu s principy individualizace a diferenciace vzdělávání zařazována do IVP na doporučení ŠPZ speciálně pedagogická a pedagogická 21

23 Severočeská střední škola s. r. o. intervence. počet vyučovacích hodin předmětů speciálně pedagogické péče je v závislosti na stupni podpory stanoven v příloze vyhlášky č. 27/2016 Sb. časová dotace na předměty speciálně pedagogické péče je poskytována z disponibilní časové dotace Specifikace provádění podpůrných opatření Jako podpůrná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou v naší škole využívána zejména: metody výuky: respektování odlišných stylů učení jednotlivých žáků a podpora poznávacích procesů žáka metody a formy práce, které umožní častější kontrolu a poskytování zpětné vazby žákovi důraz na logickou provázanost a smysluplnost vzdělávacího obsahu respektování pracovního tempa žáků a poskytování dostatečného času k zvládnutí úkolů orientace na rozvíjení informačně receptivních metod, zaměřených na rozvoj vnímání, na práci s textem a obrazem orientace na reproduktivní metody upevňující zapamatování, které vedou k osvojování vědomostí a dovedností pomocí opakování a procvičování individualizace výuky (doplňující výklad nebo procvičování, nastavení dílčích cílů výuky tak, aby žák mohl zažít úspěch, opakované vracení se ke klíčovým pojmům a dovednostem) zadávání domácích úkolů zohledňuje možnosti žáka a podmínky, které má žák k jejich plnění zohledňování sociálního statusu a vztahových sítí žáka a prostředí, ze kterých žák přichází do školy intervence na podporu oslabených nebo nefunkčních dovedností a kompetencí žáka organizace výuky: střídání forem a činností během výuky využívání skupinové výuk postupný přechod k systému kooperativní výuky v případě doporučení může být pro žáka vložena do vyučovací hodiny krátká přestávka změna zasedacího pořádku či uspořádání třídy v rámci vyučovací jednotky a se zřetelem k charakteru výuky a potřebám žáků nabídka volnočasových aktivit (ve škole) a podpora rozvoje zájmů žáka organizační podpora mimoškolního vzdělávání, včetně odborných exkurzí hodnocení žáka: využívání různých forem hodnocení žáka hodnocení vychází ze zjištěných specifik žáka (např. neznalost vyučovacího jazyka) 22

24 Severočeská střední škola s. r. o. práce s kritérii hodnocení v závislosti na charakteru žákova problému, s důrazem na podporu rozvoje dovedností a vědomostí žák podpora autonomního hodnocení (sebehodnocení) zohlednění sociálního kontextu hodnocení, hodnocení směřuje nejen k vyhodnocení úspěšnosti žákova učení, ale také k posílení jeho motivace pro vzdělávání z hodnocení jsou zřejmé konkrétní individuálně specifické podoby činnosti vyžadované po žákovi, jsou jasně a srozumitelně formulována hodnotící kritéria formativní hodnocení směřuje k zpětnovazební podpoře efektivního učení žáka a je pro něj informativní a korektivní celkové hodnocení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami zohledňuje jak omezení žáka, tak zejména jeho pokroky ve vzdělání Specifika při vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (např. problémy v učení, malá představivost) Podpůrná opatření, která se kromě běžných pedagogických opatření ve vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením osvědčují: posilování kognitivních schopností s využitím dynamických a tréninkových postupů intervence s využitím specifických, speciálně pedagogických metodik a rozvojových materiálů pravidelné a systematické doučování ve škole podpora přípravy na školu v rodině podpora osvojování jazykových dovedností podpora poskytovaná v součinnosti asistenta pedagoga Zásady práce se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami seznámení všech pedagogů, ale i spolužáků, s daným postižením žáka respektování zvláštností a možností žáka vysvětlíme vyučujícím způsoby hodnocení žáka a možnostmi úlev utvoření optimálního pracovního prostředí včetně vstřícné přátelské atmosféry možnost kompenzace jinými činnostmi, kde žák může být úspěšný v případě dlouhodobé nemoci konzultovat a vytvořit individuální vzdělávací plán kladení reálných cílů postupné zvyšování nároků podporování snahy, pochvala při sebemenším zlepšení výkonu, nedostatky neporovnávat s ostatními navození příjemné a soustředěné atmosféry při práci nutnost spolupráce s rodiči vyhledávání činností, ve kterých může být žák úspěšný dodržení častých přestávek střídání pracovního tempa zapojení dalších osob a subjektů 23