Prach. tuhé znečišťující částice, poletavý prach, suspendované částice, aerosol, kouř, dým, prach, opar, mlha, PM10, PM2,5

Transkript

1 Prach tuhé znečišťující částice, poletavý prach, suspendované částice, aerosol, kouř, dým, prach, opar, mlha, PM10, PM2,5

2 Různé názvy pro různorodou směs organických a anorganických částic různého skupenství, velikosti, složení a původu. Mimo chemických látek (kovy, organické látky, soli, sloučeniny zemské kůry,) zahrnují částice i bioaerosoly (bakterie, spory plísní, viry, pylová zrna), huminové složky a látky zachycené na povrchu těchto částic.

3 Pro představu nano

4 Jenom pro představu Odhaduje se, že v průběhu jednoho roku se z vesmíru snese na Zem zhruba t kosmického prachu a kamení. Částice vznikají v atmosféře fyzikálně (kondenzace) chemickými mechanismy nukleace. V roce 2014 bylo do ovzduší ČR emitováno přibližně tun prachu primárních emisí z kontrolovaných zdrojů (nejsou započteny sekundárně vznikající částice, fugitivní emise, resuzpenze, abraze.).

5 Prach je jednou z nejčastěji studovaných látek/směsí z hlediska účinku. Zatím nebyla zjištěna neúčinná koncentrace, odhaduje se, že se blíží přírodnímu pozadí tj. asi 3 5 µg/m3 pro PM2,5 a pro 10 µg/m3 PM10. Přitom oddělit přímý vliv znečištěného ovzduší na lidské zdraví od ostatních spolupůsobících faktorů a kvantifikovat jej je značně obtížné až nemožné vždy se bude jednat o ODHAD.

6 Částice jsou významným rizikovým faktorem s mnohočetným efektem na lidské zdraví. Současně působí i jako nosič pro některé další škodliviny. Co ovlivňuje účinky prachu? Velikost, tvar, chemické složení, rozpustnost Množství vdechnutého prachu (jak dlouho a jak intenzivně dýcháme, způsob dýchání) Jak jsme citliví Účinky na zdraví uvádí se zvýšení celkové nemocnosti i úmrtnosti, zejména na onemocnění srdce a cév, snížení plicních funkcí a zkrácení délky života tzv. předčasná úmrtnost.

7 Účinky prachu Dráždí dýchací cesty Snižuje samočistící funkce a obranyschopnost dýchacích cest dobré podmínky pro infekce Makrofágy pohlcují částice, ale uvolňují látky způsobující zánětlivou reakci v plicní tkáni Zrychluje rozvoj chronické obstrukční plicní choroby Ovlivňuje srážlivost krve Způsobuje oxidativní stres (působí na buněčné úrovni) Další potenciální účinky se odvíjí od chemického složení

8 Co to znamená jak se to projeví Krátkodobá zátěž Vyšší výskyt příznaků (kašel..) Zvýšení spotřeby léků na zlepšení dýchání u lidí s chronickým onemocněním dýchacích cest Větší počet pacientů přijatých do nemocnic pro nemoci dýchacího ústrojí a srdeční obtíže Zvýšení úmrtnosti u starších a nemocných Dlouhodobá (chronická) zátěž Snížení plicních funkcí u dětí i dospělých Zvýšení nemocí dýchacích cest Zhoršení průběhu nemocných CHOPN Kardiovaskulární onemocnění Snížení očekávané délky života

9 Důležitý je věk, chronická onemocnění, aktuální zdravotní stav člověka a životní styl. Mezi zvláště citlivé skupiny patří: Malé děti, starší lidé, těhotné ženy Astmatici, alergici a lidé s onemocněním dýchací a cévní soustavy, cukrovkou, sníženou imunitou Lidé s problematickým životním stylem (kuřáci, lidé se špatnými stravovacími návyky či lidé vystavení silnému stresu, toxikomani.)

10 Aby částice uplatnitz svůj biologický Proto se zamohla nejvýznamnější hlediska vlivů na zdraví, účinek, musí vúmrtnosti, organismu zůstat. zejména ovlivnění považují částice (PM2,5), jemné (PM1,0) až ultrajemné/nano (< 100 nm), které se dostávají nejhlouběji do organizmu a mohou se zde jak usazovat, tak i dále reagovat a pronikat do cílových orgánů. Na povrchu mohou obsahovat plyny, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), kondenzované organické či kovové páry, z nichž některé z nich mají potenciální mutagenní a rakovinotvorný účinek. Typickými hrubými částicemi jsou zvířený prach, primární emise a bioaerosoly. Zdrojem jemných až ultrajemných částic jsou spalovací procesy, hoření obecně nebo například dieselové (vznětové) motory..

11 Velikost částic je rozhodující pro průnik a ukládání v dýchacím traktu. Větší částice ( > 2,5 µm) jsou zachyceny v horních partiích dýchacího ústrojí, odkud jsou částečně vykašlány a částečně spolknuty. Menší částice (< 2,5 µm a > 1 µm) se dostávají do dolních cest dýchacích. Ještě menší částice (označené PM1,0 nebo submikronové částice tj. < 1 µm) pronikají až do plicních sklípků. Kapitolou samou o sobě jsou částice < 0,1 nm, které mohou snadno pronikat přímo do krevního řečiště a k cílovým orgánům.

12 trocha čísel k zamyšlení.

13 Odhad zvýšení předčasné úmrtnosti v ČR v roce 2015 je na úrovni 4,8 % (cca osob), které zemřely předčasně spolupůsobením expozice prachu frakce PM10. Podle provedeného odhadu činil v roce 2014 pro obyvatele ČR starší 30 let počet ztracených let života předčasným úmrtím následkem expozice znečištěnému ovzduší aerosolovými částicemi let (tj let/ obyvatel). Při akceptování značné míry zjednodušení lze výsledek interpretovat i tak, že každý obyvatel ČR starší 30 let v roce 2014 ztratil v průměru 5,6 dnů života v důsledku předčasné úmrtnosti (5,7 v roce 2013). Průběh hodnot má v posledních letech kolísavý charakter, s maximem v roce 2011, a je více závislý na meteorologických podmínkách.

14 Rok Odhad střední hodnoty PM10 v sídlech ČR [µg/m3] 23,7 23,0 23,9 25,2 27,2 26,0 26,6 25,5 23,9 ČR odhad počtu předčasných úmrtí

15 Legislativa (limity stanovené pro prach) Venkovní ovzduší Pracovní ovzduší Vnitřní ovzduší Podle přílohy č. 1 Zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. ze dne 2. května 2012 platí: 24hodinový imisní limit frakce PM10 je 50 µg/m3 a nesmí být překročen více jak 35 krát za kalendářní rok. Roční imisní limit frakce PM10 je 40 µg/m3. Roční imisní limit pro frakci PM2,5 je 25 µg/m3. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 12. prosince 2007, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci (ve znění platných úprav). Limity stanoveny přílohou 3, liší se podle typu prachu, Např. pro nespecifický prach je hodnota PEL = 10 mg/m3. Vyhláška č. 6/2003 Sb. kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb. 1hodinový limit frakce PM10 = 150 µg/m3. 1hodinový limit frakce PM2,5 = 80 µg/m3. (PEL pracovní expoziční limit)

16 A jak to v roce 2014 v ČR vypadalo?

17 A velká města?

18 Kde hledat informace? ČHMÚ asu.chmi.cz:8080/iskoaimdataview/faces/vie wchart.xhtml ko/grafroc/grafroc_cz.html SZÚ prostredi/kvalita ovzdusi prostredi/ovzdusi a zdravi

19 Nepřímé integrální postupy Přímé on line analyzátory

20 1. Co znamená termín frakce PM10? a. Částice větší než 10 µm. b. Částice velké právě 10 µm. c. Částice menší než 10 µm. d. Jedná se o obecný termín pro nano částice v prostředí 2. Pokud hovořím o imisích pak? a. Mám na mysli všechny látky přítomné ve vzduchu. b. Dělám terminologickou chybu, protože imise znamená proces působení na receptor. c. Mám na mysli látky v kouřovodech a komínech vypouštěné zdroji. d. Mluvím pouze o látkách, které jsou měřeny v měřicí síti ČHMÚ.

21 3. Troposféra sahá do výšky? a. Rozkládá se ve výši 80 až 600 km nad zemí. b. Do 15 až 20 km nad zemí c. Do 2 metrů nad zemí, jedná se o dýchací zónu člověka. d. Termín označuje ovzduší nad tropických oblastmi. 4. V gesci kterého resortu je ochrana ovzduší? a. Ministerstva zdravotnictví, které se primárně zabývá vlivem všeho na lidské zdraví. b. Ministerstva průmyslu, které pokrývá všechny velké zdroje znečištění. c. Ministerstva životního prostředí, které má v gesci ochranu životního prostředí. d. Je rozdělena mezi ministerstvo životního prostředí a průmyslu.

22 5. Imisní limit je? a. Nejvyšší možná hodnota škodliviny, pod kterou nedochází k dopadům na zdraví. b. Nejvýše přípustná úroveň znečištění stanovená zákonem c. Hodnota, která nesmí být za žádných okolností překročena. d. Hodnota při jejímž překročení dochází k závažným dopadům na lidské zdraví. 6. Vyhláška č. 6/2003 Sb. MZ ČR řeší? a. Kvalitu ovzduší v bytech. b. Kvalitu vnitřního ovzduší v pobytových místnostech. c. Pracovní prostředí. d. Kvalitu ovzduší v lázeňských oblastech.

23 7. Při vzorkování ovzduší je největším problémem? a. Zajištění bezpečnosti a zdroje proudu. b. Representativnost a opakovatelnost měření c. Deskripce lokality d. Požadavek na dlouhodobost měření. 8. Pro hodnocení měřených hodnot je vždy používám aritmetický průměr. Proč? a. Jedná se o nejpřesnější odhad střední hodnoty. b. Nejlépe vystihuje rozložení koncentrací v prostředí. c. Je citlivý na výskyt vyšších hodnot a mírně situaci nadhodnocuje. Jedná se tak o součást bezpečnostního faktoru. d. Lze ho snadno a rychle vypočítat.

24 9. Za respirabilní azbestové vlákno je považována? a. Dlouhá přímá částice o délce větší 5 µm, tloušťce menší 3 µm a poměru délka/tloušťka větším než 3 :1. b. Částice viditelná pouhým okem. c. Taková částice jejíž chemické složení odpovídá obecnému vzorci azbestu. d. Takové, které vyvolá zhoubné bujení. 10. Impakce, jako metoda odběru je používána pro? a. Záchyt plynných složek na impregnovaný filtr b. Záchyt definovaných aerosolových frakcí. c. Mikrobiologické odběry. d. Měření spadu.

25 11. Princip analyzátorů pro měření ozonu? a. IČ spektroskopie. b. UV fluorescence. c. Absorpce beta záření. d. Absorpce UV záření 12. Pro hodnocení vlivu na zdraví se používá? a. Porovnání se stanoveným imisním limitem (překročení znamená riziko) b. Hodnocení zdravotních rizik c. Index kvality ovzduší d. Vyšetření v ordinaci