Plán péče o přírodní památku Pod Lysou horou na období

Transkript

1 Plán péče o přírodní památku Pod Lysou horou na období

2 1. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE O ZCHÚ 1.1 Evidenční číslo ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN Evidenční číslo: Kategorie ochrany: Managementová kategorie IUCN: Název: Přírodní památka IV řízená rezervace Pod Lysou horou 1.2 Údaje o vyhlášení Druh právního předpisu: Vydal: Číslo předpisu: Datum platnosti a účinnosti předpisu: Územně-správní členění, překryv s jinými chráněnými územími a příslušnost k soustavě Natura 2000 Kraj: Okres: Obec s rozšířenou působností: Obec: Katastrální území: Národní park: Chráněná krajinná oblast: Jiný typ chráněného území: Ústecký Teplice Teplice Krupka Fojtovice u Krupky, Horní Krupka není není přírodní park Východní Krušné hory CHOPAV Krušné hory Natura 2000 Ptačí oblast: Evropsky významná lokalita: CZ Východní Krušné hory CZ Východní Krušnohoří 2

3 1.4 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Navrhovaná PP Pod Lysou horou se nachází na katastrálních územích Fojtovice u Krupky [675385] a Horní Krupka [675334]. Katastrální mapa se zákresem vymezení plochy přírodní památky Pod Lysou horou tvoří Přílohu č. 1. Katastrální území Parcelní číslo Druh pozemku PP Pod Lysou horou, ZCHÚ - k. ú. Fojtovice u Krupky Způsob využití Číslo listu vlastnictví Vlastník Výměra parcely celková [m²] Výměra parcely v ZCHÚ [m²] 394/1 lesní pozemek 2859 Lesy České republiky, s. p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Fojtovice u Krupky [675385] 394/3 lesní pozemek 426 trvalý travní porost Město Krupka, Mariánské náměstí 22/13, Bohosudov, Krupka Krajhanzl Michal, Fojtovice 164, Krupka /1 ostatní plocha 932 ostatní plocha jiná plocha ostatní komunikace 2859 Státní pozemkový úřad, Husinecká 1024/11a, Žižkov, Praha 3 Lesy České republiky, s. p., Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, Hradec Králové Výměra území a jeho ochranného pásma Celková výměra navrhované rezervace je 2,4194 ha. Druh pozemku ZCHÚ [ha] Způsob využití pozemku [ha] ZCHÚ [ha] Lesní pozemky (včetně bezlesí) 1,8317 Vodní plochy 0,0000 Trvalé travní porosty 0,0073 Orná půda 0,0000 Ostatní zemědělské pozemky 0,0000 Ostatní plochy 0,5804 Zastavěné plochy a nádvoří 0,0000 Plocha celkem 2,4194 Zamokřená plocha Rybník nebo nádrž Vodní tok Jiná plocha 0,5570 Ostatní komunikace 0,0234 3

4 1.6 Hlavní předmět ochrany Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Horská louka, přechodové rašeliniště a podmáčená smrčina s výskytem ohrožených a zvláště chráněných druhů rostlin. Předmět ochrany tvoří: a) evropská přírodní stanoviště: 6520 Horské sečené louky; 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviska. b) zvláště chráněné a ohrožené druhy rostlin: prha arnika (Arnica montana), prstnatec Dactylorhiza maculata agg., tučnice obecná (Pinguicula vulgaris), vítod douškolistý (Polygala serpyllifolia), žebrovice různolistá (Blechnum spicant), vranec jedlový (Huperzia selago) Hlavní předmět ochrany současný stav A. Společenstva název ekosystému (kód a název typu přírodního stanoviště) podíl plochy v ZCHÚ (%) popis biotopu přírodního stanoviště Přechodová rašeliniště a třasoviska (R 2.3 Přechodová rašeliniště) 9 převažují netypická společenstva svazu Sphagno-Caricion canescentis, jen místy inklinují k typičtější podobě as. Carici echinatae-sphagnetum; na rašeliniště je v rámci území vázán výskyt tučnice obecné (Pinguicula vulgaris), převážné většiny populace prstnatce (Dactylorhiza maculata agg.) a část populace vítodu douškolistého (Polygala serpyllifolia) 6520 Horské sečené louky (T1.2 Horské trojštětové louky) 35 jednosečná horská koprníková louka tvoří severní třetinu MZCHÚ; vegetace spadá do asociace Meo athamantici-festucetum rubrae, vytváří však četné přechody ke společenstvům sv. Violion caninae; ze vzácných druhů je zásadní zejména výskyt prhy arniky (Arnica montana) a vítodu douškolistého (Polygala serpyllifolia) B. Druhy název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stupeň ohrožení popis biotopu druhu prha arnika (Arnica montana) vzácně v louce v severní části území; ve třech skupinkách ve střední a dolní části louky, celkem 10 ex. kvetoucích, další sterilní; dohromady desítky listových růžic (2015) C3, 3 horská koprníková louka s přechody do smilkových trávníků prstnatec (Dactylorhiza maculata agg.) hojně v rašeliništi s dominantní sítinou ostrokvětou (Juncus acutiflorus), jednotlivě při okrajích podmáčené smrčiny; nejbohatší skupina na 50 42'49,4"N, 13 50'12,4"E; celkem cca 200 ex. (2015) C4a, 3, CITES přechodové rašeliniště, okraje podmáčené smrčiny 4

5 tučnice obecná pravá (Pinguicula vulgaris subsp. vulgaris) maloplošně na ploše 1 x 2 metry na jediném místě, 50 42'49,7''N, 13 50'12,5''E; 40 listových růžic (2015); populace velmi ohrožená náhodnými jevy C2, 2 ve zrašelinělé části odvodňovací strouhy vítod douškolistý (Polygala serpyllifolia) početná populace; hojně v dolních zrašelinělých partiích louky a ve faciích smilkových trávníků; roztroušeně v horní části přechodového rašeliniště; celkem stovky ex. C2, 1, ČK facie smilkového trávníku, přechodové rašeliniště žebrovice různolistá (Blechnum spicant) vzácně ve smrčině v JV části C4a podmáčená smrčina vranec jedlový (Huperzia selago) vzácně, ve smrčíně v jižní části území C3, 3 podmáčená smrčina V tabulkách jsou použity tyto zkratky: Kategorie dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.: 1 kriticky ohrožený druh; 2 silně ohrožený druh; 3 ohrožený druh. Kategorie rostlin dle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Grulich 2012): C1 kriticky ohrožený, C2 silně ohrožený, C3 ohrožený; C4 vzácnější, vyžadující pozornost. Nejcennější biotopy území PP Pod Lysou horou a hlavní předměty ochrany jsou horská koprníková louka (T1.2) s přechody ke smilkovým trávníkům a výskytem prhy arniky (Arnica montana) a vítodu douškolistého (Polygala serpyllifolia) a přechodová rašeliniště (R2.3) s výskytem tučnice obecné (Pinguicula vulgaris), vítodu douškolistého (Polygala serpyllifolia), prstnatce (Dactylorhiza maculata agg.) a vrance jedlového (Huperzia selago). Jako vedlejší předmět ochrany je možné uvést podmáčenou smrčinu (L9.2B), která v lokalitě zřejmě představuje potenciální přirozenou vegetaci ve vlhkých až podmáčených partiích jižní části území. Současný charakter lesních biotopů je značně ovlivněn lesnickým hospodařením a melioračními zásahy. Z pohledu fauny je území nedostatečně prozkoumáno. 1.7 Dlouhodobý cíl péče Udržení nebo zlepšení struktury, funkce a druhové diverzity přechodových rašelinišť. Blokování stávajícího sukcesního stádia a zamezení zarůstání otevřených ploch rašeliniště dřevinami. Zlepšení vitality populace tučnice obecné (Pinguicula vulgaris) a její rozšíření na větší prostor v rámci navrhovaného MZCHÚ z důvodu potřebného zvýšení odolnosti populace proti náhodným jevům. Udržení nebo zlepšení struktury, funkce a druhové diverzity horské koprníkové louky. Nastavení dlouhodobého pravidelného vhodného managementu lučního společenstva. Zlepšení vitality 5

6 populace prhy arniky (Arnica montana). Obnova porostů a celkové zlepšení struktury a funkce rašelinných a podmáčených smrčin. Nahrazení nepůvodních dřevin v MZCHÚ dřevinami stanovištně a fytogeograficky původními. Udržení nebo zvýšení početnosti a vitality populací dalších vyskytujících se chráněných druhů rostlin, především vítodu douškolistého (Polygala vulgaris) a prstnatce Dactylorhiza maculata agg. 6

7 2. ROZBOR STAVU ZCHÚ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Geologie, geomorfologie a pedologie Zpracovávané území je situováno do nevýrazného údolí bezejmenného potoka na jihovýchodním úpatí Lysé hory (836 m) cca 1,3 km ZJZ Fojtovic. Z hlediska geomorfologického členění náleží do Krušnohorské soustavy, celku Krušné hory, podcelku Loučenská hornatina, okrsku Cínovecká hornatina. Nadmořská výška se zvedá od 765 m n. m. při jihovýchodním okraji území po 775 m n. m. při severozápadním okraji řešeného prostoru. Geologický podklad území je tvořen paleozoickou biotit-muskovitickou ortorulou z velké části překrytou kvartérními deluviálními kamenitohlinitými sedimenty a v okolí potoka též delufiofluviálními písčitohlinitými sedimenty. V mělké povrchové vrstvě se místy vyskytuje rašelinný sediment. Podle půdní mapy ČR 1 : (Geoportal 2015) je převažujícím půdním typem v území podzol kambický na lehkých svahovinách rul. Maloplošně se objevují mělká ložiska rašeliny Hydrologie Hydrologickou osou území je bezejmenný menší vodní tok protékající územím od západu k východu, který pramení v hřebenové partii 0,6 km J-JJZ vrcholu Lysé hory, cca 0,4 km západně řešeného prostoru. Potok se na státní hranici severně Fojtovic vlévá jako pravostranný přítok Mohelnice (Weiβe Müglitz). Ta pokračuje od soutoku s Černým potokem (Schwarzbach) již jako Müglitz a u Heidenau se vlévá do Labe. Protékající potok má význam z hlediska vodního režimu lokality. Potok od západní hranice lokality protéká při jižním okraji kosené louky v uměle prohloubeném korytě, zhruba ve střední části hlavní tok uhýbá k jihovýchodu a protéká jižní čásí lokality v uměle silně prohloubeném korytě jihovýchodním směrem a dál mimo řešené území. Meliorační kanál při jižním okraji louky pokračuje dál východním směrem, místy je zrašelinělý a částečně zvodnělý. Na jeho bezprostřední okolí je mimo jíné vázána populace jedné z nejvzácnějších rostlin lokality, tučnice obecné (Pinguicula vulgaris). Toto koryto je v místě výskytu tučnice proražené a drobný v korytě pramenící potok jej opouští jižním směrem a zčásti se rozlévá do zrašelinělých poloh v níže položeném mírném svahu. V území se kromě protékajícího vodního toku objevují také mírně svažité zrašelinělé prameništní polohy charakteru přechodových rašelinišť. Navrhovaná PP Cínovec leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Krušné hory, která byla zřízena nařízením vlády č. 10/1979 Sb., zákona o vodách Klimatologie Lokalita Pod Lysou horou leží v chladné klimatické oblasti CH6 (Quitt 1971) s krátkým mírně chladným, vlhkým až velmi vlhkým létem, chladným jarem, mírně chladným podzimem, velmi 7

8 dlouhou zimou, mírně chladnou, vlhkou, s dlouhým trváním sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 5 C a 6 C, průměrný roční úhrn srážek přesahuje 800 mm. Klimatické charakteristiky okrsku CH6: Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplou 10 o C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu ( o C) -4 až -5 Průměrná teplota v červenci ( o C) Průměrná teplota v dubnu ( o C) 2-4 Průměrná teplota v říjnu ( o C) 5-6 Průměrná počet dnů se srážkami 1mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období v mm Srážkový úhrn v zimním období v mm Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných Botanické poměry Potenciální přirozená vegetace Potenciální přirozenou vegetaci území představují podle Neuhäuslové (1998) acidofilní bučiny asociace (Luzulo-Fagetum), v těsné blízkosti severně řešeného území je pak již mapována smrková bučina (Calamagrostio villosae-fagetum). Mikyška (1968) vymezuje v geobotanické mapě ČSSR jako rekonstrukční vegetaci území přírodní památky bikové bučiny (Luzulo-Fagion), severně lokality mapuje acidofilní horské bučiny (Luzulo-Fagetum montanum, Verticillato-Fagetum). Fytogeografická a biogeografická charakteristika Z hlediska regionálně fytogeografického členění (Skalický 1988) území spadá do oblasti mezofytika, fytogeografického podokresu 25a. Krušnohorské podhůří vlastní, hranice s oreofytikem (okres 85. Krušné hory) je však zakreslena v nevelké vzdálenosti, zhruba 0,3 km severovýchodně. Charakteristický je hojný výskyt podhorských druhů rostlin a vyšší podíl taxonů subatlantského rozšíření. Z hlediska biogeografického členění České republiky (Culek M. et al. 2005) se zájmové území nachází v bioregionu 1.59 Krušnohorský bioregion. Převažuje vymezená biochora 5BS Erodované plošiny na kyselých metamorfitech 5. v. s., při západní okraji území zasahuje biochora 6ZS, hřbety na kyselých metamorfitech 6. v. s. 8

9 Současný stav flóry území Území navrhované přírodní památky Pod Lysou horou je z floristického hlediska chudé. Během inventarizačního botanického průzkumu ( ) byl zjištěn výskyt 80 taxonů cévnatých rostlin. Během inventarizačního botanického průzkumu byl zjištěn výskyt 80 taxonů cévnatých rostlin. Devět druhů je zařazeno v Červeném seznamu cévnatých rostlin (Grulich 2012), z toho v jednotlivých kategoriích následovně: 2 silně ohrožené, 3 ohrožené a 4 vzácnější, vyžadující pozornost. Celkem 5 taxonů je chráněných zákonem podle přílohy vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., z toho v jednotlivých kategoriích: 1 kriticky ohrožený, 1 silně ohrožený, 3 ohrožené. Nejvýznamnějšími druhy rostoucí v území navrhované přírodní památky jsou vítod douškolistý (Polygala serpyllifolia) chráněný zákonem v kategorii kriticky ohrožených a zařazený také v Červené knize cévnatých rostlin (Čeřovský et al. 1999) a červeném seznamu v kategorii silně ohrožených druhů a tučnice obecná (Pinguicula vulgaris), zařazená v červeném seznamu i zákonné vyhlášce jako silně ohrožený druh. Vítod douškolistý dosahuje v České republice západní hranice souvislého areálu a vyskytuje se pouze v několika skupinách lokalit v Krušných horách. Izolovaný výskyt je doložen mimo Krušné hory již pouze ve Žďárských vrších. Z toho důvodu představují krušnohorské lokality vítodu douškolistého fytogeograficky významný prvek hodný pozornosti a ochrany z pohledu květeny celé ČR. V území vytváří dosti početnou populaci na ploše 15 arů v dolních partiích kosené louky a v přilehlé části svahového rašeliniště. Tučnice obecná (Pinguicula vulgaris) je v dnešní době velmi ohroženým druhem, který v důsledku odvodňování a intenzifikace lučního hospodaření během 20. století velmi výrazně ustoupil a zbytkové populace jsou nezřídka početně slabé a ohrožené dalšími, především sukcesními změnami a náhodnými vlivy. Také v lokalitě je populace tučnice početně slabá a především lokalizovaná na velmi malou plochu, což dále zvyšuje ohrožení celé její populace. Z dalších vzácných a ohrožených druhů se v území objevují Arnica montana, Blechnum spicant, Dactylorhiza maculata agg., Epilobium palustre, Juncus acutiflorus, Meum athamanticum, Trientalis europaea, Huperia selago. Největší potenciální ohrožení předmětů ochrany jsou založena především na podkladu historických antropogenních vlivů. Z výzkumů bazické saturace půd na kyselých podložích vyplývá riziko pokračující nutriční degradace a acidifikace půd i za současného stavu oproti období imisní kalamity násobně omezených koncentrací příslušných polutantů v ovzduší. Nejohroženější je v tomto kontextu vývoj lesních porostů, ale vliv se zčásti týká i dalších společenstev. Podíl geograficky zcela nepůvodního Picea pungens je třeba považovat v dlouhodobém kontextu za nežádoucí. Jako vhodná se jeví postupná obměna druhového složení ve prospěch stanovištně původních dřevin. Samostatným rizikem pro rozvolněné porosty fragmentů rašelinišť mohou být v dlouhodobém kontextu sukcesní změny směřující k zapojenější lesní vegetaci spojené s omezováním prostoru pro světlomilné a konkurenčně slabší druhy rostlin. Na dvou hlavních plochách otevřených rašelinišť je proto s ohledem na předměty ochrany potřeba blokovat stávající sukcesní stádium vhodnými managmentovými zásahy. Návštěvnost území je nízká. Po východním okraji navrhovaného MZCHÚ prochází nezpevněná cesta, která je výjimečně pojížděná automobily lesních dělníků, myslivců, případně houbařů. Vzhledem k terénu a poloze je takové využití zřídkavé. Prostor louky v severní části území navštěvují pouze náhodní turisté, kteří tudy mohou procházet, nejčastěji však opět po nezpevněné cestě při okraji 9

10 území. Jižní partie území mohou být navštěvované o něco častěji v houbařské sezóně, ovšem i v té době je návštěvnost velmi malá. Současný stav vegetace a biotopů Celkem bylo v rámci mapování vegetace a biotopů (Nepraš 2015) zachyceno v území 6 různých rostlinných společenstev zařazených do úrovně asociace nebo svazu. V louce v severní části území převládá vegetace přiřaditelná asociaci Meo athamantici-festucetum rubrae, která místy vytváří přechody ke smilkovým trávníkům svazu Violion caninae. Jižní část území charakterizuje mozaika vegetačně převážně nepříliš vyhraněných přechodových rašelinišť svazu Sphagno-Caricion canescentis, zčásti přiřaditelných k asociaci Carici echinatae-sphagnetum s vegetačně nevyhraněnými podmáčenými smrčinami svazu Piceion abietis s přechody k rašelinným smrčinám asociace Vaccinio uliginosi-piceetum abietis. V jihozápadní části navrhovaného MZCHÚ převládají mladší kulturní porosty Picea abies a Picea pungens. V ochranném pásmu PP Pod Lysou horou převládají mladé lesnické kultury Picea abies a Picea pungens, při jihovýchodním okraji území částečně vyznívají porosty charakteru podmáčených smrčin svazu Piceion abietis. Do severní části ochranného pásma přírodní památky zasahuje kulturnější louka třídy Molinio-Arrhenatheretea. Podrobnější lokalizace a charakteristika jednotlivých typů vegetace jsou zachyceny níže v popisu jednotlivých segmentů mapování vegetace a biotopů. Přehled zaznamenaných jednotek vegetace zachycuje třídy, svazy a asociace vegetace zaznamenané v území v rámci mapování vegetace a biotopů. Tučně zvýrazněné jsou nejníže postavené jednotky klasifikace vegetace, do kterých se podařilo během mapování a zpracování údajů nalezená typově odlišná společenstva přiřadit. Molinio-Arrhenatheretea Polygono bistortae-trisetion flavescentis Meo athamantici-festucetum rubrae Calluno-Ulicetea Violion caninae Festuco capillatae-nardetum strictae Epilobietea angustifolii Fragarion vescae Junco effusi-calamagrostietum villosae Scheuchzerio palustris-caricetea nigrae Sphagno-Caricion canescentis Carici echinatae-sphagnetum Vaccinio-Piceetea Piceion abietis 10

11 Během mapování byly v území rozlišeny 3 přírodní a 2 nepřírodní biotopy mapovatelné v souladu s metodikou. Souhrnný přehled zastoupení jednotlivých biotopů podává následující tabulka: kód biotopu název biotopu rozloha v ploše PP [ha] podíl na ploše PP [%] R2.3 Přechodová rašeliniště 0,21 8,7 T1.2 Horské trojštětové louky 0,84 34,7 L9.2B Podmáčené smrčiny 0,36 14,9 X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami 0,90 37,2 X10 Lesní paseky a holiny 0,11 4,5 Území navrhované přírodní památky sestává z hlediska biotopů ze dvou odlišných částí. Severní třetinu MZCHÚ (seg. 1.1.) tvoří horská koprníková louka (T1.2) místy inklinující ke smilkovým trávníkům (T2.3B). Charakterizuje ji kombinace více subdominant, zejména druhů Avenella flexuosa, Cirsium heterophyllum, Festuca rubra, Meum athamanticum, Nardus stricta, které jsou doprovázeny druhy trojštětových i smilkových luk. Z typických druhů se vyskytují například Briza media, Calluna vulgaris, Hypericum maculatum, Polygala vulgaris, Potentilla erecta, Rumex acetosa, aj. Ochranářsky významný je zde výskyt Arnica montana a Polygala serpyllifolia. Společenstvo je zřejmě částečně nestabilní v závislosti na trofickém vývoji porostu daném způsoby obhospodařování. Stanovištně přirozeně zřejmě inklinuje spíše ke smilkovým trávníkům, ale někdejším obohacením prostředí v důsledku hnojení a/nebo dalších vlivů se vyskytují také troficky o něco náročnější a vzrůstnější druhy. Dolní okraj louky je maloplošně vlhký a vytváří přechod k rašeliništnímu biotopu v segmentu 2.1. Jižní část území navrhované přírodní památky představuje mozaiku menších ploch přechodových rašelinišť s podmáčenou smrčinou ve vlhkých lesních partiích a kulturními smrčinami na relativně sušších stanovištích. Přechodová rašeliniště (R2.3) jsou v území zastoupena dvěma plochami (2.1. a 2.2.). V severních partiích (seg. 2.1.) je charakteristická dominantní Juncus acutiflorus vytvářející v rašeliništi rozsáhlou svébytnou facii, na níž je vázána bohatá populace Dactylorhiza maculata agg., roztroušený Polygala serpyllifolia i maloplošný výskyt Pinguicula vulgaris. Z mechorostů se v rašeliništích vyskytují například Sphagnum auriculatum, Sphagnum cuspidatum, Sphagnum fallax, Sphagnum flexuosum, Sphagnum subnitens, Polytrichum commune, aj. Z typických druhů cévnatých rostlin jsou charakteristické Agrostis canina, Carex canescens, Carex echinata, Eriophorum angustifolium, Eriophorum vaginatum, Potentilla erecta, Viola palustris, atd. Rašeliništní polohy jsou v lokalitě zřejmě historickým hospodařením zvýrazněné až zcela podmíněné facie otevřenějších ploch v místě někdejších podmáčených smrčin. Jako takové představují v dlouhodobém kontextu sukcesně nestabilní společenstvo a s ohledem na žádoucí předměty ochrany je třeba tento biotop v případě zesílení sukcesního tlaku vhodným managementem podporovat. 11

12 Navazující podmáčené smrčiny (L9.2B) segmentu 2.3. v kontaktu s rašeliništěm seg mají charakter přibližující se maloplošně až rašelinným smrčinám. Převládají však chudší porosty, do kterých již rašeliništní druhy pronikají jen velmi omezeně na světlinách. Zapojenější porosty mají potom již zřetelný charakter chudších podmáčených smrčin. Dominantou stromového patra je Picea abies, doprovázený po světlinách běžnějšími rašeliništními druhy, zejména Carex nigra, Eriophorum angustifolium, Eriophorum vaginatum. Dále rostou typicky zejména Calamagrostis villosa, Equisetum sylvaticum, Maianthemum bifolium, Vaccinium myrtillus, Viola palustris a velmi vzácně i Blechnum spicant. Podmáčené smrčiny představují zřejmě finální sukcesní stádium ve vlhčích až podmáčených partiích jižní části území. Jako vhodné se jeví ponechání podmáčených smrčin spontánnímu vývoji s výjimkou výše zmíněné ochrany otevřených ploch rašelinišť před sukcesními změnami. Nepřírodní biotopy pokrývají více než 40 % území navrhované přírodní památky. Výrazně převládají lesní kultury jehličnatých dřevin mapované jako biotop X9A. Jedná se o porosty s dominantními Picea abies nebo Picea pungens a příměsí Betula pendula, či Sorbus aucuparia na sušších až mírně vlhkých stanovištích. Pro podrost je charakteristické zastoupení běžných acidofytů jako jsou Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Dryopteris carthusiana, Vaccinium myrtillus, apod. Lesní porosty jsou mladé a z velké části nezapojené. Bryoflóra Bryologickým průzkumem provedeným v roce 2015 (Vicherová 2015) bylo zjištěno celkem 37 druhů mechorostů, z vzácnějších druhů vyžadujících pozornost z hlediska případného ohrožení konkrétně kryjnice zaříznutá (Calypogeia fissa), rašeliník tupolistý (Sphagnum cf. Obtusum) a rašeliník lesklý (S. subnitens). Současný stav fauny území K aktuálnímu stavu fauny řešeného území je k dispozici málo údajů Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů A rostliny Jméno taxonu Ohrožení, ochrana Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Lokalizace populace/biotop Poznámky k charakteru výskytu, managementu či monitoringu Arnica montana C3, 3 10 ex. kvetoucích, v okolí kvetoucích rostlin další sterilní ve třech skupinkách ve střední a dolní části koprníkové louky slabá populace přirozeně ohrožená nízkou početností, vhodný monitoring, případně též posílení populace podpůrnými zásahy 12

13 Dactylorhiza maculata agg. C4a, 3, CITES 200 ex. hojně v rašeliništi s dominantní Juncus acutiflorus, jednotlivě i jinde v okolí při okrajích smrčiny; poloha nejbohatší skupiny ,4 N, ,4 E prameništní vegetace bez pravidelného managementu, nutný zejména monitoring stavu biotopu, zajištěný vodní režim a blokování stávajícího sukcesního stádia Meum athamanticum C3, 3 hojně subdominanta v koprníkové louce, vzácně na světlinách rozvolněné kulturní smrčiny silná stabilní populace Pinguicula vulgaris subsp. vulgaris C2, 2 40 ex. listových růžic maloplošně na ploše 1 x 2 metry na jediném místě ve zrašelinělé části odvodňovací strouhy, ,7 N, ,5 E populace silně ohrožená náhodnými jevy vzhledem k nízké početnosti a maloplošnému výskytu; nezbytný pravidelný monitornig, cílené rozšíření populace na jiné vhodné stanoviště v rámci lokality žádoucí Polygala serpyllifolia C2, 1, ČK stovky ex. hojně v dolních zrašelinělých partiích louky a partiích blízkých sv. Violion caninae, roztroušeně v horní části rašeliniště, zde pouze ve facii s Juncus acutiflorus stabilní početná populace; nezbytné pravidelné obhospodařování louky jako jednosečné s odstraňováním posečené biomasy, v rašeliništi je nezbytné zachování stávajícího vodního režimu a občasné odstraňování náletů dřevin Huperia selago C3, 3 vzácně jeden trs v jižní části smrčiny slabá populace přirozeně ohrožená nízkou početností, vhodný monitoring, zachování stávajících podmínek B živočichové Z pohledu fauny je území nedostatečně prozkoumáno. 13

14 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti Z dostupných historických pramenů vyplývá, že území navrhované přírodní památky Pod Lysou horou bylo dlouhodobě dosti intenzivně využíváno již od středověku. Původnější lesní porosty s největší pravděpodobností opakovaně podléhaly velkému tlaku spojenému s enormní potřebou dřeva při rozvoji těžby a zpracování rud. V novověku a recentu byl vliv na lesní prostředí dále posílen cíleným lesním hospodařením spojeným s podporou čistých kultur smrku ztepilého. Po staletí od počátku kolonizace byla krajina ve vrcholových partiích krušnohorského hřebene na velkých plochách udržována odlesněná a dosti intenzivně využívána pro zemědělské hospodaření spojené s pěstováním méně náročných zemědělských plodin a pastvou dobytka. Mapy stabilního katastru z roku 1843 tak zachycují stav využití území určený v severní polovině (dílčí plocha 1) převahou orné půdy s maloplošnými fragmenty podmáčených louček při jižním okraji této části lokality. Jižní polovina území (dílčí plocha 2) je potom mapována jako jehličnatá tyčovina. K tomu je potřeba poznamenat, že případné rašeliništní světliny by na mapě stabilního katastru nebyly zachyceny. Podle map z 50. let 20. století (ortofotomapy, toposekce) již byla někdejší orná půda převedena na louky a v kontaktním území (mimo řešené plochy) dochází také k zalesňování nelesních pozemků smrkem ztepilým (Picea abies). Les v jižní části území je rozvolněný, na plochách, kde se dnes vyskytují rašelinné světliny, jsou i před šedesáti lety patrné bezlesé partie. Druhá polovina 20. století je spojena s masivním dopadem imisní kalamity na lesní porosty v hřebenových partiích severovýchodní části Krušných hor. V důsledku toho došlo také v řešeném území k úhynu vzrostlých smrkových porostů a jejich následnému odtěžení. Holiny byly následně zalesňovány výsadbami s vysokým podílem geograficky nepůvodního Picea pungens. Z výše uvedeného vyplývá, že prostor byl v minulosti různým způsobem poměrně silně antropicky ovlivňován ve svém vývoji a současnou podobu vegetace a biotopů je proto třeba brát jako výsledek tohoto vývoje se všemi jeho důsledky. a) ochrana přírody Území navrhované přírodní památky Pod Lysou horou je zahrnuto do plochy přírodního parku Východní Krušné hory, který byl zřízen ve smyslu 12 zákona č. 114/1992 Sb. v roce 1995 v hřebenových partiích Krušných hor na ploše cca ha v prostoru mezi Cínovcem a Petrovicemi. Hlavním posláním přírodního parku je zachovat ráz hřebenů s lesními porosty, horskými a rašelinnými loukami, charakteristickou flórou a faunou. V roce 2004 byla vyhlášena nařízením vlády č. 28/2005 Sb. ptačí oblast soustavy NATURA 2000 Východní Krušné hory (CZ ). Předmětem ochrany je zde tetřívek obecný (Tetrao tetrix) a jeho biotop. Územím navrhované přírodní památky prochází hranice této ptačí oblasti vedená po hlavní protékající vodoteči, takže severní část (louka, severněji položené rašeliniště a většina podmáčené smrčiny v rámci MZCHÚ) spadají do územního vymezení ptačí oblasti, zatímco jižní část (jižněji položené rašeliniště, menší část podmáčené smrčiny a kulturní smrčiny) leží již mimo její území. Navrhovaná PP Pod Lysou horou je součástí Evropsky významné lokality Východní Krušnohoří (CZ ). Ta byla zřízena na základě nařízení vlády č. 132/2005 Sb., ve znění pozdějších změn. Předmětem ochrany EVL v překryvu jsou habitaty 6520 Horské sečené louky a 91D0 Rašelinné lesy, 9140 Acidofilní smrčiny horského až alpínského stupně. Celá plocha navrhovaného MZCHÚ spadá do územního vymezení EVL. Menší severní část ochranného pásma již zasahuje mimo území EVL. Lokalita územně spadá do vymezení Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Krušné hory. 14

15 b) lesní hospodářství Jak odhalují starší mapové podklady, lesní půda je v území dlouhodobě parcelně vázána na jižní část plochy MZCHÚ. Významnou dřevinou byl pravděpodobně i v minulosti smrk ztepilý (Picea abies), především v podmáčených patriích. Na sušších stanovištích lze předpokládat vysoký podíl listnáčů ve stromovém patře, zejména druhů acidofilních bučin. Pravděpodobný je především četnější historické zastoupení buku lesního (Fagus sylvatica), javoru klenu (Acer pseudoplatanus) a případně též jedle (Abies alba). Již od vrcholného středověku docházelo k velkoplošnému mýcení lesů v hřebenových partiích Krušných hor z důvodu enormní spotřeby dřeva při těžbě a zpracování rud. Obecně v tomto období dochází k přednostnímu výběru bukového dřeva za účelem pálení dřevěného uhlí a jedle jako stavebního dřeva. Tento trend podporující zvyšování podílu smrku v porostech byl ještě zvýrazněn od přelomu 18. a 19. století, kdy začal být smrk cíleně podporován lesnickými zásahy a sázen v monokulturách (Chytrý et al. 2013: 408). Ve 2. polovině 20. století dochází v souvislosti s rozvojem těžkého průmyslu a energetiky k masivnímu spalování hnědého uhlí v neodsířených elektrárnách v Podkrušnohorské pánvi. Vysoké koncentrace znečišťujících látek v ovzduší v čele s oxidem siřičitým vedly k postupnému oslabení převažujících smrkových porostů a následně až k jejich velkoplošnému odumírání. Tato imisní kalamita zasáhla i lesní vegetaci v řešeném území. Úhyn a odtěžení suchých smrkových porostů daly vzniknout holinám, které byly v následujícím období zalesňovány z půdoochranných i hospodářských důvodů vůči imisím odolným původem severoamerickým smrkem pichlavým (Picea pungens). K tomu docházelo četně v kontaktním území a částečně také v jihozápadní části území MZCHÚ. Větší část území byla postupně znovuosazena smrkem ztepilým (Picea abies). V současné době tyto novodobé lesnické výsadby odrůstají a místy začínají vytvářet mladé zapojené porosty. c) zemědělské hospodaření Současné louky v severní části území byly historicky z větší části ornou půdou. Ve stejné době mohlo docházet také k pastevnímu využívání fragmentů vlhkých luk a rašeliništních poloh, díky čemuž mohla být částečně blokována sukcese ze strany dřevin. Nejpozději v polovině 20. století došlo ke změně využívání někdejší orné půdy a v severní části řešeného území už se nachází louky, případně pastviny. d) rybníkářství, vodohospodářství Hydrologický režim lokality byl narušen nejpozději v polovině 20. století. Již v této době je v mapách toposekce zaneseno výrazné terénní zaklesnutí protékajícího potoka oproti okolnímu terénu. Stejně tak jsou již zakresleny odvodňovací kanály včetně západovýchodně orientovaného kanálu dodnes dochovaného při jižním okraji louky. Především zahloubení potoka muselo historicky výrazně proměnit vlhkostní poměry původně nepochybně silněji podmáčených přilehlých lesních porostů. Přítomnost několika pramenných poloh způsobila, že meliorační úpravy však nebyly z hlediska vysušení ploch tolik úspěšné. Trvalé vodní plochy se v území nevyskytují. Navrhovaná PP Cínovec leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Krušné hory, která byla zřízena nařízením vlády č. 10/1979 Sb., zákona o vodách. 15

16 e) myslivost Stavy spárkaté zvěře jsou v oblasti dlouhodobě nadprůměrné a neodpovídají stavu lesních porostů. Především jelení zvěř může místy narušovat přirozené zmlazování porostů. f) rekreace a sport Území nebylo v minulosti výrazněji využíváno k cílené rekreaci ani ke sportovnímu využití. g) těžba nerostných surovin V území se nenachází stopy po intenzivnější těžbě nerostných surovin. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Chráněná oblast přirozené akumulace vod Krušné hory (Nařízení vlády č. 10/1979 Sb.) Oblastní plán rozvoje lesa (OPRL) OPRL PLO 1 Krušné hory s platností Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti a) lesní hospodářství Nejvýznamnějším rizikovým faktorem je z hlediska lesního hospodaření přetrvávající ohrožení půdního prostředí a potažmo vegetace acidifikací z někdejšího imisního zatížení. Konkrétní úroveň tohoto zatížení by bylo možné stanovit teprve na základě specializovaného posouzení. Z hlediska cenných acidofilních společenstev se jako rizikové jeví případné vápnění lesních porostů, ke kterému v minulosti docházelo. Rizikové z hlediska rašeliništních biotopů je potom udržování a případná obnova melioračních úprav vodotečí. V jihozápadní části prostoru byl vysazen porost geograficky nepůvodního druhu smrku pichlavého (Picea pungens). V dlouhodobějším výhledu je vhodné jejich postupné odtěžení a náhrada stanovištně a fytogeograficky původními dřevinami. b) zemědělské hospodaření Potenciální ohrožení ze strany zemědělského hospodaření je vázáno na případné nevhodné typy hospodaření na zemědělské půdě v území MZCHÚ a jeho ochranném pásmu. Aktuální způsob obhospodařování trvalých travních porostů jako jednosečných luk se jeví jako poměrně příznivý. Nežádoucí by bylo především případné zavedení pastvy a hnojení lučních porostů. 16

17 c) rybníkářství, vodohospodářství Trvalé vodní plochy se v území nevyskytují. d) myslivost Stavy spárkaté zvěře jsou v oblasti dlouhodobě nadprůměrné a neodpovídají stavu lesních porostů. Především jelení zvěř může narušovat přirozené zmlazování porostů. Během zpracování botanického inventarizačního průzkumu nicméně nebylo výraznější negativní pobytové působení zvěře pozorováno. Stavy zvěře je žádoucí udržovat v širším prostoru dlouhodobě na únosné hladině početnosti. V území navrhované PP a jejím ochranném pásmu je nežádoucí umísťování jakýchkoliv mysliveckých zařízení (posedy, krmelce, slaniska, apod.). e) rekreace a sport Územím neprochází žádné oficiální turistické ani cykloturistické trasy. Vliv turistiky a sportu v území je proto minimální. Zvýšená frekvence pohybu osob za účelem rekreace či sportu se v ochranářsky cenných částech území ani v budoucnu nepředpokládá. f) těžba nerostných surovin V současné době v území neprobíhá ani není plánována žádná těžba nerostných surovin. g) invazní druhy Invazní druhy rostlin ani živočichů nebyly v území prozatím pozorovány. Invazní a nepůvodní druhy rostlin se mohou šířit podél lesních cest v souvislosti s dopravou a terénními úpravami jejich okolí. Proto je nezbytné přistupovat v odůvodněných případech k opravě komunikací za použití výhradně místního (krušnohorského) materiálu. h) eroze a jiné škodlivé vlivy Výraznější projevy eroze a jiné škodlivé vlivy nebyly v území pozorovány. 2.5 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Přehled výměr a zastoupení souborů lesních celků 17

18 Přírodní lesní oblast: 1 - Krušné hory Označení SLT Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT (Průša 1971) Výměra [ha] Podíl [%] 6K Kyselá smrková bučina SM 3-4, BK 4, JD2-3, JŘ 0,4 22 7G Podmáčená jedlová smrčina SM 7-8, JD 1-2, OL+2 1,4 78 Aktuální charakter lesních porostů je podrobněji rozveden v závěrečné zprávě z botanického inventarizačního průzkumu navrhované PP Pod Lysou horou zpracované ve vegetačních sezónách (Nepraš 2015) Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Vodní plochy se ve ZCHÚ nevyskytují. Hydrologickou osou území je bezejmenný menší vodní tok protékající územím od západu k východu, který pramení v hřebenové partii 0,6 km J-JJZ vrcholu Lysé hory, cca 0,4 km západně řešeného prostoru. Potok se na státní hranici severně Fojtovic vlévá jako pravostranný přítok Mohelnice (Weiβe Müglitz). Ta pokračuje od soutoku s Černým potokem (Schwarzbach) již jako Müglitz a u Heidenau se vlévá do Labe Základní údaje o útvarech neživé přírody V rámci PR se významné útvary neživé přírody nevyskytují Základní údaje o nelesních pozemcích Jako nelesní pozemky jsou v katastru nemovitostí vedeny tři pozemkové parcely. Jednak se jedná o malé parcely p. č. 426 a 932, vedené v katastru nemovitostí jako trvalý travní porost, respektive ostatní plocha. Plošně významná je pak parcela č. 432/1, zapsaná jako ostatní plocha, zahrnující východní zhrba dvě třetiny louky v severní části území. Západní část louky (p. p. č. 394/1) je vedena jako lesní pozemek. 2.6 Zhodnocení dosavadní péče o předmět ochrany Přírodní památka Pod Lysou horou je aktuálně připravována k vyhlášení, zhodnocení péče o předmět ochrany tedy bude možné teprve v následujícím období. 2.7 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Území přírodní památky se skládá ze dvou nesourodých částí. Severní partie představuje kosenou louku, jižní potom mozaiku přechodových rašelinišť a podmáčených a kulturních smrčin. Pro severní partii je možné jako prioritní zájem ochrany přírody stanovit udržování nebo zvýšení biodiverzity plochy přiměřeným managementem s důrazem na populaci druhů Arnica montana a Polygala 18

19 serpyllifolia. Pro jižní část je potom prioritní ochrana přechodových rašelinišť s populacemi Pinguicula vulgaris, Polygala serpyllifolia a Dactylorhiza maculata agg., pro jejichž ochranu je nezbytné blokování stávající sukcesní fáze a zabránění rozvoje dřevin. Oba prioritní zájmy ochrany přírody v území MZCHÚ by se neměly vzájemně ovlivňovat. Vedlejší předmět ochrany, podmáčená smrčina, by mohla kolidovat v důsledku přirozeného sukcesního vývoje s plochami rašelinišť, které jsou ohroženy zarůstáním dřevinami, zejména smrkem. V takovém případě má jednoznačnou prioritu ochrana přechodových rašelinišť a vhodným managementem je nezbytné odstranění náletových dřevin. Z hlediska flóry se střety neočekávají, pokud v místech výskytu zvláště chráněných a ohrožených druhů nebudou plánovány žádné zásahy, které by byly v rozporu s podporou biotopu těchto druhů (zalesňování, skladování dřeva aj.). 19

20 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Navrhovaná opatření a způsoby péče byly navrženy na základě provedených přírodovědných průzkumů. Dále byly využity Rámcové směrnice péče o les a další relevantní dostupné podklady. Opatření v jednotlivých dílčích plochách jsou specifikována v tabulkové příloze (Příloha č. 3) Péče o lesy Obecné zásady péče o lesy, odpovídající výskytu v souborech lesních typů (SLT) náležících do přírodní lesní oblasti č. 1 Krušné hory, jsou zpracovány ve formě rámcových směrnic hospodaření pro příslušný hospodářský soubor (HS). Podrobnosti vhodných způsobů hospodaření jsou rozvedeny v oblastním plánu rozvoje lesů v lesní oblasti Krušné hory. Péče o lesy obecně spočívá v běžném lesnickém hospodaření, při respektování následujících principů, které jsou platné pro celé území přírodní památky. Zejména jde o ochranu výskytu vzácných rostliných společenstev a druhů živočichů, spolu se zachováním a nenarušením přírodních výtvorů. Hospodaření by zde mělo probíhat podle platného plánu péče. Cílové zastoupení dřevin by mělo být odvozené od modelů přirozené druhové skladby. Neměly by být vnášeny geograficky nepůvodní dřeviny a dřeviny odlišné provenience, současné porosty s jejich zastoupením je třeba postupně přeměňovat na porosty s přirozenou druhovou skladbou. Dále je vhodné podporovat vitální jedince málo zastoupených dřevin přirozené druhové skladby. Při obnově porostů přednostně využívat přirozenou obnovu. Vytvářet rozrůzněnou věkovou a prostorovou strukturu lesa (např. zakládáním menších obnovních prvků, ponecháváním nedomýcených jedinců či skupin dřevin přirozené druhové skladby). K dosažení věkové diferenciace lesa využívat co nejdelší obnovní doby (v souladu s vyhláškou č. 83/1996 Sb.). Mechanickou přípravu půdy provádět pouze v nezbytném rozsahu, zejména za účelem zajištění přirozené obnovy dřevin přirozené druhové skladby. Těžbu a soustřeďování dříví provádět při dostatečné únosnosti půdy (za vhodných klimatických podmínek) technologiemi minimalizujícími poškození půdy, bylinné a dřevinné vegetace. Veškerá manipulace s dřevní hmotou musí být na ploše přírodní rezervace prováděna s ohledem na minimální narušení půdního krytu, nesmí docházet ke vzniku významnějších škod na stojících stromech a vegetaci. Ponechávat jednotlivé dřeviny až skupinky jedinců cílové druhové skladby do fyzického dožití a k následnému rozpadu. Kromě dřevin uvedených v rámcových směrnicích je obecně možné používat i další druhy dřevin (po projednání s orgánem ochrany přírody). Obecná péče o nálety, nárosty a kultury spočívá v případě potřeby v individuální mechanické ochraně a v budování oplocenek pro ochranu cílových druhů a ochranu přirozeného zmlazení Péče o vodní toky Na základě hydrologického posouzení lokality realizovat úpravy výrazně zahloubené hlavní vodoteče odvádějící vodu z území. Účelem by mělo být především zpomalení odtoku vody z plochy MZCHÚ a revitalizace stanovištních poměrů v okolí potoka. Vyhnout se však masivním zemním pracím, které by 20

21 mohly ovlivnit druhové složení fytocenóz nebo nevhodně narušit hydrické poměry, a budovat jen lehké přehrážky Péče o rostliny Zásahy na podporu flóry a vegetace jsou podrobně uvedeny v tabulce dílčích ploch a definovaných managementových zásahů (Tab. č. 4). V péči o zvláště chráněné druhy rostlin rašeliništních biotopů je zásadní dlouhodobá stabilizace sukcesního stádia otevřených ploch přechodových rašelinišť a stabilizace hydrologického režimu. Zásadní je odstraňování náletových dřevin z ploch svahových přechodových rašelinišť. Tímto způsobem by měla být zajištěna stabilizace populací Dactylorhiza maculata agg., Polygala serpyllifolia a podpora populace Pinguicula vulgaris v rámci daného biotopu. Hlavní plochy otevřených rašelinišť (nebo jejich části), na kterých je nezbytné omezovat rozvoj dřevin jsou seg a 2.2. Samostatný problém představuje maloplošný náhodnými jevy velmi ohrožený výskyt Pinguicula vulgaris. Pro zvýšení odolnosti populace proti náhodným vlivům doporučujeme kromě výše uvedených opatření také zajištění transferu několika rostlin na vhodné mikrostanoviště v rámci jižněji položené partie svahového rašeliniště s následným sledováním úspěšnosti přenosu. V lučním společenstvu v severní části území (1.1.) je zásadní zajištění pravidelné každoroční seče spojené s odstraňováním posečené biomasy. V případě postupující oligotrofizace a náznaků druhového ochuzování porostu je vhodné přiměřené přihnojení společenstva hnojem nebo občasná pastva. Z předmětů ochrany MZCHÚ se tyto zásahy týkají druhů Arnica montana a Polygala serpyllifolia. Především populace arniky je v území poměrně slabá a působí méně vitálním dojmem. Pro její posílení by bylo vhodné občasné zajištění narušení drnu v okolí míst jejího výskytu a případně i výsev autochtonních semen z lokality do narušených ploch v okolí mateřských rostlin. V kulturních porostech na relativně sušších až mírně vlhkých stanovištích (seg. 2.4., 2.5.) je doporučeno odstranění nepůvodního Picea pungens a dosadba stanovištně a fytogeograficky vhodných dřevin pro dosažení jejich zastoupení zhruba odpovídajícímu přirozenému složení příslušného souboru lesních typů (6K, 7G). Efektivita nastavené péče o ohrožené druhy cévnatých rostlin by měla být průběžně vyhodnocována na podkladu výsledků pravidelného monitoringu stavu populací vzácných a ohrožených druhů: Arnica montana, Dactylorhiza maculata agg., Pinguicula vulgaris, Polygala serpyllifolia péče o živočichy Žádné druhy živočichů nejsou nastaveny jako předmět ochrany PP Pod Lysou horou. Vhodné by bylo zpracování základních faunistických průzkumů. 21

22 3.1.5 zásady jiných způsobů využívání území Komplexní zásady pro ochranu otevřených stanovišť s mozaikou vřesovišť a rašelinišť Je nutné zamezit jakémukoli odvodňování. Na základě doporučení hydrologického posouzení lokality přistupovat ke zvýšení hladiny podzemních vod v odvodněných partiích. Podporovat rozvoj přírodě blízkých struktur a různověkost lesních porostů. Je nutná existence tříetážových porostů, přirozená obnova, rozvolněné horní vrstvy a přítomnost stromů s překonaným mýtním věkem. Dále je vhodné zvyšovat druhovou pestrost ve vytipovaných územích výsadbou listnatých dřevin eventuálně jedle. Vyvarovat se výsadeb allochtonních dřevin (např. modřín, smrk pichlavý, různé druhy borovic) a původních dřevin cizí provenience. Neaplikovat postřiky pesticidů nad lesními porosty (v naléhavých případech je možné se uchýlit k biologicky odbouratelným prostředkům). Nevápnit lesní porosty. Nezpevňovat lesní cesty alochtonním čedičovým štěrkem, neboť hrozí riziko zavlékání nepůvodních rostlin. Vyloučit pořádání hromadných sportovních akcí. Důsledně kontrolovat dodržování ochranných podmínek. 3.2 Zaměření a vyznačení v terénu V souvislosti s vyhlášením přírodní památky je nutné zajistit geodetické zaměření hranic MZCHÚ a jejího ochranného pásma. Dále je nezbytné zajištění vyznačení území MZCHÚ v terénu pruhovým značením a umístěním cedulí se státním znakem. To se řídí 10 vyhlášky č. 64/2011 Sb. o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území. Údržbu a obnovu vyznačení hranic bude nutné zajistit 2x za období plánu péče. 3.3 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Ve smyslu 44 zákona č. 114/1992 Sb. se navrhuje stanovit následující činnosti, které lze vykonávat se souhlasem orgánu ochrany přírody a) vysazovat dřeviny a provádět lesní těžbu; b) zřizovat obory, budovat myslivecká zařízení (včetně krmelišť, zásypů, slanisk a napajedel), přikrmovat a vnadit zvěř; c) používat chemické přípravky (vyjma použití repelentů při ochraně mladých lesních porostů a biocidů k likvidaci invazních a expanzivních druhů při péči o přírodní památku), vápnit a hnojit pozemky; d) provádět úpravy vodních toků a měnit stávající vodní režim pozemků; e) vyznačovat nové lyžařské, cyklistické a pěší turistické trasy; f) povolovat a provádět stavby a terénní úpravy, zakládat skládky a deponie jakéhokoliv materiálu, provádět geologické práce a těžit nerosty. 22

23 3.4 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Návštěvnost území je nízká. Chráněným územím nevede žádná značená turistická ani cykloturistická trasa. Po východním okraji navrhovaného MZCHÚ prochází nezpevněná cesta, která je výjimečně pojížděná automobily lesních dělníků, myslivců, případně houbařů. Vzhledem k terénu a poloze je takové využití zřídkavé. Prostor louky v severní části území navštěvují pouze náhodní turisté, kteří tudy mohou procházet, nejčastěji však opět po nezpevněné cestě při okraji území. Jižní partie území mohou být navštěvované o něco častěji v houbařské sezóně, ovšem i v té době je návštěvnost velmi malá. 3.5 Návrhy na vzdělávací využití území Navrhujeme vytvořit a umístit novou velkoformátovou informační tabuli (1 ks) u cesty při západním okraji MZCHÚ. 3.6 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území V území se navrhuje zadat tyto průzkumy a monitoringy: hydrologický průzkum za účelem stanovení možností nalepšení hydrologického režimu lokality, především zpomalení odtoku vody z území a zvýšení hladiny podzemní vody v partiích přiléhajících k hlavní protékající vodoteči inventarizační průzkumy bezobratlí, ptáci, mechorosty pravidelný monitoring početnosti hlavních předmětů ochrany v kategorii cévnatých rostlin, průběžné vyhodnocování vlivu realizovaných managementových zásahů na populace Arnica montana a Pinguicula vulgaris a případné návrhy na úpravu zásahů (alespoň 1 x za 2 roky) 23

24 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy Zpracování hydrologické studie Konkrétní opatření dle zpracovaného hydrologického průzkumu a projektu (zlepšení stavu vodního režimu) nelze předem odhadnout Geodetické a vytyčovací práce, cca 0,7 km Pruhové značení hranice PP, cca 3 km Instalace hraničních cedulí (ca 2 ks) Instalace 1 ks informační tabule (včetně grafiky, tisku, laminace, apod.) Inventarizační průzkum (vážky, motýli, ) 5000 Inventarizační průzkum (ptáci) 4000 Inventarizační průzkum (mechorosty) 5000 Odstranění nepůvodních dřevin Zpracování nového plánu péče Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) Opakované zásahy Monitoring cévnatých rostlin (1 x za 2 roky) Odstraňování náletových dřevin (1 x za 3 roky) Kosení bez použití těžké mechanizace, odstraňování biomasy Narušování travního drnu Opakované zásahy celkem (Kč) Náklady celkem (Kč)

25 4.2 Použité podklady a zdroje informací Nomenklatura taxony cévnatých rostlin Danihelka J., Chrtek J. Jr., Kaplan Z. (2012): Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia, Praha. 84: mechorosty Kučera J., Váňa J. & Hradílek Z. (2012): Bryophyte flora of the Czech Republic: updated checklist and Red List and a brief analysis, [Bryoflóra České republiky: aktualizace seznamu a červeného seznamu a stručná analýza]. Preslia 84: vegetace Chytrý M. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace. Academia, Praha, 528 p. biotopy Chytrý M. [ed.] (2009): Vegetace České republiky. 2. Ruderální, plevelová, skalní a suťová vegetace. Academia, Praha, 522 p. Chytrý M. [ed.] (2011): Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace. Academia, Praha, 828 p. Chytrý M. [ed.] (2013): Vegetace České republiky. 4. Lesní a křovinná vegetace. Academia, Praha, 551 p. Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. 448 p. Ostatní Culek M. eds. et al. (1996): Biogeografické členění České republiky. Praha. Čeřovský J. et al. (1999): Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR, Vol. 5. Vyšší rostliny. Bratislava. Farkač J., Král D. & Škorpík M. [eds.] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. Ferda J. (1960): Hydropedologická charakteristika nejrozšířenějších půdních typů v hřebenové oblasti Krušných hor a Krkonoš. Lesnictví 8: , Praha. Grulich V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia, Praha. 84: Mikyška R. et al. (1968): Geobotanická mapa ČSSR. 1. České země. Vegetace ČSSR A2.- Praha. 25