Zjištění aktuální dynamické skladby vozového parku na silniční síti v ČR a jeho emisních parametrů v roce 2010

Transkript

1

2 Zjištění aktuální dynamické skladby vozového parku na silniční síti v ČR a jeho emisních parametrů v roce 2010 ZADAL: Ředitelství silnic a dálnic České republiky Na Pankráci 546/ Praha 4 ZPRACOVAL: ATEM - Ateliér ekologických modelů, Hvožďanská Praha 4 VEDOUCÍ PROJEKTU: Ing. Václav Píša, CSc. SPOLUPRÁCE: Mgr. Jan Karel Mgr. Radek Jareš Ing. Josef Martinovský Mgr. Robert Polák Listopad

3 OBSAH SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK Úvod Postup řešení Dopravní průzkumy na reprezentativních úsecích silniční sítě ČR Zpracování dat Agregace dat Zařazení automobilů podle emisních předpisů EU a EHK Výsledky hodnocení na sledovaných profilech Počty vozidel Zastoupení továrních značek automobilů Stáří vozového parku Průměrné stáří vozidel Podíl jednotlivých kategorií podle roku výroby Rok výroby vozidel na jednotlivých sledovaných profilech Zastoupení automobilů podle užitečné a nejvyšší povolené hmotnosti Zastoupení automobilů dle typu paliva Složení vozového parku dle emisních norem EURO Vývoj složení vozového parku dle emisních předpisů Porovnání se statickou skladbou vozového parku Zastoupení osobních a nákladních automobilů Zastoupení továrních značek osobních automobilů Zastoupení roku výroby Porovnání s dynamickou skladbou v zahraničí Závěr Příloha 1: Přehled nejčastějších továrních značek a typů automobilů

4 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK CNG CRV ČR DPH EHK EHS ES EU EURO HBEFA LPG MHD MHMP OSN RZ ŘSD ČR sil. tab. ul. stlačený zemní plyn (Compressed natural gas) Centrální registr vozidel Česká republika daň z přidané hodnoty Evropská hospodářská komise Evropské hospodářské společenství Evropské společenství Evropská unie emisní norma Handbook of Emision Factors zkapalněný topný plyn (Liquefied petroleum gas) městská hromadná doprava Magistrát hlavního města Prahy Organizace spojených národů registrační značka Ředitelství silnic a dálnic České republiky silnice tabulka ulice 4

5 1. ÚVOD Množství emisí znečišťujících látek, které jsou produkovány automobilovou dopravou, je zásadně ovlivněno skladbou vozového parku, tj. procentuálním zastoupením vozidel podle jejich emisních charakteristik. Skladbu vozového parku je možno charakterizovat dvěma způsoby: tzv. statickou skladbou se vyjadřuje zastoupení jednotlivých emisních kategorií v rámci celkového počtu registrovaných vozidel tzv. dynamickou skladbou se vyjadřují podíly různých kategorií vozidel přímo v dopravním proudu na komunikaci Údaje o skladbě vozového parku mají velmi výrazný vliv na výsledek emisního výpočtu, vzhledem k velmi rozdílné výši měrných emisí u jednotlivých emisních kategorií. Pro výpočet emisí je proto nezbytné mít k dispozici co nejpřesnější odhad skladby vozového parku, jehož provedení je však současně značně komplikovaným úkolem. Za tímto účelem není možné přebírat údaje ze statistického vyhodnocení počtů registrovaných aut dle Centrálního registru vozidel (CRV), neboť skutečné zastoupení vozidel na komunikacích se značně liší od zastoupení aut v registru. Obecně lze konstatovat, že skladba podle registru je emisně méně příznivá, neboť starší vozidla jsou obvykle používána podstatně méně často a jejich skutečný podíl na komunikacích je výrazně nižší než by odpovídalo údajům z CRV. Proto je nutné vycházet z průzkumů prováděných přímo na komunikacích. Ke zjištění skladby vozového parku však nelze použít výsledky běžných sčítání dopravy, neboť emisní úroveň vozidla není pouhým sledováním zjistitelná. Podklady o skutečném zastoupení vozidel na komunikacích je tak možné zjistit pouze na základě podrobných dopravních průzkumů, při kterých jsou nejprve zaznamenávány registrační značky konkrétních automobilů a k nim jsou poté dohledávány jejich technické a emisní parametry. Jedná se o náročný úkol, který dosud v ČR proveden pouze třikrát, a to v rámci Ředitelství silnic a dálnic ČR v letech 2001 a Na tyto studie tedy navazuje předkládaný projekt, jehož cílem je aktualizovat data pro území celé České republiky k roku S ohledem na úroveň imisní zátěže z automobilové dopravy v Praze zadal v roce 2009 Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy vypracování samostatného projektu s cílem získat podrobnější informace o aktuálním stavu vozového parku na území města. Projekt metodicky navázal na předcházející studie 5

6 ŘSD ČR, umožnil však podrobnější pokrytí komunikační sítě a detailnější analýzu dopravy na území města. V rámci projektu byly provedeny dopravní průzkumy se záznamem registračních značek projíždějících automobilů na 10 vybraných reprezentativních profilech komunikační sítě Prahy, z toho byly tři profily shodné s předcházejícími studiemi ŘSD ČR. Jedná se o profily Čimická, Jižní spojky a Vinohradská. Výsledky hodnocení za tyto profily byly převzaty i do předkládané studie. 6

7 2. POSTUP ŘEŠENÍ Zpracování úkolu bylo provedeno s využitím shodných metodických postupů, které byly použity v předcházejících projektech. Řešení úkolu sestávalo z následujících kroků: provedení dopravních průzkumů na 13 reprezentativních úsecích silniční sítě ČR převod výsledků dopravních průzkumů do datových sestav a jejich zpracování zajištění a zpracování dat o technických parametrech jednotlivých zaznamenaných vozidel a jejich stáří dle centrální databáze registru vozidel (vazba na registrační značky) agregace dat za jednotlivé profily vyhodnocení aktuálního stavu dynamické skladby vozového parku na sledovaných komunikacích podle typů aut, stáří vozidel, a dalších ukazatelů. zapracování výsledků z hodnocení pro hl. m. Prahu z roku 2009 vyhodnocení skladby vozového parku v roce 2010 z hlediska emisních parametrů porovnání zjištěné skladby vozového parku se statickou skladbou Dopravní průzkumy na reprezentativních úsecích silniční sítě ČR V rámci úkolu byly provedeny dopravní průzkumy zaměřené na získání základních dat o vozidlech vyskytujících se na vybraných sčítacích profilech, které reprezentují jednotlivé typy významných silničních úseků na území České republiky: kapacitní komunikace nadřazené sítě, hlavní příjezdové trasy do centrální oblasti, silně zatížené ulice v centru a sběrné komunikace v okrajových částech města (viz tab. 2.1.). Reprezentativní profily pro jednotlivé typy komunikací byly zvoleny shodně jako v předchozích etapách projektu, výběr profilů byl dále rozšířen o 5 profilů. Jsou jimi: Dobřenice silnice II. třídy Olomouc silnice R35, obchvat města Opava sil. I/11, ul. Olbrichova Ostrava sil. II/479, ul. 28. října Kostelec nad Labem sil. II/101 Výsledný přehled profilů je uveden v tab

8 Tab Přehled sčítacích profilů Typ komunikace Lokalita / Profil Krajská města Plzeň Nepomucká ul. (silnice I/20) Krajská města Ostrava sil. II/479, ul. 28. října Ostatní velká města Česká Lípa silnice I/9 Ostatní velká města Opava sil. I/11 (peáž s I/46 a I/57), ul. Olbrichova Malé obce silnice II. třídy Pravy (okres Pardubice) silnice II/323 Malé obce silnice II. třídy Dobřenice (okres Hradec Králové) silnice II/323 Malé obce silnice II. třídy Kostelec nad Labem sil. II/101 (peáž s II/244) Extravilán dálnice Všechromy dálnice D1 Extravilán rychlostní komunikace Benátky nad Jizerou silnice R/10 Extravilán rychlostní komunikace Olomouc silnice R35, obchvat města Extravilán silnice I. třídy Kolín silnice I/12 Extravilán silnice II. třídy Zvíkovské Podhradí (okres Písek) silnice II/138 V roce 2010 nebyl průzkum prováděn na území Prahy, do výsledků jsou převzaty výsledky z hodnocení provedeného pro hl. m. Prahu v roce Do výsledků jsou převzata hodnocení ze třech profilů, které byly hodnoceny i v projektech v letech 2001 a 2005 Jižní spojka, Čimická a Vinohradská ulice. Na všech profilech byly provedeny jednodenní dopravní průzkumy v délce 10 hodin ( hod.). Během průzkumů byly na diktafony zaznamenávány registrační značky (RZ) projíždějících vozidel. Vzhledem k vysokým dopravním intenzitám na sledovaných profilech nebylo možné do záznamu zahrnout všechna projíždějící vozidla během sčítání. Pracovníci provádějící sčítání byli na jednotlivých profilech rozmístěni tak, aby postihli největší možné procento projíždějících vozidel. Přesto bylo v rámci průzkumu podchyceno zpravidla % projíždějících vozidel (v závislosti na celkových intenzitách dopravy). Umístění sčítacích profilů je uvedeno na obr. 1. 8

9 Obr. 1. Poloha sčítacích profilů 1. Benátky nad Jizerou silnice R/10 2. Česká Lípa silnice I/9 3. Kolín silnice I/12 4. Kostelec nad Labem sil. II/101 (peáž s II/244) 5. Plzeň Nepomucká ul. (silnice I/20) 6. Pravy (okres Pardubice) silnice II/ Dobřenice (okres Hradec Králové) silnice II/ Všechromy dálnice D1 9. Zvíkovské Podhradí (okres Písek) silnice II/ Olomouc silnice R35, obchvat města 11. Opava sil. I/11 (peáž s I/46 a I/57), ul. Olbrichova 12. Ostrava sil. II/479, ul. 28. října P2. Praha Čimiská ul. P5. Praha Vinohradská ul. P9. Praha Jižní spojka 9

10 2.2. Zpracování dat Údaje z dopravního průzkumu byly následně zpracovány, tj. manuálně převedeny z audiozáznamu do elektronické podoby. Tím vznikly databázové soubory pro přiřazení informací o jednotlivých vozidlech. Každé zaznamenané vozidlo bylo v databázi charakterizováno následujícími údaji: číslo sčítacího profilu registrační značka vozidla druh registrační značky nová (s označením kraje, od r. 2001), stará-bílá (s označením okresu, do r. 2001, kategorie M), stará-žlutá (s označením okresu, do r. 2001, kategorie N+AB) Databáze byly upraveny do formy exportních souborů pro informační systém správce dat Centrálního registru vozidel. Databáze zahrnovala celkem registračních značek zaznamenaných na profilech. Takto upravená data byla předána správci Centrálního registru vozidel, kterým je Odbor provozu silničních vozidel Ministerstva dopravy ČR. Pracovníci centrálního registru pak přiřadili jednotlivým položkám údaje, které se staly výchozím podkladem pro vyhodnocení emisních parametrů vozidel. Údaje byly dodány v databázi, která obsahovala typ a bližší charakteristiky vozidla, technické údaje o vozidle a v některých případech i emisní normu, kterou vozidlo plní. Databáze obsahovala následující sloupce: Databáze: identifikační číslo řádku označení typu registrační značky označení lokality rok výroby (resp. rok první registrace, dále pro zjednodušení uváděno jako rok výroby ) značka a typ vozidla označení typu verze typ karoserie počet náprav užitečná hmotnost nejvyšší povolená hmotnost 10

11 kód emisní normy, pokud je v registru uvedena kategorie vozidla typ motoru Z důvodů ochrany osobních údajů byly z databáze odstraněny registrační značky, předány byly pouze seznamy bez možnosti propojení zpětně na získané značky. Následující tabulka uvádí příklad předané databáze několik prvních řádků z této databáze. Tab Ukázka výpisu z registru vozidel ID TYP_ATEM LOKALITA ROK_VYR ZNACKA_TYP ZNACKA OZNACENI VERZE KAROSERIE NAPRAV UZ_M NP_M NP_M_JS EURO1 EURO2 KATEG 1 X X X X X X ŐKODA FAVORIT 136 L TMBAEE200 ŐKODA FAVORIT VW GOLF VARIANT 1KM BKDX0FM6 AC VW GOLF ŐKODA OCTAVIA 1Z ACBMMX11 SAM6 ŐKODA OCTAVIA RENAULT MEGANE BREAK 1.6 VF1KA0B05 RENAULT MEGANE OPEL ASTRA V (AC) A- H/NB OPEL ASTRA VW PASSAT VARIANT 3C VW PASSAT 136 L TMBAEE20 0 SEDAN SAMON. 5DV. SZ M1 VARIANT 1KM BKDX0FM6 AC KOMBI M1 1Z ACBMMX11 SAM6 KOMBI M1 KOMBI 5DV. : VOZIDLO BREAK 1.6 UR EN K VF1KA0B05 DOSTAVB /102/ESA V (AC) A- H/NB. : SEDAN /76B. M1 VARIANT 3C. : OSOBN KOMBI /96B. M1 Počet zpětně předaných záznamů je vyšší než počet zaznamenaných značek. Důvodem může např. skutečnost, že některé zaznamenané RZ patří přívěsům a návěsům v těchto případech byl zřejmě uveden jak přívěs, tak i vozidlo, k němuž je přívěs či návěs registrován. Další možností je, že v registru existuje k jedné značce více záznamů. Přehled počtu nasčítaných registračních značek a k nim přiřazených záznamů v poskytnuté databázi uvádí tabulka

12 Tab Počty záznamů podle jednotlivých profilů Lokalita Nasčítaných RZ Předaných záznamů Z toho záznamů Nenalezeno Benátky nad Jizerou Česká Lípa Kolín Kostelec Plzeň Pravy Dobřenice Všechromy Zvíkov Olomouc Opava Ostrava Celkem Záznamy nenalezeno představují registrační značky, pro které nebyl v centrálním registru vozidel nalezen příslušný záznam. Jedná se o chyby vzniklé při zaznamenávání registračních značek v terénu nebo jejich přepisování do elektronické databáze. Jejich podíl v rámci celého souboru činí 2,6 %, celkem tedy bylo možné přiřadit 97,4 % zaznamenaných značek. Celkově byly získány údaje pro vozidel. Pro další zpracování byla databáze dále upravena: u přibližně dvou set záznamů bylo zjištěno, že náleží do kategorie přípojných vozidel. Tyto záznamy nebyly dále uvažovány. byly ručně upraveny popisy výrobní značky, modelu a další charakteristiky vozidel. Tyto popisy jsou v CRV zadávány nejednotně, s mnohými chybami. Pro další analýzy bylo nutné údaje sjednotit kategorie vozidel byly agregovány do čtyř základních kategorií osobní, lehká nákladní, těžká nákladní a autobusy U značné části vozidel (cca 30 %) nebyl v databázi uveden emisní předpis, který vozidlo plní. U těchto vozidel byl emisní předpis doplněn ručně na základě roku výroby, kategorie, výrobní značky a modelu vozidla byly agregovány údaje o používaném palivu (rozlišení druhů benzínů, rozlišení dalších způsobů pohonu kromě benzínu a nafty apod.). Je rozlišováno palivo benzín, nafta, LPG, CNG a ostatní. 12

13 při zpracování údajů pro vozidla byly v některých záznamech zjištěny zjevně chybné údaje vzniklé většinou chybami při zadávání do databáze CRV. Pokud bylo možné odhadnout správný údaj, byly chyby opraveny (zejména u překlepů a řádových chyb); v některých případech však mohou být některé okrajové hodnoty ve výsledcích způsobeny i chybami v registru Agregace dat Výsledná databáze obsahující kompletní sestavu parametrů vozidel byla následně zpracována tak, aby bylo možné na každém profilu vyhodnotit jednotlivé skupiny vozidel a jejich emisní parametry. Na základě údajů o typu vozidla byly vytvořeny samostatné položky Tovární značka a Obchodní název (např. Škoda Octavia, Fiat Ducato, Citroën Jumper apod.). Následně byly vypracovány přehledy zastoupení jednotlivých kategorií vozidel, značek (tovární značka + typ) v rozdělení podle roku výroby, užitečné a nejvyšší povolené hmotnosti, typu motoru a emisní normy. Obdobně jako v předchozích projektech se opět projevil problém při rozdělení vozidel do základních kategorií (osobní, nákladní, autobusy), a to u lehkých nákladních automobilů. V centrálním registru se projevuje umělá deformace, kdy vozidla, technicky spadající mezi osobní, jsou registrována jako lehká nákladní z důvodu možnosti odpočtu DPH při pořízení vozidla pro podnikatelské účely. Vozidla tedy byla rozdělena následujícím způsobem: osobní (označeny jako osobní automobily, resp. M1) lehké nákladní automobily (vozidla kategorie N1) těžké nákladní automobily (N2, N3) autobusy (označeny jako autobus, resp. M2, M3) Výsledné rozdělení vozidel do jednotlivých kategorií se však poněkud liší od rozdělení, použitých v předchozích letech v projektech pro ŘSD ČR. Z toho důvodu nelze údaje v kategorii lehkých nákladních vozidel přímo srovnávat s výstupy projektů z let 2001 a

14 2.4. Zařazení automobilů podle emisních předpisů EU a EHK Každé položce databáze je přiřazena příslušná emisní norma EURO. Přiřazení bylo provedeno: na základě uvedené emisní normy EHK/EHS/ES, kterou vůz dle technických parametrů splňuje, pokud byla tato informace v databázi k dispozici na základě roku výroby, používaného paliva, tovární značky a typu automobilu. U 70 % zaznamenaných vozidel byl v databázi vyplněn údaj o emisním předpisu EHS/ES nebo EHK OSN, který lze provázat na příslušnou normu EURO. Zařazení vozidel do EURO norem podle příslušných emisních předpisů uvádí tabulka 2.4. Tab Směrnice EHS/ES a předpisy EHK OSN, které stanovují limity emisí nečistot ve výfukových plynech automobilů, a jejich zařazení podle norem EURO Poznámky: * pouze pro N1, ** pouze pro N1 se zážehovým motorem a hmotností nad 2,5t U vozidel, pro něž nebyla uvedena informace o emisní normě, se při přiřazování emisní normy postupovalo podle roku výroby automobilu dle tab

15 Tab Platnost emisních standardů EU Emisní standard M1 N1* Nákladní automobily a autobusy 1305 kg kg >1760 kg < 85 kw > 85 kw v platnosti od EURO 1 červenec 1992 říjen 1994 říjen 1994 říjen EURO 2 leden 1996 leden 1998 leden 1998 leden 1998 říjen 1996 říjen 1998 EURO 3 leden 2000 leden 2000 leden 2001 leden 2001 říjen 2000 říjen 2000 EURO 4 leden 2005 leden 2005 leden 2006 leden 2006 říjen 2005 říjen 2005 EURO 5 leden 2011 září 2010 září 2010 září 2010 říjen 2008 říjen 2008 EURO 6 září 2014 září 2015 září 2015 září 2015 leden 2013 leden 2013 *) třídy vozidel kategorie N1 jsou z hlediska emisí nečistot ve výfukových plynech schvalovány podle tzv. referenční hmotnosti, což je provozní hmotnost navýšená o 100 kg. **) pro nově homologované modely září

16 3. VÝSLEDKY HODNOCENÍ NA SLEDOVANÝCH PROFILECH 3.1. Počty vozidel Celkové počty registračních značek, zaznamenaných na jednotlivých sčítacích místech v průběhu provedených dopravních průzkumů, uvádějí tabulka 3.1. a graf 3.1. Jak již bylo uvedeno, pro část značek (cca 2,5 %) nebyly v databázi Centrálního registru vozidel nalezeny odpovídající údaje. Lze předpokládat, že se zde projevuje zejména nepřesný zápis dané registrační značky, nebo i nepřesnosti v Centrálním registru vozidel. Dále pak byly vyřazeny položky, pro které nelze určovat emisní kategorie (přívěsy a návěsy). Počet RZ, pro které byly potřebné informace připojeny (a pro které je tedy provedeno navazující hodnocení), je uveden v tab Údaje uvedené v tabulkách samozřejmě nevyjadřují celkové počty automobilů na komunikacích a nelze je tedy srovnávat s celkovými intenzitami uváděnými např. ve výsledcích jiných sčítání dopravy. Jedná se o výsledek dopravního průzkumu, jehož cílem bylo zachytit reprezentativní vzorek vozidel v průběhu dne. Celkové počty automobilů na jednotlivých profilech, zejména na rychlostních silnicích nebo jiných více zatížených komunikacích, jsou podstatně vyšší. Z tabulek je patrné, že již výrazně převládají nové registrační značky (rozlišení krajů), podíl starých značek s rozlišením okresů se pohybuje do 14 %. Nejnižší podíl byl na silnici R35 v Olomouci, nejvyšší pak na silnici I/11 v Opavě. V tab je uvedeno srovnání se třemi profily z hl. m. Prahy, které byly sčítány v roce 2009 v rámci samostatného projektu Magistrátu hl. m. Prahy. Tyto profily byly v předchozích etapách hodnocení zkoumány i v rámci hodnocení pro ŘSD ČR. Pražské úseky odpovídají počtem zaznamenaných vozidel ostatním komunikacím, jednotlivé profily ovšem mají svá specifika daná polohou ve městě (linky MHD, zóna zákazu vjezdu těžkých nákladních vozidel apod.) 16

17 Tab Počty získaných RZ na jednotlivých profilech Profil Lokalita nová RZ * stará RZ bílá stará RZ žlutá Celkový součet 1 Benátky nad Jizerou Česká Lípa Kolín Kostelec Plzeň Pravy Dobřenice Všechromy Zvíkov Olomouc Opava Ostrava Celkový součet * ) registrační značka Tab Zastoupení druhů RZ na jednotlivých profilech (%) Profil Lokalita nová RZ * stará RZ bílá stará RZ žlutá Celkový součet 1 Benátky nad Jizerou 93,2 % 4,9 % 1,9 % 100,0 % 2 Česká Lípa 91,6 % 6,8 % 1,6 % 100,0 % 3 Kolín 87,4 % 9,9 % 2,7 % 100,0 % 4 Kostelec 87,1 % 10,7 % 2,2 % 100,0 % 5 Plzeň 88,6 % 9,5 % 1,9 % 100,0 % 6 Pravy 90,9 % 7,8 % 1,2 % 100,0 % 7 Dobřenice 91,1 % 6,4 % 2,5 % 100,0 % 8 Všechromy 93,3 % 5,0 % 1,7 % 100,0 % 9 Zvíkov 86,3 % 10,5 % 3,2 % 100,0 % 10 Olomouc 95,2 % 2,6 % 2,2 % 100,0 % 11 Opava 84,5 % 13,9 % 1,7 % 100,0 % 12 Ostrava 87,8 % 9,9 % 2,3 % 100,0 % Celý soubor 90,6 % 7,4 % 2,0 % 100,0 % *) registrační značka 17

18 Tab Počty hodnocených vozidel dle kategorií na jednotlivých profilech Profil Lokalita Osobní Lehká nákladní Těžká nákladní Autobusy Celkový součet 1 Benátky nad Jizerou Česká Lípa Kolín Kostelec Plzeň Pravy Dobřenice Všechromy Zvíkov Olomouc Opava Ostrava Celkový součet Tab Podíly kategorií hodnocených automobilů na jednotlivých profilech (%) Profil Lokalita Osobní Lehká nákladní Těžká nákladní Autobusy Celkový součet 1 Benátky nad Jizerou 68,2 % 23,3 % 7,8 % 0,8 % 100,0 % 2 Česká Lípa 71,3 % 17,0 % 10,6 % 1,0 % 100,0 % 3 Kolín 65,9 % 17,3 % 16,4 % 0,5 % 100,0 % 4 Kostelec 73,2 % 20,4 % 5,3 % 1,1 % 100,0 % 5 Plzeň 75,2 % 18,8 % 5,3 % 0,7 % 100,0 % 6 Pravy 69,0 % 21,0 % 9,2 % 0,8 % 100,0 % 7 Dobřenice 65,9 % 20,5 % 13,1 % 0,4 % 100,0 % 8 Všechromy 64,7 % 23,2 % 11,1 % 1,0 % 100,0 % 9 Zvíkov 79,8 % 12,2 % 7,3 % 0,6 % 100,0 % 10 Olomouc 64,2 % 24,7 % 10,8 % 0,3 % 100,0 % 11 Opava 79,5 % 15,2 % 4,9 % 0,3 % 100,0 % 12 Ostrava 77,7 % 18,0 % 4,2 % 0,1 % 100,0 % Celý soubor 69,8 % 20,3 % 9,1 % 0,8 % 100,0 % 18

19 Graf 3.1. Počty získaných RZ na jednotlivých profilech Benátky nad Jizerou Česká Lípa Kolín Kostelec Plzeň Pravy Dobřenice Všechromy Zvíkov Olomouc Opava Ostrava Graf 3.2. Zastoupení kategorií vozidel na jednotlivých profilech Ostrava Opava Olomouc Zvíkov Osobní automobily Lehké nákladní automobily Těžké nákladní automobily Autobusy Všechromy Dobřenice Pravy Plzeň Kostelec Kolín Česká Lípa Benátky nad Jizerou 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 19

20 Tab Počty získaných RZ na jednotlivých profilech (Praha, 2009) Profil Lokalita nová RZ * stará RZ bílá (osobní vozidlo) stará RZ žlutá (nákladní vozidlo) Celkový součet P2 Čimická P5 Jižní spojka P9 Vinohradská Tab Zastoupení druhů RZ na jednotlivých profilech (%, Praha, 2009) Profil Lokalita nová RZ * stará RZ bílá (osobní vozidlo) stará RZ žlutá (nákladní vozidlo) Celkem P2 Čimická 85 % 13 % 2 % 100 % P5 Jižní spojka 93 % 6 % 2 % 100 % P9 Vinohradská 91 % 8 % 2 % 100 % *) registrační značka Tab Počty hodnocených vozidel dle kategorií na jednotlivých profilech Profil Lokalita Osobní Malá užitková Těžká nákladní Autobusy Ostatní * Celkový součet P2 Čimická P5 Jižní spojka P9 Vinohradská *) zahrnuje speciální automobily a pracovní stroje Tab Podíly kategorií hodnocených automobilů na jednotlivých profilech (%) Profil č. Lokalita Osobní Lehká nákladní Těžká nákladní Autobusy Ostatní Celkem P2 Čimická 76 % 17 % 1,9 % 5,5 % 0,3 % 100 % P5 Jižní spojka 63 % 25 % 11,7 % 0,2 % 0,2 % 100 % P9 Vinohradská 76 % 22 % 1,3 % 0,2 % 0,2 % 100 % 20

21 3.2. Zastoupení továrních značek automobilů Podrobné informace o zastoupení jednotlivých značek automobilů 1 na jednotlivých profilech hodnocených v této studii uvádí tabulky P1 P52 v příloze 1. Konečné hodnocení zastoupení jednotlivých výrobních značek osobních automobilů ve vozovém parku na území České republiky na daných sčítacích profilech ukázalo, že nejvíce zastoupenou značkou je Škoda (Octavia, Fabia, Felicia, Superb, 135 Favorit a Roomster), která tvoří více než 36 % dopravního proudu. Na téměř všech profilech (s výjimkou profilu na dálnici D1 Všechromy a na R35 v Olomouci) jsou na prvních třech místech zastoupeny novější značky automobilů Škoda: Fabia, Felicia a Octavia. Na dálnici D1 a v Olomouci se před Škodu Fabii zařadil Volkswagen Passat. Ze zahraničních značek se za tuzemským výrobcem objevuje s podílem mezi 8 a 9 % dopravního proudu značky Ford a Volkswagen, kde mezi nejvíce zastoupené vozy patří Volkswagen Passat a Ford Mondeo. Další značky jako Renault, Peugeot a Opel se pohybují okolo 5 až 7 %. Obdobná situace tj. naprostá převaha automobilů Škoda, za nimiž jsou v dlouhém odstupu značky Volkswagen, Ford atd. se projevila i v průzkumu na území hl. m. Prahy. V zastoupení jednotlivých značek lehkých nákladních automobilů je na území České republiky Ford Transit, který představuje 12,5 % lehkých nákladních automobilů v dopravním proudu. Na druhém místě byla zjištěna četnost Škody Octavia. Zde se projevuje deformace oficiálních údajů v CRV, kdy osobní automobil Škoda Octavia byl homologován jako kategorie N1 pro možnost odpočtu DPH. Nejedná se tedy o skutečný lehký nákladní automobil, výsledky jsou v důsledku těchto praktik zkreslené. Nejčastějším lehkým nákladním automobilem na silnicích v ČR je Volkswagen Transporter, dále Fiat Ducato, Iveco Daily Peugeot Boxer. Žádná z těchto značek významně nevybočuje, jejich podíly je možné považovat za vyrovnané (s mírnou převahou VW Transporter). Mezi lehká nákladní vozidla se dostala na přední místo též Škoda Fabia, která může být upravena jako pickup nebo jiný druh užitkového vozu. Výsledky hodnocení na profilech Prahy v roce 2009 ukázaly obdobné výsledky nečastější značkou byl Ford Transit (11 %), dále Škoda Octavia (více než 9 %) a Škoda Fabia (více než 5 %). Z dalších značek bylo nejvyšší zastoupení v dopravním proudu zaznamenáno u tovární značky Volkswagen (nejčastěji Transporter) a Renault (nejčastěji Master). 1 pojem značka automobilu je v následujícím textu užíván pro charakteristiku tovární značka + obchodní název 21

22 U těžkých nákladních automobilů jsou nejčastěji zastoupenými výrobci Iveco, Mercedes-Benz, Man, DAF, Renault, Scania, Volvo a Avia. Nejčastěji zastoupenou značkou byl MAN TGA a FA, DAF FT, IVECO Eurocargo nebo Volvo FH12. Tato vozidla jsou zastoupena v dopravním proudu v poměrně vyrovnaném podílu od 4 do 6 %. Co se týká automobilů značky Tatra, byly zaznamenány ve 2 % případů. Na některých profilech je pak pořadí značek do jisté míry ovlivněno nízkým počtem vozidel, které se pohybuje v řádu jednotek, pořadí nejvíce zastoupených značek automobilů je tak spíše náhodné, přesto se zde objevují výše uvedené značky. Výsledky hodnocení pražských profilů ukázaly obdobné výsledky, nejčastěji zastoupenými výrobci byli Mercedes-Benz, Scania, DAF a IVECO. U konkrétní značky pak s mírným odstupem vede Mercedes Benz Arctos se zastoupením 8,3 %, dále pak Scania R (6,7 %) a Mercedes Benz Atego (6,3 %). U autobusů byly nejčastěji zaznamenány autobusy SOC C (meziměstský linkový autobus), dále pak Karosa C (meziměstský linkový), B (městský linkový) a LC (zájezdový autokar). Celkem se značka Karosa na českých silnicích pohybuje s četností 28 %. Dále následují značky SOR (19 %) a Mercedes-Benz (15 %). V Praze je množství a zastoupení značek autobusů určováno převážně vozovým parkem dopravního podniku nejčastějšími značkami jsou Karosa B, Iveco Daily a Irisbus City. V místech, kde nevedou pravidelné linky MHD, jsou to pak menší autobusy jako Iveco Daily, Mercedes-Benz Sprinter nebo zájezdové autobusy (Karosa LC). 22

23 Tab Zastoupení továrních značek osobních automobilů celkem Pořadí Tovární značka Typ Počet automobilů Podíl (%)* Kumulativní podíl na profilu (%) 1 ŠKODA OCTAVIA ,91 12,91 2 ŠKODA FABIA ,09 24,00 3 ŠKODA FELICIA ,18 30,18 4 VOLKSWAGEN PASSAT ,89 33,07 5 RENAULT MEGANE ,71 35,78 6 FORD MONDEO 922 2,25 38,03 7 FORD FOCUS 919 2,25 40,28 8 VOLKSWAGEN GOLF 913 2,23 42,52 9 OPEL ASTRA 822 2,01 44,53 10 ŠKODA SUPERB 698 1,71 46,23 11 ŠKODA ,55 47,78 12 PEUGEOT ,12 48,91 13 FORD ESCORT 430 1,05 49,96 14 RENAULT LAGUNA 404 0,99 50,95 15 FORD FIESTA 385 0,94 51,89 16 AUDI A ,91 52,80 17 RENAULT CLIO 369 0,90 53,70 18 PEUGEOT ,88 54,58 19 FIAT PUNTO 342 0,84 55,42 20 PEUGEOT ,82 56,23 21 OPEL CORSA 333 0,81 57,05 22 CITROËN XSARA 324 0,79 57,84 23 PEUGEOT ,79 58,63 24 OPEL VECTRA 323 0,79 59,42 25 VOLKSWAGEN POLO 323 0,79 60,21 * Uvedeny jsou značky, jejichž podíl přesahuje 0,75 % Údaje pro jednotlivé profily jsou uvedeny v příloze 1. 23

24 Tab Zastoupení továrních značek lehkých nákladních automobilů celkem Pořadí Tovární značka Typ Počet automobilů Podíl (%)* Kumulativní podíl na profilu (%) 1 FORD TRANSIT ,49 12,49 2 ŠKODA OCTAVIA 990 8,32 20,81 3 VOLKSWAGEN TRANSPORTER 598 5,02 25,84 4 ŠKODA FABIA 578 4,86 30,69 5 FIAT DUCATO 408 3,43 34,12 6 IVECO DAILY 356 2,99 37,11 7 PEUGEOT BOXER 341 2,87 39,98 8 RENAULT MASTER 338 2,84 42,82 9 CITROËN BERLINGO 326 2,74 45,56 10 VOLKSWAGEN CADDY 265 2,23 47,79 11 PEUGEOT PARTNER 230 1,93 49,72 12 CITROËN JUMPER 222 1,87 51,58 13 RENAULT MEGANE 219 1,84 53,42 14 ŠKODA PICKUP 189 1,59 55,01 15 RENAULT KANGOO 178 1,50 56,51 16 FORD FOCUS 176 1,48 57,99 17 RENAULT TRAFIC 147 1,24 59,22 18 ŠKODA ROOMSTER 141 1,18 60,41 19 MERCEDES-BENZ ACTROS 136 1,14 61,55 20 FIAT DOBLÓ 134 1,13 62,68 21 VOLKSWAGEN PASSAT 128 1,08 63,75 22 MERCEDES-BENZ SPRINTER 122 1,03 64,78 23 VOLKSWAGEN CRAFTER 115 0,97 65,74 24 VOLKSWAGEN LT ,87 66,61 25 FORD MONDEO 99 0,83 67,44 26 AUDI A6 93 0,78 68,22 27 HYUNDAI SANTA FE 90 0,76 68,98 * Uvedeny jsou značky, jejichž podíl přesahuje 0,75 % Údaje pro jednotlivé profily jsou uvedeny v příloze 1. 24

25 Tab Zastoupení továrních značek těžkých nákladních automobilů celkem Pořadí Tovární značka Typ Počet automobilů Podíl (%)* Kumulativní podíl na profilu (%) 1 MAN TGA 322 6,02 6,02 2 DAF FT 315 5,89 11,91 3 IVECO EUROCARGO 274 5,12 17,03 4 DAF FA 236 4,41 21,44 5 VOLVO FH ,22 25,66 6 SCANIA R ,59 29,25 7 RENAULT MIDLUM 164 3,07 32,32 8 MERCEDES-BENZ SPRINTER 161 3,01 35,33 9 RENAULT PREMIUM 150 2,80 38,13 10 MERCEDES-BENZ ACTROS 148 2,77 40,90 11 IVECO ML ,45 43,35 12 IVECO STRALIS 128 2,39 45,74 13 IVECO DAILY 121 2,26 48,00 14 SCANIA R ,04 50,04 15 RENAULT MAGNUM 108 2,02 52,06 16 VOLVO FH ,76 53,81 17 MAN TGL 92 1,72 55,53 18 AVIA ,51 57,05 19 MERCEDES-BENZ ATEGO 81 1,51 58,56 20 MERCEDES-BENZ VITO 81 1,51 60,07 21 TATRA ,48 61,55 22 SCANIA P 66 1,23 62,79 23 MERCEDES-BENZ E 65 1,21 64,00 24 AVIA ,20 65,20 25 MAN ,08 66,28 26 AVIA D ,05 67,33 27 MAN ,99 68,32 28 MAN ,99 69,31 29 AVIA ostatní 52 0,97 70,28 * Uvedeny jsou značky, jejichž podíl přesahuje 0,75 % Údaje pro jednotlivé profily jsou uvedeny v příloze 1. 25

26 Tab Zastoupení továrních značek autobusů celkem Pořadí Tovární značka Typ Počet automobilů Podíl (%)* Kumulativní podíl na profilu (%) 1 SOR C 61 13,65 13,65 2 KAROSA C 58 12,98 26,62 3 KAROSA B 31 6,94 33,56 4 KAROSA LC 22 4,92 38,48 5 BEULAS AURA 20 4,47 42,95 6 FORD TRANSIT 19 4,25 47,20 7 SOR EKOBUS 17 3,80 51,01 8 BOVA FHD 13 2,91 53,91 9 IRISBUS SFR ,91 56,82 10 KAROSA ,01 58,84 11 MERCEDES-BENZ SPRINTER 9 2,01 60,85 12 IRISBUS EVADYS 7 1,57 62,42 13 MERCEDES-BENZ C 7 1,57 63,98 14 MERCEDES-BENZ E 7 1,57 65,55 15 IVECO DAILY 6 1,34 66,89 16 KAROSA AXER 6 1,34 68,23 17 MAN LION S 6 1,34 69,57 18 MERCEDES-BENZ ACTROS 6 1,34 70,92 19 MERCEDES-BENZ VITO 6 1,34 72,26 20 BOVA MAGIQ 5 1,12 73,38 21 MERCEDES-BENZ ML 5 1,12 74,50 22 BERKHOF AXIAL 4 0,89 75,39 23 BOVA FUTURA 4 0,89 76,29 24 IRISBUS ARES 4 0,89 77,18 25 NEOPLAN STARLINER 4 0,89 78,08 * Uvedeny jsou značky, jejichž podíl přesahuje 0,75 % Údaje pro jednotlivé profily jsou uvedeny v příloze 1. 26

27 Graf 3.3. Zastoupení nejčastějších továrních značek osobních automobilů na sčítacích profilech 100% ostatní 90% MERCEDES-BENZ 80% 70% FIAT BMW HYUNDAI 60% TOYOTA 50% AUDI OPEL 40% CITROËN 30% PEUGEOT 20% RENAULT VOLKSWAGEN 10% FORD 0% Benátky nad Jizerou Česká Lípa Kolín Kostelec Plzeň Pravy Dobřenice Všechromy Zvíkov Olomouc Opava Ostrava ŠKODA Graf 3.4. Zastoupení typů vozů značky Škoda mezi osobními automobily na sčítacích profilech 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% ostatní YETI 135 ROOMSTER SUPERB FELICIA FABIA OCTAVIA 10% 0% Benátky nad Jizerou Česká Lípa Kolín Kostelec Plzeň Pravy Dobřenice Všechromy Zvíkov Olomouc Opava Ostrava 27

28 Graf 3.5. Zastoupení nejčastějších továrních značek lehkých nákladních automobilů na sčítacích profilech 100% ostatní 90% MITSUBISHI 80% BMW TOYOTA 70% KIA 60% HYUNDAI NISSAN 50% AUDI 40% OPEL IVECO 30% FIAT 20% CITROËN 10% MERCEDES-BENZ PEUGEOT 0% RENAULT Benátky nad Jizerou Česká Lípa Kolín Kostelec Plzeň Pravy Dobřenice Všechromy Zvíkov Olomouc Opava Ostrava VOLKSWAGEN FORD ŠKODA Graf 3.6. Zastoupení nejčastějších továrních značek těžkých nákladních automobilů na sčítacích profilech 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% ostatní TATRA VOLVO AVIA SCANIA RENAULT DAF MAN IVECO MERCEDES-BENZ 30% 20% 10% 0% Benátky nad Jizerou Česká Lípa Kolín Kostelec Plzeň Pravy Dobřenice Všechromy Zvíkov Olomouc Opava Ostrava 28

29 Graf 3.7. Zastoupení nejčastějších továrních značek autobusů na sčítacích profilech 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% ostatní FORD BERKHOF SOR SCANIA SETRA MERCEDES-BENZ IRISBUS BEULAS BOVA KAROSA 30% 20% 10% 0% Benátky nad Jizerou Česká Lípa Kolín Kostelec Plzeň Pravy Dobřenice Všechromy Zvíkov Olomouc Opava Ostrava 29

30 3.3. Stáří vozového parku Průměrné stáří vozidel Nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím velikost produkce emisí z vozidel je stáří automobilů. Vzhledem k malému zastoupení vozidel starších 25 let byly ve výsledných tabulkách automobily s rokem výroby 1985 a starší sloučeny. Jelikož byly dopravní průzkumy prováděny v červenci roku 2010, počet zjištěných automobilů vyrobených v roce 2010 je nižší než pro předchozí roky. Proto nelze počet vozidel s rokem výroby 2010 s ostatními roky výroby srovnávat. Průměrné stáří vozového parku ukazuje průměrnou rychlost obnovy vozidel v jednotlivých částech republiky a také frekvenci využívání různých komunikací novějšími automobily. Jak je patrné z tab , nejnižší průměrné stáří osobních vozidel, tj. nejnovější vozidla, byla zaznamenána na kapacitních komunikacích na dálnici D1 (Všechromy) a rychlostní silnici R10 u Benátek nad Jizerou. Poněkud překvapivé je výrazně vyšší stáří v Kolíně a Opavě, které odpovídá průměrnému stáří vozidel na silnicích nižších tříd (Kostelec, Pravy Zvíkov). V případě lehkých nákladních vozidel se opět projevuje deformace vzniklá nemožností odpočtu DPH pro osobní vozidla. Část osobních vozidel pořizovaných mezi roky 2004 a 2009 je vykazována jako vozidla N1, a tedy vylepšují statistiky pro lehká nákladní vozidla. U těžkých nákladních vozidel je trend obdobný jako u osobních vozidel na dálnicích a rychlostních silnicích se pohybují novější vozidla než na ostatních komunikacích. V případě autobusů se na komunikacích nižších tříd projevuje náhodný výběrový efekt, který v důsledku malých počtů (řádově jednotky nebo nižší desítky) může posunout průměrné stáří do výrazně lepších hodnot. Tab ukazuje zjištěné průměrné stáří vozidel v roce 2009 na třech profilech v hl. m. Praze. Je zde patrné, že průměrné stáří je vesměs nižší než celkové průměrné stáří zjištěné v rámci průzkumu v roce 2010; průměrné stáří osobních vozidel je poněkud vyšší než na kapacitních komunikacích (D1, R10), avšak příznivější než na silnicích nižších tříd. V případě autobusů se výrazně projevuje stáří autobusů dopravního podniku, u něhož byla v minulých letech zpomalena obměna vozového parku s tím, že rozsáhlejší obnova vozidel byla opět zahájena od r

31 Tab Průměrné stáří hodnocených vozidel dle kategorií na jednotlivých profilech (roky) Profil Lokalita Osobní Lehká nákladní Těžká nákladní Autobusy Celkový průměr 1 Benátky nad Jizerou 6,9 4,7 6,2 8,1 6,5 2 Česká Lípa 8,9 5,8 6,3 7,4 7,1 3 Kolín 9,5 5,9 7,4 7,8 7,7 4 Kostelec 9,3 6,1 9,4 11,5 9,1 5 Plzeň 8,4 5,7 6,4 7,9 7,1 6 Pravy 8,5 5,1 7,7 4,7 6,5 7 Dobřenice 8,7 6,0 6,6 9,5 7,7 8 Všechromy 6,7 4,7 6,1 5,5 5,8 9 Zvíkov 9,4 5,3 8,7 6,3 7,4 10 Olomouc 7,7 4,5 7,0 12,1 7,8 11 Opava 9,2 5,7 8,8 8,5 8,1 12 Ostrava 8,7 5,9 10,9 12,5 9,5 Celkový průměr 8,5 5,5 7,6 8,5 7,5 Tab Průměrné stáří hodnocených vozidel dle kategorií na jednotlivých profilech (roky) Profil Lokalita Osobní Malá užitková Těžká nákladní Autobusy Celkový průměr P2 Čimická 7,7 4,5 6,8 9,3 7,1 P5 Jižní spojka 7,2 4,4 5,6 8,8 6,5 P9 Vinohradská 7,9 4,4 6,7 5,9 6,2 Při porovnání výsledků s předchozími etapami (z let 2001 a 2005) je možné vysledovat, že průměrné stáří osobních vozidel v České republice se za posledních 10 let příliš nezměnilo. Na kapacitních komunikacích (dálnice a rychlostní silnice) se pohybuje těsně pod 7 roky, na silnicích I. třídy mezi 8 a 9 roky, na II. třídách lehce přes 9 let. I v předchozích stupních projektu bylo na profilu Kolín zjištěno spíše vyšší průměrné stáří vozidel, které se v tomto hodnocení potvrdilo. U nákladních vozidel došlo k větším změnám, převládá jednoznačně snížení průměrného stáří, tj. rychlejší obnova vozového parku. 31

32 3.3.2 Podíl jednotlivých kategorií podle roku výroby Dalším ukazatelem, který do jisté míry ukazuje historický vývoj, je podíl jednotlivých kategorií vozidel podle roku výroby. Z tab a grafu 3.8. je jednoznačně patrné, jaký vliv měla deformace trhu způsobená nemožností odpočtu DPH pro osobní vozidla. Mezi lety 2004 a 2008 je zřetelný významný nárůst podílu malých užitkových vozidel. To je dáno zákonnou úpravou, která od roku 2004 znemožňovala odpočet DPH na osobní vozidla pro účely podnikání. Na začátku roku 2009 byla opět možnost odpočtu DPH u osobních aut zavedena a podíl malých užitkových vozidel opět prudce klesl a v roce 2010 se víceméně vyrovnal na předchozí úroveň. I přes tuto skutečnost je zřejmý nárůst podílu nákladních vozidel oproti vozidlům osobním v kategorii Znamená to tedy rychlejší obnovu pro tuto skupinu vozidel, danou zejména jejich pravděpodobným větším využitím a tím kratší časovou životností. Stejný počet kilometrů, po němž je vozidlo už méně spolehlivé, najezdí průměrný nákladní automobil za kratší dobu než v případě průměrného automobilu osobního. Obdobný scénář byl zaznamenán i v roce 2009 na všech pražských profilech. Graf Podíly jednotlivých kategorií vozidel na všech sledovaných profilech na jejich celkovém počtu podle roku výroby 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% Osobní automobily Lehké nákladní Těžké nákladní automobily Autobusy 30% 20% 10% 0% * 32

33 Tab Zastoupení jednotlivých kategorií podle roku výroby vozidel na všech sledovaných profilech Rok výroby Osobní Lehká nákladní Těžká nákladní Autobusy Celkový součet * Celkem * Data za prvních 6 7 měsíců roku 33

34 Tab Podíl jednotlivých kategorií vozidel na všech sledovaných profilech na jejich celkovém počtu podle roku výroby Rok výroby Osobní Lehká nákladní Těžká nákladní Autobusy Celkový součet ,0 % 7,0 % 16,4 % 0,6 % 100 % ,6 % 6,3 % 9,4 % 0,6 % 100 % ,6 % 4,0 % 14,3 % 1,1 % 100 % ,5 % 4,1 % 12,4 % 6,0 % 100 % ,3 % 5,7 % 11,3 % 2,7 % 100 % ,8 % 3,5 % 7,1 % 2,6 % 100 % ,4 % 5,2 % 3,5 % 0,9 % 100 % ,1 % 8,3 % 4,5 % 0 % 100 % ,5 % 6,2 % 3,8 % 1,5 % 100 % ,9 % 7,1 % 4,8 % 0,1 % 100 % ,6 % 9,2 % 3,8 % 0,4 % 100 % ,8 % 8,4 % 4,6 % 0,1 % 100 % ,6 % 7,7 % 4,0 % 0,6 % 100 % ,9 % 9,3 % 6,3 % 0,5 % 100 % ,7 % 10,3 % 7,1 % 0,8 % 100 % ,4 % 12,2 % 10,0 % 0,5 % 100 % ,1 % 15,4 % 9,7 % 0,8 % 100 % ,1 % 16,4 % 11,9 % 0,7 % 100 % ,0 % 16,2 % 10,0 % 0,8 % 100 % ,4 % 21,1 % 11,6 % 0,9 % 100 % ,9 % 26,0 % 13,0 % 1,1 % 100 % ,8 % 32,6 % 12,6 % 1,0 % 100 % ,3 % 39,2 % 10,6 % 0,9 % 100 % ,3 % 39,7 % 10,3 % 0,6 % 100 % ,5 % 17,7 % 5,3 % 0,5 % 100 % 2010 * 83,1 % 10,4 % 5,8 % 0,6 % 100 % Celkem 69,8 % 20,3 % 9,1 % 0,8 % 100 % * Data za prvních 6 7 měsíců roku 34

35 3.3.3 Rok výroby vozidel na jednotlivých sledovaných profilech V dopravním proudu osobních automobilů (tab ) na všech hodnocených profilech mají nejvyšší podíl automobily vyrobené v letech , tj. auta do 7 let stáří (každý rok výroby je zastoupen více než 6 % podílem v dopravním proudu, rok 2009 pak 7,7 % podílem). Pro roky výroby (automobily 8 13 let staré) se podíl pohybuje v rozmezí 5,5 5,8 % pro každý rok, vozidla v nejstarší kategorii, tedy rok 1985 a méně (vozidla starší 25 let) mají celkové zastoupení 0,9 %. Na vybraných pražských profilech mají nejvyšší podíl automobily vyrobené v letech (auta stáří do 6 let) každý rok výroby je zastoupen více než 7 % podílem v dopravním proudu, poslední dva roky pak podílem více než 8 %. Pro roky výroby (automobily 11 7 let staré) se podíl pohybuje v rozmezí 5 6,5 % pro každý rok, vozidla v nejstarší kategorii, tedy rok 1985 a méně mají celkové zastoupení 0,9 %. Celkový podíl osobních automobilů vyrobených v letech (auta do pěti let stáří) na hodnocených profilech představuje 37,4 %, na hodnocených profilech v Praze představují automobily do 5 let stáří (tj. do roku výroby 2004) 46,9 %. Z jednotlivých profilů lze nejvyšší podíl automobilů do 5 let zaznamenat na dálnici D1 (48 %), na silnici R10 (46,3 %) a dále na pražských profilech Jižní spojka a Vinohradská (41 %). Naopak nejmenší podíl nejnovějších automobilů byl zjištěn v Kolíně (27,3 %), Zvíkově (27,5 %) a Kostelci (29,1 %). Na grafu je patrné, že profily lze rozdělit v zásadě do dvou skupin. Jedna skupina, představovaná kapacitními komunikacemi (Všechromy, Benátky n. J., Olomouc) a pražskými komunikacemi, zahrnuje lokality, kde se stářím zastoupení vozidel klesá. Čím novější automobily, tím větší je jejich zastoupení v dopravním proudu. Naopak na ostatních profilech je možné zaznamenat, že podíl jednotlivých roků výroby (roků stáří) má s klesajícím rokem (vzrůstajícím stářím) spíše vzrůstající trend až do let věku automobilu a pak dochází k výraznému poklesu zastoupení stáří až po let. Další věkové kategorie jsou již zastoupeny výrazně méně s postupnou klesající tendencí. Stejně jako v případě osobních automobilů je možné i u lehkých nákladních automobilů konstatovat, že se vzrůstajícím stářím vozidla významně klesá procentuelní zastoupení na celkovém dopravním proudu. Projevuje se zde však výrazně deformace daná nemožností odpočtu DPH pro osobní vozidla určená k podnikání, promítá se zde určitě i menší vůle kupovat nové vozy z důvodů ekonomické krize. Největší zastoupení tak mají vozidla vyrobená mezi roky 2006 a 35

36 2008, podíl lehkých nákladních vozidel vyrobených v roce 2009 je výrazně nižší, stejný efekt je možné očekávat i pro rok výroby Automobily stáří 2 4 roky jsou zastoupeny v dopravním proudu více než 12 % pro každý rok, celkem činí jejich podíl na dopravním proudu téměř 50 %. Lehká nákladní vozidla s roky výroby se vyskytují s podílem 2,5 5 % pro každý rok. Zastoupení nejstarší kategorie (stáří 25 let a více) činí 0,3 %. Z jednotlivých profilů je opět nejvyšší zastoupení nejnovějších vozidel možné zaznamenat na dálnici D1, silnici R10, silnice R35 v Olomouci a na Jižní spojce, kde podíl lehkých nákladních vozidel do pěti let stáří dosahuje %. Naopak nejnižší zastoupení této skupiny vozidel bylo zjištěno na profilech Česká Lípa, Kostelec a Ostrava, kde nedosahuje 60 %. V případě těžkých nákladních automobilů byl nejvyšší podíl vozidel zaznamenaný u vozidel vyrobených v letech Podíl každého roku výroby činí cca 10 %, celkem tato skupina dvou- až pětiletých vozidel představuje 42 % všech těžkých nákladních vozidel pohybujících se na komunikacích. Vozidla do pěti let stáří představují necelých 50 % všech těžkých nákladních vozidel. Na věkovém složení těžkých nákladních automobilů se pravděpodobně projevuje vliv ekonomické krize, kdy v letech 2009 a 2010 došlo k omezení nákupu nových vozidel. Obměna vozového parku se tedy v posledních dvou letech poněkud zpomalila. Co se týká zastoupení na jednotlivých profilech, nejvyšší podíl nejnovějších vozidel je možné zaznamenat opět na dálnici a rychlostní silnici, ale také v Plzni a Praze (více než 50 %). Naopak nejméně nejnovějších vozidel projelo v Ostravě a Kostelci (30 a 35 %). V případě autobusů je zastoupení podle roku výroby na některých profilech silně ovlivněno výběrovým efektem při malém počtu zaznamenaných autobusů. Celkově, obdobně jako u kategorie těžkých nákladních vozidel, dominují 3 až 5 let staré autobusy, v letech 2008 až 2010 došlo spíše k poklesu obnovy a autobusů vyrobených v těchto letech jezdí po komunikacích méně. Celkový podíl autobusů stáří 5 let a méně činí 47 %. Přes velmi nízký počet autobusů na některých profilech je i v této kategorii zřetelný vyšší podíl novějších vozidel na komunikacích vyšších tříd. V pražských profilech je rozložení roku výroby ovlivněno složením vozového parku autobusů MHD (Čimická, částečně též Vinohradská), i zde je však zřejmé, že obměna vozového parku autobusů MHD se v posledních letech zpomalila. 36

37 Tab Podíl jednotlivých roků výroby vozidel na všech sledovaných profilech na jejich celkovém počtu podle druhů Rok výroby Osobní Lehká nákladní Těžká nákladní Autobusy Celkový součet ,9 % 0,3 % 1,5 % 0,7 % 0,8 % ,3 % 0,1 % 0,3 % 0,2 % 0,3 % ,3 % 0,1 % 0,5 % 0,4 % 0,3 % ,4 % 0,1 % 0,5 % 2,9 % 0,4 % ,6 % 0,1 % 0,6 % 1,8 % 0,5 % ,9 % 0,1 % 0,6 % 2,5 % 0,7 % ,8 % 0,2 % 0,2 % 0,7 % 0,6 % ,3 % 0,4 % 0,5 % 0 % 1,0 % ,4 % 0,3 % 0,5 % 2,2 % 1,1 % ,6 % 0,4 % 0,7 % 0,2 % 1,2 % ,8 % 1,0 % 0,9 % 1,1 % 2,2 % ,3 % 1,4 % 1,8 % 0,7 % 3,5 % ,6 % 1,7 % 1,9 % 3,6 % 4,4 % ,8 % 2,2 % 3,3 % 2,9 % 4,8 % ,1 % 2,6 % 4,0 % 5,6 % 5,2 % ,7 % 3,1 % 5,7 % 3,1 % 5,2 % ,5 % 3,9 % 5,5 % 5,1 % 5,1 % ,8 % 4,6 % 7,5 % 4,9 % 5,7 % ,4 % 4,9 % 6,7 % 6,7 % 6,1 % ,1 % 6,7 % 8,2 % 7,6 % 6,4 % ,3 % 9,5 % 10,5 % 10,7 % 7,4 % ,0 % 12,5 % 10,7 % 10,3 % 7,8 % ,4 % 17,6 % 10,6 % 11,0 % 9,1 % ,6 % 18,2 % 10,5 % 7,6 % 9,3 % ,7 % 6,1 % 4,1 % 4,3 % 7,0 % 2010 * 4,4 % 1,9 % 2,4 % 3,1 % 3,7 % Celkem 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % * Data za prvních 6 7 měsíců roku 37

38 Tab Rok výroby osobních automobilů na jednotlivých profilech Sčítané profily Rok výroby Benátky n. Jiz. Česká Lípa Kolín Kostelec Plzeň Pravy Dobřenice Všechromy Zvíkov Olomouc Opava Ostrava Celkový součet * Celkem * Data za prvních 6 7 měsíců roku 38

39 Tab Podíl osobních automobilů podle roku výroby na jednotlivých profilech (%) Sčítané profily ČR Sčítané profily Praha Rok výroby Benátky n. Jiz. Česká Lípa Kolín Kostelec Plzeň Pravy Dobřenice Všechromy Zvíkov Olomouc Opava Ostrava Celkem Rok výroby Čimická Jižní spojka Vinohradská ,5 0,7 1,3 0,6 0,5 0,2 1,6 0,6 1,4 2,3 1,5 2,2 0, ,2 0,4 0,4 0,4 0,2 1,1 0,3 0,3 0,6 0,2 0,6 0,2 0, ,2 0,9 0, ,3 0,5 0,4 0,4 0,4 0,6 0,7 0,2 0,4 0,3 0,4 0,3 0, ,6 0,2 0, ,2 0,5 0,6 0,5 0,5 1,1 1,0 0,1 0,8 0,3 0,8 0,6 0, ,3 0,2 0, ,5 0,5 1,0 0,9 0,6 1,3 0,3 0,3 0,5 1,0 0,6 0,6 0, ,6 0,4 0, ,5 1,2 1,0 1,8 1,1 0,6 0,7 0,3 1,0 0,8 1,4 0,9 0, ,6 0,4 0, ,5 0,8 1,6 1,0 0,9 0,7 0,3 0,4 0,8 0,6 1,3 0,8 0, ,9 0,6 0, ,8 1,5 2,1 2,0 1,4 0,7 1,0 0,8 1,7 0,8 1,5 1,1 1, ,8 0,8 0, ,9 2,0 2,0 2,4 1,2 0,9 1,6 0,8 2,4 1,1 1,8 1,5 1, ,1 0,9 1, ,9 2,0 2,4 2,2 2,1 3,0 1,3 0,8 1,8 1,0 1,7 1,3 1, ,3 0,9 0, ,8 3,4 3,8 3,9 2,8 2,6 3,3 1,9 3,3 2,1 3,2 3,1 2, ,4 1,3 1, ,1 6,2 5,6 5,5 4,5 3,4 5,2 2,9 4,6 3,2 4,6 4,5 4, ,7 2,1 2, ,2 6,4 6,5 6,8 6,7 5,4 6,2 4,0 9,1 4,2 5,9 6,5 5, ,7 3,3 3, ,6 7,1 7,2 6,7 6,5 8,0 8,5 4,1 6,8 3,9 7,1 5,9 5, ,1 4,4 3, ,2 6,7 7,5 6,3 6,4 6,9 5,2 4,9 6,5 6,0 7,2 6,6 6, ,0 4,8 5, ,1 6,7 6,0 6,3 5,7 6,7 6,9 4,9 8,4 4,7 7,2 5,6 5, ,8 5,9 5, ,9 5,6 5,7 5,8 5,5 4,1 2,3 5,6 5,1 4,4 6,5 5,7 5, ,4 5,1 5, ,9 5,0 6,3 6,0 6,4 6,4 4,9 5,7 5,6 6,3 5,7 6,0 5, ,0 5,3 6, ,2 6,4 6,4 5,3 6,6 6,0 7,5 6,7 5,6 6,7 5,3 5,9 6, ,8 6,5 5, ,4 5,5 4,8 6,2 6,3 4,7 7,8 6,8 6,3 6,9 5,3 5,6 6, ,3 7,3 7, ,9 5,5 5,3 5,7 5,9 7,3 6,5 7,4 5,6 6,9 5,5 6,3 6, ,7 7,6 7, ,7 5,4 3,7 5,5 5,3 6,5 5,9 7,5 3,6 6,8 5,3 5,9 6, ,4 7,4 9, ,1 5,3 5,0 4,5 5,5 5,6 7,2 8,0 5,4 8,1 5,2 6,8 6, ,8 7,8 7, ,0 5,0 4,4 5,2 5,4 5,4 2,6 8,6 5,0 7,9 5,3 6,3 6, ,1 9,1 8, ,2 6,7 5,6 6,1 7,3 6,7 7,2 9,8 5,6 8,8 6,4 6,0 7, ,8 9,2 8, * 6,4 3,0 3,3 2,1 4,1 3,9 3,9 6,7 2,3 4,8 2,7 3,5 4, * 5,6 7,6 6,6 Celkem * Data za prvních 9 10 měsíců roku pro Prahu a rok 2009, za prvních 7 8 měsíců pro ostatní profily a rok 2010 Řádky tabulky pro ČR a pro Prahu jsou vzájemně posunuty tak, aby si vzájemně odpovídaly podle stáří. 39