MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ ZAHRADNICKÁ FAKULTA V LEDNICI DIPLOMOVÁ PRÁCE Pěstování růží v období první republiky LEDNICE 2013 Bc. TEREZA KLENZOVÁ

2 Mendlova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici Pěstování růží v období první republiky Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Miloš Pejchal, CSc. Vypracovala: Bc. Tereza Klenzová Lednice

3 - 2 -

4 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Pěstování růží v období první republiky vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Lednice, dne Podpis studenta - 3 -

5 Poděkování Děkuji doc. Ing. M. Pejchalovi za odborné vedení, pomoc při zpracování a za čas, který mé práci věnoval. Dále bych chtěla poděkovat RNDr. J. Žlebčíkovi za odbornou pomoc při zpracování práce a poskytnutí materiálů

6 OBSAH 1 ÚVOD CÍL DIPLOMOVÉ PRÁCE CHARAKTERISTIKA RODU ROSA L Zařazení rodu Rosa L. v taxonomickém systému Charakteristika rodu Rosa L Klasifikace rodu Rosa L Botanická klasifikace Klasifikace růží pěstovaných v kultuře HISTORIE PĚSTOVÁNÍ RŮŽÍ VÝZNAM VÝZNAMNÍ PRODUCENTI A ŠLECHTITELÉ RŮŽÍ ORGANIZACE ZAMĚŘENÉ NA RŮŽE RŮŽOVÉ ZAHRADY ROZÁRIA METODIKA VÝSLEDKY DISKUZE ZÁVĚR RESUMÉ SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY PŘÍLOHY

7 1 ÚVOD Růže jsou rostliny náležející k rodu Rosa. Tento rod zahrnuje druhy, které rostou ve volné přírodě, takzvané botanické či plané růže. (LAROS, R., 2006) Větvička uvádí, že slovo růže je ve všech jazycích téměř stejné : Rose, ros, rós, roos, reuse, rhos, reus, rosa, roser, rozé, róža, rože, růže. Nejspíše pochází z řeckého rhodon, ale možná i ze singhálského rosa (VĚTVIČKA, 1997). Růže patří k nejstarším květinám a jsou chovány v největší úctě. Pro lidi byla rostlinou moci, symbolem života i smrti. Člověk si z ní udělal květinu bohů, symbol krásy a milostný květ (HAVLŮ, KLIMEŠ, JAŠA, 1977). Existují zkameněliny, které dokazují, že se růže vyskytují na Zemi přes 40 milionů let, a jsou teda starší než lidstvo samo. Nicméně člověk a růže vytvářejí pevný, nerozlučitelný svazek. Archeologické nálezy prokázaly, že se lidé odjakživa obklopovali růžemi (SVOJTKA, 1998). Slavní básníci velebili růži jako symbol krásy a lásky. Velké, rudé, vonící květy, které si lidé dávají na důkaz sympatií a lásky to je i dnes první, co nás napadne při vyslovení slova růže. Vždyť paleta růží skutečně sahá od půvabných, jednoduchých květů planých růží až k ušlechtilým druhům s nápadnými květy a na dlouhých stopkách (STEINHAUER, 1996). Růže provází člověka po celý život. Pěstování a používání růží je spojeno s vývojem a životem lidstva. Růžemi vítáme narození nového občana, darujeme ji při každém životním jubileu, růže nechybí na svatbách, ani pohřbech. Proto se používá přísloví Chceš-li udělat radost, daruj růži (HAVLŮ, KLIMEŠ, JAŠA, 1977). Ze všech dekorativních rostlin mají růže to nejvýznamnější postavení. Růže vždy byla symbolem krásy, velkoleposti a půvabu v poezii, hudbě i malířství. Vysoké postavení mají růže v zahradní architektuře a průmyslovém květinářství. Podle moderní klasifikace se růže liší od původních druhů většími květy, bohatším soukvětím a délkou kvetení. Mezi nejkrásnější skupiny růží patří čajohybridy a floribundky. Vyšlechtění čajohybridů bylo nejvýznamnější událostí v historii šlechtění této rostliny (BYLOV, MICHAJLOV, 1986). Velkokvěté a opakovaně kvetoucí růže s největší pravděpodobností pocházejí z jihovýchodní Asie, ale jsou rozšířeny ve všech světadílech. Staly se velmi oblíbenými u člověka, díky své relativně malé náročnosti, přizpůsobivosti přírodním podmínkám a rozsáhlému použití. Mají však i skvělé hospodářské vlastnosti, jako vhodnost květů k výrobě oleje, použití šípků k výrobě konzervárenských výrobků, ale i účinky léčivé. Na celé světě se o růžích zpívá, vyskytují se na obrazech známých malířů, na poštovních - 6 -

8 známkách, v keramice, textilu, i na ornamentech. Už před naším letopočtem byla pro své vlastnosti nazvána královnou květin. (HAVLŮ, KLIMEŠ, JAŠA, 1977)

9 2 CÍL DIPLOMOVÉ PRÁCE Cílem diplomové práce je kritické zhodnocení dostupné literatury o růžích a přehledné uspořádání informací z oblasti: botanická charakteristika a systematika rodu, zahradnické třídění růží, historie pěstování růží, a specifikování sortimentu růží pěstovaných u nás v období první republiky. Dále rozebrat producenty a šlechtitele této doby a uvést nejdůležitější sbírky růží a organizace jimi se zabývající. Hlavní kapitolou práce je analýza zastoupení růží pěstovaných za první republiky v současné nabídce na trhu a v současných sbírkách růží

10 3 CHARAKTERISTIKA RODU ROSA L Zařazení rodu Rosa L. v taxonomickém systému Říše: Plantae rostliny Oddělení: Magnoliophyta rostliny krytosemenné Třída: Rosopsida vyšší dvouděložné rostliny Řád: Rosales růžotvaré Čeleď: Rosaceae L. růžovité Rod: Rosa L. - růže (Biolib, 2013) 3.2. Charakteristika rodu Rosa L. Růže je dřevina, která může růst při odpovídajícím světle a teplotě i v zimě. Rod růže je nutno zařadit ke keřům, které se vyznačují typický vzrůstem: z báze raší více rozvětvených výhonů. Podle druhu mohou být výhony dlouhé 20 30cm, ale i několik metrů. Rostou rovně, převisle nebo se plazí (STEINHAUER, 1996). Skupina autorů uvádí důležitou hospodářskou vlastností růží, kterou je odolnost proti nízkým teplotám a vymrzání. Dalším důležitým znakem je trvanlivost barvy korunních plátků a odolnost proti silnému slunečnímu světlu. Významná je také odolnost vůči padlí a černé skvrnitosti listů růže. Pyšní se také rychlostí a intenzitou obrůstání (HAVLŮ, KLIMEŠ, JAŠA, 1977). Listy růží jsou lichozpeřené, s výjimkou růže Rosa persica Michx., která má jednoduché, nezpeřené listy. Za každým řapíkem listu se nachází očko, z kterého vyrůstají nové výhony (STEINHAUER, 1996). Palisty jsou důležitým určovacím znakem druhů, mohou být třásnité a široké, úzké, zubaté či s podvinutým okrajem (HAVLŮ, KLIMEŠ, JAŠA, 1977). Všechny druhy růží mají ostny, které se vyskytují na pokožce výhonu a dají se poměrně snadno odstranit (STEINHAUER, 1996). Ostny jsou bodlinaté útvary, které vznikají z buněk pokožky. (HAVLŮ, KLIMEŠ, JAŠA, 1977). Vyskytují se nejen na výhonech, ale i na nervech listů nebo na kališních lístcích (STEINHAUER, 1996). Jejich tvar je velice rozmanitý, může být štětinatý, ploše ostnitý, hákovitý nebo drápovitý (MARKLEY, 1999). Nejvýznamnějším orgánem z hlediska třídění a využití je rozmanitý květ (HAVLŮ, KLIMEŠ, JAŠA, 1977). Všechny druhy růžovitých mají stejnou stavbu květu, - 9 -

11 vyznačují se, až na výjimky, 5 korunními a 5 kališními lístky. Všechny růže mají dvoudomé květy a podle plnosti květů je dělíme na jednoduché, poloplné a velmi plné. Poupata mohou být vejčitá, kuželovitě špičatá, protáhle štíhlá nebo kulovitá (STEINHAUER, 1996). Rostou jednotlivě nebo v shlucích a mohou kvést jednou či opakovaně. U růží se můžeme setkat se spoustou tvarů květů, například plochý, beztvarý, vysoký, dělený, pohárovitý, rozetovitý, a kulovitý (HAWTHORNE, 2002). U růží se setkáme se širokou paletou barev: od bílé až po tmavě rudou přecházející do černé, přes žluté, oranžové, růžové či fialové odstíny. Nevyskytuje se pouze čistě modrá. Mnoho růží je dvoubarevných, některé z nich mají květ žíhaný a jsou nazývány ručně malovanými. Většina růží má několik květů na jedné stopce. Tato květenství se označují jako chocholíky, vrcholíky a kružele (STEINHAUER, 1996). Šípek je zdužnatělá rozšířená stopka zvaná češule. Vznikla srůstem spodních částí květu (HAVLŮ, KLIMEŠ, JAŠA, 1977). V šípcích se nachází plody, známé jako nažky. Tvar mají proměnlivý, kulovitý až lahvovitý (MARKLEY, 1999). Barevnost šípků sahá od zelené přes žlutou a oranžovou až k jasně červené. Na podzim jsou krásnou ozdobou keře a potravou ptáků (STEINHAUER, 1996). Podle vůně se růže dělí velice těžko, protože se naše čichové schopnosti velice liší. Navíc růže nevoní v každém denním okamžiku stejně silně, její intenzita se mění podle počasí. I složení těkavých látek se může měnit, takže dojem z vůně může být každým okamžikem jiný (VERMEULEN, 2003). Milovníci růží si stěžují, že už růže nevoní tak růžově. Takovou typickou vůní voní spíše červené nebo růžové růže. Žluté, oranžové a bílé připomínají vůni kosatce, fialky, ale i kapradí. Některé druhy voní po koření, například jako anýz, bobkový list i pepř. Jiné mají vůni petržele, jetele, či naopak ovocnou jablečnou, citrónovou, hroznovou (SEDLISKÁ, WALTER, HUMPÁL, 1989). Vůně byla vždy jednou z vlastností, kterou nás růže upoutaly na svoje krásné květy. Odrůdy z řady čajohybridů dokonce získaly i ocenění za jejich vůni (ROSA KLUB ČR, 2011) Klasifikace rodu Rosa L. Od 19. století se šlechtitelé i milovníci růží snažili opakovaně o smysluplnou klasifikaci. Klasifikace růží vznikaly ve Francii, Velké Británii, Německu i v Americe. S dalším vývojem se badatelé pokoušeli o zdokonalení a mezinárodní schválení systematiky. I přesto stále existují různé klasifikace. Různé druhy planých růží, mutace a šlechtění, které stály při zrodu moderních růží, vedly ke vzniku velkého množství sort

12 různých vlastností. Proto došlo i ke třídění velkého množství druhů do skupin podle zahradnických a botanických hledisek (STEINHAUER, 1996). Skupina autorů zmiňuje mnoho botaniků, kteří se pokoušeli o vytvoření botanického systému růží. Už Linné řekl, že "druhy růží je velmi těžké od sebe rozlišit a charakterizovat". Uspořádáním zahradních růží do skupin se prý začal zabývat anglický botanik Roxburgh. Jednoduchý systém růží na základě jejich příbuzenských vlastností sestavil belgický botanik F. Crépin. Rozdělil je do dvou základních skupin, a to na divoké a ušlechtilé, které dále rozdělil do 16 skupin. Toto rozdělení doplnil botanik A. Boulanger. V roce 1947 rozdělil růže americký botanik Rehder, který rozeznává čtyři podrody, z nich je pro nás významný jen podrod Eurosa, který je rozdělen do 10 sekcí. Celý rod Rosa zahrnuje 400 druhů, které jsou rozšířeny v mírném a subtropickém pásmu severní polokoule. Z hlediska původu můžeme růže rozdělit do dvou skupin, na růže z Východu (Číny, Japonska) a na růže z Malé Asie Botanická klasifikace Podle botanického třídění Rehdera se rod Rosa dělí na 4 podrody : Hulthemia, Eurosa, Platyrhodon a Hesperrhodos. Většina růží, které se u nás pěstují, patří do rodu Eurosa. Ten se dále dělí na 10sekcí : 1. Pimpinellifoliae (bedrníkolisté) 2. Gallicanae (galské) 3. Caninae (šípkové) 4. Carolinae (karolinské) 5. Cinnamomeae (skořicové) 6. Synstylae (dlouhočnělečné) 7. Indicae (indické) 8. Banksianae (banksovy) 9. Laevigatae 10. Bracteatae (LIDTNER, CHORVÁT, ČEJKA, 1971)

13 Klasifikace růží pěstovaných v kultuře Klasifikace určené specialistům Toto třídění má význam především pro specialisty, kteří se růžemi zabývají hlouběji. Snaží se o třídění podle vlastností významných pro použití růží v kultuře, podle původu a vzniku jednotlivých skupin růží, proto je třídění komplikované. World Federation of Rose Societies (WFRS) je sdružení společností růží, které bylo založeno roku 1971 na Novém Zélandě. Členové organizace dospěli k velice detailnímu třídění, které ve své knize zmiňuje Steinhauer. Moderní zahradní růže Nepopínavé růže víckrát kvetoucí keř velkokvěté Gloriette chocholíkaté Rush pokryvné Snow Ballet keřík velkokvěté Elina, Carina chocholíkaté Chorus pokryvné Pink Bells minirůže Starina jednou kvetoucí keř velkokvěté Nevada chocholíkaté Ballerina pokryvné Pink Bells Popínavé růže víckrát kvetoucí úponové Super Excelsa popínavé velkokvěté Pink Ocean chocholíkaté New Dawn Climbing Orange Meillandina jednou kvetoucí úponové Excelsa popínavé velkokvěté Constance Spry chocholíkaté Flammentanz popínavé Climbing minirůže Alberich

14 Steinhauer ve své knize popisuje rozdělené na staré zahradní a plané růže. Staré zahradní růže Nepopínavé růže Alba Königin v. Dänemark Bourbon Louise Odier Boursault Morletii Čínské Perle d Or Damascenské Mme Hardy Galské Gloire de France Remontantní Frau Karl Druschki Stolisté mechové Blanche Moreau Portlandské Jacques Cartier Provensalské Cristata Rubiginosa/Eglanteria Fritz Nobis Čajové Niphetos Popínavé růže Rosa arvensis Venusta Pendula Boursaultky Amadis Popínavá čajová růže Gloire de Dijon Popínavá bourbonka Zepherine Noasetka Chromatella Rosa sempervirens Félicité et Perpétue Plané růže Nepopínavé růže Popínavé růže (STEINHAUER, 1996) Rosa canina Rosa arvensis Klasifikace podle British Association Representing (BARB) byla vytvořena známým šlechtitelem Jackem Harknessem, který rozděluje růže do 30 vzájemně rovnocenných skupin. 1. Rody a skupiny Rosa hugonis 2. Čínské růže Perle d Or 3. Noasetky Chromatella

15 4. Čajové růže Niphetos 5. Čajohybridy Carina, Elina 6. Floribundky Chorus, Trumpeter 7. Keříkové floribundky Astrid Lindgren 8. Minirůže Eleanor, Starina 9. Miniaturní polyantky Buttons 10. Popínavé čajohybridy Compassion 11. Popínavé floribundky Dreaming Spires 12. Popínavé minirůže Laura Ford 13. Polyantky The Fairy 14. Popínavé polyantky Tausendschön 15. Keříkové růže Sally Holmes 16. Popínavé R. wichuraiana Excelsa 17. Pokrývné R. wichuraiana Swany 18. Keříkové R. wichuraiana Pink Bells 19. Galské růže Gloire de France 20. Damascenské růže Mme Hardy 21. Stolisté růže Cristata 22. Stolisté mechové růže Blanche Moreau 23. Portlandské růže Jacques Cartier 24. Bourbonské růže Louise Odier 25. Remontantní růže Frau Karl Druschki 26. Anglické růže Graham Thomas 27. Skotské růže Jacqueline de Pré 28. Růže Alba Königin von Dänemark 29. Druhy Rubiginosa/Eglanteria Fritz Nobis 30. Druhy Rugosa Robusta (STEINHAUER, 1996) Klasifikace určené pro běžnou praci Skupina autorů rozděluje růže do čtyřech skupin: velkokvěté, mnohokvěté, pnoucí a sadové růže. Velkokvěté mají ušlechtilé poupě a používají se k řezu. Do této skupiny patří čajohybridy. Mnohokvěté mají na jednom stonku více květů a používají se na

16 záhony, do parků nebo jako solitéry. Mezi mnohokvěté růže počítáme polyantky, polyantahybridy a floribundy s menším i větším květem, garnetky, ale také minirůže. Pnoucí růže mohou mít v květu typ velkokvětých, ale častěji mnohokvětých růží. Některé odrůdy kvetení opakují, jiné kvetou pouze jednou v roce. Mezi tyto růže řadíme i půdopokryvné neboli plazivé, které mají podobný charakter. Sadové růže mají svým mohutným vzrůstem charakter botanických růží (SEDLISKÁ, WALTER, HUMPÁL, 1989). Steinhauer (1996) uvádí nsledující třídění růží využitelné v běžné praxi: velkokvěté růže a čajohybridy záhonové růže, polyantky a floribundky popínavé růže minirůže víckrát kvetoucí keřové růže a keřové okrasné růže jednou kvetoucí parkové růže pokryvné růže staré a historické růže anglické růže stromkové růže Další členění rodu uvádí Miloš Pejchal: Zahradnické Sadové (keřové) růže Historické (staré růže) Záhonové růže Opakovaně kvetoucí (moderní) sadové (keřové) růže Pnoucí růže Miniaturní růže Pokryvné růže (PEJCHAL, 2004) Při třídění růží se nyní více přihlíží k velikosti květu a jeho uspořádání, ke květenství, výšce rostliny a stabilitě výhonů. Jiří Žlebčík uvádí toto praktické a jednoduché členění:

17 Botanické Historické růže neboli staré růže Velkokvěté růže Čajohybridy Floribundy gradiflory neboli velkokvěté floribundy Mnohokvěté růže Floribundy Polyanthahybridy Polyantky Sadové růže neboli sadovky či růže parkové Rugosa hybridy Růže stolisté neboli stolístky Anglické růže Pnoucí růže neboli popínavé Půdopokryvné neboli pokryvné růže Miniaturní růže (ŽLEBČÍK, 2012) Botanické Tyto růže se vysazují do parků, větších zahrad nebo na okraje ploch. Historiské růže neboli staré růže Většina starých růží pochází z minulých století a vznikla převážně před rokem Po příchodu modernějších druhů nebyly staré růže moc v oblibě. V posledních letech nabývají na významu a pěstitelé je začínají opět nabízet. Tyto růže přežily několik staletí a i dnes nás okouzlují svým tvarem a krásnou vůní. Rozevřené květy mají tvar rozety s nazpět zahrnutými korunními lístky. Historické růže tvoří husté velké keře s převislými větvemi (DIJKOVÁ, KURPERSHOEKOVÁ, 1997). Plazivé výhony mívají 2m a výška by neměla přesahovat. V této kategorii převažují jen jednou kvetoucí odrůdy (ŽLEBČÍK, PINC, 1997). Tato skupina růží zahrnuje 2 skupiny kultivarů. První je odvozena od růže keltské a nazýváme ji antickou. Do druhé skupiny patří růže 19. století (VĚTVIČKA, 1995). Hawtohorne do této skupiny řadyí nejstarší známé pěstované růže, které kvetou jen jednou. Historické růže se hodí téměř ke všem účelům, na záhony, k zídkám i různým konstrukcím. Mají jednoduché až plné květy, růžové až karmínové

18 barvy. Jejich růžové vůně jsou charakteristické, od kořeněných aroma až po vůně citrusových plodů. Velkokvěté růže Čajohybridy Nejstarší skupina moderních růží, do které je zařazeno více než 6000 různých odrůd. Jsou často vedené jako velkokvěté ušlechtilé růže. Květy mají velké, ušlechtile tvarované, rostoucí většinou jednotlivě na dlouhých stoncích. Velmi často voní, i když někdy více a někdy méně. Květy mají 30 i více korunních plátků a nerostou vždy jednotlivě. Čajohybridy vznikly křížením čajových růží a jiných druhů, většinou remontantních růží. O původu této skupiny se vedou spory. Někdo za počátek považuje La France (1867), jiní Brown s Superb Blush (1815) a jiná skupina dva šlechtěnce anglického zahradníka Henry Benneta Lady Mary Fitzwilliam (1883) a William Francis Bennet (1884). Všechny kultivary, které byly známé do roku 1867 se považují za staré růže (STEINHAUER, 1996). Růže čajová dala základ této skupině, patří však mezi růže historické. O vznik se zasloužili francouzští zahradníci, u nich také vznikla největší sbírka záhonových růží. Listy mají nádech do červené až fialové barvy. Jejich poupata jsou více dekorativnější a při rozvíjení jsou bílé až žluté či růžové až karmínové (KESKEVIČ, 1963). Čajohybridy dorůstají do výšky cm a na každém výhonu mají po třech i více poupatech. Tyto velkokvěté růže se uplatňují v různobarevných záhonech, ale i k řezu květů do váz (BŐHM, Č., 2001). 1997). Floribundy gradiflory neboli velkokvěté floribundy Tato skupina růží tvoří přechod od čajohybridů k floribundám (ŽLEBČÍK, PINC, Mnohokvěté růže Floribundy V katalozích školek se uvádějí jako záhonové růže. Za klasické záhonové růže se dnes považují floribundy, které vznikly křížením hybridů polyantek a čajohybridů. Většinou mají menší květy než čajohybridy. Všechny sorty této skupiny kvetou v chocholících nebo okolících. Tyto růže jsou charakterizovány jako bohatě kvetoucí. Bohatá doba květu často trvá několik týdnů a po krátké pauze většina kvete znova (STEINHAUER, 1996). Keskevič neopomenul jejich slabou vůni, ale také

19 mrazuvzdornost a odolnost vůči chorobám. Tyto růže jsou nižšího vzrůstu. Jejich květy jsou po čtyřech až devíti a jsou většinou plné. Upoutávají pozornost svými barvami, lososovými, šarlatovými, pelargóniovými, meruňkovými a také modrými odstíny (BŐHM, Č., 2001). Polyanthahybridy Málo početná skupina, která se od floribund odlišuje menšími a častěji prázdnými květy (ŽLEBČÍK, PINC, 1997) Polyantky Polyantky jsou keře menšího vzrůstu a dorůstající do 60cm. Jejich květy většinou nevoní a jsou bílé, žluté, růžové, oranžové, červené až karmínové. Už v 19. století byly vyšlechtěny francouzskými šlechtiteli z původní plané růže mnohokvěté. Křížením s čajohybridem Richmond vznikly polyanthahybridy (KESKEVIČ, 1963). Polyantky jsou mnohokvěté růže, které mají na jednom stonku více květů uspořádaných v okolících. Jsou vhodné pro jednobarevné skupinové výsadby či při lemování cest (BŐHM, Č., 2001). Sadové růže neboli sadovky či růže parkové Tyto růže dorůstají do jednoho až dvou metrů. Květy jsou nejhezčí na keři, nehodí se k řezu do váz (BŐHM, Č., 2001). Dají se využít jako solitérní keře nebo ve volných živých plotech. Většina z nich je na podzim ozdobena šípky (STEINHAUER, 1996). Rugosa hybridy Tato skupina plošných růží je odolná vůči mrazu a dorůstají do výšky 50 až 120 cm. Jejich květy mají intenzivní vůni a velké šípky. Používají se ve veřejných výsadbách (MARKLEY, 1999). Růže stolisté neboli stolístky Růže stolistá tvoří nevysoké, řídce větvené keříky s pětičetnými papírově tuhými listy. Její květy jsou růžové a nejčastěji plnokvěté. Je velice odolná vůči chorobám (VĚTVIČKA, 1997)

20 Anglické růže Zabýval se jimi anglický pěstitel růží David Austin, který zkřížil staré růže s moderními sortami, a tak zlepšil jejich vlastnosti. Tyto růže nazval New English Roses, dnes známé jako anglické růže. Většinou jsou to keřové růže vysokého vzrůstu a zachovávají si vůni, tvar i barvu květů starých růží (STEINHAUER, 1996). Pnoucí růže neboli popínavé Tato skupina růží má dlouhé výhony, které se musí přivazovat. Patří sem odrůdy jednou i opakovaně kvetoucí s plnými květy (ŽLEBČÍK, PINC, 1997). Popínavé růže mohou zdobit zídky a stěny, mohou se pnout po oporách, pergolách i plotech (STEINHAUER, 1996). Jsou vhodné pro zakrytí břehů a na vřesoviště (HAENCHEN, 1968). Mezi nejstarší odrůdy patří Dorothy Perkins z roku 1901 a American Pillar z roku Délka výhonů se podle odrůdy pohybuje od dvou do šesti metrů (BŐHM, Č., 2001). Půdopokryvné neboli pokryvné růže Jedna z prvních pokryvných růží Repens Alba byla na trh uvedena před rokem Specializované školky rozdělují pokryvné růže do čtyř skupin na slabě rostoucí s poléhavým růstem, na bujně rostoucí s poléhavým růstem, na nízké s keřovitým růstem a na vzpřímené s lehce převislým růstem. Většina z nich má jednoduché květy, ostatní poloplné či plné. Používají se na záhonech, při lemování přístupových cest i do truhlíků. (BŐHM, Č., 2001) Jsou vhodné k osázení svahů a strání růžemi, které mají nízký a plazivý vzrůst a pokrývají plochu tak hustě, aby na ní nerostl plevel. Používají se též na záhony a k výzdobě hrobů. Mají pružné výhony, a proto se hodí k výsadbě do truhlíků a závěsných květináčů (STEINHAUER, 1996). Miniaturní růže Tyto růže se nazývají i miniaturní nebo trpasličí růže. Zůstávají mimořádně malé a dosahují výšky 20-30cm. Pro svůj nízký keříkovitý vzrůst se tyto růže hodí k vysázení do balkónových truhlíků. Dají se dobře použít k lemování záhonů či teras (STEINHAUER, 1996). Jsou vypěstovány z nádherné čínské růže a kvetou po celé léto. Málokteré voní, ale cení se pro trsy 3-11 malých květů, které jsou pouze 2-4cm velké (HAWTHORNE, 2002). Někdy je také nazýváme rouletky (odvozeno od jména R. Roulettii). Jejich původ je velmi nejasný, ale pocházejí z Číny (VĚTVIČKA, 1995). Nejstarší miniaturní růžičkou

21 je Rosa Rouletti Hort. asi z roku 1823, dnes známá jako Pompon de Paris (BŐHM, Č., 2001). Od roku 1970 byly růže v jednotlivých skupinách tříděny podle barev, poté byly seřazeny podle pěstitelských a estetických kvalit. Jiří Žlebčík uvádí tyto tři skupiny: základní odrůdy, doplňkové odrůdy a zvláštní odrůdy (ŽLEBČÍK, PINC,1997)

22 4 HISTORIE PĚSTOVÁNÍ RŮŽÍ Otisky růží z oligocenních usazenin dokazují, že tyto rostliny jsou velmi staré. Podle archeologický nálezů, hrály růže velkou roli již ve starověku. Odkazuje na to znalost výroby olejů, jedním z nichž je právě růžový olej. Ten se získával z květů růží. (DIJKOVÁ, KURPERSHOEKOVÁ, 1997). S růží se setkáváme v nálezech z oblastí Altaje, kde v hrobech indoevropského kmene Čudů byla nalezena stříbrná mince s ornamentem rozkvetlé růže. Z hliněných tabulek se jejich stáří odhaduje na 4000 let př. n. l. (HAVLŮ, KLIMEŠ, JAŠA, 1977). Markley uvádí, že nejstarší známé zobrazení růže je na 3500 let staré Fresce s modrým ptákem. A již v 7. století př. Kr. nazvala básnířka Sapfó růži královnou květin. Postupem času se růže dostala z Řecka do Říma, kde hrála dominantní roli jako průvodkyně nestřídmosti a prostopášnosti římských císařů. Proto vznikla jako centrum římského pěstování růží obrovská růžová pole v Paestu, ležícím 40km jižně od Neapole. Číňané vysazovali pravděpodobně již kolem roku 2700 př. Kr. keře růží jako okrasné dřeviny. Prameny z této doby referují o výsadbách růží v císařských zahradách v Pekingu. Nízké čínské růže pocházejí z Asie, kde působily od 18. století jako omlazovací kúra a poskytly základ pro zcela nové barvy, tvary a vůně. V dobách před počátkem systematického šlechtění růží tvořily nabídku převážně výběry a náhodně nalezení potomci planých růží (MARKLEY, 1999). Růže vždy inspirovala lidskou tvořivost. Ovlivňovala tedy v průběhu dějin nejrůznější civilizace starověké i moderní (SVOJTKA, 1998). Už ve starém Řecku se růže zasloužila o své místo ve spisech Homéra. V této době používali růžový olej a růžovou vodu, růžemi zdobili i své štíty. Je známé i dílo od Hérodota o růži se 60 okvětními lístky, kterou našel v zahradách krále Midase. Filozof Epikuros nechal uprostřed Athén vysadit růžovou zahradu, aby byl při svých procházkách stále obklopován růžemi. Z Řecka byly růže převezeny do severní Afriky, na Sicílii, do Španělska, Galie, Británie a také do Říma (STEINHAUER, 1996). V době Karla Velikého se růže používala jako léčivá rostlina převážně v klášterech. Tato karmínově červená Rosa gallica Officinalis byla od 13.století nejdůležitější léčivou a kosmetickou růží v Evropě. V 18. století se začalo rozvíjet šlechtění růží, především damašských a čínských. V 19. století se pak objevily především skupiny noisetky a bourbonky, jako první předchůdkyně dnešních ušlechtilých růží (MARKLEY, 1999). Proniknutí starých růží do našich zahrad je již asi nevyhnutelné. Se

23 svými hustě plnými, kulovitými květy, něžnými barvami a silnou vůní oživují historických šarm růžových zahrad. Avšak mezi pravé staré růže patří pouze odrůdy, které byly vyšlechtěny a pěstovány před rokem 1867, před oficiálním uvedením prvních čajohybridů na trh. První exempláře plnokvěté růže keltské (Rosa gallica L.) byly do Evropy přivezeny benediktinskými mnichy. S křižáckými výpravami je následovaly damašské růže a s lodní dopravou i jiné, jako např. Rosa x alba L. O šlechtění růží se zasloužila i francouzská císařovna Josefina. Dosvědčují to její růžové zahrady v Malmaison u Paříže či obrazy růží od jejího dvorního malíře (RAUSCH, 2004). Římané pěstovali růže pro jejich krásu a vůni, přidávali je do vonných koupelí. Římanky používaly růžovou esenci jako zvláčňujícího prostředku na pleť (SVOJTKA, 1998). V době vlády římských císařů si vojáci zdobili růžemi bojové vozy. Po vyhrané bitvě si lidé na vítězné přehlídce připevnili růže i na štíty. Dále se růže používaly na podušky na sezení, voňavé sáčky nebo koupel v růžové vodě. Při okázalých oslavách se chodilo v moři růží a součástí oslavy byl i déšť z růží, který se snášel na oslavující. Díky velkému zájmu po čerstvých květech se začaly zakládat růžové sady. Růže se dovážely přes moře lodí a cesta trvala šest dní, dodnes nebylo vysvětleno, jak dokázali udržet růže tak dlouho svěží. Růže se používala i v římské kuchyni. Pochutnávali si na růžovém želé a pudinku, v oblibě byly i růžové placičky a růžový med. Císaři se koupali v bazénech plných růžového vína, které dali po koupeli rozdat mezi lid (STEINHAUER, 1996). První křesťané nebrali tuto rostlinu moc na vědomí. Poptávka po růžích byla nízká a růžové sady zanikaly. Postupně byl nalezen způsob, jak z růže udělat křesťanský symbol. Růže představovala krev prvních mučedníků a pět korunních plátků symbolizovalo pět ran Kristových. Během 6. století se z růže stal symbol čistoty a cudnosti. Matka boží Maria je označována jako růže bez trnů či jako růže z ráje. Někde bílá růže symbolizovala příchod smrti, jinde zase důkaz neviny nespravedlivě odsouzeného (STEINHAUER, 1996). Svojtka ve své knize poznamenal, že tvar růže velmi ovlivnil velká rozetová okna, která zdobí kostely a katedrály celé Evropy. Nejstarší výtvarné znázornění královny květin najdeme v domě fresek v knosském paláci na Krétě. Na obrazech, Maria v růžovém sadu či Matka boží v růžové besídce, umělce představují Marii ve spojení s krásou a čistotou růže (STEINHAUER, 1996). Ve válkách růží bojovali Yorkové se znakem bílé růže proti dynastii Lancasterů, symbolizované růží červenou. Zavládl mír a obě dynastie se spojily pod anglickou korunu a tudorská růže dostala do státního znaku Anglie. U nás měli erb s růží například Rožmberkové (SVOJTKA, 1998)

24 V každé době patřily růže mezi velmi oblíbené rostliny a dodnes neztratily nic ze své okouzlující krásy (DIJKOVÁ, KURPERSHOEKOVÁ, 1997). Už od pradávna růže sloužila k odhalení pravdy. Člověk jí symbolizoval odpor proti zlu, bezpráví, útisku a bezohlednosti. Bílá růže byla symbolem čistoty a svobody proti lži a nelidským metodám Hitlerova režimu. Na celém světě vznikají růžové zahrady míru a přátelství s růžemi všech národů (HAVLŮ, KLIMEŠ, JAŠA, 1977)

25 5 VÝZNAM Velké využití mají růže v zahradní architektuře. Záhonové růže lze použít pouze v plošných kompozicích, zatímco pnoucí růže je vhodná na konstrukce. Tyto růže by vždy měly mít nějakou funkci, například ohraničení cesty, solitéry v trávníku či stinné loubí. Dále se růže používají jako doprovodná zeleň podél dálnic (VĚTVIČKA, 1997). Výsadby růží jsou součástí zámeckých parků a městských sadů. Spousta vesnic a měst se zaměřila i na vysazování růží v soukromých zahradách, podle toho je nazýváme městečka růží (HAVLŮ, KLIMEŠ, JAŠA, 1977). Při výsadbě růže jedné odrůdy dosáhneme dojmu jedné bohaté rostliny. Musíme dbát na výběr odrůdy a velikost plochy, kterou chceme růžím věnovat. Skupinku tří rostlin můžeme dát do trojsponu, naopak pět rostlin se více hodí do oválu. Růst ve skupinách je pro růže jejich přirozeností. Musíme brát v úvahu dvě základní hlediska, a to na jejich vzrůst jak do výšky, tak do stran. Dalším důležitým bodem je zdravé a krásné olistění (SEDLISKÁ, WALTER, HUMPÁL, 1989). Všechny druhy s kratšími výhony, které bohatě kvetou, se hodí pro domácí zahrady. Dnes mezi ně patří čajohybridy, Pernetovy růže, některé remontantní růže a zakrslé druhy (BŐHM, 1931). Rabátka jsou záhony při zdi, u plotu a často i lemují zahradní cesty. Většinou jsou poměrně dlouhá a dají se kombinovat s jinými růžemi. Růže sadová se nejlépe uplatní jako solitéra. Ve skalce je solitérou i minirůže (SEDLISKÁ, WALTER, HUMPÁL, 1989). Do truhlíků můžeme použít miniaturní růže nebo pokryvné růže. Dají se vysadit i jiné druhy,ale musíme vybrat růže, které nedorůstají velké výšky (LAROS, 2006). Velké využití mají řezané květiny v našich domácnostech. Růže si zaslouží být dominujícím prvkem vázy. Nejvhodnější dobou pro řez je podvečer. Trvanlivost květů ve váze je ovlivněna, jak zralostí, tak i výběrem kultivaru (VĚTVIČKA, 1997). Ze šípků růže se vyrábí džem, který obsahuje vitamín C. Avšak korunní lístky jsou také jedlé. Při jejich použití musíme dbát na to, aby nebyly chemicky ošetřeny. Musí tedy pocházet z ekologického zemědělství, abychom je mohly přidávat do pokrmů. Z růžových lístků můžeme vyrobit sirup nebo džem, ale dají se i přidat do dezertu či salátu (LAROS, 2006). Dříve se používal čajový nálev z nažek jako močopudný prostředek a při revmatismu. (SPILKOVÁ, 2009). Už od pradávna se používá růžový olej, který najdeme i v parfémech slavných výrobců jako Christian Dior, Lancóme, Bulgari či Chanel. Nechybí ani v pleťových krémech a vlasové kosmetice. Dále se používá ve farmaceutickém průmyslu. Využívá se v aromaterapii i kulinářství (ROSA KLUB ČR, 2009)

26 6 VÝZNAMNÍ PRODUCENTI A ŠLECHTITELÉ RŮŽÍ Systematické křížení růží začalo již kolem roku 1790 až V 19. století se objevují první odrůdy, u kterých šlechtitelé uvádějí rodičovský pár. V roce 1880 bylo popsáno Nietnerem 5007 odrůd a v roce 1906 Simonem a Cochetem už odrůd růží (HAVLŮ, KLIMEŠ, JAŠA, 1977). Šlechtitel se zabývá tvorbou nových růží, přetváří plané růže na růže zahradní. K nejznámějším zahraničním šlechtitelům patří Angličan David Austin, Němec Wilhelm Kordes a Francouzi Allain Meilland a Georges Delbard. Všichni se zapsali do vývoje moderních odrůd růží a jejich podniky existují dodnes. Šlechtitel je vždy zároveň pěstitelem, avšak naopak to vždy platit nemusí. Obyčejný pěstitel se zabývá pěstováním růží ve školkách a neustále pro své zákazníky hledá nové odrůdy (LAROS, 2006). V roce 1870 začal Angličan Henry Bennet používat systematickou metodu ve šlechtění růží. Současná, pátá generace šlechtitelů růží tuto metodu také využívá. Šlechtitelé růží se často specializují, jako firma Barbier + Cie z Orléansu. Jejich růže se s velkým ohlasem pěstují dodnes. Rodinný podnik Cantových v Colchesteru v Anglii se šlechtěním zabývá již více než dvě století. Další podnik vlastní Poulsenovi z Dánska. Firma, která vznikla roku 1873 stále ještě produkuje důležité kultivary růží. V roce 1927 se šlechtěním růží proslavil Španěl Pedro Dot. Ralph Morh z USA se věnoval převážně minirůžím. Angličan David Austin se šlechtěním zabývá již 40 let a snaží se vyšlechtit druhy podobné starým růžím. Řada významných šlechtitelů pochází z Belgie. Například Louis Lens vypěstoval růže Rush, Silver Rider a Pink Maic. Z Nizozemí se miniaturními růžemi zabývá De Ruiter. Rodinný podnik Interplant vypěstoval mnoho nápadných vícekrát kvetoucích sadových růží (DIJKOVÁ, KURPERSHOEKOVÁ, 1997). Záměrné křížení opylováním začalo ve Francii už před 200 lety. Dodnes vzniklo na celém světě přes odrůd a asi polovina je stále pěstována. O vyšlechtění pozoruhodných růží na našem území se zasloužilo asi 20 šlechtitelů (ŽLEBČÍK, 2013). První zmínky o šlechtění růží u nás se nacházejí v Dolní Krupé, kde začal svoji šlechtitelskou činnost R. Geschwind. Zabýval se růžemi, které šlechtil v letech a získal 124 odrůd růží. Roku 1864 vydal knihu Hybridizace a pěstování semenáčů (ŽLEBČÍK, 2013). Ve stejné době pracoval v Rakousku-Uhersku šlechtitel Perný. V předválečném období šlechtil růže i F.Praskač z Freundorfu. V Teplicích-Šenově pracoval jako vedoucí školek Vincenc Berger. Šlechtění u nás ovlivnil Adolf Berger, který vlastnil školku v Bukově u Ústí nad Labem. V roce 1925 pokračoval ve šlechtění F

27 Zeman v dendrologické zahradě hraběte Silvy Tarouca v Průhonicích. Významný autor odborné literatury Fr. Mikeš byl zahradníkem pomologického ústavu v Tróji. Další významné odrůdy vyšlechtil Gustav Brada. V roce 1919 pěstoval růže Jan Böhm v jihočeském městě Blatná. Celkem vyšlechtil 127 růží různé kvality a velká část je označována vlasteneckým jménem Böhm. Získal mnoho ocenění a Blatná se stala světoznámá jako Město růží (ŽLEBČÍK, 2013). První modrofialovou růži získal americký školkařský podnik Jackson a Perkins. Po druhé světové válce se šlechtění vyvíjelo pomalu a o šlechtění se zasloužil B. Kavka (HAVLŮ, KLIMEŠ, JAŠA, 1977). V kapitalistických státech se šlechtěním růží zabývaly velké firmy jako Kordes, Jackson, Perkins, Poulsen, Penet-Ducher, Dickson a Meilland. Z našich pěstitelů jsou nejznámější Fr. Machala, M. Müllerová, R. Polický, J. Vik, O. Klein a K. Havlíček, ale většina kulturních růží se dovážela ze zahraničí (KESKEVIČ, 1963). Po roce 1960 se rozšiřují množitelské plochy růží a nastupuje nová generace šlechtitelů. První úspěchy se šlechtěním růží z uměle získaných mutací měl L.Večera v Průhonicích (HAVLŮ, KLIMEŠ, JAŠA, 1977). Byl vyučený ovocnář, který zkoumal zdravotní stav a intenzitu růstu na sortimentu v Průhonicích. Dále se podílel na založení Rosa klubu. Josef Urban ( ) u nás vytvořil nejvíce odrůd. Ve šlechtitelské stanici v Želešicích u Brna vzniklo hybridizací 43 nových růží. Byl aktivním členem Rosa klubu. Josef Havel ( ) založil školku v Budislavi a vyšlechtil 8 kvalitních barevných odrůd. Získal řadu ocenění a také se věnoval fotografování růží. Vojtěch Benetka je členem Rosa klubu a komise mezinárodní soutěže růží v Hradci Králové. Vyšlechtil sadové růže ze skupiny rugosa hybridů Blanka, Jabloňový květ, Růžena a Violeta (ŽLEBČÍK, 2013). Dalším šlechtitelem je František Chorvát z botanické zahrady pedagogické fakulty v Bratislavě (HAVLŮ, KLIMEŠ, JAŠA, 1977). V rozáriích bývají jednotlivé odrůdy zařazeny chronologicky, podle data vyšlechtění nebo podle uvedení na zahradnický trh. Od začátku chtěli šlechtitelé získat nové barvy, hlavně čistě modrou. V padesátých a šedesátých letech minulého století se snažili o co největší květy, ušlechtilejší tvary a výraznější barvy. Dnes se zaměřují na kompaktní vzrůst, odolnost proti chorobám, barevné odstíny a dlouhé pevné květní výhony. Šlechtění se časem změnilo na specializované průmyslové odvětví. Šlechtitelé se zabývají pukovými variacemi, které vyvolává radioaktivní záření. Opravdu kvalitních odrůd nebylo nikdy mnoho, z milionu semenáčů vybrali šlechtitelé sotva 10 odrůd, které zůstanou v dlouhodobém sortimentu firem (BŐHM, Č., 2001)

28 7 ORGANIZACE ZAMĚŘENÉ NA RŮŽE Organizace pěstitelů a milovníků růží existují v mnoha státech Evropy i v zámoří. Již ve druhé polovině minulého století vznikly první z nich. Nejstarší je The Royal National Rose Society, která byla založena v roce 1867 v Anglii. Patronkou společnosti je sama anglická královna. V Nizozemí jsou dva růžařské spolky. V roce 1891 byl založený De Roos, který je pouze pro školkaře. Francouzská společnost La Société française des Roses vznikla až v roce 1971 a má dlouhou tradici. V roce 1883 byl založen německý spolek Verein Deutscher Rosenfreunde a 1899 severoamerická společnost American Rose Society. Na přelomu 19.a 20. století vznikla společnost milovníků růží téměř ve všech zemích. Růže byly a jsou součástí mnoha soukromých i veřejných zahrad a parků. Sbírky se soustřeďovaly v botanických zahradách celého světa, později vznikaly růžové zahrady rozária. Z poloviny 19. století je známa růžová zahrada v Děčíně. Ve 20. století bylo u nás založeno několik sbírek tohoto charakteru (Dolní Krupá, růžový sad v Praze na Petříně, v Bratislavě na Petrželce). Po druhé světové válce vzniklo několik sbírek růží ke studijním účelům. Růžový sad přátelství a míru v Lidicích byl založený v roce Významné rozárium máme v Olomouci, které je svými pozemky součástí výstavních sadů Flora. Rozárií a růžových sadů, zahrad či parků je ve světě mnoho, protože všude je snaha sloužit milovníkům růží. Však k nejstarším patří rozárium v Sangerhausenu (NDR), které bylo založeno roku 1903 a pyšní se plochou 12,5ha. O rok mladší je pařížské rozárium známé pod jménem Bagatelle. V NSR je také významné soutěžní rozárium v Baden- Badenu. V Rakousku je rozárium na ploše 9ha v Badenu u Vídně od roku Maďarsko má své rozárium v Budapešti na ploše 10ha. A v polských Katovicích vzniklo rozárium v rámci Slezského parku kultury. V Sovětském svazu jsou rozária součástí asi sta botanických zahrad ve všech větších městech (SEDLISKÁ, WALTER, HUMPÁL, 1989). V Československu vznikla první společnost již v roce 1926, ta však v třicátých letech zanikla. Po druhé světové válce se podařilo vytvořit přípravný výbor zájmové organizace Rosa klub, který dodnes pracuje v rámci Českého a Slovenského zahrádkářského svazu. Od roku 1996 se zapojila do Světové federace růžařských společností (MARKLEY, 1999). Klub pořádá samostatné výstavy a podílí se na zahradnických výstavách Flora Olomouc a Flora Bratislava. Každoročně pořádá výroční členskou schůzi doplněnou odbornými přednáškami. Rosa klub významně přispěl

29 k založení rozária v olomouckých výstavních sadech a podílí se na udržování lidického Sadu přátelství a míru. Předsedou byl zvolen Jan Böhm z Blatné, místopředsedou Josef fanda a jednatelem Josef Vaněk. Sdružuje jak odbornou veřejnost, tak pochopitelně i nadšené amatéry, kteří v současné době tvoří většinu členské základny klubu. Hlavní činnost Rosa klubu spočívá ve vydávání členského Zpravodaje, v organizačním zajištění Mezinárodní soutěže novinek růží v Hradci Králové, pořádání letních setkání členů, v každoročním pořádání valné hromady členů v Praze, v regionálním sdružování členů a pořádání zájezdů. Stará se o šíření informací o stavu růžařství ve světě i o stavu českého růžařství do světa. Rosaklub vydává pro své členy dvakrát ročně Zpravodaj, kde přináší spoustu pozvánek na růžařské akce, reportáže a odborné články. V době, kdy jsou růže v největším květu, pořádá Rosa klub letní setkání členů. (ROSA KLUB, 2013) Roku 1931 mělo být založeno rozárium v Průhonicích, ale praktickému uskutečnění nedošlo. Po druhé světové válce byla myšlenka sdružení milovníků růže opět připomenuta (HAVLŮ, KLIMEŠ, JAŠA, 1977). V Hradci Králové bylo vybudováno mezinárodní soutěžní rozárium, kde jsou soustředěny dostupné novinky ve šlechtění růží

30 8 RŮŽOVÉ ZAHRADY ROZÁRIA Jedná se o speciálně upravené plochy v parcích a zahradách, jejichž základním dekorativním prvkem je růže. Vzhled rozária závisí na velikosti, rozmístění záhonů a jednotlivých druhů růží. Dále záleží na stylu celého parku. Například geometrický (francouzský) styl je přesně symetrický a má pravidelné geometrické tvary záhonů a rostlin. Jeho součástí je často nějaká stavba. Přirozený anglický styl dává rozáriu pouze přírodní ráz krajiny, kde jsou sadové plochy a komunikace uspořádány jako v přírodě (KESKEVIČ, 1963). Růžové zahrady vznikaly už dávno a obklopovaly sídla vrchností. Stáří egyptských růžových zahrad se odhaduje na století před naším letopočtem. Římané budovaly zahrady pod vlivem orientálních představ. Byly vzorem pro růžové zahrady celé Evropy (HAVLŮ, KLIMEŠ, JAŠA, 1977). Růžové zahrady mají bohatou tradici v Německu mezi Mnichovem a Flensburgem. Dále se svými rozárii pyšní i Rakousko, Švýcarsko, Nizozemí, Francie, Anglie, Itálie, Španělsko či Dánsko. Slovenská republika má své výsadby růží v Bratislavě, v arboretu v Mlyňanech a v rozáriu Borová hora (MARKLEY, 1999). V poslední době je sortiment růží velice rozsáhlý a jejich udržení je velmi náročné a ochrana nákladná. Dnešní rozária musí mít živé sbírky současných odrůd a musí být na místech se zahradnickou tradicí. Například Olomouc tyto podmínky splňuje jako významné výstavnické zahradnické město. Pro spotřebitele je důležité, aby v rozáriích našly současný sortiment růží. Celé řešení zahrady musí mít estetickou a velmi dobrou sadovnickou hodnotu. Růže musí s ostatními rostlinami tvořit vzájemný celek (HAVLŮ, KLIMEŠ, JAŠA, 1977). Mezi česká rozária patří například botanické zahrady v Praze a růžová sad na Petříně, který vlastní volně přístupné rozárium s menším sortimentem. V průhonickém parku se nachází sbírka sadových a pnoucích růží, založená v roce Další růžový sad se nachází u národního památníku obce v Lidicích, z roku Hradec Králové se pyšní svým rozáriem v Kuklenách, založeno Roku 1972 bylo založeno rozárium v areálu výstaviště Flora Olomouc (MARKLEY,1999). V Průhonicích se nachází rozárium Botanické zahrady a genofondových sbírek v ČR. Nachází se zde sbírky okrasných rostlin založené v roce 1963 na ploše 3,5ha. Nejrůznější rostliny znázorňují vývoj šlechtění a nachází se jich tu asi 900 druhů a počet růží přesahuje Dále se v Průhonicích nachází dendrologická zahrada, která byla založena v roce 1974 za účelem studia genofondu domácích a cizokrajných dřevin

31 z hlediska využití v krajinářské tvorbě. Na ploše 73ha nalezneme 334 odrůd a asi 800 keřů růží. Mezinárodní soutěžní rozárium Rosa klubu ČR Hradec Králové slouží k hodnocení a oceňování nových kultivarů růži. Je to jediné mezinárodní soutěžní rozárium v ČR, které posuzuje růže čtyřikrát ročně. Jen jediná odrůda každý rok dostane ocenění Zlaté růže města Hradec Králové. V roce 2011 zde bylo pěstováno asi 200 kultivarů a 900 keřů růží. V roce 1972 vzniklo Rozárium botanické zahrady v Olomouci. Rozkládá se v areálu městských parků, kde navazuje na výstaviště zahradnických akcí. Najdeme zde zastoupení všech druhů růží, celkem 500 odrůd a druhů. Na základě výzvy Světové federace růžařských společností vznikla kolekce růží v Rajhradu u Brna. Můžeme si zde prohlídnout asi 1000 keřů a 220 odrůd. Nedostatečnou péčí trpěl růžový sad Památníku Lidice, ale zasloužil se o rekonstrukci v letech 2001 a Hlavním motivem kompozice je rudý květ růže, který je vidět pouze z náhledu. Nyní zde roste celkem 213 odrůd a více jak 24 tisíc keřů. Zahrada u zámku Děčín je jednou z nejcennějších uměleckých památek se sochami mytologických božstev.. Nalezneme zde 20 odrůd hlavně čajohybridů a floribund. Další růžová zahrada je součástí rozsáhlého zámeckého parku, kde se už dlouho pěstuje do výše se pnoucí světle žlutá historická růže Maréchal Niel. V severní části zoologické zahrady Liberec se nachází rozsáhlé skleníky i úžasné venkovní expozice. V areálu školy Mělník se nachází velký počet okrasných rostlin určených pro výuku. Sortiment zahrnuje hlavně čajohybridy a floribundy (ŽLEBČÍK, ROSA KLUB ČR, 2013). Zahradní architektura dnešních rozárií a růžových zahrad začíná být jiná než v minulosti, kdy převládal charakter co největší sbírky skupin a odrůd. Dnešní návštěvník vzorové růžové zahrady očekává i ukázku praktického použití výsadeb růží v plochách či jako solitéry pro různé podmínky terénní členitosti zahrady a jejího celkového uspořádání. (SEDLISKÁ, WALTER, HUMPÁL, 1989)

32 9 METODIKA Hlavní kapitolou diplomové práce je seznam růží vyšlechtěných v období první republiky ( ), který je sepsán do 21 tabulek podle let. Do každé tabulky jsou vepsány kultivary růží, které byly v daném roce vyšlechtěny, ať na území ČR nebo na území ostatních zemí. Údaj rok, který je uveden v úvodu každé tabulky, znamená rok vyšlechtění, někdy možná i rok uvedení do kultury. Což znamená, že růže vzniklé mimo území ČR tedy nemusely být od toho roku pěstovány na našem území. Úvodem každé tabulky je i informace o počtu taxonů, které byly k danému roku vyšlechtěny. Uvádí se zde i růže vyšlechtěné v ČR a údaje o tom, kolik kultivarů je dnes k vidění u nás, v zahraničí, a pro které kultivary nebyla tato informace zjištěna. V každé tabulce se nachází především název kultivaru, který byl v tomto období vyšlechtěn. V druhém sloupci tabulky se nachází jméno šlechtitele, který se o danou růži zasloužil. Dalším údajem je stát, který uvádí původ určité růže. Pro sepsání a přehlednost tabulek byly použity zkratky použitých států: AUS Austrálie, BEL Belgie, ČR Česká republika, DAN Dánsko, FIN Finsko, FRA Francie, ITL Itálie, KAN Kanada, LUC Lucembursko, NĚM Německo, NIZ Nizozemsko, RAK Rakousko, RUM Rumunsko, ŠPA Španělsko, ŠVD Švédsko, ŠVC Švýcarsko, UKR Ukrajina, USA USA, VBR Velká Británie. V neposlední řadě se tu nachází zařazení odrůd do skupin, i v tomto případě byly použity zkratky uvedených skupin růží: ČH čajohybridy, FL floribundy, FG floribundy grandiflory, HI historické růže, MI miniaturní růže, PH polyanthahybridy, PL polyantky, PN pnoucí růže, PK půdopokryvné růže, S sadové růže, r rugosa hybridy, s stolístky, ČH, FL - pokud jsou u jedné odrůdy použity dvě skupiny, znamená to, že řadíme růži do dvou skupin, přičemž je převládající skupina uvedená na prvním místě. V posledním sloupci každé tabulky je uveden údaj, který nám ukazuje, zda se daný kultivar dnes vyskytuje. Pro určení této informace byly použity fotografie RNDr. Jiřího Žlebčíka, které se nachází i v jeho materiálech. Sám pan Žlebčík, mi upřesnil jejich význam u určitých kultivarů pokud se fotografie u druhu nachází, znamená to, že je dnes k vidění na nějakém ze zkoumaných míst. Tím pádem, druhy, které jsou uvedeny bez fotografií, se nenachází na žádném z níže uvedených míst. V závorkách jsou uvedena čísla, pod kterými jsou zapsána místa, která byla pro tento průzkum použita. Do práce byla zařazena i zahraniční místa, které pan Žlebčík uvádí ve svých materiálech. Použila

33 jsem je také, protože se některé druhy dnes na určitých místech nachází, ale nebyla zde uvedena žádná česká místa (ŽLEBČÍK, 2006). V této práci byla prozkoumána rozária, arboreta či botanické zahrady, jako místa, kde se dnes růže stále vyskytují. Na zkoumaných místech jsem nebyla osobně, ale byly použity materiály pana Jiřího Žlebčíka, který všechny místa navštívil osobně a poskytl mi materiály, z kterých jsem čerpala pro diplomovou práci. Zkoumaná rozária, arboreta a botanické zahrady v Česku a na Slovensku: Botanická zahrada Mendlovy univerzity - Brno, Černá Pole (1) Arboretum - Borová hora, Zvolen (2) Botanická zahrada Praha, Na Slupi (3) Růže u zámku Častolovice (4) Růžová zahrada, zámek Děčín (5) Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice, Dendrologie (6) Růžová zahrada Horní Bezděkov (7) Botanický ústav AV ČR Průhonice, Chotobus (8) Botanická zahrada Liberec (9) Růžový sad Lidice (10) Výstaviště Flora Olomouc Olomouc (11) Růžový sad Praha, Petřín (12) Výzkumný ústav pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice, genofond (13) Národní genofondová sbírka růží Rajhrad (14) Růžová zahrada Studené, Jílové u Prahy (15) Botanická zahrada Praha, Troja (16) Zkoumaná rozária a zahrady ostatních zemích: Europa Rosarium - Sangerhausen, Německo (17) Zásobní zahrada Vídeň, Rakousko (18) Růžová zahrada Drážďany, Německo (19) Rosarium Baden u Vídně (20) Rozárium Budatétény Budapešť, Maďarsko (21) Růžová zahrada Dunajská Streda, Slovensko (22) Botanická zahrada Linz, Rakousko (23)

34 Do výsledků byly zařazeny i tři růžové školky, v kterých byl proveden průzkum nabídky růží na našem trhu. Byly vybrány školky, které nabízejí široký sortiment školkařských výpěstků. Tyto firmy poskytly seznamy růží pro zpracování této práce či uvádí svůj nabízený sortiment na svých internetových stránkách. (Růžová školka Kunratice, Růžová školka Pelcových, Miloslav Šíp Růžové a okrasné školky, 2013) Zkoumané školky: Růžová školka Kunratice (24) Růžové a okrasné školky Skaličany, Blatná (25) Růžové školky Sobotka (26)

35 10 VÝSLEDKY Za výsledky práce je považován seznam růží vyšlechtěných v období první republiky a přehled míst, kde jsou dnes k vidění. Tento seznam je rozdělen podle let do následujících 21 tabulek. Tabulka č. 1 rok 1918 Tabulka č. 1 zahrnuje celkem 14 taxonů (ČH 7 taxonů, FL 2 taxony, PN 3 taxony, S 1 taxon, HI 1 taxon, PL 1 taxon). Podle průzkumu nebyly v tomto období v ČR vyšlechtěny žádné růže. Dnes se u nás vyskytují pouze 4 kultivary, které můžeme vidět v Botanickém ústavu AV ČR Průhonice. Jeden kultivar je k vidění v Rosariu Baden u Vídně a 4 kultivary v Evropa Rosariu - Sangerhausen. Zbylých 5 kultivarů se na zkoumaných místech nevyskytuje. ODRŮDA ŠLECHTITEL STÁT SKUPINA DNES K VIDĚNÍ (příklady míst, kde se nachází) Alexander Dickson VBR ČH ano (17) Emilie Annie Laurie Stuppy Floral USA ČH ano (17) Eblouissant Turbat FRA FL ano (8) Edith Cavell Chaplin, Bros VBR ČH ano (17) Emily Gray Williams VBR PN ne Gloire de Verschuren NIZ ČH ne Hollande Hortulanus Fiet Leenders NIZ FL, ČH ano (17) Le Reve Pernet, Ducher FRA PN ne Mermaid Paul VBR PN ano (20) Mme. Butterflies Hill USA ČH ano (8) Nelly Verschuren NIZ ČH ano (8) Verschuren Pax (Pemberton) Pemberton VBR S ne Thisbe Pemberton VBR HI ne Verdun Barbier FRA PL ano (8)

36 Tabulka č. 2 rok 1919 Tabulka č. 2 zahrnuje celkem 16 taxonů (ČH 8 taxonů, FL 3 taxony, PN 2 taxony, S 4 taxony, HI 1 taxon, PK 1 taxon). Podle průzkumu byly v tomto období v ČR vyšlechtěny 2 kultivary. Dnes se u nás vyskytuje 11 kultivarů, které můžeme vidět v Arboretu Borová hora, v Botanickém ústavu AV ČR Průhonice, na Výstavišti Flora Olomouc a ve Výzkumném ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice. Tři kultivary jsou k vidění v Europa Rosarium - Sangerhausen a 2 kultivary v Botanické zahradě Linz. Zbylé 2 kultivary se na zkoumaných místech nevyskytují. ODRŮDA ŠLECHTITEL STÁT SKUPINA DNES K VIDĚNÍ (příklady míst, kde se nachází) Australia Felix Clark AUS ČH ano (17) Countess of Warwick Easlea VBR ČH ano (17) Dr. T.G. Masaryk Nováček ČR ČH, PN, S ano (2) Dr. T. G. Masaryk Nováček ČR PN ano (13) (Průhonice) Edel Mc Gredy VBR ČH ano (8) Etoile de Hollande Verschuren NIZ ČH ano (8) Frank W. Dunlop Dunlop KAN FL, ČH ano (8) Heinrich Conrad Lambert NĚM S ano (2) Söth Joseph Guy Nonin FRA FL, PH ano (8, 11, 23) Königin Viktoria vn Ries NĚM ČH ne Schweden Kathleen Harrop Dickson VBR HI, S ne Max Graf Bowdith USA PK ano (25) Mevrouw Nathalie Leenders NIZ FL ano (8) Nypels Mrs. Henry Morse Mc Gredy VBR ČH ano (8, 17) Nederland Verschuren NIZ ČH ano (8, 24) Prosperity Pemberton VBR S ano (23)

37 Tabulka č. 3 rok 1920 Tabulka č. 3 zahrnuje celkem 12 taxonů (ČH 4 taxony, PN 3 taxony, S 3 taxony, PL - 1 taxon, HI 1 taxon, B 1 taxon a H 1 taxon). Podle průzkumu nebyly v tomto období v ČR vyšlechtěny žádné růže. Dnes se u nás vyskytují 3 kultivary, které můžeme vidět v Růžové zahradě Horní Bezděkov a v Botanickém ústavu AV ČR Průhonice. Tři kultivary jsou k vidění v Europa Rosarium - Sangerhausen, 1 kultivar v Růžové zahradě Drážďany a 2 kultivary v botanické zahradě Linz. Zbylé 3 kultivary se na zkoumaných místech nevyskytují. ODRŮDA ŠLECHTITEL STÁT SKUPINA DNES K VIDĚNÍ (příklady míst, kde se nachází) Adam Messerich Lambert NĚM S, HI ano (7) Bloomfield Thomas USA H ano (25) Abundance Deutsch Hoffnung Kiese NĚM ČH ano (17) Dr. Müllers Rote Müller NĚM ČH ano (17) Fernand Tanne Tanne FRA PN ne Juliana Ouden NIZ PL ano (8) Mosel Lambert NĚM PN, S ano (23) Rosa hirsuta stř. Japonsko - B ne Souvenir de Claudius Chambard FRA PN ne Denoyel Souvenir de Claudius Pernet FRA ČH ano (8, 23) Pernet Vanity Pemberton VBR S ano (19) William F. Dreer Howard, Smith USA ČH ano (17) Tabulka č. 4 rok 1921 Tabulka č. 4 zahrnuje celkem 11 taxonů (ČH 6 taxonů, PN 3 taxony, S 2 taxony). Podle průzkumu byl v tomto období v ČR vyšlechtěn jeden kultivar Čechoslavia. Dnes se u nás vyskytují 3 kultivary, které můžeme vidět ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice, v Růžové zahradě Horní Bezděkov a v

38 Botanickém ústavu AV ČR Průhonice. Dva kultivary jsou k vidění v Europa Rosarium - Sangerhausen. Zbylých 6 kultivarů se na zkoumaných místech nevyskytuje. ODRŮDA ŠLECHTITEL STÁT SKUPINA DNES K VIDĚNÍ (příklady míst, kde se nachází) Čechoslavia Berger ČR ČH ne Albertine Barbier FRA PN ano (6, 8, 26) Betty Uprichard Dickson VBR ČH ne Blanche Amiet Turbat FRA ČH ano (17) Climbing Mme. Ketten LUC PN ne Edouard Herriot Ferdinand Pichard Tanne FRA S ano (7) Irene Thomson Mc Gredy VBR ČH ano (8) Mrs. Oakley Fisher Cant VBR S ne Reverend F. Page- Cant VBR ČH ne Roberts Victor Mayer Buatois FRA ČH ano (17) Violetta (Turbat) Turbat FRA PN ne Tabulka č. 5 rok 1922 Tabulka č. 5 zahrnuje celkem 13 taxonů (ČH 6 taxonů, PL 2 taxony, MI 2 taxony, FG 1 taxon, PH 1 taxon, S 1 taxon, Sr 1 taxon, Ss 1 taxon). Podle průzkumu nebyly v tomto období v ČR vyšlechtěny žádné růže. Dnes se u nás vyskytuje 8 kultivarů, které můžeme vidět v Arboretu - Borová hora, v Botanické zahradě Praha a v Častolovicích. Jeden kultivar je k vidění v Europa Rosarium - Sangerhausen, jeden v Růžové zahradě Drážďany a jeden v Botanické zahradě Linz. Zbylé 3 kultivary se na zkoumaných místech nevyskytují. ODRŮDA ŠLECHTITEL STÁT SKUPINA DNES K VIDĚNÍ (příklady míst, kde se nachází) Admiratoin (Mc Mc Gredy VBR FG ano (8) Gredy) Agnes Saunders KAN Sr ne

39 Centifolia Nana Carrevon ŠVC Ss ne Diana (Speck) Speck NIZ PL, MI ano (8) Francesca Pemberton VBR S ano (19, 25) Ideal Spek NIZ PH, PL ano (8, 26) Lord Charlemont Mc Gredy VBR ČH ne Marcia Stanhope Lilley VBR ČH ano (4, 8, 25) Phobe (Cant) Cant VBR ČH ano (8) Priscilla Montgomery USA ČH ano (8) Rouletii Correvon ŠVC MI ano (2, 3, 23, 24) W. E.Wallace Dickson VBR ČH ano (17) Westfield Star Morse VBR ČH ano (8) Tabulka č. 6 rok 1923 Tabulka č. 6 zahrnuje celkem 9 taxonů (ČH 2 taxony, FL 3 taxony, PN 3 taxony, PH 2 taxony, S 1 taxon, Sr 1 taxon). Podle průzkumu nebyly v tomto období v ČR vyšlechtěny žádné růže. V ČR se dnes nachází 4 kultivary, které můžeme vidět v Botanické zahradě Praha, v Růžové zahradě Děčín, ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví a v Botanickém ústavu AV ČR Průhonice. Dva kultivary jsou k vidění v Europa Rosarium - Sangerhausen. Zbylé 3 kultivary se na zkoumaných místech nevyskytují. ODRŮDA ŠLECHTITEL STÁT SKUPINA DNES K VIDĚNÍ (příklady míst, kde se nachází) Eva Teschendorff Grünewald NĚM FL, PH, ano (3, 5, 24) PN Mabel Turner Dickson VBR ČH ano (8) Milano (Bros) Bros ITL PN ne Mrs. E. Willis Poulsen DAN ČH ano (17) Nur Mahál Pemberton VBR S ne Phyllis Bide Bide VBR PN ne Pink Grootendorst NIZ Sr ano (6, 11, 26) Grootendorst Salmon Spray Grant AUS FL ano (8)

40 Vesuvius (Mc Gredy) Mc Gredy VBR FL, PH ano (17) Tabulka č. 7 rok 1924 Tabulka č. 7 zahrnuje celkem 10 taxonů (ČH 6 taxonů, FL 3 taxony, PN 2 taxony, S 3 taxony, Sr 1 taxon). Podle průzkumu byla v tomto období v ČR vyšlechtěna pouze jedna růže. V ČR se dnes nachází 1 kultivar, který můžeme vidět v Arboretu - Borová hora, ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví a v Botanickém ústavu AV ČR Průhonice. Čtyři kultivary jsou k vidění v Europa Rosarium - Sangerhausen, jeden v Zásobní zahradě Vídeň a tři v botanické zahradě Linz. Zbylé 2 kultivary se na zkoumaných místech nevyskytují. ODRŮDA ŠLECHTITEL STÁT SKUPINA DNES K VIDĚNÍ (příklady míst, kde se nachází) Else Poulsen Poulsen DAN FL ano (23) Christine Prior Mc Gredy VBR FL, ČH ano (17) Mary Wallace Fleet USA PN, S, ČH ano (2, 6, 8, 20, 23, 25) Mrs. A. R. Mc Gredy VBR ČH ne Barraclough Mrs. C. W. Mc Gredy VBR ČH ano (17) Edwards Penelope Pemberton VBR FL, S ano (23, 25) Richard E. West Dickson VBR ČH ano (17) Roselandia Stevens VBR ČH ano (17) Rosemary Viaud Igoult FRA S, PN ano (18) Stern von Prag Berger ČR Sr ne Tabulka č. 8 rok 1925 Tabulka č. 8 zahrnuje celkem 15 taxonů (ČH 7 taxonů, FL 1 taxon, PN 4 taxony, S 2 taxony, FG 2 taxony, PH 1 taxon, PL 1 taxon). Podle průzkumu byly v tomto období v ČR vyšlechtěny 3 kultivary. V ČR se dnes nachází 8 kultivarů, které jsou k vidění v Arboretu - Borová hora, na Výstavišti Flora Olomouc, ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví a v Botanickém ústavu AV ČR

41 Průhonice. Dva kultivary jsou k vidění v Europa Rosarium - Sangerhausen. Zbylé 3 kultivary se na zkoumaných místech nevyskytují. ODRŮDA ŠLECHTITEL STÁT SKUPINA DNES K VIDĚNÍ (příklady míst, kde se nachází) Baronne de Soupert, Not. LUC PH ano (8) Vivario Bloomfield Thomas VBR PN ano (6, 8) Courage Cornelia Pemberton VBR S ano (25) Dainty Bess Archer VBR FL ano (8, 25) John Henry Beckwith VBR ČH, FG ano (8) Máňa Böhmová Böhm ČR PN ano (2, 6, 8, 11) Maria Liesa Bruder NĚM S,PN ano (20) Marietta Silva Zeman ČR PN ano (2, 6, 8) Tarouca Mrs. R. B. Molony Mc Gredy VBR ČH, FG ano (8) Orleans The Simmgen - PL ano (8) Simmgen Pius XI Leenders NIZ ČH ne Queen Marie Chervenka - ČH ano (17) Renate Berger ČR ČH ne Reverie (Ketten) Ketten LUC ČH ano (17) Ville de Paris Pernet FRA ČH ne Tabulka č. 9 rok 1926 Tabulka č. 9 zahrnuje celkem 26 taxonů (ČH 17 taxonů, PN 7 taxonů, S 3 taxony, Sr 1 taxon, PL 1 taxon, MI 1 taxon, ). Podle průzkumu nebyly v tomto období v ČR vyšlechtěny žádné růže. V ČR se dnes nachází 6 kultivarů, které jsou k vidění v Arboretu - Borová hora a v Botanickém ústavu AV ČR Průhonice. Jedenáct kultivarů je k vidění v Europa Rosarium - Sangerhausen, jeden v Zásobní zahradě Vídeň, dva v Rosariu Baden u Vídně a jeden v Rozárium Budatétény Budapešť. Zbylých 6 kultivarů se na zkoumaných místech nevyskytuje

42 ODRŮDA ŠLECHTITEL STÁT SKUPINA DNES K VIDĚNÍ (příklady míst, kde se nachází) Alice Stern Gillot FRA ČH ano (17) Bedford Crimson Laxton VBR ČH ano (17) Briarcliff Pierson USA ČH ano (8) Climbing Eva Opdebeeck BEL S, PN ano (20) Teschendorff Climbing Radiance Griffing USA PN ano (17) Dame Edith Helen Dickson VBR ČH ano (17, 24) Exquisite Praskac RAK PN, S ano (18) Francie Simms Dickson VBR ČH ano (17) Gaiety Hill USA ČH ano (17) Heart of Gold Fleet USA PN ne Lady Forteviot Cant VBR ČH ano (8) Lady Helen Maglona Dickson VBR ČH ne Laxton s Standard Laxton VBR ČH ano (17) Madeleine Seltzer Walter FRA PN ne Madeleine Selzer Walter FRA PN ne Margaret Stewart Dickson VBR ČH ano (17) Mc Gredy s Yellow Mc Gredy VBR ČH ne Mme. Oreve Chambard FRA ČH ano (17) Mrs. Beauty Cant VBR ČH ano (8) Mrs. Lowell Swisher Howard, Smith USA ČH ano (17) Prince Jean de Soupert, Not. LUC PL, MI ne Luxembourg Regierungsrat Praskac RAK S, PN ano (2, 20) Rottenberger Sarah van Fleet Fleet USA Sr ano (25) Senator F.GARDENS USA ČH ano (8, 21) Sir Davis Davis Mc Gredy VBR ČH ano (8) Souvenir d Angele Opdebeeck Verschuren NIZ ČH ano (17)

43 Tabulka č. 10 rok 1927 Tabulka č. 10 zahrnuje celkem 28 taxonů (ČH 16 taxonů, FL 1 taxon, PN 3 taxony, S 3 taxony, HI - 1 taxon, PL 4 taxony, PH 6 taxonů). Podle průzkumu byly v tomto období v ČR vyšlechtěny 3 kultivary. V ČR se dnes nachází 18 kultivarů, které jsou k vidění v Arboretu - Borová hora a v Botanickém ústavu AV ČR Průhonice, ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice, v Růžové zahradě Horní Bezděkov, v Národní genofondové sbírce růží Rajhrad, ve Výzkumném ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice a v Botanické zahradě Mendlovy univerzity Brno. Šest kultivarů je k vidění v Europa Rosarium - Sangerhausen, jeden v Botanické zahradě Linz. Zbylých 6 kultivarů se na zkoumaných místech nevyskytuje. ODRŮDA ŠLECHTITE L STÁT SKUPINA DNES K VIDĚNÍ (příklady míst, kde se nachází) Ami Quinard Mallerin FRA ČH ano (17) Anneke Koster NIZ PL ano (8) Koster Bianca Pemberton VBR ČH ne Blatná Böhm ČR ČH ano (2, 8, 14) Distinction Turbat FRA PH, FL ano (8) Ernst Mühle Mühle RUM ČH ne Flamingo Dickson VBR ČH ne Florex Geiger USA ČH ano (8, 24) Fontanelle Hill USA ČH ano (8) Goldenes Kordes NĚM ČH ano (8) Mainz Goldlachs de Ruiter NIZ PH, PL ano (8) Gruss an Felberg, NĚM ČH ano (8, 17) Goburg Leciere Gustel Löbner Löbner NĚM ČH ano (17) Heinrich Leenders NIZ PH ano (7) Karsch Julien Potin Pernet, Duch FRA ČH ano (8)

44 Margaret Mc Gredy VBR ČH ne McGredy Mme. Gregoire Dot ŠPA PN ne Staechelin National Mallerin FRA ČH ano (8) Flower Guild Nevada Dot ŠPA S ano (6, 13) Orange Spek NIZ PH, PL ano (8, 26) Perfection Pink Léda - - HI ano (7) Robin Hood Pemberton VBR S, PN, PH ano (1, 19, 23) Rosa x Zeman ČR S ne pruhoniciana Salmonea Cotbush VBR PL, PH ano (8) Souvenir de Ketten LUC ČH ano (17) Gustave Schickelé Souvenir de Guillot FRA ČH ano (17) Pierre Guillot Thelma Easlea VBR PN ano (8) Troja Mikeš ČR ČH ano (2, 8, 13, 17, 25) Tabulka č. 11 rok 1928 Tabulka č. 11 zahrnuje celkem 27 taxonů (ČH 16 taxonů, FL 2 taxony, PN 3 taxony, S 4 taxony, HI - 1 taxon, MI 1 taxon, PH 1 taxon, FG 2 taxony, Sr 1 taxon). Podle průzkumu bylo v tomto období v ČR vyšlechtěno 5 kultivarů. V ČR se dnes nachází 14 kultivarů, které jsou k vidění v Arboretu - Borová hora a v Botanickém ústavu AV ČR Průhonice, v Národní genofondové sbírce růží Rajhrad a ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice. Šest kultivarů je k vidění v Europa Rosarium - Sangerhausen, jeden v Rosariu Baden u Vídně a dva v Botanické zahradě Linz. Zbylých 5 kultivarů se na zkoumaných místech nevyskytuje

45 ODRŮDY ŠLECHTITEL STÁT SKUPINA DNES K VIDĚNÍ (příklady míst, kde se nachází) Annette Gravereaux Leenders NIZ ČH ano (17) August Noack Kordes NĚM ČH ne Autumn Coddington USA ČH ano (8) Belvedere Kiese NĚM FL ne Bohemia Böhm ČR ČH ano (2) Cilly Michel Felberg, NĚM ČH ano (17) Leclerc Clementine Wagner - ČH ano (17) Dr. Heinrich Lumpe Berger ČR ČH ano (2, 14) Europa Kessen NIZ FG ano (8) Felicia Pemberton VBR S ano (23) Frau E. Weigand Weigand NĚM ČH ano (17) Highdownensis Stern VBR S ne Chaplin s Pink Chaplin, Br. VBR PN ano (6, 8, 23) Rambler J. F. Müller Müller NĚM PH, FL ano (6, 8) Jan Böhm Böhm ČR ČH ano (2) Joanna Hill Hill USA ČH ano (8, 17) Madame Nicolas Pernet, Duch FRA ČH ne Aussel Margaret Anne Schmidt NĚM ČH ano (8) Baxter Margarete Gnau Krause NĚM ČH ano (17) Mme. G. Forest Mallerin FRA ČH ano (8) Colcombet Mrs. Pierre S. Du Mallerin FRA ČH ano (8) Pont Pozdrav z Průhonic Zeman ČR S ano (20) Rose Hills Hill USA MI ano (16) Ruskin Fleet USA Sr ano (8)

46 Sophie s perpetual - - HI, S, PN ne Vaterland Berger ČR ČH, FG ano (2, 8, 14) Venusta Pendula Kordes NĚM PN ano (6, 8, 26) Tabulka č. 12 rok 1929 Tabulka č. 12 zahrnuje celkem 25 taxonů (ČH 17 taxonů, FL 3 taxony, PN 1 taxon, S 1 taxon, HI - 1 taxon, MI 1 taxon, PH 1 taxon, FG 1 taxon, PL 4 taxony). Podle průzkumu byly v tomto období v ČR vyšlechtěny 4 kultivary. V ČR se dnes nachází 10 kultivarů, které jsou k vidění v Arboretu - Borová hora a v Botanickém ústavu AV ČR Průhonice, v Národní genofondové sbírce růží Rajhrad a ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice a v Růžovém sadu Lidice. Jeden kultivar je k vidění v Europa Rosarium - Sangerhausen, jeden v Rosariu Baden u Vídně a jeden v Botanické zahradě Linz a jeden v Rozáriu Budapešť. Zbylých 11 kultivarů se na zkoumaných místech nevyskytuje. ODRŮDA ŠLECHTITEL STÁT SKUPINA DNES K VIDĚNÍ (příklady míst, kde se nachází) Anči Böhmová Böhm ČR FL ne Blanche Neige Koster NIZ PL ano (2) Boursault Pleine Laffay FRA HI ne Cathrine Kordes Kordes NĚM ČH ano (8) D. T. Poulsen Poulsen DAN FL, PH ano (8) Diane de Broglie Chambard FRA ČH ano (17) Dick Koster Koster NIZ PL ano (8, 10, 24) Dr. Eckener Berger ČR S, PN ano (6, 8) Dr. Scheiner Böhm ČR ČH ne E. G. Hill Hill USA ČH ne Gloria Mundi de Ruiter NIZ PL, MI ano (8, 23, 24) Golden Dawn Grant AUS ČH ano (24) Hermann Lindecke Lindecke NĚM ČH, FL ne Jubiläumsrose Schmidt NĚM ČH ano (18) Léon Chenault Pernet. Duch FRA ČH ne Lidka Böhmová Böhm ČR ČH, FG ano (8, 14)

47 Madame Jules Gaujard FRA ČH ne Guérin Madame Raymond Pernet, Duch FRA ČH ne Gaujard Mevrouw G. A. Van Rossem NIZ ČH ne Rossem Monte Nevoso Cazzaniga ITL ČH ano (21) Mrs. Sam McGredy Mc Gredy VBR ČH ne Paris de Ruiter NIZ PL ano (8) Roslyn Towill USA ČH ano (8) Talisman Montgomery VBR ČH ano (8) W. E. Chaplin Chaplin, Br. VBR ČH ne Tabulka č. 13 rok 1930 Tabulka č. 13 zahrnuje celkem 36 taxonů (ČH 24 taxonů, FL 3 taxony, PN 2 taxony, S 1 taxon, MI 1 taxon, PH 2 taxony, FG 4 taxony, PL 4 taxony). Podle průzkumu bylo v tomto období v ČR vyšlechtěno 6 kultivarů. V ČR se dnes nachází 19 kultivarů, které jsou k vidění v Arboretu - Borová hora a v Botanickém ústavu AV ČR Průhonice, v Národní genofondové sbírce růží Rajhrad a ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice, na Výstavišti Flora Olomouc a v Růžovém sadu Lidice. Jedenáct kultivarů je k vidění v Europa Rosarium - Sangerhausen, jeden v Rosariu Baden u Vídně a dva v Botanické zahradě Linz. Zbylé 4 kultivary se na zkoumaných místech nevyskytují. ODRŮDA ŠLECHTITEL STÁT SKUPINA DNES K VIDĚNÍ (příklady míst, kde se nachází) Briand-Paneuropa Böhm ČR ČH, FG ano (2, 8, 14, 25) Catharina Klein Berger NĚM ČH ano (17) Comtesse Vandal - - ČH ano (8) (Chotobus) Condesa de Sastago Dot ŠPA ČH ano (8) Dolly Varden de Ruiter NIZ PL ano (8, 11) Edith Krause Krause NĚM ČH ano (17)

48 Feuerschein Krause NĚM PH, FL ano (8, 10, 24) František Valášek Valášek ČR PL, MI ano (2, 26) Frau Astrid Späth Späth NĚM PH, FL ano (8, 10, 24) Gartendirektor Nose Kordes NĚM ČH ano (17) Glamour Leenders NIZ ČH ano (17) Grenadier Dickson VBR ČH ano (8) Heinrich Wendland Kordes NĚM ČH ano (8) Karen Poulsen Poulsen DAN PH ano (8) Karl Förster Kordes NĚM S ano (20) Kitty Kingsbury Evans VBR ČH ano (17) Krásná Úslavanka Böhm ČR ČH ano (2, 6, 8) Leonard Barron Nicolas USA ČH, FG ano (8) Leonard Barron Nicolas USA ČH, FG ano (17) (Sangerhausen) Little Dorrit Reeves VBR PL ano (23) Louise Krause Krause NĚM ČH ne Lum s Double White Lum - ČH ano (17) Lykkefund Olsen DAN PN ne Max Krause Krause NĚM ČH ano (8) Ministr Rašín Böhm ČR ČH ano (2, 8, 14) Minna Kordes NĚM FL ano (8) New Dawn Dreer USA PN ano (6, 8,, 10, 23, 24, 26) Paul Crampel Kersberger NIZ PL ne Plzeň Böhm ČR ČH ano (8) President Herbert Coddington USA FG ano (8) Hoover Rosalie Pernet FRA ČH ne Sergent Ulmann Mallerin FRA ČH ano (17) Sláva Böhmová Böhm ČR ČH ano (2, 8, 17) Souvenir de J. B. Sauvageot FRA ČH ano (17) Weibel Trigo Dickson VBR ČH ano (17)

49 Violet Wilton Ketten LUC ČH ano (17) Tabulka č. 14 rok 1931 Tabulka č. 14 zahrnuje celkem 35 taxonů (ČH 21 taxonů, FL 1 taxon, PN 5 taxonů, S 2 taxony, PH 2 taxony, PL 2 taxony, Sr 3 taxony). Podle průzkumu bylo v tomto období v ČR vyšlechtěno 6 kultivarů. V ČR se dnes nachází 17 kultivarů, které jsou k vidění v Arboretu - Borová hora a v Botanickém ústavu AV ČR Průhonice, v Národní genofondové sbírce růží Rajhrad a ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice, na Výstavišti Flora Olomouc a v Růžovém sadu Lidice. Sedm kultivarů je k vidění v Europa Rosarium Sangerhausen a jeden v Rozáriu Budapešť. Zbylých 9 kultivarů se na zkoumaných místech nevyskytuje. ODRŮDA ŠLECHTITEL STÁT SKUPINA DNES K VIDĚNÍ (příklady míst, kde se nachází) Allen s Fragrant Pillar Alen VBR PN ne Alois Jirásek Böhm ČR ČH ano (2, 8) Beauty Ward VBR ČH ne Beauty of New South Knight AUS PL ano (21) Wales Božena Němcová Böhm ČR ČH ano (8, 25) Cantanrigiensis - VBR S ne Climbing Etoile de Leenders NIZ PN ne Hollande Climbing General Böhm ČR PN ano (26) Superior Arnold Janssen Climbing Shot Silk Knight AUS PN ne Coral Dickson VBR ČH ano (17) Dance of Joy Sauvageot FRA PH ano (8) Frau Hugo Lauster Dreer, Laust USA ČH ano (8) Gabrielle Privat Privat FRA PH, PL ano (8, 24) Generál Štefanik Böhm ČR S ano (8, 11) Gotha IV Krause NĚM ČH ano (17)

50 Guillaume Kaempff Felberg, Lec. NĚM ČH ano (17) Heinrich Gaede Kordes NĚM ČH ano (8) Hermann Löns Tantau NĚM Sr ano (8) Hiawatha Recurrent Sauvageot FRA PN ne Chanoine Tuaillon Guillot FRA ČH ano (8) Mama de Meyer Lens BEL ČH ano (17) Margo Koster Koster NIZ PL ano (8, 10, 24) Mary Hart Hart USA ČH ano (8) Masarykova Jubilejní Böhm ČR ČH ano (2, 14) Mc Gredy s Triumph Mc Gredy VBR ČH ano (8) Moje Hammarberg Hammarberg ŠVD Sr ne Mrs. L. B. Coddington Coddington VBR ČH ano (8) Paz Vila Munné ŠPA ČH ano (17) Président Plumencocq Gaujard FRA ČH ano (17) President Plimecoco Gaujard FRA ČH ano (8) Soeur Thérése Guillot FRA ČH ano (8) Souvenir de Madame Chambard FRA ČH ne Chambard White Perfection Auten - Sr ne Yvonne Millot Mallerin FRA ČH ano (17) Zlatá Praha Böhm ČR ČH, FL ano (2, 8, 14) Tabulka č. 15 rok 1932 Tabulka č. 15 zahrnuje celkem 32 taxonů (ČH 17 taxonů, FL 4 taxony, PN 5 taxonů, S 4 taxony, PH 1 taxon, PL 3 taxony, Ss 1 taxon, Hi 1 taxon). Podle průzkumu bylo v tomto období v ČR vyšlechtěno 13 kultivarů. V ČR se dnes nachází 15 kultivarů, které jsou k vidění v Arboretu - Borová hora a v Botanickém ústavu AV ČR Průhonice, v Národní genofondové sbírce růží Rajhrad a ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice, na Výstavišti Flora Olomouc a v Růžovém sadu Lidice a na Výstavišti Flora Olomouc. Pět kultivarů je k vidění v Europa Rosarium Sangerhausen a dva v Zásobní zahradě Vídeň. Zbylých 7 kultivarů se na zkoumaných místech nevyskytuje

51 ODRŮDA ŠLECHTITEL STÁT SKUPINA DNES K VIDĚNÍ (příklady míst, kde se nachází) Česká Pohádka Böhm ČR PL ano (2, 8) Andrée Perrier Chambard FRA ČH ano (17) Apple Blossom Burbank USA PN ne Barcelona Kordes NĚM ČH ano (8) Bedřich Smetana Böhm ČR S, PN, PH ano (11) Blaze Kailay, J., P. USA PN, S ano (2, 8,11) Bradova Germania Brada ČR PL ano (2) Comtesse Vandal Leenders NIZ ČH ano (18) Dr. Zamenhof Brada ČR PN ano (2) Easlea s Golden Easlea VBR PN ne Rambler Eliška Krásnohorská Böhm ČR S, PN ano (2) Esperanto Böhm ČR ČH ne Esperanto (Borová Böhm ČR FL ano (2) hora) Gloira di Midi de Ruiter NIZ PL ano (8) Golden Moos Dot ŠPA HI, Ss ne Gotha Krause NĚM ČH ano (17) Heideroslein Lambert NĚM S ano (26) Choť Pěstitele Böhm ČR ČH ano (18) Jan Hus Böhm ČR ČH ano (8, 14, 25) Josef Strnad Böhm ČR ČH ano (8) Mälar-Ros Kordes NĚM ČH ne Mayor Čermák Böhm ČR ČH ano (2, 8, 14) Mayor Čermák Böhm ČR ČH ano (17) (Sangerhausen) Mevrouw Cremer Buisman NIZ ČH ano (17) Mrs. T. B. Doxford Dickson VBR ČH ano (21) Oswald Sieper Krause NĚM ČH ano (17) Sunkist Hill USA ČH ne

52 The Fairy Bentall VBR PL ano (6, 8, 11, 24) Tomáš Baťa Böhm ČR ČH, FL ano (2) Tomáš Baťa Böhm ČR FL ano (14) (Rajhrad) Valerie Chaplin Bros VBR FL ano (8) Viktoria Adelheid Kordes NĚM ČH ne Tabulka č. 16 rok 1933 Tabulka č. 16 zahrnuje celkem 32 taxonů (ČH 10 taxonů, FL 4 taxony, PN 12 taxonů, S 6 taxonů, MI 1 taxon, PL 1 taxon, FG 1 taxon, PH 3 taxony, Ss 1 taxon). Podle průzkumu bylo v tomto období v ČR vyšlechtěno 16 kultivarů. Dnes se u nás nachází 23 kultivarů, které můžeme vidět v Arboretu - Borová hora, v Častolovicích, ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví a Botanickém ústavu AV ČR Průhonice, na Výstavišti Flora Olomouc a v Národní genofondové sbírce růží Rajhrad. Pět kultivarů je k vidění v Europa Rosariu - Sangerhausen, jeden v Rosariu Baden u Vídně, jeden v Růžové zahradě Dunajská Streda a tři v Botanické zahradě Linz. Zbylé 3 kultivary se na zkoumaných místech nevyskytují. ODRŮDA ŠLECHTITEL STÁT SKUPINA DNES K VIDĚNÍ (příklady míst, kde se nachází) Antonín Dvořák Böhm ČR FG, ČH ano (8, 17, 22) Čsl. Legie Böhm ČR S, PN ano (2,18) ČSR Böhm ČR S ano (6, 8, 13) Ave Maria (Böhm) Böhm ČR PN, S, PH ano (4, 8, 11, 24) Böhmova Azurová Böhm ČR FL, S ne Bonnie Jean Archer VBR FL, ČH ano (17) Catalonia Dot ŠPA ČH ano (17) Climbing Mrs. Pierre Hillock USA PN ano (23) S. Du Pont E. E. Šašková Šašek ČR ČH ano (2, 14) Elegance Brownell USA PN ano (2, 20, 23) Eva Kordes NĚM PN ano (6, 23)

53 Fortschritt Kordes NĚM PH ano (8) Frau Direktor Anni Brada ČR ČH ne Hartmann Jitřenka (Böhm) Mikeš, Böhm ČR PN ano (2) Šulcova Kladenská Šulc ČR PL ano (2, 26) Lady Violet Astor Cant VBR ČH ano (17) Luděk Pik Böhm ČR S ne Marianne Krause NĚM ČH ano (17) Matka Vlast Böhm ČR PN ano (2) Melita Easlea VBR PN ano (8) Mevrouw van Leenders NIZ PH ano (8) Straaten van Nes Mrs. Arthur Curtiss Brownell USA PN ano (8) James Nigrette Krause NĚM FL ano (8, 23) Oakington Ruby Bloom VBR MI ano (16) Okresní Hejtman Böhm ČR ČH ano (2) Čubr Poema Brada ČR PN ano (8) Poema (Borová hora) Brada ČR PN ano (2) Princess van Oranje de Ruiter NIZ PN, S ano (6, 8) Roxana (Dickson) Dickson VBR ČH ano (11) Stratosféra Böhm ČR Ss ano (2) Tatík Brada Brada ČR FL ano (14) Thérese Shopper Kordes NĚM ČH ano (8) Tabulka č. 17 rok 1934 Tabulka č. 17 zahrnuje celkem 31 taxonů (ČH 16 taxonů, FL 1 taxon, PN 7 taxonů, S 4 taxony, PL 4 taxony, PH 4 taxony, Sr 1 taxon). Podle průzkumu bylo v tomto období v ČR vyšlechtěno 17 kultivarů. Dnes je u nás k vidění 19 kultivarů, které můžeme vidět v Botanické zahradě Mendlovy univerzity - Brno, v Arboretu - Borová hora, ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví a Botanickém ústavu AV ČR Průhonice, na Výstavišti Flora Olomouc a v Národní genofondové sbírce

54 růží Rajhrad. Pět kultivarů je k vidění v Europa Rosariu - Sangerhausen, jeden v Botanické zahradě Linz. Zbylých 6 kultivarů se na zkoumaných místech nevyskytuje. ODRŮDA ŠLECHTITEL STÁT SKUPINA DNES K VIDĚNÍ (příklady míst, kde se nachází) Aureola Böhm ČR ČH ne Böhmův Triumph Böhm ČR FL, ČH ano (2, 8, 25) Böhmova Popelka Böhm ČR PL ne Böhmova Popelka Böhm ČR PN, PH ano (2, 11, 14) (Rajhrad) Better Times Hill USA ČH ano (8) Blatenská Královna Böhm ČR PN ano (7) Dr. Brada s Rosa Brada ČR Sr ne Druschki Genius Mendel Böhm ČR ČH ano (8, 13) Golden Melody Fojo ŠPA ČH ano (8) Havlíčkova Národní Böhm ČR ČH ano (8, 15, 24) Irene Churruca La Florida ŠPA ČH ano (17) J. Š. Baar Mikeš, Böhm ČR ČH ano (8, 13) Katharine Pechtold Verschuren NIZ ČH ano (17) Lída Baarová Böhm ČR ČH ano (2) Lady Susan Birch Cant VBR ČH ano (17) Lisbeth Prim Felberg, NĚM ČH ano (17) Leclerc Long John Silver Horvath USA PN, S ano (2, 8, 11) Máti Bradová Brada ČR ČH ano (14, 17) Magde Prior Prior VBR PH ano (8) Mevrouw Welmoet van Buisman NIZ ČH ano (17) Heeck Mrs. Francis King Nicolas USA ČH ano (17) Mutter Brada = Máti Bradová ne

55 Prodaná Nevěsta Brada ČR S, PL ne Rouge Verschuren NIZ PL, PH ano (2, 8) Rusalka (Borová hora) Brada ČR PN ano (2, 26) Rusalka (Chotobus) Brada ČR PN ano (6, 8) Sabaudia Cazzaniga ITL ČH ano (8) Skyrocket Kordes NĚM PN, S ano (1, 6, 23) Slavia Brada ČR PL, PN ano (2) Temno Böhm ČR ČH ano (8, 13, 14) Vyslanec Kalina Böhm ČR S, PH ne Tabulka č. 18 rok 1935 Tabulka č. 18 zahrnuje celkem 48 taxonů (ČH 25 taxonů, FL 7 taxonů, PN 7 taxonů, S 3 taxony, PL 5 taxonů, PH 6 taxonů, FG 2 taxony, Sr 1 taxon). Podle průzkumu bylo v tomto období v ČR vyšlechtěno 21 kultivarů. Dnes se u nás nachází 31 kultivarů, které můžeme vidět v Arboretu - Borová hora, ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví a v Botanickém ústavu AV ČR Průhonice, v Růžovém sadu Lidice, na Výstavišti Flora Olomouc, ve Výzkumném ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice a v Národní genofondové sbírce růží Rajhrad. Deset kultivarů je k vidění v Europa Rosariu - Sangerhausen, jeden v Zásobní zahradě Vídeň, dva v Rosariu Baden u Vídně a dva v Botanické zahradě Linz. Zbylých 8 kultivarů se na zkoumaných místech nevyskytuje. ODRŮDA ŠLECHTITEL STÁT SKUPINA DNES K VIDĚNÍ (příklady míst, kde se nachází) Adolf Deegen Böhm ČR ČH ano (2) Červánky Böhm ČR PN ne Andreé Sauveger Mallerin FRA ČH ano (25) Andulka Brada ČR ČH ne Anne Mette Poulsen DAN FL, PH ano (8) Anne Poulsen Poulsen DAN FL ne Böhm Junior Böhm ČR ČH ano (2, 8) Böhm Senior Böhm ČR ČH ano (2, 8) Böhm s Climber Böhm ČR PN ne

56 Böhmrose Böhm ČR ČH ano (8, 13, 14, 25) Betty Prior Prior VBR PH ano (15, 18) Crimson Beauty Legrice VBR ČH ano (17) Crimson Glory Kordes NĚM ČH ne Dagmar Späth Walz, Späth NĚM PH, FL ano (8, 10, 23, 24) Demokracie Böhm ČR PN ano (2, 5, 20) Dr. A. Švehla Böhm ČR FL ano (8, 17) Dr. Edvard Beneš Böhm ČR ČH ano (8, 13, 25) Eclipse Nicolas USA ČH ano (8) Feu d Artifice Mallerin FRA S ano (2) (Mallerin) Fluffy Ruffles Howard, Sm. USA FL, PH ano (8) Frau Dr. Hoofmann Buisman NIZ PN ne Gloaming Nicolas USA ČH ano (17) Gruppenkönigin Kordes NĚM ČH ano (8, 12) Hamburg Kordes NĚM S ano (17, 23) Hubička Böhm ČR ČH ano (8, 13, 14) Karel IV Brada ČR ČH ano (2, 14, 17) Kate Rainbow Beckwith VBR ČH ano (17) Kde Domov Můj Böhm ČR S, PN ano (2, 14) (Borová hora) Kde Domov Můj Böhm ČR PN, PL, PH, ano (8, 11) (Olomouc) S Koster Red Koster NIZ PL ano (8) Kralj Alexander I. Böhm ČR FG ano (8) Kraljica Marija Brada ČR ČH ano (17) Kraljica Marija Brada ČR ČH ano (2) (Borová Hora) Mc Gredy s Pink Mc Gredy VBR ČH ano (8, 21) Mme. Berthe de Forge Chambard FRA ČH ano (8) Mme. S. Croza Laperriere FRA ČH ano (17) Peerless Hill USA ČH ano (8) Peon de Vink NIZ MI ne

57 Pink Dawn Howard, Sm. USA ČH ano (8) Plukovník Švec Böhm ČR FG, ČH, FL ano (8, 13, 14, 17, 25) Probuzení Böhm ČR PN ano (6, 8, 10, 17,20, 26) Raymond Privat Privat FRA PH, FL ano (8) Rosa nanothamnus Čína - B ne Rose d Amour Gaujard FRA ČH ano (17) (Gaujard) Svornost (Chotobus) Böhm ČR PL ano (8, 14) Svornost (Sobotka) Böhm ČR PL ano (26) Texas Centennial Watkins USA ČH ano (8) Zborov Böhm ČR PL ano (8) Tabulka č. 19 rok 1936 Tabulka č. 19 zahrnuje celkem 35 taxonů (ČH 20 taxonů, FL 4 taxony, PN 6 taxonů, S 5 taxonů, PL 3 taxony, PH 7 taxonů, FG 1 taxon, Sr 1 taxon). Podle průzkumu bylo v tomto období v ČR vyšlechtěno 17 kultivarů. Dnes se u nás nachází 21 kultivarů, které můžeme vidět v Arboretu - Borová hora, ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví a v Botanickém ústavu AV ČR Průhonice, na Výstavišti Flora Olomouc, v Národní genofondové sbírce růží Rajhrad a v Růžové zahradě Studené, Jílové u Prahy. Dvanáct kultivarů je k vidění v Europa Rosariu - Sangerhausen. Zbylých 5 kultivarů se na zkoumaných místech nevyskytuje. ODRŮDA ŠLECHTITEL STÁT SKUPINA DNES K VIDĚNÍ (příklady míst, kde se nachází) Baby Chateau Kordes NĚM PH, FL ano (8) Belinda (Bentall) Bentall VBR S ne Doris Findlater Dickson VBR ČH ano (17) Elite Tantau NĚM ČH ano (8) Freia Tantau NĚM S ano (26) Girona Dot ŠPA ČH ano (8, 17) Grootendorst Grootendorst NIZ Sr ne

58 Supreme Helgoland Kordes NĚM PL ano (8) Hviezdoslav Böhm ČR ČH, FL ano (2, 6, 8, 17) Ida Hoff - NĚM ČH ano (17) J. Kajetán Tyl Brada ČR FL, PN ne Jugoslavije Böhm ČR ČH, FL ano (14, 17) Jugoslavije (Borová Böhm ČR ČH ano (2) hora) Karel Hynek Brada ČR ČH ano (2, 14) Mácha Kralj Petar II Brada ČR ČH ano (14) Margaret Elbogen Brada ČR PH, PL ne Maryša Brada ČR PL, PK, ano (2, 8, 26) PH Maryša (Rajhrad) Brada ČR PH ano (14) Mc Gredy s Coral Mc Gredy VBR ČH ano (17) Mc Gredy s Orange Mc Gredy VBR ČH ano (17) Mičurin Böhm ČR S, PN ano (2) Mikuláš Aleš Bojan ČR ČH ano (2, 17) Mme. Edouard Buatois FRA ČH ano (17) Estaunié Orange Glory Leenders NIZ ČH ano (17) Palacký Böhm ČR ČH, FG ano (8, 14, 17, 24) Památník Krále Böhm ČR ČH, S ano (6, 11, 15, 25) Jiřího Raubritter Kordes NĚM S, PN, PH ano (8, 23) Slavuše Brada ČR ČH ano (2) Summer Snow Perkins USA PN, PH ano (2, 8) Svatý Václav Berger ČR ČH ne Svatopluk Čech Brada ČR PN ano (6, 11) Swantje Tantau NĚM FL, PH ano (8) The Doctor Howard USA ČH ano (18) Vltava Böhm ČR PN ano (2, 14, 26)

59 Zlatý Dech Böhm ČR ČH ano (17) Tabulka č. 20 rok 1937 Tabulka č. 20 zahrnuje celkem 40 taxonů (ČH 15 taxonů, FL 2 taxony, PN 10 taxonů, S 6 taxonů, PL 8 taxonů, PH 2 taxony, FG 1 taxon, Sr 1 taxon). Podle průzkumu bylo v tomto období v ČR vyšlechtěno 9 kultivarů. Dnes se u nás nachází 22 kultivarů, které můžeme vidět v Arboretu - Borová hora, ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví a Botanickém ústavu AV ČR Průhonice, v Botanické zahradě Liberec, na Výstavišti Flora Olomouc, v Národní genofondové sbírce růží Rajhrad, v Růžové zahradě Studené, Jílové u Prahy a v Botanické zahradě Praha. Šest kultivarů je k vidění v Europa Rosariu - Sangerhausen, jeden v Zásobní zahradě Vídeň a jeden v Botanické zahradě Linz. Zbylých 8 kultivarů se na zkoumaných místech nevyskytuje. ODRŮDA ŠLECHTITEL STÁT SKUPINA DNES K VIDĚNÍ (příklady míst, kde se nachází) Čs. Červený Kříž Böhm ČR PL ano (8, 11, 14 24, 25) Ballerina Bentall VBR PL, S ano (25, 26) Bradova Lososová Brada ČR Sr ne Druschki Cerise Bouquet Tantau NĚM S, PN ne Climbing Mrs. G. Gaujard FRA PN ne A.van Rossem Climbing Mrs. Sam Buisman NIZ PN ne McGredy Cochineal Glory Leenders NIZ ČH ano (17) Comtesse Anne de Mallerin FRA ČH ano (17) Bruce Contrast Howard, Smith USA ČH ano (8) Dr. Karel Kramář Böhm ČR ČH ano (2, 15, 26) Eterna Giovinezza Aicardi ITL ČH ano (18) Frau Elisabeth Wirtz, Eicke NĚM ČH ano (17)

60 Sprenger Frau Eva Schubert Tepelmann NĚM PN ano (7) Frühlingsgold Kordes NĚM S ano (6) Gloria di Roma Aicardi ITL ČH ne Golden Glow Brownell USA PN ano (6, 8) Golden Queen Chambard FRA FG ano (8) Golden Sástago Dot ŠPA ČH ano (17) Golden van Rossem Lens BEL ČH ano (17) Granat Krause NĚM ČH ano (21) Indra Tantau NĚM PN ano (8) Jean Mermoz Chenault FRA PL ano (8) Jihočeské Slunce Böhm ČR ČH ano (2, 14) Karolína Světlá Brada ČR PL ne Lord Baden-Powell Leenders NIZ ČH ano (17) Mozart Lambert NĚM S, PL ano (6, 8, 11, 26) Narzisse Krause NĚM ČH ano (8) Nutzwedel Schmidt NĚM PH, FL ano (8) Orange Triumph Kordes NĚM PL, PH ano (2, 8, 11, 23, 25) Polstjärnan Wasastjerna FIN PN ne R. M. S. Queen Mary Verschuren NIZ ČH ano (8) Radio Dot ŠPA ČH ano (8) Rosa x pteragonis Krause NĚM B ano (9) Rosenelfe Kordes NĚM FL ano (8) Rostock Kordes NĚM S ne Schwerin Kordes NĚM S, PN ano (2, 24) Sněhurka (Böhm) Böhm ČR PL ano (8, 16, 25) Srdce Evropy Böhm ČR PN ano (2, 14) Symbol Míru Böhm ČR PN ne Vlasta Burian Böhm ČR PL ano (2)

61 Tabulka č. 21 rok 1938 Tabulka č. 21 zahrnuje celkem 29 taxonů (ČH 15 taxonů, FL 7 taxonů, PN 6 taxonů, S 3 taxony, PL 3 taxony). Podle průzkumu bylo v tomto období v ČR vyšlechtěno 7 kultivarů. Dnes se u nás nachází 17 kultivarů, které můžeme vidět v Arboretu - Borová hora, v Častolovicích, ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví a Botanickém ústavu AV ČR Průhonice, na Výstavišti Flora Olomouc, ve Výzkumném ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice, a v Národní genofondové sbírce růží Rajhrad. Devět kultivarů je k vidění v Europa Rosariu - Sangerhausen, jeden v Zásobní zahradě Vídeň. Zbylých 5 kultivarů se na zkoumaných místech nevyskytuje. ODRŮDA ŠLECHTITEL STÁT SKUPINA DNES K VIDĚNÍ (příklady míst, kde se nachází) Arthur Hillier Hillier VBR S, PN ne Bezruč Böhm ČR ČH ano (2, 14, 17) Blatenská Hvězda Böhm ČR ČH ne Donald Prior Prior VBR FL ne Duiliu Zamfiresa Palocsay RUM ČH ano (17) Erna Grootendorst Grootendorst NIZ FL ano (8) Eugene Picard Souvageot FRA ČH ano (17) Gloire d Antibes Mallerin FRA ČH ano (17) Gruss an Hannover Lachmann NĚM PN ano (8) Guinée Mallerin FRA PN ano (4) Hector Deane Mc Gredy VBR ČH, FL ano (8) Koralle Koopmann NĚM FL ano (8) La Pologne Chambard FRA ČH ano (17) Marie Claire Meilland FRA ČH ne Maryčka Böhm ČR PL ano (2, 14) Magdonová Minna Kordes Kordes NĚM FL ano (8) Miss America Perkins USA ČH ne Mme. Ceccaldi Chambard FRA ČH ano (17) Naša Pobeda Kosteckij UKR ČH ano (8)

62 Orange Schoon Letts BEL ČH ano (17) Poinsettia Howard, Sm. USA ČH ano (8, 18) Poulsen s Yellow Poulsen DAN FL ano (8) Red King Nicolas USA ČH ano (11) Růže Olivetská Böhm ČR PN, PL ano (8) Rosa moyesii Mulligan VBR S ano (17) Geranium Sangerhausen Kordes NĚM PN, S ano (11) Ta Naše Písnička Böhm ČR PL ano (2,14) Česká Tolstoj Böhm ČR PN ano (6) Zlaté Jubileum Böhm ČR ČH, FL ano (8, 13, 17, 25) (ŽLEBČÍK, 2006)

63 11 DISKUZE Cílem této diplomové práce bylo poukázat na sortiment růží pěstovaný za první republiky. Zpracované téma se mělo pokusit analyzovat zastoupení růží pěstovaných za první republiky v současné nabídce trhu a v současných sbírkách růží. Za výsledky celé práce je považován seznam růží, které byly v období první republiky ( ) vyšlechtěny. Je zde uveden počet kultivarů, které vznikly během uvedených let. Zmíněny jsou zde i šlechtitelé, kteří se zasloužili o uvedené kultivary a státy, které uvádějí původ růží. U všech uvedených kultivarů jsou zapsány i skupiny, do kterých se zařazují. Mezi zkoumaná místa, byla zařazena rozária, arboreta a botanické zahrady, kde jsou dnes k vidění kultivary vyšlechtěné v období první republiky. Jsem si vědoma, že zvolený metodický postup nebyl úplně vhodný a cíle práce vytyčené v jejím zadání, tak nemohly být naplněny. Během zpracování práce došlo k nedostatečnému prokonzultování metodiky s vedoucím práce. Pro vypracování seznamu růží pěstovaných v tomto období měly být použity především dobové katalogy a ceníky školkařských firem. Podle mého mínění je velice málo publikací novějšího data, které by popisovaly růže tohoto obdobík danému tématu dostatek publikací. Proto by bylo nejvhodnější pro dané téma použít starší literaturu. Všechny uvedené kultivary jsou součástí práce jen z části. Pouze růže vyšlechtěné na našem území se v tomto období mohly pěstovat. Kultivary pocházející z jiných zemí se k nám s velkou pravděpodobností dostaly s určitým zpožděním oproti jejich uvedení do kultury v zemi svého vzniku. Některé pravděpodobně až po skončení republiky. V práci měly být uvedeny i kultivary, které byly získány před 1. světovou válkou, mnohé z nich se nepochybně pěstovaly i po této válce

64 12 ZÁVĚR V období první republiky bylo vyšlechtěno celkem 524 zjištěných kultivarů z těchto skupin: čajohybridy, floribundy, floribundy grandiflory, historické růže, miniaturní růže, polyanthahybridy, polyantky, pnoucí růže, půdopokryvné růže a růže sadové. Z celkového počtu bylo 131 kultivarů vyšlechtěno v ČR. Součástí výsledků práce je zjištění, které kultivary jsou dnes k vidění u nás či v ostatních zemích. Pro tento průzkum byla použita tyto rozária, arboreta a botanické zahrady: Botanická zahrada Mendlovy univerzity Brno, Arboretum - Borová hora, Botanická zahrada Praha, Růže u zámku Častolovice, Růžová zahrada, zámek Děčín, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice, Růžová zahrada Horní Bezděkov, Botanický ústav AV ČR Průhonice, Botanická zahrada Liberec, Růžový sad Lidice, Výstaviště Flora Olomouc, Růžový sad Praha, Výzkumný ústav pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice, Národní genofondová sbírka růží Rajhrad, Růžová zahrada Studené, Jílové u Prahy, Botanická zahrada Praha. Bylo zjištěno, že na těchto místech je celkem 260 kultivarů, které byly vyšlechtěny v období první republiky. Mezi zkoumaná místa byla zařazena i rozária a zahrady ostatních zemí: Europa Rosarium - Sangerhausen, Zásobní zahrada Vídeň, Růžová zahrada Drážďany, Rosarium Baden u Vídně, Rozárium Budatétény Budapešť, Růžová zahrada Dunajská Streda a Botanická zahrada Linz. Zde je dnes k vidění 158 kultivarů, které se vyšlechtily v letech Z celkového počtu zjištěných kultivarů není 110 taxonů k vidění na zkoumaných místech, což neznamená že se dnes nepěstují. Uváděné odrůdy jsou u nás většinou málo k zakoupení. Specialisté se orientují nyní spíše na růže staré, tedy z 19. století. Velké růžové školky mají hlavní sortiment vyšlechtěný po roce Zkoumaná rozária mají uváděné kultivary, ale nemnoží je. Praktická část nenaplnila všechny cíle zadání, neboť k vypracování práce nebyly včas doporučeny dobové katalogy a ceníky školkařských firem. Vypracovaný seznam, který byl rozdělen do tabulek, poukazuje pouze na kultivary, které byly v období první republiky vyšlechtěny. Chybí zde kultivary, které byly vyšlechtěny i v letech před tímto obdobím a tím pádem se určitě i nadále pěstovaly a některé i dnes pěstují

65 13 RESUMÉ Diplomová práce byla řešena na ústavu biotechniky a zeleně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, v Lednici, v období Práce je zaměřena na popis růží vyšlechtěných v období první republiky. Na úvod práce je uvedena charakteristika rodu Rosa L., historie pěstování růží a jejich význam. Dále byly do teoretické části zařazeny i kapitoly, popisující významné producenty a šlechtitele růží, organizace zaměřené na růže a růžové zahrady rozária. Hlavní kapitolou je seznam růží vyšlechtěných v období první republiky ( ), který je sepsán do 21 tabulek podle let. U každého kultivaru je uveden šlechtitel, který se zasloužil o vyšlechtění dané růže. Nechybí zde ani údaj o státě, z kterého daný kultivar pochází. Dále byly kultivary zařazeny do patřičných skupin. Posledním důležitým údajem jsou místa, kde jsou dané kultivary dnes k vidění. Jedná se o rozária, arboreta či botanické zahrady v ČR, ale i v ostatních zemích

66 14 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. BÖHM, Jan. Stručné a praktické rady pro milovníky - pěstitele růže. [Praha: Rosa klub ČR, 2008?, 67 s. ISBN BŐHM, Čestmír. Růže je růže: aby se jí na zahrádce dařilo. 1.vyd. Vimperk: Víkend, 2001, 77 s. ISBN BYLOV, V. N. -- MICHAJLOV, N. L. Rozárium: Hlavnej botanickej záhrady pri Akadémii vied ZSSR. 1. vyd. Bratislava: Príroda, s. 4. DIJKOVÁ, HANNEKE van KURPERSHOEKOVÁ, MINEKE Růže : Druhy, kultivary a užitečné rady pro jejich ošetřování a řez. Praha: Rebo Productions, s. ISBN HAENCHEN, Fritz. Rosen im Garten: Ein Buch für den Rosenfreund über Pflanzung und Pflege. 3.Aufl. /. Berlin: Deutscher Landwirtschaftsverlag, 1968, 111 s. 6. HAVLŮ, Jaroslav, Josef KLIMEŠ a Bohumil JAŠA. Růže: královna květin. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1977, 347 s. 7. HAWTHORNE, LINDEN Růže. 1.vyd. Bratislava:knižní klub, s. Praktický rádce. ISBN KESKEVIČ, VIKTOR. Růže. 1. vyd. Praha: Orbis, 1963, 176 s. 9. LAROS, RENÉE Růže. 1. vyd. Čestlice: Rebo, s. ISBN LINDTNER, PETER CHORVÁT, FRANTIŠEK -- Čejka, Gustáv Ruže a ich pestovanie. 2. vyd. Bratislava: Príroda, s

67 11. MARKLEY, ROBERT Růže: praktický rádce: druhy a odrůdy, použití, úprava, ošetřování. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, s. ISBN PEJCHAL, MILOŠ Studijní materiál pro předmět použití rostlin, MZLU v Brně, Ústav biotechniky zeleně v Lednici, RAUSCH, ANDREA TIMMERMANN, ANNETTA Lexikon růží : odrůdy, původ, použití, ošetřování. 1. vyd. Dobřejovice: Rebo Productions, s. ISBN SEDLISKÁ, BOŽENA WALTER, VILÉM HUMPÁL, ZDENĚK nejkrásnějších růže. 1. vyd. Praha : SZN, s. 16. SLAVÍK, Bohumil, SMEJKAL Miroslav, DVOŘÁKOVÁ Marie a GRULICH, Vít. Květena České republiky. 1.vyd. Praha: Academia, 1995, 529 s. ISBN STEINHAUER, HELMUT Růže. Martin: Neografia, s. ISBN SVOJTKA a VAŠUT Růže. 1. vyd. Praha: s. Obrazový průvodce. ISBN X. 19. ŠTECHOVÁ, Anna. Růže z Blatné - historie a současnost. 1. vyd., Rosen Enzyklopädie: Die wichtigsten Wildrosen und über 4000 Gartenrosen. Köln: Könemann, 1998, 704 s. ISBN VERMEULEN, NICO Encyklopedie růží. 1. vyd. Čestlice : Rebo, s. ISBN

68 22. VĚTVIČKA, Václav. Růže. 1. vyd. Praha : BRIO, 1997, 128 s. ISBN ŽLEBČÍK, JIŘÍ. Dělení růží časové hledisko a hledisko pěstitelské, ŽLEBČÍK, JIŘÍ PINC, MIROSLAV Růže v moderní zahradě. 1. vyd. Praha: Grada, s. ISBN ŽLEBČÍK, JIŘÍ. Růžové zahrady v Čechách a na Moravě, Rosa klub, 2013 Ostatní zdroje : 26. BioLib [online] < 27. Kolektiv: Zpravodaj milovníků a pěstitelů růží, ROSA KLUB ČR, SZO ČZS 99, Kolektiv: Zpravodaj milovníků a pěstitelů růží, ROSA KLUB ČR, SZO ČZS 102, Rosa klub [online] < 30. ŽLEBČÍK, J., Růže v ČR, jejich popis a fotografie [online] [citováno ] Růžová školka Kunratice [online] < 32. Růžová školka Pelcových [online] < 33. Miloslav Šíp Růžové a okrasné školky [online] <

69 15 PŘÍLOHY Seznam obrázků: Obr. 1 Alexander Emslie ze skupiny čajohybridů (1918), foceno - Sangerhausen(ŽLEBČÍK, 2006) Obr. 2 Eblouissant ze skupiny ze skupiny floribund (1918), foceno Průhonice, Chotobus (ŽLEBČÍK, 2006) Obr. 3 Mermaid ze skupiny pnoucích růží (1918), foceno Beden u Vídně (ŽLEBČÍK, 2006) Obr. 4 Verdun ze skupiny polyantek (1918), foceno Průhonice, Chotobus (ŽLEBČÍK, 2006) Obr. 5 Heinrich Conrad Söth ze skupiny sadových růží (1919), foceno Borová hora, Zvolen (ŽLEBČÍK, 2006) Obr. 6 Max graf ze skupiny půdopokryvné růže (1919), foceno Skaličany, Blatná (ŽLEBČÍK, 2006)

70 Obr. 1 Alexander Emslie ze skupiny čajohybridů (1918), vyfoceno - Sangerhausen(ŽLEBČÍK, 2006) Obr. 2 Eblouissant ze skupiny ze skupiny floribund (1918), vyfoceno Průhonice, Chotobus (Žlebčík, 2006) Obr. 3 Mermaid ze skupiny pnoucích růží (1918), vyfoceno Beden u Vídně (ŽLEBČÍK, 2006)

71 Obr. 4 Verdun ze skupiny polyantek (1918), vyfoceno Průhonice, Chotobus (ŽLEBČÍK, 2006) Obr. 5 Heinrich Conrad Söth ze skupiny sadových růží (1919), vyfoceno Borová hora, Zvolen (ŽLEBČÍK, 2006) Obr. 6 Max graf ze skupiny půdopokryvné růže (1919), vyfoceno Skaličany, Blatná (ŽLEBČÍK, 2006)