Univerzita Karlova v Praze

Transkript

1 Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ustav informačních studií a knihovnictví Studijní program: informační studia a knihovnictví Studijní obor: informační studia a knihovnictví Mgr. Radka Římanová Autoritní databáze Národní knihovny ČR a perspektivy jejího dalšího rozvoje Rigorózní práce Konzultant rigorózní práce PhDr. Eva Bratková Praha 2007

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem rigorózní práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité informační zdroje. V Praze, 5. ledna 2007

3 Identifikační záznam ŘÍMANOVÁ, Radka. Autoritni databáze Národní knihovny ČR a perspektivy jejího dalšího rozvoje [The Authority database o f the National Library o f the Czech Republic - perspectives o f development]. Praha, 2007, 136 s. Rigorózní práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ustav informačních studií a knihovnictví Konzultant rigorózní práce Eva Bratková. Abstrakt Tématem práce je kooperativní systém zpracování autoritnich záznamů v České republice a možnosti jeho dalšího rozvoje v kontextu mezinárodně doporučené metodiky a zkušeností ze zahraničních projektů. V úvodní části rigorózní práce je analyzován termín autorita. Další část je věnována základním aspektům mezinárodního vývoje autoritních databází, a to především z hlediska vývoje standardů a doporučení pro zpracování. Dokumentuje vývoj českého národního autoritního souboru pro jmenné i věcné záznamy od konce devadesátých let 20. století do roku Podrobně jsou hodnocena doporučení IFLA Směrnice pro autoritni záznamy a odkazy a konceptuální model Funkční požadavky na autoritni záznamy. Pro identifikaci autoritního záznamu v kooperativních systémech je významným prvkem identifikátor entity a identifikační čísla záznamů, práce analyzuje několik těchto systémů. Práce se věnuje mezinárodním projektům (NACO, AUTHOR, VIAF, LEAF) a využití jejich zkušeností v českém systému. Těžiště práce spočívá v rozboru historie, finančního zabezpečení, technického řešení a metodiky projektu Kooperativní tvorba a využívání souboru národních autorit. V závěrečném shrnutí jsou definovány okruhy problémů, jejichž vyřešení by umožnilo další rozvoj českého projektu. Klíčová slova [inspirace v systému ISDP: ] aplikace Z39.50, autoritni záznamy, autoritni soubory, autoritni databáze, autoritni vazby, bibliografické záznamy, Národní knihovna České republiky, NACO (projekt Kongresové knihovny), AUTHOR (projekt EU), LEAF (projekt EU), VIAF (projekt IFLA), VISK (projekt MK ČR), Kooperativní tvorba a využívání souboru národních autorit (projekt NK ČR), EAC (Encoded Archival Contex), FRAR (Functional requirements for authority records), GARR (Guidelines for authority records and references), katalogizace

4 OBSAH Předmluva 5 1. Úvodní terminologický problém 8 2. M ezinárodní vývoj vytváření a správy autoritních souborů od osmdesátých let 20. století do současnosti Vývoj vytváření autoritních souborů v ČR Věcné autoritní soubory v ČR Identifikační číslo autoritního záznamu v databázi NK ČR Mezinárodní standardy a doporučení Anglo-americká katalogizační pravidla (AACR 2 ) Směrnice pro autoritní záznamy a odkazy (GARR) Funkční požadavky na autoritní záznamy (FRAR) Mezinárodní standardní čísla pro autoritní entity MARC formáty pro autoritní záznamy UNIMARC : formát pro autority Popis manuálu českého překladu UNIMARC/Autority MARC 21 : formát pro autority Česká národní pole ve formátu MARC pro autoritní záznam Zahraniční projekty v oblasti kooperativní tvorby autoritních zázn am ů Kooperativní program jmenných autoritních záznamů (NACO) Projekt AUTHOR Virtuální mezinárodní autoritní soubor (VIAF) Propojování a prohledávání autoritních souborů (LEAF) Záznamy o autorech v databázi Scopus Kooperativní tvorba a využívání souboru národních autorit Průběh projektu Dotační program Veřejné informační služby knihoven (VISK) 82

5 6.3. Technické řešení projektu Pravidla zápisu autoritních záznamů osob a korporací v rámci kooperativního systému v ČR Účastníci kooperativního projektu Analýza několika lokálních autoritních souborů účastníků projektu Závěrečné shrnutí problémů budování české národní autoritní databáze a návrhy na jejich řešení Problém terminologický Provozně kapacitní problém údržby národního souboru Problém čištění rejstříků Problém nelatinkových písem Problém regionálních databází a propojení s paměťovými institucemi Problém propojení národního souboru v mezinárodním kontextu 117 Seznam použitých zkratek 120 Seznam obrázků 123 Seznam tabulek 126 Seznam použité literatury 127 4

6 Předmluva Hlavním tématem rigorózní práce je projekt Kooperativní tvorba a využívání souboru národních autorit, koordinovaný Národní knihovnou ČR. Tento projekt zastřešuje všechny oficiální české národní aktivity v oblasti tvorby autoři tni ch záznamů a je určující pro jejich další rozvoj. Téma jsem si zvolila podle svého profesního zaměření a je doplněnou verzí diplomové práce Kooperativní systém zpracování autoritních záznamů v České republice [ŘÍMANOVA, 2006], Od roku 2005 pracuji jako supervizor souboru autoritních záznamů Státní technické knihovny. Během své práce jsem se seznamovala s problematikou autoritních souborů, která mne velice zaujala jako prvek umožňující zkvalitnění vyhledávání v katalozích, s využitím všech možností výpočetní techniky a telekomunikačních sítí. Snažila jsem se získat co nejvíce informací o současných světových trendech v této oblasti. V roce 2005 jsem na konferenci Automatizace knihovnických procesů vystoupila s příspěvkem Soubory autorit a internet [ŘÍMANOVÁ, 2005], který jsem napsala ve spolupráci s PhDr. Zdeňkem Bartlem. Příspěvek obsahoval informaci o konceptuálním modelu Funkční požadavky na autoritní záznamy a stal se výchozím materiálem pro aplikaci ukládání internetové adresy do autoritních záznamů osobností a korporací. Během psaní diplomové práce jsem znalosti problematiky prohloubila a získala nové poznatky. Při obhajobě mé diplomové práce mi bylo její vedoucí (PhDr. Eva Bratková) i oponentem (Ing. Martin Svoboda) doporučeno, abych práci po drobných formálních korekturách a opravě překlepů předložila jako práci rigorózní. Nej významnější formální opravou bylo doplnění seznamu obrázků a tabulek, který zkvalitnil možnost orientaci v práci. Zároveň jsem doplnila kapitoly týkající se projektu VIAF (kapitola 5. 3 Virtuální mezinárodní autoritní soubor (VIAFj} databáze autorů SCOPUS (kapitola 5.5 Záznamy o autorech v databázi Scopus) a aktualizovala kapitolu 6.1 Kooperativní tvorba a využívání souboru národních autorit, průběh projektu (události roku 2006). Vzhledem k tématu mé rigorózní práce jsou tyto informace nezbytné pro kvalitní zpracování závěrečného shrnutí problémů budování české národní autoritní databáze. Překlady termínů z anglického jazyka do češtiny jsou verifikovány v databázi Anglicko-český a česko-anglický slovník knihovnické terminologie. Pokud nebyl v databázi uveden, přeložila jsem jej samostatně. 5

7 Informace o mezinárodní problematice jsem čerpala z odborného tisku a internetových prezentací. V částech věnovaných českým autoritním souborům jsem kombinovala informace získané z odborných článků, konzultace s odborníky a své vlastní zkušenosti. V roce zpracování mé diplomové práce neexistovala publikace, která by vývoj národního autoritního souboru komplexně mapovala. Rigorózní práce je v souladu se zadáním uspořádána do logických celků. Některé informace se v jednotlivých kapitolách opakují v závislosti na příslušném tématu. V úvodní kapitole, která se zabývá používáním termínu autorita, jsou uvedeny i informace související s historií autoritní kontroly ve světě a ČR. Další část práce je věnována historii vývoje autoritních souborů, část věnovanou ČR jsem ukončila rokem Po tomto roce se již národní autoritní soubor rozvíjí v úzkém sepětí s projektem Kooperativní tvorba a využívání souboru národních autorit, který je popisován v samostatném bloku kapitol. V práci je pouze okrajově popisována problematika věcných autoritních souborů a souborů unifikovaných názvů, neboť ta není předmětem řešení popisovaného projektu a její analýzy by tedy byly nad rámec roz.ni' zadání práce. Analýze metodik a směrnic pro zpracování jsem věnovala pozornost podle významu, který má pro český projekt, a podle dostupnosti jejího textu. Například anglo-americkým katalogizačním pravidlům, která jsou základní instrukcí pro zpracování autoritního záznamu, je věnován malý prostor, protože se jedná o obecně známý a dobře dostupný materiál. Naproti tomu konceptuální model Funkční požadavky na autoritní záznam je zpracován podrobně, protože se jedná o dokument významný a aktuální a v českém prostředí zatím nepublikovaný. V kapitolách věnovaných zahraničním projektům jsem analyzovala ty projekty, které považuji za významné pro získání inspirace k dalšímu řešení českého projektu. Projekt NACO přinesl za třicet let svého trvání tolik zkušeností, že jeho kvalitní analýza by mohla být tématem zcela samostatné práce. Projekty AUTHOR a LEAF byly analyzovány jako důležité aktivity Evropské unie na poli autoritní kontroly, do nichž by se měla postupně zapojit i ČR. Projekt VIAF testuje automatické slučování u rč il. záznamů z americké a německé národní autoritní databáze i - sadu vlastností prvků, které jsou pro slučování určující. Kooperativní projekt je charakterizován popisem historie řešení projektu, zabezpečením jeho financování dotací Ministerstva kultury ČR, popisem aktuálního technického řešení a metodiky. Analyzovala jsem několik lokálních souborů autoritních záznamů, přístupných v síti Internet., abych 6

8 zjistila využití autoritních souborů nad rámec verifikace termínu pro ověřování formy slova v záhlaví bibliografického záznamu, tedy jako databáze faktografické. V závěrečném shrnutí je uvedeno šest problémů, které považuji za klíčové pro další řešení projektu. K jejich formulaci jsem přistoupila teprve po sepsání celého textu a í-- shromáždění a propojení všech získaných poznatků. Závěrečné shrnutí je sestaveno zcela subjektivně a nebylo konzultováno s odborným garantem projektu Z. Bartlem, i když vyplývá i z konzultace s ním. V textu jsou uloženy tabulky a obrázky. Vzhledem k tomu, že se téměř vždy jedná o přílohy, které úzce souvisí s daným textem, rozhodla jsem se je prezentovat přímo v textu, nikoli formou příloh za textem. V některých případech pak došlo k nerovnovážnému rozložení textu na stránce. Obrázky, kdy bylo nutné zajistit čitelnost uváděného texti j jsou po uložení z internetových prezentací neproporcionálně zvětšeny. Seznam použité literatury jsem zpracovala v souladu s normou ISO Na závěr předmluvy své rigorózní práce bych ráda poděkovala všem pedagogům Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy za péči, kterou nám studentům věnovali, a osobně bych chtěla poděkovat PhDr. Evě Bratkové, která mne motivovala nejen k úspěšnému napsání diplomové práce, složení státních zkoušek ale i k napsání této rigorózní práce a přípravě na rigorózní zkoušku, která považuji za další metu při cestě za vzděláním a rozšiřováním znalostí v oboru vědeckých informací a knihovnictví. Mé poděkování patří i mým rodičům a rodině, bez jejichž podpory by byla má studia nerealizovatelná. 7

9 1. Úvodní terminologický problém V českém katalogizačním prostředí se užívá termínu autorita pro označování záznamu z databáze autoritního souboru. Někdy se termínem autorita označuje i entita, která je v záznamu popisována. Eva Bratková [2001] navrhuje ve svém školním výkladu modelu Funkční požadavky na bibliografické záznamy (Functional Requirements fo r Bibliographic Records, FRBR) používat pro entity, které jsou popisovány autoritními záznamy, termín autoritní entita (v modelu FRBR skupina 2 a 3). Entity skupiny 1, které jsou popisovány bibliografickým záznamem, navrhuje autorka nazývat termínem bibliografické entity (dílo, vyjádření, zhmotnění, jednotka). Entity zařazené do skupiny 2 navrhuje E. Bratková nazývat jmenné autoritní entity (fyzická osoba, korporace) a entity skupiny zařazené do skupiny 3 navrhuje nazývat předmětové autoritní entity (pojem,předmět, událost, místo). Termín autoritní entita se v textu FRBR nevyskytuje. Jeho užití jsem objevila na dokumentu o archivních formátech dat The Internal Standard Archival Authority Record fo r Corporate Bodies, Persons and Families (ICA) and the Essential Data Elements fo r Internationaly Shared Resource Authority Records (IFLA ) [PARER, 1998], a to v části textu, která porovnává doporučení IFLA pro autoritní záznam se strukturou archivních záznamů: Uvádění celého životopisu, historických a dalších informací o autoritní entitě je důrazně doporučeno ve všech specifikacích IFLA, ale mnoho bibliografických autoritních souborů omezuje obsah svých záznamů na pouhý seznam hlavních a variantních forem záhlaví, bez dalších údajů. Domnívám se, že oba citované typy užití termínu autoritní entita [BRATKOVÁ, PARER, 1998] jsou velmi výstižné a tento termín lze užívat vždy, pokud je třeba označit subjekt nebo objekt popisovaný autořitním záznamem. V této práci je termínu autoritní entita v tomto smyslu užito. V současné běžné knihovnické terminologii se však používá v tomto smyslu termínu autorita. Tento termín je nyní natolik vžit, že se objevuje i v názvu českého kooperativního programu Kooperativní tvorba a využívání souboru národních autorit. 8

10 Termín přibyl do slovníku českých knihovníků na sklonku 20. století a byl přejat jako česká podoba anglického slova authority. Význam českého slova autorita a anglického authority však není stejný, i když jej lze pokládat za podobný. Ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost [ 1994,, s. 23] je uvedeno toto vysvětlení: Autorita...1. všeobecně uznávaná vážnost, vliv: otcovská a.; a. učitele; uznávat a-u státu 2. obecně uznávaný znalec, odborník, vlivný učitel: a. v právních věcech; být pro někoho autoritou [Slovník spisovné, 1994, s. 23 ] Ve Velkém anglicko-českém slovníku [HAIS, 1991, s. 131] je uveden význam slova authority takto: authority - 1. autorita, zákonné právo, úřední moc, pověření, zmocnění, svolení, plná moc;vážnost, vliv, váha, úcta; zásadní dílo, pramen, prohlášení, výrok, svědectví; 2. úřad; 3. oprávnění; 4. vrcholná, mistrovská úroveň; 5. autor; 6. person in authority - vedoucí činitel. Zdeněk Bartl [1996, s. 14], vedoucí oddělení národních jmenných autorit Národní knihovny ČR, vysvětluje důvod, proč dává přednost slovu autorita před termínem autoritní soubor, takto: Ve významu, v jakém je termín soubory autorit, resp.soubory národních autorit nejen v této publikaci, ale i v odborném tisku užíván, by se mělo správně používat znění soubory záznamů národních autoritních hesel, což je poněkud krkolomný termín, a proto se běžně zkracuje na soubory (národních) autorit, byt ne terminologicky přesně. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy [Národní knihovna České republiky, 2002b] však uvádí výklad termínu autorita takto: Ověřená a směrodatná, standardizovaná podoba jména personálního nebo korporativního autora, geografického jména, názvu dokumentu (včetně doku mentu seriálového a edice, v níž dokument vychází, popř. jména nakladatele) nebo výrazu o - věcného selekčního jazyka. (VODIČKOVÁ-1999:65) Jako termíny příbuzné jsou v terminologické databázi uvedeny termíny: soubor autorit, autoritní záznam, jmenná autorita, personální autorita, korporativní autorita, geografická autorita, názvová autorita, autoritní heslo, autoritní záhlaví, věcná autorita. Slovo autorita se v českém knihovnickém prostředí objevuje s nástupem výpočetní techniky do oblasti zpracování bibliografických záznamů po roce V této době dochází k obecnému velkému přijímání anglických slov do češtiny. V českém knihovnickém prostředí byla situace podpořena i pořizováním zahraničních knihovnických informačních systémů, jejichž funkce neměly české 9

11 ekvivalentní pojmenování, a dříve, než bylo nalezeno, vžil se počeštěný termín anglický. Mimo termín autorita došlo např. také k přijetí slova holding, pro který existuje český ekvivalent exemplář. Na problém překladu slova authority upozorňují i překladatelé českého standardu UNIMARC/Autority [1995, s. 3], Ačkoli je slovo authorities přímo v názvu formátu, není definováno v anglickém textu standardu ani doporučení Směrnice pro autoritní a odkazové vstupní prvky (Guidelineš fo r autority and reference entries, GARE). Kolem užívání slova autorita proběhla v časopise Národní knihovna v roce 1996 krátká diskuse [Nová slova, 1996, s. 8]. V této diskusi bylo navrhováno nahradit termín autorita a authority files termínem standardizované hesláře. Tento návrh byl odmítnut [HORÁKOVÁ, 1996, s. 138] s odůvodněním, že autorita nebo autoritní soubor mají vyšší váhu než příliš obecné slovo heslář. Autorka tohoto příspěvku již užívá termínu národní autorita jako nejvyšší závazné formy pro pojmenování osoby, korporace, názvu díla atd. Prezentuje také názor, že neužívání termínu autorita v minulosti je jedním z důkazů zaostávání v oblasti aplikace výpočetní techniky v československém knihovnictví. Před užíváním tohoto termínu česká katalogizace označovala proble matiku, kterou se nyní zabývají projekty zaměřené na rozvoj autoři tni ch záhlaví, termínem jméno původce záhlaví. Pro různé formy záhlaví, které bylo třeba sloučit, se užívaly odkazy všeobecné (viz) a zvláštní (viz též) [NÁDVORNÍK, 1959, s. 57], Pro ověření správnosti české terminologie je nejprve nutné zjistit, kdy se termín authority v dnešním slova smyslu objevuje v terminologii anglické, odkud byl přejat k nám. V anglickém textu Anglo-amerických katalogizačních pravidel [American Library Association, 1978] není v žádné z kapitol uváděn termín authority, ale záhlaví (headings), s podřízenými termíny korporace (corporate bodies), osobní jméno (personál names), jméno místa (place names), unifikovaný název (uniform titles) nebo termín selekční prvek (access point). Pravidla AARC2 jsou doporučovanou normou pro českou katalogizaci od roku 1994 [STOKLASOVÁ, 1999] a řídí se jimi i způsob zápisu údajů do autoritního záznamu (AACR2, kapitoly 21-26). Celá problematika autoritních souborů vychází ze zásad Mezinárodní

12 konference o katalogizačních principech (International Conference of Cataloging Principles, ICCP), která se konala v roce 1961 v Paříži. Tato konference byla svým významem nej větší událostí v oblasti katalogizace ve druhé polovině 20. století a na její závěry navázalo mnoho projektů, a to včetně projektů budování národních a mezinárodních autoritních souborů. H. Vodičková [1997, s. 69] říká: Z hlediska dalších aktivit IFLA, navazujících na Pařížskou konferenci, byla významná rezoluce IV, která obsahuje, řečeno dnešní terminologií, návrh na tvorbu slovníků selekčního jazyka (souborů autorit) pro záhlaví jmenného záznamu. V rezoluci bylo řečeno, s různým stupněm / p naléhavosti!, vydat s minimálním zpožděním : přehled jmen osob v jednotlivých zemích a způsob jejich formalizace v záhlaví ve jmenných záznamech. V příslušné zemi připravit a vydat: seznam jmen států a jiných územních celků pro katalogizační záznamy, a to ve shodě s oficiálními jmény užívanými právě těmito územními jednotkami: připojit ekvivalenty v hlavních světových jazycích, seznam anonymních klasických děl v jednotlivých zemích se stanovením unifikovaného názvu pro každé klasické dílo: k němu připojit další vyskytující se názvy v témže jazyce i dalších jazycích, seznam druhů publikací, které mohou být popisovány pod konvenčním názvem vystihujícím formu díla, pokusně sestavit seznamy jednotlivých záhlaví jako např. seznam jmen klasických řeckých a římských autorů, seznam jmen korporací mezinárodních a národních. H. Vodičková [1997, s. 69] ve své práci, hodnotící konkrétní výsledky ICCP 36 let od jejího konání, uvádí bibliografii děl, která byla vydána v rámci realizace jejích zásad. Díla ve svých názvech nesou termín entry, v českém překladu tedy vstupní prvek, případně uniform headings - unifikované záhlaví.

13 Např.: National usages fot the entry of names of persons, published with the assistance o f UNESCO. Provisonal edition Anonymus classics : a list of uniform headings for European literatur. - Rev. Ed. - London : IFLA International Office for UBC, Anglické slovo authority, ovšem již ve významu standardizované, ověřené, jsem v této bibliografii Hany Vodičkové objevila poprvé u díla Names of states : an authority list of language forms for catalogue entries. - London : IFLA International Office for UBC, Do dalšího vývoje katalogizační a bibliografické praxe významně v sedmdesátých letech 20. stol. přispěl rozvoj výpočetní techniky [BUIZZA, 2004, s. 124], Mimo racionalizaci vlastního zpracování a zobrazování záznamu se otevřely možnosti spolupráce bibliografických agentur. Na konci sedmdesátých let se objevují první kooperativní programy, které již ve svých názvech nesou výraz authority (v roce 1972 je to program Name Authority Cooperative Project, NACO organizovaný Kongresovou knihovnou). IFLA se ujímá v rámci programu Univerzální bibliografické kontroly (.Universal Bibliographic Control, U B C )' vytvoření sady doporučení pro tvorbu v^ standardizovaných forem termínů v záhlaví bibliografických záznamů. Tato doporučení jsou realizována v roce 1984 prvním vydáním Směrnice pro autoritní a odkazové vstupní prvky [BUIZZA, 2004, s. 123]. V době vydání tohoto doporučení lze již konstatovat, že se anglický termín definitivně dostal ve svém současném slova smyslu do povědomí katalogizátorů celého světa. V anglickém oborovém slovníku [Harroďs librarians glossary, 2005, s. 48] již nalézáme termíny authority list, authority practice, authority record. Slovo authority nestojí v termínech izolovaně, ale jako přídavné jméno. Jako podstatné jméno bylo slovo authority použito v názvech standardních formátů pro zpracování záznamů: Authorities a MARC format (vydáno 1981) a UNIMARC/Authorities (vydáno 1991) [BUIZZA, 2004, s. 124] 12

14 Pro hledání správného pojmenování problematiky autoritních záznamů je nutné zohlednit i knihovnickou terminologii dalších slovanských jazyků, viz tab. 1. Do této tabulky jsou zařazeny výrazy vyhledané především v katalozích národních knihoven a v případě, že nezpřístupňují samostatný autoritní soubor, pak v dalších materiálech na internetových stránkách těchto knihoven. Tabulka 1 - Porovnání názvů pro autoritní záznam v některých slovanských jazycích jazyk termín pro označení zdroj ověření výrazu autoritního záznamu v Čeština autorita [BARTL, 1996, s. 141 polština NUKAT-soubomý katalog h polských vědeckých knihoven slovenština autorita OPAC Slovenské národní knihovny slovinština normatíven zapís CONOR.SI- Souborný autoritní katalog Slovinska běloruština aýtapbit3thí/hapmatbiýhí 3anic Národní knihovna Běloruska ukrajinštin a abtophtethhh 3anHC Národní knihovna Ukrajiny V. I. Vemaďskogo Ruština HOpMaTHBHbIH 3aiIHCb OPAC Ruské státní knihovny v Moskvě Z porovnání výrazů pro označení českého slova autorita vyplývá, že v jiných slovanských jazycích se častěji užívá termínu, pro který bych v češtině užila výraz normativní záznam. Slova odvozená od anglického základu slova authority jsou použita ve zkoumaných pramenech především v oblastech vyhrazených pouze pro odborníky (např. ukrajinský standardní formát YKPM APK ). Domnívám se tedy, že použití termínů pro označení této problematiky výrazy odvozenými od slov norma nebo standard by bylo obecně srozumitelnější než současné varianty anglického slova authority. Normativní 1. stanovící normu: n.orgán 2. na ní založený: n. mluvnice, slovník kodifikující normu [Slovník spisovné, 1994, s. 224], 13

15 S lu ž b y s y s té m u A lep h Vyhledaní dalitch záznamu v ba Auto«Dvořák, JíiT, Prohliieni rejstříku databaza Auto«Ovofák. Jiří, Vyhledat zaznani v bazi autorit Ovořák, Jiří, 19SP- :7yl8SU7X.'<9CSPJIA2QMUE6TAMHM2QLE-02S13 func-fu»-set-!;«rt_entry Ot.třky I Nápověd» Schiánka H g C n 2 2 Z E C D MOT Systeu. FNoveH-(ta*v*fed A( i - Microso... :ř}l3národní knihovně r... fň í NK Obrázek 1 - Náhled OPAC NK ČR s navigací do souboru autoritních záznamů z bibliografického záznamu (AKS Aleph 500) [uloženo ]. Další variantou by mohlo být použití slova standard a jeho odvozenin. Standard...obvyklá, běžná úroveň; ustálená míra, podoba něčeho. [Slovník spisovné, 1994, s. 410] Tato srozumitelnost by odpovídala požadavkům pro architekturu OPAC. V současné době se producenti automatizovaných knihovních systémů (AKS) snaží o zvýšení uživatelské přívětivosti elektronických katalogů cestou minimalizace odborné knihovnické terminologie. Inspiraci hledají v terminologii internetových vyhledávačů a knihkupectví (např.google, Amazon). Pokud knihovny používají ve svém katalogu knihovny termín autorita, viz obr. 1, pro název rejstříku jmen autorů nebo korporací, je tento rejstřík uživateli opomíjen, protože jeho název je pro ně nesrozumitelný. Obecná srozumitelnost je také důležitá při realizaci projektů, jako je Kooperativní tvorba a využívání souboru autorit. Možnost zapojit se do projektuje závislá na prostředcích, které jim poskytuje jejich zřizovatel (státní správa, instituce, škola). Pokud má knihovna získat podporu pro svou práci, musí srozumitelně vysvětlit účel požadovaných prostředků. Nepřesná terminologie může být jedním 5>C\ z úskalí, která musí při tomto procesu překonat. Centrální katolická knihovna v roce letech řešila projekt Multimediální databáze souboru bohemikálních jmenných autorit ve 20. století 14

16 [NOVOTNÁ, 2002], Z článku hlavní řešitelky cituji: Když jsem na chodbě knihovny žádala fakultní teology o vyplnění dotazníků pro jmenné autority, překvapili mne svou reakcí: My nejsme žádné autority, nejsme takové kapacity v oboru. Pojem autority chápali totiž podle klasické latinské definice, tj. váha, vážnost či moc, v přeneseném smyslu slova uznávaný znalec či odborník. Bylo náročné vysvětlit teologům smysl knihovnického termínu jmenné autority. Toto obecné porozumění je také důležité ve spolupráci s dalšími paměťovými institucemi. V ČR zatím nebyl řešen žádný společný projekt tohoto typu, ale existence podobných projektů mezinárodních (např. LEAF viz kapitolu 5.3) je důkazem, že další rozvoj v oblasti tvorby autoritních souborů půjde i tímto směrem. Slovo autorita již z české knihovnické terminologie nezmizí, ale bylo by vhodné k němu přiřadit srozumitelnější ekvivalent, např. normativní záznam nebo standardizovaný záznam. 2. Mezinárodní vývoj vytváření a správy autoritních souborů od osmdesátých let 20. století do současnosti Za předchůdce dnešních samostatných autoritních souborů pokládáme ) ' m e ' n e mry bibliografické kartotéky záhlaví záznamů tvořených jménem osoby nebo korporace. Bibliografická pracoviště si tyto kartotéky budovala jako pomocný aparát. Tištěné soupisy záhlaví byly vydávány jako pomůcky pro katalogizaci (např. Kongresová knihovna budovala tuto kartotéku od roku 1899, Památník národního písemnictví uchovává kartotéku autorů budovanou českým bibliografem Jaroslavem Kuncem od třicátých let 20. stol.). Záznamy na těchto kartách obsahovaly varianty jména nebo názvu v záhlaví, odkazované formy záhlaví a údaje potřebné pro identifikaci dané entity. Struktura zápisu i typy shromažďovaných údajů vycházely z konkrétní metodiky jednotlivých pracovišť [BUIZZA, 2004, s. 121]. Vytváření samostatných autoritních souborů významně ovlivnilo několik aspektů. V první řadě to byly a dosud jsou aktivity Mezinárodní federace knihovnických sdružení a institucí (International Fédération of Library Associations and Institutions, IFLA), které následovaly po vydání Pařížských principů v roce Nepominutelným faktorem, který ovlivnil rozvoj v oblasti vytváření autoritních souborů a bibliografie vůbec, jsou technické pokroky v oblasti výpočetní 15

17 techniky a standardizace komunikačních procesů, zpracování dat, rozvoj telekomunikačních sítí včetně sítě internet. Tento rozvoj s sebou přináší nejen rozšiřování možností a schopností technických zařízení, ale i poměrně rychlé snižování cen pro jejich pořízení. Tyto projekty by však byly nerealizovatelné bez postupné demokratizace a politiky otevřenosti a spolupráce států Evropské unie i USA. V roce 1971 vyhlašuje IFLA program Univerzální bibliografická kontrola (Universal Bibliographic Control, UBC), který se stává zastřešujícím programem také pro odborné problémy související s problematikou autoritních souborů. Rozšíření názvu programu na název Univerzální bibliografická kontrola a Mezinárodní program MARC (Universal Bibliographic Control and International MARC Programme, UBCIM) v roce 1987 signalizuje významné aktivity na poli standardizace výměnného formátu MARC pro bibliografické (a později rovněž autoritní) záznamy. V roce 2003 byla činnost pracovní skupiny UBCIM ukončena a na výsledky její práce navázaly další pracovní skupiny, které se věnovaly problematice katalogizace, bibliografie a autoritních záznamů. V roce 1977 doporučili účastníci v závěrečné rezoluci Mezinárodního kongresu o národních bibliografiích (International Congress on National Bibliographies), který se konal pod patronací UNESCO a IFLA, aby každá národní bibliografická agentura budovala soubory záznamů národních autoritních entit (včetně unifikovaných záhlaví) [BARTL, 1996, s. 15]. Na počátku osmdesátých let dochází také k definování speciálního formátu MARC pro autoritní záznamy. Jeho předchůdcem je formát dat používaný pro autoritní záznamy v rámci spolupráce Informační sítě vědeckých knihoven ČUi (Research Libraries Information Network, RLIN) a amerických knihovnických subjektů - Automatizovaného knihovnického střediska s interaktivním přístupem (Online Computer Library Center, OCLC) a Kongresové knihovny. Tyto instituce spolupracovaly na budování souboru Autoritní soubor jm en (Name Authority File, NAF) [MAXWELL, 2002, s. 255], Formát MARC pro autority byl vydán v roce 1981 [BUIZZA, 2004, s. 124], 16

18 Pracovní skupina IFLA pro mezinárodní autoritní systém (IFLA Working Group on an International Authority System) vydala v roce 1984 Směrnici pro autoritní a odkazový záznam [UNIMARC/Authorities, 1991, s. 4]. Tento dokument stanovil základní principy zpracování autoritního záznamu, požadavky na jeho rozsah i strukturu. Vycházel však pouze z podmínek zpracování tištěných (nebo mikrofílmových) zdrojů. Na základě tohoto dokumentu byl stanoven rozsah polí prvního vydání standardu UNIMARC/Autority. Prudký vývoj technologií zpracování dat, možnosti sofistikovaného sdílení autořitních souborů a vzájemné propojování záznamů národních souborů si vynutilo v roce 2001 vydání revize doporučení, a to pod aktualizovaným názvem Směrnice pro autoritní záznamy a odkazy (Guidelines fo r authority records and references {GARR)J viz kapitolu 4.2. Dalším významným mezníkem ve vývoji standardů pro tvorbu autoritních souborů bylo vydání dokumentu Povinné datové prvky pro mezinárodní sdílení zdrojů autoritních záznamů (Mandatory data elements fo r international shared resource authority record [IFLA UBCIM, 1996]. Tento dokument vznikl na základě porovnání autoritních záznamů v tehdejších strukturách MARC formátů a německého formátu MAB. Přílohou materiálu je seznam národních autoritních databází, které byly analyzovány. Další přílohou je terminologický slovník výrazů pv-vlců požitých v doporučení. Seznam datových je členěn do skupin a podskupin. Každý element je definován názvem, možností opakovatelnosti a poznámkou o implementaci ve formátu UNIMARC. V první sadě elementů jsou údaje identifikující záznam (status záznamu, typ záznamu, typ entity, úroveň zpracování, identifikační číslo záznamu, mezinárodní standardní číslo autoritního údaje, datum uložení nebo editace záznamu, identifikátor verze). Druhá sada elementů obsahuje údaje o jazyku katalogizace, třetí sada údaje o zpracovatelské agentuře. Ve čtvrté sadě jsou uvedeny údaje o autoritní entitě (kód rozlišení entity, standardizované záhlaví, národnost). Pátá sada obsahuje odkazovaná záhlaví typu viz a viz též. Obsahem šesté sady je citace zdrojů, kde došlo k ověření uváděných údajů.

19 Mimo tyto povinné prvky obsahuje návrh i prvky doporučované (životopisné, historické a ostatní informace o entitě, zdroj, kde byly hledány informace o entitě s negativním výsledkem, a základní poznámky). Cílem vytvoření dokumentu bylo standardizovat prvky důležité pro mezinárodní sdílení informací o autoritní entitě. To, že tyto prvky byly stanoveny v dostatečném rozsahu i struktuře, se odráží v řešení současných mezinárodních projektů (např. v této práci analyzovaný projekt LEAF, viz kapitolu 5.3), kdy struktura dat není základním problémem. Dosud se však nepodařilo vyřešit otázku propojení záznamů v různých jazycích. V oblasti vydávání standardů došlo na konci osmdesátých let k významnému stanovení standardu pro autoritní záznam, a to vydáním komunikačního formátu UNIMARC/Autority (IFLA, 1991) a MARC 21 : form át pro autority (Kongresová knihovna, 2000). Od roku 1999 [BOURDON, 2001] se problematice autoritních souborů věnuje Pracovní skupina pro funkční požadavky a číslo autoritních záznamů (The Working Group on Functional Requirements and Numbering of Authority Records, FRANAR) v rámci činnosti IV. divize bibliografické kontroly IFLA. Práce pracovní skupiny FRANAR navazuje na studii Funkční požadavky na bibliografické záznamy, která byla publikována v roce 1998, viz kapitolu 4.3. V oblasti vytvoření mezinárodního čísla autoritní entity, kterým je tato pracovní skupina pověřena, bohužel došlo pouze k vydefinování návrhů identifikátorů a skutečný systém zatím nebyl zprovozněn, přestože projekty Evropské unie zkoumající možnosti kooperace v oblasti sdílení autoritních souborů v různých jazycích ukazují, že identifikace autoritní entity pouze na bázi záhlaví není dostatečným pojítkem souvisejících záznamů o jediné entitě. Jeden z návrhů vychází z výzkumu francouzských odborníků a je znám pod názvem Mezinárodní standardní číslo pro autoritní data (International Standard Authority Data Number, ISADN), druhý byl prezentován americkými odborníky na počátku 21. stol. pod názvem Mezinárodní standardní autorské číslo (.International Standard Author Number, INSAN) [BRATKOVÁ, 2006, s. 5], viz kapitolu 4.4. V roce 2005 představila Pracovní skupina FRANAR konceptuální model Funkční požadavky na autoritní záznam. Současný pohled na problematiku autoritních souborů se již posunul od pouhé funkce verifikace záhlaví pro záznam 18

20 0 tištěném dokumentu do roviny vytváření ontologií pro inteligentní prohledávání databází. V roce 2002 je volně v rámci internetu zpřístupněn autoritní soubor Kongresové knihovny, obsahující zhruba 5 milionů personálních, korporativních, věcných a názvových autoři tni ch záznamů [Library o f Congress, 2002], viz obr. 13. V roce 2004 vystavila na svých internetových stránkách Kongresová knihovna M AD S - XM L form át pro údaje o autoritní entitě (MADS - XML Formát fo r Authorities Data). Tento metadatový formát je kompatibilní s formátem MARC 6? ^ 21. Je určen pro autoritní záznamy o osobách, unifikovaných názvech, záhlaví typu autor/název, korporacích, předmětových entitách, žánrech a geografických entitách. Definice formátu XML umožňuje virtuální a fyzické slučování autoritních záznamů uložených při bibliografickém popisu se záznamy obsaženými v databázích z jiného prostředí, např. archivních nebo muzejních. Podmínkou je, aby i tyto databáze podporovaly syntaxi XML. V současné době jsou na mezinárodní platformě organizací IFLA řešeny problémy vícejazyčných přístupů k bibliografickým záznamům. Problém je znám již dlouho, ale teprve současné technické možnosti dávají naději, že bude 1vyřešen. Řešením tohoto projektu v ČR byla pověřena NK ČR, koordinátorkou projektuje Marie Balíková, viz kapitolu 3.1. V souvislosti s tímto projektem zazněl na konferenci IFLA v roce 2005 příspěvek [KULYGINA, 2005] Autoritní kontrola ve vícejazyčném katalogu. Autorka zde na konkrétním příkladu katalogizace Ruské státní knihovny, viz obr. 31, dokumentuje způsob zpracování autoritních záznamů v katalogu. Záznamy jsou zpracovávány v systému Aleph, který podporuje ukládání dat v různých abecedách, souběžně lze ukládat data v latince i azbuce. Princip uplatňovaný v Ruské státní knihovně pro personální, korporativní autoritní záznamy a unifikované názvy odlišuje entity národní, entity v jazycích ruské federace, orientálních jazycích a evropských jazycích. Odlišný přístup spočívá v tom, zda pro odlišné jazykové varianty záhlaví je vytvářeno hlavní nebo odkazované záhlaví [KULYGINA, 2005]. Jednoznačným faktem však je, že v katalogu této knihovny dnes nalezneme v rejstříku autorů jména v originální podobě, transliterovaná i ve verzích jiného jazyka. Prezentací tohoto praktického příkladu je učiněn další krok k odstranění závažné bariéry propojování národních autoritních souborů, kterou jsou 19

21 údaje v různých abecedách a která je jmenována jako jeden z hlavní problémů projektu Propojování a prohledávání autoritních souborů (viz kapitolu 5.3). Kvalitní autoritní soubor umožňuje uživateli hledat termín nejen podle řetězce slov, které zná, ale i podle nepreferovaných a příbuzných výrazů. Takové vyhledávání bude vždy přesnější než ve vyhledávačích, které zatím nenabízí nic než vyhledání řetězce přesně podle znaků, které uživatel zadá [TILLET, 2001], Složitost záznamu si vyžádala vytváření zcela separátních souborů záznamů s vazbou ke konkrétní entitě. Kvalitní katalog knihovny již v současné době nemůže být tvořen ani zpřístupňován bez autoritního souboru. Existence ontologií je jednou z možností, jak pomoci uživateli vyhledat relevantní odpověď na zadaný informační požadavek. Další prvek ovlivňující průběh vývoje autoritních souborů je ekonomická náročnost vytváření databáze, nutnost maximálně sdílet prostředky vynaložené obvykle ze státních rozpočtů jednotlivých zemí nebo Evropských strukturálních fondů. Tendence rovnoprávného přibližování se národních kultur, která je rysem současné evropské společnosti a je podporována jak z hlediska politických a ekonomických struktur, tak technologiemi, otevírá možnosti mezinárodního sdílení a vytváření autoritních souborů. V této oblasti již problematika překračuje hranice katalogizačních pracovišť, ale předpokládá i spolupráci všech paměťových institucí, které vytvářejí databáze evidující lidský um a poznání. Q v 3. Vývoj vytváření autoritních souboru v CR Počátky budování českého národního autoritního souboru souvisí s etapou vývoje katalogizační a bibliografické praxe v devadesátých letech 20. století. Po roce 1989 dochází ke změně přístupu ke zpracováním bibliografických a katalogizačních záznamů. NK ČR volí přechod na anglo-americká katalogizační pravidla ve strukturách formátu UNIMARC. V souladu s těmito trendy uvažuje katalogizační oddělení NK ČR o založení elektronických souborů autorit. První etapa budování autoritních souborů v ČR byla zahájena přibližně v roce 1996, kdy bylo v Národní knihovně ČR (NK ČR) ustanoveno samostatné oddělení zabývající se touto agendou. Za termín ukončení této etapy lze považovat rok 2000, kdy bylo zahájeno jednání o kooperaci na budování národního souboru autoritních 20

22 záznamů. Tato první etapa se však týkala výhradně budování souborů obsahujících jména osob a korporací. Na nutnost zahájení budování národního souboru autoritních záznamů upozorňuje i B. Stoklasová [1999], Při přechodu české katalogizační praxe na AACR2 byla forma jména v záhlaví jedním z prvků, kdy se dosavadní katalogizační praxe i doporučení IFLA lišily od AACR2. NK ČR se posléze rozhodla preferovat pravidla AACR2 při volbě prvků záhlaví bibliografického záznamu s nutností další varianty jm en odkazovat v rámci autoritních souborů. Za předchůdce samostatných elektronických autoritních souborů považujeme ve světě i v ČR kartotéky osobností a korporací. Tyto kartotéky byly tvořeny většinou po velmi dlouhou dobu, sloužily jako pomůcka pro bibliografická pracoviště, ať již univerzálního, regionálního nebo oborového typu, a poskytování bibliograficko-informačních služeb. Jednou z významných hodnot těchto kartoték je fakt, že zachycují informace o autorských entitách, jejichž publikační a autorský potenciál nebyl tak vysoký, aby byly podchycovány v publikovaných encyklopediích a slovnících. Často v sobě zahrnují poznámky zachycené během excerpce článků a statí, a to jak z oficiálně publikovaných zdrojů, tak polopublikované literatury. Kartotéku osobností vlastní například Rešeršní oddělení Národní lékařské knihovny a Dokumentační oddělení Divadelního ústavu. Na základě záznamů v těchto kartotékách byly vytvářeny lístky, které se vkládaly jako rozřaďovače do lístkových katalogů bibliografických záznamů, nebo podle nich byly vytvářeny nadpisy v tištěných sešitových bibliografiích. Při vytváření elektronických databází autoritních záznamů byly tyto lístky jedním ze základních výchozích materiálů. Zpracovávány byly formou digitalizace nebo přepisu. 21

23 501030?0fe.Ilř IríanView (?o o m 1154 x 594) j 9 j. i l 1 I Soubor Úpravy Obrázek Nastavení Zobrazit Nápověda 1 h y x i,x Bfe e c. i <x> <9. lj < - ( t i 4 16 /ioo P d l... DVOŘÁK VLADIMÍR * h NaSeradci u Benešova Á 1 In g.,csc. ^, p rof.v S dopravní Z ilin a 54-».* w*1 %5-5 4 min. dopravy < ' «4 *w > Stavba ž e le z n ič n íc h most&.57 O celové mosty trám ové.62 * -novodobé konstrukce.63 Návrh přóhradového žsleaničníh o moí-tu,í38 sj. Kdo je k d o s x 848 x 1 BPP 6/100 70% 8.01 KB / KB / 21:06:10 «[ ] 3 C P j J 1»1 Stránka 1 odd 1 1/1 na 2,4 cm f. 1 si. 2 ZÁZN PEV ROZ PŘES Čeština 0 Š Start X:\TIFY\gupB<03\03-03D TIF - IrfanV- Dokument 1 - M crosoft... g «0 15:43 Obrázek 2 - Digitalizovaný lístek z Kuncovy kartotéky. Uloženo z interní pomůcky NK ČR (CD-ROM). Pro národní systém autoritních záznamů byly významné také aktivity knihoven vysokých škol. Mnoho z nich si v devadesátých letech 20. stol. pořídilo britský AKS TINLIB. Tento software obsahoval validační soubory pro uložení jména autora nebo korporace. Struktura záznamu však neodpovídala formátu UNIMARC, rozsah údajů byl zhruba ve smyslu doporučení Povinné datové prvky pro mezinárodní sdílení zdrojů autoritních záznamů. Jako výchozí zdroj pro vybudování českých autoritních souborů byla vytipována kartotéka osobností budovaná Jaroslavem Kuncem zhruba od třicátých let 20. století. Jaroslav Kunc ( ), bibliograf, lexikograf a literární historik, byl od roku 1950 do roku 1970 ředitelem Státní knihovny ČSR (předchůdce NK ČR). Kjeho dílům patří Slovník soudobých českých spisovatelů , Slovník českých spisovatelů beletristů , rejstřík pseudonymů Vlastním jménem..., bibliografické a biografické registry Kdy zemřeli...? ( ) a tři svazky České literární bibliografie Tato kartotéka byla uložena v Památníku národního písemnictví a obsahovala cca lístků. V roce 1996 vznikl v NK ČR referát správy národních autorit. Jeho 22

24 prvním zaměstnancem se stal Zdeněk Bartl, který je nyní vedoucím oddělení správy národních autorit. Digitalizace kartotéky byla realizována v rámci projektu Národní program retrospektivní konverze RETROKON ve spolupráci s firmou COMDAT. V rámci tohoto programu jsou do strojem čitelné podoby převáděny katalogizační lístky knihoven s celostátní působností [RICHTER, 1999, s. 42] V roce 1997 uzavírá NK ČR s Památníkem písemnictví smlouvu o digitalizaci lístků. Práce na digitalizaci a zpracování údajů trvaly téměř 3 roky. Záznamy byly po digitalizaci zpracovávány pomocí programu, který automaticky ukládal údaje do polí označených kódy polí UNIMARC. Vzhledem ktom u, že text na lístcích byl psán na psacím stroji bez pevné struktury a s množstvím rukopisných poznámek, bylo nutné při ukládání slov do příslušných polí vynaložit poměrně vysoké procento ruční práce, viz obr. 2. Vzhledem k zahájení práce na budování souborů autorit v roce 1996, kdy již byly definitivně stanoveny národní katalogizační standardy (AACR2, UNIMARC), byly definitivní záznamy zpracovávány podle těchto norem. Poté byla kartotéka vrácena zpět Památníku národního písemnictví a oddělení autorit NK ČR. Dále pracuje pouze s digitalizovanými soubory uloženými na CD ROM. Po uložení údajů do správných polí a vytvoření biografické slovní poznámky (UNIMARC pole 907) byly záznamy importovány do databáze národních autorit v katalogizačním modulu AKS Aleph 300.Tento soubor byl online zpřístupněn v katalogu NK ČR v roce 1998 [BARTL, 1998], Dalším zdrojem pro budování souboru národních autorit bylo 8 sešitů Kdy zem řeli...? Jedná se opět o bibliograficko-biografické práce Jaroslava Kunce. V tomto případě však byly předlohy vydány ve strukturované podobě, a proto mohlo být využito technologie optického rozpoznávání znaků (Optical Charakter Recognition, OCR) pro přesnější automatické ukládání údajů do řádek záznamu. Také údaje do biografické poznámky byly generovány automaticky ve struktuře Narozen datum v místo, zemřel datum v místo. Dalšími zdroji byla například data Českého biografického slovníku, který zpracovávala Knihovna Akademie věd ČR. 23

25 Jako základ záznamů korporativních autoritních entit byl vybrán Registr ekonomických subjektů ČR, který obsahoval záznamů institucí, firem a úřadů. NK ČR uzavřela sjeho producentem, Českým statistickým úřadem, smlouvu o jeho využití [BARTL, 1996, s. 18]. Z. Bartl se od začátku svého nástupu do funkce vedoucího referátu a později oddělení správy národních autorit snažil o popularizaci této problematiky, a to především četnými vystoupeními na knihovnických akcích a pořádáním školení pro katalogizátory. Dne 21. listopadu 1996 byl uspořádán jednodenní seminář k problematice tvorby, údržby a využití národních autorit [VACOVÁ, 1997, s. 21; BARTL, 2006], V hlavním referátu Z. Bartl objasnil ideové plány budování národního autoritního souboru. Byla předvedena metoda digitalizace kartotéčních lístků. V dalším příspěvku shrnula své vlastní katalogizátorské zkušenosti z pobytu v USA Kateřina Steinerová (v roce 2006 působí v oddělení zpracování fondů NK ČR). V jejím příspěvku zazněl požadavek, aby autoritní záznam obsahoval všechny dostupné informace, které pomohou určit autoritní entitu. V dalším bloku semináře promluvili katalogizátoři a systémoví knihovníci z různých knihoven, kteří již měli zkušenosti s lokálními autoritními soubory (např. souborný katalog Univerzity Karlovy v Praze, katalog Moravské zemské knihovny, souborný katalog knihoven používajících systém LANIUS, souborný katalog Univerzity Palackého v Olomouci). Bohužel se z tohoto semináře nedochoval žádný sborník, takže již pouze zprostředkovaně víme, že dr. Brixi z Parlamentní knihovny...vyvolal rozruch tím, že komentoval velkou četnost různých hesel, patřících jedné osobě či jednomu tématu. Z textu článku o konferenci již není jisté, kterou databázi dr. Brixi komentoval. Ze článku o průběhu konference M. Vacové vyplývá tehdejší názor některých knihovníků, že nejdříve je nutné, aby si každá knihovna vytvořila svůj vlastní soubor autoritních záznamů, který pak bude postupně (v nedefinovaném budoucnu) lehce spojován. Z dnešního pohledu jde o teorii velmi neperspektivní, neboť již bylo ověřeno, že budování separátních souborů je provázeno duplicitní prací i výsledky. V době konání semináře však nepatřilo připojení k internetu ke standardnímu vybavení české knihovny, takže si účastníci neuměli představit možnosti, které budou 24

26 dostupné např. v roce 2002, kdy byly realizovány první kooperativní projekty budování národního autoritního souboru. V roce 1999 byl v rámci přípravy strategického plánu rozvoje knihoven [RICHTER, 1999, s. 56] zjišťován stav rozvoje českých knihoven. V této studii byly zjišťovány i náležitosti zpracování dat. Mezi požadovanými kritérii ještě zcela chyběly ukazatele tvorby autoritních záznamů. Mimo jiné bylo zjištěno, že v roce 1998 používalo pouze 28 % katalogizačních pracovišť pravidla AACR2 [RICHTER, 1999, s. 56]U Z této skutečnosti můžeme usuzovat, že ještě rok před zahájením prvního kooperativního projektu nebyly soubory autorit českými knihovnami systematicky budovány. V roce 1998 byl poprvé prezentován soubor národních autoritních záznamů. Šlo o samostatné vystavení databáze v elektronickém katalogu NK ČR. V tomto roce se autoritní záznamy také staly součástí CD-ROM Česká národní bibliografie [BARTL, 1999a]. Toto dílo znamená důležitou etapu ve vývoji retrospektivní katalogizace. V době jeho vydání nebyly ještě knihovny v dostatečné kvalitě připojeny k internetu. Některé AKS umožnily ukládání záznamů z této off-line databáze do lokálního katalogu. Podobným způsobem bylo možné ukládat i autoritní záznamy autorit, i když počet záznamů byl velmi nízký. Přesný počet autoritních záznamů nebyl v žádném z publikovaných pramenů k této události uveden [BARTL, 1999a, 1999b]. Např. řešitelé projektu Multimediální databáze souboru bohemikálních jmenných autorit ve 20. století nalezli na CD-ROM pouze 183 záznamů osobností teologie [NOVOTNÁ, 2002]. V roce 1999 byl Ústavem výpočetní techniky Univerzity Karlovy řešen grant Využití souborů národních autorit v katalozích knihoven univerzitního prostředí. Tento projekt testoval možnosti pasivní spolupráce s národním souborem. Cílem projektu bylo využití databáze národních autorit v lokálním systému. Jako datový zdroj byl zvolen CD-ROM Česká národní bibliografie. Autoritní záznamy v ní uložené byly staženy do centrální databáze. Knihovny spolupracující s ÚVT UK (provozující software TINLIB) měly možnost pomocí klienta stahovat záznamy do svých lokálních katalogů [Závěrečná zpráva, 1999]. V roce 2000 řešila Národní lékařská knihovna (NLK) v rámci dotačního programu Rozvoj informačních služeb knihoven (RISK) Ministerstva kultury CR (MK ČR) Zpřístupnění českých národních autorit z lékařství a zdravotnictví 25

27 prostřednictvím internetu a CD ROM. Během projektu bylo přepsáno cca kartotéčních lístků z Kartotéky jm en významných českých i cizích lékařů, která byla v NLK budována v letech Při přepisu byly využity i další zdroje (např. Biografický slovník pražské lékařské fakulty nebo biografické články registrované v analytické databázi Bibliographia medica čechoslovaca). Záznamy byly zpracovány ve formátu UNIMARC a v souladu s metodikou vytváření národní autoritní databáze. Po ukončení projektu byly dávkově předány do národní autoritní databáze. Po ukončení projektu spolupracovala NLK do roku 2003 s národním souborem formou předávání dávkových souborů. Při opravách záznamů, které již v národní databázi byly uloženy, zasílali pracovníci NLK do NK ČR s oznámením změn [MAIXNEROVÁ, 2001], Vzhledem k vysoké kvalitě záznamů NLK a potřebnosti získávat autoritní záznamy z prostředí lékařských a zdravotnických informací pro národní soubor byla NLK umožněna výjimka a záznamy v režimu off-line přijímány až do roku 2006, kdy NLK zpřístupnila nový AKS, který umožnil spolupráci on-line prostřednictvím protokolu Z V průběhu projektů zabývajících se digitalizací pracovalo oddělení národních autorit na vytváření autoritních záznamů na základě přírůstků do fondu NK ČR pro potřeby vlastní katalogizace. Z této praxe však jasně vyplynulo, že pokud nedojde v budování národního autoritního souboru k výrazné spolupráci různých katalogizačních pracovišť, nemá NK ČR dostatečnou kapacitu zvládnout tento úkol, který jí jako národní bibliografické agentuře přísluší [BARTL, 1999a], Další etapa historie budování českého národního autoritního souboru je již pevně spjata s projektem Kooperativní tvorba a využívání souboru národních autorit viz kap Věcné autoritní soubory v ČR V ČR byl přijat princip odděleného budování databáze jmenných a věcných autoritních záznamů. Touto agendou jsou pověřena samostatná oddělení NK ČR. Zároveň byl přijat princip, že autoritní záznamy personálních a korporativních entit, které vznikly v oddělení národních jmenných autorit, jsou používány i při popisu věcném (předmětová hesla personální). Od konce devadesátých let 20. století byla změněna koncepce věcného popisu NK ČR. Tato změna souvisela s celkovou orientací české katalogizační politiky na oblast anglo-amerických standardů. V případě věcného popisu se jedná 26

28 o harmonizaci věcných termínů vůči Systému předmětových záhlaví Kongresové knihovny (Library o f Congress Subject Headings System). Nedochází však k automatickému překladu ve všech případech. Někdy jsou hesla přizpůsobována českému prostředí. Od roku 2002 jsou záznamy z oblasti věcného popisu zpřístupňovány ve formě autoritní databáze na internetové stránce NK ČR. Záznamy jsou vystavovány v OPAC NK ČR ve společné fyzické bázi [DVOŘÁKOVÁ, 2002] se jmennými autoritními záznamy, ve formátu MARC 21, viz obr. 3. Pro různé typy autořitních záznamů byly zvoleny samostatné logické báze. V roce 2006 se jednalo v oblasti věcného popisu o soubory autoritních záznamů pro věcné téma, geografický termín, formální deskriptor, mezinárodní desetinné třídění (MDT), místo vydání starých tisků a skupiny Konspektu. Zpracování věcných autorit se v NK ČR věnuje oddělení věcného popisu, které s oddělením jmenných autorit spolupracuje na bázi sdílení technického řešení a správy společné báze. Spolupráce mezi českými knihovnami probíhá nejtěsněji s knihovnami s právem povinného výtisku (NK ČR, Moravská zemská knihovna a Vědecká knihovna v Olomouci). Ostatní knihovny mohou spolupracovat formou návrhů zasílaných na formuláři do NK ČR nebo - pouze v případě geografických autorit - formou zasílání přes úložiště, server Z39.50 (tzv. bandaska ). Návrhy knihoven jsou zpracovány zpravidla do 5 dnů. Pro kooperaci je nutné přidělení přístupové autentifikace pro pracovníky spolupracující knihovny (tj. jméno, heslo). Soubory věcných autorit jsou k dispozici ke stažení do lokálních systémů, v identickém režimu jako autority jmenné [BARTL, 2005]. Dalším způsobem sdílení může i zde být komunikace prostřednictvím protokolu Z Autoritní věcný formát MARC, viz obr. 3, umožňuje uložení nadřazených a podřazených termínů, nepreferované výrazy, ekvivalenty v anglickém jazyce, 'V/\ vysvětlující poznámky apod. 27

29 m u i - u p in e o u i a z e m d z iitiin u Zvolte format: Standardní - MARC Záznam 1 z 1 FMT LDR SYS V A...cz--a22... n-4500 phi CZ-PrNK n anznnbabn...n-a a... a ABA001 b cze d ABAD01 a 316.4/.7 x Sociální interakce 2 Konspekt 9 18 a a autorita a autoritativní režim y a autoritativní výchova a loajalita a moc a authority 2 eczenas a A utoritet b scr a autoritetas b lit a autorita b slo a Avtoriteta b slv a wp b jave a wu b ja ks a wk b zdpr a wu b irpi Obrázek 3 - Autoritní záznam věcného termínu autorita z databáze Národní knihovny ČR, formát MARC 21 [uloženo ]. Důležitá je také možnost uložení termínu z jiného hesláře. V případně databáze NK ČR se jedná o třídníky MDT. Katalogizátor tedy může při věcné indexaci harmonizovat slovní termín s číselnou klasifikací, viz obr. 4. Obecným problémem věcného popisu je rozpor mezi věcným zpracováním v knihovnách univerzálních a speciálních nebo velkých a malých knihovnických pracovišť používáním interních a speciálních tezaurů a heslářů. Základní podmínkou úspěšného budování centrálních katalogů ze záznamů různých typů katalogů lokálních je vzájemná kompatibilita. Rozpory a odchylky jsou přípustné v oblasti jmenného popisu, včetně tvorby záhlaví personálního i korporativního, ale nikoli v oblasti popisu věcného. Autoritní báze je prostředkem harmonizace termínu. Jedním z nutných předpokladů je vytvoření sad identifikátorů, které zabezpečí kvalitní a spolehlivé propojení souvisejících termínů. 28

30 Oddělení národních věcných autorit NK ČR spolupracuje se Sekcí pro klasifikaci a indexaci IFLA Divize bibliografické kontroly, členkou této pracovní skupiny je Marie Balíková (vedoucí oddělení). V roce 2005 prezentovala na konferenci IFLA příspěvek Vícejazyčný předmětový přístup do katalogů v (Multilingual Subject Access to Catalogues), jehož je NK CR koordinátorem [BALÍKOVÁ, 2003], AUT Úplné zobrazení záznamu Zvolte formát: Standardní - MARC Zaznam 1 z 1 Ment. číslo ph Záhlaví a u to rita Asoc. teim in autoritativní režim v autoritativní vvchova rnoc loaialita fvldt A ihji. ekvivalent aut ho rity Skupina Konspektu 316.4/ 7 - Sociální interakce [18] Systém, číslo Obrázek 4 - Autoritní záznam věcného termínu autorita z databáze Národní knihovny ČR, standardní zobrazení [uloženo ]. 3.2 Identifikační číslo auto řitní ho záznamu v databázi NK ČR Identifikační číslo autoritního záznamu je uloženo v poli 001 formátu MARC a vytváří jednoznačnou identifikaci záznamu vůči databázi. Je to povinný prvek záznamu. Počet identifikačních čísel je stejný jako počet záznamů v databázi. Pokud je jedna osoba (korporace) popsána více autořitními záznamy, pak k ní přísluší i více identifikačních čísel, viz obr. 5. Číslo je také uloženo ve speciálním podpoli v záhlaví autoritního záznamu. Duplicitní uložení identifikačního čísla zabezpečuje více způsobů propojení do záznamů bibliografických, viz obr. 5. V některých AKS je identifikační číslo 29

31 ukládáno do pole 001 i záhlaví automaticky, bez možnosti změny. V jiných AKS je toto číslo dostupné k editaci v některém z dalších polí - nej častěji v záhlaví záznamu. Zpřístupnění editace v sobě však vždy nese riziko, že dojde k chybnému zásahu do údaje, a proto je při identifikaci záznamu v rámci procesů kooperativní katalogizace dávána vždy přednost údaji uloženému v poli 001. V českém národním autoritním souboru se jedná vždy o číslo jedinečné, jednoznačně identifikující konkrétní záznam. Tato jedinečnost musí být zajištěna nejen v souboru národním, uloženém na serveru NK ČR, ale i ve všech lokálních souborech knihoven, které národní soubor sdílí. Význam unikátnosti identifikačního čísla záznamu stoupá s počtem knihoven zapojených do kooperativního systému budování národních autoritních souborů. Identifikační číslo autoritního záznamu národní autoritní databáze se skládá z předpony a číselného kódu. Předpony jsou stanovovány podle původu a typu autoritního záznamu. V rámci výměnného formátu MARC pro bibliografický záznam je identifikační číslo autoritního záznamu uloženo do pole obsahujícího záhlaví záznamu (jméno osoby nebo korporace), viz obr. 6. Identifikátor je záznamu přidělen při vytváření nového záznamu přímo v národní autoritní databázi nebo při importu záznamů v rámci kooperace. Knihovny, které spolupracují na tvorbě národní autoritní databáze prostřednictvím klienta programu Aleph, tj. přímo v národní databázi na serveru NK ČR, mají pro účel vytváření identifikačního čísla záznamu přidělenou řadu čísel, která postupně vkládají do pole 001. Po vyčerpání celé řady obdrží pracoviště řadu novou. 30

32 Zvolte formát; Standardní Z a z n a m 1 z 1 FHT JA ID R...» " g ~ - M c ~ iio io ] m \ 001 ŤŇK \ 005 2O O 3W 24O 920O l\ ň acnňnaabňv- n-a a- 0J0 a Jaroslav Kunc b c «\ AgAflO l Id A6A a Boody, Egon. Id t T O T O t _ 1001 w p a Fiíer, Ib yn é k, d l 9 j O j ň í 5 f i XI T ťt > «1 ia Pod vlastním jménem p iíe fflszofickí i ic e, pod/seudonym em poez» Nékteie politologické i filozofické spisy vydal té í pod pseudonymem Bondy. 070 a PNP-LA \ 6180 a Narozen * Praze PhtV CSi,f lo sí, básník a prozaik, předstuto undergroundu, filozofické a pomologické spisy, poezie m iim 1990O IO I \ / m a op200210l4 b anmu c Odkaz «z t é \ - ip java 906 a op2c03d3d5 b jazi c Aktualizace porn I ky 909 la C Z i\ 9100 a definitivní / \ SYS / \ / \ AUT - Úplné zobrazeni zaznamu \ Z vo lte fo rm á t: S u n fa d n i FHT JA / LOR... c z -í r,-4 50W CZ-PrNK n acnr>nsabn «>n-a a a Jaroslav Kunc b cze d ASA001 / 1001 a Fišer, Zbynék. d g j n T ^ i 1001 TŤj HORO a Fižřr. Zbyněk. c s r. d / 5001 # v a Sondy, Egon, d lí jf lj ió I x ii 661 a Pod ú s tn ím jménem píže filozofické prače, pod pseudonymem poezii Nékteré politologickě i filozofické spisy vydal též pod pseudonymem 8ondy 670 a PNP-LA 6780 a Natozen 2) v Praze. PhDr C S c. filosof, básnil; a prozaik, představitel undergroundu, filoiofickě a polrtologtcké prače, poezie 906 la im l a opl990olol b jazi c Biografická poznámka nwé 906 a op b jazi c Aktualizace poznámky 906 a oz b anmu c Zahlavi doplněk jména 909 la C Z 9100 a definitivní SYS Obrázek 5 - Autoritní záznamy spisovatele Egona Bondyho publikující též pod jménem Zbyněk Fišer, sí vyznačením identifikačních čísel záznamů a vazbami mezi více záznamy, databáze Národní knihovny ČR, formát MARC 21 [uloženo ]. 31

33 Předpony a číselné kódy autoritních záznamů v národní autoritní databázi jsou neměnné. V případě zrušení záznamu v databázi národních autorit zůstává záznam s identifikačním číslem uložen v databázi se statusem odpovídajícím změně (sloučení duplicitních záznamů o jedné autoritní entitě, vymazání chybného záznamu). Úplný záznam dokum entu - MARC ----namo i STK $a Sa d2006 0czey0103 ba Saeng 102 SaDE SaComputer visionseaccv 2006$e7th Asian Conference on Computer Vision, Hyderabad, India, January 13-16, 2006 SeproceedingsShPart isfp. J. Narayanan, Shree K. Nayar, Heung-Yeung Shum (eds.) 210 SaBerlinScSpringerSdc Saxxxi, 973 s.s c il SaLecture notes in computer science?x $v SaObsahuje b ib lio g r a fii a rejstřík Sarozpoznávání obrazců$xvt$2psh Sazpracování obrazůsxif?2psh 608 Sasborníky konferencí Sarozpoznávání obličejů 675 S a (0 6 3 )59U 675 V in n i- m -1 (n m ) 'p u TTaNarayananíbP. J. $3xx S *702 lsanayar SbShree K.?3xx $4340 ) >QíílSaShumSbHeung-Yeung$3xx ar, fnnfprence on Computer -Vj^róTTSdT. Sf2006$eHyder abad, Indie$3xx aCZ5bABA013 5c l5gAACR2S uh ttp: //w w w.springer link.com/link.asp?id=w mw SaABA0135bA 41489/1 Obrázek 6 - Bibliografický záznam publikace z OPAC Státní technické knihovny s vyznačením výskytu polí s číslem z autoritní národní databáze, formát UNIMARC [uloženo ]. Seznam předpon identifikačních čísel vyskytujících se v databázi národních autorit [Národní knihovna České republiky, 2003a] je rozdělen do tří tabulek: Tab. 2 je seznamem předpon, které jsou použity v záznamech personálních a korporativních autoritních entit a jsou vytvořeny přímo v databázi na serveru NK ČR. Jedná se o záznamy, které pocházejí z projektů digitalizace Kuncovy kartotéky (viz obr. 2) a sešitů Kdy zemřeli..., dále záznamy, které byly vytvořeny na 32

34 základě přírůstků NK ČR a záznamy, které byly automaticky vygenerovány při zpracování bibliografických záznamů v databázích NK ČR, katalogu NK ČR (NKC), Slovanské knihovny (SLK), Databáze starých tisků a map (STT), bibliografie Články v českých časopisech (ANL) a knihovny knihovnické literatury NK ČR (KKL). Tabulka 2 - Údaje o identifikačním čísle záznamů personálních a korporativních autoritních entit, vytvářených přímo v AUT NK Č R [Národní knihovna České republi ty, 2003a] Předpona Číselný údaj Poznámka o záznamech jk pořadové číslo záznamu digitalizace Kuncovy kartotéky V pořadové číslo záznamu zdroj ověření dat- Kdy zemřeli Jo rok, systémové číslo záznamu vytvořen přímo v databázi NK ČR i a rok, systémové číslo záznamu vytvořen přímo v databázi NK CR j! generované číslo revidované heslo z NKC js generované číslo revidované heslo ze SLK, STT, ANL, KKL ko rok, systémové číslo národní autoritní báze dat (AUT) Korporace, záznam vytvořen přímo v databázi NK ČR kn generované číslo revidované heslo z NKC obsahuje údaje o předponách identifikačních čísel záznamů, které byly vytvořeny jinými knihovnami než NK ČR. Tyto záznamy procházejí po uložení do národní autoritní databáze kontrolou, jejich identifikační číslo se však již nemění. Specifické předpony pro záznamy některých knihoven, viz tab. 3, jsou dány postupným vývojem kooperativního systému, kdy v jeho začátcích některé knihovny do souboru přispívaly dávkově. Například Národní lékařská knihovna zaslala v roce 2000 do NK ČR dávku autoritních záznamů 'MaIXNEROVÁ Tabulka 3 - Údaje o identifikačním čísle záznamů personálních a korporativních autoritních entit vytvářených v rámci kooperativního systému Předpona Číselný údaj Poznámka o záznamech XX generované číslo vytvořeno přes Z39.50 mzk rok, systémové číslo z národní autoritní báze dat (AUT) vytvořený Moravskou zemskou knihovnou ola rok, systémové číslo národní autoritní báze dat (AUT) vytvořeno Vědeckou knihovnou v Olomouci nik systémové číslo z lokálního systému vytvořeno Národní lékařskou knihovnou hka systémové číslo z lokálního systému vytvořeno Státní vědeckou knihovnou Hradec Králové skuk systémové číslo z lokálního systému dodáno z Centrálního knihovního informačního systému Univerzity Karlovy v Praze olak rok, systémové číslo národní autoritní báze dat (AUT) záznam korporace, vytvořeno Vědeckou knihovnou v Olomouci 33

35 uvádí předpony identifikačních čísel záznamů věcných autoritních entit. Národní kooperace v této oblasti byla zahájena později než v souboru jmenných autoritních záznamů, není v ní zapojeno tolik knihoven a neprobíhá tak intenzivně. Doposud se jedná především o výsledky práce odborníků NK ČR. Tabulka 4 - Údaje o identifikačním čísle záznamů věcných autoritních entit [Národní knihovna České republiky, 2003a] Předpona Číselný údaj Poznámka o záznamech ph systémové číslo AUT NK ČR předmětové heslo obecné gc systémové číslo AUT NK ČR geografický termín fd systémové číslo AUT NK ČR formální deskriptor sk systémové číslo AUT NK ČR předmětová kategorie Škála předpon zavedených identifikačních čísel je velmi široká. Z dnešního pohledu se může zdát až nepřehledná. V počátcích budování národního autoritního souboru bylo však využíváno kooperace formou dávkových souborů a přidělování identifikačních čísel vycházelo z číslování záznamů v lokálních souborech. V současné době se již využívá online spolupráce, dávkové soubory nejsou přijímány. Při vyhlašování dotačního programu VISK9 jsou možnosti dodávání souborů off-line formou vysloveně vyloučeny [BARTL, 2005], Počet předpon identifikačních čísel již nenarůstá. Změna v současném číselníků předpon za účelem redukce jejich počtu je v současné době vyloučena z důvodu uložení čísel v lokálních souborech bibliografických záznamů. Z pohledu jasné identifikace záznamu pro účely propojování a aktualizace databáze splňuje současný systém identifikačních čísel svůj účel?databáze může obsahovat více záznamů různých autoritních entit s totožným záhlavím, aniž by docházelo k systémovým záměnám nepravých duplicit. 4. Mezinárodní standardy a doporučení 4.1 Anglo-americká katalogizační pravidla (AACR 2) Při zpracovávání autoritních záznamů se v ČR postupuje podle angloamerických katalogizačních pravidel (Anglo-American Cataloguing Rules, AACR2). Český překlad [American Library Association, 1994] této katalogizační instrukce

36 vydala NK ČR poprvé v roce 1994, postupně jsou pravidla doplňována nebo celé jejich části nahrazovány aktualizacemi jednotlivých částí textu. Český překlad byl zpracován podle druhého vydání AACR2 z roku 1988 revidovaného v roce / V úvodní části práce jsem upozornila, že termín authority nem uveden nikde v textu AACR2. Přesto se však jedná o základní instrukci řešící uspořádání autoritního záznamu. Při práci s autořitními záznamy postupujeme podle pravidel pro zápis selekčních údajů. Pravidla AACR2 však neřeší tvorbu záznamů věcných autoritních entit. \ / Tabulka 5 -Výčet kapitol AACR2, které obsahují instrukce pro zápis autoritního záznamu [American Library Association, 1994] Kapitola 21 Volba selekčních údajů Kapitola 22 Personální záhlaví Kapitola 23 Geografická jména Kapitola 24 Korporativní záhlaví Kapitola 25 Unifikované názvy Kapitola 26 Odkazy

37 4.2 Směrnice pro autoritní záznamy a odkazy (GARR) Existence revize studie GARE, pod aktualizovaným názvem Směrnice pro autoritní záznamy a odkazy (Guidelines fo r Authority Records and References, GARR) [Mezinárodní federace, 2001] byla vynucena nečekaně rychlým pokrokem v oblasti komunikačních technologií a výpočetní techniky, kdy doporučení definované v roce 1984 v GARE se najednou ukázala jako nedostatečná pro sdílení práce na mezinárodních projektech v oblasti autoritní kontroly a popisu entit s vazbou na elektronická média. Doporučení také navazuje na dokumenty Povinné datové prvky pro mezinárodní sdílení zdrojů autoritních záznamů [IFLA UBCIM, 1996] a studii Funkční požadavky na bibliografické záznamy, vydanou v roce 1998 [BRATKOVA, 2001].Doporučení se týká pouze záznamů jmenných a korporativních autorit, nikoli věcných. Problematiku věcných autorit zpracovává Směrnice pro věcné autoritní a odkazové záznamy (Guidelines fo r Subject Authority and Reference Entries) [Mezinárodní federace, 2001, s. vii], vydáno v roce V úvodní části doporučení [s. 1] je definován cíl směrnice, specifikovat požadavky na zobrazování a umožnit národní a mezinárodní sdílení autoritních záznamů zpracovaných na základě bibliografického tištěných, mikrofilmových nebo strojem čitelných dokumentů. V následující části [s.2] úvodu je definována používaná terminologie, včetně '"'s terminologie vycházející ze studie FRBR. Následuje doporučení pro použití interpunkce při zobrazování údajů autoritního záznamu. Doporučení směrnice pro interpunkci je jednou z nej důležitějších částí dokumentu, protože interpunkce údajů v záhlaví není řešena v doporučení pro Mezinárodní standardní bibliografický popis (ISBD)[Mezinárodní federace, 1993], První oblastí popisu je oblast autoritního záhlaví (Authority headings area) [s. 8], Text obsahuje instrukce pro popis jedné autoritní entity, souhrnné záhlaví pro více personálních autoritních entit (např. rodiny, dynastie), jedné korporativní entity, samostatné nebo se souvisejícími a podřízenými složkami pro vytváření názvových záhlaví. Návrhy struktury oblasti jsou, stejně jako při popisu dalších oblastí,

38 doplněny konkrétními příklady v různých jazycích (např. angličtina, ruština, francouzština, němčina). Druhou oblastí popisu je informační poznámka (Information note) [s.12]. Ta by měla podle těchto pravidel obsahovat vysvětlení vztahu mezi dvěma nebo více záhlavími, stručné historické zdůvodnění změn názvů (odkazy typu viz též), vysvětlení hierarchie vztahů mezi dvěma nebo více záhlavími a další informace identifikující entitu. Třetí oblastí popisu je oblast odkazu typu viz (See reference tracing area) [s.14]. Tento typ odkazu propojuje různá záhlaví na úrovni variantních výrazů pro záhlaví, tj. včetně uvádění občanských jmen osobností publikujících pod jedním nebo více pseudonymy. Čtvrtá oblast je věnována odkazu typu viz též (See also reference tracing area) [s. 17], odkazu, který propojuje údaje o identifikačním čísle záznamů personálních a korporativních autoritních entit, hlavní rovnocenná záhlaví záznamů v jedné databázi. Může se jednat o žijící osobnost publikující pod více jmény nebo záznam korporativní entity v jiných jazycích (při propojování více národních databází autorit). Pátá oblast je věnována poznámkám katalogizátora (Cataloguer's note area) [s.20] a nebývá veřejná, tj. nezobrazuje se pro uživatele. Jedná se o pracovní údaje o vytvoření záznamu a informace o zdrojích ověření údajů uváděných v záznamu. Tato poznámka je důležitá pro další pracovníky, kteří se záznamem pracují (např. v kooperativním projektu, supervizor databáze, použití autoritního záznamu při verifikaci záhlaví bibliografického záznamu). v Šestá oblast je věnována zdroji záznamu {Source area) [s.21], tj. identifikaci bibliografické agentury, která záznam vytvořila nebo modifikovala, uvedení pravidel zpracování (např. AACR2) a datu manipulace se záznamem. Sedmá oblast je vyhrazena pro mezinárodní standardní číslo autoritního údaje {International Standard Authority Data Number area) [s.22]. Pravidla připouštějí možnost uložení jiného identifikačního čísla z národního systému identifikátorů. Druhá část dokumentu [s.23] je věnována specifikaci odkazů. Pokud mají odkazy plnit svou úlohu, měly by být obsaženy v rejstříku přístupových termínů bibliografické (nebo jiné) databáze. Odkazované formy záhlaví musí být označeny 37

39 kvalifíkátory, které určují, o jaký typ jména se jedná. Termínem kvalifikátor v bibliografické praxi označována [Národní knihovna České republiky, 2002b]: významové upřesnění hesla nebo podhesel, uplatňující se pouze v případě potřeby, např. při vysvětlení stejně znějících, významově však odlišných výrazů; je uveden v závorce, nebo se od hesla resp. podhesla odděluje čárkou či pomlčkou. Zejména při složitých abecedních sestavách, v nichž je použito velkého počtu prvků řazení, je nutno, aby sestavovatel předem zásadně určil, které údaje budou mít funkci pořadatele, dalších částí hesla, doplňku hesla, podhesla a jeho event. doplňku a dalších podhesel, resp. jejich event. doplňků.(čsn :2.3.5) Pokud jsou v záznamu uvedeny odkazy typu viz též, je doporučeno, aby se křížově objevil odkaz i ze záznamu, který byl odkazován. V oblasti poznámek musí být stručně objasněn důvod tvorby odkazů. Třetí část dokumentu [s.31] je základním vysvětlením účelu autoritních záznamů. Cíle jsou specifikovány vůči jednotlivým oblastem popisu. Záhlaví záznamu má být orientačním prvkem v bibliografické databázi. Oblast poznámek sleduje cíl upřesnění autoritní entity, která je pojmenována v záhlaví. Oblast zdroje uvádí podrobnosti zpracování záznamu; doporučeno je uvádět v obecně srozumitelné podobě (např. anglicky, pod obecně známou zkratkou, datum v normalizované struktuře). Přílohou dokumentu [s.35] jsou příklady autoritních záznamů uvedených ve struktuře a interpunkci doporučované GARR. Z každé problematiky je vybrán jeden konkrétní záznam. Pravidla GARR neřeší problém stanovení hlavního selekčního prvku a odkazovaného záhlaví. Tento problém je závažný především pro záhlaví záznamu korporace. V české praxi platí doporučení pro ověřování záhlaví v národních katalozích (pro personální entity) nebo pouze v databázi Kongresové knihovny a domovské stránce instituce (pro korporativní entity). V české národní databázi pak dochází ke směšování záznamů se záhlavími vytvořenými podle různých národních pravidel. Z příkladů uvedených v textu GARR vyplývá velmi různorodé uplatnění principu hlavního a odkazovaného záhlaví. Problém pojmenování korporace je obecně platný. Jméno instituce je obvykle uváděno na jejích zřizovacích listinách a základních dokumentech. Instituce však používají často různá pojmenování, která se mohou od údajů na těchto dokumentech

40 lišit. Důvodem může být např. příliš dlouhý oficiální jméno instituce. Tvorba autoritního záznamu korporace vychází primárně z údajů uváděných ve zpracovávaných dokumentech a je ve tvaru daném pravidly popisu viz obr. 24, 25. Zajímavý způsob verifikace pojmenování korporace je zaveden při registraci bibliografické agentury používající formát MARC 21 (pole 040) při vyplňování formuláře pro získání identifikačního kódu. (webové stránce Kongresové knihovny). U kolonky Jméno organizace je uvedena poznámka...tak jak je uvedena v telefonním seznamu. Pochopitelně se jedná o obecně nej výstižnější formu mil io^ f pojmenování instituce a tento tvar jm éna instituce také součástí autoritního záznamu např. ve formě variantního záhlaví. Text GARR je formulován neutrálně vůči konkrétním formátům i pravidlům. Domnívám se však, že kooperativní projekty (např. projekt AUTHOR, LEAF), které se snaží propojit více národních systémů a končí pouze v úrovni doporučení bez praktické realizace, jsou důkazem toho, že tato volnost je příčinou nekompatibility záznamů, která je stejně vážná, jako je nekompatibilita abeced a transliterace, ve kterých jsou záznamy ukládány [TILLET, 2001]. Na základě tohoto doporučení došlo v roce 2001 k revizi instrukce pro zpracování autoritního záznamu UNIMARC a je zapracována i v textu standardu MARC 21, který je k dispozici českým katalogizátorům. Lze konstatovat, že standardizované požadavky na autoritní záznam, prosazované v rámci metodiky českého kooperativního systému budování autorit, jsou v souladu s doporučením GARR. 4.3 Funkční požadavky na autoritní záznamy (FRAR) Pracovní skupina pro funkční požadavky a číslování autoritních záznamů IFLA UBCIM (IFLA UBCIM Working Group on Functional Requirements and Numering of Authority Records, FRANAR) zahájila svou práci v roce Za svůj cíl si stanovila definování funkčních požadavků na záznam autoritní entity v návaznosti na studii Funkční požadavky na bibliografický záznam. Dalším cílem je definování a užití mezinárodního standardního čísla autoritního záznamu. Úkolem této pracovní skupiny je také zastupovat IFLA ve vztahu k institucím a projektům, které se zabývají záznamem o autoritní entitě a nejsou z knihovnického nebo bibliografického prostředí (např. projekt Interoperabilita dat v elektronických 39

41 obchodech (Interoperability o f Data in E-Commerce Systeme, INDECS), Mezinárodní rada při archivním výboru pro standardizaci popisu (International Council on Archive Committee on Descriptive Standards, ICA/CDS), ISO/T64 pro mezinárodní numerické a popisné standardy (ISO/TC46 for international numbering and descriptive standards), Konsorcium evropských vědeckých knihoven (Consortium o f European Research Libraries, CERL)) Obrázek 7- Současný způsob katalogizace [IFLA UBCIM, 2005, s. 3]. V roce 2005 vydala pracovní skupina konceptuální model Funkční požadavky na autoritní záznamy (Functional Requirements fo r Authority Records, FRAR) [IFLA UBCIM, 2005]. Hlavním sdělením úvodního textu dokumentuje, že se tato koncepce nezabývá přímo identifikátorem autoritní entity, tato problematika by měla být řešena další, vlastní studií. V současné době vytváří pracovní skupina FRANAR další studii navazující na FRBR - Funkční požadavky na předmětové autoritní záznamy (Functional Requirements fo r Subject Authority Records, FRSAR). 40

42 Konceptuální model FRAR definuje struktury autoritních záznamů a vztahy mezi nimi. Doporučovaná struktura záznamu umožňuje kompatibilitu údajů ukládaných do autoritních záznamů v různých národních databázích. Model FRAR neurčuje formální ani sémantická pravidla zápisu údajů, ale pouze v některých případech definuje, kdy má být údaj ukládán do záhlaví záznamu a kdy má být uložen jako nepreferovaný výraz do variantního záhlaví. V textu dokumentu jsou v jednotlivých kapitolách a jejich částech uváděny konkrétní záznamy. Z jejich struktury lze vyčíst, kdy autoři dokumentu předpokládají vytvoření odkazu typu viz a kdy má být vytvářen další záznam s propojením na záhlaví, tedy odkaz typu viz též. Studie FRAR předpokládá plně elektronické zpracování dat. Ve třetí kapitole modelu [s. 4] jsou uvedeny funkce autoritních souborů. Autoritní soubor je pomůckou katalogizátora při analýze dokumentu během katalogizace a je pro něj i pomůckou při vytváření nových autoritních záznamů. Nové autoritní záznamy musí být vždy vytvářeny v kontextu sjiž existujícími záznamy. V procesu katalogizace směřuje aplikace práce s autořitním souborem k správnému určení standardní formy selekčních prvků záznamu. V prostředí elektronických počítačových sítí autoritní soubor zabezpečuje přehlednou orientaci v bibliografické databázi a propojení souvisejících bibliografických a autoritních záznamů. Hlavním požadavkem kladeným na autoritní záznam je vytvoření selekčního prvku pro třídění a vyhledávání v bibliografických databázích (yiz obr. 7. ^Vztahy definované mezi jednotlivými autoritními entitami jsou zároveň vztahy propojující bibliografické záznamy. Součástí záznamu musí být také informace o tom, podle jakých pravidel a kým byl vytvořen. Autoritní záznam vzniká při zpracovávání bibliografického záznamu, při bibliografickém popisu dokumentu. Katalogizátor určí selekční prvky, které bude obsahovat bibliografický záznam, a vybere je z autoritní databáze. Pokud autoritní databáze potřebný prvek neobsahuje, pak jej katalogizátor vyhledá v odkazech a do záznamu uloží výraz ze záhlaví záznamu. Pokud nenajde potřebný záznam ani mezi odkazy, pak vytvoří autoritní záznam nový. Tento nový záznam musí včlenit do autoritní databáze, včetně uvedení vazeb na jiné autoritní záznamy a popsání autoritní entity uvedením jejích vlastností. Soubor autoritních záznamů je zároveň i referenčním nástrojem, který umožňuje katalogizátorovi určit příslušnost díla ke konkrétní entitě. Síťové prostředí umožňuje vytvářet autoritní záznamy nejen pro 41

43 potřeby vlastního katalogu, ale sdílet je na národní i mezinárodní úrovniydalší části materiálu [s. 11] jsou uvedeny definice entit, které studie FRAR přebrala ze studie FRBR a dále je rozpracovává (termín autoritní entita není ve studii FRAR používán). Jedná se o entity: Osoba, Rodina, Korporace, Dílo, Vyjádření, Zhmotnění, Jednotka, Identifikátor, Selekční prvek, Pravidla zpracování, Bibliografická agentura. Součástí konceptuálního modelu FRAR jsou také grafy, které vyjadřují propojení jednotlivých prvků studie, viz obr. 8, 9. V připravované studii FRSAR věnované věcným předmětovým entitám budou blíže popsány též entity Pojem, Předmět, Událost, Místo, Jméno jako předmět. Obrázek 8 - Jmenné entity a identifikátory, na tento obr. navazuje obr. 9 [IFLA UBCIM, 2005, s. 58]. 42

44 Pro účely studie byly popsány vlastnosti, které vycházejí z logických potřeb definování autorit. Další soupisy vlastností mohou být rozvíjeny na základě spolupráce s dalšími, především nebibliografickými subjekty. \M!<<! * <3. - Tn - $ 150% - O 0 1 D - Obrázek 9 - Selekční prvky a autoritní záznamy, navazuje na obr. 8 [IFLA UBCIM, 2005, s. 59]. Ke každá entitě se váže definovaná sada vlastností [s. 17]. V následujícím seznamu jsou uvedeny entity. Ty, jejichž vlastnosti jsou pozměněné oproti studii FRBR, jsou označeny hvězdičkou. Osoba - vlastnosti: data, titul, další označení patřící ke jm énu osoby, *pohlaví, *místo narození, *místo úmrtí, *země, *místo působení. ^Souvislost s dalšími 43

45 entitami, *adresa (poštovní nebo URL), *jazyk publikování, *publikační obor. Oblast aktivity, * profesionální působení, * životopis/historie. Rodina - vlastnosti: typ rodiny, data asociovaná s rodinou, místo, historie. Korporace - vlastnosti: místo, datum, ostatní označení specifikující korporaci, *typ, *umístění sídla vedení firmy, *jazyk, *adresa (poštovní i internetová), *oblast aktivity, *historie. Dílo - vlastnosti: forma, data, ostatní označení specifikující dílo, vyjádření, numerické označení, klíč hudebních děl, *místo původu díla, * jazyk originálu. Pojem - vlastnosti: *typ, obecné označení pojmu. Předmět - vlastnosti: typ, obecné označení předmětu, *datum výroby, *místo výroby, *výrobce, * fyzické médium. U dálost-vlastnosti: *data asociovaná s událostí, *místo události. Místo - vlastnosti: *pozice, *ostatní geografické informace. V šesté části FRAR [s. 34] jsou definovány vztahy mezi jednotlivými autoritními entitami (osoba, rodina, korporace, dílo). Tyto vztahy mohou být v záznamu vyjádřeny na úrovni propojení více hlavních záhlaví nebo propojení záhlaví odkazů, viz obr. 9. Definice vztahů mezi entitami, viz tab. 6. kok^orflcbhl Tabulka 6 - Vztahy mezi Osobami, Rodinami, a Díly [IFLA UBCIM, 2005, s. 351 Typ entity Typ vztahu Osoba» Osoba pseudonym, vlastnost, spolupráce Osoba»Rodina příslušnost do rodiny Osoba»Korporace příslušnost ke korporaci Rodina»Rodina předchozí/následující, vyčlenění, sloučení, podřazenost, související, jiný Dílo»Dílo následník, příloha, doplněk, souhrn, adaptace, transformace, imitace, je celek/je částí, jiný Q/Yk~ Pro autoritní záznamy je klíčovým vztahem vztah mezi jménem a autoři tni entitou. Tyto vztahy vždy znamenají vytváření dalšího autoritního záhlaví hlavního nebo variantního, viz tab

46 Tabulka 7 - Vztahy mezi Jmény a Osobami, Rodinami, Korporacemi a Díly flfla UBCIM, 2005, s. 43] Typ entity Typ vztahu Osoba»Jméno skutečné jméno, pseudonym, jméno před manželstvím, jméno v manželství, světské jméno, církevní jméno, dřívější jméno, pozdější jméno, jméno v jiném jazyce Rodina»Jméno jméno v jiném jazyce Korporace»Jméno rozšířené jméno, akronym/iniciála, jméno v jiném jazyce Dílo»Jméno jméno v jiném jazyce Sedmá část [s. 47] konceptuálního modelu FRAR vyjmenovává prvky významné pro uživatelské potřeby, tj. to, aby autoritní záznam splnil tyto požadavky: Najít entitu - Identifikovat entitu - Dát do souvislosti entitu s entitou - Verifikovat autoritní podobu záhlaví pro entito. Následuje tabulka., která uvádí U / u každé entity a jejích vlastností vztah k uživatelským požadavkům na záznam. V závěrečné, osmé [s. 53] části konceptuálního modelu jsou uvedena doporučení pro sdílení autoritních záznamů. Je vždy nutné, aby se při sdílení a transferu dat předávaly nejen záhlaví a odkazy, ale i katalogizační poznámky, které specifikují důvody a zdroje vytvoření záznamu. Model je navržen prim árně pro knihovny. Jeho přenesení do dalších oblastí není zcela bez problémů. Entita zpracovaná v bibliografii se nemusí přesně shodovat s popisem archivním či muzejním. Materiál také obsahuje grafické ztvárnění konverze [IFLA UBCIM, 2005, s. 55] dat autoritního záznamu do struktur metadatového systému <indecs>model, struktury podporované v neknihovnickém prostředí (nakladatelství, zvukové nahrávky, filmová produkce a distribuce). Základními prvky systému <indecs>model je Bytost, Věc, Pojetí, Událost, Situace. Vztah mezi entitami studie FRAR je prezentován výrazem považován za (viewed as) viz obr. 10. Rozdíl mezi bibliografickým a archivním nebo muzejním popisem spočívá také v odlišném pohledu na načasování vytváření nových záznamů při změnách ve vlastnostech entity. V bibliografickém přístupu k tvorbě autoritních záznamů je uplatňován princip tvorby nových autoritních záznamů při všech významných změnách názvu, s využitím odkazů typu viz též. Přístup archivní uplatňuje princip shromažďovat co nejdéle údaje o autoritní entitě v jednom záznamu. Také forma jm éna v záhlaví bude pokaždé jiná. Při bibliografickém zpracování ukládá 45

47 zpracovatel entity kvalifikátory pouze tehdy, pokud je to nutné z hlediska odlišení záhlaví, při zpracování sbírek archivních je vždy uváděna adresa entity. na h < f Fijj"* w ; <7 ^ i: ífc ettsikc - o ují i^j u' r- CORPORATE BODY =Ü EXPRESSION MANIFESTATION Obrázek 10 - Porovnání entit modelu FRAR s elementy metadatatového systému indecs [IFLA UBCIM, 2005, s. 55]. Zpracování koncepce trvalo velmi dlouho. Neexistence zpracování problematiky identifikátoru autoritní entity je závažným nedostatkem řešení. Význam materiálu však spočívá v jasném vymezení problematiky autoritních souborů v práci bibliografických pracovišť a jejich spolupráce. Vzhledem k tomu, že v ČR jsou zpracovávána předmětová hesla personální a záznamy personálních jmenných autorit v jedné databázi a na jednom principu, bude velmi zajímavé, zda avizovaná studie FRSAR přinese potvrzení nebo zpochybnění tohoto přístupu k záznamu o entitě. 4.4 Mezinárodní standardní čísla pro autoritní entity Ve všech analýzách modelů spolupráce, které jsem zpracovávala v rámci této diplomové práce, se objevuje nutnost zavedení jednoznačného identifikátoru autoritní entity, který by umožňoval přesné propojování souvisejících záznamů 46

48 v rámci kooperace více souborů autorit. Také český kooperativní systém je založen na jednoznačně identifikovaném záznamu. V českém systému tato jednoznačná 1 ' identifikace zabezpečuje všem účastníkům systému zrcadlení všech změn, které se objeví v centrální databázi (např. opravy, slučování). Mezinárodní standardní číslo pro autoritní entity je předmětem práce pracovní skupiny IFLA UBCIM FRANAR. V loňském roce, kdy byl zpracován konceptuální model FRAR pro personální a korporativní autoritní entity, bylo konstatováno, že problematikou identifikátoru se bude zabývat samostatná studie. Překážkou zavedení mezinárodního systému je vysoká finanční náročnost vytvoření takového souboru a jeho správy. V roce 1997 bylo na jednání IFLA konstatováno, že není možné stanovit mezinárodně platné záhlaví pro autoritní entitu. Z tohoto důvodu bylo navrženo propojování jednotlivých národních záznamů na úrovni odkazů viz též v jediném centralizovaném souboru na serveru IFLA. Propojovacím prvkem by mělo být číslo ISADN [Národní knihovna České republiky, 1997]. V osmdesátých letech 20. století bylo francouzskými odborníky navrženo mezinárodní číslo ISADN v této struktuře: zdroje čísla národní entity a zároveň autoritního záznamu, údaj o národnosti/zemi spjaté s autoritní entitou, jazyku užívaném v dílech entity a pořadovém čísle autoritního záznamu vytvořeného agenturou, která záznam vytvořila. Údaje o zemi a jazyku jsou uváděny abecedně, kódy číselně [BRATKOVÁ, 2006, s. 6], Na přelomu 20. a 21. století vytvořili američtí odborníci návrh standardu Mezinárodního standardního autoritního čísla {International Standard Author Number, INSAN). Návrh navázal na práci francouzských odborníků. Navržená struktura je tato: kód agentury, národnost entity, země entity, jazyk, v němž entita publikuje, rok přidělení čísla, pořadové číslo, kontrolní číslice [BRATKOVÁ, 2006, s. 6]. Jeden z problémů, který při realizaci tohoto amerického návrhu vidím, je určení národnosti a země autoritní entity. Tyto údaje jsou velmi důležité při určování identifikace entity, jsou i lépe dostupné než problematické zjišťování data narození a úmrtí ale ne vždy je pro danou entitu možné určit převažující zemi působení, případně národnost (např. otázka generací emigrantů). Z tohoto důvodu se domnívám, že uvádět takový sporný údaj přímo v kódované podobě do identifikátoru je nevhodné. 47

49 Domnívám se, že vytvoření souboru mezinárodních identifikátorů je v současné době nereálné. Jako reálné však považuji postupné prohlubování spolupráce s Kongresovou knihovnou, a to nejen ve formě pasivního využití jejích autoritních souborů, ale i aktivního přispívání. V takovém případě by se pak mezinárodním identifikátorem mohlo stát číslo autoritního záznamu z databáze Kongresové knihovny a plnit funkci jedinečné identifikace. Otázkou zůstává, zda by v rámci Evropy bylo možné vytvořit nadnárodní systémy např. o deseti národních účastnících, kteří by vystupovali vůči Kongresové knihovně jako jeden subjekt. I v tomto případě by vznikly náklady na provoz systému, odstraňování chyb a duplicit. Pravděpodobně by na provoz systému musely přispívat národní knihovny. Druhou cestou přesné identifikace autoritní entity by mohlo být použití sady identifikátorů z prostředí komerčních systémů. Takovým systémem je např. projekt Mezinárodní konfederace společností autorů a skladatelů (International Confederation of Societies of Authors and Composers, CISAC). Konfederace zahrnuje 200 organizací zv íce než 100 zemí světa. Kód je nazýván Informace o zainteresovaných stranách (Interested Parties Information, IPI). Databáze je v spravována Švýcarskou společností pro práva autorů hudebních děl (Swiss Society for the Rights of Authors of Musical Works, SUISA). Struktura čísla je nevýznamová, třináctimístná. Autoři mají přiděleny identifikátory v systému autorské organizace, která je zastupuje nebo si o ně mohou požádat v CISAC. Záznam v databázi IPI obsahuje kromě identifikátoru ještě údaje o jméně tvůrce či majitele autorských práv, datum narození, národnost, pseudonymy atd. [BRATKOVÁ, 2006, s. 8]. 4.5 MARC formáty pro autoritní záznamy Autoritní záznamy jsou od začátku budování národního souboru ukládány ve formátu MARC (od roku 1996 v formátu UNIMARC, od roku 2004 MARC 21). V českém kooperativním systému jsou vytipována některá pole pro sdílení v rámci společné databáze. Knihovny mohou mít ve svých lokálních záznamech nadefinovánu širší škálu polí (ve formátu MARC nebo mimo struktury MARC formátu). Lokální systém musí být nastaven tak, aby se import a export z národní autoritní báze těchto polí netýkal. Typickými příklady takové situace jsou regionální databáze osobností (např. Středočeská vědecká knihovna v Kladně, viz tab. 13). 48

50 4.5.1 UNIMARC : formát pro autority Struktury výměnného formátu UNIMARC/Autority byly vytvořeny pracovní skupinou Řídící skupina pro formát UNIMARC/Autority. Vytvoření formátu navázalo na dokument Směrnice pro autoritní a odkazové vstupní prvky, který byl vydán Pracovní skupinou pro mezinárodní systém autorit IFLA, která pracovala od roku 1979 při Sekci informační technologie a Sekci katalogizace [UNIMARC/Autority, 1995, s. 7], Struktura záznamů je navržena v souladu s normou pro výměnu bibliografických dat ISO Tato shoda umožňuje propojování záznamů bibliografických a autoritních databází. Formát UNIMARC je definován jako univerzální vůči různým katalogizačním instrukcím, vychází však v zásadě z doporučení IFLA pro tvorbu záhlaví bibliografického záznamu. Cílem navržené struktury je umožnění mezinárodní kooperace v oblasti tvorby autoritních záznamů. [UNIMARC/Autority, 1995, s. 9] Formát UNIMARC pro autoritní záznamy byl vydán dosud ve dvou vydáních (v roce 1991 a v roce 2001). V rámci českého kooperativního projektu pracují knihovny v souladu s prvním vydáním formátu UNIMARC. Druhé, rozšířené vydání, které bylo zpracováno v souladu s revizí studie Směrnice pro autoritní záznamy a odkazy, nebylo do českého jazyka přeloženo, protože v roce 2001 se již v NK ČR uvažovalo o přechodu ke standardům formátu MARC Popis manuálu českého překladu UNIMARC/Autority V úvodní části jsou definovány důležité terminologické pojmy standardu. Jedná se o typy záznamů a hesel: záznam autoritního hesla, autoritní heslo, záznam všeobecně vysvětlujícího hesla, všeobecné vysvětlující heslo, záznam odkazového hesla, odkazové heslo. Hlavními prvky záznamů autoritní databáze jsou v souladu s typologií tohoto formátu: autoritní záhlaví, odkazové záhlaví, všeobecné vysvětlující záhlaví. Ve vztahu k jiným záhlavím může být v databázi zformulováno unifikované záhlaví, souběžné záhlaví, související záhlaví, variantní záhlaví nebo záhlaví v alternativním písmu. 49

51 Následuje informace o uspořádání formátu. V další části je uvedena struktura funkčních bloků formátu v rozsahu 0 až 9. Ve výčtu povinných polí záznamu jsou uvedena: pole 001 identifikátor záznamu, 100 všeobecná data zpracování, uváděná kódy, pole bloku 2 záhlaví, kde je uvedeno hlavní záhlaví záznamu a pole 801 zdroj původní katalogizace. Řídící funkce formátu jsou shodné s normami ISO 2709, ISO 2022 a ISO 6630 s odkazem na další normy, které jsou společné pro bibliografický formát UNIMARC. Řídící funkce určují zápis a zobrazení interpunkce v záznamech, odkazového a autoritního hesla. Součástí manuálu je kapitola o použití formátu s příklady: záznamy autoritních hesel, odkazových hesel, všeobecně vysvětlujících hesel, souběžných dat, data v alternativním písmu. Pro propojování autoritních a bibliografických databází jsou vyjmenovány shody obsahu polí u bibliografického a autoritního formátu UNIMARC. V dalším odstavci Poznámky jsou uvedeny konvence pro další text. Některé přílohy (např. Kódy jazyků, Kódy zemí...) nejsou součástí tohoto manuálu, ale manuálu pro bibliografický formát. Následuje soupis polí formátu UNIMARC/Autority. Tágy polí jsou identické s tágy bibliografického záznamu, ovšem jejich obsah je jiný [JOHNSON, 2001, s. 83], V závěru manuálu jsou uvedeny tři příklady autoritních záznamů převzaté z originálu [UNIMARC/Autority, 1995, s. 79]. Ve 2. revidovaném vydání formátu UNIMARC [UNIMARC/authorities, 2001] došlo k podstatnému rozšíření škály polí viz tab. 8, 9. Jeho tvorby se opět ujala Řídící skupina pro formát UNIMARC/Autority IFLA. Nové vydání reflektuje možnosti kooperace, které jsou dány rozvojem telekomunikačních sítí, především internetu a rozvojem protokolů FTP a Z Mimo zkušenosti získané z existujících kooperativních projektů zde byla zhodnocena i usnesení Pracovní skupiny pro minimální úroveň autoritního záznamu a mezinárodního standardního čísla autority (Working Group on Minimal Level Authority Records and International Standard Authority Data Number) prezentované v dokumentu Povinné datové prvky pro mezinárodní sdílení zdrojů autoritních záznamů. 50

52 Tabulka 8 - Nová pole v 2. vydání UNIMARC v [UNIMARC Manual, 2001] Číslo pole Název pole Číslo Název pole pole 035 Řídící číslo záznamu 460 Odkaz typu viz - Místo přístupu, lokace převzatého z jiného zdroje 101 Jazyk entity 480 Odkaz typu viz - Forma, žánr, fyzická charakteristika 102 Národnost entity 516 Odkaz typu viz též - Obchodní značka 106 Pole kódovaných údajů : Osoba/Korporace/Jméno rodiny/obchodní značka jako předmětové heslo 120 Pole kódovaných údajů: Osobní jméno 123 Pole kódovaných údajů: Geografické jméno 216 Záhlaví - Obchodní značka 260 Záhlaví - Místo přístupu, lokace 280 Záhlaví - Forma, žánr, fyzická charakteristika 340 Poznámka o biografii a oboru působení 560 Odkaz typu viz též - Místo přístupu, lokace 580 Odkaz typu viz též - Forma, žánr, fyzická charakteristika 716 Propojovací záhlaví - Obchodní značka 760 Propojovací záhlaví - Místo přístupu, lokace 780 Propojovací záhlaví - Forma, žánr, fyzická charakteristika 836 Informace o změně záhlaví 856 Elektronická lokace a přístup 356 Geografická poznámka 886 Data, která nebyla převedena ze zdrojového formátu 416 Odkaz typu viz - Obchodní značka V oblasti změn názvu a určení pole došlo ke změně pole 150 Kódovaná data pro jména korporací, v prvním vydání UNIMARC bylo toto pole určeno pro kódovaná data jména. Tabulka 9 - Tabulka nových podpolí a hodnot a změn statusů v 2. vydání UNIMARC [UNIMARC Manual, Název podpole Změna Návěští záznamu pozice 9 definována : typ entity Podpole 100 $a pozice 12 přidány kódy transliterační tabulky: d, e, f Podpole 100 $a pozice kód grafické sady Podpole 100 $a pozice přidány kód 11 (Kód 11 = ISO , latinka užívaná v evropských jazycích menšin a zastaralých písmech) Podpole 100 $a pozice přidány kódy ma, mb jazyk katalogizace Podpole 100 $a pozice 23 definována : písmo katalogizace Kontrolní podpole $7 přejmenováno Písmo katalogizace a písmo základu záhlaví v Pozice 4-7 definována jako písmo Kontrolní podpole $8 přejmenováno Jazyk katalogizace a jazyk záhlaví. Pozice

53 Název podpole Přidané podpole v polích 2 Přidané podpole v polích 4 Přidané podpole v polích 5-- Přidané podpole v polích 1 Změna statusu Změna statusu Zm ěna definována jako jazyk záhlaví. $j Pododdíl, součást $j Pododdíl, součást $j Pododdíl, součást $j Podřízená část, součást Řídící podpole $3 - povoleno užití v bloku polí 3 Řídící podpole $8 - povoleno užití v bloku polí 2 Celkově obsahuje 2. vydání manuálu UNIMARC pro autority větší počet příkladů, a to přímo u charakteristik jednotlivých polí i jako samostatnou přílohu, kde jsou uvedeny kompletní záznamy. Záznamy jsou přejaty z katalogizační praxe, takže je možné šije i vyhledat v existujících databázích. Vzhledem k přechodu české katalogizační praxe do formátu MARC 21 je pochopitelné, že nedošlo již k překladu tohoto vydání formátu. Nedošlo tedy ani ke změnám označení polí, která jsou v českém systému ve formátu UNIMARC označována čísly polí národního užití, ačkoli v druhém vydání formátu jsou pro ně již vyhrazena řádná pole. Týká se to pole 907 biografická poznámka (2. vydání UNIMARC pole 340) a pole 909 kód provenience autora (2. vydání UNIMARC pole 102). V roce 2005 bylo povoleno pro další práci v rámci kooperativního programu rozšířit používaný formát UNIMARC o pole 856, které je společné pro formáty UNIMARC i MARC 21 a umožňuje sdílet informace o internetových zdrojích souvisejících s popisovanou entitou MARC 21 : formát pro autority Při analýze MARC 21 formátu pro autority jsem vyšla z českého překladu tohoto standardu [MARC 21, 2004], který byl vydán NK ČR a je překladem vydání z roku 1999, s poslední aktualizací v roce Úplný překlad formátu umožňuje aplikaci tohoto standardu v české katalogizační politice. Pokud s MARC 21 porovnáme standard UNIMARC, české vydání z roku 1995, které bylo instrukcí pro práci zpracovatelů autoritních souborů do roku 2004, je na první pohled patrný rozdíl v objemu publikace i v množství definovaných polí, které je možné použít při popisu autoři tni entity. Další rozdíl vyplývá z porovnání 52

54 bibliografického a autoritního formátu MARC 21. Některá pole mají stejný obsah v obou formátech, jiná mají při totožném označení pole zcela jiný význam. Standard MARC 21 nemá definované pole pro autoritní entitu obchodní značka. Tento termín je definován ve 2. vydání formátu UNIMARC/Autority. Z praktické zkušenosti katalogizace ve Státní technické knihovně se domnívám, že tyto autorské entity se při zpracování objevují. Při indexaci v rámci bibliografického popisu dokumentů z oblasti firemní literatury je tato autorská entita poměrně často popisována, prozatím pouze jako prvek věcného popisu s volnou tvorbou. Název produktu, jak byl rejstřík nazván, patří také mezi termíny, které uživatelé relativně často pro vyhledávání používají, viz obr. 11. S t á t n í t e c h n i c k á k n i h o v n a Úvodní stránka Novinky Kontakt Obsah Výstavba NTK Portál STM Nápověda English S tatistika Statistika vyhledávání v bázi za období : In d e x www Z 3 9 Prohlížení abecedních rejstříků Název Autor Předmětové heslo Název produktu Heslo PSH MDT Vydavatel Edice ISBN ISSN Signatura Vyhledávání v plných textech položek Všechny položky Autor Název Předmětová hesla Vydavatel < < < p ř e d c h o z í r o k čtvrtek : 33: Státní technická knihovna Obrázek 11 - Statistika četnosti použití selekčních prvků uživateli OPAC STK [uloženo ]. V úvodní části manuálu MARC 21 jsou definovány druhy auto řitních záznamů: autorizované záhlaví (hlavní), zpřesnění, autorizované záhlaví a zpřesnění, odkaz, odkaz a zpřesnění, nadpisová položka. Následuje výčet formy a typu záhlaví (záhlaví se zapisuje do pole 1XX, 4XX, 5XX): autorizované 53

55 záhlaví, vyloučené (neautorizované) záhlaví, jmenné záhlaví, záhlaví jméno/název, unifikovaný název, chronologický termín, věcný termín, termín pro žánr/formu, zpřesnění, rozšířené věcné záhlaví, nadpisová položka. Autoritní záznam se skládá z těchto částí: návěští, adresář, proměnná pole (proměnná kontrolní pole, proměnná pole údajů). Pole proměnné délky definované ve formátu MARC 21 jsou : OXX - kontrolní informace, identifikační čísla, kontrolní pole, klasifikační znaky atd.; 1XX - záhlaví (autorizovaná i vyloučená forma); 2XX - úplný odkaz viz; 3XX - úplný odkaz viz též; 4XX - směrování viz; 5XX - směrování viz též; 6XX - nakládání se záhlavím, poznámky; 7XX - propojovací pole; 8XX - alternativní znakové sady; 9XX - pole pro národní využití. V rámci bloků záhlaví, směrování viz, nakládání se záhlavím, poznámky, propojovacích polí a alternativních znakových sad je označení pole složeno vždy z první číslice z označení pole a dalšího dvojčíslí podle druhu záhlaví: X00 - osobní jména; X I0 - jména korporací; X I 1 - jména akcí; X30 - unifikované názvy; X48 - chronologické termíny; X50 - věcné téma; X51 - geografická jména; X55 - žánr, forma; X80 - všeobecné zpřesnění; X81 - geografická zpřesnění; X82 chronologická zpřesnění; X85 - formální zpřesnění. Některé údaje, které se ukládají do autoritního záznamu ve formátu MARC 21, jsou z externích číselníků (např. kód geografické oblasti, pole 043 Kódovník MARC pro geografickou oblast (MARC Code List fo r Geographic Areas). V roce 2004 rozhodla Rada pro katalogizační politiku o přechodu ze standardů UNIMARC na MARC 21. Dokumentace k tomuto projektuje dostupná na webovém sídle NK ČR v kapitole Zpracování fondů, Katalogizační politika, MARC 21 [Národní knihovna České republiky, 2002d] Jsou zde vystaveny konverzní tabulky, odborné texty o formátu MARC 21, včetně odkazů na plné texty manuálů a české příručky, které k tomuto formátu vyšly. V českých knihovnách je zatím MARC 21 implementován pouze v knihovnách provozujících AKS Aleph 500. Ostatní firmy působící na českém trhu postupně ve vyšších verzích systémů na tento formát přecházejí. 54

56 4.5.4 Česká národní pole ve formátu MARC pro autoritní záznam V rámci národní katalogizační praxe mohou národní bibliografické agentury stanovit specifické určení polí v rámci bloku 9XX formátu MARC. V českém autoritním formátu byla nadefinovaná národní pole ponechávána ve stejné číselné notaci pro formát UNIMARC i MARC 21 [Národní knihovna, 1998]. Seznam všech polí národního užití pro autoritní formát je vystaven a průběžně aktualizován na internetové stránce NK ČR v kapitole Katalogizační politiky, Informativní materiály, Pole bloku 9XX. Pole verifikace označuje statut záznamu v rámci kooperativního systému budování národních autorit. Toto pole je neopakovatelné a obsahuje jediné L podpole $a, kam je uváděn typ návrhu; tento údaj je uváděn kódem. Po definitivní verifikaci záznamu supervisorem národního autoritního souboru je toto pole vymazáváno. Pokud se v záznamu vyskytuje, pak to znamená, že záznam je v určitém stadiu zpracování. Pro návrh personálního autoritního záznamu je určen kód J-NÁVRH, pro návrh personálního záznamu zpracovaného v rámci katalogizace starých tisků kód J-NÁVRH-T. Kód K-NÁVRH označuje záznam pro korporace, kód G-NAVRH záznam geografické autority, kód F-NÁVRH záznam formálního deskriptoru. Do pole 901 je uváděna vazba na původní nebo nový záznam. Toto pole se v záznamu vyskytuje, pokud došlo ke sloučení více záznamů, nej častěji z důvodu zaslání duplicitního záznamu o autorské entitě. Identifikační čísla zrušeného a nového záznamu se křížově ukládají do obou záznamů. Tento údaj je důležitý při aktualizacích souboru autorit a provázání bibliografických a autoritních záznamů. V poli 906 jsou uloženy informace o opravách v záznamu. Prozatím tyto kódy užívají pouze knihovny, které pracují přímo v národní databázi na serveru NK ČR, tedy knihovny se systémem Aleph. Koordinátor projektu měl snahu zavést tuto praxi i pro knihovny s jinými AKS, které zasílají záznamy prostřednictvím serveru Z Návrh nebyl přijat na základě námitek, že je nutné upravovat nastavení lokálních systémů. Použití kódů zpřehledňuje kontrolu opravených záznamů. Supervizor podle kódu pozná, co bylo v záznamu změněno, aniž by ho musel podrobně zkoumat. Pole 906 je opakovatelné pro každou úpravu, obsahuje pouze podpole $a, kde je uvedena 55

57 dvoumístná zkratka, viz tab. 10, udávající způsob zpracování (stavový kód), za níž následuje osmimístné datum (RRRRMMDD). Tabulka 10 - Zkratky v poli 906 podpole a informace o opravách v záznamu autority [LUFFER, 2005a Zkratky používané oddělením národních autorit NK CR při vytváření národní autoritní databáze i kontrole záznamů importovaných do databáze v rámci kooperativního systému Br založení nového záznamu Vx revize věcná (pole 200 vytvořeno automaticky ze záznamu z katalogu NK ČR) Fx revize formální (pole 200 vytvořeno automaticky ze záznamu z katalogu NK ČR) Vr revize věcná (záznamy vytvořené v rámci kooperativního systému jinou knihovnou než NK ČR) Fr revize formální (záznamy vytvořené v rámci kooperativního systému jinou knihovnou než NK ČR) Vh revize v případě neúspěšného hledání v pramenech Oz oprava záhlaví v existujícím záznamu Op jiné oprava než oprava záhlaví, (provádí-li se oprava záhlaví a dalších polí zároveň, má přednost kód oz ) Zr zrušení záznamu - (např. při slučování duplicitních záznamů, záznam obsahuje údaj o záznamu, se kterým byl sloučen) Co přidání interního pole COR pro opravu Používané jinými knihovnami v rámci kooperativního systému nebo jinými odděleními NK ČR: Za založení záznamu v databázi AUT NK ČR Ko kontrola lokálním supervizorem Im dávkový import, kód přidělován automaticky Oc oprava pole 001 v případě duplicity, kód přidělován automaticky V podpoli $b pole 906 je uvedena šifra katalogizátora, který opravu provedl a v podpoli $c se slovně (formou unifikovaného textu) uvádí druh oprav. V záznamech formátu UNIMARC je v poli 907 uvedena formou volně tvořeného textu biografická poznámka o autoritní entitě. Ve formátu MARC 21 již není nutné používat pole národního užití, biografická poznámka se zapisuje do regulérního pole formátu, označeného číslem 340 Status záznamu: definitivní nebo prozatímní se zapisuje do pole 908 slovně. Záznamy autořitních entit, které jsou považovány za české, mají v záznamech uveden kód země CZ v poli 909. Za české národní autoritní entity považuje NK CR entitu, kterou moderní česká kultura přijala za své [BARTL, 1996, s. 16]. V záznamech autoritních entit z jiných zemí se toto pole nevyplňuje. Původ autoritní entity se uvádí slovně do pole biografická poznámka nebo do pole veřejná všeobecná poznámka v záznamech korporací. Pole 920 bylo vyhrazeno pro uvedení personálního záhlaví před opravou. Do tohoto pole umístí server Z39.50 záhlaví, které bylo opraveno. Po dobu, kdy není 56

58 změna ještě schválena, je v národní databázi záznam přístupný s původním záhlavím. Teprve po verifikaci opravy supervizorem je změna promítnuta do záhlaví. Analogicky je využíváno pole 921 korporativní záhlaví před opravou. Při opravách dalších údajů v záznamu, mimo údajů v záhlaví, se opravené údaje ukládají do pole 930 (společné pole pro personální i korporativní záznam). Po přijetí návrhu opravy se údaje přesouvají do regulérních polí záznamu. V případě nepřijetí opravy je tento údaj uveden do pole 906 Informace o opravách záznamu. V národní autoritní databázi je také používáno podpole 7 v MARC 21 nebo podpole 3 v UNIMARC. Toto podpole je ukládáno do polí bloků 2XX, kde je obsazeno identifikačním číslem záznamu z pole 001. Dále se toto podpole vyskytuje též v polích odkazů viz a viz též (4XX;5XX), kde jsou do něj ukládána identifikační čísla jiných záznamů, se kterými záznam souvisí. Do roku 1998 bylo v záznamech ukládáno nestandardní podpole $s, které bylo ukládáno do záhlaví personálních záznamů a bylo obsazováno slovním vyjádřením role autoritní entity (např. učitel, malíř, chemik)' Toto pole bylo také součástí selekčního pole v záznamu bibliografickém. Podpole bylo ukládáno do záznamů, kde chyběla biografická data. Tato praxe byla záhy ukončena, protože slovní vyjádření role je nepřesným údajem, zapisovaným každým zpracovatelem jinak z důvodu užití synonym (např. pedagog, učitel, ředitel školy). Řešit tuto situaci pomocí kódované role autoritní entity by také nebylo řešením, zvláště z důvodu působení jedné entity ve více oborech. Údaj o publikačních oblastech je nyní součástí biografické poznámky. Ostatní pole užívaná v národním autoritním souboru odpovídají plně formátu. Databáze je vystavována na webovém sídle NK ČR v tomto formátu. Pro potřeby aktualizace záznamů ve formátu UNIMAC jsou aktualizační soubory vystavovány na FTP serveru NK ČR v obou formátech. 57

59 5. Zahraniční projekty v oblasti kooperativní tvorby autoritních záznamů 5.1 Kooperativní program jmenných autoritních záznamů (NACO) Kooperativní program jmenných autoritních záznamů (Name-Authorities Cooperative, NACO [BYRUM, 2004, s. 237]) patří v současné době k největším kooperativním systémům v oblasti bibliografie. Je koordinován Kongresovou knihovnou. Záznamy vytvářené v rámci projektu jsou volně přístupné na internetu v databázi Autority Kongresové knihovny, viz obr. 12, nebo v katalozích dalších účastníků projektu. LIBRARY OF CONGRESS AUTHORITIES Using Library of Congress Authorities, you can browse and display authority headings for Subject, Name, Title and Name/Title combinations. You can also download authority records in MARC format for use in a local library system. This service is offered free of charge. >> Search Authorities << Help on Searching Authorities - Frequently Asked Questions If you have questions or comments, please send us feedback using our Help Desk page. or switch to the» Lib iaiv of Comness Online Catalog << to search for and display catalog records for the over 12 million books and other items in the collections of the Library of Congress. Thg Library of Congress November 10, 2005 Contact Us Please Read Our Legal Notices Obrázek 12 - Vstupní obrazovka databáze Library ofcjngress Authorities ( t [uloženo ]. ' Projekt NACO je součástí systému Programu pro kooperativní katalogizaci (Program fo r Cooperative Cataloging, PCC). Dalšími částmi tohoto programu je Xv/fverse S6'r/a/ú>iýď//?vMXvc/(Cč>mvrs/m 6>/?//>/e Ser/a/r ťrvgnm, CON SER), Předmětový autoritní kooperativní program (Subject Authority 58

60 Cooperative Program, SACO), Program monografických bibliografických záznamů (Monographic Bibliographic Record Program, BIBCO). Cílem práce knihoven zapojených do projektu NACO je společné budování a využívání nej většího světového souboru autoritních záznamů. Projekt NACO je také zdrojem mnoha zkušeností v oblasti tvorby a sdílení záznamů o autoritních entitách. V rámci mezinárodní spolupráce konzultuje své problémy s pracovníky Kongresové knihovny i oddělení národních jmenných autorit NK ČR. Na rozdíl od výzkumných projektů NACO reflektuje problémy každodenní praxe, kdy je nutné hledat rychlá a dostupná řešení [BYRUM, 2004, s. 237], Knihovny zapojené v programu NACO se výzkumných projektů účastní, viz např. v této práci analyzovaný projekt Evropské unie LEAF, viz kapitolu 5.3. Program NACO byl zahájen v roce V roce 2004 bylo do tohoto projektu zapojeno téměř 400 institucí ze všech amerických států a Kanady, 43 institucí z 16 zemí přistupuje do projektu z Evropy (Velká Británie, Irsko, Itálie), Afriky (Jihoafrická republika), Oceánie (Nový Zéland), Asie (Hong-Kong) a Jižní Ameriky (Mexiko, Argentina, Brazílie). Autoritní databáze obsahuje více než autoritních záznamů. Každým rokem narůstá počet účastníků až o 50 nových členů, počet nových záznamů se pohybuje ročně kolem záznamů [BYRUM, 2004, s. 237], Od počátku sedmdesátých let je cílem projektu NACO snaha o maximální sdílení nákladů na správu autoritních záznamů při zachování požadavku na dostatečnou kvalitu záznamů. Ta není vyjádřena pouze správným umístěním údajů do polí hlavního nebo odkazovaného záhlaví, ale také uvedení dalších údajů, které blíže specifikují entitu (např. zdroje ověření dat). [BYRUM, 2004, s. 238], Každá účastnická knihovna projektu NACO musí splňovat tyto podmínky: dodržovat pravidla zpracování v mantinelech AACR2 a formátu MARC 21, vlastnit AKS, který bude spolupracovat s klientem programu RLIN, ve kterém se záznamy vytvářejí, 59

61 každý rok vytvořit nebo aktualizovat alespoň minimální počet záznamů, který je stanoven na 100, u velkých knihoven 200 záznamů [BYRUM, 2004, s. 242], Jediným nákladem, který musí přímo na zapojení do projektu NACO vynaložit nekomerční instituce, které mají zájem o účast v projektuje pětidenní školení, které je pořádané pro lokální supervizory. Tato školení jsou pořádána v Kongresové knihovně nebo na dalších satelitních pracovištích v členských státech projektu NACO. V rámci tohoto školení získává knihovna tištěné metodické materiály. Další materiály jsou volně dostupné na internetové stránce projektu NACO [Library of Congress, 2006] Tato stránka je portálem k různým informacím z oblasti problematiky autořitních záznamů. Mimo vstupy do stránek psaných v angličtině obsahuje i odkazy na dokumenty přeložené do španělštiny. Na stránce jsou uvedeny často kladené dotazy o účasti v programu, formulář pro zájemce o připojení do programu, rozvrh pětidenního školení lektorů NACO apod. Další část je věnována tzv. společným projektům (funnel project, doslovný překlad trychtýřové projekty ). Tyto projekty umožňují knihovnám, které předpokládají, že nebudou produkovat ani minimální počet záznamů, se sdružit a vůči projektu NACO vystupovat jednotně. Tato forma spolupráce se postupně stává dominantní v celém projektu NACO. V roce 2004 touto formou spolupracovalo snaco 223 knihoven sdružených v 19 spolcích. Některá Sdružení knihoven jsou vytvořena na regionálním (Virginia NACO Funnel Project), jazykovém a etnickém (NACO Hebraica Funnel) nebo oborovém (Art NACO) [BYRUM, 2004, s. 244], Instituce, která se stává účastníkem projektu, má také možnost spolupracovat na rozvoji katalogizační politiky v oblasti tvorby autoritních souborů. Na internetové stránce [Library of Congress, 2006] jsou odkazy na materiály týkající se unifikovaného názvu, způsobu vyplňování pole Zdroj nalezených informací (MARC 21 pole 670) nebo další tvorby jmenných autoritních záznamů. Záznamy NACO jsou vytvářeny v systému RLIN21 [Research Libraries Group, 2006], Tento systém byl vyvinut americkým konsorciem knihoven Skupina vědeckých knihoven (Research Libraries Group, RLG) v rámci aktivit bibliografické služby V roce 2000 se v RLG sdružovalo na 160 univerzit, národních knihoven, archivů, historických společností aj. [Národní knihovna České republiky, 2004c], 60

62 Před zahájením katalogizace se katalogizátor přihlásí přes RLIN21 Web rozhranní do systému. Lokální systém knihovny musí být kompatibilní s tímto systémem. Tvorba autořitního záznamu je provázána s vytvářením bibliografického záznamu. Po uložení záznamu bibliografického vytvoří RLIN21 automaticky ze selekčních údajů záznamu záhlaví autoritní záznamy, případně podle identifikačního čísla vyhledá záznamy existující. Při vytváření nových záznamů umožňuje RLIN21 použít šablony nebo přepisovat kopii záznamu. Aktualizace lokálních databází probíhá v noci prostřednictvím FTP protokolu. [Research Libraries Group, 2006] Záznamy mohou být na lokální úrovni dále upravovány. Při práci ve společné databázi NACO mají všichni členové projektu rovnoprávné postavení bez ohledu na to, zda se jedná o knihovnu národní nebo jinou [BYRUM, 2004, s. 241], Spolupráce lokálního supervizora s lektorem projektu NACO nekončí školením. Nově přistupující instituce pracuje vždy v prvním roce pod jeho dohledem. Katalogizátoři přistupující knihovny nejprve zvládnou vytváření a editaci autoritních záznamů personálních, poté korporativních a nakonec geografických. Za chyby udělané v rámci NACO nejsou knihovny penalizovány, ani není zveřejňován seznam chybujících knihoven [Library of Congress, 2006], Knihovna obdrží každoročně statistické výstupy projektu NACO. Záznamy vytvářené a sdílené v rámci projektu NACO mají přiděleno identifikační číslo. Toto číslo je uloženo u záznamů Kongresové knihovny v poli 001 a u záznamů distribuovaných Katalogizační distribuční službou Kongresové knihovny (Library of Congress s Cataloging Distribution Service) i do pole 010. Pole 001 je vyhrazeno pro Kontrolní číslo systému a může být v jiném lokálním systému přepsáno místním identifikačním číslem. V rámci kooperačních programů může být číslo z pole 001 přesunuto při kopírování do lokálního systému do pole 035 Systémové číslo (do pole lze uložit libovolné číslo z jiného systému mimo číslo Kongresové knihovny, pro které je vyhrazeno pole 010 a identifikační číslo záznamu v databázi národní bibliografické agentury, pro které je vyhrazeno pole 016), pole 010 identifikační číslo Kongresové knihovny nebo pole 016 Identifikační číslo národní bibliografické agentury. Do pole 035 se zapisuje kód agentury, jejíž číslo je uloženo v poli 001. Kódy organizací se přebírají z MARC 61

63 seznamu kódů pro organizace (MARC Code List fo r Organizations), který spravuje Kongresová knihovna. \dewl\wvj&čt\\ č\s>yo kxvftvovtvs; syxádá. 7, dvawáců pox\c. H a začátku identifikačního čísla je uvedena předpona, viz tab. 11 [MARC 21, 2004, s ], Tabulka 11 - Předpona identifikačních čísel NACO [MARC 21, 2004, s ] Předpona Vysvětlení použití MARC n jmenný nebo věcný autoritní záznam Kongresové knihovny nb jmenný nebo věcný autoritní záznam Britské knihovny nr jmenný nebo věcný autoritní záznam RLIN no Jmenný nebo věcný autoritní záznam OCLC sh věcný autoritní záznam Kongresové knihovny sj věcný autoritní záznam pro dětské knihovny pocházející z Kongresové knihovny s distribuovaný v rámci Anotovaného lístkového programu Kongresové knihovny Za předponou následuje údaj o roku (od roku 2000 jsou obsazovány tímto údajem čtyři pozice) a šest posledních pozic je vyplněno číslem série. Záznamy autoritních entit autorů beletrie mohu být doplněny kódem Literát Kongresové knihovny (Library of Congress Literary Author). Tento kód je ukládán do pole 053 autoritního formátu MARC 21, viz obr. 14. Kód slouží pro knihovny vlastnící integrovaný systém a zároveň používající klasifikaci Kongresové knihovny pro stavění fondu (Library of Congress Classification, Call number) a určuje místo děl autora na policích v knihovnách ve volném výběru. Kódy přiděluje Kongresová knihovna. Pro autory, kteří tento kód v autoritních záznamech Kongresové knihovny nemají, je nutné o jeho přidělení požádat prostřednictvím formuláře, který je také přístupný ze stránek projektu NACO. 62

64 LC Control Number: cam a a s2001 nyuaooo 0 eng 906 _ a 7 b cbc c ongnew d 1 e ocip f 20 g y-gencatlg 925 0_ a acquire b 2 shelf copies x policy default 955 J a to E C D p c ,lh03 (Ih38) to subj ; lh , lk l ; to Dewey , aal5 010 J a _ a (pbk.: aflc. paper) 040_ a DLC c DLC d DLC c g g f f l PR6068.Q93 b F36 2 M T > a / _ a Rowlmg, J. K a Fantastic beasts and where to find them I t Newt Scam ander, special edition with a foreword by Albus Dumbledore. 250 _ a 1st American ed. 260 _ a N ew York, N Y : b Arthur A. Levine B o o k s; a London: b Obscurus B o o b, t 2001.?00 _ a xai, 42 p. : b ill., c 20 cm. 500 _ a Written by J.K. Rowling as a fictitious author. 650 _0 a Animals, Mythical v Miscellanea. CALL N U M BER: PR6068.Q93F C o p y l - Request m: Jefferson or Adams Bldg General or Area Studies Reading Rms - Status: Not Charged Obrázek 13 - Bibliografický záznam díla autorky Joanne K. Rowlingové s vyznačením kódu pro stavění volně přístupného fondu ze systému Kongresové knihovny [uloženo ] 63

65 V bibliografických záznamech je kód ukládán do pole 050 Signatura a klasifikace Kongresové knihovny do podpole $a Klasifikační znak, viz obr. 13. MARC D isp lay L ab elled Display m M N C : R o w g K cza n OCBj71028n) acannaabn a aaa cflq(qcolqócao449@ _ a Rowing, Joanne K. q (loam e Kathleen) 400 l j a Rowing, Jo 400 1_ a Scamander, Newt 400 1_ a Whisp, Kenmlworthy 400 l_ a R o in g,g e. K e 400 1_ a Rovrfingová, Joanne K _ a Rolmg, DzDhO. K. O _ a Hany Potter, 1998: l CÍP t.p. (J.K. Rowling) 6 ' 0 _ a The Washington post, : b p. C l (J.K. Rowing; Joanne Kathleen Rowling, 34, creator of Harry Potter) 670 _ a Fantastic beasts & where to find them, c2001: l t.p. (Newt Scamander) copr. (J.K. Rowling) 6"0 _ a Qmdditch throng the ages, c2001: b t.p. (Kenmlworthy Whisp) copr. (J.K. Rowling) 6"0 _ a Harry Potter i wi^zien Azkabanu, c2001: b t.p. (Joanne K. Rowling) 6 0 _ a Beacham s guide to literature for young adults, 2001: v. 11, p. 209 (Joanne Kathleen Rowing, b. July 31,1965 in Gloucestershire, England) 6*0_ a J.K. Rowing, c2002: b p. 9 (Joanne Kathleen Rowing; Jo is s i the name she ikes to be caled) 6 0 _ a Her Han Poter veha-asir me-azkaban, c2000: b t p. (G e. Ke. Roing) 6 D _ a Hany Potter a Tajemná komnata, 2000: b t.p. (Joanne K. Rowiingová) copyr. (Joanne K. Rowing) 6"0 _ a HamPotterifloso&DkyikammD, 2002: b t.p. (DzOhO. K. Roing) p. facing t.p. (J.K. Rowling [m rom.]) _ a Ibl3 (b ta l5 b ye05 Obrázek 14 - Autoritní záznam spisovatelky Joanne K. Rowlingové, s vyznačením kódovaných údajů v záznamu [uloženo ] Při analýze projektu NACO jsem si uvědomila, že nejpodstatnější rozdíl, který kvalitativně staví tento projekt nad projekt českého kooperativního systému budování autoritní databáze, spočívá v množství kooperujících účastníků, v mezinárodní spolupráci a především v rozpracování metodických pomůcek, organizaci

66 a prezentaci projektu. Zároveň je nutné konstatovat, že technické řešení českého projektu je na úrovni porovnatelné i s tak významnými mezinárodními projekty jakými je projekt NACO, viz kapitol^ 6.3. I 5.2 Projekt AUTHOR Evropská komise financovala vletech projekt AUTHOR jako součást projektu Akce počítačový bibliografický záznam (Computer Bibliographie Record Actions, CoBRA). Projekt měl za cíl zjistit možnosti mezinárodní spolupráce v oblasti tvorby a zpřístupňování osobních a korporativních autoritních hesel. Hlavní řešitelskou institucí byla Národní knihovna Francie (Bibliothèque nationale de France). Projektu se účastnily národní knihovny Francie, Velké Británie, Belgie, Španělska a Portugalska. Během projektu byla připravena konverze autoritních záznamů se španělským formátem IBERMARC, francouzským INTERMARC, britským BLMARC a belgickým KBRMARC do komunikativního formátu UNIMARC. Tuto fázi koordinovala portugalská Národní knihovna, která v tomto formátu již pracovala a pracuje dosud, a má s ním nejvíce zkušeností. Pro testování byly vybrány pouze některé autoritní záznamy z jednotlivých národních databází. Záhlaví začínající písmeny O a T a další vybrané autoritní personální a korporativní entity, které byly vytipovány jako problematické vůči zpracování a zároveň se vyskytující ve všech národních databázích [ZILLHARDT, 1998, s. 9], V oblasti technického řešení projektu byl testován protokol Z Realizátoři projektu použili pro testování fyzické databáze, kam byly uloženy záznamy po konverzi do UNIMARC. Bylo vyzkoušeno i virtuální simultánní prohledávání více autoritních databází zároveň [ZILLHARDT, 1998, s. 12]. Rozhraní databáze bylo přístupné v roce 1998 v síti internet na adrese < v roce 2006 již odkaz není platný. Projekt odhalil významné rozdíly vyplývající z odlišného pojetí principů tvorby záhlaví pro autoritní záznam. Některé národní bibliografické agentury ukládaly údaje do strukturovaných polí záznamu, jiné agentury stejné údaje zapisovaly do polí poznámek. Další významné rozdíly byly zaznamenány u popisu korporativních entit. Způsob práce s variantním záhlavím nebyl shodný u žádných ze zkoumaných

67 databází. Některé národní bibliografické agentury tvořily i pro záhlaví dočasných akcí (festivaly, konference) záhlaví podle pořádajících korporací stálých, nebo ho netvořily vůbec a dokumenty popisovaly pod názvem. Další okruh problémů vyplýval z transliterace jmen v jiných abecedách Významné rozdíly byly zaznamenány také ve škále polí, která jednotlivé národní agentury vyplňovaly [TILLET, 2001], Ve shrnutí výsledků projektu bylo uvedeno [ZILLHARDT, 1998, s. 20]: Možnost společného vyhledávání v národních databázích autořitních záznamů je výhodná a užitečná z hlediska správného určení autoritní entity. V Evropě jsou budovány autoritní soubory, které umožňují automatické simultánní prohledávání v reálném čase. Prohledávání autoritní databáze je plně efektivní pouze za předpokladu, že záznam bude prohledáván celý včetně poznámkových polí. Pro potřeby sdílení výsledků databáze je nutné nadefinovat různé formáty zobrazení (univerzální UNIMARC i formáty národní). Test protokolu Z39.50 dokázal, že se jedná o protokol vhodný i pro práci s daty autoritních souborů a je vhodný pro vyhledávání údajů z několika databází zároveň prostřednictvím internetového portálu. 5.3 Virtuální mezinárodní autoritní soubor (VIAF) Pod záštitou IFLA byl v roce 2003 zahájen projekt Virtuální mezinárodní autoritní soubor (Virtual International Authority File, VIAF). Do projektu se zapojily Německá knihovna (Die Deutsche Bibliothek, DDB), Kongresová knihovna (Library of Congress, LC) a OCLC počítačové online knihovní centrum (OCLC Online Computer Library Center, OCLC) (BENNETT, 2006a). Projekt měl pět fází: vytvořit společný autoritní záznam z databáze Personennormadatei (PND) a autoritní databáze Kongresové knihovny. Dalším cílem bylo vytvoření spojovacího algoritmu pro porovnávání obou databází. Technologický 66

68 princip pro práci s databázemi byl stanoven na principech Open Archive Initiative (OAI) standardech. Čtvrtým cílem bylo vytvoření aktualizačního souboru, který bude reagovat na změny v obou souborech a zabezpečí sdílení dat. Posledním fází projektu bylo vytvoření uživatelského rozhraní pro prohlížení záznamů databáze VIAF. Projekt se zaměřoval pouze na testování metod a technologií, pracoval pouze s částí záznamů z obou databází. Jedním z problémů, který řešil projekt VIAF^ bylo navazování souvisejících autoritních záznamů na záznamy bibliografické. Z tohoto důvodu si řešitelé projektu všímali všech atributů, které jsou společné autoritní i bibliografické databázi a směřují k určení autoritní entity a to i v případě, že je záhlaví autoritního záznamu uložena jiná varianta jména. Za velmi významné lze považovat zjištění prvků, které vedou k přesné strojové identifikaci autorů. Při vytváření tkz. vyšší autority (Enhanced Authority) byly údaje z obou záznamů spojovány do jediného záznamu údaje z PND i autoritní databáze LCC. Pro tyto údaje byly ukládány ve formátu MARC21 do speciálních polí z řady 9XX. Údaji, které vedly k přesnému spojení záznamů^byly rozděleny do dvou skupin: přesné vlastnosti: název díla, standardní číslo, přesná biografická data, spoluautoři, předmětové heslo personální; slabší vlastnosti: pouze jedno z biografických dat (datum narození a úmrtí), oblast působení, typ publikací, ke kterým se autor váže (knihy, filmy, hudebniny,...), jazyk, nakladatel, dílčí názvy děl, datum publikování, země působení, autorská role. Při vytváření vyššího autoritního záznamu byly údaje získávány z autoritní i bibliografické báze. Celkem bylo spojováno celkem DDB jmen s LC jmen. Spojeno bylo celkem záznamů [BENNET, 2006b]. 67

69 Linking Retrospective Files Obrázek 15 - Grafické znázornění vytváření VIAF databáze ze záznamů DDB a LC (OCLC) [BENNETT 2006b] 5.4 Propojování a prohledávání autoritních souborů (LEAF) Projekt Propojování a prohledávání autoritních souborů (Linking and Exploring Authority Files, LEAF) [Consoreium LEAF, 2001] byl řešen od roku 2001 do roku Byl podpořen Evropskou unií, v rámci programu Technologie pro informační společnost (Information Society Technologie), 5. rámcového programu pro vědu a výzkum Evropské komise. [KAISER, 2003], Ve svých řešeních navázal na projekt AUTHOR - viz kapitolu 5.2. Na jeho řešení se podílely následující instituce: Britská knihovna (British Library), Národní knihovna Portugalska (Biblioteca Nacional), britská firma Crossnet Systems Ltd., Německý literární archiv (Deutsches Literaturarchiv), Výzkumný ústav a dokumentační centrum rakouské filosofie (Forschungsstelle und Dokumentationszentrum für Österreichische Philosophie), německý Archiv Goetha a Schillera (Goethe- und Schiller-Archiv), francouzský Ústav současného publikování (Institut Mémoire de 1'Edition Contemporaine), rakouský Výzkumný ústav Joanneum Research (Joanneum Research - Forschungsgesellschaft), Národní univerzitní knihovna v Lublani (Narodna in Univerzitetna Knijžnica), Rakouská národní knihovna (Österreichische Nationalbibliothek), švédský Národní archiv (Riksarkivet), Státní knihovna v Berlíně (Staatsbibliothek zu Berlin), Univerzita v Bergenu - Filosofický informaěně-technologický výzkumný program (Universiteteti Bergen Forskningsprogram for humanistik informasjonsteknologi) 68

70 španělská Knihovna Univerzity Complutense v Madridu (Biblioteca de Universidad Complutense). Koordinátorem projektu byla Státní knihovna v Berlíně, technické řešení projektu zajišťoval ústav Joanneum Research v Rakousku. [KAISER, 2003], Projekt se snažil najít technická a technologická řešení kooperativní tvorby autoritních souborů, které jsou kvalitativním přínosem pro katalog knihoven, ale jejich tvorba je časově i intelektuálně náročná a drahá. V rámci řešení byl vytvořen centralizovaný repozitář autoritních záznamů získaných z lokálních národních databází různých paměťových institucí (knihovny, archivy), v různých datových formátech, zpracovaných podle různých pravidel zpracování a v různých jazycích. To vše se vzájemným propojením záznamů o téže autoritní entitě. Toto propojování bylo stanoveno nejen na úrovni propojování řetězců slov v záhlaví, jehož nespolehlivost projekt prověřil, ale i na bázi identifikačních čísel, případně identifikátorů autoritních entit, z jednotlivých lokálních systémů. Každý záznam v centrální databázi po přijetí obdržel své stálé identifikační LEAF číslo [KAISER, 2003], Tato identifikace záznamu v systému pomocí ukládání identifikačních čísel ze systému jiného je i jedním z principů kooperačního projektu NACO - viz obr.jl3. Instituce, které do projektu vstupovaly, již měly zkušenosti s kooperativními projekty tvorby autoritních souborů na principu internetových služeb (např. Britská knihovna je účastníkem programu NACO) nebo v rámci uzavřených počítačových síti (německý projekt Osobní jména (Personennamendatei) Německé knihovny ve Frankfurtu nad Mohanem)) [KAISER, 2003]. Některé instituce zapojené do LEAF vstupovaly do projektu jako správci souborných katalogů (např. souborný katalog Kalliopé spravovaný Státní knihovnou v Berlíně shromažďuje záznamy od 100 dodavatelů). Projekt využil zkušeností kooperativního projektu OCLC, Kongresové knihovny a Německé knihovny Virtuální mezinárodní autoritní soubor (The Virtual International Authority File, VIAF). Pro potřeby projektu LEAF byl z tohoto projektu převzat program pro propojování záznamů téže entity a řešení aktualizace databáze na principech OAI-PMH [KAISER, 2003]. Projekt si kladl tři základní cíle [WEBER, 2004, s. 229]: 69

71 Podporu kvalitní tvorby katalogů s použitím principu využití národních lokálních autoritních databází (personální autority, korporativní autority, předmětové autority). Sdílení a kooperativní tvorba autoritních souborů mezi paměťovými institucemi různého typu - (knihovny, muzea, archivy). Zkvalitnění vyhledávacích možností databází budovaných paměťovými institucemi. Jedním z principů řešení projektu byla podmínka, že v centrální databázi po uložení nebudou ztraceny žádné údaje, které záznam obsahoval v lokálním systému. Řešitelé projektu si stanovili podmínku, že výsledek rešerše v centrálním systému musí přinášet uživateli výsledky vy vyšší kvalitě než při vyhledávání v lokálním systému. Dalším požadavkem bylo, aby slučování a propojování záznamů probíhalo automaticky [WEBER, 2004, s. 231]. Jedním z úskalí řešení projektu byla nejen nekompatibilita formátů záznamů (MARC, MAB2, archivní formáty dat a lokální formáty), ale i rozdílný přístup zpracovatelů lokálních autoritních záznamů vyplývajících z rozdílné metodiky a pravidel [KAISER, 2003], Situaci nejlépe ilustruje obr. 16, kde je porovnán formát personálního záznamu LEAF databáze se strukturami katalogu Výzkumného ústavu a dokumentačního centra rakouské filosofie, Státní knihovny v Berlíně a Rakouské národní knihovny [WEBER, 2004, s. 231]. 70

72 I.KAF element FDÖP SBB ONB Leaf.Local ID number FDÖP-NrAuior 150 ZKA* Num m er 000*8680 National Authority Record ID PND-Nummcr 11X Leaf Main heading Ehrcnfcls. Christian Freiherr von Fhrcnfels. Christian von Ehrenfels. Christian von 1 c a f O ther Name Fhrenfcls, Maria Christian Julius Leopold Karl von (See-R efer cnee) Leaf Other Name Ehrcnfels. Christian Leaf.Date o f birth 3J.0o.IK Leaf Date <>l death X Leaf. Place o f bmh Rodaun (Wien) Rodaun (Wien) Leaf.Place of death I.Khtenuu Lichtcnati (NÖ) Lcaf.Place o f flourishing W ien. Prac Leaf. Nationality AT Leaf. Profession Philosoph Leaf. Profession, non standardized Lcaf.C urrii ulum Philosoph Curriculum : Sohn des Leopold von E hrcnfels und der K lothilde von C oith: besuchte von 1X die Realschule in Krem s a. d Donau: IS77: Studium an der H ochschule für B odenkultur in Wien, inskribierte im WS an der Philosophischen Fakultät der U niversität W ien Philosophie. G erm anistik und Geschichte, daneben auch juridische S tu d ie n :...:. Em eritierung, er hielt aber w eiterhin V orlesungen ah bis zum WS 1931/32. Freiherr. Professor: Prag. W ien-r odaun. Licht enau/nö (Wirkungsorte) O sterr. Philosoph. P sychologe und D ram atiker: B egründer der G esialtpuychologie. auch Philosophie der Mathematik Philosoph. Schriftsteller Freiherr Obrázek 16 - Porovnání formátu záznamu v projektu LEAF [WEBER, 2004, s. 231] Při aktualizaci dat pracuje systém metodou sklízení - harvesting, nové a aktualizované záznamy jsou pravidelně sbírány z lokálních databází do centrální databáze, kde jsou ukládány v jednotném výměnném formátu, který je odvozen od formátu XML EAC, metadatový formát Encoded Archival Context (EAC) ve formátu XML. Tento formát, jehož prezentace je dostupná na internetu [Encoded Archival Contex Working Group, 2004], vytváří mezinárodní pracovní skupina EAC Working Group. Beta verze metadatového formátu Encoded Archival Context Tag Library byla projektována pro projekt LEAF. Tento formát je navržen tak, aby dokázal spojit data z bibliografických formátů a formátů archivních, především formátu Mezinárodní standard pro archivní autoritní záznam korporace, osoby a rodiny (International Standard Archival Authority Record fo r Corporate Bodies, Persons and Families, (ISAAR(CPF)), jehož rozvoj je podporován Komisí pro standardy popisu Mezinárodního výboru pro archivy, (International Council on Archives Committee on Descriptive Standards). Formát EAC má stanovenou tabulku prvků (elements) a vlastností prvků (attributes). Každý záznam se musí skládat z povinné části uvedené prvkem <eacheader>, který obsahuje administrativní údaje a části uvedené prvkem 71

73 <condesc>, Prvkem <identity> je uvedena část týkající se propojení záznamu autoritní entity na další záznamy uložené uvnitř databáze nebo v okolním prostředí (např. internetová stránka s portrétem osobnosti). Vztahy mezi jednotlivými elementy lze vyjádřit na úrovni nadřazené nebo podřazené a souvisejícího (rovnoprávného) vztahu. V podrobném popisu každého elementu formátu EAC je vždy uveden název, kód označující element ve formátu a stručná charakteristika obsahu pole i výčet elementů, které v něj mohou být vnořeny nebo se kterými je možný jejich výskyt. V popisu elementu je také uvedena vazba na směrnice archivní nebo bibliografické, které popisují prvek (např. GARR) viz obr. 16, 32. <bioghist> Biography or History A concise essay or chronology that places the corporate body, person or family in its historical context. Includes significant information about the administrative history of a corporate body, or the life of an individual or family. The <bioghist> may contain just text in a series of Paragraphs <p>, and/or a Chronology List <chronlist> that matches dates and date ranges with associated events. <bioghist> is recursive (i.e.. the element is available within itself) to facilitate the use of multiple headings with subdivided descriptions for complex collections, and to enable EAC markup to be used for a variety of output. The <bioghist> element may also be nested to designate a portion of the essay or chronology that might be extracted as a subfield in another system. M ay contain: address, bioohist. blockquote, chronlist. didentifier. head, list,. table May occur within: bioohist. desc Attributes: j : «IMPLIED. NMTOKEN l: «IMPLIED. ID Example: References: ISAAR/CPR2: GARR: PA History ii) Information note Historik Obrázek 17 - Popis prvku metadatového formátu EAC životopis nebo historie [uloženo ] V příkladech aplikace formátů jsou uvedené popisy autoritních entit personálních a korporativních ve formátu XML, viz obr. 17, a návěšťovém zobrazení. Požadavkem projektu bylo umožnit uživatelům zobrazit jakýkoli záznam z databáze v různém autoritním formátu bez ohledu na to, jaký byl vstupní formát záznamu. Tyto zobrazovací formáty byly pojmenovány s přídavkem jako (MARC 21-like, UNIMARC-like, MAB2-like). Tato funkce je natolik potřebná, že řešitelé projektu k jejímu definování přistoupili navzdory tomu, že automaticky generovaný formát nedosahuje kvality původního záznamu [KAISER, 2003], 72

74 ceac type="persname > -<eacheader type='p statuss'draff Iangencoding=lso639-2b' scriptencoding="isol5924 dateencoding="iso8601' countryencoding='iso3166-1' ownerencoding=1sol55h'> <eacid syskey= example04' system^'vau" countrycode= US' ownercode="vau">us::vau::example04</eacid> -<mainhist> -<mainevent maintype="createll> <name>daniel Pitti.</name> <maindate calen0ar="gregorian' normal=' l> M a y 1 1,2001</mamdate> <maindesc>manually created record from LC sample set.í/m aindeso </mainevent> </mainhist> -<languagedecl> <language languaqecode='eng' scriptcode= latn">english Ir Latin script.«,language) </languagedecl> -<njedecl> <rule id=>aacr*>anglo-american Cataloging Rules.</rule> <rule id='aacr2 >Anglo-American Cataloging Rules, Second Edition.</rule> </ruledecl> -<sourcedeci> -<source id='lcnaf syskey= n system=,lcnaf > <tltle linktype=,simple'>library of Congress Name Authority File, n </title> <sourceinfo>garst, D. S. Sitting Bull, 1946.</sourceinfo> </source> </sourcedeci> </eacheader> -<cordesc> -<identity> -<pershead rule='aacr2 authorized='vau" languagecode='eng' scriptcode=,latn"> <part type=forename,>sittlng Bull, </part> <nameadd type= tltle ')Chlef of the Sloux</nameadd> </pershead> -<pershead ru!e="aacr' languagecode='eng" scnptcode^latn") <part type="forename >Sitting Bull, </part> <nameadd type="title">dakota chief</nameadd> </pershead> -<pershead ruie='aacr2 scnptcode='latn'> <part :ype= forename >Tatanka Yotanka, </part> <nameadd type="title*>chief of the Sloux</nameadd> </pershead> -<pershead rule="aacr2 scrcptcode='latn'> <part type=forename">tatanka Iyotake, </part> <nameadd type= title >Chief of the Sioux</nameadd> </pershead> -<nameadds> <existdate scope= begin-end ;:ni='dosedspan'' era="ce" caiendap'gregorian1 nonnal=" 1831/1890 *> O</0sistdate> </nameadds> <sourceref sourceref=lcnaf/> </identity> </condesc> c/eac> Obrázek 18 - Záznam auto řitní entity Sedící Býk ve formátu XML-EAC [uloženo ] 73

75 Externí systémy mohou spolupracovat s LEAF prostřednictvím protokolu Z39.50, identifikace záznamu je nastavena přes lokální identifikační číslo nebo identifikační číslo LEAF [KAISER, 2003], Řešení rozhraní databáze bylo navrženo v souladu s virtuálním katalogem MALVÍNĚ, který byl vytvořen v rámci evropského projektu Integrovaný síťový přístup k časopisům a dokumentům v Evropě (Manuscripts and Letters Via integrated Network in Europe). Řešitelé projektu LEAF se přímo hlásí k návaznosti na řešení projektu MALVÍNĚ. [WEBER, 2003, s. 229]. MALVÍNĚ je souborný virtuální katalog pro přístupy k historickým fondům paměťových institucí: Projektu se zúčastnily: Univerzitní knihovna Complutense v Madridu, Národní knihovna Portugalska, Britská knihovna, Německý literární archiv, Výzkumný ústav a dokumentační centrum rakouské filosofie, Ústav současného publikování, Rakouská národní knihovna, Státní knihovna v v Berlíně, Švýcarská zemská knihovna. Projekt byl řešen v rámci 4. rámcového programu Evropské unie Telematika pro knihovny (Telematicts fo r Libraries) v letech Nabízí řešení centrálního zpřístupnění dat vytvořených v různých formátech a podle různých pravidel pro různé typy paměťových institucí. V rámci projektu byla navázána širší spolupráce mezi institucemi, které se problematikou tvorby autoritních souborů zabývají. Otestováno bylo technologické řešení projektu, demonstrační databáze zatím není volně přístupná (pouze pro registrované účastníky projektu). Jutta Weberová [2004, s. 235] uvádí shrnutí poznatků a závěrů, které učinili řešitelé projektu v posledním roce řešení a které by mohly být i výchozími poznatky pro případné navazující projekty. Informace získané o jedné osobě z lokálních systémů musí být zobrazeny společně. Všechny informace získané k jedné osobě musí být porovnány. Sada údajů, které se mají uvádět do autořitního záznamu osoby by měla být standardizována. 74

76 Jedna instituce může mít prospěch z práce jiné instituce. Šance pro úspěšné vyhledání záznamu o autoritní entitě úměrně narůstá s každým jednotlivým záznamem nebo údajem, který je přidán do centrální databáze. Instituce, které z různých důvodů mají horší podmínky pro vytváření detailních záznamů mohou těžit z práce institucí s podmínkami lepšími. Malé instituce mohou spolupracovat za stejných podmínek jako velké instituce, bez jakýchkoli prvků diskriminace. Záznamy jsou přístupné každému volně. Nové a přidané údaje jsou přínosem i pro uživatelskou veřejnost. Účast v projektu LEAF bude volně dostupná všem zájemcům a bezplatná. Navíc tzv. uživatelské prostory umožní registrovaným uživatelům ukládat si vlastní poznámky (anotace) a opětovně pracovat s výsledky rešerší provedených v centrální databázi LEAF. Centrální mezinárodní databáze autorit podpoří kvalitu lokálních národních souborů. 5.5 Záznamy o autorech v databázi Scopus Databáze Scopus je článková a citační databáze orientovaná na přírodní vědy / a medicínu. Je vyvíjena firmou Elsevier a mimo články z časopisů vydávaných tímto nakladatelem obsahuje i články jiných nakladatelství, patenty, dokumenty volně A>, dostupné v síti internetu [NOVÁ, 2005]. Citační databáze představují kvalitativně vyšší formu bibliografické databáze a jejich vytváření v prostředí automatizovaných systémů umožňuje širokou škálu vytváření nových vazeb mezi uloženými záznamy článků. Jedním z problémů bibliografických databází je nepřesná identifikace autorů článků. Pokud je jejich 75

77 identifikace založena pouze na jméně nebo jeho zkratce. Databáze Scopus obsahuje samostatnou část nazvanou Author Identifíer [Scopus, 2006, s. 4], Záznamy o autorech obsahují tyto údaje: Jméno ve formě, v jaké se vyskytuje v autorských údajích článků (např. ve formě příjmení, iniciály dalších jmen), další varianty jména, identifikační číslo záznamu autora v databázi Scopus, poslední publikovaná afiliace 'r~nťno ( instituce, ve formě uváděné v článcích), město a země sídla, oblast působení, spoluautoři. Záznam autora obsahuje též počty záznamů s vazbou na autora (autorství textu, autorství citované práce, počet dokumentů vyhledaných v databázi Scirus). Při vytváření záznamů o autorech spolupracuje firma Elsevier i s knihovnami a akademickými pracovišti [CLAY, 2006], Databáze je vytvářena ve struktuře vlastní pouze databázi Scopus, tedy bez vazeb na existující standardy. Záznamy o autorech není možné sdílet pro účely vyhledávání databázích jiných producentů. Pracnost a z ní plynoucí náklady na vytváření záznamech o autorech dovedla firmu Elsevier Krti Ko^<v'n k tomu, že spolupracuje i s knihovnami.. tato spolupráce může přinést výhodnější podmínky při využívání databáze Scopus. Při této spolupráci nesou nijak využívány existující autoritní databáze. Jedním z důvodů může být i striktní náhled anglo-amerických knihoven na autoritní databáz- jako na zdroj pro ověření záhlaví, nikoli databázi faktografickou. When reviewing your results... You can be confident that the name variations of the same author are grouped together. SCUPUS OuirtSaort. j MakeAuHvwSelection!! 1 an Nan.* 1natal* or 1irit Nam : P... ' *»»* > I LuttU) * r *»r Paq» Afiliation C<9* [i o f S ibjj [j Ajtu Uwvaruty, Oapt of C4»«Urtnc% and Gyneccic^y, Smwoo, Sou SCC3PUS Find out. Obrázek 19 - Z firemní prezentace firmy Elsevier - databáze Scopus - funkce Scopus Author Identifier [uloženo ] 76

78 6. Kooperativní tvorba a využívání souboru národních autorit 6.1. Průběh projektu V roce 2001 bylo v NK ČR započato řešení projektu Kooperativní tvorba a využívání souborů národních autorit [Národní knihovna České republiky, 2001b]. Jeho cílem je zefektivnění budování národní autoři tni databáze na principech sdílené katalogizace. V roce 2001 se do projektu mimo NK ČR - oddělení národních jmenných autorit zapojily i Moravská zemská knihovna, státní vědecké knihovny v Olomouci, Hradci Králové, Kladně, Liberci, Plzni, Národní lékařská knihovna, okresní knihovny v Havlíčkově Brodě, Knihovna F. Bartoše ve Zlíně, Městská knihovna v Praze, Knihovna J. Mahena v Brně, Knihovna K. Dvořáčka ve Vyškově, Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy v Praze (správce souborného katalogu University Karlovy), Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci (správce souborného katalogu University Palackého). V průběhu dalších let se do projektu zapojovaly další knihovny. Spolupráce se v první fázi týkala pouze záznamů o personálních autoritních entitách, od roku 2002 i záznamů korporativních a od roku 2005 záznamů geografických autoritních entit a formálních deskriptorů. Z hlediska metodiky tvorby autoritních záznamů pro entitu věcný termín není vhodný online způsob ukládání záznamů do centrální národní databáze. Členové pracovní skupiny pro věcný popis, odborníci z ústředních specializovaných a krajských knihoven mohou navrhovat nové věcné termíny prostřednictvím webového formuláře. Pracovníci NK CR tyto návrhy zpracovávají do nového záznamu nebo vytvoří na základě návrhu odkaz do již existujícího záznamu. Účastníkem národního kooperativního projektu se může stát kterákoli knihovna v ČR, která je ochotna respektovat standardy, které pro projekt stanovuje NK CR. Záznamy musí být ve formátu MARC 21 nebo UNIMARC, zápis údajů do polí podle pravidel AACR2 a národních specifikací. Do systému mohou přispívat knihovny samostatně nebo může být zaregistrován souborný katalog. Vždy je však nutné na straně přispívající organizace stanovit odpovědného pracovníka, který ručí za kvalitu záznamů pracoviště a účastní se setkání pracovní skupiny projektu. Účast v projektu je zcela bezplatná, naopak knihovny účastí v projektu získávají možnost 77

79 získat dotaci v rámci příslušného programu projektu VISK 9, viz kapitolu 6.2. Veškeré metodické materiály potřebné ke spolupráci jsou volně přístupné na webovém sídle projektu [Národní knihovna České republiky, 2001b]. Oddělení národních jmenných autorit NK ČR poskytuje knihovnám, které chtějí v systému pracovat, konzultace (telefonické, ové nebo osobní). Školení pro nově přistupující knihovny jsou pořádána formou školení školitelů, lokální supervizor pak zabezpečuje další školení pro své kolegy, kteří se na tvorbě autoritních záznamů také podílejí. Před přistoupením k projektu je třeba, aby každý pracovník, který bude ukládat záznamy do centrální národní databáze, měl přidělenou osobní identifikaci vůči Z39.50 serveru (tj. login a heslo). Jednotlivé knihovny jsou identifikovány pomocí sigel, značek, které mají přidělené knihovny v rámci kooperace v souborném katalogu a dalších projektech. Značky jsou shromažďovány v databázi NK ČR Adresář knihoven a informačních institucí v ČR [Národní knihovna České republiky, 2004a], Pokud jsou pracovníci knihovny vyškoleni a pracoviště je po technické i organizační stránce připraveno ke spolupráci, oznámí tuto skutečnost lokální supervizor oddělení jmenných národních autorit NK ČR. Supervizor národního souboru přednostně zkontroluje zhruba padesát prvních záznamů, které tato nově přistupující knihovna vyprodukujcj a sdělí k nim své připomínky. Pokud knihovna, která již pracuje v systému delší dobu, vytvoří záznam, u kterého si není jista, z d aje zcela v pořádku nebo který je z jejího pohledu problematický, oznámí tuto skutečnost supervizorovi národního souboru a on opět přednostně tento záznam upraví. Knihovny mají možnost zpětně kontrolovat, jak byly jejich návrhy upraveny po schválení záznamu v procesu změny statusu. Problematicky se tato důležitá zpětná vazba získává u záznamů personálních autoritních entit, kde je z důvodu nízkého počtu pracovníků oddělení a vysokého počtu zasílaných záznamů, kontrola s delší prodlevou. Supervizor národního souboru jmenovitě knihovnu upozorňuje pouze na zaslání duplicitního záznamu, protože tato hrubá chyba v rámci kooperace může způsobit uložení různých záznamů jedné autoři tni entity do lokálních katalogů a šíření v rámci celé ČR. Na méně významné chyby (např. formulace biografické poznámky) upozorňuje supervizor pouze v případě častějšího opakování. 78

80 V kooperativním systému bylo k zapojeno celkem 40 knihoven viz kapitolu 6.5. Ze statistik, které jsou vystaveny na internetové stránce Účastníci kooperačního projektu přes Z39.50 server [Národní knihovna České republiky, 2002c] a které uvádí reálné počty záznamů odeslaných do centrální databáze k danému dn^ však vyplývá velmi nevyrovnaný počet zasílaných záznamů. Pro porovnání významu projektuje důležitým ukazatelem také četnost využití národního souboru. Obr. 20 ukazuje, jak často byl během katalogizace použit autoritní záznam z národního souboru v porovnání s celkovým počtem autoritních záznamů v lokální databázi. Nejvyšší počet využití je patrný u knihoven, jejichž fond je tvořen současnou českou knižní produkcí. mmu. Procentuální užitečnost báze národních autorit pro katalogizační praxi jednotlivých knihoven (roční průměr za r. 2004) Í7U7D RílU. - ynni, - finty. - «nu, _ 4U7d 'in u?niw, -- mul niu, i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i i V a - ** Obrázek 20 - Statistický graf počtu stažených záznamů do lokálních b ází, autor Zdeněk Bartl [uloženo ] Knihovny, jejichž fond tvoří české knihy, využívají často při katalogizační práci záznamů, které vytvořily velké knihovny s právem povinného výtisku. Pro doplnění národního souboru NK ČR žádá knihovny, aby při čištění svých autorských rejstříků vytvářely nové záznamy o autorech, kteří v národním centrálním souboru chybějí, tedy zpracování autoritních záznamů retrospektivní formou. To je jedna

81 z forem, jak by měly i knihovny, které aktuálně nemusí nové autoritní záznamy vytvářet, přispívat do národního souboru. Nízký počet nově vytvářených záznamů může být jedním z důvodů nepřidělení dotace v programu VISK 9, viz kapitolu 6.2. Na konci roku 2005 bylo v národní autoritní databázi uloženo celkem záznamů, z toho personálních, korporativních autoritních záznamů. Roční přírůstek za rok 2004 činil záznamů, z toho personálních, korporativních autoritních záznamů. Supervizor národního souboru zrušil záznamů především z důvodu zaslání duplicit [Národní knihovna České republiky, 2006, s. 3]. V roce 2005 NK ČR získala registraci databáze národních autorit ve smyslu Zákona o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů 101/2000 Sb., viz obr. 21. Databáze obsahuje mnoho údajů o současně publikujících osobách. V rámci této registrace je NK ČR povoleno vystavovat osobní údaje osob, které byly získány osobním sdělením nebo z veřejných zdrojů (např. životopis autora uveřejněný v knize). Touto registrací byla odstraněna další bariéra, která by mohla ohrozit další řešení projektu a budování databáze. 80

82 Přehledová sestava - Registrace Správce: IČO: Druh osoby: Právnická Reg.číslo správce: Název: NÁRODNÍ KNIHOVNA ČESKÉ REPUBLIKY Ulice: KLEMENTINUM ČP: 190 Obec: PRAHA 1 PSČ: Registrace: Datum registrace: Platnost Do: Účel jiné: Zdroje jiné: Registrační číslo: 002 Účel - V rámci souhlasu subjektu údajů - Vědecká činnost Kategorie subjektů údajů Osoby s jiným vztahem k oznamovateli Osoby bez vztahu k oznamovateli Kategorie osobních údajů Adresní a identifikační údaje Zdroje osobních údajů Přímo od subjektu údajů Z veřejných zdrojů Příjemce nebo kategorie příjemců Právnické osoby Fyzické osoby V České republice V zahraničí Předpokládané přenosy do jiných států ANO - opakovaný Propojení na jiné správce nebo zpracovatele NE Obrázek 21 - Registrace NK ČR pro shromažďování a zpřístupňování osobních údajů o autoritních entitách. Kopie z registru Úřadu pro ochranu osobních údajů [uloženo ] V oblasti mezinárodní spolupráce se podařilo NK ČR navázat kontakty s katalogizačním oddělením Kongresové knihovny, kde jsou konzultovány některé problémy české metodiky, např. způsob ukládání internetových adres do záznamu [ŘÍMANOVÁ, 2005], Zahraniční kontakty navazuje oddělení národních jmenných autorit NK až v posledních letech, kdy již je tvorba českého národního autoritního souboru 81

83 v rutinním provozu a česká strana může zahraničním kolegům nabídnout nejen kvalitní zdroj pro ověřování národních autoritních záznamů, ale také zkušenosti z oblasti budování a provozu kooperativních systémů. V roce 2004 se Z. Bartl zúčastnil spolu s odborníky z Kongresové knihovny a Státní knihovny v Berlíně semináře pořádaného Ruskou státní knihovnou v Moskvě, kde prezentoval výsledky českého projektu [BARTL,2006A]. Domnívám se, že pro český projekt je velmi výhodné navázat spolupráci také se správci národních autoritních souborů v ostatních slovanských zemích, protože některé problémy, které jsou v ČR řešeny, vyplývají i ze specifik českého jazyka. V roce 2006 se uskutečnila schůzka supervizorů [BARTL, 2006b], na té byly shrnuty nom»počiny v autoři tni databázi. Jedná se vyváření autoritních záznamů typu autor-název. V první etapě tyto záznamy vytváří pracovníci jmenného popisu NK ČR, možnost spolupracovat dostanou další knihovny až v průběhu roku NK ČR nabídla možnost uspořádání školení k této problematice. Soubor národních autorit navázal spolupráci s Wikipedií, kdy jména autorů s hesel Wikipedie jsou provazovány bibliografickými záznamy příslušných knih. V rámci diskuse se otevřela otázka dalšího rozvoje národního souboru autorit, a rozšíření bibliografické funkce - ověřování záhlaví katalogizačního záznamu o faktografické údaje. Spolupráce NK ČR s dalšími paměťovými institucemi (archív, muzea) je jedním z argumentů pro tento odklon od anglo-amerického vývoje Dotační program Veřejné informační služby knihoven (VISK) Pro rozvoj kooperačního systému budování národního autoritního souboru měl zásadní význam dotační program Veřejné informační služby knihoven (VISK). Prvním ročníkem řešení projektů VISK byl rok Základním cílem programu byla inovace veřejných informačních služeb knihoven na bázích informačních technologií (ICT) [RICHTER, 2000, s.16]. Program navázal a nahradil dotační program Ministerstva kultury ČR Rozvoj informačních služeb knihoven f RISK). Cílem programu bylo zkvalitnění a zjednodušení možností českých občanů k informačním zdrojům. Zástupcům knihoven, především členům Ústřední knihovnické rady (ÚKR, Poradní skupina Ministra kultury složená ze zástupců 82

84 několika knihoven s celostátní působností.) a předsednictvu Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR (dále SKIP) se podařilo přesvědčit zákonodárce 0 tom, že podporou rozvoje výpočetní a komunikační techniky v knihovnách na všech úrovních budou odstraněny bariéry bránící svobodnému přístupu k informacím. Vyhlášení programu se opíralo o usnesení vlády ke Strategii účinnější státní podpory kultury, vydané v roce 1999, Státní informační politice, vydané v roce 1999; Koncepci státní informační politiky ve vzdělání, vydané v roce 2000 a. Akčnímu plánu realizace státní informační politiky pro období do konce roku 2002, vydanému v roce Program VISK je zaměřen svými cíli do různých okruhů činnosti knihoven. V oblasti zpracování fondů je cíl formulován takto: Zpřístupněním katalogů knihoven v prostředí internetu rozšířit a zkvalitnit přístup místních i vzdálených uživatelů ke knihovním fondům a informačním zdrojům v knihovnách ČR bez ohledu na místo jejich uložení [RICHTER, 2000, s. 17]. V oblasti spolupráce knihoven bylo mimo jiné stanoveno: Zlepšit vzájemnou kooperaci knihoven v oblasti získávání, zpracování a sdílení informačních zdrojů. Racionalizovat zpracování knihovních fondů v knihovnách ČR poskytováním služeb sdílené katalogizace a redukovat objem primární katalogizace při retrospektivním 1souběžném zpracování knihovních fondů [RICHTER, 2000, s. 17]. Pro program byly naplánovány finanční prostředky až do roku 2003, po této lhůtě stanovené při vyhlašování programu se podařilo jeho trvání prodloužit. Program byl vyhlášen i pro rok Financování programu VISK probíhá v závislosti na ročním rozpočtu stanovaném vládou. To znamená, že i když jsou prostředky plánované, nelze až do vyhlášení programu s finančními prostředky napevno počítat [Osud programu, 2001], Po ukončení první etapy programu ( ) bylo zjištěno, že program byl dotován pouze 45 % přislíbené částky [Česko. Úřad vlády, 2004, s. 32], Program VISK má 9 podprogramů [RICHTER, 2000, s ]. 1 Koordinační centrum programu VISK, 2 Mimoškolní vzdělávání pracovníků knihoven, 83

85 3 Informační centra veřejných knihoven - ICEKNI, 4 Digitální knihovna a archiv pro informační služby knihoven, 5 Národní program retrospektivní konverze katalogů knihoven v ČR RETROKON, 6 Národní program digitálního zpřístupnění vzácných dokumentů Memoria Mundi Series Bohemica, 7 Národní program mikrofílmování a digitálního zpřístupňování dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru - Kramerius, 8 Elektronické informační zdroje, 9 CASLIN - Souborný katalog ČR : rozvoj a provoz V roce 2000 byla problematika národního souboru autorit řešena spolu se souborným katalogem ČR v projektu Rozvoj CASLIN - Souborný katalog ČR: Implementace protokolu Z39.50 a kooperativní zpracování souborů autorit.. Během řešení projektu se ukázalo, že souborný katalog a databázi národních autorit není vhodné řešit stejnými technologickými postupy. V projektu bylo navrženo řešit souborný katalog vlastním aplikačním programem, protože systém Aleph neměl v roce 2001 implementován protokol Z39.50 ve verzi 3., která umožňuje aktualizaci databáze. Navržené řešení pro souborný katalog počítalo s vytvářením kopie báze národních autoritních záznamů. Spolupráce knihoven byla postavena na principech homogenního softwarového prostředí. Oddělení národních jmenných autorit prosazovalo variantu řešení respektující heterogenní prostředí, viz kapitolu 6.3. V roce 2001 se podprogram VISK 9 rozdělil na dva programy - I. Rozvoj CASLIN - Souborného katalogu ČR a LI. Kooperativní tvorba a užívání souborů autorit. Organizace projektu VISK 9 je v kompetenci Ministerstva kultury ČR, odboru, který je pověřen agendou knihoven. Program je vyhlašován formou oznámení do elektronické konference KNIHOVNA a vystavením podmínek pro přihlašování 84

86 projektů na internetové prezentaci projektu VISK ( Každý podprogram má svou vlastní prezentaci. Internetová stránka programu VISK 9 ( CASLIN-Rozvoj Souborného katalogu CASLIN a souboru národních autorit obsahovala v únoru 2006 dokument s podmínkami výběrového řízení pro rok Tento dokument obsahuje přesné instrukce k podání žádosti. K němu přísluší formulář Žádost nestátní neziskové organizaci o státní dotaci na rok Formulář je ve formátu rtf a po vyplnění jej knihovny zasílají poštou na Ministerstvo kultury ČR. Další dokumenty na stránce programu se týkají řešení projektů v předchozích letech (Formulář a pokyny pro vyúčtování dotace za rok 2005). Na stránkách je vystaven seznam členů hodnotitelské komise. Členy jsou významné knihovnické osobnosti a zástupci dodavatelských softwarových firem působících v knihovnickém prostředí. Odborným garantem programu je Z. Bartl. Knihovny, které se rozhodnou podat žádost o dotaci v tomto programu, mohou s odborným garantem programu konzultovat případné nejasnosti. Jednou ze základních podmínek přidělení dotace je finanční spoluúčast knihovny na projektu v rozsahu minimálně 30 % celkových nákladů. Dalšími podmínkami přidělení dotace je spolupráce knihovny na budování národního autoritního souboru, a to zcela podle pravidel určovaných koordinátorem projektu, oddělením národních jmenných autorit NK ČR. Tato spolupráce by měla pokračovat po ukončení dotovaného projektu, splnění této podmínky je předmětem věcných kontrol v následujících letech. Velmi omezující podmínkou je čerpání finančních prostředků přidělených dotací v daném roce. Výsledky výběrového řízení jsou známy obvykle na konci prvního čtvrtletí roku, finanční prostředky na účet knihoven řízených subjekty mimo rezort Ministerstva kultury ČR přichází s cca dvou-tříměsíčním zpožděním od data vyhlášení výsledků. Rozpočtová pravidla knihoven neumožňují zálohové financování projektu. Z tohoto důvodu je nutné, aby knihovny při podávání projektu počítaly s dobou reálného řešení cca šesti měsíců. Vletech [Zápis zjednání, 2005] byly knihovnám přiděleny v rámci dotace prostředky na zakoupení klienta Z39.50 pro lokální systém' mzdové prostředky a prostředky na úhradu služeb týkajících se práce s lokálními 85

87 autoritními databázemi (čištění rejstříků jmen autorů v bibliografických záznamech, porovnávání lokálních autoritních souborů se souborem národním a vytváření nových návrhů autoritních záznamů). Mezi důvody vyřazení projektů bylo uvedeno: nadsazené, nereálné a nedokladované finanční požadavky na nákup klienta Z39.50, jasná snaha knihovny zaměstnávat při práci na projektu vlastní zaměstnance v rámci jejich řádné pracovní doby, formální nedostatky projektu. V dalším kole rozhodování byly požadované finanční dotace kráceny z důvodu nízkého podílu zasílaných autoritních záznamů do centrální databáze, požadavky na nákup nespecifikovaného drobného hospodářského majetku, poplatky za internet, nákupy software, mimo klienta Z39.50, náklady na koordinaci projektu apod. Nejvyššími dotacemi v projektu je podporováno centrum projektu v NK ČR, které z této dotace hradí služby externích spolupracovníků, programátorské práce a odměny lektorům. Během řešení projektu má knihovna možnost změnit původní zadání projektu, povolení je v pravomoci Ministerstva kultury ČR. Po ukončení projektuje příjemce dotace povinen k určitému datu zaslat na Ministerstvo kultury ČR doklady o využití dotace, finanční spoluúčasti na projektu a slovní zhodnocení projektu. Odborný garant programu provádí zhruba jeden až dva roky po uplynutí řešení projektu kontrolu věcného plnění cílů programu. Přestože částky, které knihovny v rámci programu VISK 9 získají, nejsou vysoké, pohybují se řádově kolem Kč (vyjma národního centra v NK ČR), představují významnou stimulaci pracovišť ke spolupráci s oddělením národních jmenných autorit NK ČR Technické řešení projektu Projekt Kooperativní tvorba a využívání souboru národních autorit ve svém technickém řešení navázal na již aplikované postupy v rámci vytváření souboru v.... autoritních záznamů v NK CR. Jedním z principů, který je patrný z vývoje technického řešení od roku 1996 do současnosti, je rozhodnutí vytvářet, spravovat a zpřístupňovat autoritní soubor v AKS Aleph, tedy v systému, ve kterém jsou spravovány i bibliografické a faktografické databáze NK ČR [např. Národní knihovna, 2004a,b,c,d]. Toto homogenní řešení umožňuje, aby propojení mezi oběma typy databází bylo na optimální úrovni, včetně okamžitého sdílení změn v obou databázích. 86

88 Přístupové rejstříky bibliografické báze v Aleph obsahují všechna, preferovaná i nepreferovaná, záhlaví ze záznamu autoritní entity. Technické řešení systému spolupráce na vytváření národního autořitního souboru bylo vyvinuto na začátku 21. století a v současné době patří mezi rutinní systémy v rámci české katalogizační praxe. Parametr umožnění kooperace v tomto systému je jednou z podmínek, které jsou kladeny na funkčnost knihovnickoinformačních systémů při výběrových řízeních na zakoupení AKS v ČR. Základem technického řešení projektu Kooperativní tvorba a využívání souboru národních autorit je aplikace protokolu Z39.50, který je standardizovaný normou ISO [ANDREJČÍKOVÁ, 2000], Protokol Z39.50 vznikl v sedmdesátých letech 20. stol. z iniciativy Kongresové knihovny, RLIN a OCLC. Jeho základním rysem je umožnění centralizovaného prohledávání více bibliografických, fyzicky samostatných databází, obvykle OPAC. Výsledky prohledávání všech databází jsou zobrazovány v jednotném rozhraní. Na straně prohledávaného katalogu musí být definovaný server Z39.50, na straně dotazujícího katalogu Z39.50 klient. Uživatel odešle dotaz v rozhranní jednoho katalogu a ve stejném rozhranní vidí zobrazeny i výsledky dotazu (vyhledané bibliografické záznamy) [ANDREJČÍKOVÁ, 2000]. Vývoj protokolu Z39.50 zabezpečuje Kongresová knihovna spolu s implementačními skupinami označenými jako ZIG (Z39.50 Implementors Group). Česká pracovní skupina ZIG je vytvořena při Státní technické knihovně v Praze a jejími členy jsou knihovníci a dodavatelé knihovnicko-informačních systémů. Při implementaci protokolu Z39.50 je nutné dodržovat dohodnutá nastavení tak, aby bylo možné prohledávat databáze bez znalosti struktury uložených dat. Pro aplikace použité přímo v prostředí knihoven byla stanovena sada vlastností (Attribut Set - Bib 1). Tyto vlastnosti definují množinu vyhledávacích prvků, použití operátorů při vyhledávaní, definování označení polí a podpolí, vyhledávaní podle izolovaných slov nebo frází. Výhodou protokolu Z39.50 je plná kompatibilita s komunikačním formátem MARC, možnost individuálního nastavení způsobu zobrazení výsledků vyhledávání. V případě potřeby lze nastavit volný nebo autorizovaný přístup k databázi. Z klient vysílá zároveň požadavek na vyhledávání na více serverů zároveň, čímž umožňuje minimalizovat čas na prohledávání [ANDREJČÍKOVÁ, 2000]. 87

89 Protokol může zajišťovat aktualizaci databází na základě jednotlivých dotazů, ale i na formu cyklického prohledávání databází podle předem nastaveného dotazu. Funkce protokolu mohou být implementovány do libovolného systému, který podporuje potřebné standardy. Definování protokolu způsobilo změny v technologii práce katalogizátorů, pracovníků meziknihovních výpůjčních služeb i tvůrců souborných katalogů a internetových portálů [ANDRÉJČÍKOVÁ, 2000]. Při implementaci protokolu Z39.50 v kooperativním projektu budování národní autoritní báze byla zdůrazněna možnost vstupu do lokální i vzdálené databáze v jednom rozhraní bez ohledu na to, v jakých programech jsou vytvářeny databáze centrální a lokální. Touto dobou byly všechny české kooperativní online projekty založeny na nutnosti pracovat ve stejném systému (např. společné prohledávání katalogů Univerzity Karlovy a Univerzity Palackého v AKS TINLIB (později nazván T-Series). Jak již bylo zmíněno, viz kapitolu 6.2, v roce 2000 byl projekt spolupráce knihoven v oblasti tvorby databází (souborný katalog a národní autoritní soubor) řešen společně. Již po prvním roce řešení projektu však bylo zřejmé, že se jedná o dva rozdílné okruhy problémů a lepších výsledků bude dosaženo odděleným řešením. Pro souborný katalog bylo zvoleno řešení dávkového přenosu souborů záznamů prostřednictvím FTP protokolu, ve výměnném formátu MARC. Při importu jsou využívány deduplikační programy, které zajišťují, aby se do databáze nahrál záznam každé bibliografické entity pouze jednou, z ostatních zasílaných záznamů jsou přebírány pouze údaje o lokaci. Případné úpravy zaslaných údajů (například údaj o vyřazení publikace z fondu) je zatím řešen formou oznámení mimo vlastní databázi. Online aktualizace údajů, pomocí internetových služeb, je zatím zprovozněna pro katalog periodik a adresář knihoven, a to prostřednictvím webového formuláře. Nastavení deduplikačního systému je jedním z nejvážnějších problémů současného budování souborných katalogů. I vlastnosti natolik přesné, jako jsou identifikátory ISBN nebo ISSN, se ukazují jako nespolehlivé, navíc v katalozích knihoven se stále nacházejí i nově objevují dokumenty bez této jednoznačné identifikace. Autoritní entity zatím své identifikátory nemají vůbec. V první fázi řešení projektu Kooperativní tvorba a využívání souboru národních autorit byla stanovena podmínka, že spolupráce musí být umožněna každé 88

90 knihovně, které provozuje knihovnický software s parametry stanovenými v rámci národní katalogizační politiky. V roce 2001 spolupracovaly knihovny formou zasílání souborů záznamů vytvořených v lokální databázi. Odstraňování duplicitních záznamů probíhalo při importu dat do centrální databáze. Ukázalo se však, že tento postup nepřináší odpovídající výsledky a také nebylo možné přijímat záznamy o autoritních entitách bez uvedení životních dat v záhlaví záznamu. Po přechodnou dobu bylo testováno ukládání upřesnění záhlaví formou slovního vyjádření oboru, kde autoritní entita působila (např. učitel ). Toto řešení se však také ukázalo jako nevhodné. Někteří autoři publikují souběžně ve více oborech a různé termíny použité pro označení jednoho oboru byly příčinou dalších duplicit. Problém vytváření duplicitních záznamů v národní databázi autorit je částečně ošetřen na serveru Z Tento server nedovolí uložení záznamu s totožným záhlavím, pokud právě v té chvíli byl záznam se stejným záhlavím na server odeslán. Poté, co záznam dostane přidělené identifikační číslo a je odeslán do centrální databáze, je již možné záznam odeslat. Tyto kontroly však nezamezí odesílání duplicit z důvodu nedostatečného prověření v centrální databázi před vytvářením nového záznamu. V roce 2002 byl v NK ČR implementován Aleph 500 verze 14, který neobsahoval protokol Z39.50 s funkcí pro změny v prohledávané databázi (update). Pro aktualizaci záznamů byl vytvořen speciální Z39.50 server s touto funkcí, který je při vstupech do databáze národních autoritních záznamů umístěn mezi lokální a národní databázi v Aleph. 89

91 Obrázek 22 - Schéma "Jak vzniká autorita" [BARTL, 2003]. Princip technického řešení, viz obr. 22, je založen na předpokladu, že existuje lokální autoritní databáze, ve které pracuje katalogizátor a centrální národní databáze. V lokální databázi jsou uloženy pouze záznamy o autoritních entitách, jejichž díla jsou uložena v lokálním katalogu, nebo v ní je uložena a pravidelně aktualizována kompletní národní databáze. Záznamy v lokální databázi a centrální databázi se musejí shodovat v určených polích. Záznamy na obou stranách mohou obsahovat i pole, která nejsou sdílena v rámci národního systému - viz tab. 13. Postup práce v kooperativním systému pro knihovny se shodným systémem, v jakém je spravována centrální databáze (Aleph), i se systémem odlišným, je graficky zobrazen, viz obr

92 NÁRODNÍ AUTORITY Schéma kooperačního syste'mu Národní knihovna ČR (AlcphSOO) B ib lio g ra fic k é řté /e (NKC.ANI SI.K K K I..ST T) K nihovny AlcphSOÓ BII) báze Knihovny s jiným i svstérr.v BIU liá/j. t...\ -(^^aialogizáicr^) <^ka;aiogizáu AUTházc A lupli kliwit A k-jil i k litvil A Mpl <k linril ni,l iliím ' kíii u m ín í mijihví/** 7. V)..10 kfk^na - ukládání 7.>0.10 kli:**!! - xt.-ihivři ií jir-r1^ysiťmy - nk 'swttnf zpracování pro trám em wwwpostup J í j / "*.y sjíve: - "bandai" Obrázek 23 - Schéma kooperativního systému národních autorit [DVOŘÁKOVÁ, Helena, 2002]. Slovně lze tento postup charakterizovat takto: katalogizátor vyhledá v okolních katalozích bibliografický záznam dokumentu, který zpracovává. Záznam již může mít v selekčních polích uložena identifikační čísla z národního autořitního souboru. Pokud katalogizátor záznam uloží do lokální databáze, uloží spolu s ním i tato čísla. Na jejich základě provede vyhledávání v centrální autoritní databázi a vyhledané záznamy uloží do lokálního souboru. Znamená to, že autoritní záznam byl již do centrální databáze uložen jiným katalogizátorem. Záznam může mít statut definitivního záznamu, tedy záznamu, který již byl zkontrolován supervizorem centrální databáze, nebo může mít statut návrhu, zkontrolovaného lokálním supervizorem. Třetí možností s nejnižší verifikací je návrh, který ještě neprošel kontrolou lokálního supervizora. Katalogizátor se může rozhodnout přijmout záznam beze změny, může jej v lokálním systému doplnit podle interní katalogizační politiky nebo jej může opravit. Pokud bude zkopírovaný záznam uložen do lokální databáze, 91

93 všechny jeho další aktualizace budou do něj ukládány na základě identifikačního čísla v poli 001. Pravidla pro opravy záznamů jsou daná metodikou projektu. Pokud se jedná opravu hlavního nebo odkazovaného záhlaví, např. doplnění biografických dat, jedná se o opravu závažnou, kterou je třeba uložit do záznamu co nejrychleji. Katalogizátor opětovně uloží záznam po zapsání nových nebo opravených údajů. Tyto údaje se v Z39.50 uloží do pole 930, supervizor národního souboru tyto návrhy opravy zkontroluje, a pokud je přijme, pak je přesune do patřičných polí. Do pole 906 zapíše supervizor v unifikované formě záznam o tom, co bylo na záznamu editováno. Konkrétní použití polí v záznamu je patrné z obr. 5. V případě, že katalogizátor nenajde v centrálním souboru hledaný autoritní záznam, vytvoří návrh na nový záznam. Po vyplnění všech polí jej prostřednictvím protokolu Z39.50 odešle z lokálního souboru na server Z Zde je záznamu přiděleno identifikační číslo a s tímto číslem je odeslán zpět do lokálního souboru a zároveň do národního autoritního souboru. U záznamů, které jsou zaslány na server ve formátu UNIMARC, proběhne konverze do formátu MARC 21, ve kterém jsou odeslány do centrální databáze. Celý proces trvá maximálně 15 minut, po této lhůtě je záznam viditelný v OPAC, národní autoritní databázi. Kontrola záznamu supervizorem národního souboru probíhá po delší časové lhůtě (v případě osobních jmen je to v roce 2006 zhruba po třech měsících, v případě korporativních a geografických autorit zhruba do pěti pracovních dnů). Knihovny pracující v systému Aleph 500, verze 16, pracují přímo v národní databázi. Pro vstupy do ní využívají komunikaci přes Aleph-klient. Pro své potřeby nebo jako záložní kopii mohou tyto knihovny mít ve svých systémech uloženou kopii národní databáze s každodenní aktualizací [BARTL, 2003]. Nevýhodou tohoto uspořádání je to, že knihovny nemohou pracovat s údaji mimo rozsah záznamu stanovený NK ČR. Knihovny, které dříve spolupracovaly v jiném AKS než Aleph, a záznamy aktualizovaly přes Z39.50 server, mohly mít v autoritních záznamech uloženy i údaje, které nebyly sdíleny v kooperativním systému - viz tab. 13. Pokud si tyto knihovny zakoupí systém Aleph a začnou pracovat přímo v národní bázi, pak musí pro potřeby lokální (např. regionální databáze osobností) budovat separátní databázi. Toto duplicitní pojetí zpracování autoritního záznamu v sobě nese riziko, že některé údaje nebudou přenášeny rovnocenně mezi oběma bázemi - viz obr. 26,

94 Pro pasivní formy spolupráce s projektem je databáze národních autoři tni ch záznamů připravena nastavením serveru Z39.50 NK ČR a autoritní záznamy je možné bezplatně ukládat do lokálních databází Pravidla zápisu autoritnich záznamů osob a korporací v rámci kooperativního systému v ČR Při aplikaci AACR2 v ČR byla NK ČR jako národní bibliografická agentura vedena snahou o co nejnižší počet národních interpretací a specifik [STOKLASOVÁ, 1999]. V současné době již do české katalogizační praxe vstoupily některé interpretace národní, vždy se však před jejich zavedením konfrontují s textem pravidel AACR2 nebo k nim dostupných interpretací Kongresové knihovny (Library o f Congress Rule Interpretatiori). Na počátku práce podle pravidel AACR2 nebyl k dispozici dostatečný počet příkladů z českého prostředí. V českých překladech pravidel jsou uvedeny pouze příklady převzaté z originální verze. V novějších instrukcích pro zpracování autoritnich záznamů jsou již citovány české příklady. Od roku 1996, který považuji za rok zahájení budování národního autořitního souboru, byla oblast standardizace této problematiky vůči české katalogizační praxi podrobně propracována a prošla svou vlastní historií a vývojem. Ne všechny záznamy v databázi odpovídají současným doporučením. Kompletní revize záznamů však vzhledem k její velikosti i personálnímu zabezpečení projektu je nereálná. Záznamy jsou upravovány na základně náhodně objevených chyb, obvykle při použití autority při katalogizaci nebo čištění rejstříků bibliografické báze. Součástí projektuje čištění přístupových rejstříků autorů a korporací. Tato činnost je mimo vytváření záznamů na základě aktuálních přírůstků nedílnou součástí práce katalogizátorů v knihovnách zapojených do kooperativního projektu. Práce v sobě zahrnuje tyto činnosti [BARTL, 1999b]: ověření správnosti četnosti výskytu jména v rejstříku, ověření správnosti tvaru zápisu jména, sjednocení podoby jména, úplnost údajů v podpolích záhlaví, vytvoření odkazů, identifikace dvou a více autorů pod jedním záhlavím a úplnost a správnost údajů v polích a podpolích bibliografického záznamu. Při importu do národní autoritní databáze probíhá automatická kontrola správnosti systémových částí záznamu. Pro vybudování kvalitního souboru je však 93

95 nutné dodržovat shodná pravidla i v oblasti formulace volného textu a stanovení všech typů záhlaví. Současná katalogizační politika v oblasti budování autoritních souborů je rozvíjena v souladu s katalogizací bibliografickou. Je zabezpečována oddělením národních jmenných autorit a dalšími zpracovatelskými odděleními NK ČR. Při vytváření národních doporučení pro zpracování autoritních záznamů jsou využívány zkušenosti, které oddělení získává při zpracování aktuálních přírůstků NK ČR i supervizi národního souboru budovaného v rámci kooperace. V roce 1996 vyšla publikace Národní autority [BARTL, 1996], která byla vydána u příležitosti semináře Národní autority - viz kapitolu 3. Tato publikace navazuje na vydání českého překladu formátu UNIMARC/Autority. Obsahuje příklady záznamů z české praxe (2 personální, 1 korporativní záznam), včetně záznamu s odkazem. V materiálu je vysvětlen termín česká národní autorita jako autoritní entita, kterou moderní česká kultura přijala za své [BARTL, 1996, s. 16]. Pro personální autoritní entity platí hledisko kulturní, které je těžko vymezitelné. Na tento problém však naráží i američtí knihovníci, když se např. potýkají s problémem autoritních entit přistěhovalců do USA [TILLET, 2001]. Pro korporace platí územní kritérium, u korporací historických současné geografické uspořádání. Uplatnění národního principu pro zpracování autoritního souboru je prezentováno použitím nebo nepoužitím pole 909, u českých autorů je ukládán kód CZ. V roce 2001 vydal Svaz knihovníků a informačních pracovníků příručku Záhlaví pro katalogizaci náboženské literatury. Příručku zpracovaly členky Katalogizační komise SKIP. Příručka obsahuje příklady autoritních záznamů převzaté z překladu AACR2 i z české katalogizační praxe. Jména jsou doplněna variantními českými, případně hebrejskými a latinskými jmény. [VODIČKOVÁ, 2006, s. 1] Tuto příručku doplnil překlad instrukce IFLA Seznam unifikovaných názvů pro liturgická díla latinských ritů katolické církve, který v roce 2006 vydala NK ČR [VODIČKOVÁ, 2006, s. 1], Pro zpracování autoritních záznamů korporací byla v roce 2002 vydána v edici Standardizace NK ČR publikace Schválené české interpretace ke kapitolám, 23 a 24 AACR2R (geografická jména, korporativní záhlaví) [Národní knihovna České republiky, 2002a] Tato brožura je výsledkem jednání zástupců knihoven v rámci

96 pracovní skupiny pro jmenné zpracování a pracovní skupiny pro věcné zpracování o podobě záhlaví pro záznamy českých korporací. Pro geografická a korporativní jména byla stanovena preference české verze jména před cizojazyčnou (včetně jména v jazyce používaném v místě lokality). Pro ověřování správného českého tvaru pojmenování byly vytipovány konkrétní příručky, jejichž seznam je vystaven na internetové stránce NK ČR. Pro zápis názvu podřízené složky je však již doporučováno použít pojmenování v jazyce korporace nebo v anglickém jazyce, pokud není dostupný, pak v jazyce dokumentu. Od roku 2004 bylo doporučeno, aby jméno místa konání akce bylo uváděno vždy ve tvaru shodném se záhlavím geografické autority. Ověření těchto míst ve slovníkových pramenech není vždy možné, a proto je jako jeden ze zdrojů pro ověřování doporučována i databáze věcných termínů Kongresové knihovny. Publikace Schválené české interpretace ke kapitolám, 23 a 24 AACR2R obsahuje také instrukci pro zápis názvu České republiky v průběhu vývoje jejího státního uspořádání ve 20. století.[národní knihovna České republiky, 2002a, s. 10] Ověřování zahraničních korporativních jmen je doporučeno výhradně v databázi Kongresové knihovny, pokud tam termín není vytvořen, pak podle údajů v publikaci. Supervizor souboru v NK ČR však při kontrole záznamu zaslaného jinou knihovnou již publikaci dostupnou nemá a obvykle ověřuje jméno korporace podle její webové stránky. Tento postup může být zdrojem chyb a rozporů, protože r»keh bylo zjištěno, že 2 5% korporací převzatých z tištěných dokumentů je odlišných od názvů korporací v prostředí internetu [JIN, 2004, s. 287]. Příručka Schválené české interpretace ke kapitolám, 23 a 24 AACR2R. j ' n [Národní knihovna České republiky, 2002a] stanovuje formy zápisu korporací pro kostely, kláštery, politické strany, galerie, knihovny, muzea, nemocnice, základní a střední školy, státní orgány a státní činitele. Problémem, který je patrný nejen z této příručky, ale i z praxe zpracovatelských institucí, je používání kvalifikátorů a zápis podřízených složek instituce. U církevních korporací (kostel, klášter, opatství,...) je kvalifikátor místa uváděn pouze, pokud z názvu jasně nevyplývá, o kterou entitu jde (např. Kostel Panny Marie Sněžné). Pokud je jméno korporace přesný (např. Břevnovský klášter), pak není kvalifikátor uváděn. 95

97 Obecné označení do názvu kvalifikátoru v záhlaví autoritního záznamu korporace je vkládáno, pokud není z názvu patrné, o jakou korporaci jde a mohlo by dojít k záměně více záhlaví (např. Apollo kvalifikátor kosmická loď ). Specifická pravidla byla stanovena pro zápis záhlaví záznamů těchto typů českých korporací: galerie, knihovny, muzea, nemocnice, školy (základní a střední). V těchto j 3- případech se kvalifikátor místa uvádí vždy, pokud není součástí r. Individuální /'W, způsob zápisu byl staven pro ústavy Akademie věd ČR. Ústavy Akademie věd Slovenské republiky se zapisují podle pravidel AACR2, v odlišném režimu od českých. Při popisu podřízené a související korporace bylo stanoveno, že primárně je popisována nejníže postavená autorská korporace. Záhlaví pro takovou korporaci tvoříme tak, že na první místo uvedeme nejvyšší korporaci a do pole podřízená složka korporaci nejnižší. Vynecháváme všechny složky, které stojí mezi nimi, viz obr. 24. AUT - Úplné zobrazení záznamu Zvolte formát: Standardní - MARC Záznam 1 z 1 M ent. číslo xxoo12823 Záhlaví České vysoké učení technické v Praze. K atedra elektrických pohonu a tiakce Odkaz. form a Katedia elektrických pohonil a tiakce Elektioteclmické fakulty ČVUT (o] České vysoké učení technické v Praze. Elektrotechnická fakulta. K a tedia elektrických pohonů a tiakce [oj P íedch. záhlaví České vysoké učení technické v Praze. Katedra elektrických strojů a přístrojů České vysoké učení technické v Praze. Katedra elektrických strojů České vysoké učení technické v Praze. Katedra elektrických strojů, přístrojů a pohonů České vysoké učení technické v Praze. Katedra stavby elektrických stroiů P io venience C Z Zdi oj infoímace Informační systém ČVUT Systém, číslo TňFha Obrázek 24 - Záznam katedry bez uvedení fakulty v záhlaví z autoritní databáze NK ČR [uloženo ]. Toto pravidlo je poměrně často kritizováno ze strany vysokých škol, pro něž by byl výhodnější zápis všech hierarchických složek (Univerzita. Fakulta. Katedra), viz obr. 25. Tento zápis je povolen pouze v případě, že jméno katedry je vázáno na fakultu. Například katedra tělesné výchovy je na všech fakultách univerzity. 96

98 AUT - Úplné zobrazení záznamu Zvolte formát: Standardní - MARC Zaznam 1 z 1 Ident. číslo xx Záhlaví» Univerzita Karlova. Fakulta dětského lékařství. Katedra tělesné výchovy Odkaz, foím a Katedra tělesné výchovy FDL UK [oj Násled. záh laví Univerzita Karlova. Lékařská fakulta 2. Viz též Univerzita Karlova. Lékařská hygienická fakulta. P iovenience CZ Zdi oj inform ace Karolínka (LFH UK), 1972/ /1990 Systém, číslo Obrázek 25 - Záznam katedry s uvedením fakulty z autoritní databáze NK ČR [uloženo ] Je pravdou, že další formy pojmenování korporace lze ukládat do variantních záhlaví, ale do bibliografického záznamu je vždy ukládána forma z hlavního záhlaví autoritního záznamu. Vzhledem k tomu, že v publikaci Schválené české interpretace ke kapitolám 23 a 24 AACR2 byly respektovány např. požadavky ústavů Akademie věd České republiky na individuální zápis, pak by mohla být dlouhodobá nespokojenost s aplikací tohoto pravidla při vytváření záhlaví pro vysoké školy také podnětem pro jeho revizi. Je však také možné, že s postupným vývojem katalogů knihoven, které integrují všechny typy záhlaví z databáze autorit do bibliografické databáze^ přestane být tento problém tak vážný. Dalším způsobem prezentace pravidel pro zpracování autoritních záznamů je databáze Dotazy ke katalogizaci [Národní knihovna České republiky, 2000]. Tato služba je volně dostupná na internetové stránce NK ČR a umožňuje všem katalogizátorům zasílat dotazy na problémy, se kterými se potkají při své každodenní práci. Při vkládání dotazu je nutné uvést, které problematiky se týká (autoritních záznamů, zpracování speciálních dokumentů, seriálů...). Toto označení slouží ke třídění dotazů při vyhledávání. Tázající musí uvést mimo charakteristiku problému a návrhu řešení také číslo pole formátu UNIMARC nebo MARC 21, kde je údaj ukládán a kapitolu pravidel AACR2, které se dotaz týká. Po odeslání dotazu jsou na 97

99 jeho přijetí do databáze automaticky upozorněni prostřednictvím elektronické pošty všichni účastníci diskusní katalogizační konference spravované NK ČR KATPOL. Ve zprávě jsou vyzváni k tomu, aby připojili k dotazu své stanovisko. Po celou dobu zpracovávání je dotaz zobrazen v databázi, včetně zaslaných připomínek, stanovisek a návrhu řešení. Po ukončení připomínkovacího řízení je dotaz definitivně zodpovězen odpovědnou osobou z okruhu pracovníků NK ČR (v případě dotazů směřujících k jmenným autoritním záznamům je to supervizor národního souboru) a uzavřen. Závěrečné stanovisko supervizora má charakter metodického doporučení, je doloženo konkrétním příkladem řešení problému (zobrazení údaje ve formátu UNIMARC i MARC 21). Texty diskusních příspěvků jsou v textu po schválení ponechány, pouze pokud mají význam pro jeho definitivní řešení. Archiv zodpovězených dotazů je volně přístupný, vyhledávání v něm je možné podle kapitol AACR2, čísel polí formátů MARC, druhu dotazu nebo plnotextově. Na podporu národní katalogizační politiky v oblasti správy autoritních souborů jsou pořádána, obvykle jednou ročně, setkání lokálních supervizorů [Národní knihovna České republiky, 2003c], Zápisy z těchto setkání jsou vystaveny na stránkách projektu Kooperativní tvorba a využívání souboru národních autorit. Tyto zápisy obsahují především závěry, ke kterým během jednání dospěli jejich účastníci. Ne všechny závěry učiněné na těchto setkání byly realizovány, např. v roce 2003 bylo domluveno, že bude zahájeno budování souboru unifikovaných názvů, k čemuž do současnosti nedošlo. Na pracovních setkáních bylo stanoveno [Národní knihovna České republiky, 2003c], že v odkazech jmen zahraničních autorek nebude odkazována počeštělá podoba jmen autorek. Obr. 14 (záznam Kongresové knihovny autorky J. K. Rowling, obsahuje odkaz viz též Rowlingová) dokládá, že toto pravidlo je v rozporu s praxí Kongresové knihovny, a pokud má být autoritní záznam souborem všech typů pojmenování, pod kterými autoritní entita publikuje, pak neuvedení podoby jména s koncovkou ová považuji za chybu. Problematickou otázkou je zápis jmen v jiných abecedách. V případě české katalogizační praxe jde nejčastěji o cyrilici (ruština, ukrajinština, běloruština). V současné době je při transliteraci postupováno podle Doporučení pro přepis nelatinkových písem do latinky [Národní knihovna České republiky, 2004d]. 98

100 Před platností této normy postupovaly knihovny při přepisu azbuky podle tabulek, které byly přílohou Pravidel jmenného popisu. V těchto tabulkách, sestavených s ohledem na zápis na psacím stroji, se některé znaky přepisovaly jinak, než je stanoveno dnes. Například pro měkký i tvrdý znak se používal stejný znak ' (apostrof). [NÁDVORNÍK, 1959, s. 205], v současné době je doporučováno přepisovat měkký znak značkou (klávesová zkratka A LT+39), tvrdý znak značkou (klávesová zkratka ALT+34). Během retrospektivní katalogizace, která nebyla provedena s dokumentem v ruce, ale pouze na základě katalogizačního lístku, došlo při převodu těchto speciálních znaků k chybnému přepisu. Pokud se taková chyba objeví ve jméně autora a během čištění rejstříků je zaslána do národního autořitního souboru, je vytvořené záhlaví chybné a při kontrole na duplicitu není odhaleno. Jiná knihovna použije aktuální nebo další pravidla pro transliteraci a vytvoří na tutéž entitu další, duplicitní záznam. V rámci setkání pracovní skupiny byl v roce 2005 [Národní knihovna České republiky, 2003c] řešen problém rozdílného přístupu ke způsobu zápisu současné personální autoritní entity. Pravidla AACR2 (kapitola 22.23B) stanovují, že pro současnou autoritní entitu, která publikuje pod více jmény a v různých oborech, viz obr. 5, jsou vytvářeny samostatné autoritní záznamy se vzájemným propojením odkazy typu viz též. V pravidlech však není definován pojem současný autor. Pracovní skupina se domluvila na tom, že za současného autora bude považovat autora, který zemřel v době po V roce 2005 vydalo oddělení národních jmenných autorit metodickou příručku pro tvorbu národního autoritního souboru jmen osob, v roce 2006 byla vydány příručka i pro zápis korporací. Příručka pro personální záznamy vyšla ve 2 verzích: UNIMARC a MARC 21 a Aleph [LUFFER, 2005a,b], verze pro zápis korporací pouze pro formát MARC21 [SVĚTLÍKOVÁ, 2005]. Příručky jsou volně dostupné na webové stránce projektu, počítá se s její průběžnou aktualizací. Texty příruček jsou přímým odrazem zkušeností práce oddělení národních jmenných autorit NK ČR, která se věnuje koordinaci projektu a kontrole zasílaných záznamů (návrhy na nové autoritní záznamy, návrhy na opravy již existujících záznamů). 99

101 V textu jsou uváděny české pozitivní i negativní příklady, převzaté přímo ze záznamů zasílaných do národní autoři tni databáze. V záhlaví příručky je uveden kontakt na supervizory národní autoritní databáze. Struktura příručky vychází z polí formátu MARC. U polí, která jsou v rámci kooperace problematická, je text rozveden o další doporučení pro zápis, a to i v případě, kdy je problematika dostatečně dobře popsána v textu AACR2. Přímo v dokumentu jsou odkazy do databáze Dotazy ke katalogizaci, kde je konkrétní problém podrobně řešen. Podrobně je rozpracována oblast ověřování autořitních záznamů. Na stránce NK ČR je vystaven seznam zdrojů pro ověřování, kde jsou uvedeny slovníkové příručky a adresáře. Samostatnou kapitolu tohoto seznamu tvoří internetové zdroje. Pro zahraniční autory byla stanovena podmínka ověřování v národních katalozích a bibliografiích. Úspěšnost takového ověření je dána úrovní přístupu k tvorbě národního autoritního souboru dané země. Pro některé národní katalogy je v seznamu doporučených zdrojů uvedena značka, která se zapisuje do pole zdroj ověření, ostatní zdroje lze stručně citovat podle doporučených postupů. Údaje získané přímo od osoby, jejíž záznam je tvořen, jsou uvedeny pod termínem osobní sdělení. Součástí údaje o ověření musí být také stručné uvedení toho, co bylo ověřeno. V záznamu je také nutné uvádět zdroje, které byly prohledávány s negativním výsledkem. Údaje o zdrojích informací pro záznam jsou důležité pro knihovnu, která záznam ukládá do svého lokálního souboru jako rejstříkovou položku vůči bibliografickým záznamům v katalogu. Ve všech prezentacích oddělení národních jmenných autorit zaznívá prosba, aby knihovna (bez ohledu na to, jestli je či není zapojena do kooperativního systému), která nalezne v databázi nepřesný, chybný údaj nebo duplicitní záznam, o tom podala zprávu správci databáze a ten mohl záznam opravit. Od roku 2005 bylo na základě stále častějšího ověřování údajů o autoritních entitách v internetu stanoveno, že pro ukládání internetových adres těchto stránek bude využíváno pole 856, které je společné formátům MARC 21 i UNIMARC. Metodickým pokynem pro tuto praxi je stanoveno, že informace o získání informace z internetové stránky bude uvedeno formou poznámky v poli Zdroj informací. Internetová adresa pak bude uložena do pole 856. Internetové adresy mají být ukládány do záznamu pouze v případě, že mají stálou podobu (ne dynamicky se 100

102 měnící prvky při každém vyhledávání). Správce národního autoritního souboru nenese odpovědnost za stálou platnost těchto adres. Z hlediska variability je nejpestřejším polem českého autoritního záznamu osoby pole biografická poznámka. Požadována je struktura Narozen(a)... v... zemřel(a)... v... profese, specializace, publikační obory. Informace o publikačních oborech musí být zapsána stylisticky přesně vůči dané entitě. Délka poznámky není stanovena jinak, než že se má jednat o stručný údaj. V případě nejistoty ohledně publikačního oboru lze vyjít pouze z dokumentu, který má katalogizátor k dispozici. Cílem poznámky není vytvořit slovníkové heslo, ale maximálně zpřesnit, které údaje pomohou při přiřazování záznamu jako selekčního prvku do katalogu. Někdy může jeho součástí být pracoviště autora, rodinná příslušnost. V poznámce není vhodné používat zkratek. Doporučení uvedená v příručce pro zapracování záznamů o korporacích [SVĚTLÍKOVÁ, 2005] vychází z již citované příručky Schválené české interpretace ke kapitolám 23 a 24 AACR [Národní knihovna České republiky, 2002a], 6.5. Účastníci kooperativního projektu V kapitole věnované mezinárodnímu kooperativnímu programu NACO jsem se zmínila o prestižním postavení tohoto projektu. V článku B. Simpsonové [SIMPSON, 2005]. a P. Williamsové je podrobně zmapován celý proces, kdy knihovna řešila problémy v oblasti spolupráce s NACO po přechodu na nový AKS. Po splnění úkolu byla uspořádána party, kde byly vyzdviženy výsledky práce katalogizátorů Floridské univerzity. Autorky zdůrazňují, že každý z účastníků projektu NACO, ať je to profesionál, který vytváří nové záznamy, nebo neprofesionální katalogizátor, který většinou pouze kopíruje již hotové záznamy do lokální báze, musí cítit svou sounáležitost s mezinárodním projektem. Svými zkušenostmi z praktické práce může přinášet i podněty zlepšování celého systému. Autorky zdůrazňují nutnost podporovat katalogizátory v tom, aby se ptali na vše, co jim není v systému jasné, sledovali novinky v této oblasti atd. V ČR je účast knihovny v projektu budování národního autoritního souboru chápána jako významná a důležitá; někdy však je v článku účastníka projektu zmíněno (Středočeská vědecká knihovna v Kladně), že zatím nejsou ze strany NK Č R zohledňovány specifické potřeby jednotlivých pracovišť [MIKA, 2002, s. 197]. 101

103 To se nejvíce projevilo v lokálních systémech knihoven budujících regionální databáze osobností a firem. Pro údaje nad rámec požadovaného záznamu jsou v interních polích (každá knihovna má vlastní systém polí mimo MARC) ukládány údaje podle interních směrnic [MIKA, 2003, s. 251]. Domnívám se, že během projektu mohlo dojít alespoň k vytvoření jednotné struktury regionálních databází, a to v případě, že jejich jádro vychází ze struktur formátu MARC. V počátcích projektu existovala snaha o unifikaci, ale nedošlo ke shodě účastnických knihoven [BARTL,2006A], V současné době není sledováno pasivní využívání národního autoritního souboru knihovnami mimo kooperativní systém. Domnívám se, že pokud jsou v projektu zapojeny všechny knihovny krajské a knihovny s právem povinného výtisku, je dostatečně pokryta potřeba katalogizátorů běžné nakladatelské produkce. Tuto domněnku mohu podpořit i každodenní praxí zpracování záznamů v katalogizaci Státní technické knihovny, kdy u běžně vydávaných českých knih se autoritní záznam téměř ve všech případech ukládá z centrálního národního souboru. Domnívám se tedy, že není nutné usilovat o to, aby se do projektu aktivně zapojovalo více městských knihoven. Vážnější je skutečnost, že v projektu je dosud zapojeno velmi málo odborných a vysokoškolských knihoven, protože jejich postavení v systému knihoven je specifické a nepominutelné. Jedním z rysů jejich práce je kontakt s publikujícími autory, kteří na vysokých školách působí. Vytváření záznamů o těchto autoritních entitách a jejich sdílení v rámci národního systému považuji za formu podpory české vědy. Některé vysokoškolské knihovny dokonce své lokání autoritní soubory budují nebo doplňují selekční údaje biografickými údaji, ale v národním systému své poznatky nesdílí. Podobná je situace i u ústředních specializovaných knihoven Zatím jsou v systému pokryty pouze oblasti vědeckých informací lékařských, zemědělských, literární vědy a písemnictví, teologie, techniky a aplikovaných přírodních věd. Seznam účastníků projektu Kooperativní tvorba autorit je vystaven na internetové stránce NK ČR Účastníci kooperačního projektu přes Z39.50 server [Národní knihovna České republiky 2002c]. Tento seznam je rozdělen na dvě samostatné internetové stránky - knihovny provozující AKS Aleph (formát dat 1 0 2

104 MARC 21) a knihovny pracující v jiných AKS (v 1. pol. roku 2006 všechny pracovaly ve formátu UNIMARC). K byly v projektu aktivně zapojeny všechny knihovny s právem povinného výtisku knih (NK ČR, Moravská zemská knihovna a Vědecká knihovna v Olomouci), všechny krajské knihovny, 12 knihoven městských, 5 knihoven vysokoškolských, včetně souborného katalogu Univerzity Karlovy v Praze, 3 knihovny specializované (Státní technická knihovna. Knihovna Ústavu zemědělských a potravinářských informací a Národní lékařská knihovna) a 1 knihovna muzejní (Knihovna Západočeského muzea v Plzni) [Národní knihovna České republiky, 2002c] Analýza několika lokálních autoritních souborů účastníků projektu Pro svou analýzu jsem si vybrala pouze několik knihoven, v jejichž katalozích jsem nalezla zajímavý nebo typický přístup k prezentaci souborů autorit. Centrální katalog univerzity Karlovy v Praze í Vyhledávání autoritních záznamů je možné z rejstříků autorů a korporací. V katalogu je použito termínu Autořitni záznam. Záznamy jsou stručné, v rozsahu doporučovaném NK ČR, obsahují identifikační číslo z národního autoritního souboru. Moravská zemská knihovna Brno [ Katalog zpřístupňuje plnou verzi národní autoritní báze (pod tímto termínem). Pokud je v databázi nalezen záznam autoritní entity, ke kterému se neváže žádný bibliografický záznam, je další hledání neúspěšné. Vědecká knihovna Olomouc [ Knihovna spolupracuje od roku 2001 na budování národního autoritního souboru. Stejně jako jiné knihovny, také Olomouc v počátcích spolupráce zaslala do NK ČR off-line formou soubor se záznamy o publikujících osobnostech regionu z regionální databáze REGO. Od roku 2003 je tato databáze zpracovávána v AKS Aleph (původně databáze v AKS ISIS). při přechodu z ISIS převzala knihovna 4000 L záznamů osobností z databáze národních autorit a doplnila je údaji podle struktur regionální databáze, viz obr. 26. [NÁDVORNÍKOVÁ, 2003, s. 26]. 103

105 Autoritní databáze je přístupná z rejstříku jmen autorů a korporací, autoritní entity, na jejichž záznamy naviguje, jsou pouze z fondu této knihovny. Knihovna také vystavuje regionální databázi osobností REGO. Tato databáze je jedním ze zdrojů národní autoritní databáze (předpona v poli 001 ola). Regionální databáze vystavená v prostředí AKS Aleph obsahuje návěští ve formátu UNIMARC + lokální, písmenně označená pole. Z porovnání dvou náhodně vybraných záznamů z této databáze, viz obr. 26, a databáze národní, viz obr. 27, však vyplývá, že oddělené budování databází způsobuje nižší kvalitu záznamů. Záznamy o malířce Jaroslavě Fišerové-Hýžové se liší v záhlaví záznamu, v národní databázi není uložena forma jm éna malířky Fišerová-Hýžová. 104

106 U ložit/odeslat Přidat do m é schránky o s * Úplné zobrazení titulu Zvolte formát: Standardní formát Kataloaizační lístek Citace S kódv polí MARC21 Titul 1 z 1 SYSNO A ktual. dat Osobní jméno»fišero VÁ-HÝŽO VÁ, Jaroslava O dkaz, form a H vžová. Jaroslava N arození místo (M o r.) Prostřední Bečva okres»vsetín - výročí 5. Úm rtí 04.03, místo (M o r,) Valašské Meziříčí - okres Vsetín - výročí 2. Vzdělání Svchrova malířská akademie Praha, Učitelskv ústav Valašské Meziříčí M ísta půs. P rostřední Bečva, okr. Vsetín V alašské Meziříčí, okr, Vsetín Obor půs. * 75 * 76 Specializace grafička * malířka Mimo kulturu pedagožka Členství s č v u Poznám ka věnovala se malbě a užité grafice; malířka rodného kraje Literatura Hasalová, V.: Jaroslava Hýžová. Kresby,Obrazy, Vsetín 1983, - Katalog výstavy Nové Valašsko, Mlkulcová, M, - Graolik, M.: Kulturní toulky Valašském, Frýdek-Místek 2001 Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska Valašské Meziříčí 2000 Zpracovatel OLA Zvolte formát: Standardní formát Kataloaizační lístek Citace. Obrázek 26 - Záznam z regionální databáze osobností [Vědecká knihovna v Olomouci, 2006], [uloženo ] 105

107 Obrázek 27 - Záznam z autoritní databáze NK ČR, [uloženo ] Městská knihovna Praha [ V katalogu této knihovny se nachází speciální část nazvaná Seznam autorit. V tomto seznamu jsou uvedena jména osob, o jejichž životě se ve fondu Městské knihovny Praha nacházejí životopisná díla. Domnívám se, že je to další z důkazů použití termínu autorita v nesprávném způsobu. Autoritní soubor ve smyslu verifikace záhlaví se v katalogu této knihovny, přístupném na internetu, nenachází. Státní technická knihovna [ V katalogu knih je možné do autoritních souborů vstoupit pouze z plného zobrazení bibliografického záznamu, kdy v selekčních personálních a korporativních polích je uloženo číslo národní autority. Odkaz vede do souboru národních autorit na konkrétní záznam. 106

108 Středočeská vědecká knihovna Kladno (SVKK) [ Jméno Odkaz viz. Majerová Marie pseudonym: Zeman Karel Bartošová Marie Tusarová Marie pseudonym; Novotný Rudolf Data Datum naroz. Zemřel(a) Působnost v Úvaly x Praha \ Kladno \ Praha \Budapešť \Pařiz Vídeň Charakt. Životopis Klíč. slova Prozaika, novinářka, umělecká překladatelka, kulturní a polltfcká pracovnice. V osmi letech se přestěhovala do Prahy, v i, žila v Kladně - Kročehlavech, odkud odešla za službou do Budapešti, Vidně a v 1, do Paříš, - V 1929 a po r členka KSČ. - Přední představitelka socialistického realismu v české próze. Úzce spolupracovala se sociálně demokratickým a komunistickým tisk předválečném Rudém právu publikovala divadelní referáty a vedla dětský kroužek. Po r, 1929 pracovala v časopise Čín, - Překladatelka z francouzštiny a němčiny, jí bylo uděleno čestné občanství města Kladna. - Nejvýznamnější díla vytvořila ve druhé polovině 30. let. V r, 1935 vydala román Siréna, v němž zachytí! Kladna s jáio proměnami v průmyslové a hornické centrum kraje s jeho sociálními zápasy, v r, 1938 román Havířská balada a v r, 1940 Město ve znamení ohně. t též řadu cestopisů a knih pro děti, např. Robrtsonku aj, - Na domě č, 207 v Klachě - Kročehlavech, kde spisovateka prožila část svého mládí, je umístěna pamětní - (Roz. Bartošová). scisovatelé * orozaicí * ořekladateié * novináři * kulturní Dracovnfci * oolitíčtíoracovníci * čestní občané Citace PATKA, Jaroslav: Kladno město pilné práce, Kladno : Vlastivědný sborník okresu kladenského a slánského, 1939, s, 29 Slovník českých spisovatelů, 1, vyd. Praha: Čs. spisovatel, 1964, s. 304 KUNC, Jaroslav: Kcty zemřelibk ČK 1970, zvi. seš. 3, s. 126 H Á K, Jiří: Marie Majerová aneb román a doba, 2. vyd. Praha: Čs. spisovatel, 1973 KÁRNÍK, Zdeněk; Průkopníci, Praha : Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 1979 Dokumentační přehled, 1981, č. 51 DVOŘÁKOVA, Zora; Stezkami domova a inspirace, 1. vyd. Praha : Středočeské nakladatelstm a knihkupectví, 1981 Literární osobnosti, okres Praha - východ. [Říčany]: Okresní knihovna Praha - východ Kladno v osobnostech, 2. vyd, Kladno : Státní vědecká knhovna, 1998, s. 79 Kulturní stovnk Kladenska, Okresní archiv Kladno CHURAŇ, Milan a kol.: Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20, století. 2. vyd, 1. díl, Praha: Lbri, 1998, s, 425 Slovník českých spisovatelů od roku 1945, Vyd. 1. Díl 2, Praha : Brána, 1998, s. 20 Okres Praha východ; rodáci. Praha: Studio 3 P, 1999, nestr WKOUK, Jaroslav: Čestní občané města Kladna. Kladno, červen 2000, s, 1,3 Lexikon české literatury, 1. vyd, Díl 3/1. Praha: Academia, 2000, s, 65 STUDTOVSKÝ, Tomáš; BLÁHA, Josef; Slovník českých autorů knh pro chlapce (a nejen pro ně). 1. vyd. Praha : Ostrov, 2000, s, 87 Odkazy \ (1) Soubor autorit korporací a akcí - regionální památky \ (2) Soubor autorit geografických jmen - regionální místopis \ (56) Beletrie Obrázek 28 - Standardní zobrazení záznamu kombinující údaje z autoritní a faktografické databáze, OPAC SVK Kladno [převzato ]. J 107

109 Katalog Středočeské vědecké knihovny má speciální část autority a faktografie. Zde jsou nabídnuty k prohlížení soubory Soubor autorit korporací a akcí, Soubor autorit korporací a akcí - regionální památky, Soubor geografických jmen, Soubor geografických jm en - regionální místopis, Soubor autorit rodin a rodů. Přímo ze záznamu autoritní entity jsou uvedeny odkazy do dalších bází dat budovaných knihovnou, a to autoritních, faktografických i bibliografických (včetně katalogu knihy a článkové bibliografie). Záznam autoritní entity je v SVKK vytvořen s maximální snahou o uložení všech údajů o entitě, které má knihovna k dispozici, do jednoho záznamu. Uživatel si tedy nevolí různé záznamy z databáze, ale pouze filtr podrobnosti zobrazení - viz obr. 28 (zobrazena všechna pole záznamu). Vzhledem k tomu, že aplikované řešení přístupu k autoritní databázi považuji za nej zajímavější z analyzovaných řešení v knihovnách kooperujících v národním systému, připojuji analýzu záznamu spisovatelky Marie Majerové, která je významná v národním i regionálním měřítku - viz obr. 28. Záznam je uložen ve formátu UNIMARC/Autority, který je doplněn poli se slovním návěštím, která jsou individuální pro regionální databázi SVKK. Zpracovatelé autoritní báze doplňují další údaje o autoritní entitě podle metodiky pracoviště, včetně vazeb na další záznamy. Obrázek 29 - Analýza záznamu z databáze Středočeské vědecké knihovny v Kladně (OPAC)[údaje uloženy Slovní návěští pole Kódované označení Údaje přejaté ze záznamu autoritní entity pole (UNIMARC nebo Marie Majerová ( ) (pozn. lokální označení pole) v rámci analýzy uvádím každé pole pouze v jednom výskytu) lcxAAA AAA450A Identifikační číslo 001 p záznamu $ a l aczeyo102aaaaba 152 $aaacr2 Jméno, data 200 SaMajerová SbMarie $fl Odkaz viz 400 $5e SaZeman SbKarel $fl $acz SbABAOOl 810 SaSlovník českých spisovatelů od roku 1945 Sbpůvodní příjmení 907 SaNarozena v Úvalech, zemřela v Praze. Beletristka, novinářka, literatura pro mládež, básnířka, překladatelka z franc. 909 $acz Datum naroz., Zemřel(a) C02 $31 un auth*goooi414 SbÚvaly (Česko) $c $41 un auth*g $epraha 108

110 Slovní návěští pole Kódované označení pole (UNIMARC nebo lokální označení pole) Údaje přejaté ze záznamu autoritní entity Marie Majerová ( ) (pozn. v rámci analýzy uvádím každé pole pouze v iednom výskytu) (Česko) $ Klíč. Slova C03 $aspisovatelé Působnost C04 $31 un auth*go $bkladno (Česko) Charakt. C05 $aprozaička, novinářka, umělecká překladatelka, kulturní a politická pracovnice. C06 $xreos Životopis C07 $av osmi letech se přestěhovala do Prahy... Kročehlavech, kde spisovatelka prožila část svého mládí, je umístěna pamětní deska. - (Roz. Bartošová) (text zkrácen). Citace C13 $apatka, Jaroslav $ckladno město pilné práce $dkladno : Vlastivědný sborník okresu kladenského a slánského, 1939, s. 29 Identifikační číslo české C99 $ajk národní báze Odkazy T00 $a200reos $a200 $bl un auth T04 $al un auth $bl $c210refa Tiskový formát záhlaví Tsk $amajerová marie Txx $al $b4213 Interní pole regionální databáze jsou označována předponami C a T. Pole C02 obsahuje link do databáze záznamů geografických regionálních jmen. Ve formátu MARC 21 by bylo možné pro tento údaj uložit do propojovacího pole 751 Propojovací záhlaví - geografické jméno. V rámci interního propojovacího pole C02 je uvedeno datum narození a datum úmrtí autorky. Toto datum je uvedeno v podobě RRRRMMDD. Ve formátu MARC 21 není pole pro zapsání životních dat v této struktuře, životní data se zapisují do záhlaví jako rozlišující prvek stejnojmenných autorů. Zápis životních dat podle pravidel AACR2 v sobě nese kombinaci číslic a písmen (např. nar ). Takový údaj nesplňuje požadavek automatického prohledávání. MARC 21 obsahuje pole 045 Časové období obsahu dokumentu, kam je možno zapsat i časové rozpětí v uváděné struktuře. Toto poleje však vyhrazeno pro užití s návazností na věcné záhlaví, nikoli personální. Otázkou, která se zde otevírá, je, zda již aplikovaný přístup budování jediné databáze pro věcný i jmenný popis, která je uplatněna v české národní bázi, nelze použít i toto pole. Je však pravdou, že v žádném v manuálu uváděném příkladu není zachyceno použití údaje v záznamu o autoritní personální entitě. Pro všechny analyzované regionální databáze má údaj o životních datech osobnosti velký význam, protože jedním z častých výstupů této databáze je sledování životních výročí osobnosti. 109

111 Interní pole C03 obsahuje klíčová slova charakterizující entitu. Tento údaj by mohl být ve strukturách MARC 21 ukládán do pole 750 Propojovací záhlaví - věcné téma. Interní pole C04 obsahující opět geografické termíny by mohlo být uloženo do pole 751 Propojovací záhlaví -geografické jméno. Údaje v interním poli C05 jsou téměř identické jako údaje v poli 907 (Biografická poznámka, v MARC 21 pole 678). Rozdílem je to, že pole 907 obsahuje i životopisná data a jeho formulace byla vytvořena v rámci kooperativního systému budování národního autoritního souboru, tudíž není přesnou formulací, které používají pracovníci SVKK, viz obr. 28. Pole 678 je však opakovatelné a v případě nutnosti by mohly být v záznamu oba typy poznámek. Problematické je pole C07, které obsahuje podrobný životopis autorky. Na první pohled se sice může nabízet opět řešení pomocí pole 678 Biografické nebo historické údaje, ale do záznamu o autoritní entitě ve smyslu bibliografickém takový dlouhý text nepatří. V této práci jsou několikrát zmíněny archivní formáty pro autoritní záznamy, kde se již podobné údaje vyskytují. Pokud by měl zůstat životopis přístupný i v rámci sdílení tohoto záznamu, zdá se mi být optimálním řešením uložení do separátní databáze přístupné v síti internetu a propojení prostřednictvím pole 856 Elektronické umístění a přístup. Podobný přístup by mohl být aplikován i při potřebě doplnit záznam např. portrétem autorky. Analýza záznamu pouze potvrdila již publikované závěry v rámci projektu LEAF, že formát MARC 21 nemůže pojmout v sobě všechny údaje, které jsou pro účely paměťových institucí potřebné, jeho účel a struktura je definována v rovině bibliografické. Zároveň je však nutné hledat cesty vzájemné kompatibility a odstraňovat vzájemné bariéry, neboť současným cílem je především spolupráce mezirezortní, národní i mezinárodní. 7. Závěrečné shrnutí problémů budování české národní autoritní databáze a návrhy na jejich řešení Na závěr své práce jsem zformulovala šest problémů, na které jsem při psaní své práce a v souvislostech se současným řešením projektu Kooperativní tvorba a využívání souboru národních autorit narazila a jejichž řešení by z mého pohledu 110

112 pomohlo zkvalitnit a zefektivnit proces tvorby, správy a využívání národního autoritního souboru. Základním problémem, který je obecně zmiňován v souvislosti s tvorbou autoritních souborů, je problém finanční náročnosti jejich budování. V českém kooperativním systému se podařilo vytvořit prostředí, kdy jsou zajištěny podmínky pro vzájemné sdílení výsledků práce. Proto je nutné na úvod kapitoly věnované některým problémům projektu konstatovat, že považuji projekt za úspěšný z hlediska jeho hlavního cíle - spoluprací v národním autoritním souboru zkvalitnit vyhledávací možnosti katalogů českých knihoven, za dodržení podmínky ekonomické únosnosti této aktivity Problém terminologický V úvodní části byl definován terminologický problém používání slova autorita. V textu je konstatováno, že termín autorita je již natolik vžit, že k jeho úplnému vymýcení pravděpodobně již nedojde. Mezi knihovnickou komunitou jde o termín s jasným významem. V této práci však bylo konstatováno, že se jedná o nesrozumitelný termín, a to nejen pro anonymního uživatele internetového katalogu knihovny, ale také pro vědeckého pracovníka, o němž hodlá knihovna zpracovat autoritní záznam. Řešení problému spočívá v nalezení přesnějšího českého ekvivalentu anglickému výrazu authority, propagace tohoto nového pojmenování mezi knihovnickou veřejností a distributory knihovnicko-informačních systémů a zavedení do české knihovnické terminologie Provozně kapacitní problém údržby národního souboru Při rozhovoru s koordinátorem projektu národní autoritní databáze Zdeňkem Bartlem jsem se dozvěděla, že bude usilovat o posílení personálního zabezpečení oddělení národních jmenných autorit v NK ČR. Je jednoznačné, že pokud při současném obsazení šesti pracovními úvazky má oddělení za úkol zpracovávat autority pro katalogizaci vlastní instituce i koordinovat národní soubor, jedná se o velmi náročný úkol. Zájmem koordinátora projektu je však zvýšit počet aktivně spolupracujících knihoven, což bude znamenat další nárůst práce při kontrole. Domnívám se, že jedinou cestou pro racionalizaci správy databáze je zvýšení kvality zasílaných záznamů participujícími institucemi. Z analýzy systému NACO vyplývá, že knihovna je po zapojení sledována jeden rok lektorem, který 111

113 podrobně analyzuje její práci a poskytuje jí zpětnou vazbu. Po uplynutí této lhůty je odpovědnost za kvalitu zpracovávaných záznamů na přispívající instituci. V českém systému je zkušební lhůta kratší, zhruba po dvou měsících po zapojení do systému jsou prověřeny všechny záznamy, které knihovna pošle, a lokálnímu supervizorovi je zaslán se souhrnem problémů. Pravidelně jsou knihovny upozorněny na zaslanou duplicitu, na drobné chyby nejsou nijak zvlášť upozorňovány. Pouze mohou získat zpětnou vazbu na kvalitu své práce zpětným prohlížením záznamů po jejich odsouhlasení národním supervizorem, což se však stane po určité, předem neodhadnutelné době. Školení pro nově přistupující knihovny je v českém projektu jednodenní, téměř bez praktických cvičení, zatímco NACO pořádá pětidenní cyklus. Druhou cestou správy národního projektu je zavedení spolupráce na bázi oborových a regionálních center (viz společné projekty NACO). Odpovědnost za kvalitu je pak na knihovně koordinující projekt na druhé úrovni. Oba typy změny přístupu k databázi předpokládají větší investice ze strany koordinátora projektu do metodických pomůcek i větší spoluúčast knihoven na tvorbě metodiky projektu a odpovědnost za jeho výsledky Problém čištění rejstříků Součástí projektu Kooperativní tvorba a využívání souboru národních autorit je podpora čištění lokálních autorských přístupových rejstříků. Knihovny v rámci dotačního programu VISK 9 získávají na tuto činnost finanční prostředky. Toto čištění je velmi pracné a nákladné a probíhá především na bázi ruční práce. Součástí těchto projektů je i harmonizace databáze autoritních záznamů s národní databází, položky rejstříku jsou po odstranění duplicitních výskytů propojeny s autoritním záznamem. Jedinou automatizací, která je při vytváření nových záznamů využívána, jsou zkrácené příkazy, které generují (v některých systémech) automaticky záhlaví a do pole Zdroj nalezených informací uloží z bibliografického záznamu citaci ve struktuře Příjmení, Iniciály jména: Hlavní název díla. Další knihovna, která k čištění rejstříků přistoupí, nemůže plně využít práce jiné knihovny k propojení svých bibliografických záznamů s autoritní databází. Čištění rejstříků a přiřazování bibliografických záznamů k autoritním je jednodušší, pokud je v autoritních záznamech uloženo více citací děl, nebo je dokonce dostupná kompletní bibliografie autora. U autorů odborné literatury 1 1 2

114 považuji takový soupis děl za nejpřesnější vlastnost určující autoritní entitu. Problémem je, že citace děl, tak jak je nyní v českých autoritních záznamech uváděna, není přesným propojovacím prvkem. KNIHA A ISBN KNIHA A ISBN A u loiitm záznam autora I ID záznam u Zdroj informací (citace děl) KNIHA A ISBN (CASLIN ID) KNIHA B ISBN (C A S U N ID) KNIHA C ISBN (CASLIN ID) KNIHA B ISBN KNIHA C ISBN KNIHA D ISBN KNIHA E ISBN Autorům záznam autora II.Zdroj informací (citace děl) \ KNIHA C ISBN (CASLIN ID) KNIHA D ISBN (CASLIN ID) KNIHA E ISBN (CASLIN ID) Obrázek 30 - Návrh automatického vytváření autoritních záznamů z rejstříků autorů. Obr. 30 naznačuje možnosti vytváření autoritních záznamů během čistění rejstříků. Operátor odstraní z rejstříku duplicitní řádky a v rámci konkrétního lokálního systému uloží vazby mezi rejstříkovou položkou a bibliografickými záznamy. Na základě těchto údajů se vygenerují údaje do autoritního záznamu, včetně identifikátorů děl, jejichž bibliografické záznamy se k dané autoritní entitě v lokálním systému váží. Identifikace děl je uvažována na základě mezinárodního standardního čísla knihy (ISBN). U dokumentů, které ho nemají přiděleno, by bylo možné jako identifikaci použít identifikační číslo záznamu ze souborného katalogu CASLIN. Automaticky vytvořený záznam katalogizátor před odesláním doplní ručně o další údaje (např. životopisná data a poznámka). Knihovna, která bude ve svém lokálním systému mít uložena díla tohoto autora, může na základě uložených identifikačních prvků automaticky vytvořit vazby v lokálním katalogu. Naznačené řešení je pouze teoretickým návrhem, který nebyl nikde a nikdy testován. Pravděpodobně by bylo nutné pro každý AKS, ve kterém čištění probíhá, vytvářet vlastní softwarové prostředky pro podobnou funkci. Zavedení jednoznačné identifikace bibliografických záznamů v Souborném katalogu ČR by bylo 113

115 prospěšné nejen pro tuto akci, ale obecně při potřebě jasně identifikovat záznam dokumentu, který nemá přiděleno ISBN. Po té, co bylo toto řešení publikováno v diplomové práci [ŘÍMANOVÁ, 2006] bylo zjištěno, že podobné řešení při spojování autoritních záznamů, použil i projekt VIAF [BENNET, 2006]. Do obohaceného autoritního záznamu jsou vkládány další údaje související s autorem (např. do pole 901 ISBN knih, které autor napsal) Problém nelatinkových písem 3aBepuieHMe ceahca npocmotp Karanor PfB HacTpoHKa Easbi AaHHbix OTjbiBbi 4 notick \ Pe3ynbTaTbi )Kyp Han nepekpecthbie ccbi/ikm - A b to p - King, Danny flra npocmqtpa cootbeictbyioutero yka3a ie /i3 ii e/ikhmte MbiwKOM no noflmepkhyroíi MeTKe no/ia. Cmct. N2 3ar0n0B0K Cm. Taioce Cm. uma KHHf. Ů3HHM Kina. Panny flpoh3beflehmn 3Toro sbt. m mhoctp H3b!Kax cm. nofl UMeHeM: King, Danny E x L ib ris Obrázek 31 - Autoritní záznam z databáze Ruské státní knihovny 114

116 V současné době jsou do knihoven v ČR zaváděny systémy s podporou kódování jazyka UNICODE. Tato jazyková sada umožňuje ukládat do dokumentu i speciální písmena pro jednotlivé abecedy. V současné době se zdá, že dokumenty psané azbukou z našich knihoven mizí, ale během čištění přístupových rejstříků nebo retrospektivní katalogizaci jsou zpracovávány vysoké počty dokumentů v těchto jazycích. Možnost uložení jména v jiné abecedě do odkazu autoritního záznamu je uvedena již v českém překladu textu UNIMARC z roku Teprve v současné době je však tato funkce i technicky proveditelná. Pro zavedení do kooperativního systému budování autorit bude nutná připravenost všech systémů takové záznamy zpracovat a zařadit mezi ostatní záznamy v databázi. Pokud jsou nyní údaje autoritního záznamu ruských autorů a korporací ukládána po transliteraci, nelze nepovažovat takový záznam za zcela korektní z hlediska použití autority v národním, ale především mezinárodním kontextu Problém regionálních databází a propojení s paměťovými institucemi Po celou dobu mé práce v oblasti tvorby autoritních souborů jsem se zamýšlela nad problémem souběžné tvorby regionálních a oborových databází osobností a firem a národního autoritního souboru. Tento problém je zkoumám na poli mezinárodním, např. v této práci analyzovaném projektu LEAF. Při analýze záznamu SVKK, viz obr. 28, jsem zjistila, že nejproblematičtějším údajem, který obsahoval záznam je datum. Obr. 32 je příkladem toho, že pokud autoritní formát MARC 21 není uzpůsoben pro zápis životních dat entity ve struktuře prohledavatelné počítačem, pak 115

117 formát EAC na tuto situaci již připraven je. Q - Q - ij í j -i <date> Date A generic element that contains a month, day, or year in any format. Use <date> to identify any dates that merit encoding. For the dates of existence of the corporate body and the life dates of the person use <existdate> within the context of <existdesc>, and. when necessary for distinguishing a name heading, also within <corphead>, <pershead> or <famhead>. A standard numeric form of the date (YYYYMMDD, etc.) can be specified with the NORMAL attribute to facilitate machine comparison of dates for searching, for example, / (YYYYMMDD/YYYYMMDD), or 1948/1998 (YYYY/YYYV). The TYPE attribute can be used to supply a more specific designation, for example, "life." "flourish," "depiction," "publication," or "acquisition." The CERTAINTY attribute may be used to indicate the degree of precision in the dating, for example, "circa." "approximately." or "after." The CALENDAR attribute can be used to specify the calendar from which the date stems, such as "gregorian" or "julian". The value "ce" (common or Christian era) is the default for the ERA attribute. May contain: #pcdata, abbr. altdate. emph. expan, lb May occur within: chromtem. corptype. descentrv. descnote. eacrel. entry, event, extref. funactrel. im print, item. calendar ea: era: form: Id: normal: scope: tm: tvpeauth: typekev: Example: #IMPLIED. CDATA #IMPLIED, NMTOKEN #IMPLIED. CDATA IMPLIED, single, closedspan. openspan #IMPLIED. ID «IMPLIED. CDATA IMPLIED, begin, end, active, begin-end #IMPLIED, CDATA #IMPLIED, IDREF IMPLIED, CDATA Obrázek 32 - Popis prvku datum z formátu EAC-XML [převzato ). J. Mika říká [2004, s. 48], že záznam je základním stavebním prvkem v databázovém systému knihovny a ve všech databázích budovaných knihovnou by mělo docházet k vzájemnému propojování tak, aby do systému byl údaj ukládán pouze jednou a sdílen pro více projektů. Z příkladu záznamu regionální databáze Vědecké knihovny v Olomouci je patrné, že oddělené budování databází vede k disproporcím v uváděných údajích. V tomto příkladu je národní autoři tni soubor ochuzen o informace, které jsou v regionální databázi zpracované. Toto ochuzení může znamenat i velkou ztrátu, pokud je autoritní entita identifikována především svým životopisem, případně dalšími údaji. Ačkoli je jednoznačné, že autoritní soubor budovaný v procesu jmenné katalogizace není biografickým slovníkem a ani adresářem firem, je již od začátku tohoto století tento princip mírně zpochybňován. F. Bourdonová [2001] říká: Autoritní báze není faktografický slovník - kde je však ta hranice? V konceptuálním modelu FRAP j e v závěrečné části striktně uvedeno, že u autoritní záznam je určen k přímému vyhledávání v knihovních katalozích a bibliografiích [IFLA UBCIM, 2005, s. 53]. Pokud se však podíváme na výčet údajů, které pomáhají splnit požadavky na vyhledávání - najít, identifikovat, 116

118 zařadit v kontextu a ověřit, dostáváme rozsáhlý soubor prvků, které jsou povoleny pro ukládání do autoritního záznamu. Z mého pohledu se tak autoritní záznam dostává do souvislostí s věcným popisem, vytvářením věcných termínů. Domnívám se, že odpovědí na otázku, kde končí popis jmenný a začíná popis věcný, nám může dát avizovaná studie Funkční požadavky na předmětový záznam (FRSAR). Tyto moje závěry potvrdila i komparativní studie porovnání archivních požadavků na autoritní záznam s FRBR [PARER, 1998] V analýze záznamu SVKK jsem ověřila, že ne všechny údaje uváděné v záznamu lze do formátu MARC 21, který je v současné době pro ukládání autoritních záznamů preferován, použít, aniž by nebyl tento formát účelově přizpůsobován. Domnívám se, že perspektivní řešení tohoto problému je propojování autoritních záznamů na externí zdroje informací, včetně databází jiných paměťových institucí. Problém identifikace autora se začíná také objevovat ve výstupech velkých firem,které se zabývají prodejem biblografíckých a citačních databází (např. databáze Scopus).Cíl je stejný - identifikovat přesně autor a shromáždit k němu všechny práce, na kterých se podílel. Pokud se ovšem autoritní záznamy omezí pouze formu jména v záhlaví a nebudou obohacovány dalšími faktografickými údaji pak pro účely bibliografických databází budou nedostatečné Zvážení nového přístupu k autoritním souborům by mohlo zpracovatelským pracovištím přinést i finanční efekt a možnou participaci na projektech z komerční oblasti [CLAY, 2006], Zároveň se však domnívám, že jedním z další úkolů koordinačního pracoviště projektu by mělo být národní doporučení pro faktografické databáze budované českými knihovnami. Takové doporučení by mělo zabezpečit kompatibilitu dat pro další možnosti spolupráce knihoven Problém propojení národního souboru v mezinárodním kontextu Během analýzy sytému NACO a formátu MARC 21 jsem zjistila, že identifikace autoritního záznamu v systému NACO vůči bibliografickým databázím je založena na záhlaví a identifikačním ěísle záznamu. Jedním z pravidel systému NACO je stanoveno, že záhlaví záznamu po uložení databáze není měněno. Tato část záznamu se mění pouze při chybném údaji v něm uvedeném, 117

119 ale není doplňována údaji, a to ani v případě, že jsou k dané entitě zjištěna biografická data (ta se ukládají do poznámek). Identifikace záznamů v databázích je zabezpečena také identifikačním číslem záznamu Kongresové knihovny, které je ukládáno do pole 010 MARC 21. V současné době je do českých knihoven ve velké míře nakupována literatura z angloamerické nakladatelské produkce. Při katalogizaci těchto knih jsou jména jejich autorů ověřována v databázi Kongresové knihovny. Někdy se dá dokonce říct, že práce lokálního správce autoritního záznamu se rovná téměř stoprocentnímu opisování záznamů z Kongresové knihovny (autoritní databáze zatím nepodporuje kopírování prostřednictvím protokolu Z39.50). Identifikační číslo záznamu Kongresové knihovny se zatím do českých záznamů neukládá, údaj o verifikaci záznamu v databázi Kongresové knihovny je ukládán v nekódované podobě pouze do polí Zdroj informace(ověření dat). Vzhledem k analýze vývoje v oblasti tvorby autoritních souborů se mi zdá pravděpodobné, že pokud se NK ČR jako národní bibliografická agentura zapojí do nějakého mezinárodního projektu, pak to bude sice v rámci struktur Evropské unie, ale s vazbou na již zavedený systém NACO. Uložení identifikačního čísla záznamu Kongresové knihovny do záznamu z české národní autoritní databáze by pomohlo přesné identifikaci vůči souborům knihoven spolupracujících s NACO a znamenalo další otevření se mezinárodní spolupráci. Tento údaj by představoval jednoznačnou a obecně srozumitelnou identifikaci záznamu o autoritní entitě, ať již pro přímé propojení v kooperativní databázi, nebo prohledávání uživateli bez znalosti českého jazyka. V první fázi by mohlo jít pouze o ukládání identifikačních čísel Kongresové knihovny do záznamů autoritních entit, které již toto číslo v databázi Kongresové knihovny mají. Záznamy autoritních entit, které v Kongresové knihovně svůj záznam nemají, by prozatím pole 010 měly prázdné. Předpokladem pro zavedení této praxe by však měla být možnost ukládat toto číslo pomocí kopírování pole, nikoli ručním přepisem, který může být zdrojem chyb. V roce 2006 je sice ze strany Kongresové knihovny přislíbeno zprovoznění Z39.50 serveru, ale v provozu není. Pokud by došlo k propojení s mezinárodním souborem obsahujícím již identifikační čísla Kongresové knihovny, pak záznamy, které budou mít vyplněno pole 010, se mohou propojit a záznamy, které by toto pole neměly vyplněno, by po 118

120 prověření na duplicitu obohatily mezinárodní autoritní soubor. Uložení českých národních autorit do mezinárodního souboru by zabezpečilo to, že jména českých entit budou v zpracovávána správně. 119

121 Seznam použitých zkratek AACR AKS ANL AUT NK ČR BIBCO BLMARC COBRA CONSER ČR EAC FRAR FRANAR FRBR FRSAR GARE GARR IBERMARC ICCP IFLA Anglo-American cataloguing rules Automatizovaný knihovní systém Databáze NK ČR Články v českých časopisech Databáze národních autorit Národní knihovny ČR Monographic Bibliographic Record Program Britský MARC formát Computer Bibliographic Rekord Actions Conversion Online Serials Program Česká republika Encoded Archival Context Functional requirements for authority records Functional requirements and numbering o f authority records Functional requirements for bibliographic records Functional requirements for subject authority records Guidelines for autority and reference entries Guidelines for authority records and references Španělský formát MARC International Conference of Cataloging Principles International Federation of Library Associations and Institutions INTERMARC ISADN Formát MARC používaný ve Francii International standard authority data number 1 2 0

122 INSAN ISAAR(CPF) International standard autor number International standard archival authority record for corporate bodies, persons and families ISBN ISO KKL KBRMARC LEAF MAB MALVÍNĚ MARC MK ČR NACO NAF NKC RETROKON NK ČR NLK OAI-PMH OCLC OCR OPAC PCC PND International standard book number International Organization for Standardization Databáze NK ČR Katalog knihovnické literatury MARC formát používaný v Belgii Linking and Exploring Authority Files Maschinelles Austauschformat fur Bibliotheken Manuscripts and Letters via Integrated Network in Europe Machine readable cataloguing Ministerstvo kultury ČR Name-Authorities Co-operative Name Authority File Databáze Katalog NK ČR Národní program retrospektivní konverze RETROKON Národní knihovna ČR Národní lékařská knihovna T l> f i H Open Axhive jnitiative-jjrotocol for iff eta ffarvesting Online Computer Library Centre Optical charakter recognition Online public access catalog Program for Cooperative Cataloging i Personennamendatei 121

123 RISK RLG Rozvoj informačních služeb knihoven Research Libraries Group R I J N Research Libraries Information Network SACO SLK STT SVKK Subject Authority Cooperative Program Databáze Katalog Slovanské knihovny Databáze Katalog starých tisků ČR Středočeská vědecká knihovna Kladno»/í*- C H TDKIV Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy UBC UBCIM Universal Bibliographic Control Universal Bibliographic Control and International MARC Programme UK ÚKR UNIMARC VIAF VISK ZIG Univerzita Karlova Ústřední knihovnická rada Universal MARC format Virtual International Authority File Veřejné informační služby knihoven Z39.50 Implementors Group 122

124 v!; Seznam obrázků Obrázek 1 - Náhled OPAC NK ČR s navigací do souboru autoritních záznamů z bibliografického záznamu (AKS Aleph 500) [uloženo ] Obrázek 2 - Digitalizovaný lístek z Kuncovy kartotéky. Uloženo z interní pomůcky NK ČR (CD-ROM) Obrázek 3 - Autoři tni záznam věcného termínu autorita z databáze Národní knihovny ČR, formát MARC 21 [uloženo ]...28 Obrázek 4 - Autoritní záznam věcného termínu autorita z databáze Národní knihovny ČR, standardní zobrazení [uloženo ]...29 Obrázek 5 - Autoritní záznamy spisovatele Egona Bondyho publikující též pod jménem Zbyněk Fišer, s vyznačením identifikačních čísel záznamů a vazbami mezi více záznamy, databáze Národní knihovny ČR, formát MARC Obrázek 6 - Bibliografický záznam publikace z OPAC Státní technické knihovny s vyznačením výskytu polí s číslem z autoritní národní databáze, formát UNIMARC [uloženo ] Obrázek 7- Současný způsob katalogizace [IFLA UBCIM, 2005, s. 3]...40 Obrázek 8 - Jmenné entity a identifikátory, na tento obr. navazuje obr Obrázek 9 - Selekční prvky a autoritní záznamy, navazuje na obr. 8 [IFLA UBCIM, 2005, s. 59] Obrázek 10 - Porovnání entit modelu FRAR s elementy metadatatového systému indecs [IFLA UBCIM, 2005, s. 55]

125 Obrázek 11 - Statistika četnosti použití selekčních prvků uživateli OPAC STK [uloženo ]...53 Obrázek 12 - Vstupní obrazovka databáze Library of congress Authorities [uloženo ] Obrázek 13 - Bibliografický záznam díla autorky Joanne K. Rowlingové s vyznačením kódu pro stavění volně přístupného fondu ze systému Kongresové knihovny [uloženo ] Obrázek 14 - Autoritní záznam spisovatelky Joanne K. Rowlingové, s vyznačením kódovaných údajů v záznamu [uloženo ] Obrázek 15 - Grafické znázornění vytváření VIAF databáze ze záznamů DDB a LC (OCLC) [BENNETT 2006b]...68 Obrázek 16 - Porovnání formátu záznamu v projektu LEAF [WEBER, 2004, s. 231] Obrázek 17 - Popis prvku metadatového formátu EAC životopis nebo historie [uloženo ]...72 Obrázek 18 - Záznam autoritní entity Sedící Býk ve formátu XML-EAC [uloženo ]...73 Obrázek 19 - Z firemní prezentace firmy Elsevier - databáze Scopus - funkce Scopus Author Identifier [uloženo ] Obrázek 20 - Statistický graf počtu stažených záznamů do lokálních bází, autor Zdeněk Bartl [uloženo ]

126 Obrázek 21 - Registrace NK ČR pro shromažďování a zpřístupňování osobních údajů o autoritních entitách. Kopie z registru Úřadu pro ochranu osobních údajů [uloženo ]...81 Obrázek 22 - Schéma "Jak vzniká autorita" [BARTL, 2003] Obrázek 23 - Schéma kooperativního systému národních autorit [DVOŘÁKOVÁ, Helena, 2002] Obrázek 24 - Záznam katedry bez uvedení názvu fakulty v záhlaví z autoritní databáze NK ČR [uloženo ]...96 Obrázek 25 - Záznam katedry s uvedením fakulty z autoritní databáze NK ČR [uloženo ] Obrázek 26 - Záznam z regionální databáze osobností [Vědecká knihovna v Olomouci, 2006], [uloženo ] Obrázek 27 - Záznam z autoritní databáze NK ČR, [uloženo ] Obrázek 28 - Standardní zobrazení záznamu kombinující údaje z autoritní a faktografické databáze, OPAC SVK Kladno [převzato ] Obrázek 29 - Analýza záznamu z databáze Středočeské vědecké knihovny v Kladně (OPAC)[údaje uloženy ] Obrázek 30 - Návrh automatického vytváření autoritních záznamů z rejstříků autorů Obrázek 31 - Autoritní záznam z databáze Ruské státní knihovny Obrázek 32 - Popis prvku datum z formátu EAC-XML [převzato ]

127 : Seznam tabulek Tabulka 1 - Porovnání názvů pro autoritní záznam v některých slovanských jazycích Tabulka 2 - Údaje o identifikačním čísle záznamů personálních a korporativních autoritních entit, vytvářených přímo v AUT NK ČR [Národní knihovna České republiky, 2003a]...33 Tabulka 3 - Údaje o identifikačním čísle záznamů personálních a korporativních autoritních entit vytvářených v rámci kooperativního systému jinými knihovnami než NK ČR [Národní knihovna České republiky, 2003a] Tabulka 4 - Údaje o identifikačním čísle záznamů věcných autoritních entit [Národní knihovna České republiky, 2003a] Tabulka 5 -Výčet kapitol AACR2, které jsou obsahují instrukce pro zápis autoritního záznamu [American Library Association, 1994] Tabulka 6 - Vztahy mezi Osobami, Rodinami, Korporace a Díly [IFLA UBCIM, 2005, s. 35] Tabulka 7 - Vztahy mezi Jmény a Osobami, Rodinami, Korporacemi a Díly [IFLA UBCIM, 2005, s. 43] Tabulka 8 - Nová pole v 2. vydání UNIMARC v [UNIMARC Manual, 2001]...51 Tabulka 9 - Tabulka nových podpolí a hodnot a změn statusů v 2. vydání UNIMARC [UNIMARC Manual, 2001]...51 Tabulka 10 - Zkratky v poli 906 podpole a informace o opravách v záznamu autority [LUFFER, 2005a] Tabulka 11 - Předpona identifikačních čísel NACO [MARC 21, 2004, s ]

128 .Seznam použité literatury 1. American Library Association Anglo-American cataloguing rules.edited by Michael Gorman and Paul W. Winkler. 2nd ed. London : The Library Association, s. ISBN American Library Association Anglo-americká katalogizačnípravidla : druhé vydání: revize Praha : Národní knihovna, sv. (na volných listech). ISBN ANDREJČÍKOVÁ, Naděžda K některým aspektům kooperace knihoven. In Inforum 2000: 6. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích května 2000 v Praze, [online], Praha : Albertina icome Praha, 2000 [cit ], Dostupné na WWW: < ISSN Anglicko-český a česko-anglický slovník knihovnické terminologie [online databáze]. Praha : Národní knihovna ČR, [cit ], Dostupné na WWW: < 5. BALÍKOVÁ, Marie Problematika věcného zpřístupnění informačních zdrojů - činnost Sekce pro klasifikaci a indexaci. Národní knihovna : knihovnická revue. 2003, roč. 14, č. 4, s ISSN BARTL, Zdeněk Národní autority : soubory národních autorit ve formátu UNIMARC/Autority. Praha : Národní knihovna ČR, s. ISBN BARTL, Zdeněk Jmenné autority Národní knihovny ČR. Ikaros [online]. 1998, roč. 2, č. 10 [cit ], Dostupné na WWW: < ISSN BARTL, Zdeněk. 1999a. Databáze autorit ČNB na CD-ROM : [.ppt prezentace^tfnfórum : 5. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, [online], 1999, roč. 5 [cit ], Dostupné na WWW < ISSN BARTL, Zdeněk. 1999b. Soubory autorit Národní knihovny České republiky. Národní knihovna : knihovnická revue [online], 1999, č. 2. Dostupné na WWW: < ISSN BARTL, Zdeněk VISK 9 a jeho proměna aneb Veřejné informační služby knihoven v poločase - výsledky, perspektivy a problémy z pohledu garantů jednotlivých podprogramů. In Knihovny současnosti 2001 : sborník ze 9. konference, konané ve dnech září Brno : Sdružení knihoven ČR, 2001, s ISBN X.

129 11. BARTL, Zdeněk Český projekt kooperativní tvorby národních autorit online aneb Jak to funguje v praxi. In Spolok slovenských knihovníkov. Infos : 32. mezinárodně informatické sympózium apríl 2003, Stará Lesná [online]. Bratislava : Albertina icome Bratislava, [2003]. Dostupné na WWW: < 12. BARTL, Zdeněk Zpráva o realizaci projektu "Kooperativní tvorba a využívání souborů národních autoritv v českých knihovnách za rok 2004 [online], Praha : Národní knihovna ČR, 2005, [cit ]. Dostupné na WWW: < 13. BARTL, Zdeněk. 2006a. - ústní sdělení (vedoucí oddělení národních jmenných autorit Národní knihovny ČR) dne BARTL, Zdeněk. 2006b. Zápis ze setkání supervisorů projektu Kooperativní tvorba a využívání souborů národních autoriť v NK ČR, [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2006 [cit ], Dostupné na www: http: < zápisy autority 4.htm> A A v. 15. BENNETT, Rick.2006a; HENGEL-DITTRICH, Christina; O'NEILL, Edward T.;TILLETT, Barbara B. VIAF (Virtual International Authority File) : linking die Deutsche Bibliothek and Library of Congress Name Authority File? In 72nd IFLA General Conference and Council, August 20th-24th, 2006, Seoul, Korea [online]. International Federation of Library Associations and Institutions, 2006 [cit ], Dostupné na WWW: < 16. BENNETT, Rick.2006b; HENGEL, Christina; HICKEY, Thomas, O'NEILL, Edward T.;TILLETT, Barbara B. Virtual International Authority File [online]. In ALA Annual Conference, 24 June 2006, New Orleans, Louisiana (USA). Huron ' Chicago, Americn Library Association, 2006 [cit ], Dostupné na WWW: < y p 17. BOURDON, Francoise Functional requirements and numbering of authority records (FRANAR): to what extent authority control can be supported by technical means? In 67th IFLA General Conference and Council, August 16th- 25th, 2001, Boston, USA [online]. International Federation of Library Associations and Institutions, 2001 [cit ]. Dostupné na WWW: < 18. BRATKOVÁ, Eva Informační entity, jejich znaky a vztahy : podle modelu FRBR. In Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I [CD-ROM]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví Filosofické fakulty Univerzity Karlovy, BRATKOVÁ, Eva Síť identifikátorů informačních en tit: pracovní učební text pro potřeby výuky posluchačů ÚISK. Verze 2.4. Praha : Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK s. / v u _ 128

130 20. BŘEZINOVÁ, Eva Využívání souborů národních autorit v Centrálním knihovně-informačním systému Univerzity Karlovy v Praze : Harmonizace autorského rejstříku v Centrálním katalogu U K : [závěrečná zpráva projektu VISK9J. Praha : Univerzita Karlova v Praze. Ústav výpočetní techniky, s 21. BUIZZA, Pino Bibliographic control and authority control from Paris Principles to the present. Cataloging and classification quarterly. 2004, vol. 38, no. 3/4, s ISS^ BYRUM, John D. Jr NACO : a cooperative model for building and maintaining a shared name authority database. Cataloging and classification quarterly. 2004, vol. 38, no. 3/4, s ISSNÓ CLAY, David Information literacy in a world of too much information - prezentace přednesená v programu Free Seminar - Online Information v Londýně. 24. Consorcium LEAF Linking and Exploring Authority Files : home [online] [cit ]. Dostupné na WWW: < 25. Česko. Úřad vlády Usnesení vlády České republiky ze dne 7. července 2004 č. 679 o Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až In Knihovny současnosti 2004 : sborník z 12. konference, konané ve dnech září 2004 v Seči u Chrudimy. Brno : Sdružení knihoven, ISBN s.-m -fez 26. Česko. Úřad pro ochranu osobních údajů Registr [online databáze]. Praha Úřad pr ochranu osobních údajů, [cit ], Dostupný z WWW: < 27. Deutsche Bibliothek (Frankfurt nad Mohanem, Německo) Die Deutsche Bibliothek - Z39.50 Gateway [online], Frankfurt am Main : Die Deutsche Bibliothek, [2003- ] [cit ]. Text v němčině. Dostupné na WWW: < 28. DVOŘÁKOVÁ, Helena Báze národních autorit v polovině roku Ikaros [online].2002, č. 11 [cit. 20^ ]. Dostupné na WWW: < ISSN Encoded Archival Contex Working Group Encoded Archival C ontext: beta [online]. Charlottesville : EAC Working Group, 2004, [cit ]. Dostupné na WWW: < 30. HAIS, Karel. 1991; HODEK, Břetislav. Velký anglicko-český slovník. I. A-E. Praha : Academia, s. ISBN X 31. Harroďs librarians' glossary : a reference book. Compiled by Ray Prytherch. 10th edition. A ldershot: Ashgate, c2005. xi, 753 s. ISBN

131 32. HARTMANOVÁ, Dagmar. 1999, TEZAURUS knihovny AV ČR AUTORITY. Ikaros [online], 1999, roč. 3, č. 2 [cit ], Dostupné na WWW: < ISSN HORÁKOVÁ, Ulrika Ještě k termínu autority a holdings : k příspěvku "Nová slova nebo špatné překlady?. Národní knihovna : knihovnická revue. 1996, roč. 7, č. 4, s ISSN IFLA UBCIM Working Group on Functional Requirements and Numbering of Authority Records Functional requirements fo r authority records : a conceptual model [online], [cit ]. Dostupné na WWW: < 35. IFLA UBCIM Working Group on Minimal Level Authority Records and ISADN Mandatory elements fo r intrantional shared resource authority records [online], IFLA, [cit ]Dostupné na WWW: < 36. Institut informacijskih znanosti.1997 CONOR.SI [online], Maribor : IZUM, c l 997-, 2005 [cit ], Dostupné na WWW: < &ukaz=DBDH> 37. JIN, Q Creating up-to-date corparate name authority records by using offical corporate home web pages. Cataloging and classification quarterly. 2004, vol 38, no. 3-4, s ISSN JOHNSON, Bruce Chr XML and MARC : which is right? Cataloguing and classification quarterly. 2001, vol. 32, no. 1, s ISSN KAISER, Max, et al New ways of sharing and using authority information : the LEAF project. D-Lib Magazine [online]. 2003, vol. 9, no. 11 [cit ]. Dostupné na WWW: < w.dlib.o rg/dlib/novem ber03/lieder/l 1lieder.htm l>. ISSN KULYGINA, Natalia Authority control in a multilanguage : Russian experience. In World Library and Information Congress. 71th IFLA General Conference and Council [online].ifla, 2005 [cit ], Dostupné na WWW: < >. 41. Library of Congress Library o f Congress Authorities : search fo r name, subject, title and name/title [online], Washington : Library o f Congress, c2002-, [cit ]. Dostupné na WWW: < 42. Library of Congress NACO Home : NACO (Program fo r Cooperative Cataloging (PCC) [online], Washington : Library of Congress, [2006- ], [cit ]. Dostupné z WWW: < gov/catdir/pcc/naco/>. 43. LUFFER, Jan. 2005a. Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit: praktická příručka : verze MARC21 & Aleph [online], Praha : Národní knihovna ČR,

132 [cit ]. Dostupné na WWW: < autorit metodika marc.htm> 44. LUFFER, Jan. 2005b. Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit: praktická příručka : verze UNIMARC [online]. Praha : Národní knihovna ČR, [cit ], Dostupné na WWW: < autorit metodika unimarc.htm > 45. MAIXNEROVÁ, Lenka Personální autority z oboru lékařství a zdravotnictví. Lékařská knihovna [online]. 2001, č. 3 [cit ], Dostupné na WWW: < knihovna/2001 /c3.01 /casopis3 01.htm# Toc >.ISSN MARC 21 form át fo r authority data : including guidelines fo r content designation. Washington : Library of Congress, Cataloging Distribution Service ; Ottawa : Library and Archives Canada, ISBN MARC 21: form át pro autority. Praha : Národní knihovna ČR, [450- s.] 48. MAXWELL, Robert L MaxwellVs guide to authority work. Chicago : American Library Association, vii, 275 s. ISBN Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí Working Group on GARE Revison. Guidelines fo r authority records and references [online]. 2nd ed. IFLA, 2001 [cit ]. Dostupné na WWW: < 50. Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí ISBD (M): mezinárodní standardní bibliografický popis pro monografie. Praha : Národní knihovna ČR, VII, 62 s. ISBD MIKA, Jiří Regionální bibliografie a faktografie - příklad spojení tradičního a moderního přístupu ke knihovnické práci. In Knihovny současnosti Brno : Sdružení knihoven ČR, 2002j s ISBN MIKA, Jiří Regionální bibliografie a faktografie jako součást katalogu krajské knihovny. Čtenář. 2003, roč. 55, č. 9, s ISSN MIKA, Jiří Záznam - stavební kámen informačního systému knihovny. In Sbírky v počítači: muzea, archvívy a knihovyn v éře digitáních informací. Praha : Národní technické muzeum, 2004, s ISBN NÁDVORNÍK, Miroslav Pravidla jmenného katalogu. Praha. Státní pedagogické nakladatelství, s. 55. NÁDVORNÍKOVÁ, Marie Moravské REGO v novém. Knihovní obzor. 2003, roč. 11, č. 2, s ISSN

133 56. Národní knihovna České republiky Zápis ze společné porady pracovních skupin [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 1997, [cit ]. Dostupné na WWW: < pskup.htm>. 57. Národní knihovna České republiky UNIMARC : bibliografický formát. Národní pole a podpole, interní pole a podpole NKP [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 1998-, [cit ]. Dostupné na WWW: < Blok%209XXUNI M21.htm>. 58. Národní knihovna České republiky Dotazy ke katalogizaci [online]. Praha : Národní knihovna ČR, [cit ], Na stránce uvedena správkyně databáze Edita Lichtenbergová. Dostupné na WWW: < 59. Národní knihovna České republiky. 2001b. Projekt Kooperativní tvorba a využívání souboru národních autorit [online]. Praha : Národní knihovna ČR, [2001- ], [cit ]. Na stránce uvedena odpovědnost za obsah Z. Bartl. Dostupné na WWW: < autority.htm>. 60. Národní knihovna České republiky. 2002a. AACR 2/UNIMARC: schválené české interpretace ke kapitolám 23 a 24 AACR 2R : únor Praha : Národní knihovna ČR, s. 61. Národní knihovna České republiky. 2002b. KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online databáze ]. c2002 [cit ]. Text v češtině a angličtině. Dostupné na WWW: < 62. Národní knihovna České republiky. 2002c. Účastníci kooperačního projektu přes Z39.50 server [online], Praha : Národní knihovna ČR, [2002- ] [cit ]. Dostupné na WWW: < 63. Národní knihovna České republiky. 2002d. MARC 27[online]. Praha : Národní knihovna ČR, [2002-] [cit ], Dostupné na WWW: < MARC 21 soubor.htm>. 64. Národní knihovna České republiky. 2003a. Pole 001 a F M Tv bázi AUT10 : prefixy v poli 001 [online]. Praha : Národní knihovna ČR, [2003- ] [cit ]. Text v češtině. Dostupné na WWW: < aut.hm>. 65. Národní knihovna České republiky. 2003b. Zpráva o věcném zpracování a věcných autoritách k [online]. Praha : Národní knihovna ČR, [2003], [cit ]. Dostupné na WWW: < aktualni informace vp.htm> 66. Národní knihovna České republiky. 2003c. Oddělení národních jmenný autorit. Zápisy ze setkání supervizorů [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-, 132

134 [cit ], Dostupné na WWW: < zápisy autority vse.htm>. 67. Národní knihovna České republiky. 2004a. ADR - Adresář knihoven a informačních institucí v ČR [online databáze]. Praha : Národní knihovna ČR, c2004- [cit ]. Dostupné na WWW: < 68. Národní knihovna České republiky. 2004b. AUT - Databáze národních autorit NK ČR [online]. Praha : Národní knihovna ČR, c2004- [cit ]. Dostupný z WWW: < 69. Národní knihovna České republiky. 2004c. KZK - Databáze zkratek pro knihovnictví a informační obory [online databáze]. Praha : Národní knihovna České republiky, c2004- [cit ]. Dostupné na WWW: < 70. Národní knihovna České republiky. 2004d. Doporučení pro přepis nelatinkových písem do latinky. Praha : Národní knihovna ČR, s. ISBN Národní knihovna České republiky Soubory na FTP serveru v adresáři autorit, určené ke stahování [online]. Praha : Národní knihovna ČR, [2005], [cit ]. Dostupné na WWW: < ftp.htm>. 72. Národní knihovna České republiky Koordinace kooperativní tvorby a využívání souborů národních autorit: závěrečná zpráva grantového projektu. Praha : Národní knihovna ČR, s. 73. Národní knihovna Ukrajiny V. I. Vemadského YKPM APK: HatfioHajibHuú <popmam npedcmaenehhh 6 i 6ji i ozpaý) i hh ux danux (npoekm) [online], Khíb : 2002, 2004 [cit ], Dostupné na WWW: < 74. National Library of Belarus Electronic catalogue ot the National Library ofbelarus [online]. Minsk : National Library of Belarus, 1999-, 2006 [cit ], Dostupné na WWW: < 75. NOVÁ, Hana Mezinárodní konference o knihovnicých konscorcich ICOLC. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 6 [cit ]. Dostupné na WWW: < ISSN Nová slova nebo špatné překlady. Národní knihovna : knihovnická revue. 1996, roč. 7, č. 2-3, s ISSN NOVOTNÁ, Eva Křesťanské bohemikálne menné autority pre 20. storočie v Centrálnej katolíckej knižnici v Prahe. Knižnica [online]. 2002, č. 9 [cit ]. Dostupné na WWW: < 2002/knizz 2.html>. ISSN

135 78. Osud programu VISK mají v rukou poslanci. Ikaros [online]. 2001, roč. 5, č. 11 [cit ], Dostupné na WWW: < ISSN PARER, Dagmar. 1998; FOX, Michael; CUNNINGHAM, Adrian. The Internal Standard Archival Authority Record fo r Corporate Bodies,Persons and Families (ICA) and the Essential Data Elements fo r Internationally Shared Resource Authority Records (IFLAJ^ ncomparison and report [online]. Inteiiántional Council on Archives - on Descriptive Standards (ICA/CDS), 1998 [cit ], Dostupné z WWW: < r 80. READ, J. M Cataloguing without tears : managing knowledge in the information society, with cartoons by Adrian Czajkowski. Oxford : Chandos Publishing, xxi, 236 s. ISBN Research Libraries Group Creating Records in the LC/NACO Authority File with RLIN21 [online]. New York : RLG, c2006- [cit ], Text v angličtině. Dostupné na WWW: < ID=640&x::=17&y=14>. 82. RICHTER, Vít Strategie knihoven In Knihovny současnosti 99 : sborník ze 7. konference,konané ve dnech září 1999 v Seči u Chrudimi. Brno : Sdružení knihoven ČR, 1999; s ISBN RICHTER, Vít Veřejné informační služby knihoven. In Ministerstvo kultury ČR. Knihovny současnosti Brno : Sdružení knihoven ČR, 2000^ s ISBN Scopus : Find. Amsterdam : Elsevier, [2006], 12s. Dostupný též online: < 85. ŘÍMANOVÁ, Radka 2005; BARTL, Zdeněk. Soubory autorit a internet. In Automatizace knihovnických procesů -10. : sborník z 10. ročníku semináře pořádaného ve dnech 3.-4.května 2005 v Liberci [online]. Praha : ČVUT - Výpočetní a informační centrum, Dostupný na WWW: < ISBN S. 8^ - ^ r 86. ŘÍMANOVÁ, Radka Kooperativní systém zpracování autoritních záznamů : diplomová práce. Praha, 2006, 145 s. % 87. SIMPSON, Betsy 2005; WILLIAMS, Priscilla. Growing a NACO Program : ingredients for success. Cataloging and classification quarterly. 2005, vol. 40, no. 1, s ISSN M f t T i c f t K W i i W ' C f t 88. i knilioytiw KatalogSlovenskej národnejknižnice [online]. Martin : Slovenská národná knižnica v Martine, [2004- ], [cit ], Text ve slovenštině a angličtině. Dostupné na WWW: < main katalogy.html>. 89. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1. vyd. Praha : Academia, s. ISBN

136 90. STOKLASOVÁ, Bohdana Retrospektivní konverze katalogů Národní knihovny České republiky. Národní knihovna : knihovnická revue. 1997, roč. 8, č. 3, s ISSN STOKLASOVÁ, Bohdana Vývoj katalogizačních pravidel v České republice ve 20. století aneb marné vzdorování zahraničním vlivům. Národní knihovna : knihovnická revue [online], 1999, č. 2 [cit ], Dostupné na WWW: < ISSN SVĚTLÍKOVÁ, Svojmila Metodika tvorby a kontroly jmenných autorit: autoritní záznamy pro korporace [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2005-, [cit ], Dostupné na WWW: < aut metod korpor marc.htm>. 93. SVOBODA, Martin Zpráva z cesty na seminář ELAG Ikaros [online]. 2003, roč. 7, č. 8 [cit ]. Dostupné na WWW: < >. ISSN TILLET, Barbara Authority Control on the Web. In Proceedings o f the Bicentennial Conference on Bibliographie Control fo r the New Millennium : November 15-17, 2000 [online], Washington : Library o f Congress, 2000 [cit ], Dostupné na WWW: < paper.html>. 95. UNIMARC M anual: authority formát. 2nd, rev. and el. ed. München : Saur, nd ed. 200 s. UBCIM publications; N. S., Vol. 22. ISBN UNIMARC/authorities : universal formát fo r authorities. München. K. G. Saur, s. UBCIM publications ; N. S., Vol. 2. ISBN UNIMARC/Autority : univerzální form át pro autority. Doporučeno Řídící skupinou pro formát UNIMARC/Autority při IFLA. Schváleno Stálým výborem Sekce pro katalogizaci a informační technologii při IFLA. Překlad Národní knihovna České republiky. Praha : Národní knihovna České republiky, s. ISBN Universytet Warszawski. Bibliotéka Uniwersytecka. Centrum NUKAT NUKAT - katalog centralny polskich biblioték naukowych [online]. Warszawa : Centrum NUKAT, [2002- ], [cit ], Text v polštině a angličtině. Dostupné na WWW: < 99. Ústav zemědělských a potravinářských informací Knihovna. Hodnocení plnění cílů projektu - specifikace : [závěrečná zpráva projektu VISK9J. Praha : ÚZPI, s VACOVÁ, Marie Čapek, K. či Čapek, Karel aneb Národní autority. Národní knihovna : knihovnická revue, 1997, roč. 8, č. 1, s ISSN

137 101. Vědecká knihovna v Olomouci REGO, osobnosti z regionu [online databáze]. Olomouc : Vědecká knihovna v Olomouci, c2006- [cit ]. Dostupný z WWW: < VODIČKOVÁ, Hana let od konání Pařížské konference o katalogizačních principech. Národní knihovna : knihovnická revue. 1997, roč. 8, č. 2, s ISSN VODIČKOVÁ, Hana Ještě existuje? O činnosti Katalogizační komise SKIP : [nepublikovaný interní materiál] WEBER, Jutta LEAF: Linking and Exploring Authority Files. Cataloging and classification quarterly. 2004, vol. 38, no. 3/4, s ISSN Zápis z jednání hodnotitelské komiseprogramu Veřejné informační služby knihoven - VISK 9 konaného , MK [online] [cit ]. Dostupné na WWW: < Závěrečná zpráva grantu 348/1999/A-INF/UVT: Využití souborů národních autorit v katalozích knihoven univerzitního prostředí [online]. Praha : Univerzita Karlova, [1999] [cit ]. Dostupné na WWW: < 99-c.htm> ZILLHARDT, Sonia 1998; BOURDON, Francoise. Author p roject: finál report: reportforpublication. Paris : Bibliotheque nationale de France, s. 136