ZPRAVODAJ PRACHATICKÉHO MUZEA

Transkript

1 ZPRAVODAJ PRACHATICKÉHO MUZEA 2/2017

2 VÝSTAVY: Léto 2017 HLAVNÍ BUDOVA - Velké náměstí června Ejhle kolo! Výstava ze sbírek Petra Hošťálka (do 3. 9.) 8. srpna Do čeho se dříve čepovalo, nápojové a obalové sklo vystavené u příležitosti Festivalu piva Prachatice (do ) 18. května Historické střelecké terče ( ) města Prachatic Fotografie Šumavy Karla Jáchima výstavy na zámku Wolfstein ve Freyungu (do 3. 9.)

3 Ejhle kolo! Výstava kol ze sbírek Petra Hošťálka Zajímavé exponáty ze soukromé sbírky Petra Hošťálka nadchly velké i malé návštěvníky pro náladu dávno zašlých časů, kdy velocipéd (latinské slovo pro rychlou nohu ) nebyl masově rozšířeným dopravním prostředkem pro rekreační či sportovnější pojetí pohybu na dvou kolech. Výstava přiblížila neobvyklá technická řešení, řemeslnou úroveň zpracování detailů i některé kuriozity ze světa cyklistiky v jejím časovém vývoji. Věnovala se kolu obecně, jako převratnému lidskému vynálezu, jako stroji, který ulehčoval práci i zkracoval vzdálenosti. Vydala svědectví o technickém a řemeslném umu předků a hledá krásu v jednotě celku a funkčního detailu. 1

4 V roce 2017 si připomínáme uplynulých 200 let od první zaznamenané jízdy na dvoukolovém vozidle zvaném Laufmaschine (německy běhací stroj), které sestrojil lesník a vynálezce Karl von Dreis ( ). Postupem času se tomuto dopravnímu prostředku začalo říkat na paměť konstruktéra draisina. Zlidovělý název drezína se dnes používá pro lehké kolejové vozidlo sloužící pro dopravu několika osob. Restaurování ceroplastiky Úlomky květů a listů Ceroplastiky jsou umělecká díla z vosku, odlévaná i modelovaná. Objevovaly se již ve 4. stol. př. n. l. u Řeků a Římanů. Tato technika se většinou používala k zhotovování malých kopií větších uměleckých děl. Z vosku sochaři prováděli nejen skici, ale i sochy nebo reliéfní portréty. Ceroplastiky plnily od 17. století také účel dokumentační a vzdělávací, a to formou voskových anatomických modelů pro lékařské potřeby. Portréty a sošky svatých, voskové skupiny 2

5 v bohatě zdobené adjustaci byly vyráběny ještě v druhé polovině 19. století. Stav před restaurováním K modelování se používal vosk s čistým terpentýnovým a dřevěným olejem. Na výrobu ceroplastik byl potřeba vosk pevnější a průsvitnější, přidávala se k němu burgundská smůla. Barvení vosku se provádělo ve hmotě pigmenty, nebo se olejová či lihová barva nanášela na vosk. Stav po konzervaci a restaurování 3

6 Prachatické muzeum má ve svých sbírkách několik velmi zajímavých ceroplastik. Jednou z nich je vosková kytice v dřevěném rámečku s konvexním sklem. Vosková montáž byla téměř zničena, dochovaly se pouze zbytky poškozených květin a zlámaného vosku. Po vizuálním posouzení bylo přistoupeno k demontáži předmětu. Opatrně bylo odstraněno krytí /barevný papír/ ze zadní strany tak, aby nedošlo k jeho poškození. Následovalo sejmutí rámu a skla. Jednotlivé části voskové kytičky byly přichyceny provázkem k podkladu, zbylý obsah schránky byla už jen vosková drť, úlomky květů a listů. Ty byly roztříděny a lepeny na původní místa květů a stonků. Dolepeny byly také květy růží, listů a ostatních květů podle původní barevnosti a zbytků okvětních lístků. Vysušený a křehký vosk byl ošetřen propolisem, ten umožní nejen regeneraci vosku, ale také spojí jednotlivé drobné trhliny. Po vyčištění jednotlivých částí předmětu byla provedena adjustace. Střela (Pošumavské zámečky - 14.) Krajina na východ od Strakonic má ráz široké, mírně zvlněné kotliny, kterou obklopují na severu osaměle stojící výrazné a strmé kopce a na jihu zalesněné pásmo vrchů, táhnoucích se od Volyňky až k Otavě. Cestujícího, který opustí Strakonice ve směru k Horažďovicím, zaujme již několik kilometrů za městem nevelký osamělý vrch zastavěný shlukem budov starého šlechtického sídla. Hrad a zámek Střela jsou viditelné zdaleka v celém středním Pootaví a pro místní obyvatele se staly orientačním bodem i jakýmsi symbolem tohoto kraje. Z hradu se dochovala jen zřícenina většího 4

7 objektu obdélníkového tvaru, obklopená hlubokým a strmým příkopem a valem. Zámek pod ním je jednopatrová budova o půdorysu písmene D s pozdně barokním průčelím a s nádvořím, které je ze tří stran obklopeno nepravidelnými arkádami. Na severu přiléhá k zámku barokní kaple svatého Jana Křtitele a celý areál je na svahu kopce obklopen volně řešeným anglickým parkem. Toto půvabné a tiché místo v dohledu dýmajících průmyslových Strakonic vešlo v 19. století prostřednictvím strakonického rodáka F. L. Čelakovského do české literatury. Hrad Střela vznikl na strategicky velmi výhodném místě nad Otavou zřejmě již před polovinou 13. století. Na počátku jeho existence tu sídlil místní rod pánů ze Střely, který nosil v erbu oslí hlavu a vlastnil také Kasejovice u Blatné. Na sklonku 14. století se majiteli hradu a panství stali páni z Landštějna a vydrželi tu až do poloviny následujícího století. Za husitských válek stranili Táboru a Střela tak byla spolu s Řepicí jedinou baštou husitství v okolí johanitských Strakonic. Po roce 1464 vládli Střele Lvové z Rožmitálu a po nich na přelomu 15. a 16. století páni z Rýzmberka. A tak se tu po sobě vystřídaly dva z nejmocnějších rodů poděbradské a jagellonské doby. Za dalšího vlastníka Václava Kraselovského z Kraselova se mluví v roce 1536 na Střele již o dvou hradech - o původním horním a novém dolním, který stál na jižním svahu kopce v místech dnešní kaple a měl zřejmě již spíše zámecký charakter. Oba však zanikly ve víru třicetileté války; nejprve je v roce 1619 dobyl a vyplenil proslulý císařský vojevůdce Martin de Hoeff-Huerta a v roce 1645 je vypálili Švédové. V té době již vlastnili střelské panství Libštejnští z Kolovrat, kteří je koupili jako pobělohorský konfiskát po Boubínských z Újezda. Václav Libštějnský, sám jezuita, daroval potom v roce 1654 Střelu i s městečkem Katovice a sedmi vesnicemi jezuitskému řádu. Skutečným vlastníkem se postupně stala klatovská jezuitská kolej, která odtud čerpala část zdrojů na svůj vlastní provoz, ale také tu budovala a hospodařila. Na zbořeništi dolního hradu 5

8 vystavěli jezuité nejprve kapli a o něco později na jižním svahu kopce barokní zámek, který byl dokončen až před rokem 1720 a sloužil úředníkům panství a jako letní sídlo klatovských jezuitů. Poddaným se ale na střelském panství lehce nežilo a ti se jezuitům za častá příkoří a tvrdý život pomstili v roce Tehdy jel císař Josef II. na inspekční cestě z Klatov do Vídně a jako všude zastavil se i na Střele a předvolal si rychtáře a zástupce poddaných, aby mu referovali o chování vrchnosti. A s vyslechnutou zprávou nebyl vůbec spokojen; jezuité prý vyhnali 10 sedláků i s rodinami z jejich statků a přivedli je na žebrotu a poddaní jsou nuceni starat se vrchnosti o domácnost, dvůr a o nářadí bez jakékoliv odměny. Střela dopadla v očích Josefa II. nejhůře ze všech pošumavských panství a to mladého reformátora jen posílilo v jeho úmyslu jezuitský řád ve své říši zrušit. Skutečně to provedl již v roce 1773 a Střela propadla jako konfiskát státu. Majitelem se stal český studijní fond a v roce 1812 koupil zámek a panství pan Erasmus Obst. Za Obstů, kteří na Střele sídlili až do druhé poloviny 19. století, poznal romantické středověké sídlo na osamělém kopci nad Otavou malý synek tesaře z nedalekých Strakonic František Ladislav Čelakovský ( ). Z domku svých rodičů v ulici Na stráži (dnes Čelakovského) vybíhal podél Otavy do kraje, poznával lidové obyčeje, zajímaly ho staré památky a ať se hnul na jakoukoliv světovou stranu, všude ho provázela charakteristická silueta Střely s křivolakou zříceninou a bílým zámkem. Často s ním byl i o deset let starší druh a přítel Jan Vlastislav Plánek ( ), truhlářský mistr a velký obrozenec a ctitel české literatury, který Čelakovskému 6

9 ochotně půjčoval české knihy. Oba mladí muži byli nakaženi duchem romantické doby, která hledala smysl své existence v ušlechtilých ideálech, která chtěla sloužit národu, o němž měla jen nejasné představy; klíč k jeho duši se však domnívala spatřovat v lidu a v jeho slovesném a zvykovém dědictví. Čelakovský sbíral po širém kraji české národní písně, báchorky, pohádky a pověsti, mluvil s prostými lidmi a vše si pečlivě zapisoval. Pod zámkem Střelou vyslechl a zaznamenal pověst o místním loupeživém rytíři Žichovi, který zasnoubil svou sličnou dceru Lidušku proti její vůli s bohatým, ale drsným až surovým rytířem ze sousedství. Když ji nechtěný manžel odvážel ze svého sídla, míjel svatební průvod také výraznou Kněží horu u Katovic a tam se koně nevěstina kočáru splašili a celý povoz se po divé jízdě zřítil dolů do vln Otavy. Všichni zahynuli a nešťastná dívka takto tragicky unikla životu s nenáviděným mužem. Tuto pověst Čelakovský později přebásnil do skladby Svatební den ve své slavné sbírce Ohlas písní českých a Střela tak pronikla do české klasické literatury. Na své mladické toulky kolem Střely vzpomínal básník velmi často v Praze i v daleké Vratislavi, kam jej život a zápas o chléb vezdejší později zavál, a povídali si o nich s přítelem Plánkem, s kterým si celý život dopisoval. Pověstí je opředena také starobylá, 38 metrů hluboká a do sklály vytesaná studna na Střele. Prý je v ní ukryto 12 stříbrných sošek apoštolů, ale dosud nikomu se je nepodařilo nalézt. V bohatství, a to dokonce celonárodní, se zatím proměnila jen lidová pověst, kterou náš klasik Čelakovský s takovou láskou přetavil v cenný kov. 7

10 Muzejní noc Muzejní noc 2017 se nesla v duchu cyklistiky. Byla zahájena vernisáží výstavy Ejhle kolo. Majitel většiny vystavených historických kol a motokol Petr Hošťálek zasvěceně zodpověděl v rámci komentovaných prohlídek všechny všetečné otázky. Nejen historii Zlaté stezky a Prachatic si mohli návštěvníci přiblížit v rámci komentované prohlídky stálých expozic s PhDr. Františkem Kubů. V průběhu muzejní noci se na Velkém náměstí projížděli v dobových kostýmech členové cyklistického spolku Podšumavan z Českých Budějovic na historických kolech. Pro dětské návštěvníky byla přichystána na Velkém náměstí cyklodráha, po které si mohli zajezdit na vypůjčených kolech, koloběžkách či odrážedlech. Jízdu na elektrokole bylo možné vyzkoušet před prodejnou SPORT-SHOP Pavla Műllerová. Dětští návštěvníci si mohli z muzea odnést vlastní cyklistickou odrazku a společně se podílet na vytvoření cyklistické mandaly. Atmosféru muzejní noci obohatilo. duo harmonikářů. 8

11 Letní edukační programy Na závěr školního roku děti ze základních škol navštívily edukační program Pojďte s námi oslavit 200 let od vynálezu kola. Cílem programu bylo seznámit děti pomocí výstavy Ejhle kolo s vynálezem kola a historií cyklistiky. V rámci interaktivní komentované prohlídky se děti dozvěděly o jednotlivých historických fázích vývoje kola. Co by měla obsahovat povinná cyklistická výbava. Osvěžily si zásady bezpečné jízdy na kole a pravidla silničního provozu. Poté si vytvořily vlastní odrazku. 9

12 Na začátek prázdnin jsme ve spolupráci s Muzeem české loutky a cirkusu připravili třídenní příměstský tábor Za tajemstvím historie, ve kterém děti společně pátraly a bádaly nejen po muzejních tajemstvích. Během prvního dne se děti pomocí her seznámily s historií Prachatic. Namalovaly si vlastní erb. Ve sklepení našly poklad. Vytvořily si pečeť Petra Voka 10

13 z Rožmberka. Druhý den se děti staly staviteli středověkých měst. Dozvěděly se, jak se zakládala města a co by nemělo chybět v žádném středověkém městě. Vyzkoušely si sgrafitovou techniku. Společnými silami postavily dům, který byl po celý zbytek léta k vidění v Muzeu české loutky a cirkusu. Třetí den se děti vypravily za poznáním do Albrechtovic, kde si na Hornické naučné stezce přiblížily nelehký osud středověkých zlatokopů. Pěší návrat do Prachatic zpestřila prohlídka několika řopíků, čímž si děti připomenuly historii ne tak dalekou. V srpnu jsme připravili pro veřejnost a příměstský tábor Portus tvůrčí dílny Vytvoř si svůj historický terč. Účastníci dílny se inspirovali prachatickými historickými terči z 19. století a následně si vytvořili vlastní terč. Na závěr si pak zaházeli šipkami na cíl. Pro děti z příměstského tábora Animáci byla připravena speciální prohlídka muzea, v rámci které je jejich oblíbení hrdinové z animovaných filmů zasvětili do tajů historie. Sbírka pohlednic a fotografií Pohled na Prachatice z 30. let 20. století 11

14 V rozsáhlých sbírkách Prachatického muzea se mimo jiné nachází značný počet dobových pohlednic a fotografií šumavských měst, obcí spadajících do Prachatického okresu a samozřejmě i samotných Prachatic. Jsou pro nás nenahraditelným zdrojem informací, a to především v případě, kdy dokládají existenci osad, které po druhé světové válce byly předurčeny k zániku nebo nám připomínají ráz dřívější krajiny, před tím než se jí dotkla moderní výstavba. Svou existencí dávají prostor dnešním generacím nahlédnout do dob minulých, kdy vesnice a města byla obklopena čistou přírodou. V současné době probíhá její postupná digitalizace. Pohled na České Žleby z roku 1923 (J. Seidel, Český Krumlov). Pohled na již neexistující pomník padlým ve Volarech (J. Seidel, Český Krumlov). 12

15 PUBLIKACE K ZAKOUPENÍ: ZLATÁ STEZKA - Sborník Prachatického muzea - ročník 14, 2007 (92,-Kč) - ročník 15, 2008 (120,-Kč) - ročník 16, 2009 (140,-Kč) - ročník 17, 2010 (85,-Kč) - ročník 18, 2011 (93,-Kč) - ročník 19, 2012 (117,-Kč) - ročník 20, 2013 (105,-Kč) - ročník 21-22, (117,-Kč) - ročník 23/1, 2, 2016 (240,-Kč) STARÉ STEZKY - Supplementum (290,-Kč) ZLATÁ STEZKA 1. - František Kubů, Petr Zavřel (130,-Kč) ZLATÁ STEZKA 2. - František Kubů, Petr Zavřel (150,-Kč) ZLATÁ STEZKA 3. - František Kubů, Petr Zavřel (180,-Kč) ZLATÁ STEZKA 4. - František Kubů, Petr Zavřel (495,-Kč) ZLATÁ STEZKA - Paul Praxl (220,-Kč) KLOSTERMANNOVÉ NA ŠUMAVĚ - Jan Antonín Mager, Pavel Fencl (30,-Kč) KAPLE PRACHATICKA POHLEDEM GENEALOGA - Jan Antonín Mager (65,-Kč) RYTMISTR FRANZ WOLSCHANSKY - Jan Antonín Mager (35,-Kč) PRACHATICKÁ MADONA, katalog výstavy - Zdenka Oberfalcerová (30,-Kč) CO S TÍM STRDÍM?, katalog výstavy - Petra Richterová (40,-Kč) SZEBSOVY DĚTI - Lukáš Smola (85,-Kč) CHTĚLI ŽÍT - Jan Antonín Mager (40,-Kč) KONTAKT: Prachatické muzeum Velké náměstí 13, Prachatice tel.: muzeum@ prachatickemuzeum.cz Zpravodaj Prachatického muzea Text: odborné oddělení PM Grafické zpracování, tisk: Zdenka Oberfalcerová Vydalo: Prachatické muzeum 2017 Propagační tiskovina - neprodejné

16 Titulní strana: 2271/78 Kytice, ceroplastika v dřevěném rámečku pod konvexním sklem, detail