CESKA KANADA '97 GEOLOGICKÝ A HYDROBIOLOGICKÝ PRŮZKUM SOUKROMÉ REÁLNÉ GYMNÁZIUM PŘÍRODNÍ ŠKOLA, O.P.S. PRAHA 1997

Transkript

1 v, ESKA KANADA '97 GEOLOGIKÝ A HYDROBIOLOGIKÝ PRŮZKUM J ll.ní-č-ástl-gkresu-jindřihův HRADEG SOUKROMÉ REÁLNÉ GYMNÁZIUM PŘÍRODNÍ ŠKOLA, O.P.S. PRAHA 1997

2 ČESKÁ 'i' KANADA '97 ZPRÁV A GEOLOGIKÉ SKUPINY ÚVOD...,.,":,',,,.... Geologická skupina se zabývala jižní částí okresu Jindřichův Hradec z hlediska anorganické složky a hydrobiologie, Pracovala ve složení: Vojtěch Barták ( 4, ročník sedmiletého studia) GEOMORFOLOGIKÝ PRŮZKUM Aleš-Doucek,-Michal-Staněk- (2, ročník sedmiletého studia) HYDROBIOLOGIKÝ PRŮZKUM Radek Hasal (2, ročník sedmiletého studia) GEOLOGIKÝ PRŮZKUM Matouš Hora ( 4, ročník sedmiletého studia) PEDOLOGIKÝ PRŮZKUM (nedokončen) Jakub Rotrekl ( 4, ročník sedmiletého studia) HYDROGEOLOGIKÝ PRŮZKUM Průzkum probíhal v době od 3, 6 do 14, 6, 1997,

3 ČESKÁ,ij, ZPRÁV A GEOLOGIKÉ SKUPINY KANADA'97 ZPRÁVA O GEOMORFOLOGIKÉ SITUAI OBLASTI VYPRAOVAL: Vojtěch Barták ÍL: Zmapovat morfologii kraje na jih od Nové Bystřice a Slavonic a rozčlenit oblast z hlediska morfologie na přirozené celky, ty pak popsat. Dále určit možné směry a komunikace mezi nimi a zhodnotit narušení krajiny výstavbou Rekreačního parku Rajchéřov. METODIKA: 1. Studium knih 2. Terénní výzkum nffiesy reliefů b) vytvoření mapky stanoviště zahrnující smě ry tektonických poruch, základní porost, vodní plochy a lokální ovlivnění člověkem c) popis rázu krajiny 3. Vytvoření plastické mapy VÝSLEDKY A ZÁVĚRY: GEOMORFOLOGIKÁ SITUAE Pro lepší orientaci v mapě jsem některé důležité celky pojmenoval vlastními názvy, které jsou v textu i na mapě vyznačeny v uvozovkách. Směrem k Rakousku se oblast na jih od Jindřichova Hradce postupně snižuje, a to zejména směrem na jih od "Větrovského masivu", tedy na Rajchéřov. "Větrovský masiv" tak tvoří přirozenou hranici mezi oblastí zaniklých vesnic Rajchéřov, Romava a Staré Hutě a oblastí severní, tedy Kláštera či Lesního nebo Skalského rybníka. Směrem na sever od Mýtinek, tedy na Klášter, rybník Osika a oba Žišpašské rybníky, se pozvolna zvedá další, "Landštejnský masiv", do něhož patří především Landštejn a Jelení vrch. Tento masiv je o něco nižší než "Větrovský" a rozlévá se dál směrem na Kunžak. Landštejn sám je z masivu vysunut a zasahuje do dlouhého "Východního údolí" kolem toku Pstruhovce, které se táhne do Rakouska. Na západ od Jeleního vrchu se rozlévá "Klášterské údolí", jehož morfologie je podrobně popsána ve sborníku klášterské skupiny z loňské Expedice V něm leží Konračský rybník a paulánským řádem založené rybníky Otec (Klášterský rybník) a Osika. Na jih od Kláštera doznívá "Landštejnský masiv" a svažuje se směrem k jihozápadu do protáhlého "Lesnibo údolí", do kterého vtéká i potok z Lesního rybníka. Ten dále teče podél hranic, obtéká Starohuťský vrch, jenž je součástí "Větrovského masivu", a teče dál do Rakouska. Přes Jelení vrch prochází hlavní evropské rozvodí Labe-Dunaj, které dále pokračuje směrem na Větrov a odděluje tak oblast kolem Lesnibo rybníka na západě od oblasti kolem Skalského rybníka a rybníka Olien na východě. Tvoří tak

4 ČESKÁ,f, KANADA '97 ZPRÁV A GEOLOGIKÉ SKUPINY přirozenou "Střechu". "Větrovský masiv" odděluje oblast Mýtinek a "Lesního údolí" od oblasti kolem rybníka Kačer. Z masivu do Kačera přitékají dva potoky. První, který pramení pód Starohuťským vrchem, a druhý, který pramení pod Větrovem. Rybníky Kačer, Romavský mlýnský a Starý Romavský tvoří na jihu předsunuté "Kačerské údolí" (ohraničené mimo jiné i ekologicky významným Hadím vrchem), které se rozlévá dále do Rakouska. Na východ od této oblasti pokračuje rozvodí z Větrova přes vrch Návary, Křížový vrch, Kamenný štít, Kraví vrch a dál do Rakouska, přičemž mezi Křížovým vrchem a Kamenným štítem je sníženina, ve které leží Návarský rybník. Tvoří tak přirozený průchod mezi oblastí "Kačerského údolí" a oblastí Návar. Tuto sníženinu jsem proto nazval "Návarská brána". Oblast západně od rozvodí, a to severně i jižně od "Větrovského masivu", se dá z hlediska vody charakterizovat jako oblast rybníků, ve které díky "Větrovskému masivu" nepřevládá žádný větší tok. Právě naopak je tomu v oblasti na východ od rozvodí, kde výrazně dominuje potok Pstruhovec, na němž leží i pro kraj velice významná údolní nádrž Landštejn a který tvoří protáhlé "Východní údolí", které se táhne od Landštejna na jih až do Rakouska. V tomto údolí leží i nejvýznamější centrum oblasti, Staré Město pod Landštejnem. Landštejnský kopec se velíce prudce svažuje a vytváří tak strmé údolí, ve kterém se rozlévá údolní nádrž, ze které odebírá pitnou vodu celá oblast až po Slavonice. Nádrž je vybudována na potoku Pstruhovec. Ten pak teče dále na jih ke Starému Městu. Pod Starým Městem přitéká do Pstruhovce voda z rybníka Olien a ze --- -skalskéno-tyl5nílfa.-najiliu, pod vrcliem-kamčatli:a, se údolí svažuje a tvoří tak nejnižší oblast celého území. Do této oblasti přitékají potoky jednak od Návar a od Veclova, dále pak od Kamčatky a okolních kopců. ROZDĚLENÍ KRAJE Z HLEDISKA MORFOLOGIE V kraji se vyskytuje několik základních morfologických útvarů. Jsou to: Masiv, který v krajině tvoří přirozenou bariéru. Kaňon, vhodný pro komunikace' a cesty, případně osídlení. Náhorní plošina tvořící přechod mezi masivem a údolím. Menší protáhlá údolí, často zamokřená, vhodná pro budování rybníků. Jedním z nejvýznamnějších celků této oblasti je "Landštejnský masiv", který je o něco nižší než masiv "Veclovský" a je také méně strmý s výjimkou Landštejnského kopce. Masiv se rozlévá dále na sever směrem na Kunžak a odděluje od sebe severní oblast kolem Blata a oblast "Střechy", částečně také "Klášterské údolí", jež tvoří další významný celek. Na jih od "Klášterského údolí" však masiv již doznívá, proto je komunikace s jihem možná, a to na obou stranách rozvodí. Nejsnazší komunikace "Klášterského údolí" by zřejmě vedla přes Novou Bystřici. "Klášterské údolí" může s jihem také komunikovat přes "Lesní údolí", které se dá chápat jako další důležitý celek. Tímto směrem je možná i komunikace s Rakouskem. Údolí však naráží na prudce se zvedající "Větrovský masiv", další přirozené směry by tedy vedly přes rozvodí směrem ke Skalce. Oblast kolem Skalského rybníka a rybníka Olien je v podstatě jakousi náhorní plošinou, tvořící přechod mezi "Landštejnským masivem" a "Východním údolím" při toku Pstruhovce. Plošina je na jihu částečně o hraničena "Větrovským masivem". Součástí "Landštejnského masivu" je také jedna anomálie, a to Landštejnský kopec, přímo stvořený pro vybudování hradu. Komunikace z ' slovem komunikace mám na mysli pravděpodobný kontakt dvou území, demonstrovaný například vodními toky, směry tektonických poruch či zvířecími stezkami.

5 ČESKÁ,i KANADA '97 ZPRÁV A GEOLOGIKÉ SKUPINY kopce je možná v podstatě všemi směry, zejména pak po hřebenech masivu směrem na Jelení vrch a Klášter a samozřejmě na jih k potoku Pstruhovec. Kaňon, kterým Pstruhovec protéká, se táhne až do Rakouska, komunikace se sousední zemí je tedy nesporná. Dá se říci, že veškeré směry v této oblasti se sbíhají do tohoto kaňonu. Místem, kde se směry protínají, je Staré Město pod Landštejnem, odkud pak může vést komunikace na Slavonice, Stálkov, nebo na jíh do Rakouska. Posledním důležitým celkem této krajiny je oblast zaniklých vesnic Rajchéřov, Romava a Staré Hutě, tedy oblast "Kačerského údolí". Tato oblast je rázem dosti podobná "Klášterskému údolí", je ale mnohem ostřeji ohraničena, a to zejména "Větrovským masivem" a rozvodím. Jediné možné směry jsou za prvé na jihozápad do Rakouska, za druhé pak průchod "Návarskou bránou" směrem do "Východního údolí". Komunikace se severem je prakticky nemožná. SHRNUTÍ elá oblast je tedy rozdělena několika bariérami - "Landštejnským masivem", "Větrovským masivem" a rozvodím. Komunikace přes "Landštejnský masiv" je možná, po hřebenech masivu dokonce pravděpodobná. Komunikace přes "Větrovský masiv" je prakticky nemožná, čímž je "Kačerské údolí" de facto odříznuté. Jediné možné přechody rozvodí jsou za prvé po hřebenech "Landštejnského masivu", za druhé překročením "Střechy" a za třetí průchodem "Návarskou bránou". Všechny tyto komunikace směřují k "Východnímu údolí", kde je komunikace možná jak na Slavonice tak na jih do Rakouska. Další komunikace s Rakouskem je patrná z "Kačerského údolí" a z "Lesního údolí". Zvláštní složkou je v tomto kraji Landštejnský kopec, který komunikuje jak s "Klášterským údolím" na severu, tak s "Východním údolím", to znamená přes "Návarskou bránu" i s celým jíhem. Landštejn tak spolu se Starým Městem tvoří základní uzlové body krajiny, přičemž ve Starém Městě se směry spíše kříží, kdežto z Landštejna spíše vycházejí. Dalšími dílčími uzlovými body krajiny jsou za prvé "Klášterské údolí", přes které prochází komunikace z Landštejna do Nové Bystřice a do kterého se sbírá voda z celého severu, a dále pak "Kačerské údolí" jakožto jediná možná komunikace "Východního údolí" s Rakouskem na západní straně rozvodí. Z hlediska vodního režimu krajiny je "Kačerské údolí" (podobně jako "Klášterské") jakási sběrná oblast. Při vybudování Rekreačního parku Rajchéřov by se posílila buď komunikace s Rakouskem, nebo, a to je pravděpodobnější, s "Východním údolím", zejména se Starým Městem. Vodní režim obou těchto oblastí (tedy "Kačerského" i "Východního údolí") napovídá, že jde o oblasti relativně oddělené a samostatné, což silně potvrzuje i přítomnost rozvodí. Voda se na straně Kačera svádí do "Kačerského údolí", na straně Starého Města do Pstruhovce. Posílení komunikace přes rozvodí by tedy nutně narušilo fungování obou celků, neboť komunikace přes "Návarskou bránu" je sice možná, ale "Kačerské údolí" i "Východní údolí" směřují komunikací spíše k Rakousku. Plánovaný rekreační park by měl mimo jiné brát pitnou vodu z landštejnské nádrže, čímž by se převáděla voda přes rozvodí a vodní režim by se tak značně narušil. Z toho vyplývá, že pokud by se měla oblast "Kačerského údolí" hospodářsky využívat, pak buď v komunikaci s Rakouskem, případně soběstačnou formou, například farmařením, čímž by se navíc pozvedl význam údolí jakožto centra oblasti ohraničené "Větrovským masivem" na severu a rozvodím na východě.

6 ČESKÁ 011 KANADA'97 ZPRÁV A GEOLOGIKÉ SKUPINY,..,_ státní hranice - hlavní evropské rozvodí Labe-Dunaj -vodní tok vodní plocha Obr. 1 GEOMORFOLOGIKÁ MAPA l I lw;i m n. m m n. m m n. m. 11'.!MJ -..., m n. m. ffiiii] m m n. m mn.m.

7 ČESKÁ :li KANADA '97 ZPRÁV A GEOLOGIKÉ SKUPINY 'VÝHOD.NÍ UDOLf" státrú hranice hlavní evropské rozvodí Labe-Dunaj vodní tok vodní plocha Obr, 2 MAPA VLASTNÍH NÁZVŮ

8 ČESKA 4 KANADA 91 ZPRÁVA O GEOLOGIKÉM PRŮZKUMU OBLASTI VYPRAOVAL: Radek Hasal ÍL: Zdokumentovat a zmapovat jižní část okresu Jindřichův Hradec z hlediska geologie (horniny, zlomy, radioaktivita). METODIKA: Tento výzkum vychází z míst vyhledávaných na geologické mapě a současně dohodnutých se členy skupiny. Po příchodu na předem určený vodní tok nebo plochu, popřípadě z mého hlediska zajíma ~~ směr do pracovních karet. Poté odeberu pomocí kladiva vzorek horniny, zabalím do mik rotenového sáčku, který označím daným číslem stanoviště. Pokud nalezenou horninu do káži určit, zapíši její název do karty, pokud ne, určím ji na základně s pomocí vyučujícího. Nakonec změřím radioaktivitu měřícím přístrojem Pripjať v režimu gama způsobem těs ného položení na hladinu vody nebo položením na zem. Měření provádím Po dobu 20 se kimd. Všechny tyto údaje při zpracování výsledků zapíši a zakreslím do map. VÝSLEDKY A ZÁVĚRY: HORNINY ľ Podloží ve zkoumané oblasti je moldanubická struktura, pocházející z kadonského vrásnění, silně přeměněná v hercynském vrásnění; konkrétně jde o moldanubický pluton vyzdvižený v hercynském vrásnění. Toto podloží je kyselá nepropustná žula trojího typu: a) dvojslídný muskoviticko- nebo siriciticko-biotitický granit b) biotitický granit c) živcem růžově zbarvený dvojslídný granit. Typ b) se nachází v oblasti vrcholu Kamčatka, u soutoku ve vesnici Podlesí, v oblasti rybníků Kačer, Konrač a Osika. Typ c) se nachází pouze v okolí Starohuťského vrchu a typ a) na zbylých zkoumaných místech. Tyto údaje byly zaznamenámy do mapy. fl

9 ČESKÁ 4~ KANADA 97 PUKLINY Předpokládám, že tyto zlomy vznikly v hercynském vrásnění při vzniku moldanubické ho plutonu. Oblast jsem si z hlediska zlomů rozčlenil na čtyři podoblasti podle velké vodní plochy nebo toku: oblast rybníků Kačer a Osika, vodní nádrže Landštejn a jižní část potoka Pstruhovec s jeho přítoky. Obecně byly vysledovány severní, západní a severozápadní zlomy ve všech podoblas tech a navíc ještě v oblasti nádrže Landštejn zlomy východní. závěr U severozápadních zlomů předpokládám, že jsou paralelní s Rudoleckým hlubinným zlomem. Dále jsem se pokusil vyhledat spojitost mezi zdejší geologickou stavbou a zdejší mi cestami. NOVÉ A z~niu~é ESTY SilnicevoblastiKačera,Návarskéhorybníkaa ~ ~cjpy_~p~jí bližší spojitost se zlomy nalezenými při terénním výzkumu zkoumaného kraje. Tyto silnice sloužily přede vším jako komunikace mezi vesnicemi. Silnice jsou vedeny zejména po zdejších vrcholech. S postupem času byly ze štěrkových předělány na asfaltové s tím, že některé přibyly a ně které zanikly. Konkrétně zanikly cesty z bývalých Starých Hutí do bývalého Rajchéřova a odtamtud do Návar. Naopak přibyly cesty ze Starých Hutí na rozcestí mezi bývalým Pernárcem a dnešním Veclovem, další je cesta ze Starých Hutí na cestu mezi Návary a Mýtinkami, třetí cesta spojuje tyto dvě nové a čtvrtá - poslední vybíhá od cesty mezi Starými Hutěmi a Mýtinka mi a směřuje do dnešního Filipova. (L RADIOAKTIVITA Větší výskyt radioaktivity, to znamená nad 0,02 mrjh, se nachází severovýchodně a již ně od rybníka Kačer, dále u rybníka Klášter, Konrač, Pomezí, Skalského a u nádrže Landštejn. Vysoká radioaktivita byla zaznamenána pouze na dvou místech: ti pramene přítoku Kačera a u pramene rybníka Podlesí. Na zbytku zkoumaných míst byly naměřeny hodnoty radioaktivity nižší než 0,02 mr/h, což není zajímavé. fl

10 ČESKÁ :f' KANADA '97 ZPRÁV A GEOLOGIKÉ SKUPINY I! l i '/. /"! I 1 - -i:l--. /( t Obr. 3 MAPA TEKTONIKÝH PORUH ====================.

11 ŮESKÁ#: KANADA 91 7 / 1 \.4 -. ľ jr~ ) 4 4 I /I/ĺi biotitický granit dvojslídný granit r-~ růžově zbarvený živcem dvojslídný granit Obr. 4 GEOLOGIKÁ MAPA HORNIN

12 teská* KANADA 91 Obr. 5 MAPA RADIOAKTIVITY (hodnoty jsou ud~v~ny v mr/h) W

13 ČESKÁ 4 KANADA 91 ZPRÁVA O HYDROGEOLOGIKÉ SITUAI VYPRAOVAL: Jakub Rotrekl ÍL: ílem průzkumu bylo zdokumentovat hydrogeologickou situaci v oblasti, její rovnováhu, hlavní narušení, možnost stabilizace a využití vodních zdrojů a navrhnout opatření pro zlepšení situace. METODIIt - vizuální sledování - návštěva významných míst - sledování podložní horniny, směrů puklin, geomorfologie oblasti - rozbory vod ~ ~studiuntliteratury. _~~.... VÝSLEDKY A ZÁVĚRY: Pro přehlednost jsem si oblast rozdělil na tři izolované celky rozdělené rozvodími: 1. Jižní oblast 2. Oblast Pstruhovec 3. Klášterská oblast 1. JIŽNÍ OBLAST Tato oblast se rozkládá v okolí zaniklých vesnic Rajchéřov, Romava a Staré Hutě. Z vý chodu je ohraničena hlavním evropským rozvodím Labe-Dunaj a ze západu lokálním roz vodím táhnoucím se přes vrchy Větrov, Starohutský vrch a rakouský Kalkberg. elkově však oblast náleží k povodí řeky Labe. Síť vodních ploch je tvořena dvěma větvemi, které se vzápětí stékají v Romavský potok. První větev přitéká ze severu. Je tvořena dvěma přítoky do rybníka Kačer, přes který po kračuje jeden tok ústící do Romavského potoka. Druhá větev přitéká z východu, sestává z Rajchéřovského rybníka, jeho dvou přítoků a výtoku ústícího do Romavského potoka. ELKOVÁ HYDROGEOLOGIKÁ SITUAE Podložní horninu tvoří žula, která nevytváří žádné větší zásobníky podzemní vody, pře vládá u ní puklinové vedení spodní vody, hlavní rezervoáry tvoří nejvrchnější vrstva zvět ralé horniny. Hlavní směr pohybu vody předpokládáme po povrchu podložní horniny, tedy kolmo na vrstevnice. To dokazuje fakt, že zde nenalézáme prameny v pravém slova smy slu, nýbrž ve většině případů jen spádová prameniště, ve kterých se voda sbírá z mokřin, podmáčených luk a lesů. V nižších polohách se tak vytváří trvale zavodněné plochy, na kterých byly později zakládány rybníky. Jediným nám známým pramenem, který vyvěrá v jednom bodě pravděpodobně z pukliny v podložní hornině, je pramen cca 500 m

14 ČESKÁ 4t KANADA 91 severovýchodně od břehu rybníka Kačer, přitékající do Romavského potoka. Vydatnost pramenů i pramenišť je v této oblasti velmi nízká. Hlavní sběrnou oblastí spodní vody je severní část v okolí Starohuťského vrchu a část ležící jižně od Větrova. V této oblasti jsou i nejvýznamnější prameniště - Romavský a er ný potok. Trvalou vlhkost udržují rozsáhlé zalesněné plochy, přirozené mokřiny a potoční nivy. Směrem na jih postupně přibývá voda v tocích, která se stahuje z přilehlých mokřin. Tyto toky ústí do oblasti trvale zavodněných ploch a celkově snížené pánve, kde bylyv 16. století zakládány v místě bývalých mokřadel rybníky (Rajchéřovský, Kačer, Romavský mlýnský a Romavský starý rybník). Jedná se o druhou nejvýznamnější zásobárnu spodní i povrchové vody v regionu, a proto je dťtležitým hydrogeologickým článkem, který ovlivňuje nejen stav vody v oblasti, ale i kvalitu vody v přilehlé části Rakouska. Z tohoto hlediska hydrologickou situaci dnes narušuje odlesňování severních kopců, regulace vodních toků ve sběrné oblasti a likvidace přírodních niv (erný potok). Dalším rizikovým faktorem jsou meliorace a odvodňování odvodňovacími kanály, zvláště pak na severních kopcích v okolí Romavského a erného potoka a potoka pod Větrovem. Naopak by byla prospěšnější revitalizace nivních ekosystémů, které přirozeně udržují vodu v pmě. Na základě těchto zjištění bych doporučoval: 1. deregulovat toky ve sběrné oblasti (Větrov, Starohutský vrch, Rajchéřovský potok), re vitalizovat podél toků nivní olšové ekosystémy 2. zrušit odvodňovací kanály ve sběrné oblasti, zvláště v prostoru jižně od Větrova 3. nahrazovat postupně jehličnatý porost ve sběrné oblasti listnatým, který má lepší hyd rologické vlastnosti. Ĺ 2. OBLAST PSTRUHOVE Tato oblast se rozkládá v okolí Starého Města pod Landštejnem, Landštejna, Návar a Veclova. Je ohraničena ze západu hlavním evropským rozvodím Labe-Dunaj a z východu lokálním rozvodím táhnoucím se ze severu přes vrchy Uhliště, ihadlo a rakouský Hohen Stein. Základní osu sítě vodních ploch tvoři potok Pstruhovec, který pramení nad vodní nádr ží Landštejn, pokračuje na jih a protéká Starým Městem, kde do něho přitéká podleská větev tvořená Skalským rybníkem, Olienem a jejich přítoky a výtoky. Z východní strany přitéká několik drobných přítoků odvodňovacích kanálů. U bývalé vesnice Košlák přitéká ze západu veclovská větev tvořená Návarským rybníkem a dvěma přítoky v okolí Veclova. Pstruhovec teče dále na jih a nakonec vtéká do Rakouska. Tato oblast náleží do povodí Dunaje. Podložní horninu tvoří jako v předešlé oblastni žula, tedy i hydrologické vlastnosti jsou obdobné. Nejvýznamnější sběrné oblasti jsou po celém severním, východním a západním obvodu podél rozvodí. Koryto Pstruhovce tvoři táhlé severojižní údolí, do kterého se stahuje veš kerá voda z vyšších poloh. elkově je údolí otevřené na jih do Rakouska, proto má většina toků tendenci uchylovat se jižně kolmo na Pstrúhovec. Obrazně řečeno: toto údolí funguje jako trychtýř stahující všechnu vodu do Pstruhovce, který odtéká do Rakouska. a

15 ČESKÁ,ij1, KANADA'97 Způsob, jakým voda pramení, je v této oblasti podobný jako u jižní oblasti. Jedná se tedy o sběr z mokřin a podmáčených terénů. Z toho důvodu je zde ještě důležitější zachovat lesní plochy v oblasti nejvýznamnějších pramenišť podél rozvodí. Podařilo se nám zaznamenat pramen vyvěrající z pukliny v podloží jižně od Pomezí a severozápadně od Pomezského rybníka. V této oblasti se - oproti jižní - voda neudržuje tak dlouho, protože zde není žádná větší zásobárna v podobě mokřin a rybníků. Dále dochází k většímu vypařování v průběhu toků z důvodu odlesnění přilehlých ploch, zejména na jih od Starého Města. Na základě těchto zjištění by ke stabilizaci přispělo zakládání rybníků přímo na Pstruhovci, zalesňování listnatými stromy podél rozvodí, revitalizace nivních ekosystémů podél toků. Tak by se podařilo minimalizovat vypařování, zvláště v odlesněné části údolí. 3. KLÁŠTERSKÁ OBLAST Nachází se v okolí obcí Klášter, Blato a Mýtinky. Z východu je ohraničena hlavním evropským rozvodím Labe-Dunaj. Ostatní hranice nejsou určeny, oblast našeho průzkumu končí na západě výtokem z rybníka Osika, na jihu rakouskou hranicí a na severu Žišpašským rybníkem. Síť vodních ploch má podobné uspořádání jako u jižní oblasti. Na severu pramení žiš pašská-větev;--n:a-které-byl-založen-horní-a-dolní-žišpašský-rybník V rybníku-0sika- se stéká s přítokem, na kterém je vybudován Konračský a Klášterský rybník. Za Osikou pokračuje směrem na Novou Bystřici. Podložní horninu tvoří jako v celé oblasti žula, hydrogeologické vlastnosti jsou stejné jako u jižní oblasti. Hlavní sběrná oblast se rozkládá podél rozvodí (Buková, Jelení vrch, Klášterský les). Způsob, jakým zde pramení voda, je převážně stejný jako v ostatních oblastech. Prameniště mají velmi malou vydatnost. Doplňková prameniště se nacházejí v severní části oblasti. Hlavní zásobárnou povrchové vody je rybniční síť na potoku Dračice (Žišpašské rybníky), u Kláštera (Klášterský a Konračský rybník). Po soutoku je to hlavně rybník Osika s největší rozlohou. Tato oblast je velmi stabilní a z hydrologického hlediska nenacházíme žádné závažnější problémy, kromě značné regulace toků, která se ale kompenzuje velkými zásobárnami vody v podobě rozsáhlých rybníků. Do budoucna by ovšem bylo přínosné deregulovat vodní toky a revitalizovat nivní ekosystémy, i když to v této chvíli není zatím aktuální. POSUDEK RAJHÉŘOVSKÉHO REKREAČNÍHO PARKU Z HLEDISKA HYDROGEOLOGIKÉ STABILITY Prostor, ve kterém by měl být postaven zamýšlený park, byl v hydrologické zprávě o jižní části (bod 1.) zhodnocen jako nejvýznamnější zásobárna povrchové i spodní vody, zvláště z toho důvodu, že jsou zde rozsáhlé plochy podmáčených luk a rozlehlé rybníky. Jakýkoliv zásah do této oblasti se vzápětí projeví na kvalitě a kvantitě vody v Romavském potoce a na přilehlé části rakouského území. Nesporně stavba parku zasáhne do hydrogeologické rovnováhy tím, že velká část vody bude zkanalizována, toky budou zregulovány, aby vznikl suchý a pevný povrch pro stavbu domů a silnic. Obrazně řečeno, tímto zákrokem se jakoby celá oblast "zašpuntuje", což se projeví v úbytku vody jižně v bezprostřední blízkosti. Ill

16 ČESKÁ 'i-' KANADA '97 ZPRÁV A GEOLOGIKÉ SKUPINY Kit1ttkf ryli. deregulacetoku,, revitalizace nivn ích,,., k t' o, - ' e osys emu Obr" 6 NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ Dl

17 ČESKA ~* KANADA 91 HEMIKÉ VLASTNOSTI A ČISTOTA VOD VYPRAOVAL: Jakub Rotrekl ÍL: Zdokumentovat chemické vlastnosti a čistotu vod, určit zákonitosti změn chemických vlastností v průběhu toku. Srovnat jednotlivé oblasti z hlediska čistoty vod. Ĺ METODIKA: Na odběrových místech (viz mapa) byly odebrány vzorky vody, u kterých byla stanovena maxiganometricky HSK (chemická spotřeba kyslíku - ukazuje na množství oxidovatel ných látek ve vodě, což jsou většinou organické látky) a chelatometricky tvrdost vody (koncentrace a2~, Mg~). Na místě odběru byla měřena vodivost (celkové množství iontů ve vodě) přístrojem Greisinger electronic GLM 020. výslediu~ Následující tabulka shrnuje výsledky měření na určených stanovištích. * J~ číslo stanoviště uvedené v mapě za tabúlkou IV. HSK v mg Oil V. tvrdost vody v mm a2~, Mg2~/1 VI. vodivost v p8/cm : L* lokalizace odběrového místa charakteristika odběrového místa W. V. VL~ 1 odvodňovací strouha, táhnoucí se Vykopaná strouha, kolem doubky, 5,12 1,3 98 kolem jihovýchodního břehu ryb- dál smrčina nika Kačer 2 Výtok z rybníka Kačer (Romavský U hráze doubky, kolem toku 10,48 0,4 91 potok) zamokřený pruh, za ním smrčina 3 Severovýchodní přítok do rybníka Regulovaný tok, kolem louka 7,6 0,5 50 Kačer (Romavský potok) 4 Romavský potok před soutokem Podmáčený pruh kolem toku, místy / / 97 s Rajchéřovským potokem rozsáhlé silně podmáčené louky, kolem smrky 5 Romavský potok za soutokem Podobné jako u stanoviště 4, 7,76 0,5 120 s Rajchéřovským potokem více podmáčených luk 6a Romavský potok před soutokem Rozsáhlá louka porostlá rákosím / / 116 s přítokem z Rakouska 6b Přítok do Romavského potoka Rozsáhlá louka porostlá rákosím / / 190 z Rakouska 7 Romavský Starý rybník Na severní, východní a západní 4,16 1,7 124 straně hustá smrková monokultura W

18 ČESKÁ* KANADA 97 pokračování tabulky L* lokalizace odběrového místa charakteristika odběrov ho místa IV? W 8 Za soutokem výtoků Kolem obou výtoků podmáčená 9,04 0,9 121 z Romavského Starého rybníka louka 9 Nejzápadnější přítok Regulovaný tok, voda téměř stojí, 5,44 0,3 94 do Romavského Starého rybníka kolem hustá smrčina 10 Od východu druhý, nejdelší přítok Regulovaný tok, voda téměř stojí, / I 128 do Romavského Starého rybníka kolem hustá smrčina 11 Za soutokem výtoků Kolem toku široká rokle, bohatá na 8,64 0,5 104 z Romavského Mlýnského rybníka listnaté stromy, na okraji modříny, dál smrčina 12 Romavský Mlýnský rybník Na hrázi vysazeny javory, v okolí / 99 smrčina, jen na jihu niva, dále bor 13 Přítok do Romavského Mlýnského Zařízlé koryto, okolo listnatý les 7,52 0,7 126 rybníka 14 Východní přítok Mírně regulovaný tok, kolem 3,44 0,7 120 do Rajchéřovského rybníka smrčina 15 Východní izolovaná část Částečně zarostlý rákosem, místy I / 120 R~éř~äl~éhöřýbhíka ~lšébříeýkölě~h1ič~l~š 16 Jižní přítok do Rajchéřovského Regulovaný tok, podmáčená louka / / rybníka 17 Výtok z Rajchéřovského rybníka Javory, olše, břízy / / 18 Rajchéřovský rybník Na hrázi duby, javory, olše, břízy, 6,8 0,6 118 kolem podmáčené louky 19 Přítok do Romavského potoka Na straně Romavského potoka / / (Rajchéřovský potok) podmáčená louka, na straně Rajchéřovského potoka smrčina 20 Romavský potok po soutoku Podél toku podmáčený pruh, kolem 6,56 / 111 s Rajchéřovským potokem smrčina, místy podmáčené louky 21 Jižní přítok do Romavského Rozsáhlá louka porostlá rákosím 5,36 0,8 187 potoka od Rakouska 22 Pramen cca 500 m severovýchodně Podél toku se vytváří niva, kolem 0,8 0,08 59 od rybníka Kačer smrčina 23 Potok napájený výše uvedeným Podél toku niva, kolem smrčina / / I pramenem 24 Potok napájený výše uvedeným Podél toku niva, kolem smrčina / / / pramenem 25 Romavský potok po soutoku Podél toku niva, kolem smrčina 2,4 0,4 46 s výše uvedeným potokem 26 Rybník Kačer Na severovýchod smrčina,na sever 4,48 0,6 81 smrčina, místy mokřiny, na severo západ smrčina, na jih a jihozápad smrčina a na jihovýchod louky 27 Západní přítok do rybníka Kačer Regulovaný tok v husté smrčině 5,28 0,3 80 (erný potok) D

19 ČESKÁ 4 KANADA 91 (: pokračování tabulky L*: lokalizace odběrového místa charakteristika odběrového místa IV.* 7* VI.* 28 Černý potok po soutoku s prvním Regulovaný tok, podél toku olše, 3,92 0,9 82 západním přítokem kolem smrčina, místy podmáčené louky či březové háje 29 Černý potok cca 3 km Regulovaný tok, místy louky, 3,78 0,7 75 od pramene kolem smrčina 30 Černý potok cca 1 km od pramene Regulovaný tok, místy louky, 5,28 0,3 73 kolem smrčina 31 Prameniště cca 1 km západně V prameništi olše, působí jako 6,4 0,8 115 od Mýtinek mokřina, voda téměř stojí, kolem smrčina 32 První rybník jižně od výše Kolem rybníka olše, jižně další, 5,44 0,8 166 uvedeného prameniště vyschlý rybník zarostlý ruderálem, za ním paseka 33 Konec potoka, Zapáchající bažina, za ní louka, 29,2 I 177 asi 1 km jihozápadně od Mýtinek dál listnatý les, na východ smrčina 34 Potok Skřemelice cca 1 km jižně Mírně regulovaný tok, lehce 8,24 2,4 143 ~ odmýtiuek -podmáčená-louka; dářsmrčina ~ 35 Skřemelice pod rybníkem, jižně Mírně regulovaný tok, kolem louka 6,8 1,2 142 od Mýtinek 36 Rybník jižně od Mýtinek Kolem silně zamokřená louka, 8,64 0,7 146 dál borosmrčina 37 Přítok k rybníkům východně Hustá smrčina, u rybníků 8,96 0,3 101 od Mýtinek zamokřená louka s rákosím, okraj lesa - borovice, břízy 38 Výtok z rybníků východně Voda téměř stojí, charakter spíše 11,6 I 89 od Mýtinek zamokřené plochy, javory, olše 39 Výtok z Lesního rybníka Podél toku značně ruderalizovaná 7,2 0,6 149 louka 40 Přítok do Lesního rybníka Regulovaný tok, charakter spíše 3,36 0,5 118 odvodňovací strouhy, na východ smrčina, na západ louka 41 Přítok do Konračského rybníka Zmeliorovaná louka, přítok je meli- 5, orací sveden s úpatí Jeleního vrchu 42 Konračský rybník Kolem silně ruderální louky, rybník 8,88 0,9 174 přiléhá k vesnici Klášter JI 43 Výtok z Konračského rybníka Značně zregulovaný tok, protéká ruderální loukou 44 Klášterský rybník Po hrázi vede asfaltová silnice, 8,88 1,2 207 kolem mírně zamokřené louky, na západ Klášter, na jih velmi kvalitní louka, pak smrčina 45 Výtok z Klášterského rybníka Regulovaný tok, protéká polem 7, Jižní přítok do rybníka Osika Potok vtéká do borosmrčiny, asi m před Osikou končí regulace D

20 ČESKA S KANADA 197 pokračování tabulky iý~ lokalizace odběrového místa charakteristika odběrového ~im sta W. v.hj3~i* I 47 Východní strana rybníka Osika Smrčina, rekreační chaty 4,96 0, Pumpa na východní straně Osiky Smrčina 2,48 0, Potok Dračice cca 200 m od Osiky Regulovaný tok, zamokřená louka 6 1,1 -j~j 50 Potok Dračice harakter mokřiny, voda téměř 14,64 1,1 134 těsně před přítokem do Osiky stojí, částečně zarostlé rákosím 51 Pramen vtékající ze západu Pramen vyvěrá pod cestou, 2,72 1,4 317 do Klášterského rybníka kolem topoly a ruderál 52 Rybník Osika na hrázi Jehličnatý les / / Výtok z rybníka Osika Jehličnatý les 7,52 0, Severní přítok do Osiky Zmeliorovaná louka, na západ 5,68 0,7 120 borosmrčina 55 Meliorace u výše zmíněného Zmeliorovaná louka, na západ 5,92 1,8 I přítoku borosmrčina 56 Pramen severního přítoku do Osiky 57 Výtok z Dolního žišpašského rybníka Prameniště, hustá smrčina 7,52 1 Protéká vesnicí, kolem toku olše a topoly 121 6,8 0, Dolní žišpašský rybník Na hrázi asfaltová silnice Meliorace západně Zmeliorovaná louka, ohraničená 2,1 0,5 82 od Návarského rybníka smrčinou, na sever pastvina, na východ Návarský rybník 60 Přítok do Návarského rybníka Značně regulovaný tok, na sever 3,4 0,7 96 zmeliorovaná louka, na jih smrčina 61 Návarský rybník Na jih hustý keřový porost, na se- 8,6 0,7 106 ver louky a pole, na západ louky a pastviny, na východ pastviny 62 Výtok z Návarského rybníka Regulovaný tok, podél toku 7,4 1,4 107 ruderální keřový porost, za ním na sever pastvina, na jih pole 63 Výtok z Návarského rybníka Pastvina, tok rozdupán dobytkem, 6,7 0,8 130 cca 400 m od Návarského rybníka místy vystupují žulové kameny 64 Prameň západně od Veclova Pastvina, nevýrazné koryto 8,4 0,7 rozdupané dobytkem 65 Rybník západně od Veclova Hustý mladý les - olše, akáty, 15,2 1,5 javory 66 Přítok ze seven do Veclovského Regulovaný tok, louky, pole 4,2 0,7 122 potoka východně od Veclova 67 Za soutokem Návarského Soutok pod silnicí, pruh olšin, 1, a Veclovského potoka ruderál 68 Východní přítok do potoka Kolem toku zamokřené olšiny, dál 4,7 1 Pstruhovec, cca 800 m od bývalé borový les s příměsí smrku vesnice Košťálkov! D

21 ČESKÁ ~* KANADA 91 (Ĺ (Ĺ pokračování tabulky L* lokalizace odběrového místa charakteristika odběrového místa I W. 7* vj ~ 69 Potok protékající bývalou vesnicí Kulturní porost - javory, jilmy 7,4 0,5 109 Košťálkov 70 Rybník v bývalé vesnici Košťálkov Kolem dva zaniklé rybníky, / I 98 značně zamokřené, na hrázi javory a janovce 71 Na mapě nevyznačený pramen Hustá smrčina 6,5 0,8 u rakouských hranic Na Gabrielce 72 Pramen cca 100 m severně Hustá smrčina 3,76 1,2 od výše uvedeného pramene 73 Pramen pod horou Kamčatka Kolem toku pruh louky, [8 0,9 140 dál smrčina 74 Pramen pod vrchem Kamčatka Smrčina 15, Za soutokem Podleského Stéká se ve vesnici Podlesí, louka, 4,3 0,7 a Pomezského potoka kolem toku pruh listnatého lesa 76 Rybník Olien Na Severu a východě smrčina, 5,2 0,6 110 ajjkqzgp~d~pastny,~naseyeru mokřiny ve smrkovém lese 77 Západní přítok do rybníka Olien Smrkobor, u rybníka keřovitá 12,6 0,9 110 mokřina 78 Výtok z rybníka Olien Na seven pastviny, na jihu pruh 1,1 137 lesa, za ním pole 79 Prameniště cca 400 m západně Na severu louka, na jihu jehličnatý 10,4 0,7 115 od vesnice Skalka les 80 Výtok ze Skalského rybníka 37,76 0, Jižní přítok do Skalského rybníka Značně regulovaný tok, charakter / 0,7 52 odvodňovací strouhy, na severu louka, na jihu smrčina 82 Severní přítok do Skalského Zamokřená niva, dále smrčina 28,8 0,8 126 rybníka 83 Soutok Podleského a Olienského Hustá smrčina 120 potoka 84 Pramen cca 1,5 km severozápadně Kolem toku hustý keřový porost, 4,9 0,9 146 od Podlesí dál smrčina 85 Západní přítok do Pomezského Podmáčená louka, keřový porost, 77 rybníka dál smrčina 86 Severní přítok do Pomezského Několík přítoků + pramen, hustý 5,4 0,7 177 rybníka ruderální keřový porost, nad soutokem březový háj, dál smrčina 87 Pramen u Pomezského rybníka Vytéká z kopce porostlého smrkem, 1,4 pod ním březový háj (viz č. 86) 88 Výtok z landštejnské nádrže Betonové koryto, kolem hustý bor 1,4 128 (Pstruhovec) $ příměsí ruderálu 89 Landštejnská nádrž Kolem prudké svahy porostlé 2,8 0,9 116 smrkem SI

22 ČESKA 4~ KANADA 97 (: pokračování tabulky L* lokalizace odběrového místa charakteristika odběrového místa W.~ V. VL* 90 Východní přítok do landštejnské Hluboké koryto, smrčina nádrže 91 Přítok do landštejnské nádrže Kolem toku břízky, dál smrčina 1 (Pstruhovec) 92 Rybník Kačer viz st. č , vizst.č.3 9 0, vizst.č.22 1,6 0, Pramen cca 1 km severozápadně Smrčina, okolo odvodňovací kanály 4,2 0,4 33 od Křížového vrchu 96 Přítok k přestavovanému rybníku Kolem toku ruderální porost, dále 8,3 0,9 143 východně od Starého Města pastvina a pole ZÁVĚR: V oblasti je ve vodě celkově snížená koncentrace hořečnatých a vápenatých kationtů ~(tvrdost_vody),cožjazpůsobenochemickýmsloženírnpodložníhorniny~.zce1éhoregjonuje voda nejměkčí v jižní oblasti, do které natolik nezasahuje vliv civilizace. Jižní oblast je nejčistší i z hlediska vodivosti, která ve většině případů nepřesahuje hodnotu 120 RS/cm. HSK se pohybuje podle charakteru vodních ploch, nepodařilo se mi však vysledovat žádnou jednoznačnou zákonitost. V klášterské oblasti se objevují nejvyšší hodnoty vodivosti, v ojedinělých případech i přes hodnotu 300 RS/cm, což nutně nemusí znamenat pouze přítomnost toxických látek ve vodě, ale v tomto případě pravděpodobně vyšší koncentraci biogenních iontů (Na, W, Mg~, 0a2). Pstruhovská oblast je ve všech veličinách středem mezi jižní a klášterskou oblastí. Ne vysledoval jsem žádné zákonitosti ve změně měřených hodnot v průběhu toku. Rozdělení stanovišť podle oblastí a toků (komentář k mapě): Jižní oblast: Černý potok - 30, 29, 28, 27 Romavský potok -95,22, 25, 26, 1, 2,4,5, 21, 13, 12, 11, 8 Rajchéřovský potok - 14, 16, 15, 18, 17, 19 Starý Romavský rybník - 9, 10, 7 Klášterská oblast: konračsko klášterský potok - 41, 42, 43, 44, 51, 45, 46 Dračice a Osika - 58, 57, 49, 50, 47, 52, 53 severní přítok do Osiky - 56, 54 Pstruhovská oblast: Pstruhovec - 91, 89, 88, 96, 73, 72, 71, 68 Návarský potok - 60, 59, 61, 62, 63, 64, 65, 66, 67 Olienský potok - 77, 76, 78, 79 Podleský potok - 81, 82, 80, 83, 75 Pomezský potok - 85, 86, 84 Košfálkovský potok - 70, 69 D

23 ČESKA 4 KANADA g~ L~ ndštej fl KIíšIer I. Větrov Starohufský Š vrch Obr. 6 MAPA STANOVIŠŤ D

24 ČESKÁ ;f, ZPRÁV A GEOLOGIKÉ SKUPINY KANADA '97 ZPRÁVA O HYDROBIOLOGIKÉM PRŮZKUMU OBLASTI VYPRAOVALI: Aleš Doucek a Michal Staněk ÍLE: Provést hydrobiologický průzkum v oblasti, jejíž severní hranici tvoří Klášter, Landštejn a Staré Město pod Landštejnem a jižní hranici tvoří státní hranice, na následujících tocích a přilehlých vodních plochách: Dračice, Pstruhovec, Romavský potok, Skřemelice, Černý potok, Podleský potok atd. (viz plánek). 1. Zaznamenat výskyt jednotlivých druhů mikroorganismů (rozsivky, nálevníci atd.) a drobných organismů (larvy pošvatek, chrostíci atd.) ve vodě. 2. Porovnat výskyt druhů v jednotlivých podoblastech, určit druhy typické pro tyto podoblasti Vypracovat mapu znečištění povrchových vod na základě výskytu organismů. 4. Zjistit, jak se v průběhu toku mění výskyt organismů a na čem závisí. 5. Stanovit, jak se v průběhu toku mění znečištění vod a na čem závisí. METODIKA: Nejprve jsme si zkoumanou oblast rozdělili na tři podoblasti (podle hydrologie) a ty jsme pojmenovali: - oblast na jihu (povodí Labe) - oblast jižní - oblast severní (povodí Labe) - oblast Klášter - oblast východní (povodí Dunaje) - oblast Pstruhovec (viz plánek). Stanovené oblasti jsme si prošli a na místech pro nás zajímavých jsme odebrali vzorky materiálu ze dna (bahna, písku atd.), zaznamenali jsme okolní porost a změřili hloubku a šířku (ne u rybníků a větších vodních ploch). Poté jsme síťkou nalovili drobné organismy ve vodě a podle klíče je určili. Dále jsme na základě odebraných vzorků vytvořili preparáty (z každého vzorku nejméně 2) a ty jsme pod mikroskopem zkoumali a určovali podle atlasu vodních organismů. Na základě tohoto výzkumu jsme určili kvalitu vody. Jednotlivé oblasti jsme pak porovnávali z hlediska výskytu druhů a diverzity. U jednotlivých toků jsme také sledovali změnu kvality vody v závislosti na prostředí (smrčiny, nivy, louky a přítoky). TABULKY: Tabulky shrnují výsledky zkoumání toků na jednotlivých stanovištích, která jsou řazena po podoblastech a po tocích. m

25 ČESKÁ i, KANADA '97 ZPRÁV A GEOLOGIKÉ SKUPINY OBLAST KLÁŠTt."11..._.,,- Obr. 7 ROZDĚLENÍPODOBLASTÍ Znečištění: I - čistá voda II - slabě znečištěná voda III - znečištěná voda IV - silně znečištěná voda V - velmi silně znečištěná voda m

26 ČESKÁ~ KANADA 97. JIŽNÍ OBLAST ROMAVSKÝ POTOK Číslo Znečištění Druh I. Druh II. Druh m. Druh W. Počet druhů 23 II.- III. 3 I. - II. Váleč koulivý Synedra 4 93 II. Pmnnularia cardínalis Fragilaria construens Nálevník Zelená řasa 5 92 III. Nálevník 2 1 II. Synedra minimus 2 2 III. Synedra Nálevník 6 4 II. Fragilaria construens 1 5 II.. III. Synedra 1 6 II.. III. Teryculus rupestris 1 J.1 I.. II. Fragilaria virescens Fragilaria leptestauron Nálevník 6 ČERNÝ POTOK ~Io Znečištěni OruhI. Druh IL Druh III. Druh W. Počet druhů 30 II. Fragilaria capucina 2 29 II. - W. Synedra Nálevník II. Váleč koultvý Synedra 5 PRAMEN U KAČERA Číslo Znečištěni Druh L Druh II. Druh III. Druh W. Počet druhů 22 II. - Hl. Pinnularia viridis 3 25 III. 2 RAJHÉŘOVSKÝ POTOK Čí8io Znečištění Druh I. Druh II. Druh III. Druh W. Počet druhů III. Synedra 1 20 Ill. Nálevník 1 OSTATNÍ Číslo Znečištěni Druh I. Druh II. Druh HI. Druh W. Počet druhů 12 III. Synedra Zelená řasa 5 7 II. Synedra 2 8 III. Synedra Nálevník 5 9 II. Synedra cyplopum 3

27 ČESKAI KANADA 91 OBLAST KLÁŠTER DRAČIE Číslo Znečištění Druh L Druh II. Druh m. Druh W. Počet druhů :~L III. - IV III. - IV II. 49 I. - II W. 53 III. Nálevník 1 Ĺ KOľ{RAČSKÝ POTOK. Číslo Znečištěni Druh I. Druh JI. Druh III. Druh W. Počet ~ druhů 41 IlL Synedra ~ Nálevník 2 43 II. - III. Synedra Nálevník Zelená řasa 4 ---_Ill. - ; SKÉEMELIE...-. Číslo Znečištění Druh I. Druh II. Druh III. Druh IV. Počet druhů 40 III. ~- II III. Tetryculus rupestris Nálevník 5 36 III II. Fragilaria capucina Nálevník I. - II. Meridium circulare Diatcina tenuis I OSTATNÍ! Zij~j0 Znečištění Druh I. Druh II. Druh lil Druh W. Počet r druhů 31 II. T~tryculus rupestz 1 ymbella Zelená řasa I. - II. Achnantes Synedra 4 33 III. Synedra Nálevník III. Zelená řasa III. O 54 II. - III. Synedra Nálevník 4 56 II. Synedra 2 D

28 ČESKAt KANADA 97 OBLAST PSTRUHOVE NÁVARSKÝ POTOK Čí5i0 Znečištěni Druh J. Druh II. Druh HI. Druh IV. Počet druhů 60 II.. III. Tetryculus nipestris 1 61 II. - III. Synedra vauchariae Nálevník Zelená řasa 4 62 W. Synedra Nálevník 5 67 III. Nálevník 2 OLIENSKÝ POTOK Číslo Znečištění Druh I. Druh H. Druh IH. Druh P7. Počet druhů 77 II. - III. Synedra 1 ~ - 79 IL. III. Diatoma vulgaris alonais alpestris Nálevník PODLESK*-POTOK ČisIo Znečištěni Druh I. Druh JI. Druh HL Druh IV. Počet druhů 82 II. - III. Navicula gregoria Navicula oblenga Euglena sanguiena 5 80 II. Pinnularia interrupta Zelená řasa 2 83 OSTATNÍ Číslo Znečištěni Druh I. Druh IL Druh III. Druh W. Počet druhů 59 III. Synedra Nálevník 2 ~.--- lij IL 6 65 III. 66 III II. Teryculus fenestrata Nitzschia tribrionella Synedra 3 69 II. - III. Pinnularia interrupta Euglena gracilus 3 71 I. - II. Fragilaria construens Synedra vauchariae Fragilaria 6 leptostauron 72 II. Fragilaria virescens 3 73 II. Pragilaria construens Synedra minuscula Obrnénka 3 74 I.. II. Fragilaria constimens Fragilaria capucina Synedra vauchariae 5 75 I. - II. Fragilaria construens Fragilaria capucina Diatoms vulgaris 4 81 II. Achnantes ininutissima Pinnularia Diatoma 5 85 III. - IV. Navicula oblenga 5 86 II Synedra vauchariae Synedra ainpicephale Zelená řasa 3 90 II. Pinnularia viridis 6 D

29 ČESKA 4t KANADA 97 Obr. 8 MAPA STANOVIŠŤ D

30 ČESKÁ 4 KANADA 91 ZÁVĚR SROVNÁNÍ OBLASTÍ Z hlediska mikroorganismů je celkově nejčistší jižní oblast (okolí rybníka Kačer). Prů měrné znečištění této oblasti je stupeň znečištění číslo II. (čistá voda). Oproti tornu nej znečištěnější je oblast Klášter, kde průměrné znečištění povrchových vod odpovídá stupni znečištění číslo III. (znečištěná voda). V oblasti Pstruhovce je průměrné znečištění II. - II. (čistá až znečištěná voda). ZMĚNY KVALITY VODY V PRŮBĚHU TOKU ROMAVSKÝ POTOK Po průtoku olšovou nivou je na stanovišti č. 23 znečištění II. - III. a druhová diverzita mikroorganismů 3. Průtokem toku loukou se voda pročistí a na stanovišti č. 3 je stupeň znečištění I. - II., druhová diverzita 4. Na stanovišti č. 92 (rybník Kačer) je stupeň znečiš tění III. a druhová diverzita 2. To, že rybník Kačer vodu znečistil, může být způsobeno tím, že rybník je velká vodní plocha a je v něm stojatá voda. Na stanovišti č. 2 je stupeň - znečištění_ii.~-jii.adruhovádiverzitamikroorganismů~6.-průtokem-nivou se voda-opět pročistí a na stanovišti č. 4 je stupeň znečištění II. Průtok potoka smrčinou vodu znečistí na stupeň II. - III. (stanoviště č. 5). Na louce se stupeň znečištění nezmění a za Mlýnským Romavským rybníkem (stanoviště č. 11) je stupeň znečištění I. - II. (viz graf Romavský potok ). ČERNÝ POTOK Na stanovišti č. 30 je stupeň znečištění II. Průtokem smrčinou ke stanovišti č. 29 se vo da znečistí na stupeň znečištění II. - HI, Na stanovišti č. 27 je stupeň znečištění I. - II. Předpokládáme, že se voda pročistí průtokem březovým hájem (viz graf erný potok ). DRAČIE Po průtoku Dolním Žišpašským rybníkem je na stanovišti č. 57 a 58 stupeň znečištění III. - IV. Po průtoku loukou na stanoviště č. 49 se voda pročistí a stupeň znečištění je I. - II. V rybníce Osika je na stanovišti č. 47 stupeň znečištění II. Na hrázi rybníka (stanoviště č. 52) je stupeň znečištění W. (silně znečištěná voda). To znamená, že rybník Osika vodu znečišťuje, což může být způsobeno tím, že v rybníce je stojatá voda (viz graf Dračice ). ELKOVÉ ZÁVĚRY Na základě výskytu mikroorganismů ve vodě jsme zjistili, že počet mikroorganismů u kazujících na znečištění (nálevníci) Po průtoku nivou a loukou klesá a počet mikroorganis mů ukazujících na čistotu (rozsívky, váleči) stoupá. Naproti tomu počet mikroorganismů ukazujících na znečištění stoupá po průtoku smrčinou nebo rybníkem. Domníváme se, že snížení výskytu mikroorganismů ve smrčinách je způsobeno změnou ph (snížením). Dále se domníváme, že zvýšení výskytu mikroorganismů ukazujících na čistotu vody stoupá na loukách proto, že se ph stabilizuje, D

31 ČESKÁ 4~ KANADA 91 GRAPF~ Následující grafy zachycují kolísání znečištění v průběhu průtoku vody jednotlivými pro středími. Osa x zachycuje jednotlivá stanoviště. Osa y zachycuje stupeň znečištění a množství zaznamenaných druhů mikroorganismů. DRAČIE. NÁVARSKÝ POTOK KONRAČSKÝ POTOK I ::::::::::::::::::1 í4. diversi~ _rn fl14 12 OLIENSKÝ POTOK O znečiš~~ H fl

32 L ČESKÁ S KANADA 91 PODLESKÝ POTOK 10 ~ I diversit~ ROMAVSKÝ POTOK ČERNÝ POTOK ~ diversita ~ znečištění~ O OLIENSKÝ POTOK 10 S G 4 2 O diversita ~znečištěni~ D

33 ČESKA ~t KANADA 97 Ĺ Obr. 8 MAPA ZNEČIŠTĚNÍ Na mapce jsou stupně znečištění zakresleny takto: H I!iiIlii! OHi~iii ť.v.~w 1( c~ ~ljijf~v D

34 ČESKA ~t KANADA 97 POUŽITÁ LITERATURA.o Forman, R., Gordon, M.: Krajinná ekologie Academia, Praha Kalina, T.: Systém a vývoj sinic a řas Universita Karlova, Praha Kincl, L. a kol.: Biologie rostlin Fortuna, Praha Kodym: Regionální geologie ČSSR Ustřeclní ústav geologický, Praha 1967.~ Mísař, Z.: Geologie ČSSR I - Český masív SPN, Praha 1993.t Němec, F.: Klíč k určování nerostů a hornin SPN, Prahal979 0 Sládeček, V., Sládečková, A.: Atlas vodních organismů se zřetelem na vodárenství povrchové-vody-a-čistírny-odpadních-vod,-1.-a-2.4í1. ~-~-~-- - -_-_.. - Ustav technologie vody a prostředí VSHT, Praha Svoboda, J. a kol.: Encyklopedický slovník geologických věd, 1. a 2. svazek Academia, Praha 1983 D