Zaniklé Chabry: Lokalita studenovodního pěnovce V Rybníčkách

Transkript

1 Zaniklé Chabry: Lokalita studenovodního pěnovce V Rybníčkách Mgr. Tomáš Petrásek, 2012

2 Situační plán lokality, stav před r Červeně jsou vyznačeny hlavní výskyty pěnovce, menší usazeniny se ale nacházejí nebo nacházely i jinde podél toku potoka. Potok V Rybníčkách neboli Pod Zámečkem (severní přítok Drahanského potoka) pramení severně od obce Dolní Chabry. Sbírá svoji vodu hlavně z polí na severu (Zlatý kopec) a propustných spraší v okolí cihelny. Hlavní pramen leží na soukromém pozemku ( N, E), kde napájí malý rybníček U Holatů. Na severozápad odtud ležel další pramen, nyní většinu roku vyschlá a černou skládkou zpola zasypaná studánka ( N, E). Po opuštění rybníčku se potok rozlévá do bažiny, kde se vsakuje. V minulosti existovaly v lesním porostu (okolo N, E) i ponory (otvory v zemi) kam větve potoka přímo vtékaly, od roku 2007 ovšem zanikly nebo vyschly, částečně úbytkem vody v pramenné oblasti, částečně činností divokých prasat, která se do mokřadu stáhla a vytvořila si tam kaliště. Zpustlé prameniště (studánka) ( N, E)

3 Dále potok pokračuje pod zemí. Znovu se objevuje v podobě studánky ( N, E), jejíž voda je silně minerální a v minulosti byla považována za léčivou. Potůček poté pokračuje asi 100 metrů údolím, kde se nakonec vlévá do rybníka Pod Zámečkem (rybník je od 90. let částečně vyschlý). Údolí tohoto potůčku, ohraničené z obou stran zalesněnými svahy, představovalo původně velmi cennou lokalitu živé i neživé přírody, zejména místo tvorby studenovodního potočního Studánka (vyvěračka) ( N, E) pěnovce. Do konce roku 2008 bylo údolí pokryto hustým lesem s mohutně vyvinutým podrostem a zastoupením starých stromů včetně odumřelých. Vyskytovala se zde řada chráněných rostlin (například potočnice lékařská) a živočichů, např. obojživelníci (ropucha zelená a obecná, mlok skvrnitý) a mnoho druhů ptáků, zejména hnízdících v dutinách (většina druhů sýkor, lejsci, strakapoud malý, velký a prostřední, žluny, káně lesní). Počínaje prosincem 2008 se oblast po příchodu nového majitele stala terčem rekultivace spočívající v systematickém odstraňování křovin i kácení biologicky hodnotnějších, zejména starých a odumřelých dřevin, a postupně je přeměňována v téměř sterilní parkovou krajinu. K dílu zkázy přispěl i polom vlivem silného větru v roce 2009, který nevyhnutelně následoval po rozvolnění dosud uzavřeného lesního porostu. V korytě potoka se po mnoho let vytvářely uloženiny studenovodního pěnovce, tvořící pravděpodobně jednu z největších takových lokalit v Praze. Pěnovce jsou studenovodní vápencové sraženiny vznikající usazováním uhličitanu vápenatého z nasycené minerální vody, s přispěním řas rodu Phormidium. Hlavní lokalita neformálně označená jako Zkamenělý brod ležela okolo N, E.

4 Údolí vedoucí k rybníku Pod Zámečkem, stav před rokem Je vidět člověkem málo dotčený porost charakteru lužního lesa s množstvím mrtvých a doupných stromů. Snímek vpravo ukazuje potok během lokální povodně v únoru Celkový pohled na údolí v původní podobě (2006)

5 Ačkoli místa výskytu pěnovců patří mezi významné přírodní útvary a často podléhají ochraně, lokalita v Dolních Chabrech byla i mezi odborníky bohužel dlouho neznámá a věděla o ní jen hrstka lidí. Během let 2008 a 2009 byla o existenci pěnovcového naleziště uvědomena chaberská radnice i místní sdružení pro ochranu přírody. V roce 2009 na místě provedla kontrolu Česká inspekce životního prostředí, která potvrdila výskyt chráněné potočnice lékařské a informovala v tomto směru majitele. Z hlediska ochrany lokality však tento krok neměl žádný praktický dopad a její destrukce nerušeně pokračovala. Lokalita byla z největší části zničena vybagrováním majitelem pozemku (třebaže ten byl informován jak o výskytu pěnovce, tak chráněných rostlin a živočichů), při pokusu obnovit původní rybník Pod Zámečkem. Původní koryto potoka bylo i s posledními zbytky pěnovcových sedimentů a porostem potočnice lékařské prakticky vymazáno dalším bagrováním během roku 2012, kdy bylo údolí dále rekultivováno s cílem zřídit zde komerční sádky na pstruhy. Ironií je, že pstruh jakožto ryba vyžadující vodu nanejvýš střední tvrdosti, by se v minerální vodě, jaká teče z místní studánky, chovat ani nedal. Rekultivace údolí byla zahájena masivním kácením. Prosinec 2010 Pěnovcové pokameněliny (na řezu). Krystalizačním jádrem pro vápenec se stávaly i úlomky cihel (vlevo)

6 Usazeniny pěnovce na dně a březích potoka: Válečkovité útvary vznikly pokameněním větviček nebo kamenů, strukturní pěnovec tvoří masivnější krusty, někdy spojené se dnem potoka. (únor 2006) Pěnovcové pokameněliny. Na snímku ulita hlemýždě zahradního porostlá silnou vrstvou vápence.

7 Vybagrované koryto na místě původní lokality pěnovců a porostů potočnice, březen 2012 Ekologické přehmaty dnes před zraky veřejnosti chrání cedule se zákazy vstupu a kamerový systém