NIZOZEMSKÁ A ANGLICKÁ REVOLUCE

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "NIZOZEMSKÁ A ANGLICKÁ REVOLUCE"

Miroslava Kubíčková
před 5 lety
Počet zobrazení:

1 NIZOZEMSKÁ A ANGLICKÁ REVOLUCE

Nizozemská revoluce (1555 1609) / Osmdesátiletá válka (1568 1648) ozbrojený konflikt mezi Nizozemím a Španělskem, ve kterém získalo Nizozemí nezávislost Španělské Nizozemí (od r. 1555) = do r.

2 Nizozemská revoluce ( ) / Osmdesátiletá válka ( ) ozbrojený konflikt mezi Nizozemím a Španělskem, ve kterém získalo Nizozemí nezávislost Španělské Nizozemí (od r. 1555) = do r dnešní Benelux / po r Belgie a Lucembursko Po sňatku Marie Burgundské s Maxmiliánem I. Habsburským připadlo Nizozemí Habsburkům. Syn Marie Burgundské, Filip I. Sličný, se oženil s Johanou Šílenou, a získal tak španělský trůn. Za vlády Filipova syna Karla V. došlo k rozdělení habsburského rodu na španělskou a rakouskou větev, Nizozemí zůstalo španělským Habsburkům.

3 Sídlem místodržitele (generálního guvernéra) byl Brusel

4 Brusel r. 1572

Filip II. (1556-1598) španělský král (Habsburk) / fanatický katolík / ostře proti reformaci / od bratra Karla V. v r.

5 Filip II. ( ) španělský král (Habsburk) / fanatický katolík / ostře proti reformaci / od bratra Karla V. v r dostal Nizozemí cíle jeho politiky v Nizozemí (nejbohatší španělská provincie): centralizace - oslabit moc stavů (generální stavy) zvýšit daně (Španělsko hospodářsky upadalo + potřebovalo peníze na válku s Francií) vykořenit kalvinismus - jediným náb. měl být katolicismus / byly založeny 3 nová arcibiskupství a 15 nových biskupství.

6 Všechny tyto snahy Španělů vyvolaly odpor sebevědomých, bohatých stavů, prosazujících náboženskou toleranci. Protestanté tvořili 1/3 obyvatelstva, byli však velmi vlivní. Markéta Parmská - nevlastní sestra Filipa II. se stala regentkou v Nizozemí - to se skládalo ze 17 provincií: jižní provincie (Flandry, Brabantsko, Artois, Antverpy) výroba sukna / jinak převaha nájemního zemědělství / vliv katolické Francie severní provincie (Holland (Amstrdam), Zeeland, Utrecht, Rotterdam) - rybolov, obchod, stavba lodí, manufaktury (dehet, ocet, papír, levné látky, zbraně, prostředky na stavbu lodí, předměty denní spotřeby) / vliv kalvinismu

7 Proti snahám Filipa II. o rekatolizaci a centralizaci jako první protestovala vysoká šlechta: v čele hnutí stáli Vilém Oranžský, generál Egmont a admirál Horn. Nizozemci si přáli: zachovat náboženskou svobodu, zrušit inkvizici a edikty proti heretikům byl proto založen Kompromis bredský, neboli Liga Nobility (zastoupena vyšší a nižší šlechta + podpora měst) počátek povstání. V Bruselu přednesli zástupci opozice své požadavky guvernérce Markétě Parmské. Údajně tím byla překvapena, a aby získala nadhled, řekl někdo z jejího okolí Je to jen hromada žebráků (gueux). Tato slova však zaslechli také šlechtici stojící opodál, a přeměnili urážlivé označení k pojmenování stoupenců opozičního hnutí ( gézové = žebráci)

knížectví Orange (JV Francie) / zdědil rozsáhlý majetek burgundského feudálního rodu.

8 Vilém Oranžský vůdce přestoupil na luterskou víru národněosvobozeneckého boje Nizozemců proti Španělům / do 11 let luterán, od 12 vychováván jako katolík (kvůli nástupnictví v knížectví Orange (JV Francie) / zdědil rozsáhlý majetek burgundského feudálního rodu. Panství se rozprostírala ve Francii, Nizozemí a Německu bohaté součásti burgundského dědictví / nakonec

1566 - obrazoborecké bouře: stavové chtěli mírné

9 obrazoborecké bouře: stavové chtěli mírné řešení, ale vypukly lidové bouře zničeno přes 5500 klášterů a kostelů / guvernérka souhlasila s Prozatímní úmluvou (Accord) Setkání Filipa II. a Viléma Oranžského

1568 Egmont a Horn popraveni / Vilém Oranžský

10 Markéta Parmská nahrazena železným vévodou z Alby tvrdý postup. Povstalci vojensky poraženi Egmont a Horn popraveni / Vilém Oranžský uprchl do Francie a stal se exilovým vůdcem povstání.

11 Některé složky španělského vojska: pikenýr, mušketýr

území Nizozemska nadále bojovali gézové lidové hnutí: lesní gézové se shromažďovali v lesích

13 Mír však nenastal: stoupenci opozice se shromažďovali v Německu podnikali ozbrojené vpády do Nizozemí cíl: vyvolat v provinciích lidové povstání: začala 80-letá válka ( ) Na území Nizozemska nadále bojovali gézové lidové hnutí: lesní gézové se shromažďovali v lesích na jihu, toulali se krajem, loupili a zabíjeli kněze mořští gézové plundrovali kláštery na pobřeží

14 Amstrdam r. 1572

15 mořští gézové po ztrátě podpory Anglie museli opustit tamní přístavy podařilo se jim obsadit Brielle - základnu na nizozemském území - následně obsadili další města v Hollandu a Zeelandu v Bruselu vypuklo lidové povstání proti novému místodržícímu (guvernér) - nevlastní bratr šp. krále Juan d Austria a na podporu Viléma Oranžského V listopadu se vzbouřili španělští žoldnéři, kteří nedostali žold a proto vyplenili a vypálili Antverpy. Zahynulo přitom přes 8000 lidí. Byla přijata gentská pacifikace (smíření) = dohoda uzavřená mezi severními a jižními nizozemskými provinciemi o společném boji proti Španělsku

16 Antverpy r. 1572

17 1572 Španělé plení Antverpy ( Spaanse Furie / španělská zuřivost)

18 1572 Španělé zmasakrovali mnoho civilistů také v Naardenu, (Víte, jaký vztah má toho město k českým dějinám?)

19 Španělé byli ochotni stáhnout vojska s tím, že bude přijat nový guvernér a bude obnoveno katolické náboženství. To odmítli Holland a Zeeland a proti Španělům povstala města i venkov. Španělé byli vyčerpáni nákladnou válkou a otevřeli mírová jednání tak vznikla: 1579 Arraská unie jižní provincie - mír se Španělskem 1579 Utrechtská unie severní provincie, které haagským manifestem vyhlásili nezávislost na Šp.: Republika spojených nizozemských provincií / v čele: Vilém I. Oranžský ( zavražděn) / následoval jeho syn Mořic Nasavský ( ). Dynastie Oranžsko Nasavská (do r. 1795). Boje se Španěli pokračovaly

20 Arraská unie: žlutá Utrechtská unie: modrá biskupství Liège: zelené španělské državy: světle žluté znak Nizozemské republiky

21 Hlavním ochráncem Sedmi spojených nizozemských provincií, tj. Utrechtské unie, se stala Anglie. K úspěchu v občanské válce Přispěly tyto vnější události: rozdrcení španělské Armady francouzské vyhlášení války Španělsku (na mapě situace z r. 1585)

22 Mapy - situace: 1590 / 1604

23 bitva u Gibraltaru: námořní bitva / nizozemská flotila přepadla španělskou flotilu zakotvenou v Gibraltarské zátoce a během čtyř hodin ji z větší části zničila Výbuch na španělské vlajkové lodi v bitvě u Gibraltaru 25. dubna 1607

24 Boje se Španěly pokračovaly do r. 1609, kdy bylo podepsáno 12leté příměří = faktické uznání nezávislosti. De iure potvrzena Vestfálským mírem 1648 (Münsterská dohoda a stav ovládaného území z r. 1609)

25 Nizozemská válka za nezávislost a finální podoba Nizozemí

Podobné dokumenty

VY_12_INOVACE_A_PD_2.SADA_28

VY_12_INOVACE_A_PD_2.SADA_28 Název klíčové aktivity: I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti Označení v TK: EU-I/2A-PD-2.sada-č.28 Autor: Mgr. Petr Drkal