PROGRAMY ZACHÁZENÍ S ODSOUZENÝMI

Transkript

1 PROGRAMY ZACHÁZENÍ S ODSOUZENÝMI Bakalářská práce Studijní program: Studijní obor: Autor práce: Vedoucí práce: B7508 Sociální práce 7502R024 Sociální práce a penitenciární péče Helena Krišalová Mgr. Zdeněk Kovařík Liberec 2014

2

3

4 Prohlášení Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména 60 školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem. Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG. Datum: Podpis:

5 PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala Mgr. Zdeňku Kovaříkovi především za jeho trpělivost, profesní přístup a za celkové vedení mé práce. Dále děkuji kolegům v zaměstnání, kteří mi poskytovali odborné konzultace a byli vstřícní při zjišťování údajů. Poděkování patří i všem, jež mě při psaní bakalářské práce podporovali a dodávali mi energii.

6 ANOTACE Název bakalářské práce: Programy zacházení s odsouzenými Jméno a příjmení autora: Helena Krišalová Akademický rok odevzdání bakalářské práce: 2013/2014 Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Zdeněk Kovařík Tato bakalářská práce měla seznámit s nejdůležitějšími souvislostmi úzce spojenými s Programy zacházení s odsouzenými. Práce vycházela především z teoretických poznatků, kdy právě v teoretické části byla snaha čtenáři alespoň okrajově přiblížit veškeré souvislosti spojené s problematikou Programů zacházení s odsouzenými a taktéž měly být nastíněny pojmy související právě s touto problematikou. Poté v části praktické byl pomocí dotazníkového šetření zpracováván samotný výzkum tak, aby mohly být v závěru zodpovězeny položené hypotézy bakalářské práce. Cílem celé práce pak mělo být zjištění, jaký typ Programů zacházení odsouzení preferují nejvíce a zda jsou s nabídkou Programů zacházení ve věznici spokojeni. Klíčové pojmy: programy zacházení s odsouzenými, věznice, výkon trestu odnětí svobody, odsouzený, penitenciární péče, odborní pracovníci věznice, diferenciace, SARPO, komplexní zpráva.

7 ABSTRACT Bachelor Thesis Title: The convicted treatment programmes Author: Helena Krišalová Submitted within the academic year: 2013/2014 Supervisor: Mgr. Zdeněk Kovařík The aim of this bachelor thesis is to introduce the most important and most closely-linked circumstances related to The convicted treatment programmes. The thesis itself stems mostly from theoretical knowledge which attempt to bring readers at least a bit closer to the matter of the relationships connected to the issue of The convicted treatment programmes. The theoretical part also outlines various terms and concepts dealt with in this particular issue. The practical part then presents results of a questionnaire based survey which are subsequently used in the conclusion of the thesis to support its main hypotheses. The aim of the bachelor thesis is to find out which of the currently applied The convicted treatment programmes is most preferred and whether the offenders themselves are satisfied with the way they are treated with while in prison. Key terms: treatment programs with offenders, jail, imprisonment, convicted, penitentiary care, professionals prison, differentiation, SARPO, comprehensive report.

8 Obsah POUŽITÉ ZKRATKY ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST VĚZEŇSKÁ SLUŽBA ČESKÉ REPUBLIKY Úmluvy o zacházení s vězněnými osobami Standardní minimální pravidla OSN Evropská vězeňská pravidla Struktura a složení vězeňské služby České republiky Spolupracující organizace Drogové služby ve vězení Sociální a pracovní reintegrace Sdružení Rubicon Centrum Probační a mediační služba Partnerské projekty VÝKON TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY Přijímání a umísťování odsouzených do výkonu trestu Přeřazování odsouzených do věznic jiného typu Zařazování odsouzených Vnější diferenciace Vnitřní diferenciace Základní povinnosti odsouzených Další povinnosti odsouzených Povinnost hradit náklady výkonu trestu Co je odsouzeným zakázáno Zaměstnávání a vzdělávání odsouzených Zařazování odsouzených do práce Pracovní postavení a podmínky odsouzených Pracovní odměna odsouzených Vzdělávání odsouzených ODDĚLENÍ VÝKONU TRESTU VE VĚZNICI Vychovatelé

9 3.2 Speciální pedagogové Psychologové Sociální pracovníci SARPO Koordinátoři SARPO Správní oddělení Komplexní zpráva v SARPO Míra rizik Objektivní hodnocení Subjektivní hodnocení Výstup hodnocení Plus pro SARPO PROGRAMY ZACHÁZENÍ S ODSOUZENÝMI Obecně k Programům zacházení Program zacházení na nástupním oddělení Tvorba komplexní zprávy Způsob hodnocení SARPO Formy a oblasti PZ Specializovaná oddělení a oddělení se speciálním programem zacházení Program zacházení na výstupním oddělení Specializovaná oddělení a oddělení se specifickým programem Standardizované programy VS ČR Nástin programů PRAKTICKÁ ČÁST O VÝZKUMU Základní metoda získání vzorku Popis získání vzorku respondentů Složení vzorku respondentů Rodinné poměry Vztah ke vzdělání, zaměstnanost a zájmová oblast Trestní minulost Aktuální trest VÝSLEDKY ŠETŘENÍ Hypotéza

10 7.2 Hypotéza Rozbor jednotlivých otázek Rozložení preferencí dle věku respondentů Rozložení preferencí dle rodinného stavu před VTOS Rozložení preferencí u bezdětných a odsouzených, kteří mají děti Rozložení preferencí dle rodinného prostředí Rozložení preferencí dle vzdělání respondentů Rozložení preferencí dle zaměstnání před VTOS Rozložení preferencí dle odpracovaných let v legálním zaměstnání Rozložení preferencí dle předchozí zkušenosti s vojenskou základní službou Rozložení preferencí dle zájmové oblasti respondentů Rozložení preferencí dle věku prvního spáchání trestného činu Rozložení preferencí dle kriminální zátěže v rodině Rozložení preferencí dle minulé trestné činnosti Rozložení preferencí dle převažujícího druhu minulé trestné činnosti Rozložení preferencí dle délky uloženého aktuálního trestu odnětí svobody Rozložení preferencí dle přiznání viny Rozložení preferencí dle vztahu k trestné činnosti Rozložení preferencí dle vztahu k trestné činnosti Rozložení preferencí dle vztahu k trestné činnosti Rozložení preferencí dle způsobu nástupu do VTOS Rozložení preferencí dle způsobu nástupu do VTOS Celková tabulka preferencí jednotlivých oblastí programu zacházení v celkovém vzorku 50 respondentů Rozložení preferencí dle intenzity účasti na aktivitách Rozložení preferencí dle písemné korespondence s rodinou Rozložení preferencí dle návštěv osob blízkých Rozložení preferencí dle kázeňské praxe SHRNUTÍ PRAKTICKÉ ČÁSTI ZÁVĚR NÁVRH OPATŘENÍ SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ SEZNAM PŘÍLOH

11 POUŽITÉ ZKRATKY GŘ VS ČR KZ MS NG NO ods. o.s. OVT PMS PSVD PZ ŘVTOS VS ČR VTOS ZVTOS Generální ředitelství vězeňské služby České republiky komplexní zpráva Ministerstvo spravedlnosti Nařízení generálního ředitele nástupní oddělení odsouzený odnětí svobody oddělení výkonu trestu Probační a mediační služba prostupná skupina vnitřní diferenciace program zacházení Řád výkonu trestu odnětí svobody Vězeňská služba České republiky výkon trestu odnětí svobody Zákon o výkonu trestu odnětí svobody 11

12 ÚVOD Tato bakalářská práce by měla přiblížit veškeré dění související s výkonem trestu odsouzených jedinců, kdy čtenáři, neznalému této problematiky, bude ukázáno, že výkon trestu odnětí svobody není jen jakási pouhá izolace odsouzeného za spáchaný trestný čin a následně ochrana společnosti před ním. Ale tato práce taktéž ukáže, že výkon trestu odnětí svobody spočívá i v soustavné práci specialistů a odborníků ve své profesi, jako jsou sociální pracovníci, speciální pedagogové, psychologové a vychovatelé, kteří jsou nápomocni odsouzeným, aby po svém propuštění z výkonu trestu odnětí svobody mohli vést řádný život. Práce a činnosti těchto zaměstnanců věznice je velice náročná (jejich pracovní náplň bude taktéž ve zkratce v bakalářské práci pro představu čtenáře nastíněna), a to především tím, že je zacílena na populaci vězeňskou, kdy se potýkají s osobnostmi méně či více narušenými, s jejich sociálními vazbami či bez nich, s osobnostními vlastnostmi, se kterými se dá pracovat či nikoliv, s akceptací svého spáchaného trestného činu či bez ní, kdy jakékoliv výchovné působení dle konkrétní osobnosti vězně na něj působit může, či naopak se stává bezvýsledným. Mezi občany se téma Českého vězeňství objevuje poměrně často, kdy do velmi diskutovaných témat patří především amnestie prezidenta republiky, přeplněnost věznic, problematika zaměstnávání odsouzených, práva a povinnosti odsouzených, ale i mírné či naopak přísné odsouzení za jejich spáchané trestné činy s tím, že o detailní a velmi psychické náročnosti práce s odsouzenými veřejnost konkrétnější představu nemá. Abychom se mohli plně věnovat tématu této bakalářské práce Programy zacházení s odsouzenými, je nutné si tedy vysvětlit a přiblížit celou řadu s tím úzce souvisejících pojmů a oblastí. V části teoretické budou uvedeny krátké kapitoly o těchto stěžejních pojmech tak, aby čtenář mohl lépe uchopit své představy o hlavním tématu této bakalářské práce Programy zacházení s odsouzenými. V první polovině části praktické budou naopak předestřeny a podrobně popsány Programy zacházení s odsouzenými ve Věznici Jiřice na oddělení s typem výkonu trestu se zařazením ve věznici s dozorem, kde autorka práce vykonávala svou praxi a tudíž měla i možnost získat, především formou dotazníkového šetření, důležité informace pro svůj průzkum, dále měla možnost hovořit s nově přijatými i kmenovými odsouzenými o jejich životech a dále pozorováním běhu denních povinností měla možnost získat vhled i do činností speciálních pedagogů, sociálních pracovnic, psychologů a vychovatelů při postupu a zpracovávání Komplexních zpráv o odsouzených, kázeňských trestů či odměn, ale hlavně při zpracovávání 12

13 konkrétního Programu zacházení šitého na míru konkrétnímu odsouzenému a následně i způsobu jeho vyhodnocení. Druhá polovina praktické části obsahuje názorné vyjádření výsledků dotazníkového šetření, a to vždy formou základního součtu výsledků dané otázky, které jsou zaneseny do celkové tabulky. Dále je totéž znázorněno i pomocí grafu, tzv. koláče. A taktéž je tímto koláčem znázorněna i každá z preferovaných aktivit. Smyslem a cílem této bakalářské práce je tedy - s odkazem na výše uvedené - zjistit, zda nabídka aktivit Programů zacházení odpovídá potřebám odsouzených umístěných ve věznici s dozorem. 13

14 TEORETICKÁ ČÁST 1. VĚZEŇSKÁ SLUŽBA ČESKÉ REPUBLIKY Vězeňská služba České republiky je zřízena podle zákona č. 555/1992 Sb. O Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů a je podřízena Ministerstvu spravedlnosti ČR, jež je ústředním orgánem státní správy při vězeňství a plní ve vztahu k vězeňství funkci zřizovatele (Sochůrek, 2008, s. 20). Tento ozbrojený bezpečnostní sbor, který vznikl transformací dosavadního Sboru nápravné výchovy a následně jej nahradil, zajišťuje výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody, jakož i ochranu pořádku a bezpečnosti při výkonu soudnictví a správě soudů a dále při činnosti státních zastupitelství a Ministerstva spravedlnosti. Vězeňská služba byla zřízena zákonem viz shora s účinností od 1. ledna 1993 (Vězeňská služba České republiky, 2013). Vězeňská služba České republiky (dále jen VS ČR) je orgánem zajišťujícím výkon trestu odnětí svobody (dále jen o.s.), má za povinnost střežit odsouzené, vykonávat nad nimi dozor, uplatňovat metody zacházení s odsouzenými i stanovené podmínky pro výkon trestu o.s. Taktéž je VS ČR oprávněna vydávat odsouzeným pokyny a příkazy s tím, že lze vůči nim používat pouze taková omezení a donucovaní prostředky, které připouští zvláštní zákon. Ten zároveň i stanoví povinnosti a oprávnění příslušníka VS ČR. Oproti tomu občanský pracovník VS ČR je oprávněn v rozsahu stanoveném tímto zákonem vydávat odsouzeným pokyny a příkazy. Pro účely tohoto zákona je zaměstnancem VS ČR jak příslušník, tak i občanský pracovník (Zákon č. 169/1999 Sb., 3, ods. 1-4). 1.1 Úmluvy o zacházení s vězněnými osobami Mezi vybrané mezinárodní úmluvy o zacházení s vězněnými osobami zahrneme Standardní minimální pravidla OSN pro zacházení s vězněnými a Evropská vězeňská pravidla, jež jsou významnými dokumenty pro ČR jako členského státu Evropské unie (Sochůrek 2008, s. 18) Standardní minimální pravidla OSN V těchto standardních minimálních pravidlech pro zacházení s vězněnými osobami je kladen důraz na to, aby se uplatňovaly bez: jakékoliv diskriminace z důvodů rasových, barvy 14

15 pleti, pohlaví, jazyka, náboženství, politického přesvědčení, národnostního a sociálního původu, majetkového nebo rodinného postavení (Černíková 2002, s. 30) Evropská vězeňská pravidla Základními principy Evropských vězeňských pravidel jsou: se všemi osobami, které byly zbaveny osobní svobody, musí být zacházeno tak, aby se současně respektovala jejich lidská práva vězeňský život musí být co možná nejvíce přiblížen životu na svobodě trest odnětí svobody musí zajistit umožnění vězněným osobám jejich znovu začlenění do společnosti důležitá je spolupráce s externími sociálními službami a občanskými sdruženími přijímání, zaškolení a pracovní podmínky vězeňských pracovníků, kteří vykonávají důležitou službu veřejnosti, jim musí umožnit vysokou úroveň péče o odsouzené nezbytností je, aby ve všech věznicích probíhaly státní inspekce a nezávislé kontroly, a to pravidelně (Sochůrek 2008, s. 18). 1.2 Struktura a složení vězeňské služby České republiky Vězeňskou službu ČR řídí Ministerstvo spravedlnosti. V čele VS ČR je Generální ředitelství VS ČR, pod které patří vazební věznice a věznice, detenční ústavy, akademie VS ČR, Střední odborné učiliště věznice a zotavovny. Je nezbytné uvést i složení a počet zaměstnanců, kteří se o odsouzené starají. U VS ČR bylo k datu zaměstnáno cca: 5850 příslušníků vězeňské stráže 1150 příslušníků stráže justiční 4000 občanských zaměstnanců s tím, že celkový stav zaměstnanců ke konci roku 2013 byl cca (státem stanovený počet byl cca 11350) a oproti tomu byl průměrný počet vězňů Přibližme si konkrétněji, ovšem ve zkratce složení VS ČR, kdy: Vězeňská stráž zajišťuje bezpečnost věznic a eskorty Justiční stráž zajišťuje ostrahu justičních budov (soudy a ministerstva spravedlnosti) Civilní /občanští/ zaměstnanci poskytují vězňům specializovanou péči, zajišťují provoz věznic a jejich logistiku V naší republice je celkem 35 věznic a vazebních věznic. 15

16 Vazebních věznic je z tohoto celkového počtu 10: Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Liberec, Litoměřice, Olomouc, Ostrava, Praha-Pankrác, Praha-Ruzyně, Teplice. Věznic máme 25: Bělušice, Břeclav, Heřmanice, Horní Slavkov, Jiřice, Karviná, Kuřim, Kynšperk nad Ohří, Mírov, Nové Sedlo, Odolov, Opava, Oráčov, Ostrov, Pardubice, Plzeň, Příbram, Rapotice, Rýnovice, Stráž pod Ralskem, Světlá nad Sázavou, Valdice, Vinařice, Všehrdy a Znojmo (Metodický list č. 6, GŘ VS ČR). 1.3 Spolupracující organizace V 43 Zákona o výkonu trestu odnětí svobody (dále jen VTOS) jsou zakotveny podmínky, za jakých mohou organizace, jakou jsou církve, náboženské společnosti, zájmová sdružení občanů, zájmová sdružení nevládních organizací a dalších orgánů a institucí, působit ve věznicích při naplňování účelu výkonu trestu. Na naplňování účelu trestu se v souladu se zvláštními právními předpisy mohou podílet po dohodě s generálním ředitelem Vězeňské služby, případně ředitelem věznice registrované církve a náboženské společnosti, zájmová sdružení občanů, nevládní organizace a další orgány a instituce, se kterými odsouzený udržuje styk a které mohou přispět k plnění účelu výkonu trestu (dále jen orgány a instituce ) (Zákon o VTOS č. 169/1999 Sb., 43, odst. 1). Zajímat se o chování odsouzeného po dobu výkonu trestu, udržovat s ním osobní styk či mu pomáhat vytvářet si příznivé podmínky, aby mohl odsouzený vést samostatný způsob života, mohou pouze pověření zástupci orgánů a institucí uvedené v předešlém odstavci. Věznice v případě potřeby zabezpečí vhodné prostory a podmínky pro časovou činnost orgánů a institucí tak, aby nebylo narušeno nebo ohroženo plnění programů zacházení. (Zákon č. 169/1999 Sb., 43, odst. 4). Spolupráci s externími organizacemi zajišťují zpravidla sociální pracovnice. Ty spolupracují s různými státními i nestátními organizacemi, zejména městskými úřady a magistráty a charitativními organizacemi jako je Armáda spásy, Naděje, různé domy na půl cesty, azylové domy a podobně. Do věznic dochází v rámci různých projektů i další organizace, které se podílí jednak na zkvalitnění a rozšíření nabídky programů zacházení, jednak odsouzeným pomáhají při odchodu do civilního života a v první době po propuštění. V prostorách některých věznic jsou zřízena i soukromá Střední odborná učiliště, která mají akreditaci Ministerstva školství a odsouzení se v nich mohou vyučit řemeslu, aniž by opustili prostory věznice. Nutno konstatovat, že díky spolupráci s dalšími neziskovými organizacemi, se daří pokračovat v reedukaci odsouzených s přesahem do oblasti postpenitenciární péče. Přetrvává snaha koncipovat programy zacházení tak, aby co nejvíce odpovídaly individuálním rizikům a potřebám osob ve VTOS a pomáhaly jim se začleněním do společnosti. 16

17 Tyto programy mají velký význam a jsou jedním z pilířů programů zacházení s odsouzenými Drogové služby ve vězení V některých věznicích, a Věznice Jiřice mezi ně patří, je realizován projekt Drogové služby ve vězení. Do věznice přicházejí pracovníci sdružení Laxus a zajišťují pomoc odsouzeným, kteří před VTOS užívali návykové látky. I jejich péče o klienty v některých případech pokračuje po VTOS. V jiných věznicích obdobným způsobem působí sdružení Podané ruce nebo Sananim a jiné Sociální a pracovní reintegrace Například v již zmiňované Věznici Jiřice probíhá projekt Sociální a pracovní reintegrace odsouzených před propuštěním z výkonu trestu. Ve spolupráci s firmami DP Work a Polytechna consulting se podařilo nově zrekonstruovat učebnu pro cílené vzdělávání. Mimo to tato firma přímo ve věznici realizovala několik rekvalifikačních kurzů pro odsouzené. Společnost DP Work je personální agentura, která působí na českém trhu řadu let. Zajišťuje svým klientům, v tomto případě odsouzeným, kteří se ve věznici do tohoto projektu zapojili, zprostředkování zaměstnání či různých vzdělávání (např. v současné době přímo ve věznici probíhá akreditovaný svářečský kurz) Sdružení Rubicon Centrum Obdobně se angažuje sdružení Rubicon Centrum, což je nestátní nezisková organizace působící v oblasti prevence kriminality a integrace lidí s kriminální minulostí zpět do společnosti. Odsouzení využívají ve věznici jejich nabídku bezplatné mobilní dluhové poradny. Toto sdružení ve věznicích realizuje rekvalifikační kurzy, spolupracuje s odsouzenými před propuštěním i po něm. Vytváří podmínky pro zaměstnávání lidí s kriminální minulostí. Nový náměstek ministryně spravedlnosti pro vězeňství Pavel Štern má v plánu podpořit rozšiřování takovýchto projektů nevládních organizací, jež se zaměřují na zaměstnávání lidí s trestní minulostí. Jako příklad uvedl projekt pracovní agentury, který realizuje právě sdružení Rubikon Centrum. Program se snaží najít zaměstnání lidem, kteří vyšli z vězení a záznam v rejstříku trestů je znevýhodňuje na pracovním trhu (ČTK, 2014). Odsouzení rovněž využívají nabídky spolupráce s Centrem sociálních služeb Praha. 17

18 1.3.4 Probační a mediační služba Jednou z nejdůležitějších organizací, která s vězeňskou službou ČR v péči o odsouzené spolupracuje, je Probační a mediační služba ČR (dále jen PMS), a proto bude nyní čtenáři předestřena detailněji. PMS ČR byla schválena zákonem č. 257/2000 Sb. ze dne a je součástí systému naší trestní justice s tím, že se zaměřuje na zprostředkování alternativních trestů, tj. náhradních způsobů řešení trestné činnosti. Má svůj podíl na nápravě pachatelů, které motivuje k převzetí odpovědnosti za svá jednání, ale i za řešení škod, které svou trestnou činností způsobili (Štern, a kol., 2010, s. 9). Tato organizace mimo jiné spolupracuje s odsouzenými již ve věznici a v případě podmíněného propuštění vykonává nad odsouzeným ochranný dohled. Každý odsouzený obdrží k seznámení formulář o činnosti PMS (viz Příloha č. 1), kdy se spolupráce s úředníky Probační a mediační služby ČR ve věznici uplatňuje u odsouzených, kteří: 1) Žádají soud o možnost podmíněného propuštění z VTOS V případě zájmu odsouzeného o spolupráci s probačním pracovníkem či asistentem, se tito úředníci zkontaktují se zaměstnanci věznice, tj. se sociálním pracovníkem, vychovatelem, pedagogem, psychologem, u nichž si obstarají potřebné informace. Po důkladném sběru uvedených informací, vč. pohovoru se samotným odsouzeným, jeho rodinou, přáteli, odborníky z věznice, event. organizacemi, se kterými ods. spolupracoval, tyto získané informace následně vyhodnotí a zpracují své stanovisko pro soud k možnosti podmíněného propuštění odsouzeného z výkonu trestu. 2) Byli již soudem pravomocně podmíněně propuštěni z VTOS V případě pravomocného rozhodnutí soudu o podmíněném propuštění odsouzeného, kdy soud zároveň uložil dohled nad odsouzeným střediskem PMS v místě bydliště ods., jsou společně projednávány samotné kroky a obsah dohledu s tím, že po dobu stanoveného dohledu pracovník střediska kontroluje dodržování omezení a povinností v této zkušební době uložená soudem odsouzenému. Úkolem pracovníka PMS je i pomáhat hledat řešení v situacích, ve kterých se případně podmíněně propuštěný ocitne. Pravidelně 1x za půl roku má povinnost podávat soudu informace o průběhu výkonu probačního dohledu, ovšem v případě porušení stanovených podmínek zkušební doby, je toto pracovník povinen učinit okamžitě. Současně je i tento dohlížející pracovník PMS v kontaktu s poskytovatelem sociálního programu, kdy v případě rozhodnutí soudu se tohoto programu podmíněně propuštěný musí účastnit (Pokyn ředitele, 2010). 18

19 Poslání Probační a mediační služby Probační a mediační služba usiluje o zprostředkování účinného a společensky prospěšného řešení konfliktů spojených s trestnou činností a současně organizuje a zajišťuje efektivní a důstojný výkon alternativních trestů a opatření s důrazem na zájmy poškozených, ochranu komunity a prevenci kriminality. Probační a mediační služba ČR představuje novou instituci na poli trestní politiky, vychází ze součinnosti dvou profesí sociální práce a práva, zejména trestního. Vyváženým propojením obou se vytváří nová multi-disciplinární profese v systému trestní justice (Probační a mediační služba České republiky, 2014a) Hlavní cíle činnosti Probační a mediační služby Integrace pachatele Probační a mediační služba usiluje o začlenění obviněného resp. pachatele do života společnosti bez dalšího porušování zákonů. Integrace je proces, který směřuje k obnovení respektu obviněného k právnímu stavu společnosti, jeho uplatnění a seberealizaci. Participace poškozeného Probační a mediační služba se snaží o zapojení poškozeného do procesu vlastního odškodnění, o obnovení jeho pocitu bezpečí, integrity a důvěry ve spravedlnost. Ochrana společnosti Probační a mediační služba přispívá k ochraně společnosti účinným řešením konfliktních a rizikových stavů spojených s trestním řízením a efektivním zajištěním realizace uložených alternativních trestů a opatření (Probační a mediační služba České republiky, 2014a). 1.4 Partnerské projekty Zmiňme zde dva příklady projektů, jejichž realizátorem je Probační a mediační služba a současně partnerem projektu je Vězeňská služba ČR. Prvním projektem je Rozvoj probačních a resocializačních programů, v němž jde především o ochranu společnosti, o posílení prevence před opakující se trestnou činností a o rozvíjení kapacity resocializačních programů vč. jejich dostupnosti. Tento projekt je spolufinancován z prostředků Programu švýcarsko - české spolupráce a státního rozpočtu ČR, kdy datum jeho realizace spadá do období od do (Probační a mediační služba České republiky, 2014b). Cílem druhého projektu Křehká šance je dát možnost odsouzeným t. č. ve věznici, jež prokáží svou připravenost na předčasné propuštění, časnější návrat na svobodu. O této možnosti 19

20 rozhoduje Komise pro podmíněné propuštění, jejímž cílem je možnost sociální integrace propuštěných a zároveň prevence kriminality. Výsledky práce této komise dále využívají soudci a státní zástupci při následném rozhodování o podmíněném propuštění odsouzeného (Probační a mediační služba České republiky, 2014b). Projekt reaguje na potřebu odsouzených s předpoklady pro podmíněné propuštění připravit se na život vně věznice a po svém podmíněném propuštění se úspěšně adaptovat a začlenit do společnosti a na trh práce. Projekt přitom zohledňuje požadavek společnosti integrovat propuštěné osoby bezpečným způsobem (stanovení dohledu, povinností, omezení pachateli), chránit se před další kriminalitou a umožnit oběti získat informaci o chystaném podmíněném propuštění pachatele a moci vyjádřit své obavy a potřeby (Probační a mediační služba České republiky, 2014c). Tohoto projektu se v období od do účastní pouze vybrané věznice (Bělušice, Příbram, Plzeň, Liberec, Rýnovice, Stráž pod Ralskem, Heřmanice, Karviná a Opava) s tím, že je spolufinancován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR (Probační a mediační služba České republiky, 2014b). 20

21 2. VÝKON TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY Výkon trestu odnětí svobody upravují zejména tyto tři normy: 1. Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen Zákon o VTOS) stanoví hlavní zásady VTOS: vykonávaný trest odnětí svobody musí respektovat důstojnost osobnosti odsouzeného a musí omezovat účinky zbavení jeho svobody, čímž však nesmí být ohrožena potřeba ochrany společnosti jednání s odsouzenými ve výkonu trestu musí směřovat k tomu, aby bylo zachováno jejich zdraví a aby se pokud možno podporovaly i takové postoje a dovednosti, pomáhající k návratu do odsouzeného do společnosti a které by mu umožnily vést po jeho propuštění soběstačný život v souladu se zákonem (Zákon č. 169/1999, 2, odst. 1-2). 2. Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody. (dále jen Vyhláška MS): zpřesňuje způsob provádění Zákona (viz ad1) upravuje působnost a úkoly zaměstnanců VSČR (ve věznicích působí jednak příslušníci Vězeňské služby a jednak občanští zaměstnanci). 3. Vnitřní řád věznice, vydává ředitel dané věznice po předchozím schválení Generálním ředitelstvím VS ČR (dále jen GŘ VS ČR). Ve věznicích všech základních typů pracují s odsouzenými zásadně stabilní týmy zaměstnanců Vězeňské služby složené ze speciálního pedagoga, psychologa, sociálního pracovníka, vychovatelů a dozorců s odpovídající speciální odbornou přípravou. Jednomu vychovateli je svěřeno do péče zpravidla nejvýše 20 odsouzených (Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, 1999, 2, odst. 2). K výchovným pracovníkům se řadí ještě kaplan, tedy osoba vykonávající duchovenskou činnost. Bohužel uvedený počet odsouzených připadajících na jednoho vychovatele je ve většině případů vyšší. Naopak ve specializovaných odděleních je počet odsouzených nižší než 20 odsouzených na jednoho vychovatele. 21

22 2.1 Přijímání a umísťování odsouzených do výkonu trestu Na základě uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody je pachatel vytržen ze svého dosavadního prostředí a umístěn ve vězeňském zařízení, čímž se mu fyzicky zabraňuje v dalším páchání trestné činnosti, přičemž pobyt ve věznici by měl být zaměřen i k převýchově odsouzeného (Šíma, a kol., 2009, s. 315). O tom, do jakého typu věznice bude odsouzený zařazen k výkonu trestu (dohled, dozor, ostraha, zvýšená ostraha), rozhoduje soud. Ten také odsouzeného k nástupu vyzývá. V této výzvě je uvedeno, kdy má VTOS nastoupit a do které konkrétní věznice se má dostavit. Další umísťování odsouzených do jednotlivých věznic v souladu s rozhodnutím soudu o zařazení do určitého typu věznice provádí GŘ VS ve spolupráci s ředitelem věznice, ve které odsouzený nastoupil k výkonu trestu (Zákon č. 169/1999 Sb., 9, odst. 1-3). 2.2 Přeřazování odsouzených do věznic jiného typu O přeřazení odsouzeného do věznice jiného typu během výkonu trestu rozhoduje soud podle zvláštního zákona. Návrh na přeřazení odsouzeného do jiného typu věznice může podat ředitel věznice, ve které je odsouzený kmenově umístěn. Žádost o přeřazení do mírnějšího typu věznice si může odsouzený podat sám. K soudnímu jednání ředitel věznice vždy připojí vyhodnocení průběhu a účinnosti programu zacházení s odsouzenýma uvede i další skutečnosti, které mohou mít význam pro rozhodnutí soudu (Zákon č. 169/1999 Sb., 11, odst. 1-2). 2.3 Zařazování odsouzených Jak je již uvedeno výše o zařazení ods. k VTOS do příslušného typu věznice rozhoduje soud. GŘ VS ČR spolu s ředitelem nástupní věznice provádí v souladu s rozhodnutím soudu další umísťování ods. do jednotlivých věznic (Zákon č. 169/1999 Sb., 9, odst. 3). Odsouzený tedy nastoupí trest o. s. v určené věznici. Zde se provedou nutné zdravotní a administrativní úkony a po jejich skončení se odsouzený umístí do konkrétní věznice, kde bude kmenově zařazen k výkonu trestu o. s. Odsouzený si může podat žádost o přemístění do jiné věznice stejného typu z důvodu vhodnějšího programu zacházení, blízkosti pobytu blízkých osob nebo z důvodu možnosti vhodného pracovního zařazení, možnosti zvýšení nebo rozšíření kvalifikace nebo mají zájem o specializovaný program zacházení, který se ve věznici, kde jsou umístěni, nerealizuje. 22

23 2.3.1 Vnější diferenciace Dle platného Zákona č. 169/1999 Sb. o VTOS ( 8, odst. 1-3) věznice členíme podle způsobu vnějšího střežení a dále podle zajištění bezpečnosti, a to do čtyř základních typů s tím, že vedle těchto uvedených základních typů se zřizují zvláštní věznice pro mladistvé. Dále je pro úplnost nutno uvést, že lze v rámci jedné věznice zřídit i oddělení různých typů zařazení odsouzených a to pouze v případě, že tím nebude ohrožen účel výkonu trestu o. s. Samotné rozdělení věznic dle Vyhlášky MS č. 345/1999 Sb., (a dle interního materiálu VS ČR z listopadu 2013) je následovné: Věznice s dohledem A odsouzeni za nedbalostní trestný čin a zároveň dosud nespáchali trestný čin úmyslný nejedná se o pro společnost nebezpečného recidivistu zde se vězni pohybují bez omezení pracují zpravidla mimo věznici a bez dozoru příslušníka vězeňské stráže po pracovní době jim lze umožnit volný pohyb mimo věznici a ve vlastním civilním oděvu návštěvy se konají zpravidla bez dohledu zaměstnance ředitel může jednou za dva týdny povolit opuštění věznice až na 24 hodin (interní materiál VS ČR 11/2013) periodické období pro hodnocení programu zacházení je 1 měsíc. Věznice s dozorem B Vzhledem k tématu bakalářské práce, které se zaměřuje na odsouzené ve věznici tohoto typu zařazení, tj. v dozoru, bude v tomto případě uvedena citace dle Vyhlášky MS č. 345/1999 Sb. ( 52, odst. 1-8) o zajišťování vnitřní bezpečnosti ve věznici s dozorem: V prostorách věznice s odsouzení pohybují zpravidla organizovaně pod dohledem zaměstnance Vězeňské služby. Odsouzeným, u nichž lze předpokládat, že toho nezneužijí, může ředitel věznice povolit volný pohyb uvnitř věznice. Odsouzení pracují zpravidla na nestřežených pracovištích mimo věznici, dohled nad jejich pracovní činností provádí ředitelem věznice určený zaměstnanec Vězeňské služby nejméně jedenkrát za hodinu. 23

24 Odsouzeným, u nichž lze předpokládat, že toho nezneužijí, může ředitel věznice povolit volný pohyb mimo věznici při plnění pracovních úkolů, dohled nad jejich pracovní činností provádí ředitelem věznice určený zaměstnanec Vězeňské služby nejméně jedenkrát týdně. Odsouzeným, u nichž lze předpokládat, že toho nezneužijí, může ředitel věznice povolit volný pohyb mimo věznici k návštěvám zdravotnických, rehabilitačních a obdobných zařízení. Ředitel rozhodne, zda budou doprovázeni zaměstnancem Vězeňské služby. V mimopracovní době lze organizovat též akce mimo věznici, nejedná-li se o akce výhradně pro odsouzené uvedené v odstavci 4, účastní se jich vždy zaměstnanec Vězeňské služby. K účelům uvedeným v odstavcích 4, 5 a 6 se odsouzeným vydávají propustky s vyznačením prostoru, ve kterém se mohou pohybovat ve stanovené době. Návštěvy odsouzených se uskutečňují zpravidla bez dohledu zaměstnance Vězeňské služby. V souvislosti s návštěvou může ředitel věznice jednou za měsíc povolit odsouzenému dočasně opustit věznici nejdéle na dobu 24 hodin, o povolení dočasného opuštění věznice se odsouzenému vydá potvrzení na předepsaném tiskopisu, ze kterého je zřejmé, kde a po jakou dobu se může zdržovat. Periodické období pro hodnocení programu zacházení je 2 měsíce. Věznice s ostrahou C odsouzeni za úmyslný trestný čin, který spáchali již po několikáté odsouzení se ve věznici pohybují organizovaně pod dohledem zaměstnance výjimečně se ve věznici pohybují volně (při plnění pracovních povinností) pracují zpravidla uvnitř věznice nebo na střežených pracovištích mimo věznici mimo věznici jsou pod dohledem příslušníka vězeňské stráže dohled nad pracovní činností je nejméně 1x za 45 minut návštěvy mají zpravidla pod dohledem zaměstnance výjimečně lze jednou měsíčně povolit opuštění věznice až na 24 hodin (interní materiál VS ČR 11/2013) periodické období pro hodnocení programu zacházení je 3 měsíce. Věznice se zvýšenou ostrahou D recidivisté odsouzeni na doživotí za zvlášť závažné trestné činy, se spodní hranicí výměry trestu osmi let, event. v minulosti uprchnuvší jsou zvlášť nebezpečnými pro společnost v prostorách věznice se pohybují organizovaně pod dohledem příslušníka VS ČR pracují uvnitř věznice nebo v celách 24

25 není pro ně možný volný pohyb při práci ani po věznici dohled nad pracovní činností je nejméně 1x za 30 minut návštěvy mají zpravidla pod dohledem příslušníka výjimečně lze jednou měsíčně povolit opuštění věznice až a 24 hodin (interní materiál VS ČR 11/2013) periodické období pro hodnocení programu zacházení je 6 měsíců. Věznice pro mladistvé pohyb po věznici pod dohledem zaměstnance pracují uvnitř věznice, event. na nestřežených pracovištích mimo (provádí se kontrola 1x za 30 minut) možnost akcí mimo věznici za účasti zaměstnance VS ČR návštěvy většinou za dohledu zaměstnance VS ČR (Vyhláška č. 145/1999 Sb., 55, odst. 1-6). Nelze opomenout další důležitou strukturu vězeňského systému, což je i umísťování do věznic dle pohlaví - mladiství, ženy, ženy s dětmi, dospělí muži, nebo jejich jednotlivých oddělení dle dalších znaků odsouzených např. senioři, trvale pracovně nezařaditelní, se specifickou poruchou chování, s uloženým ochranným léčením atd. Poohlédneme-li se zpět do minulosti, jakým způsobem v našem státě fungovalo věznění trestanců, zjistíme, že Obecně lze o vězeňství do 2. poloviny 19. století, spíše však až do počátku 20. století konstatovat, že neexistovala účelná diferenciace vězňů, takže v mnoha věznicích vykonávali společně trest mladiství, ženy, vězni odsouzení za méně závažné zločiny s těmi, kteří spáchali nějtěžší zločiny, prvověznění s mnohanásobnými recidivisty (Sochůrek 2008, s. 15) Vnitřní diferenciace Zásady realizace vnitřní diferenciace jsou součástí vnitřního řádu v každé věznici. Vnitřní diferenciace je nástroj motivace odsouzeného. Jejich poslání vystihuje znění Vyhlášky č. 345/1999 Sb. ( 39, odst. 5 a 9): Prostupné skupiny vnitřní diferenciace tvoří ucelený systém pozitivní motivace odsouzených. Ve vnitřním řádu se stanoví podrobnější podmínky vnitřní diferenciace tak, aby odsouzený mohl být během výkonu trestu na základě změn v přístupu, plnění programu zacházení (dále jen PZ), plnění povinností a chování a jednání v souladu, či nesouladu s vnitřním řádem postupně zařazován do jednotlivých skupin. Volba a způsob naplňování cíle programu zacházení je vedle chování, jednání, postojů ke spáchanému trestnému činu a výkonu trestu jednou z rozhodujících skutečností při zařazování odsouzeného do některé ze zpravidla tří prostupných skupin vnitřní diferenciace. 25

26 O zařazení a o změně zařazení odsouzeného do prostupné skupiny vnitřní diferenciace rozhoduje ředitel věznice nebo jeho zástupce na základě doporučení odborných zaměstnanců, zpravidla při hodnocení programu zacházení (Vyhláška č. 345/1999 Sb., 38 odst. 1-2). V praxi to znamená, že odsouzení, kteří jsou zařazeni v určité konkrétní věznici v určitém typu věznice, jsou ještě dále rozčleněni do tří prostupných skupin vnitřní diferenciace (dále jen PSVD). Konkrétní kritéria rozdělení jsou zakotvena ve vnitřním řádu každé věznice. Zařazení do dané PSVD (viz Příloha č. 2) vyjadřuje přístup určitého odsouzeného k naplňování stanoveného cíle programu zacházení, jeho chování, jednání, postoje ke spáchanému trestnému činu a přístupu k plnění povinností v průběhu výkonu trestu. V nejpřísnější PSVD má odsouzený zachována pouze základní zákonná práva, v mírnějších skupinách se uplatňují další motivační prvky jako například doba sledování televize, možnost kondičního cvičení, výše částky, za kterou může nakoupit, zvýšení počtu osob na návštěvu, délky návštěvy nebo dokonce možnost návštěvy mimo věznici, účast na extramurální akci a další podobné výhody, které dle zákona nejsou nárokové, ale lze je udělit. Nejvyšším motivačním kritériem je podání návrhu na podmíněné propuštění ředitelem věznice. 2.4 Základní povinnosti odsouzených Dle Zákona č. 169/1999 Sb. o VTOS ( 28, odst. 1) je ods. povinen dodržovat kázeň a pořádek, řídit se pokyny a příkazy zaměstnanců VS, pokud mu je přidělena práce je povinen pracovat (mimo dobu, kdy je uznán dočasně práce neschopným nebo je uznán zdravotně nezpůsobilým k plnění pracovních povinností), plnit úkoly vyplývající z PZ, ale i dodržovat pokyny a opatření, které zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Dále má uloženo šetrně zacházet se svěřenými věcmi, vyvarovat se poškozování cizího majetku, dodržovat zásady slušného chování se všemi, s kým ve věznici přichází do styku a i jinak zachovávat ustanovení vnitřního řádu věznice. Ve spojitosti s tématem této bakalářské práce je pro nás zajímavá především ta povinnost, kdy musí ods. plnit úkoly vyplývající z programu zacházení Další povinnosti odsouzených Mimo výše uvedené zmiňme ve zkrácené formě i následující, neméně důležité, povinnosti odsouzených, vyplývající ze Zákona č. 169/1999 Sb. ( 28, odst. 2), které souvisejí s bezpečností - například podrobit se různým osobním a lékařským prohlídkám, umožnit kontrolu svých osobních věcí, tato mít v držení jen v omezeném množství a sortimentu, dodržovat hygienické zásady, spolupracovat při vstupu na tvorbě komplexní zprávy a další povinnosti včetně placení nákladů výkonu trestu. 26

27 2.4.2 Povinnost hradit náklady výkonu trestu Zákonem č. 169/1999 Sb. o VTOS ( 35, odst. 1) je dána ods. další důležitá povinnost, a to hradit náklady výkonu trestu. Pokud není ods. zaměstnán, aby mu mohly být náklady sraženy z odměny za práci, věznice k úhradě nákladů smí použít jeho finanční prostředky uložené ve věznici s tím, že příslušnou výši stanoví MS vyhláškou. Zákon dále přesně vymezuje, kdo a za jakých okolností je osvobozen od povinnosti tyto náklady platit Co je odsouzeným zakázáno Podle Zákona č. 169/1999 Sb. o VTOS ( 28, odst. 3) je odsouzeným zakázáno: navazovat styky s jinými osobami v rozporu s tímto zákonem či jiným pokynem vyrábět, přechovávat ani konzumovat alkoholické nápoje a návykové látky, ani vyrábět a přechovávat předměty, jež by mohly být použity k ohrožování bezpečnosti osob a majetku nebo k útěku, či přechovávat a rozšiřovat tiskoviny, které by směřovaly k propagaci národnostní, etnické, rasové, náboženské nebo sociální nesnášenlivosti, fašismu atd. (včetně propagace tiskovin nebo materiálů obsahující popis výroby a použití návykových látek, jedů, výbušnin, zbraní a střeliva) hrát hry o peníze, věci, služby či i jiné úkony, ani se účastnit loterií nechat se tetovat, nesmí tetovat jinou osobu ani sebe mají zakázáno se úmyslně poškozovat na zdraví nebo předstírat poruchu zdraví v neposlední řadě mají ods. bez souhlasu VS zakázáno své věci prodávat, darovat ani směňovat. Pokud by ods. odmítal plnit své povinnosti a pokud by k jeho nápravě nestačila výzva nebo jen pouhé napomenutí, poté VS užije v nezbytném rozsahu prostředky povolené zákonem. 2.5 Zaměstnávání a vzdělávání odsouzených Je-li ods. k práci zdravotně způsobilý a byl do práce zařazen, je povinen pracovat. Věznice při zaměstnávání a vzdělávání ods. zajistí: aby zdravotní způsobilost ods. a jeho odborné znalosti a dovednosti korespondovala s příslušným zařazením do práce odměnu ods. za jejich vykonanou práci vytvoří podmínky tak, aby ods. získávali a zvyšovali si svoji kvalifikaci pracovním, vč. všeobecné informovanosti (Zákon č. 169/1999 Sb, 29, odst. 1-2). 27

28 2.5.1 Zařazování odsouzených do práce Podle Zákona č. 169/1999 Sb. ( 30, odst. 1-5) jsou ods. pracovní podmínky ve věznicích vytvářeny a) v rámci svého provozu b) v rámci vlastní výroby c) v rámci podnikatelské činnosti d) smluvně u jiných subjektů - zde smlouva stanoví podrobné podmínky, za kterých budou ods. pracovat, dále postup jejich zaškolení a způsob zvyšování kvalifikace ods., taktéž je zapotřebí písemného souhlasu ods Pracovní postavení a podmínky odsouzených Pracovní podmínky se řídí zvláštními právními předpisy, které se vztahují na zaměstnance v pracovním poměru s tím, že ředitel věznice má právo nařídit ods. práci přesčas v rozsahu a za takových podmínek, které jsou stanoveny zvláštním právním předpisem. Např. úklid a jiné obdobné činnosti, které zpravidla provádějí všichni ods. a které jsou potřebné k zajištění každodenního chodu věznice, se do pracovní doby nepočítají (Zákon č. 169/1999 Sb., 32, odst. 1). Taktéž se do pracovní doby nepočítá pracovní terapie s tím, že tyto práce ods. mají provádět bez nároku na odměnu za práci a nesmí být ani zařazeny na úkor doby nutné k odpočinku ods. toto platí pouze v případě, kdy je pracovní terapie součástí programu zacházení (Zákon č. 169/1999 Sb., 32, odst. 2) Pracovní odměna odsouzených K vyplácení pracovní odměny ods. nám Zákon č. 169/1999 Sb. ( 33, odst. 1-5) říká, že podle vykonané práce přísluší ods. odměna, jejíž výši a podmínky pro poskytování stanoví svým nařízením vláda. Tato odměna se považuje za příjem ze závislé činnosti, ze které se sráží daň, pojistné úhrada výživného pro děti apod. a jednak k úhradě nákladů výkonu trestu. Rozsah a pořadí těchto srážek stanoví Vyhláška MS č. 345/1999 Sb. s tím, že případný zbytek se rozdělí ods. na kapesné a úložné (pokud pracovat odmítá, kapesné mu nenáleží). V případě propuštění ods. z výkonu trestu se mu případné nevyčerpané úložné vyplatí Vzdělávání odsouzených Odsouzeným, u nichž jsou pro to předpoklady, se obvykle umožní, aby získali vzdělání na základní nebo i střední škole, anebo se zúčastnili dalších forem vzdělávání, které jim umožní získat a zvyšovat si svoji pracovní kvalifikaci. 28

29 Odsouzení zařazení do denní formy studia jsou pro účely tohoto zákona posuzováni jako odsouzení zařazení do práce (Zákon č. 169/1999 Sb., 34, odst. 1-2). Stejně jako pracovní podmínky, i vzdělávání odsouzených má několik možností: ve vzdělávacích zařízeních mimo věznici ve vzdělávacích zařízeních ve věznici v zařízeních Vězeňské služby (tzv. školská vzdělávací střediska) v zařízeních provozovaných soukromými vzdělávacími subjekty, které působí přímo ve věznicích přímo ve věznici různými organizacemi 29

30 3. ODDĚLENÍ VÝKONU TRESTU VE VĚZNICI Bezesporu největším, co se do počtu občanských zaměstnanců ve věznici týče, je oddělení výkonu trestu. Zde plní svou důležitou roli v převýchově odsouzených především vychovatelé, sociální pracovníci, speciální pedagogové, psychologové a další odborníci, kteří jsou pověřeni ke stanovení konkrétního programu zacházení s odsouzeným ve věznici. Odsouzený k nám nepřichází jako tabula rasa, ale je naprosto dokonale vybaven z hlediska své osobnosti, má jasně zafixované modely chování a z toho vyplývající žebříček hodnot. Proto ani sebelepší programy zacházení nemohou být všemocné (Kalivodová, 2006, s. 9). S následujícím tvrzením paní Zuzany Kalivodové (2006, s. 9) se shodují všichni níže uvedení pracovníci věznice: Kde nenastala socializace, nelze resocializovat. Ukázkou pak nám je konkrétní rozpracování (viz Příloha č. 3), ve kterém jsou mimo jiné uvedeny minimální povinnosti vychovatelů i specialistů v oblasti realizace programů zacházení na rok Úkoly zaměstnanců VSČR jsou stanoveny v Nařízení generálního ředitele (dále jen NGŘ) VS ČR č. 21 z roku 2010 s tím, že popisy jejich pracovních povinností jsou volně zpracovány (viz následující kapitoly) dle výše uvedeného NGŘ 21/ Vychovatelé Úkolem vychovatele je komplexní výchovná, vzdělávací, diagnostická a preventivní činnost zaměřená na celkový rozvoj osobnosti a na socializaci, resocializaci a reedukaci včetně cílených opatření k optimalizaci vzdělávacího procesu odsouzených a realizaci protidrogové prevence v rámci věznice. Vychovatel denně pracuje s vězněnými, řeší jejich problémy a požadavky. Odpovídá za stav kázně, pořádku, dodržování zákonnosti i realizaci programů zacházení. Z hlediska výchovné práce s vězněnými jej lze považovat za ústřední postavu tohoto procesu (Sochůrek, 2008, s. 26). Vychovatel osobně zná všechny odsouzené, kteří mu byli svěřeni do péče. Sleduje jejich chování, interpersonální vztahy, je obeznámen s jejich sociálními vnějšími i vnitřními vazbami. Vede veškerou nutnou agendu k odsouzenému i ke kolektivním akcím ve svěřeném kolektivu. Sleduje dodržování práv vězně (návštěvy, balíčky ), má kázeňskou pravomoc. Dále sleduje svého ods., jakou má pracovní morálku, chování a vystupování a jaký vztah má ke svým povinnostem. Taktéž poskytuje individuální poradenství odsouzeným svého výchovného kolektivu formou formálních i neformálních, většinou individuálních pohovorů. Ve vztahu k programům zacházení má za úkol v pravidelných intervalech vyhodnotit plnění cílů, míru zapojení v jednotlivých aktivitách. Dle typu věznice je stanoveno období, po 30

31 které vychovatel svěřeného odsouzeného sleduje a v daném termínu vyhodnotí, jak ods. v hodnoceném období plnil cíle PZ a zhodnotí míru zapojení ve skupinových aktivitách v jednotlivých oblastech PZ a eventuální změny v chování v návaznosti na jednotlivé aktivity. V závěru hodnocení uvede skupinu vnitřní diferenciace i event. trend svého dalšího pedagogického působení. Zhodnotí, zda je PZ funkční, pokud ne, navrhne speciálnímu pedagogovi možnost aktualizace. Ve spolupráci s pedagogem realizuje další edukační strategii. Sám vede minimálně dvě průběžné aktivity programu zacházení, minimálně jednou týdně realizuje komunitní setkání celého výchovného kolektivu. Vychovatelé mají ještě i další povinnosti, ale vzhledem k zaměření této práce autorka nepokládá za nutné je zde nyní podrobněji uvádět a rozebírat. 3.2 Speciální pedagogové Speciální pedagog je odborný zaměstnanec oddělení VTOS. Je garantem programů zacházení, úrovně jejich realizace a vnitřní diferenciace. Po konzultaci s ostatními výchovnými pracovníky navrhuje konkrétní PZ pro každého ods., odpovídá, ve spolupráci s ostatními specialisty, za úroveň odborného zacházení s jednotlivými odsouzenými v návaznosti na jejich komplexní zprávu. Těžiště jeho práce spočívá v metodickém usměrňování práce vychovatelů. Metodicky řídí pracovníky výchovného týmu, dohlíží na správný postup práce svých kolegů. Zpracovává koncepce týmu pro ucelené období. Úkolem speciálního pedagoga je vytvořit ve svém výchovném týmu prostor pro funkční PZ. Za tímto účelem zřizují, organizují, plánují nebo sami vedou různé aktivity PZ - jsou odpovědni za nabídku aktivit PZ včetně konání různých zájmových i vzdělávacích akcí, a to i včetně extramurálních. Podílí se na vyhodnocování účinnosti PZ a provádí jejich aktualizaci. Sleduje kvalitu účasti odsouzených v programu zacházení a případné změny v jejich chování průběžně hodnotí program zacházení a zpracovává písemnou dokumentaci o péči pro odsouzeného v souvislosti s jeho aktivitami programu zacházení, které sám vede. Další neméně důležitou funkcí speciálního pedagoga je podíl na komplexním zacházení s ods., kdy především provádí diagnostiku a zpracovává pedagogické posouzení rizik a kriminogenních potřeb odsouzeného v rámci komplexní zprávy a dává příslušné doporučení programu zacházení (pedagog je zodpovědný za vznik komplexní zprávy a uplatnění jejich závěrů v PZ). Je odborným poradcem ředitele věznice v oblasti penologických aspektů výkonu trestu, a to z hlediska všech zúčastněných (odsouzených i zaměstnanců). Aktivně se účastní různých jednání poradních orgánů ředitele věznice a zároveň se podílí i na rozhodování v různých aspektech života odsouzených Jako jediný ze specialistů má kázeňskou pravomoc. 31

32 Realizuje individuální pedagogickou péči s cílem reedukace a vykonává další činnosti spojené zejména s kontrolou různých oblastí oddělení VT a vyhodnocováním činnosti oddělení. Hlavní a základní funkcí speciálních pedagogů je, mj., podíl na komplexním zacházení s odsouzenými, kdy především: provádí diagnostiku a pedagogické posouzení v rámci komplexní zprávy k příslušnému doporučení programu zacházení společně s ostatními odbornými zaměstnanci stanoví konkrétní programy zacházení podílí se na vyhodnocování účinnosti programů zacházení a jejich aktualizaci sleduje kvalitu účasti odsouzených v programu zacházení a změny v jejich chování průběžně hodnotí program zacházení a zpracovává písemnou dokumentaci o péči pro odsouzeného v souvislosti s jeho aktivitami v programu zacházení 3.3 Psychologové Psychologové ve věznicích poskytují odbornou psychologickou pomoc v rámci vyhotovování psychologických posudků např. na vězně, který je navrhován na přerušení výkonu trestu odnětí svobody, na zařazení do zaměstnání na nestřežené pracoviště, na opuštění věznice v souvislosti s návštěvou rodinného příslušníka a v neposlední řadě i k vyjádření se v rámci programů zacházení ke stanovení konkrétnímu odsouzenému. Ve výše uvedeném NGŘ (2010, č. 21) se praví, že psycholog je odborný zaměstnanec oddělení VTOS, který garantuje u odsouzených odbornou psychickou a psychologickou činnost a odbornou úroveň realizace PZ ve standardním výkonu trestu a ve specializovaných odděleních. Psycholog, stejně jako pedagog, je odborným poradcem ředitele věznice. Dává svá stanoviska v psychologických aspektech výkonu trestu, a to z hlediska všech zúčastněných (odsouzených i zaměstnanců). Taktéž se aktivně účastní jednání poradních orgánů ředitele věznice, podává odborná stanoviska a tím se podílí na rozhodování v různých aspektech života odsouzených (např.: zařazení do specializovaného oddělení, účast na akci mimo věznici, zařazení na pracoviště, umístění do krizového oddělení...). Má nezastupitelnou úlohu při zpracování komplexní zprávy, kde psychologicky diagnostikuje ods., zpracovává psychologické posouzení a stanovuje míru kriminogenních rizik, stanovuje riziko újmy a další důležité aspekty. V závěru dává doporučení k programu zacházení, eventuálně spolupracuje na jeho vytvoření, dává podnět pro jeho aktualizaci. Provádí orientační pohovory s odsouzenými v rámci krátkodobé i dlouhodobé psychoterapie a krizové intervence. 32

33 Metodicky usměrňuje v rámci své odbornosti vychovatele terapeuty. Vede osobně jednu aktivitu PZ a zajišťuje k ní nezbytnou dokumentaci. 3.4 Sociální pracovníci Sociální pracovnice je taktéž odborný zaměstnanec oddělení výkonu trestu (dále jen OVT). Pomáhají odsouzeným s problémy, které v důsledku pobytu ve věznici nemohou vyřešit samy. Znají mimo jiné i rodinné problémy vězňů, zda mají či nemají rodinné zázemí a v jaké je kvalitě, vyřizují pro ně např. propadlé občanské průkazy. Na základě jimi získaných poznatků je doporučují na různá zaměstnání při výkonu trestu odnětí svobody, event. k jejich případné odměně ve formě vycházky za příkladné chování ve věznici a ze své pozice se vyjadřují ke stanovení příslušných programů zacházení. Taktéž se starají o život ods. i po skončení trestu, kdy se zaměřují především na jejich plynulý přechod po propuštění z VTOS na svobodu do řádného občanského života (Sochůrek, 2008, s. 26). 33

34 4. SARPO Manuál SARPO, platný od a určen pro vnitřní potřeby zaměstnanců VS ČR, uvádí: SARPO je penitenciárním nástrojem určeným k hodnocení kriminogenních rizik a potřeb odsouzených a stanovuje přesný rámec a kontext, na jejichž základě se provádí vstupní sociální, pedagogické a psychologické posouzení. Trest odnětí svobody je odsouzenému ukládán za účelem zabránění dalšího páchání trestné činnosti, zajištění jeho nápravy a v neposlední řadě i zajištění ochrany společnosti. Ochrana společnosti se vtahuje jednak k období, po které je odsouzený izolován v příslušné věznici a jednak k životu pachatele po jeho propuštění na svobodu. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že tato ochrana má směřovat ke snížení rizika recidivy a také má směřovat k pomoci propuštěnému pachateli začlenit se zpět do společnosti, od které byl na dobu jeho výkonu trestu odnětí svobody izolován. Pro tento účel bylo vyvinuto mnoho intervenčních metod, které mají za úkol shromáždit, vyhodnotit a interpretovat dostatek zjištěných informací o tom, jakým způsobem pachatelé vystupují ve vztahu k sobě, k ostatním, dále jaká nebezpečí či rizika mohou z práce s nimi hrozit a jaká je šance na jejich nápravu (viz Příloha č. 4). Pokud vycházíme z toho, že důvodem k odsouzení k trestu odnětí svobody bylo spáchání trestného činu, ke kterému vedly vnější situační vlivy a vnitřní vlivy individuální osoby, měla by se charakteristika trestného činu a těchto osobních a situačních vlivů odrážet v zacházení s vězněnou osobou. Při zacházení s odsouzeným je kladen primární důraz na snížení rizika opakování trestného činu. Aby takové zacházení bylo funkční, je nezbytné, aby mu předcházelo hodnocení, které umí sebrat, vyhodnotit a správně interpretovat relevantní informace respektující tento přístup (Manuál SARPO, 2013). A z tohoto důvodu byl nástroj SARPO vyvinut a proč SARPO? SARPO = Souhrnná Analýza Rizik a Potřeb Odsouzených - tento nástroj byl nastartován nalogováním uživatelům a jejich zpřístupněním ostrých dat ve všech věznicích, jehož cílem bylo dospět ke zpracovávání komplexní zprávy o odsouzeném. Předně bylo nutno nejprve vypracovat Metodický postup a následně příslušné vnitřní normy, z nichž vyplývají níže popsané úkoly pro jednotlivá oddělení věznic (Petras, 2012). 4.1 Koordinátoři SARPO V každé věznici byl vyškolen jeden či dva koordinátoři SARPO, kteří mají několik základních úkolů uveďme ty zásadní: je kontaktní osobou a garantem práce v SARPO ve věznici 34

35 zajišťuje odbornou podporu ostatním uživatelům a event. poskytuje zpětnou vazbu pracovnímu týmu SARPO 4.2 Správní oddělení Správní oddělení v rámci zavedení nástroje SARPO zadává údaje z Rejstříku trestů do Vězeňského informačního systému na základě Petrase (2012, s. 2) při sčítání druhů trestů. K tomuto byl vyhotoven Manuál pro vyplňování údajů v trestní minulosti a Kalkulačka trestní minulosti. 4.3 Komplexní zpráva v SARPO Pouze nově přijatým odsouzeným, jimž byl nařízen trest o.s., se zpracovává celá nová komplexní zpráva (dále jen KZ) SARPO (viz Příloha č. 5). Její aktualizace se posléze provádí až v případě nařízení dalšího nepodmíněného trestu odsouzenému (se zaměřením na rizika, trestnou činnost, motivaci trestného činu atd.). V případě přemístění odsouzeného do jiné věznice či při přeřazení ze stávajícího typu do jiného typu se nevyhotovuje (Petras, 2012, s. 3). 4.4 Míra rizik Riziko vyplývající z trestní minulosti určuje kriminální kariéra a odvíjí se od závažných skutečností, které se při páchání trestné činnosti pachatele vyskytly. Mezi ty patří zejména prvky násilného chování a jednání, přítomnost sexuální motivace při páchání trestné činnosti a ohrožování společnosti šířením toxikomanie. (soudce 10/2013) Je tedy nutné zhodnotit rizika Vnitřní tj. zhodnotit bezpečné zacházení s odsouzenými po dobu ve VTOS Vnější tj. zhodnotit zacházení s odsouzenými během jejich výkonu trestu, a to s ohledem na jejich následnou resocializaci. Výsledek hodnocení tohoto výsledného stavu, včetně výchovné a resocializační prognózy, je pak obsažen v KZ o odsouzeném. Tato zpráva je pak základem pro správně postavený program zacházení s ods., a to zejména správné zhodnocení rizik a potřeb odsouzeného ve vztahu ke kriminogenním faktorům. Programy zacházení s ods. vycházejí z principů restorativní justice, v níž jde o koncept trestního soudnictví, který je zaměřen spíše na obnovení poměrů než na represi. V tomto konceptu ustupuje zájem na potrestání pachatele do pozadí a naopak je upřednostňováno aktivní zapojení obětí trestných činů do řízení, jsou zde zdůrazňována jejich práva a pachatelům se usnadňuje rozhodnutí převzít odpovědnost za své činy, napravit škody a obětem dát satisfakci za způsobenou újmu. Jde o odchylný koncept od klasického konceptu trestající retributivní justice. 35

36 Elektronický program SARPO v sobě zahrnuje objektivní i subjektivní metody hodnocení (soudce 10/2013) Objektivní hodnocení Objektivní metodu představují výpočty rizik podle stanovených vzorců, jejichž hodnoty jsou zařazené do čtyřstupňové škály míry rizik nízké, střední, vysoké a velmi vysoké (soudce 10/2013) Subjektivní hodnocení Subjektivní metodu představují podložené a obhajitelné odborné úsudky a odhady hodnotitelů. Nadto je pamatováno na metodu porovnávání vypočtených a odhadnutých rizik s vlastním hodnocením rizik ze strany samotného odsouzeného v podobě sebehodnotícího dotazníku, který odpovídá jednotlivým částem nástroje (soudce 10/2013) Výstup hodnocení Závěrečným výstupem proto nejsou pouze jednotlivé výsledky výpočtů v podobě čísel, ale především jejich interpretace vzhledem k osobě odsouzeného, zjištění aktuálního stavu a navržení konkrétního postupu ke snižování míry rizik (soudce 10/2013). SARPO tak přináší novou metodologii penitenciárního vstupního posuzování odsouzeného, kdy na začátku tohoto hodnocení jsou obvyklé zdroje informací a na jeho konci vypracovaná komplexní zpráva jako podklad pro PZ s odsouzeným. Tato nová, moderní a efektivní, vědecky podložená metoda nám umožňuje získaná data přesně zachytit a interpretovat, a to především díky lépe využitému času k rozhovoru s nově přijatými odsouzenými (soudce 10/2013) Plus pro SARPO V neposlední řadě může SARPO inspirovat k rozvoji penitenciárního výzkumu. Tím, že poskytuje měřitelná data, přímo vybízí ke zkoumání recidivy specifických cílových skupin, stejně jako výzkumu efektivity intervencí (soudce 10/2013). Díky metodě SARPO lze tedy zjistit, které části PZ jsou více účinné než jiné (soudce 10/2013). 36

37 5. PROGRAMY ZACHÁZENÍ S ODSOUZENÝMI Právní úprava programů zacházení v České republice: Výkon trestu odnětí svobody upravuje Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen ZVTOS) a Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody (dále jen ŘVTOS). Programy zacházení jsou rámcově upraveny v 41 ZVTOS a ve hlavě čtvrté ŘVTOS. Další podrobnosti jsou stanoveny ve sbírkách nařízení GŘ VS ČR, sbírkách pokynů ředitele odboru výkonu vazby a trestu a v neposlední řadě také v metodických listech ředitele odboru výkonu vazby a trestu, které vydává GŘ VS ČR. Důležitá úloha programů zacházení je deklarována v Zákoně ČNR č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, který stanoví vězeňské službě, jako jeden z úkolů prostřednictvím programů zacházení, soustavně působit na osoby ve výkonu trestu odnětí svobody a obdobně i na některé skupiny osob ve výkonu vazby s cílem vytvořit předpoklady pro jejich řádný způsob života po propuštění ( 2, odst. 1, písm. d) a také vytvářet podmínky pro pracovní a jinou účelnou činnost osob ve výkonu vazby, ve výkonu zabezpečovací detence a ve výkonu trestu odnětí svobody ( 2, odst. 1, písm. g). V Zákoně č. 169/1999 Sb. o výkonu trestu odnětí svobody ze dne se v Hlavě III. pojednává o programech zacházení s odsouzenými, kdy 40, odst. 1-2 Obecná ustanovení říká: Během výkonu trestu je odsouzený povinen se podrobit vnitřnímu řádu věznice, který kromě jiného vymezuje druh a obsah činností, které jsou pro jednotlivé skupiny odsouzených buď povinné, nebo dobrovolné. Okruh konkrétních činností, kterých je odsouzený povinen se zúčastnit nebo které může vykonávat, jsou stanoveny v programu zacházení. K dosažení účelu výkonu trestu věznice stanoví pro každého odsouzeného program zacházení jako základní formu cílevědomého a komplexního působení na odsouzeného. Program se nezpracovává v případech, kdy odsouzený má vykonat trest nebo jeho zbytek ve výměře nepřesahující 3 měsíce. 5.1 Obecně k Programům zacházení Tato kapitola je zpracována volně, dle vlastní zkušenosti a s použitím ZVTOS ( 40-41): Činnost odsouzených od budíčku do večerky je ve věznici organizována a řídí se jednak časovým rozvrhem dne, rozvrhem aktivit programu zacházení a pokyny a nařízeními zaměstnanců 37

38 Odsouzený je povinen během VTOS dodržovat zákonné normy a vnitřní řád, který je zpracován pro každou věznici samostatně dle jejích interních podmínek a možností. V tomto řádu je mimo jiné i stanoven okruh konkrétních činností, které odsouzení mohou nebo musí navštěvovat v rámci plnění PZ. Z těchto činností vybírá pedagog tzv. prostředky programu zacházení. Na základě výsledků ze zpracované KZ (ať již bylo použito nástroje SARPO nebo byla zpráva stanovena ještě klasickým způsobem) se stanoví, jaký cíl, popř. cíle by měl odsouzený během VTOS dosáhnout nebo k nimž chceme směrovat odsouzeného během pobytu ve VTOS. K dosažení konkrétních cílů se vybírají konkrétní prostředky (skupinové či individuální aktivity) z jednotlivých oblastí aktivit vycházejících z možnosti věznice. Návrh programu zacházení, včetně formulace cílů, zpracuje pedagog po konzultaci s ostatními specialisty a vychovatelem nástupního oddělení a nabídne jej odsouzenému. Seznámí jej s programem, způsobem jeho plnění, vysvětlí důvody použití konkrétních prostředků. V případě, že je možnost více variant, umožní odsouzenému výběr dle jeho vlastního uvážení. Taktéž zkonzultuje s odsouzeným, jaké on vidí možnosti, jak využít volný čas ve VTOS. Výsledkem je, že odsouzený návrh konkrétního PZ přijme. Tento návrh PZ je konzultován s odbornou komisí a předložen řediteli věznice k výslednému schválení. Pokud ředitel PZ schválí, je pro odsouzeného závazný a odsouzený je povinen tento program plnit (viz Příloha č. 6). Program zacházení je vlastně okruh konkrétních činností. Pokud odsouzený nesouhlasí s navrženým PZ, ani si nezvolí žádnou z nabízených variant PZ, je povinen plnit tzv. minimální PZ nebo jak uvádí Vnitřní řád Věznice Jiřice (čl. 2, odst. 5): Program základního motivačního zacházení. Tento program je odsouzený povinen plnit. Program se skládá z povinnosti dodržovat pořádek, kázeň a běžné společenské normy a vykonávat práce k zajištění každodenního provozu věznice. Při nabídce alternativ PZ je věznice povinna využívat co nejširší škálu forem, metod a prostředků, které vyžadují aktivní přístup odsouzených a obsahují prvky sebeobsluhy. Po uzavření KZ a seznámení s výsledným zněním PZ je ods. zařazen do konkrétní, zpravidla II., PSVD a je vymístěn z nástupního oddělení do standardního výchovného kolektivu a svěřen do péče jiného vychovatele. Ten sleduje ods. po všech směrech po zákonem určenou dobu (tzv. hodnotící období) a následně vyhodnotí plnění PZ za tuto dobu. Zhodnotí způsob a míru zapojení v jednotlivých aktivitách, jeho kázeň, pořádek, pracovní morálku, jeho celkový přístup k naplňování účelu VTOS a zda plní, nebo na jejich jednotlivých oddělení stanovené cíle PZ, eventuálně, jak se toto plnění projevuje. Z těchto dílčích periodických hodnocení se poté skládá jeho celkové hodnocení, které slouží jako jeden z podkladů pro soud při rozhodování o podmíněném propuštění, přeřazení do mírnějšího typu věznice nebo při udělení volného pohybu po věznici či mimo ni (viz kapitola 2.3.2) Toto vyhodnocování probíhá ve věznici s dozorem, na 38

39 kterou je zaměřena tato bakalářská práce, každé dva měsíce (ve věznici s ostrahou každé tři měsíce). 5.2 Program zacházení na nástupním oddělení Odsouzený nastupuje VTOS v tzv. nástupní věznici na přijímacím oddělení, kde je podroben nástupním formalitám a následně po cca 1 týdnu je dle rozhodnutí GŘ přemístěn nejbližší eskortou do konkrétní kmenové věznice, kde vykoná trest o.s. V této věznici je posléze umístěn na nástupní oddělení a tam stráví zpravidla max. tři týdny. Zde je podrobně seznámen se zákonnými normami a vnitřním řádem dané věznice a především je v této době podrobován pozorování ze strany vychovatele nástupního oddělení, dále specialistů jako je psycholog, speciální pedagog a sociální pracovnice. Tito zaměstnanci vypracovávají KZ (blíže kapitola 5.2.1), která slouží jako podklad pro volbu nejvhodnějších strategií programu zacházení. V nástupním oddělení jsou na nástěnce umístěny různé pokyny a praktické návody, dále časový rozvrh dne, normy upravující výkon trestu odnětí svobody a další pokyny a praktické informace, se kterými se odsouzený postupně seznamuje. Mimo jiné je zde umístěna nabídka plánu aktivit programu zacházení (viz Příloha č. 7), ve které je blíže popsán PZ a také týdenní rozpis aktivit PZ (viz Příloha č. 8) Vše má sloužit odsouzenému tak, aby mohl s porozuměním přijmout nebo zvolit PZ a byl schopen jej plnit. Jak již bylo uvedeno, vybraný PZ je následně pravidelně vyhodnocován kmenovým vychovatelem. V případě dosažení cíle nebo potřeby jeho změny je vhodně aktualizován speciálním pedagogem. Tzv. aktualizace PZ se provádí v případě, že je dosaženo cíle a program, nebo jeho část, je nefunkční. Aktualizace se znovu přizpůsobí rizikům a potřebám odsouzeného v kontextu jeho vývoje během pobytu ve věznici Tvorba komplexní zprávy Jak již bylo uvedeno v kapitole č. 4, ke zpracování KZ je od používán ve všech věznicích v České republice jednotný hodnotící nástroj SARPO. Jeho výstupy jsou podkladem pro PZ. Základem je nezávislé zhodnocení rizik a potřeb odsouzeného v nástupním oddělení, protože pouze u správně diagnostikovaného odsouzeného lze vybrat účinné způsoby zacházení. Při tvorbě KZ se vychází z toho, že důvodem odsouzení k VTOS bylo spáchání trestného činu, ke kterému odsouzeného vedly vnější i vnitřní vlivy (viz kapitola 4). Komplexní zprávu zpracovávají tzv. specialisté (pedagog, psycholog, sociální pracovnice a vychovatel nástupního oddělení). Patřila do ní i zdravotní charakteristika, kterou SARPO ale již nezahrnuje. 39

40 5.2.2 Způsob hodnocení SARPO Potřebou odsouzeného je pro tyto účely chápáno snížení recidivy, tedy snižování míry opětovného odsouzení. Vychází se z povahy příčin trestného činu tzv. rizik (statických i dynamických) způsobené újmy. Teprve po důsledné analýze rizik je možno stanovit potřeby odsouzeného a zvolit nejvhodnější strategii, tzn. stanovit program zacházení Nástroj SARPO vychází z univerzální kvantifikace tzv. rizik, která mohou být statická - jsou dána a nelze je ničím ovlivnit (např. poměry v biologické rodině) a dynamická lze je ovlivnit a mohou se měnit v průběhu života (např. vzdělání). PZ je výchovný prostředek, prostřednictvím jehož jsou odsouzení vedeni k přijetí odpovědnosti za spáchaný trestný čin a je stanoven na základě hodnotící KZ na konkrétního ods. Po zhodnocení rizik, jejich analýze, kvantifikaci a interpretaci, nastává nejméně propracovaná oblast, stanovení cílů PZ a volba vhodných prostředků, které umožní tyto cíle dosáhnout. V současné době má VSČR pouze 4 standardizované programy pro ods., které mají celostátní působnost. Je v nich propracováno působení na odsouzené z hlediska speciální pedagogiky, psychologie, ale i prvky terapeutického působení. O tuto problematiku se dlouhodobě zajímají naši penologové a je velmi dobře vystižena v práci Evy Biedermanové a Michala Petrase (2011, s. 31): Možnosti a problémy resocializace vězňů, účinnost programů zacházení, kde se uvádí následující: Systém standardizovaných programů se opírá o dlouhodobě naplňované Koncepční záměry rozvoje českého vězeňství na období srpen 2007 až prosinec 2009 v oblasti diferenciace odsouzených a programů zacházení a Koncepční záměry rozvoje českého vězeňství na období březen 2008 až prosinec 2010 v oblasti psychologické a terapeutické služby (vnitřní materiály Vězeňské služby). Současně systém navazuje na klasifikační principy hodnotícího nástroje SARPO a pracuje s jasně definovanými cílovými skupinami odsouzených. Základním cílem je aplikovat konkrétně zaměřené, strukturované, odzkoušené a moderní penitenciární programy pro vybrané cílové skupiny odsouzených a rizikové pachatele. V těchto programech je primárně kladen důraz na snížení rizika opakování trestného činu. Jejich funkčnost souvisí s předem stanoveným standardizovaným postupem, který je postupně ověřován. V průběhu minulých desetiletí bylo ve vyspělých zemích mnoho takových programů vyvíjeno, testováno a měřeno, zda a případně jakým dílem vedou ke snížení kriminality. Nejde o to dosáhnout jednoznačnosti, ale spíše vyzkoušet, které přístupy fungují za jakých podmínek. Z výsledků je patrné, že efektivní intervenční programy obsahují určité základní principy, které lze jednoduše uvést pod známým co funguje (what works). Tyto principy staví zejména na empirických datech zjišťujících příčiny trestné činnosti, na vztahu klasifikace rizik a míry intenzity intervence, zahrnují dynamické kriminogenní faktory, motivaci odsouzených a praktický nácvik dovedností. 40

41 Ukazuje se, že dopad programu je ovlivněn způsobem jeho realizace ve smyslu kvality a integrity. Důležitou složkou je též hodnocení úspěšnosti programu a zásadní je rovněž fakt, že s programy musí pracovat vyškolení lektoři. Standardizované programy se do věznic zavádějí postupně a uváženě. Je tudíž zřejmé, že i v rámci jedné věznice jsou velké rozdíly v intenzitě působení na odsouzené a ti, kteří jsou zařazeni do specifického programu, jsou vybíráni velmi pečlivě. K realizaci PZ jsou v každé věznici specifické podmínky, a proto si každá věznice tvoří nabídku PZ sama dle svých možností. Do realizace PZ mohou na základě dohody o spolupráci zasahovat i vnější subjekty (viz kapitola 1-3.), které poskytují vlastní specifické programy zaměřené zejména na vzdělávání v společensky žádoucích oblastech, na plynulý přechod do civilního sektoru nebo právní pomoc (např. při oddlužení) Formy a oblasti PZ V Zákoně č. 169/1999 Sb. o VTOS ( 40, odst. 2) je uvedeno: K dosažení účelu výkonu trestu věznice stanoví pro každého odsouzeného program zacházení jako základní formu cílevědomého a komplexního působení, jehož cílem je připravit odsouzeného na soběstačný život v souladu se zákonem po propuštění z výkonu trestu. Součástí působení na odsouzeného jsou rovněž metody a formy práce zaměřené na oblast řešení důsledků a dopadů trestné činnosti na poškozeného. Program se nezpracovává v případech, kdy odsouzený má vykonat trest nebo jeho zbytek ve výměře nepřesahující 3 měsíce. Cíle programu zacházení konkrétně formulují, co nebo čeho chceme programem zacházení dosáhnout. Při jejich formulaci vycházíme zejména z výsledků komplexní zprávy, která stanoví konkrétní rizika a potřeby odsouzeného. Dále je nutno brát na zřetel délku trestu odsouzeného, charakteristiku jeho osobnosti a povahu a příčiny jeho trestné činnosti. V neposlední řadě je důležité, zda se odsouzený cítí vinen nebo uložený trest vnímá jako nespravedlivý. Hlavním cílem programu zacházení s odsouzenými je vytvoření předpokladů pro úspěšnou reintegraci (Sochůrek, 2008, s. 43). Formulace tohoto obecného cíle do individuálního PZ není možná. Cíle, které jsou stanoveny, musí být konkrétní a měřitelné, aby bylo možno při vyhodnocení PZ jednoznačně konstatovat, zda ods. plní či neplní konkrétní cíl, resp. celý program zacházení. K dosažení cílů jsou stanoveny prostředky tedy konkrétní aktivity, které vedou k cíli. Správně postavený PZ obsahuje ke každému cíli alespoň jeden prostředek z jedné či více oblastí PZ. Formální členění PZ a konkrétní způsoby jeho realizace jsou uvedeny ve Vyhlášce MS č. 345/1999 Sb ( 36, odst. 2): Program zacházení s odsouzenými se člení na 41

42 a) pracovní aktivity, b) vzdělávací aktivity, c) speciální výchovné aktivity, d) zájmové aktivity, e) oblast utváření vnějších vztahů. Oblast pracovní (pracovní zařazení ods., práce pro zabezpečení každodenního provozu věznice, dále pak samoobslužné aktivity, pracovní terapie a ergoterapie) Oblast vzdělávací (krátkodobé vzdělávací kurzy, vzdělávací soutěže, populárně naučné besedy a přednášky, četba odborné literatury, sledování odborných a populárně naučných televizních programů). Dotéto oblasti spadá i klasické denní studium pro získání, zvýšení či rozšíření kvalifikace. Oblast speciálně výchovná (skupinové poradenství, sociálně psychologický výcvik, sociálně právní poradenství, bohoslužby, individuální psychologická, pedagogická a pastorační péče a antistresový program) Oblast zájmová (zájmové kroužky, znalostní a dovednostní soutěže, sportovní utkání atd.) Oblast utváření vnějších vztahů (podpora kontaktu s rodinou, posilování vazeb mimo kriminální subkulturu, způsob provádění návštěv, extramurální akce, zajištění dokladů totožnosti, navázání kontaktů s organizacemi poskytujícími postpenitenciární péči ). Tato oblast je obzvlášť důležitá při koncipování PZ pro odsouzené ve výstupních odděleních a před koncem trestu. Ve Věznici Jiřice (dle Plánu aktivit PZ na rok 2014) se při tvorbě konkrétní nabídky PZ vychází ze tří principů: Základními principy PZ je princip dobrovolnosti, kdy se odsouzení hlásí na jednotlivé aktivity dobrovolně, princip závaznosti, zde je ods. dobrovolně zvolenou aktivitu povinen absolvovat, princip součinnosti spočívá v zabezpečení, výběru aktivit a jejich organizace vždy v součinnosti s odsouzenými a princip individuálnosti, kdy jsou aktivity konány i pro velmi nízký počet ods Pracovní oblast PZ Do této oblasti jsou zahrnovány jakékoli druhy práce. Vyhláška konstatuje, že Pracovními aktivitami programu zacházení se rozumí a) zaměstnávání, b) práce potřebná k zajištění každodenního provozu věznice (Vyhláška MS č. 345/1999 Sb., 32, odst. 2), c) pracovní terapie, vedená zaměstnanci Vězeňské služby s potřebným odborným vzděláním 42

43 Cíle těchto aktivit jsou zřejmé vytvářet, posilovat a zachovávat pracovní návyky a dovednosti odsouzených. Učit je znát cenu peněz, které byly získány legální prací a učit je hospodařit s nimi. Práce na konkrétním pracovišti zaměstnávání ods. na řádně zřízeném pracovišti, kdy za práci odsouzenému přísluší pracovní odměna, jejíž rozúčtování je dáno Vyhláškou MS č. 345/1999 Sb. Odsouzený je povinen pracovat, pokud je zařazen komisí na pracoviště. Práci u soukromé firmy však může odmítnout (viz kapitola 2.5). Vězeňská pracoviště se často pojí s povolením určitého stupně pohybu mimo střežení pro plnění pracovních úkolů. Při udělování stupně volného pohybu je vždy zvážena osobnost odsouzeného, charakter trestné činnosti a dosavadní chování odsouzeného ve VTOS. V 45 Vyhlášky MS č. 345/1999 Sb. se konstatuje, že odsouzené, u nichž lze předpokládat, že toho nezneužijí, lze zařadit do nestřežených pracovních skupin (pozn.: v uvedené vyhlášce je řešeno veškeré zaměstnávání vězňů). Odsouzeným vykonávajícím trest ve věznici s dohledem nebo věznici s dozorem může ředitel věznice povolit volný pohyb mimo věznici při plnění pracovních úkolů. K tomu účelu se odsouzeným vydávají propustky s vyznačením prostoru, ve kterém se mohou ve stanovené době pohybovat. Práce pro zabezpečení každodenního provozu věznice jedná se o práce pro zabezpečení každodenního provozu věznice. Odsouzený je povinen je vykonávat bezplatně. Je to tedy neplacená práce pro věznici různého charakteru. Základem jsou úklidové práce společných prostor na ubytovně odsouzených, ale jedná se i o další obdobné činnosti mimo výchovné kolektivy. Např. výkopové práce, pomoc v kuchyni, dovoz a výdej stravy, pomoc v sadu, v ústavním skladu, úklidy a úpravy všech prostor věznice včetně venkovních ploch, úpravy koridoru a jiné (Vyhláška MS, č. 345/1999 Sb., 45). Samoobslužné činnosti tento druh pracovních aktivit se uplatňuje zejména ve výstupních odděleních. Jedná se o běžné domácí práce jako je vaření, praní, úklidy a podobně. Dále jsou to práce, které jsou pořádány pro zachování duševních a fyzických kvalit ods., a ty nazýváme pracovními terapiemi. Jsou to neplacené, smysluplné činnosti prováděné pod dohledem pracovníka VS. Jejich cílem je např. psychohygiena nebo posílení etických kvalit odsouzených. Smyslem je obohatit kvalitu života odsouzeného a zároveň podpořit a zdokonalit pracovní návyky, udržet dovednosti podporující sociální začlenění. Například u odsouzených, drogově závislých, je používána pracovní terapie jako prevence relapsu. Ve Věznici Jiřice se jednalo zejména o tyto práce: Výroba předmětů pro humanitární účely např. v předvánočním období je to výroba různých dřevěných hraček pro dětské domovy 43

44 Výroba předmětů pro humanitární účely např. v předvánočním období je to výroba různých dřevěných hraček pro dětské domovy 44

45 Výroba předmětů pro estetizaci věznice např. malování různých obrazů, jejich následné zarámování, různé poličky do kanceláří, upomínkových předmětů apod. 45

46 Ve věznici s dozorem se v rámci projektu ergoterapie vybraní odsouzení zúčastňují prací pro neziskové organizace i mimo věznici Vzdělávací oblast PZ Základní cíl těchto aktivit je zřejmý zvýšit znalosti odsouzených a posílit jejich schopnost prosadit se na trhu práce. Dalšími důvody je zvýšit informovanost v žádoucích směrech, zvýšit právní vědomí a naplnit smysluplně jejich volný čas. Dalším důvodem, proč klademe důraz na vzdělávání, je zachování nebo zlepšení psychických kvalit odsouzeného, neboť pobyt v nepodnětném prostředí věznice otupuje. Zejména vzdělávání odsouzených mladých dospělých (pozn.: ods. ve věku do 26 let) bývá přijímáno pozitivně. Dle Vyhlášky MS č. 345/1999 Sb. ( 36) se Vzdělávacími aktivitami programu zacházení rozumí: a) vzdělávání organizované či realizované středním odborným učilištěm, učilištěm a odborným učilištěm Právo na vzdělání je v ČR ústavně zaručeno a zakotveno v čl. 33 Listiny základních práv a svobod. V průběhu výkonu trestu odnětí svobody je odsouzeným podle ZVTOS omezen či přerušen výkon určitých ústavně zaručených práv a svobod ( 27). Mezi ně však nepatří právo na vzdělání odsouzeného. 46

47 Zvláštní důraz na vzdělávání (zejména pak na vzdělávání mladých vězňů a vězňů se speciálními potřebami) je kladen Radou Evropy (čl. 28) s doporučením: Výchovu a vzdělávání pokládá za součást vězeňského režimu, přičemž vzdělávání by mělo požívat stejný status jako pracovní činnost, vězni však nesmí být finančně či jinak znevýhodněni za svou účast na vzdělávacích programech. Výchova vězňů by v rámci možností měla být: integrována do veřejného výchovně-vzdělávacího systému dané země, aby vězni po propuštění mohli bez potíží pokračovat ve svém vzdělávání a odborném výcviku, zajišťována pod záštitou externích výchovně-vzdělávacích institucí. Vzdělávání odsouzených je postaveno na roveň zaměstnání a může probíhat v pracovní době. Vzdělávání zajišťují vzdělávací střediska věznic. Formální vzdělávací aktivity tedy probíhají zejména pod záštitou Středního odborného učiliště Vězeňské služby České republiky, které bylo rozhodnutím Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ČR s účinností od 20. června 1996 zařazeno mezi školy České republiky. Tímto legislativním aktem získala škola, kterou již dříve zřídilo Ministerstvo spravedlnosti ČR, možnost vydat celostátně platná vysvědčení a výuční listy, stejně jako ostatní školy. Z osvědčení o absolvování školy nesmí být patrné, že studium bylo vykonáno v období VTOS. Odsouzení, kteří nedokončí studium v době výkonu trestu, mají právo studium dokončit v příslušné škole (Vyhláška MS č. 345/1999, 46, odst. 3). SOU sídlí v Praze 4 a disponuje odloučenými pracovišti školskými vzdělávacími středisky ve věznicích Opava, Pardubice, Plzeň, Rýnovice, Světlá nad Sázavou, Valdice a Všehrdy. Vzdělávání odsouzených probíhá také ve formě akreditovaných kurzů, které organizují jednotlivá ŠVS nebo je věznice organizují samy, v rámci krátkodobých reintegračních programů, v některých případech ve spolupráci s občanskými sdruženími na základě grantů poskytnutých z Evropských fondů (např. práce s křovinořezem, motorovou pilou, vysokozdvižným vozíkem (Biedermanová, Petras, 2011, s. 28). V současné době poskytují na půdě věznic i soukromá střední odborná učiliště, která jsou taktéž akreditována ministerstvem školství a mohou poskytnout odsouzeným možnost vyučení. I tato učiliště poskytují možnost dokončit studium po VTOS v civilním životě. Např. ve Věznici Jiřice lze během VTOS získat výuční list na soukromém SOU v oboru malíř natěrač (nejedná se pouze o SOU, ale i o dokončení základní školní docházky, kurzy pro negramotné ). Středoškolské a vysokoškolské studium je umožňováno v individuálních případech. Souvisí to především s délkou výkonu trestu (často nedosahuje celou dobu, která je potřeba pro 47

48 absolvování celého studia, ačkoli školy umožňují dokončit započaté studium i po propuštění z výkonu trestu) a v závislosti na osobnostních předpokladech odsouzených. Středoškolské vzdělání ukončené maturitou realizují odsouzení ve věznicích Praha- Ruzyně, Hradec Králové a Ostrava. Možnost vysokoškolského vzdělání pro odsouzené naplňuje Ekonomicko-správní fakulta, Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity v Brně (dále jen ESF MU) a Katolická teologická fakulta UniverzityKarlovy. ESF MU je zapojena v rámci programu EU SOCRATES podprogramu GRUNDTVIG do projektu EPLLA (Engaging of Prisoners in Life-Long Learning Activities - Zapojení vězňů do aktivit celoživotního vzdělávání) a ve spolupráci s VS ČR uskutečňuje distanční vysokoškolské vzdělávání odsouzených umístěných ve věznicích ČR. (Biedermanová, Petras, 2011, s. 19). b) vzdělávání vedené či kontrolované zaměstnanci oddělení výkonu trestu (oddělení výkonu vazby a trestu), eventuálně vedené pracovníky externí organizace Tato nabídka PZ je nejrozšířenější. Konkrétní nabídka kurzů ve Věznici Jiřice je součástí nabídky aktivit PZ (viz Příloha č. 9). c) vzdělávání v korespondenčních kurzech a v síti základních, středních, vyšších odborných nebo vysokých škol České republiky Poslední dobou se začínají prosazovat vzdělávací kurzy pomocí internetu a virtuální školy. Ve Věznici Jiřice v loňském roce tímto způsobem ukončil čtyřleté studium obchodní akademie jeden odsouzený z věznice s ostrahou. (pozn.autorky) Každá věznice je vybavena knihovnou, která je dostatečně zásobena širokým spektrem rekreačních i vzdělávacích zdrojů, knih a jiných médií Zájmová oblast PZ Dle Vyhlášky MS č. 345/1999Sb. ( 36, odst. 6) se zájmovými aktivitami PZ rozumí nejrůznější formy individuální a skupinové zájmové činnosti organizované a vedené zaměstnanci s potřebným odborným vzděláním, které rozvíjejí v souladu s účelem výkonu trestu schopnosti, vědomosti a sociální dovednosti odsouzených. Evropská vězeňská pravidla kladou za úkol vězeňské správě zajistit jako jeden z minimálních standardů ochranu zdraví všech vězňů. Péče o fyzické i duševní zdraví odsouzených je splněna také prostřednictvím různých zájmových kroužků sportovního, vzdělávacího či kulturního charakteru. Zejména u nezaměstnaných odsouzených nabývají na významu zájmové pracovní činnosti konané ve volném čase (Biedermanová, Petras, 2011, s. 30). 48

49 Jedná se zejména o zájmové kroužky nebo možnost individuálního vyžití v některé zájmové oblasti. Cílem je zejména péče o fyzické a duševní zdraví odsouzených. Charakter zájmových aktivit může být různého charakteru - sportovní, kulturní, ale i vzdělávací. Tento cíl, ale není jediný. Kvalitní náplň volného času řadě odsouzených chyběla i v civilním životě. Pasivní trávení volného času je jedním z kriminogenních faktorů. Návštěva zájmového kroužku není jen vyplněním volného času, ale i nácvikem jeho smysluplného využití Speciálně výchovná oblast PZ Speciálními výchovnými aktivitami programu zacházení se rozumí individuální a skupinová speciální pedagogická a psychologická působení vedená kompetentními zaměstnanci, zejména a) terapeutická (zejména sociální výcvik, psychoterapie, arteterapie, pohybová terapie), - klasická terapeutická práce je převážně v rukách psychologů nebo dalších výchovných pracovníků, kteří mají psychoterapeutický výcvik. V oblasti speciálních metod ale působí i ostatní výchovní pracovníci, kteří byli pro některou z těchto metod vyškoleni b) sociálně právní poradenství, - sociálně právní poradenství poskytují zejména sociální pracovnice, ale i ostatní výchovní pracovníci. Jedná se většinou o individuální formu, i když v některých případech se jedná o skupinovou formu, tzv Skupinové poradenství. c) trénink zvládání vlastní agresivity (Vyhláška MS č. 345/1999 Sb., 36, odst. 5). - trénink zvládání agresivity využívá psycholog je realizován na specializovaných odděleních. Ve věznici Jiřice se uskutečňuje pouze v řídkých individuálních případech na výslovné přání odsouzeného Oblast utváření vnějších vztahů Pro tuto oblast není žádné konkrétní upřesnění. Týká se snahy zachovat rodinné zázemí či podpořit žádoucí vnější kontakty - což podporují různé druhy návštěv a extramurálních akcí. Patří sem i spoluúčast na vyřízení platných dokladů totožnosti. Odsouzené, kteří nemají rodinné zázemí, motivujeme ke spolupráci s kurátorem a různými organizacemi. 5.3 Specializovaná oddělení a oddělení se speciálním programem zacházení Oddělení se specifickým programem sdružují skupiny odsouzených podle určitého klíče, ke kterému se váže specifické zacházení. Nemají sice status specializovaných oddělení, takže jejich program není postaven na nutnosti realizovat nejméně 21 výukových hodin, požadavky personální specializovaných oddělení, ale jsou v nich uplatňovány PZ pro společnou cílovou 49

50 skupinu. Jedná se například o kolektivy odsouzených mladých dospělých (ve věku 18 až 26 let) a bezdrogové zóny. Typickým oddělením této kategorie je výstupní oddělení. 5.4 Program zacházení na výstupním oddělení Pro odsouzené zařazené na výstupním oddělení nebo pro odsouzené před propuštěním je zpracováván individuální program zacházení. Přiměřenou dobu před očekávaným skončením výkonu trestu se do výstupních oddělení umísťují odsouzení s trestem delším než 3 roky a dále ti odsouzení, jimž je zapotřebí pomáhat. Programy zacházení na tomto oddělení jsou tedy zaměřeny na přípravu ods. pro samostatný způsob života a na plynulý přechod z vězeňského prostředí do civilního života (ZVTOS, 74, odst. 1-2). Ve výstupním oddělení je oblast vnějších vztahů jednou z prvořadých oblastí programu. Před propuštěním odsouzeného na svobodu je nutno nejméně 3 měsíce před jeho propuštěním vytvořit v rámci programu zacházení podmínky pro jeho samostatný způsob života, kdy při samotném vypracování PZ věznice spolupracuje podle potřeby s příslušnými orgány sociálního zabezpečení (ZVTOS, 41, odst. 4-5). Pro odsouzené před propuštěním jsou připraveny různé skupinové i individuální aktivity. Jednak interní, tedy realizované v rámci vzdělávání pracovníky věznice, zpravidla sociální pracovnicí např. Kurz postpenitenciární péče a programy pro nezaměstnané. Externí organizace pro odsouzené cca půl roku (a méně) před propuštěním pořádají různé kurzy, které by jim měly přechod do civilu ulehčit. Jednak jsou v nich ods. vzděláváni v orientaci v systému sociálního zabezpečení, učí se komunikovat s úřady či vyplňovat potřebné formuláře. Ve Věznici Jiřice byl opakovaně realizován kurz ZZ (získej zaměstnání) a mentor, kdy odsouzený, který prošel úspěšně programem, mohl využít jeho pomoc. Kontakt spolu navázali již ve věznici a po propuštění byl ods. se svým mentorem ve spojení. V případě potřeby spolu konzultovali problémy, a eventuálně mu posléze mentor poskytl pomoc. 5.5 Specializovaná oddělení a oddělení se specifickým programem Činnost specializovaných oddělení upravuje NGŘ VS ČR č. 25/2012. V těchto odděleních vykonávají trest odnětí svobody odsouzení s poruchami duševními, s poruchami chování a odsouzení, kterým byl soudem nařízen výkon ochranného léčení. PZ jsou upraveny speciálně pro tuto skupinu, realizují se zde skupinové i individuální specializované programy zacházení, program musí vykázat dobu výuky nebo terapeutického programu nejméně 21 hodin. Zřízení takového oddělení má specifické požadavky personální, stavebně technické, vyžaduje odborné zacházení, v některých případech i supervizi. Pro zacházení s odsouzenými je vytvořen manuál, který podléhá aprobaci na GŘ. 50

51 PZ uplatňované v těchto odděleních mají stejný cíl jako v běžných odděleních - omezovat a snižovat nebezpečnost a pravděpodobnost recidivy u rizikových pachatelů trestné činnosti a přispívat k ochraně společnosti po jejich návratu do občanského života. Program je zde obohacený právě v oblasti speciálních metod - zejména o terapeutické programy a specifické programy pro danou skupinu (NGŘ 25/2012). Ve výše zmíněném NGŘ ( 3) jsou uvedeny následující typy těchto specializovaných oddělení: Členění specializovaných oddělení: a) pro výkon trestu odsouzených s poruchami duševními a s poruchami chování, kteří jsou schopni zapojení do skupinového terapeutického působení. Možné typy těchto specializovaných oddělení jsou: 1. specializované oddělení pro výkon trestu odsouzených s poruchou duševní a poruchou chování, 2. specializované oddělení pro výkon trestu odsouzených s poruchou osobnosti a chování, způsobenou užíváním návykových látek, 3. specializovaná oddělení pro výkon trestu odsouzených s mentální retardací, b) pro výkon trestu odsouzených s poruchami duševními a s poruchami chování, kteří nejsou schopni zapojení do skupinového terapeutického působení: Specializované oddělení pro výkon trestu odsouzených s poruchami duševními a s poruchami chování s individuálním zacházením; c) pro výkon ochranného léčení. 1. specializované oddělení pro výkon ochranného léčení protitoxikomanického, 2. specializované oddělení pro výkon ochranného léčení sexuologického, 3. specializované oddělení pro výkon ochranného léčení protialkoholního a patologického hráčství, 4. specializované oddělení pro výkon ochranného léčení protitoxikomanického, protialkoholního a léčení pro patologické hráčství. 5.6 Standardizované programy VS ČR Postup pro vytvoření standardizovaného programu, jeho odzkoušení, aprobaci a implementaci do praxe upravuje NGŘ VS ČR č. 35/2011, kterým se stanoví pravidla pro tvorbu a realizaci standardizovaných programů ve výkonu trestu odnětí svobody ze dne 19. července 51

52 2011. Standardizované programy jsou vytvářeny, pilotovány a koordinovány za přímé spolupráce odborných zaměstnanců odboru výkonu vazby a trestu s jednotlivými věznicemi. Standardizovaný program směřuje ke stejnému cíli jako ostatní jako ostatní programy: snižovat nebezpečí recidivy. Program zacházení není pojímán jako odplata, ale náprava nežádoucího chování. Program lze uplatnit v různých věznicích. Standardizace programů vykazuje jednotnou úpravu při zpracování a předložení projektů programů tak, aby naplňovaly stanovené cíle (snižování rizika recidivy) a současně splňovaly předem daná formální kritéria, na: vytvoření programu vyškolení lektorů pilotáž a supervizi vyhodnocení schválení standardizovaného programu zavedení do praxe periodické hodnocení. Základním cílem je aplikovat konkrétně zaměřené, strukturované, odzkoušené a moderní penitenciární programy pro vybrané cílové skupiny odsouzených a rizikové pachatele. Jejich funkčnost souvisí s předem stanoveným standardizovaným postupem, který je postupně ověřován. Standardizovány jsou především takové programy, které se zaměřují na snižování rizika recidivy u odsouzených: za sexuálně motivované trestné činy, za násilné trestné činy včetně domácího násilí, za nenásilné trestné činy (např. krádež, dopravní nehody), za trestné činy spáchané pod vlivem návykových látek, připravujících se na propuštění z výkonu trestu odnětí svobody (Biedermanová, Petras, 2011, s. 31). 5.7 Nástin programů Program 3Z Zastav se, zamysli se, změň se tento snad nejznámější motivační program byl měl odsouzené přimět k tomu, aby změnili své chování a postoje, které by je nadále měly vést k páchání další trestné činnosti. Na skupinových sezeních, do kterých jsou vybíráni ti odsouzení, kteří se připravují na podmíněné propuštění, si pomocí na toto vyškolených zaměstnanců věznice trénují asertivitu, 52

53 schopnost empatie a společně se pokoušejí odhalovat faktory vedoucí k jejich spáchané trestné činnosti. Po skončených sezeních jsou zaměstnanci věznice vypracovány závěrečné TP 21 Junior, zaměřený na snižování násilí mezi mladistvými odsouzenými ve Věznici Všehrdy. GREP pro práci s pachateli, kteří byli odsouzeni za trestné činy násilí na dětech PARDON pro pachatele dopravních nehod. 53

54 PRAKTICKÁ ČÁST 6. O VÝZKUMU Ve věznici Jiřice v oddělení s dozorem vykonávalo ke dni svůj trest odnětí svobody 190 odsouzených mužů. Mezi tyto odsouzené bylo rozdáno 60 dotazníků (viz Příloha č. 10) s tím, že odsouzení byli důrazně upozorněni, že jejich vyplnění je zcela dobrovolné a anonymní. Vyplnění dotazníků proběhlo v měsíci lednu a únoru ve dvou termínech (viz níže). Jelikož někteří odsouzení odmítli dotazník vyplnit, jiní byli i přes osobní vysvětlení cíle průzkumu nedůvěřiví k vyplnění dotazníku, někdo dokonce dotazník pojal za jakousi dětskou omalovánku, či z něj byla sestavena papírová čepice, nebyla návratnost 100%, ale byla nad očekávání. Vrátilo se zpět celkem 49 dotazníků. Pro kvalitnější výpočty a snadnější proveditelnost výzkumu byl dodatečně požádán další odsouzený o vyplnění dotazníku, čímž autorka práce získala celkem 50 vyplněných dotazníků, tj. 100%. 6.1 Základní metoda získání vzorku Při výzkumu je za základní metodu považováno dotazníkové šetření, kterým lze dosáhnout určených cílů této práce. Dotazník byl zpracován jednoduše a srozumitelně, s výběrem možných odpovědí na 25 uvedených otázek. 6.2 Popis získání vzorku respondentů Dle již výše uvedeného byl tedy vytvořen ucelený vzorek 50 respondentů, který byl nadále zkoumán dle 25 kritérií a porovnáván z různých hledisek. Respondenti nebyli vybíráni podle žádných dalších kritérií. Všichni se nacházeli ve věznici s dozorem. Pro zařazení do průzkumu vyvstávalo jediné kritérium ochota vyplnit naprosto anonymní dotazník. Vyplňování probíhalo ve dvou bězích. Prvních 30 dotazníků bylo rozdáno v měsíci lednu a jejich vyplňování byl přítomen výchovný pracovník, kterého respondenti znali a kterému dotazník posléze vyplněný odevzdávali. Tento pracovník zde byl přítomen pro eventuelní dotazy respondentů, kdy byla jeho přítomnost současně i jakousi zárukou klidného a navzájem neovlivňovaného průběhu zpracování dotazníků. Návratnost z tohoto prvního běhu byla 100 procentní. Vrátilo se všech 30 vyplněných dotazníků. Druhá polovina, 30 dotazníků, byla rozdána k vyplňování v měsíci únoru, kdy po zdařilé návratnosti z první odevzdané poloviny byl již zvolen jiný průběh tohoto vyplňování. Tato druhá skupina respondentů vyplňovala dotazník samostatně v kulturní místnosti, bez dozoru 54

55 výchovného pracovníka a po jeho vyplnění jej mohla odevzdat svému vychovateli či vhodit do schránky pro soukromou korespondenci. V případě možných dotazů se mohli respondenti obrátit opět na svého vychovatele. Z těchto 30ti dotazníků se jich vrátilo v pořádku pouze 19! Následně byl tedy požádán další odsouzený k vyplnění jediného dotazníku z toho důvodu, aby celkový počet byl alespoň 50 dotazníků jak bylo již uvedeno shora v kapitole O výzkumu. Z této zkušenosti se lze poučit do budoucna, že pokud chceme získat validní data tak, aby byla zachována anonymita, je nutný dozor. Vzhledem k zadání této bakalářské práce je autorkou za základní otázku celého průzkumu považována otázka č. 21 Které programy zacházení respondenti upřednostňují. Toto základní rozložení zobrazuje tabulka č. 21. Dle preferencí byly následně hodnoceny odpovědi respondentů na jednotlivé testové otázky. Odpovědi na každou zadanou otázku sledovaný znak (například věk respondentů, rodinné poměry a podobně) byly rozloženy do dvou až čtyř možností odpovědí. Nejprve byla sumarizována četnost výskytu sledovaného znaku v celém základním vzorku 50ti respondentů. Tyto hodnoty byly poté zaneseny do tabulky a pro lepší názornost vyjádřeny i graficky. Dále bylo hodnoceno zastoupení znaku v každé oblasti programu zacházení dle preferencí a porovnáno se vzorkem celkovým. Ke každé otázce z dotazníku byly zpracovány čtyři grafy: celkový, dále vzdělávací, zájmový a pracovní. 6.3 Složení vzorku respondentů Rodinné poměry Ve vzorku (řešeno v otázkách číslo 1-4 a 8) byla většina respondentů svobodná 66%, 24% tvořili rozvedení respondenti, 17 % jich žilo před VTOS s partnerkou. 54% respondentů již má vlastní děti, 46% je bezdětných. Většina respondentů uvádí, že vyrůstala v normálním rodinném prostředí, pouze 14% uvádí konfliktní prostředí. Většina neabsolvovala vojenskou základní službu (vzhledem k věkovému rozložení respondentů toto zjištění není statisticky významné, neboť v jejich dospělosti již byla povinná vojenská služba zrušena) Vztah ke vzdělání, zaměstnanost a zájmová oblast Tuto oblast řeší otázky číslo 5-7 a 9, kdy téměř polovina respondentů (46%) má základní vzdělání, 36% je vyučeno, 16% má vyšší vzdělání, pouze 2% respondentů uvedla zvláštní nebo praktickou školu. Legální zaměstnání před VTOS uvádí 54% respondentů, z toho 42% u soukromého podnikatele nebo jako OSVČ. 16% respondentů přiznává, že se živili brigádami nebo tzv. prací na černo, 30% nebylo zaměstnáno vůbec. Žádné zkušenosti v legálním pracovním poměru 55

56 uvádí 20% respondentů, polovina jich odpracovala 1 až 5 let tímto způsobem, třetina uvádí odpracování 5 a více let v legálních pracovních poměrech. 64%respondentů uvádí zájem o sport, 18% o kulturu, zbylých 18% nemá jiný zájem než pracovní vytížení a budování rodinného zázemí Trestní minulost V této části dotazníku (otázky číslo 10-13) se autorka zajímá o to, co předcházelo aktuálnímu věznění, o počátky a okolnosti trestné činnosti. Zajímavé byly výsledky otázky věku spáchání prvního trestného činu. Více jak polovina respondentů (54%) se ho dopustila ve věku do 20 let. Další cca pětina respondentů (22%) se tohoto činu dopustila v následujících 5 letech. První trestnou činnost ve věku od 25 let do 30 let uvádí dalších 14% respondentů. Pouze 10% se první trestné činnosti dopustilo po 30. roce života. K trestné činnosti velkou měrou přispívá prostředí, ve kterém odsouzený vyrůstal. Z dotazníku vyšlo najevo, že 58% respondentů vyrůstalo v biologické rodině bez kriminální zátěže. 2% uvedla, že trestána byla jejich partnerka, zbytek, 40% respondentů, připouští, že byli trestáni jejich rodiče, sourozenci nebo děti. 20% respondentů uvádí, že před aktuálním VTOS nemělo záznam v rejstříku trestů, to znamená, že 80% respondentů uvádí dřívější odsouzení. V otázce č. 13 byl dotazován převažující charakter minulé trestné činnosti, kdy 66% uvádí majetkovou, 14% hospodářskou a 20% násilnou trestnou činnost Aktuální trest V této kapitole se autorka věnuje aktuální trestné činnosti a pobytu ve VTOS. Vychází z odpovědí na otázky č Délka trestu je vcelku rovnoměrně rozložena v celém vzorku respondentů. Je zřejmé, že ve věznici s dozorem převažují kratší tresty. Více než polovina respondentů (56%) uvádí délku trestu do 3 let. 26% respondentů odpykává trest delší než 5 let. Je zajímavé, že 74% respondentů přiznává, že se trestné činnosti skutečně dopustilo a 26% respondentů trestnou činnost neguje a cítí se nevinní. S touto otázkou koresponduje i lítost nad spáchaným trestným činem 76% respondentů uvedlo, že činu lituje, 24% naopak. (Statisticky tedy 2% nevinných svého činu lituje). S uložením trestu souhlasí už jen 60% respondentů. Hlavním důvodem ke spáchání trestné činnosti je dle očekávání potřeba financí 50% respondentů tento důvod přiznalo. Dalších 24% respondentů uvádí jako důvod alkohol a drogy, 18% respondentů vidí hlavní důvod ve vlivu party vrstevníků a dalších přátel, 8% respondentů uvedlo jako důvod nudu. Budeme-li hodnotit způsob nástupu do VTOS, je vzorek respondentů na první pohled vyvážený. 54% respondentů nastoupilo dobrovolně, 46% bylo do VTOS tzv. dodáno. 56

57 Pro život ve věznici je důležité, zda je odsouzený zařazen na pracoviště nebo ne. Potěšující je, že se ve vzorku respondentů nevyskytl ani jeden, který by nechtěl být pracovně zařazen. Neschopno práce (ze zdravotních či bezpečnostních důvodů) bylo pouze 12% respondentů. Pouze 30% respondentů uvedlo, že je pracovně zařazených a více jak polovina, 58% ze vzorku, bylo pracovně nezařazených. Funkčnost PZ lze také odvozovat od odpovědí na otázku číslo 22 účast na aktivitách. 80% respondentů uvedlo, že se aktivit PZ účastní aktivně, 16% dle nálady a pouhé 4% k plnění PZ přistupuje pasivně. Odsouzení z typu věznice dozor, kde bylo prováděno šetření, mají z velké části ještě zachovány rodinné a další civilní kontakty. 88% uvádí alespoň korespondenční kontakty, 70% je navštěvováno ve věznici blízkými osobami. Poslední otázka hodnotí chování respondentů podle toho, zda je kázeňsky trestáno nebo kázeňsky odměňováno. 68% respondentů nemá žádný kázeňský trest a 60% respondentů má alespoň jednu kázeňskou odměnu. Není vyloučeno, že někteří respondenti mají jak odměny, tak i tresty. 57

58 7. VÝSLEDKY ŠETŘENÍ Jak již bylo řečeno výše, základní otázkou pro celý průzkum byla otázka č. 21 : Upřednostňujete programy vzdělávací, speciálně výchovné, zájmové nebo pracovní? Odpovědi respondentů jsou přehledně uvedeny v níže uvedené tabulce a grafu celkového rozložení. Tabulka č. 21 ot. 21 Upřednostňuji programy zacházení: tj.% celkem preferovaný program 58% 29 vzdělávací 0% 0 speciálně výchovné 30% 15 zájmové 12% 6 pracovní 100% 50 celkem Graf. č % 15 30% 0 0% 29 58% vzdělávací speciálně výchovné zájmové pracovní Z výše uvedené tabulky a grafu je patrné, že respondenti preferují programy vzdělávací. Více než polovina zvolila na prvním místě preferencí vzdělávací programy. Následovaly programy zájmové a na předposledním místě jsou programy pracovní. Je zajímavé, že termín speciálně výchovný program nezvolil žádný z respondentů. I přesto, že touto skutečností by se mohl zabývat další výzkum, tak pro potřeby této práce budou následně alespoň nastíněny možnosti, proč ani jeden respondent neuvedl na prvním místě svého zájmu speciálně výchovný program. Jako nejpravděpodobnější (dle mínění autorky) odpověď se nabízí skutečnost, že název speciálně výchovný program je pro většinu odsouzených nesrozumitelný a zřejmě se obávají, že program je bude vychovávat a pomocí tohoto programu by mohli být nuceni projevit vedoucímu aktivity nebo dokonce i ostatním odsouzeným své skutečné názory a postoje, které 58

59 by chtěli zatajit. Obava z psychoterapie nebo obdobného postupu, jak říkají odsouzení vymývání mozku, je značná. Většina odsouzených se upíná k podmíněnému propuštění z VTOS a snaží se tudíž svoje okolí (výchovné pracovníky, PMS apod.) přesvědčit, když ne o své nevinně, tak alespoň o svém polepšení. Další z možností, proč nikdo z respondentů nezvolil speciálně výchovnou aktivitu, může být ta skutečnost, že aktivity probíhající ve Věznici Jiřice jsou z jejich pohledu neatraktivní nebo nefunkční, či pouze dokonce formální. Podíváme-li se na nabídku speciálně výchovných aktivit PZ, je zřejmé, že se zde nabízí hlavně aktivity vedené kaplanem - pastorační péče a seminář etiky. Mezi odsouzenými tak vzniká mylná domněnka, že speciálně výchovné aktivity jsou určeny hlavně věřícím křesťanům, což je ve vězeňské populaci, zejména ve věznici s dozorem, minorita. Taktéž v nabídce speciálně výchovných metod PZ je aktivita Psychohry. Ta ale momentálně neprobíhá. Údajně pro zaneprázdnění vedoucí aktivity i nezájem odsouzených, kteří její působení nepreferují před ostatními aktivitami. Dále jsou v nabídce speciálních aktivit jen různé druhy individuální péče některého ze specialistů a protidrogová poradna, která probíhá taktéž individuálně. Odsouzení, kteří se chtějí otázce drogové závislosti a životu bez drog opravdu vážně věnovat, jsou většinou přemístěni do jiné věznice na specializované oddělení pro zacházení s odsouzenými s poruchou chování v důsledku užívání návykových látek. Obdobně jsou ke specializovanému programu zacházení přemístěni do jiné věznice například odsouzení mentálně retardovaní, dále odsouzení, kteří spáchali násilí na dětech a podobně. Ve věznici Jiřice je realizován standardizovaný program 3Z, dále program reintegrace DP Work a Polytechna consulting, které ale v oddělení s dozorem zatím neprobíhají. Doposud byly určeny pouze odsouzeným z oddělení s ostrahou. Speciálně výchovné aktivity by měly být stěžejními pro zacházení s odsouzenými, jejichž rizika poměrně dobře mapuje metoda SARPO. Je-li v zadání bakalářské práce: Zjistit, zda nabídka aktivit PZ odpovídá potřebám ods. umístěných ve věznici s dozorem, je nutno nyní specifikovat pojem potřeba : Pokud pojem potřeba chápeme pouze jako potřebu zlepšení kvality života odsouzených ve VTOS (nebo i po něm) tak, jak to chápou odsouzení, lze konstatovat, že většina respondentů je s PZ spokojena. Preferují programy, které jsou ve věznici k dispozici a které, dle jejich zřetele, je dále rozvíjí, eventuálně jim nesou materiální zisk. Je velmi záslužné, že ve Věznici Jiřice v oddělení s dozorem mají širokou a funkční nabídku vzdělávacích aktivit včetně SOU, kde si mohou odsouzení zdarma zvýšit kvalifikaci, získat výuční list v učebním oboru malíř lakýrník a zároveň získat i praktické dovednosti. V různých certifikovaných rekvalifikačních kurzech si mohou kvalifikaci rozšířit. Odsouzení to vidí a hojně toho i využívají. Jestliže je dle 59

60 průzkumu 46% odsouzených pouze se základním vzděláním, je žádoucí další vzdělávání podporovat a vést odsouzené ke kvalitnímu trávení svého volného času. Ale z hlediska kriminogenních potřeb odsouzených, které by měly odpovídat rizikům stanoveným nástrojem SARPO a snižovat je, je nabídka PZ uspokojující pouze částečně. Část kriminogenních potřeb odsouzených je uspokojena vzdělávací oblastí PZ. Odsouzení ve věznici získají chybějící vzdělání nebo doplnění některých praktických dovedností a tím se logicky zvedne jejich cena na trhu práce a zároveň se sníží kriminogenní riziko. Věznice jim programem zacházení může naplnit volný čas ušlechtilými činnostmi, může je naučit např. hospodařit s financemi, event. jim může ukázat možnosti zájmového vyžití (viz odpovědi na otázku č. 18, kde 8% respondentů uvádí jako důvod své trestné činnosti nudu). Ale oblast vzdělávací a zájmová neobsahuje útok na jejich postoje k trestné činnosti, nýbrž řeší jen malou oblast rizik. To, že žádný odsouzený nezvolil žádnou speciálně výchovnou aktivitu, není dáno jen svobodnou vůlí odsouzených a jejich obavou z těchto aktivit, ale i tím, že nabídka není dostatečná nebo spíše není dostatečně atraktivně podaná. 7.1 Hypotéza 1 Nabídka Programů zacházení dostatečně reaguje na potřeby odsouzených Výzkumná otázka: Mají odsouzení při volbě individuálních Programů zacházení dostatečnou možnost výběru z hlediska v jednotlivých oblastech? V oblasti vzdělávací (rozbor viz výše) a v oblasti zájmové lze konstatovat, že nabídka je dostatečně variabilní. Uspokojuje zájmy odsouzených sportovní i kulturní. Dovede naplnit volný čas a umožňuje kontakty odsouzených ne na kriminogenních základech, ale na základě společných ušlechtilých zájmů nebo tyto zájmy v odsouzených nalézá a rozvíjí. V oblasti pracovní a v oblasti speciálních metod dostatečně nereaguje na potřeby odsouzených. Lze tedy konstatovat, že nabídka PZ nereaguje dostatečně na potřeby odsouzených. Tudíž hypotéza není pravdivá. Další otázkou pro zlepšení kvality programů zacházení a kriminogenních potřeb je pracovní oblast PZ. Více než polovina odsouzených není pracovně zařazena. Z dotazníkového šetření vyplývá, že 30% respondentů bylo před VTOS nezaměstnaných, dokonce 20% nikdy nemělo legální pracovní poměr a 16% vykonávalo pouze práci na černo. A přitom je ve VTOS pracovně zařazeno pouze 30% dotázaných. Ostatní (až na 2% práce neschopných) vykonávají pouze práci nutnou k zabezpečení každodenního provozu věznice a pracovní návyky a dovednosti nejen že nezískávají, ale pokud již nějaké před VTOS měli, částečně je ztrácejí. Udržení a fixování pracovních návyků se zužuje pouze na práci pro věznici a sebeobslužné aktivity. 60

61 Vzhledem k tomu, že zaměstnanost odsouzených je dlouhodobý problém téměř ve všech věznicích České republiky, nelze tentokrát přičítat vinu špatně postaveným programům zacházení ve Věznici Jiřice, nýbrž systému, který nedovede skloubit bezpečnostní a pracovní hlediska při získávání vhodných pracovních míst pro odsouzené. 7.2 Hypotéza 2 Odsouzení ve věznici s dozorem preferují častěji zájmové aktivity před vzdělávacími aktivitami Výzkumná otázka: Upřednostňují odsouzení vzdělávací aktivity Programů zacházení před zájmovými aktivitami? Odpověď na tuto výzkumnou otázku vyvodíme ze základní tabulky č. 1., z níž je patrné, že odpověď je jednoznačně kladná. Odsouzení skutečně preferují vzdělávací aktivity před zájmovými. Z toho vyplývá, že výše uvedená hypotéza není pravdivá. Více než polovina respondentů 58% preferuje vzdělávací program, zatímco zájmový program preferuje pouhých 15% z celkového počtu respondentů. Tato základní odpověď se zdá příliš strohá pro tento výzkum. Proto autorka rozebrala každý preferovaný program dle různých znaků s tím, že v celkovém vzorku respondentů vzniknou podskupiny dle sledovaného znaku (např. věk respondentů, rodinný stav, postoj k trestné činnosti atd.). Pokud se porovná procentuální zastoupení výskytu znaku v celé skupině respondentů a procento výskytu znaku v konkrétní skupině preferencí, lze při troše dobré vůle vysledovat, že existují podskupiny, které toto základní rozložení nemusí vždy kopírovat. V další části práce je následně ke každé otázce zpracována podrobná tabulka. Tato pak zobrazuje četnost daného znaku (např. věk) v celkovém vzorku 50 respondentů a porovnává ji s dílčím vzorkem dané preference. Vždy je uvedeno i procentuální zastoupení sledovaných znaků. Výsledky tabulky jsou pro lepší představu graficky znázorněny ve čtyřech grafech. 7.3 Rozbor jednotlivých otázek V další části práce je v přehledné tabulce a čtyřech grafech sumarizován výsledek jednotlivých otázek dotazníku. Znovu bylo posouzeno složení respondentů a jejich volby preferencí. Ke každé otázce je zpracována podrobná tabulka. Tato pak zobrazuje četnost daného znaku (např. věk) v celkovém vzorku 50 respondentů a porovnává ji s dílčím vzorkem dané preference. Výsledky tabulky jsou pro lepší představu graficky znázorněny ve čtyřech grafech, tzv. koláčích, v nichž je vždy uvedeno i procentuální zastoupení sledovaných znaků. První graf - označen jako celkový graf - uvádí procentuální zastoupení znaku v celém vzorku respondentů. Další tři grafy, tzv. koláče - označeny jako vzdělávací, zájmové, pracovní - uvádí procentuální zastoupení znaku v těchto jednotlivých skupinách preferencí. 61

62 Porovnáním procentuálního zastoupení v celkovém vzorku a ve vzorku dané preference lze získat podskupiny preferující jiný program než vzdělávací Rozložení preferencí dle věku respondentů ot. 1 Tabulka č. 1 Váš věk? tj.% celkem preferovaný program let let let více než 50 let 34% 17 vzdělávací % 0 speciálně výchovné % 22 zájmové % 11 pracovní % 50 celkem Grafy č. 1 CELKEM vzdělávací programy 10 20% 7 14% let 33 66% let 4 24% 9 53% let let let 4 23% let zájmové programy pracovní programy 2 4 9% let 18% let 1 2 9% let 18% let 16 73% let 8 73% let 62

63 7.3.2 Rozložení preferencí dle rodinného stavu před VTOS ot. 2 Tabulka č. 2 Rodinný stav před nástupem VTOS? tj.% celkem preferovaný program svobodný ženatý družka rozvedený 58% 29 vzdělávací % 0 speciálně výchovné % 15 zájmové % 6 pracovní % 50 celkem Grafy č. 2 CELKEM vzdělávací programy % 12% 1 2% 33 66% svobodný ženatý družka rozvedený 7 24% svobodný 17 ženatý 59% 4 družka 14% 1 rozvedený 3% zájmové programy pracovní programy 3 20% 1 7% 0 0% 11 73% svobodný ženatý družka 1 17% 0 0% 0 0% rozvedený 5 83% svobodný ženatý družka rozvedený Z porovnání jednotlivých grafů s grafem celkovým vyplývá, že svobodní preferují pracovní oblast na vrub vzdělávací 63

64 7.3.3 Rozložení preferencí u bezdětných a odsouzených, kteří mají děti Tabulka č. 3 ot. 3 Počet dětí? tj.% celkem preferovaný program děti ano děti ne 58% 29 vzdělávací % 0 speciálně výchovné % 15 zájmové % 6 pracovní % 50 celkem Grafy č. 3 CELKEM vzdělávací programy 27 54% 23 46% děti ano děti ne 14 48% 15 52% děti ano děti ne zájmové programy pracovní programy 6 40% 2 33% 9 60% děti ano děti ne 4 67% děti ano děti ne 64

65 7.3.4 Rozložení preferencí dle rodinného prostředí ot. 4 Tabulka č. 4 Rodinné prostředí bylo: tj.% celkem preferovaný program normální konfliktní v rozv. řízení 58% 29 vzdělávací % 0 speciálně výchovné % 15 zájmové % 6 pracovní % 50 celkem Grafy č. 4 CELKEM vzdělávací programy 7 14% 0 0% normální 4 14% 0 0% normální konfliktní konfliktní 43 86% v rozv. řízení 25 86% v rozv. řízení zájmové programy pracovní programy 3 20% 0 0% normální konfliktní 0 0% normální konfliktní 12 80% v rozv. řízení 6 100% v rozv. řízení 65

66 7.3.5 Rozložení preferencí dle vzdělání respondentů ot. 5 Tabulka č. 5 Jaké máte vzdělání? tj.% celkem preferovaný program zvl. škola základní vyučen maturita, VŠ 58% 29 vzdělávací % 0 speciálně výchovné % 15 zájmové % 6 pracovní % 50 celkem Grafy č. 5 CELKEM vzdělávací programy 18 36% 8 16% 1 2% 23 46% zvl. škola základní vyučen maturita, VŠ % 0% zvl. škola 13 45% základní vyučen 10 maturita, VŠ 34% zájmové programy pracovní programy 6 40% 1 7% 0 0% 8 53% zvl. škola základní vyučen maturita, VŠ 2 33% 1 17% 1 17% 2 33% zvl. škola základní vyučen maturita, VŠ 66

67 7.3.6 Rozložení preferencí dle zaměstnání před VTOS ot. 6 Tabulka č. 6 Zaměstnání před nástupem do VTOS: tj.% celkem preferovaný program nezam. soukr. podn. děl., úřed. "na černo" 58% 29 vzdělávací % 0 speciálně výchovné % 15 zájmové % 6 pracovní % 50 celkem Grafy č. 6 CELKEM vzdělávací programy 8 16% 18 36% 1 2% 23 46% nezam. soukr. podn. děl., úřed. "na černo" 4 14% % 21% nezam % soukr. podn. děl., úřed. "na černo" zájmové programy pracovní programy 2 13% 1 7% 6 40% nezam. soukr. podn. děl., úřed. 2 33% nezam. 3 0 soukr. podn. 50% 0% děl., úřed. 6 40% "na černo" 1 17% "na černo" 67

68 7.3.7 Rozložení preferencí dle odpracovaných let v legálním zaměstnání ot. 7 Tabulka č. 7 Celkem odpracováno let v legálním zaměstnání: tj.% celkem preferovaný program žádné do 5 let do 10 let 10 let a více 58% 29 vzdělávací % 0 speciálně výchovné % 15 zájmové % 6 pracovní % 50 celkem Grafy č. 7 CELKEM vzdělávací programy 9 18% 6 12% 10 20% žádné % 24% 8 28% žádné do 5 let do 5 let do 10 let do 10 let 25 50% 10 let a více 10 34% 10 let a více zájmové programy pracovní programy 2 13% 2 14% 0 0% 11 73% žádné do 5 let do 10 let 10 let a více 4 67% 0 0% 0 0% 2 33% žádné do 5 let do 10 let 10 let a více V porovnání s celkovým grafem, je zde patrné, že zastoupení odsouzených, kteří mají pracovní poměry pouze krátkodobé (max. 5 let odpracovaných preferují zájmovou oblast před vzdělávací. 68

69 7.3.8 Rozložení preferencí dle předchozí zkušenosti s vojenskou základní službou ot. 8 Tabulka č. 8 Absolvoval jste základní vojenskou službu? tj.% celkem preferovaný program ano ne 58% 29 vzdělávací % 0 speciálně výchovné % 15 zájmové % 6 pracovní % 50 celkem Grafy č. 8 CELKEM vzdělávací programy 12 24% ano ne 19 66% 10 34% ano ne 38 76% zájmové programy 2 13% pracovní programy 0 0% ano ne ano ne 13 87% 6 100% Odsouzení, kteří neabsolvovali vojenskou základní službu, byli ve vzorku respondentů v převaze. Jak již bylo uvedeno výše, tato otázka je zavádějící, protože většina odsouzených neměla možnost vojenskou základní službu absolvovat, neboť tato již byla zrušena. 69

70 7.3.9 Rozložení preferencí dle zájmové oblasti respondentů ot. 9 Tabulka č. 9 Uveďte Vaše zájmy v civilním životě: tj.% celkem preferovaný program sport rodina práce kultura 58% 29 vzdělávací % 0 speciálně výchovné % 15 zájmové % 6 pracovní % 50 celkem Grafy č. 9 CELKEM vzdělávací programy 9 18% 3 6% 6 12% 32 64% sport rodina práce kultura % 7% 3 10% 19 66% sport rodina práce kultura zájmové programy pracovní programy 4 27% 1 7% 1 6% 9 60% sport rodina práce kultura % 0% 0 0% 4 67% sport rodina práce kultura 70

71 Rozložení preferencí dle věku prvního spáchání trestného činu ot. 10 Tabulka č. 10 Věk spáchání prvního tr. činu: tj.% celkem preferovaný program do 20ti do 25ti do 30ti nad 30 58% 29 vzdělávací % 0 speciálně výchovné % 15 zájmové % 6 pracovní % 50 celkem Grafy č. 10 CELKEM vzdělávací programy 7 14% 11 22% 5 10% 27 54% do 20ti do 25ti do 30ti nad % 11 22% 5 10% 27 54% do 20ti do 25ti do 30ti nad 30 zájmové programy pracovní programy 7 14% 11 22% 5 10% 27 54% do 20ti do 25ti do 30ti nad % 11 22% 5 10% 27 54% do 20ti do 25ti do 30ti nad 30 71

72 Rozložení preferencí dle kriminální zátěže v rodině ot. 11 Tabulka č. 11 Trestná činnost v rodině: tj.% celkem preferovaný program nikdo rodiče-děti sourozenci manželdruh 58% 29 vzdělávací % 0 speciálně výchovné % 15 zájmové % 6 pracovní % 50 celkem Grafy č. 11 CELKEM vzdělávací programy 6 12% 1 2% nikdo 5 17% 0 0% nikdo 14 28% 29 58% rodiče-děti sourozenci manžel-druh 7 24% 17 59% rodiče-děti sourozenci manžel-druh zájmové programy pracovní programy 6 40% 0 1 0% 7% 8 53% nikdo rodiče-děti sourozenci manžel-druh 1 16% 1 17% 0 0% 4 67% nikdo rodiče-děti sourozenci manžel-druh 72

73 Rozložení preferencí dle minulé trestné činnosti Tabulka č. 12 ot. 12 Minulá trestná činnost: tj.% celkem preferovaný program bez záznamu v RT odsouzeni ochr. opatření 58% 29 vzdělávací % 0 speciálně výchovné % 15 zájmové % 6 pracovní % 50 celkem Grafy č. 12 CELKEM % 20% bez záznamu v RT odsouzeni vzdělávací programy 0 5 0% 17% bez záznamu v RT odsouzeni 40 80% ochr. opatření 24 83% ochr. opatření zájmové programy pracovní programy 0 4 0% bez záznamu 27% v RT odsouzeni 0 0% 1 17% bez záznamu v RT odsouzeni 11 73% ochr. opatření 5 83% ochr. opatření 73

74 Rozložení preferencí dle převažujícího druhu minulé trestné činnosti Tabulka č. 13 ot. 13 Jaká minulá trestná činnost? tj.% celkem preferovaný program proti majetku proti životu hospodářská 58% 29 vzdělávací % 0 speciálně výchovné % 15 zájmové % 6 pracovní % 50 celkem Grafy č. 13 CELKEM vzdělávací programy % proti 20% majetku 33 proti životu 66% hospodářská 10 35% 5 17% 14 48% proti majetku proti životu hospodářská 0 0% zájmové programy 2 13% proti majetku proti životu 13 87% hospodářská pracovní programy 0 0% proti majetku 6 proti životu 100% hospodářská 74

75 Rozložení preferencí dle délky uloženého aktuálního trestu odnětí svobody ot. 14 Tabulka č. 14 Aktuální trestná činnost ve výši tj.% celkem preferovaný program do 2 let do 3 let do 4 let nad 4 roky 58% 29 vzdělávací % 0 speciálně výchovné % 15 zájmové % 6 pracovní % 50 celkem Grafy č. 14 CELKEM vzdělávací programy % 34% do 2 let do 3 let 9 18% 11 22% do 4 let nad 4 roky % 38% do 2 let do 3 let 4 14% 5 17% do 4 let nad 4 roky zájmové programy pracovní programy 3 20% 4 27% do 2 let 1 17% 2 33% do 2 let do 3 let do 3 let 3 20% 5 33% do 4 let nad 4 roky 2 33% 1 17% do 4 let nad 4 roky 75

76 Rozložení preferencí dle přiznání viny Tabulka č. 15 ot. 15 Spáchal jste ji? tj.% celkem preferovaný program ano ne 58% 29 vzdělávací % 0 speciálně výchovné % 15 zájmové % 6 pracovní % 50 celkem Grafy č. 15 CELKEM vzdělávací programy 13 26% 8 28% ano ne ano ne 37 74% 21 72% zájmové programy pracovní programy 5 33% 0 0% 10 67% ano ne 6 100% ano ne 76

77 Rozložení preferencí dle vztahu k trestné činnosti ot. 16 Tabulka č. 16 Vztah k vlastnímu trestnému činu: tj.% celkem preferovaný program tr. činu lituje tr. činu nelituje 58% 29 vzdělávací % 0 speciálně výchovné % 15 zájmové % 6 pracovní % 50 celkem Grafy č. 16 CELKEM vzdělávací programy 12 24% tr. činu lituje 7 24% tr. činu lituje 38 76% tr. činu nelituje 22 76% tr. činu nelituje zájmové programy pracovní programy 5 33% 10 67% tr. činu lituje tr. činu nelituje 0 0% 6 100% tr. činu lituje tr. činu nelituje 77

78 Rozložení preferencí dle vztahu k trestné činnosti ot. 17 Tabulka č. 17 Vztah k uloženému trestu: tj.% celkem preferovaný program souhlasí s uložením nesouhlasí s uložením 58% 29 vzdělávací % 0 speciálně výchovné % 15 zájmové % 6 pracovní % 50 celkem Grafy č. 17 CELKEM vzdělávací programy 20 40% souhlasí s 30 uložením 60% nesouhlasí s uložením 12 41% souhlasí s 17 uložením 59% nesouhlasí s uložením zájmové programy pracovní programy 7 47% souhlasí s 8 uložením 53% nesouhlasí s uložením 1 17% 5 83% souhlasí s uložením nesouhlasí s uložením 78

79 Rozložení preferencí dle vztahu k trestné činnosti ot. 18 Tabulka č. 18 Důvody trestné činnosti: tj.% celkem preferovaný program finanční vliv kamarádů alkohol, drogy 58% 29 vzdělávací % 0 speciálně výchovné % 15 zájmové % 6 pracovní % 50 celkem nuda Grafy č. 18 CELKEM vzdělávací programy 12 24% 4 8% 9 18% 25 50% finanční vliv kamarádů alkohol, drogy nuda 7 24% 7 24% 4 14% 11 38% finanční vliv kamarádů alkohol, drogy nuda zájmové programy pracovní programy 1 6% 4 27% 0 0% 10 67% finanční vliv kamarádů alkohol, drogy 1 16% 1 17% 0 0% 4 67% finanční vliv kamarádů alkohol, drogy nuda nuda 79

80 Rozložení preferencí dle způsobu nástupu do VTOS ot. 19 Tabulka č. 19 Nastoupil jste výkon trestu dobrovolně? tj.% celkem preferovaný program ano ne 58% 29 vzdělávací % 0 speciálně výchovné % 15 zájmové % 6 pracovní % 50 celkem Grafy č. 19 CELKEM vzdělávací programy 27 54% 23 46% ano ne 20 69% 9 31% ano ne zájmové programy pracovní programy 5 33% 2 33% 10 67% ano ne 4 67% ano ne 80

81 Rozložení preferencí dle způsobu nástupu do VTOS Tabulka č. 20 ot. 20 Aktivity ve výkonu trestu: tj.% celkem preferovaný program zařazen nezařazen nechce prac. neschopen 58% 29 vzdělávací % 0 speciálně výchovné % 15 zájmové % 6 pracovní % 50 celkem Grafy č. 20 CELKEM vzdělávací programy % 0% 15 30% zařazen nezařazen 0 2 0% 7% 10 34% zařazen nezařazen 29 58% nechce prac. neschopen 17 59% nechce prac. neschopen zájmové programy 3 20% 4 27% 0 zařazen 0% nezařazen 8 53% nechce prac. neschopen 0 0% pracovní programy % 16% zařazen 4 67% nezařazen nechce prac. neschopen 81

82 Celková tabulka preferencí jednotlivých oblastí programu zacházení v celkovém vzorku 50 respondentů Tato otázka, jako stěžejní otázka celého dotazníkového šetření, byla podrobně rozebrána v úvodu kapitoly č. 7 Výsledky šetření (zde je pro celistvost kapitoly č. 7.3 zopakována). Tabulka č. 21 ot. 21 Upřednostňuji programy zacházení: tj.% celkem preferovaný program 58% 29 vzdělávací 0% 0 speciálně výchovné 30% 15 zájmové 12% 6 pracovní 100% 50 celkem Graf č % 15 30% 29 58% vzdělávací speciálně výchovné zájmové pracovní 0 0% 82

83 Rozložení preferencí dle intenzity účasti na aktivitách ot. 22 Tabulka č. 22 Účast v aktivitách programu zacházení: tj.% celkem preferovaný program aktivní pasivní dle nálady žádná 58% 29 vzdělávací % 0 speciálně výchovné % 15 zájmové % 6 pracovní % 50 celkem Grafy č. 22 CELKEM vzdělávací programy 2 4% 8 16% 0 0% aktivní pasivní 3 10% 1 4% 0 0% aktivní pasivní dle nálady dle nálady 40 80% žádná 25 86% žádná zájmové programy pracovní programy 1 6% 4 27% 0 0% 10 67% aktivní pasivní dle nálady 1 17% 0 0% 0 0% žádná 5 83% aktivní pasivní dle nálady žádná 83

84 Rozložení preferencí dle písemné korespondence s rodinou ot. 23 Tabulka č. 23 Písemná korespondence: tj.% celkem preferovaný program s rodinou rodina nechce odsouzený nechce 58% 29 vzdělávací % 0 speciálně výchovné % 15 zájmové % 6 pracovní % 50 celkem žádná Grafy č. 23 CELKEM vzdělávací programy 0 0% 2 4% 4 8% 44 88% s rodinou rodina nechce odsouzený nechce žádná 0 0% 0 0% 3 10% 26 90% s rodinou rodina nechce odsouzený nechce žádná zájmové programy pracovní programy 2 13% 0 0% 1 7% 12 80% s rodinou 0 0% rodina nechce odsouzený nechce žádná 6 100% s rodinou rodina nechce odsouzený nechce žádná 84

85 Rozložení preferencí dle návštěv osob blízkých ot. 24 Tabulka č. 24 Návštěvy: tj.% celkem preferovaný program s rodinou + ostat. rodina nechce odsouzený nechce 58% 29 vzdělávací % 0 speciálně výchovné % 15 zájmové % 6 pracovní % 50 celkem žádné Grafy č. 24 CELKEM vzdělávací programy 14 28% 1 2% 0 0% 35 70% s rodinou + ostat. rodina nechce odsouzený nechce žádné 8 28% 0 0% 0 0% 21 72% s rodinou + ostat. rodina nechce odsouzený nechce žádné zájmové programy pracovní programy 6 40% 1 7% 0 0% 8 53% s rodinou + ostat. 0 0% rodina nechce odsouzený nechce žádné 6 100% s rodinou + ostat. rodina nechce odsouzený nechce žádné 85