Vzorkování pro analýzu životního prostředí. RNDr. Petr Kohout doc.ing. Josef Janků CSc.

Transkript

1 Vzorkování pro analýzu životního prostředí RNDr. Petr Kohout doc.ing. Josef Janků CSc. Letní semestr 2014

2 Vzorkování pro analýzu životního prostředí - N Úvod do problematiky vzorkování 2. Faktory ovlivňující jakost programu zkoušení volba schématu vzorkování, zabezpečení jakosti vzorkovacích a analytických prací 3. Postup při přípravě programu zkoušení a při zpracování plánu vzorkování, dokumentace vzorkovacích prací 4. Bezpečnost práce při odběrech vzorků 5. Vzorkování pevných a plastických materiálů I základní principy vzorkování pevných a plastických materiálů 6. Vzorkování pevných a plastických materiálů II specifika vzorkování zemin, sypkých materiálů, sedimentů a kalů 7. Vzorkování kapalných materiálů I základní principy vzorkování kapalných materiálů, specifikace vzorkování povrchových vod 8. Vzorkování kapalných materiálů II specifikace vzorkování podzemní vody, odpadní vody 9. Vzorkování půdního vzduchu 10. Vzorkování odpadů (souhrn) 11. Úpravy vzorků v terénu (pevné, kapalné vzorky) 12. Balení, konzervace, skladování, doprava a předání vzorku do laboratoře (pevné, kapalné vzorky) 13. Validace vzorkovací a analytické metody (řízení jakosti vzorkovacích a analytických prací) 14. Vyhodnocení výsledků případové studie - závěrečné zprávy (zkouška)

3 Vzorkování pro analýzu životního prostředí - N Postup při přípravě programu zkoušení a při zpracování plánu vzorkování, dokumentace vzorkovacích prací

4 ČSN EN Charakterizace odpadů Vzorkování odpadů Pokyny pro přípravu programu vzorkování a jeho použití

5

6

7

8 CEN/TR : Charakterizace odpadů - Vzorkování odpadů - Část 1: Postup pro výběr a použití kritérií pro odběr vzorků v různých podmínkách CEN/TR : Charakterizace odpadů - Vzorkování odpadů - Část 5: Postup přípravy plánu vzorkování.

9 Plánování programu zkoušení příprava plánu vzorkování. Krok Obsah Definování cíle zkoušení 1 Definování cíle zkoušení Odvození technických cílů vyplývajících z cíle zkoušení. 2 Vymezení vzorkovaného souboru 3 Zhodnocení proměnlivosti souboru 4 Výběr vzorkovacího přístupu statistické metody versus vzorkování s úsudkem 5 6 Výběr stanovených ukazatelů Vymezení měřítka 7 Volba požadovaného statistického přístupu 8 Určení požadované spolehlivosti výsledků Vypracování praktických pokynů 9 Výběr schématu vzorkování 10 Stanovení velikosti dílčího vzorku/ vzorku 11 Volba typu vzorku - směsný nebo prostý vzorek 12 Volba požadovaného počtu vzorků Zpracování Plánu vzorkování 13 Vyhotovení plánu vzorkování

10 1. Definování cíle programu zkoušení obecné vymezení celkového záměru, určující krok k určení typu a jakosti údajů, které chceme získat pomocí vzorkování cíl by měl být definován před výběrem vzorkovací strategie

11 1. Definování smyslu, účelu, záměru šetření (programu zkoušení) zúčastněné strany (involved parties) oprávněný zástupce (policy maker) projektový manažer

12 1. Definování smyslu, účelu, záměru šetření (programu zkoušení) zúčastněné strany (involved parties) oprávněný zástupce (policy maker) lidé, přímo nebo nepřímo, zataženi do využití výsledků, které jsou získány vzorkováním. obecně - nemají technické znalosti o vzorkování, ale jsou odpovědní za provádění správných rozhodnutí role: definování požadavků na zkoušení

13 1. Definování smyslu, účelu, záměru šetření (programu zkoušení) zúčastněné strany (involved parties) Manažer projektu (project manager) osoby odpovědné za navrhování a řízení vzorkovacích prací Role: musí převést cíle programu zkoušení do jednoznačně definovaného plánu vzorkování, který obsahuje instrukce pro vzorkaře v terénu. Manažer projektu je proto konfrontován nejen s technickými údaji potřebnými k vytvoření plánu vzorkování, ale rovněž s dalšími údaji související s účelem, pro který jsou vzorkovací práce realizovány.

14 1. Definování smyslu, účelu, záměru šetření (programu zkoušení) zúčastněné strany (involved parties) oprávněný zástupce (policy maker) projektový manažer legislátor (legislator) - odpovědnost za definování pravidel, která musí být dodržena rozhodovač (decision maker) - strana, která činí rozhodnutí založené na výsledcích programu vzorkování kontrolor (regulator) - odpovědnost za kontrolu, zda jsou plněna předem vymezená pravidla vzorkař (sampler) laboratorní analytik (laboratory analyst)

15 1.Definování smyslu, účelu, záměru šetření (programu zkoušení) Příklady cílů: Porovnání jakosti testovaného odpadu s jakostními limity vymezenými národními nebo mezinárodními předpisy Charakteristika testovaného odpadu v souvislosti se změnou vlastnictví; Určení znovuvyužitelnosti (druhotného použití) zkoušeného odpadu; Určení vyluhovatelnosti testovaného odpadu; Zhodnocení zdravotních a ekologických rizik způsobovaných zkoušeným odpadem.

16 Program zkoušení Cíl 1 Cíl 2 Cíl N Technický cíl 1 Technický cíl 2 Technický cíl N Plán vzorkování 1 Plán vzorkování 2 Plán vzorkování N

17 1. Definování spolehlivosti programu zkoušení Základní charakteristika Ověřování shody (s podmínkami danými provozním řádem nebo referenčními podmínkami, tj. legislativou, smlouvou apod.) Ověřování na místě (Terénní zkoušení), tvořené rychlými a orientačními metodami k rychlému zhodnocení charakteristických (kritických) ukazatelů (dokumentace, popisu odpadu a kritických parametrů).

18 2.Rozvedení technických cílů, vyplývajících z cíle programu zkoušení Hlavní kroky vedoucí k odvození technických cílů : Vymezení vzorkovaného souboru Zhodnocení proměnlivosti souboru Výběr vzorkovacího přístupu (metody vzorkování) Výběr hodnocených parametrů Vymezení měřítka Výběr vhodného statistického ukazatele Výběr požadované spolehlivosti

19 2.Rozvedení technických cílů, vyplývajících ze záměru šetření 2.1 Vymezení vzorkovaného souboru Příklad 1. Kapaliny Celkový soubor: Celkové množství kapaliny vypuštěné do kalové laguny v průběhu roku Soubor: Celkové množství kapaliny vypuštěné v daném dni. Podsoubor: Objem kapaliny dostupný z mostu přes část laguny.

20 2.Rozvedení technických cílů, vyplývajících ze záměru šetření 2.1 Vymezení vzorkovaného souboru Příklad 2: Kaly Celkový soubor: Veškerý obsah všech cisteren opouštějících čistírnu za rok. Soubor: Veškerý obsah cisteren odvážejících kal za vybraný týden. Podsoubor: Sloupec kalu dostupný z inspekčního otvoru ze všech cisteren opouštějících čistírnu v průběhu jednotlivého týdne.

21 2.Rozvedení technických cílů, vyplývajících ze záměru šetření 2.1 Vymezení vzorkovaného souboru Příklad 3: Zrnité materiály Celkový soubor: Veškerý dnový (podroštový) popílek vytvořený ve spalovně za dobu existence spalovny. Soubor: Všechen podroštový popílek ze spalovny každý následující měsíc. Podsoubor: Veškerý podroštový popílek vyrobený za 1 měsíc v pracovní dny (e.g. 08:00 to 16:00).

22 Obvykle celkový soubor (odpovídající např. kompletní produkci daného odpadu) má veliký rozsah: Dělení souboru do podsouborů.

23 Pro účely dělení souboru se definují následující typy produkce odpadu: Jednorázová produkce odpadu (např. kontejner, deponie, nákladní automobil). Kontinuální produkce homogenního odpadu Kontinuální produkce nehomogenního odpadu

24 Kontinuální produkce nehomogenního odpadu vymezení podsouborů z hlediska produkce odpadu vymezení podsouborů z hlediska transportu odpadu vymezení podsouborů z hlediska dalšího nakládání s odpadem

25 Vymezení podsouborů z hlediska produkce odpadu

26 Vymezení podsouborů z hlediska transportu odpadu

27 Vymezení podsouborů z hlediska dalšího nakládání s odpadem

28 Výhody a nevýhody různých přístupů pro definování podsouborů při vzorkování kontinuálně vznikajících heterogenních odpadů Hledisko Výhoda Nevýhoda Produkce Potenciálně jasné vztahy (souvislosti) mezi podsouborem a produkcí odpadů vedou k relativně nižším nákladům programu vzorkování Proces vzniku odpadů musí být známý a vzorky musí být odebrány během vzniku nebo ihned po vzniku odpadu Přeprava Praktické z hlediska vzorkování Může vest k vyšším nákladům, pokud existuje mnoho podsouborů Způsob uložení Může umožňovat přímé spojení mezi množstvím materiálu, které je vyhovující, např. z toxikologického hlediska Proměnlivost způsobená vznikem odpadu, transportem a/nebo smísením různých množství odpadu nemusí být identifikovatelná

29 2.Rozvedení technických cílů, vyplývajících ze záměru šetření 2.2 Posouzení proměnlivosti Prostorová proměnlivost (variabilita) Proměnlivost znaků ve vrstvě Proměnlivost mezi vrstvami Časová proměnlivost (Proměnlivost v čase) Cyklická proměnlivost Řízená (podmíněná) proměnlivost Náhodná proměnlivost

30 Příčiny proměnlivosti Příklady: změny technologického postupu, změny surovin (dodavatele,vlastností apod.), změny fyzikálních podmínek (klimatické podmínky apod.) při vzniku nebo skladování odpadu Vliv změn (a jejich příčiny) na proměnlivost vlastností odpadů je potřeba identifikovat a popsat

31 Znalost heterogenity odpadu nejdůležitější podmínka pro charakterizaci odpadu odpad vzniká při neměnném technologickém procesu jednomu původci. a) Vstupy materiálově neměnné, - nemění se dodavatelé, b) Technologické zařízení c) Technologický postup Jsou předem definovány potenciální zdroje ukazatelů?? Vyloučeno z bezpečnostních listů Pakliže ne - zkouška b) Mění se technologie v průběhu let Ano: nová data Ne: lze homogenitu usuzovat z předchozích výsledků definování rozpětí hodnot Kritické momenty provozu, které mohou ovlivnit kvalitu odpadu. teplota, obsah vody, receptura suroviny, dodržování technologie. Vznik kontinuální x diskontinuální

32 2.Rozvedení technických cílů, vyplývajících ze záměru šetření 2.3 Výběr vzorkovacího přístupu Metody vzorkování (Sampling Approach)

33 Základní rozdělení Vzorkování s úsudkem(judgemental sampling) Pravděpodobnostní (statistické) vzorkování

34 Schéma vzorkování Použití Výhody použití Nevýhody použití Pravděpodobnostní statistické zhodnocení vzorkovaného souboru detekování výskytu kontaminace s požadovanou mírou spolehlivosti poskytuje možnost vypočítat pravděpodobnost platnosti přijatých závěrů poskytuje výsledky obhájitelné kvality umožňuje utvářet statistické závěry pro měření umožňuje se přizpůsobit požadavkům na kritéria chyby měření může být nákladnější než vzorkování s úsudkem optimální vzorkovací schéma záleží definování správného modelu Vzorkování s úsudkem potvrzení přítomnosti nebo úrovně znečištění v různých lokalitách, objektech, čase apod.) může být levnější než pravděpodobnostní vzorkování může být velmi efektivní při dobré znalosti místa a podmínek jednoduchá realizace závisí na znalostech designéra vzorkování nemůže poskytovat spolehlivé zhodnocení proměnlivosti vzorkovaného souboru interpretace dat je závislá na kvalitě úsudku

35 2.Rozvedení technických cílů, vyplývajících ze záměru šetření 2.4 Výběr sledovaných ukazatelů Požadavky legislativních předpisů. Speciální požadavky

36 2.Rozvedení technických cílů, vyplývajících ze záměru šetření 2.4 Výběr sledovaných ukazatelů Zákon o odpadech 185/2001Sb. Vyhláška č.294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládkách a o změně vyhlášky š.383/2001 Sb.

37

38

39

40 2.Rozvedení technických cílů, vyplývajících ze záměru šetření 2.4 Výběr sledovaných ukazatelů Zákon o vodách 254/2001Sb. Nařízení vlády č.61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod, o náležitostech pro vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech

41

42

43 2.Rozvedení technických cílů, vyplývajících ze záměru šetření 2.4 Výběr sledovaných ukazatelů Zákon o zdraví 258/2000Sb. Vyhláška č.252/2004sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody

44

45

46

47

48 2.Rozvedení technických cílů, vyplývajících ze záměru šetření 2.5 Vymezení měřítka Měřítko je zásadní prvek při definování vzorkovacího programu. Vymezuje minimální množství materiálu (hmotnost nebo objem), v němž jsou změny považovány za nedůležité!!!!! Prostorová proměnlivost nemůže být kvantifikována bez definování měřítka, v němž se proměnlivost objevuje.

49 2.Rozvedení technických cílů, vyplývajících ze záměru šetření 2.5 Vymezení měřítka Situace 1 soubor o hmotnosti t, ze kterého je odebíráno náhodným vzorkováním 50 dílčích vzorků. Výsledný směsný vzorek má hmotnost 10 kg. směsný vzorek vytvořený z 50 dílčích vzorků dobře reprezentuje průměrnou koncentraci (nikoliv proměnlivost) celkového souboru, je měřítkem směsného vzorku v tomto příkladě t.

50 2.Rozvedení technických cílů, vyplývajících ze záměru šetření 2.5 Vymezení měřítka Situace 2 soubor o hmotnosti t. Podsoubory o hmotnosti každý 50 t. Z každého podsouboru - 50 dílčích vzorků. Výsledný směsný vzorek váží 10 kg a každý reprezentuje podsoubor. Množství reprezentované každým směsným vzorkem je množství odpovídající jednotlivému podsouboru, tedy 50 t. Měřítko pro každý směsný vzorek je pro tento případ 50 t. Průměrná hodnota všech směsných vzorků přináší vyhodnocení průměrné koncentrace celého souboru 2000 t a proměnlivost se vyhodnocena v měřítku 50 t.

51 2.Rozvedení technických cílů, vyplývajících ze záměru šetření 2.5 Vymezení měřítka Příklad 3 soubor 2000 t. odebrán více než 1 směsný vzorek. Každý směsný vzorek (tvořený 50 dílčími vzorky) je získán odběrem náhodně odebraných dílčích vzorků z celého souboru. Množství reprezentované každým směsným vzorkem je rovnocenné (odpovídá) množství celého souboru, tedy 2000 t. Měřítko každého směsného vzorku je v tomto příkladě 2000 t. Průměrná hodnota všech směsných vzorků přináší vyhodnocení průměrné koncentrace a proměnlivost celého souboru 2000 t je vyhodnocena v měřítku 200 g (množství dílčího vzorku).

52 2.Rozvedení technických cílů, vyplývajících ze záměru šetření 2.6 Výběr požadovaného statistického parametru Statistický parametr je každá numerická charakteristika souboru Průměr Standardní odchylka percentil

53 0.350 Relative st.dev. = Probability density Concentration Probability density 0.25 LogNormal curve Median 0.15 Mean 90%ile 99%ile St.dev. = Concentration Normal curve 90%ile Mean, median 99%ile

54 Stanovení statistické hypotézy Definování tvrzení, které chceme pomocí vzorkování prokázat Příklady: Příklad použití nulová hypotéza alternativní hypotéza Koncentrace chemické látky v materiálu jsou porovnávány s limitními hodnotami jednoduchá hypotéza složená hypotéza H o : Θ = LL H o : Θ LL; H o : Θ LL H o : Θ LL; H o : Θ < LL; H o : Θ > LL

55 Stanovení statistické hypotézy Definování tvrzení, které chceme pomocí vzorkování prokázat Příklady: Příklad použití nulová hypotéza alternativní hypotéza Koncentrace chemické látky v materiálu jsou porovnávány s limitními hodnotami jednoduchá hypotéza složená hypotéza H o : Θ = LL H o : Θ LL; H o : Θ LL H o : Θ LL; H o : Θ < LL; H o : Θ > LL

56 Chyba I.druhu (pozitivní chyba positive false) je pravděpodobnost (nazývaná hladina významnosti α), při které není nulová hypotéza platná a kterou považujeme pro přijetí daných závěrů ještě za přijatelnou. Chyba II. druhu (negativní chyba negative false) pravděpodobnost přijetí alternativní hypotézy (β). hodnota (1 - β) - síla testu

57

58 Termín Symbol Matematický výraz Číslo rovnice proměnná pozorovaná hodnota proměnné střední (očekávaná) hodnota výběrový aritmetický průměr x x i µ x i i µ = = 1 N N je počet možných měření prosté náhodné vzorkování a systematické náhodné vzorkování n N x xi i x = = 1, kde n = počet vzorků n stratifikované náhodné vzorkování x = r k = 1 W x, kde x k = průměr k k vrstvy, W k = část souboru representující vrstvu k (počet vrstev je v rozsahu 1 až r) (1) (2a) (2b)

59 Termín Symbol Matematický výraz Číslo rovnice výběrový rozptyl s 2 prosté náhodné vzorkování a systematické náhodné vzorkování výběrová směrodatná odchylka směrodatná odchylka průměru S = n 2 2 xi ( xi ) ln 2 i = 1 i = 1 S = n 1 stratifikované náhodné vzorkování r 2 2 k k k = 1 n W S, kde S 2 k = výběrový (3a) (3b) rozptyl vrstvy s 2 s = s (4) s x s (5) sx = n

60 Termín Symbol Matematický výraz Číslo rovnice konfidenční interval pro µ KI KI = x ± t s, kde t jsou.(1 α ), ν hodnoty Studentova rozdělení Legislativní limit LL (7) patřičný počet vzorků pro n 2 t 2. 1, s (8) α ν odběr odpadu (bez n =,kde = LL x 2 ohledu na cenu) počet stupňů volnosti v v = n 1 x (6)

61 3. Vypracování praktických pokynů Výběr schématu vzorkování Stanovení velikosti dílčího vzorku/ vzorku Volba typu vzorku - směsný nebo prostý vzorek Volba požadovaného počtu vzorků

62 3. Vypracování praktických pokynů Výběr schématu vzorkování Simple random sampling Stratified random sampling Systematic sampling Judgemental sampling (1) Judgemental sampling (2)

63 3. Vypracování praktických pokynů D1.1 Určení minimální velikosti dílčího vzorku Požadavky: - Aktuální šířka, výška I délka vzorkovacího zařízení musí být 3 větší než je maximální velikosti částic (D 95 ) 1. D 95 3mm M inc = 10-9 ρ(3d 95 ) 3 = ρd (1) kde: M inc = hmotnost nejmenšího dílčího vzorku, v kg, D 95 = 95-percentil velikosti částice, v mm, ρ = objemová hmotnost materiálu, v kg/m D 95 <3mm V případě materiálu s maximální velikostí částic (D 95 ) menší než 3 mm: M inc = ρ kde: M inc = hmotnost nejmenšího dílčího vzorku, v kg, ρ = objemová hmotnost materiálu, v kg/m 3.

64

65 Kniha J. Kozák - Z. Cagaš: Hodnocení upravitelnosti a způsobu úpravy nerostných surovin, SNTL ISVTL, Praha 1965, kap "Určení váhy vzorku podle Demonda a Halferdalla", str Demond a Helferdall vzpracovali svou metodu na základě rozměrů zrn vzorků, přičemž se opírali hlavně o zkušenosti, nikoli o početní odvození. Vzorec je podobný předcházejícím vzorcům: Demond-Halferdallův vzorec Q = k * d^a kde "k" je součinitel charakterizující vzorkovanýž materiál a "a" mocnitel o hodnotě < 3. (Q je v kg a d je velikost zrna v mm). Hodnoty součinitelů k a a jsou uvedeny v závislosti na charakteru rudniny v následující tabulce: velmi stejnorodé stejnorodá nestejnorodá nestejnorodá, prorostlá k 0,06 0,1 0,18 0,32 a 1,8 2 2,25 2,5 V následující tabulce je množství vzorku v g Zrno (mm) velmi stejnorodé stejnorodá nestejnorodá nestejnorodá, prorostlá 0,010 0,015 0,010 0,006 0,003 0,100 0,951 1,000 1,012 1,012 1,000 60, , , ,000 10, ,

66 D1.2 Určení minimální velikosti vzorku Je dáno vztahem: 1 3 (1- p) M sam = ( D 95 ) ρ g 2 6 C V p kde: π (2) M sam = hmotnost vzoru v g; D 95 = 95-percentile velikosti částic, v cm; ρ = specifická hmotnost částic, v g/cm 3 ; g p CV = korekční faktor pro rozdělení (distribuci) částic vzorkovaného materiálu; = podíl částic s určitou charakteristikou (m/m); = požadovaný koeficient variance způsobený základní chybou (fundamental error) Příklady korekčních faktorů pro jednotlivé distribuce částic (g): Širokopásmové rozdělení: D 95 /D 05 > 4 g = 0.25 Střední rozdělení částic : 2 < D 95 /D 05 4 g = 0.50 Úzké pásmo rozdělení velikosti částic: 1 < D 95 /D 05 2 g = 0.75 Uniform particles: D 95 /D 05 = 1 g = 1.00

67 Zpracování plánu vzorkování Základním a nezbytným krokem pro realizaci odběru vzorků je zpracování Plánu odběru vzorků odpadů. (požadavek 5, odst. 2 - Vyhlášky MŽP č. 376/2001 Sb.)

68 Vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví č. 376/2001 Sb. o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů

69 Ukázka formuláře plánu vzorkování

70 Ukázka formuláře plánu vzorkování pokračování tabulky

71 Dokumentace odběru Dokumentace prokazuje a specifikuje zpracovateli dat podmínky a charakteristiky odběru, včetně výskytu nestandardních situací, které by mohly ovlivnit výsledky měření. Bez řádné dokumentace odběru postrádá následná zkouška smysl a je zcela zpochybnitelná Dokumentace odběru je nedílnou součástí analytické zkoušky a každý odběr musí být popsán

72 Dokumentace odběru Dokumentace zahrnuje zejména : protokol o odběru vzorku, předávací protokol do laboratoře pracovní deníky, fotodokumentaci, štítky na označení vzorků, ve sporných případech je vhodné připravit i protokol o uchovávání vzorku a předání vzorků do laboratoře

73 Protokol o odběru vzorku Protokol o odběru, resp. zpráva o odběru, musí minimálně obsahovat následující údaje: specifikace projektu (název projektu, číslo úlohu, identifikace zadavatele prací apod.), odkaz na plán odběru vzorků, označení vzorku, místo odběru, datum a čas odběru, meteorologické podmínky při odběru, polohové a hloubkové lokalizace bodů odběru (např. pomocí geodetických souřadnic, GPS, záznamu v mapě, na schématu apod.), použitá metoda odběru (postup odběru vzorků, specifikace vzorkovacího vybavení), případně odkaz na standardní operační postup (SOP), typ vzorků, velikost (objem, hmotnost) dílčích vzorků a celkového vzorku, způsob přípravy směsného vzorku, popis vzorku vizuální a senzorický popis, výsledky terénních měření, postup úpravy vzorků (homogenizace a kvartace vzorků pevných matric, filtrace vzorků vody apod.), případně odkaz na příslušný SOP, specifikace použitých vzorkovnic (dle požadavku plánovaných analýz), provedené prvky kontroly kvality (typy kontrolních vzorků, způsob jejich provedení a označení), odchylky od plánu odběru, a popis nestandardních situací, které mohou souviset s kvalitou odebraného vzorku, specifikace osoby provádějící odběr vzorků (např. jméno a příjmení, funkční zařazení, firma apod.) a její podpis, specifikace zástupce zúčastněných stran, popř. jiných osob přítomných při odběru, nebo jinak se účastnících odběru vzorku a jejich podpis, způsob zajištění vzorků při dopravě do laboratoře, datum, čas předání vzorku do laboratoře a podpis a specifikace osoby, odpovědné za převzetí vzorků laboratoří, popř. její vyjádření k případnému poškození vzorku, nebo k jiným odchylkám od standardního procesu.

74 Vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví č. 376/2001 Sb. o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů

75 Ukázka formuláře protokolu o odběru vzorků

76 Ukázky protokolů o odběru vzorků

77 Ukázky protokolů o odběru vzorků PROTOKOL O ODBĚRU VZORKU ODPADU Podpis: Podpis: ECOCHEM, a.s. Divize konzultací a vzorkování Jugoslávská 667/ LIBEREC 3 Číslo odběrového protokolu: 184/600/02 Zakázka číslo: 10186/2002 Zákazník: Údaje o odpadu: Severočeské koželužny spol. s r.o. provozovna Litoměřice Název zakázky: Koželužna Litoměřice - povodně 2002 Označení vzorku: Původ odpadu: (technologie, při které vznikl, jak se s ním nakládalo před odběrem, změna stavu a místa apod.) Kal z usazovacích nádrží z úpravy kůžípřečerpaný do sedimentačních nádrží, množství cca t/ročně Kód druhu odpadu: Název druhu odpadu: Kategorie odpadu: Kal s obsahem Cr N Původce odpadu: Majitel odpadu: Obchodní jméno: Severočeské koželužny spol. s r.o. Obchodní jméno: Severočeské koželužny spol. s r.o. Adresa sídla: provozovna Litoměřice, Želetická 707, Litoměřice Adresa sídla: provozovna Litoměřice, Želetická 707, Litoměřice IČ: IČ: Kontaktní osoba: p. Riedel Kontaktní osoba: p. Riedel Adresa: Údaje o odběru vzorku: Důvod odběru: Meteorologické podmínky: Odběr provedl: Odběru přítomen: Identifikace a popis odběrového místa: Velikost vzorkovaného souboru: Způsob odběru (SOP): Metoda vzorkování: Adresa: laboratorní analýzy pro účely likvidace odpadu Jasno, slunečno - 22oC RNDr. P. Kohout (Ecochem) p. Riedel (SK spol. s.r.o.) Popis schématu vzorkování (popř. schéma) Usazovací nádrže, hráz usazovacích nádrží Datum odběru: Vzorkování od: 13:30 Vzorkování do: 14:00 50 x 15 m Odběr směsného vzorku Namátkové vzorkování - vyplavený materiál z nádrží ECOCHEM, a.s. Divize konzultací a vzorkování Jugoslávská 667/ LIBEREC 3 Číslo odběrového protokolu: 184/600/02 Zakázka číslo: 10186/2002 Způsob odběru dílčího vzorku: Použité odběrové zařízení: Úprava vzorku: odběr dílčích vzorků z hráze sedimentační nádrže - vzorkování vyplaveného materiálu, odběr ze dna nádrže nebyl proveden - kal pod hladinou vzorkovací lopatka Počet dílčích vzorků: 10 Hmotnost dílčího vzorku [kg]: Popis a vzhled vzorku: cca 0,5 Způsob uložení a doprava vzorku do laboratoře: Osoba odpovědná za převoz vzorku do laboratoře: směsný vzorek - vzorek smísen ve vzorkovnici - homogenizace a úprava provedena v laboratoři Předání vzorku do laboratoře: Datum: Čas: 16:30 Převzal: Ing. Richterová Podpis: Identifikace laboratoře, která odpad převzala Název: Adresa: Ecochem a.s., Dolejškova 3, Praha 8 Kontaktní osoba: Ing. Richterová richter@ecochem.cz tel.: Ukazatele tabulka 8.1, tabulka 9.3, tabulka 6.3 (dle Vyhlášky 383/2001 Sb.) ekotoxicita Předpokládané nebezpečné vlastnosti *): H1 Výbušnost H2 Oxidační schopnost H3A - Vysoká hořlavost H3B - Hořlavost H4 - Dráždivost H5 - Škodlivost zdraví H6 - Toxicita H7 - Karcinogenita H8 - Žíravost H9 - Infekčnost H10 - Teratogenita H11 - Mutagenita Požadavky na laboratoř Hmotnost konečného vzorku [kg]: sypký materiál - hrbozrnný (velikosti zrn cca 1-5 mm), světle hnědý až šedý RNDr. Kohout Úprava a konzervace laboratoř H12 - Schopnost uvolňovat vysoce toxické a toxické plyny ve styku s vodou nebo kyselinami osobní automobil Podpis: Vzorkovnice PE 30 l Ano Ne Možná Nevíme 5 H13 - Schopnost uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí H14 - Ekotoxicita *) označte Vyhláška MŽP č. 376/2001 Sb. Strana 2 z 2 Vyhláška MŽP č. 376/2001 Sb. Strana 1 z 2

78 Ukázky dokumentace odběru vzorků nádrž č. 5 jz.stěna Vzorkovaný objekt - jz. stěna - s. část dílčí odběr jv. stěna výkop nádrž č. 5 - pohled z jihu schéma odběrových míst

79 Ukázky dokumentace odběru vzorků jz.stěna F 11/5 - s. stěna JDZ V179 - jv. stěna jz.stěna objekt JDZ V180 objekt JDZ V180 objekt JDZ V179 objekt JDZ V179 oblast odběru 6 dílčích vzorků tvořících konečný vzorek schéma bodů odběru oblast odběru 6 dílčích vzorků nepoužitá pro konečný vzorek

80 Ukázky dokumentace programu zkoušení