Více o něm viz HLÔŠKOVÁ, Hana POSPÍŠIL, Ivo ZELENKOVÁ, Anna.: Slavista Jiří Horák v kontexte literatúry a folklóru. Brno 2012, 265 s.

Transkript

1 STUDIA BALKANICA BOHEMO SLOVACA VII Příspěvky přednesené na VII. mezinárodním balkanistickém sympoziu v Brně ve dnech listopadu Editoři: Václav Štěpánek Jiří Mitáček. Redaktoři: Pavel Boček, Ladislav Hladký, Pavel Pilch, Petr Stehlík a Václav Štěpánek. Brno Václav Štěpánek Tradice brněnských balkanistických sympozií Balkanistická studia, především pak slavistická, mají na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity dlouhou tradici a byla přítomna, zejména v literárněvědných disciplínách, prakticky již od jejího založení v roce Tak hned první profesor slovanských literatur na brněnské filozofické fakultě Jiří Horák ( ; působil zde v letech ) 1 věnoval pozornost srbocharvátské literárněvědné problematice. Zásadní dílo v bádání o jihoslovanských literaturách však učinil až jeho nástupce Frank Wollman ( ), 2 vynikající znalec jihoslovanských literatur, jenž přišel z bratislavské univerzity do Brna jako Horákův nástupce v roce 1928 a učil na fakultě až do svého odchodu do důchodu v roce Wollman osobně znal velké postavy tehdejšího charvátského, o něco méně i srbského písemnictví, dobře se ale orientoval také v literatuře bulharské a slovinské. Významným badatelem, zejména pokud jde o bulharskou literaturu, byl na předválečné brněnské filozofické fakultě také ruský bílý emigrant Sergej Grigorijevič Vilinskij ( ), 3 jenž na fakultu přišel na pozvání věhlasného paleoslavisty Václava Vondráka ( ) z Bulharska, kam uprchl z bolševického Ruska a kde se také podrobně seznámil s tamní literaturou. Historická balkanistika na brněnské fakultě tehdy prakticky nebyla přítomna. Jak v meziválečné době, tak dlouho po druhé světové válce ovšem balkanistická studia nebyla nijak institucionalizovaná. Odborníci zabývající se jihoslovanskou problematikou působili od roku 1921 v rámci slovanského semináře, ale i jiných kateder, stejně tak po válce, kdy slovanský seminář zanikl a částečně jej nahradila nově zřízená katedra slavistiky, od roku 1956 rozšířená a přejmenovaná na katedru slovanské filologie a srovnávacího indoevropského jazykozpytu. V rámci ní byly občas otevírány studijní obory bulharistika a serbokroatistika. I tato katedra ale později zanikla a své 1 Více o něm viz HLÔŠKOVÁ, Hana POSPÍŠIL, Ivo ZELENKOVÁ, Anna.: Slavista Jiří Horák v kontexte literatúry a folklóru. Brno 2012, 265 s. 2 Zásadní studii o Franku Wollmanovi a jeho pojetí slovanských literaty připravili editoři druhého vydání jeho kardinálního díla, nazvaného Slovesnost Slovanů. Viz POSPÍŠIL, Ivo ZELENKA, Miloš: Střední Evropa jako křižovatka metodologií: Slovesnost Slovanů Franka Wollmana tradice a souvislosti (nad druhým českým vydáním). In: Frank Wollman: Slovesnost Slovanů. Brno 2012, s Více o něm srov. POSPÍŠIL, Ivo: Brněnský příběh Sergije Vilinského. In: Migrácia obyvateľov východnej Európy na územie Slovenska a Čiech (prvá polovica 20. storočia). Prešov 2009, s

2 14 skutečné institucionální podoby se jihoslovanská studia dočkala teprve zásluhou historika Josefa Macůrka ( ), 4 zakladatele historického balkanistického výzkumu na brněnské filozofické fakultě, a jeho vrstevníka, bulharisty, turkologa a balkanologa Josefa Kabrdy ( ). 5 A právě on, s Macůrkovým přičiněním a přispěním tehdejšího prorektora univerzity, historika Františka Hejla ( ), založil při katedře historie a etnografie střední, jihovýchodní a východní Evropy v roce 1966 kabinet balkanistiky a hungaristiky, jenž na fakultě dalších třicet let, do roku 1995, koordinoval balkanistický výzkum. 6 Je samozřejmě logické, že kabinet založený při historicko etnografické katedře vykazoval bohatou badatelskou (a také bibliografickou) 7 činnost především v oblasti historické balkanistiky: zabýval se dějinami jihoslovanských a vůbec balkánských národů a také česko slovensko jihoslovanskými vztahy, neopomíjel pochopitelně ani etnografická bádání s balkánskou tematikou. Důležitou součástí produkce některých jeho pracovníků však byla také díla literárně vědná a literárně historická. K tomu všemu ale kabinet zajišťoval i výuku jihoslovanských jazyků bulharštiny a srbocharvátštiny, k nimž bývaly připojeny také základy slovinštiny a makedonštiny. A právě s kabinetem balkanistiky a hungaristiky je také spjata tradice balkanistických sympozií. Ta byla zpočátku koncipována jako celostátní, tedy československá a proto se také sborníky prací z těchto symposií jmenují Studia Balkanica Bohemo Slovaca. Jejich počátečním cílem, na němž se, domníváme se, doposud nic nezměnilo, bylo především resumovat výsledky české a slovenské balkanistiky a nastiňovat možnosti dalšího zaměření a výzkumu jednotlivých českých a slovenských balkanistických pracovišť. 8 První takovéto sympozium se uskutečnilo prosince Jak později napsal F. Hejl, kabinet sympozium připravil zejména proto, aby věcně a kriticky přehlédlo naše habet, rozhlédlo se po problematice u nás řešení, zvážilo její vědeckou aktuálnost a z takto provedeného mapování nastínilo debet československé balkanistiky. 9 Sym 4 Více o něm viz VLČEK, Rodomír: Josef Macůrek. Praha O něm viz např. PRAŽÁK, Richard: Josef Kabrda (3. II V. 1968). Život a dílo. In: Sborník prací filosofické fakulty brněnské university (Brno) C 16, 1969, s. 7 30; týž: Josef Kabrda zakladatel kabinetu balkanistiky a hungaristiky. In: Ivan Dorovský (ed.): Studia Balkanica Bohemoslovaca III. Brno 1987, O založení kabinetu a jeho činnosti více např. HLADKÝ, L.: Balkanistika předmět zkoumání, historie a současnost této vědní specializace In: Eva Semotanová (ed.): Cestou dějin. K poctě prof. PhDr. Svatavy Rakové, CSc. Praha 2007, s Kabinet balkanistiky a hungaristiky byl ve své době také jediným pracovištěm pověřeným vydáváním československé bibliografické produkce z oblasti dějin, literatury, jazyka, etnografie a folkloristiky zabývající se Balkánem, přičemž vydal osm svazků Bibliografie československé balkanistiky (Brno 1970, 1973, 1975, 1978, 1980, 1984, 1988, 1992), v nichž byly zachyceny práce od roku 1966 do roku Na bibliografickou činnost kabinetu pak v roce 2003 navázal Ústav slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, který ve spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd České republiky vydal bibliografii nazvanou České a slovenské odborné práce o jihovýchodní Evropě za léta (ed. Ladislav Hladký, Brno 2003). 8 HEJL, František: Nad problematikou balkanistického studia. In: Ivan Dorovský (ed.): Studia Balkanica Bohemoslovaca II. Brno 1976, s Tamtéž, s. 2.

3 15 pozium zahájil akademik tehdejší Československé akademie věd, lingvista Bohuslav Havránek ( ), renesanční osobnost, která udržovala již v předválečné době četné vědecké kontakty a přátelství po celém Balkáně. Ostatně, jak sám neopomněl zdůraznit, ta přátelství získal zejména při svém studiu bezprostředně po první světové válce v Bělehradě. Havránek tehdy upozornil na příkladu muže, který jej, jak tvrdil, nejvíce ovlivnil ve směru balkanistickém, romanisty a albanisty profesora Hertvíka Jarníka ( ), 10 že se československá balkanistika nemůže uzavírat do slavistického rámce a musí být otevřena také problematice rumunské, albánské a novořecké. 11 To se v následujících sympoziích a vůbec v české a slovenské balkanistice ovšem dařilo pouze se střídavým úspěchem. Na prvním sympoziu pojednával o dosavadním balkanistickém bádání na poli historiografickém Josef Macůrek za českou 12 a Valerián Bystrický 13 za slovenskou stranu, výsledky československé balkanistické lingvistiky přestavil Karel Horálek, 14 literární vědy Julius Dolanský, 15 české balkanistické etnografie Václav Frolec 16 a slovenské Ján Podolák. 17 Celkem na sympoziu zaznělo 19 jazykovědných, 16 historických, 12 literárněvědných a dva příspěvky s národopisnou tematikou. Takovéto rozvrstvení na čtyři základní balkanistické oblasti, s tím, že do budoucna výrazně přibylo tematiky etnologické, dala základ i strukturu všem následujícím sympoziím. 18 O pět let později, v květnu 1974 zorganizoval kabinet balkanistiky a hungaristiky druhé celostátní sympozium, které již mělo mezinárodní charakter. Nejvýznamnějším hostem tehdejšího sympozia byl akademik srbské akademie věd a umění a zakladatel balkanologického ústavu této instituce, historik Vasa Čubrilović ( ), slavný z nevědecké sféry mj. tím, že byl v roce 1914 jedním ze spiklenců, kteří spáchali atentát 10 O něm např. ŠRÁMEK, Jiří: Dílo Hertvíka Jarníka. In: Brněnská věda a umění meziválečného období ( ) v evropském kontextu. Sborník příspěvků z konference konané v rámci oslav 750. výročí udělení městských práv Brnu ve dnech září Brno 1993, s HAVRÁNEK, Bohuslav: Úvodní projev. In: Ivan Dorovský Richard Pražák (eds.): Studia Balkanica Bohemoslovaca I. Brno 1970, s MACŮREK, Josef: L importance et les tâches des études balkaniques dans les pays tschèques. In: Ivan Dorovský Richard Pražák (eds.): Studia Balkanica Bohemoslovaca I. Brno 1970, s BYSTRICKÝ, Valerián: Historiographie slovaque sur l histoire de l Europe du sud est de 1945 a In: Ivan Dorovský Richard Pražák (eds.): Studia Balkanica Bohemoslovaca I. Brno 1970, s HORÁLEK, Karel: Auffasung, Tradition, Aufgaben und Möglichkeiten unserer linguistischen Balkanologie. In: Ivan Dorovský Richard Pražák (eds.): Studia Balkanica Bohemoslovaca I. Brno 1970, s DOLANSKÝ, Julius: Études sur les litteratures balkaniques dans les pays tschèques. In: Ivan Dorovský Richard Pražák (eds.): Studia Balkanica Bohemoslovaca I. Brno 1970, s FROLEC, Václav: Die tschechische volkskundliche Balkanistik und ihre Aufgabe. In: Ivan Dorovský Richard Pražák (eds.): Studia Balkanica bohemoslovaca I. Brno 1970, s PODOLÁK, Ján: Zur bisherigen Entwicklung der Volkskundlichen Balkanistik und deren gegenwärtigen Aufgaben in der Slowakei. In: Ivan Dorovský Richard Pražák (eds.): Studia Balkanica Bohemoslovaca I. Brno 1970, s Sborník ze sympozia viz DOROVSKÝ Ivan PRAŽÁK, Richard (eds.): Studia Balkanica Bohemoslovaca I. Brno 1970, 482 s. Ve sborníku byly zaznamenávány také diskuse, které se vedly po jednotlivých blocích!

4 16 na následníka habsburského trůnu Františka Ferdinanda. Sympozium mělo stejnou strukturu, tedy sumarizující referáty o výsledcích československé balkanistiky a příspěvky z jednotlivých balkanistických disciplín. Zúčastnilo se jej dohromady 33 badatelů ze čtyř zemí (kromě Československa a Jugoslávie ještě ze SSSR a Bulharska). 19 Poté nastala dlouhá jedenáctiletá pauza do roku 1986, kdy kabinet balkanistiky a hungaristiky uspořádal v červnu 1986 třetí celostátní balkanistické symposium, věnované nedožitým osmdesátinám zakladatele kabinetu profesora Josefa Kabrdy a již tradičně byly ve čtyřech samostatných referátech zhodnoceny výsledky československé balkanistiky za uplynulé období. Sympozium bylo bez mezinárodní účasti a sborník obsahuje celkem 45 příspěvků ze všech čtyř základních tematických okruhů. 20 V pořadí již čtvrté balkanistické sympozium, které se konalo v květnu 1994, poznamenalo předchozí rozdělení státu ze Slovenska se jej zúčastnil pouze významný literárněvědný teoretik Dionýz Ďurišin, přesto byly v úvodních referátech zhodnoceny výsledky jak české, tak slovenské balkanistiky. Sympozium se konalo v době dramatických změn na Balkáně souvisejících s rozpadem Jugoslávie, což se projevilo zejména v sumarizujícím referátu Miroslava Šestáka, jenž přinesl zamyšlení i nad tím, jak se česká historická balkanistika vypořádává nejen s vědeckým zhodnocením aktuální situace, ale také s působením v publicistickém směru, jež tehdy do značné míry ovlivňovalo postoje české veřejnosti. 21 Dvacet osm příspěvků, které na sympoziu zazněly, vyšly v publikaci následujícího roku Páté balkanistické sympozium, konané opět v květnu, tentokrát roku 2001, se od těch předchozích v mnohém odlišovalo. Především v té době již neexistoval kabinet balkanistiky a hungaristiky. V roce 1995 totiž na brněnské filozofické fakultě nově vznikl péčí mezinárodně uznávaného rusisty a slavisty Iva Pospíšila ústav slavistiky. V jeho rámci byla sjednocena všechna dosavadní pracoviště zabezpečující studium rozličných slovanských jazyků a literatur. Po jistém váhání byl do nového ústavu včleněn také kabinet balkanistiky a hungaristiky, jenž se uvnitř ústavu slavistiky etabloval pod novým názvem Seminář jihoslovanských filologií a balkanistiky, 23 v rámci něhož se od té doby balkanistická studia nadále rozvíjejí. Z mnoha důvodů tehdy sympozium nezaštítila fakulta (konferenční sborník však vyšel v rámci spisů filozofické fakulty) a konalo se proto v režii občanského sdružení Společnosti přátel jižních Slovanů v České republice. Pozváni byli cíleně, vlastně až na šest referentů, pouze mladí vědečtí pra 19 Sborník ze sympozia viz DOROVSKÝ, Ivan (ed.): Studia Balkanica Bohemoslovaca II. Brno 1976, 400 s. 20 Sborník ze sympozia viz DOROVSKÝ, Ivan (ed.): Studia Balkanica Bohemoslovaca III. Brno 1987, 334 s. 21 ŠESTÁK, Miroslav: Hlavní směry české historické balkanistiky. In: Ivan Dorovský (ed.): Studia Balkanica Bohemo Slovaca IV. Brno 1995, s Sborník ze symposia viz DOROVSKÝ, Ivan (ed.): Studia Balkanica Bohemo Slovaca IV. Brno 1995, 218 s., ISBN Srov. KREJČÍ, Pavel: Seminář jihoslovanských filologií a balkanistiky. In: Ivo Pospíšil (ed.): Ústav slavistiky FF MU. Východiska koncepce výhledy. Brno 2005, s ; týž, Problematika výuky jihoslovanských jazyků na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. In: Ivo Pospíšil Miloš Zelenka (eds.): Česká slavistika Brno Praha 2008, s

5 17 covníci vesměs postgraduanti, ale i studenti posledních ročníků studia z univerzit v České a Slovenské republice, v Bělehradě, Bratislavě, Lublani, Praze, Skopji, Sofii a Záhřebu, a symposium se tak stalo prostorem, v němž si, mnozí dnes již vážení vědci a pedagogové, získávali své první konferenční ostruhy. 24 Všech prvních pět balkanistických sympozií mělo jednoho společného jmenovatele. Tím byl profesor Ivan Dorovský. Všech pět sympozií organizoval či spoluorganizoval, všech pět sborníků ze sympozií nese pečeť jeho redakční práce. Na prvním se podílel ještě jako ani ne čtyřicetiletý odborný asistent. Všechny jsou výrazem jeho velké balkanistické erudice a celobalkánského záběru, třetí, čtvrté i páté také jeho košatých vědeckých přátelství. Ostatně to byl právě Ivan Dorovský, který po předčasné smrti Josefa Kabrdy vedl a organizoval kabinet balkanistiky a hungaristiky a později i počátky balkanistických studií v rámci ústavu slavistiky. Nejen proto byla jeho balkanistické vědecké činnosti věnována i jedna sekce na šestém balkanistickém sympoziu, 25 které se konalo v dubnu roku 2005 a bylo doposud největší a stěží bude, pokud jde o počet účastníků i hmotné zajištění kdy překonáno. Sympozium jednalo v historických prostorách Moravského zemského muzea. S referáty se na něj přihlásilo 115 badatelů z České republiky, Slovenska, Rakouska, Slovinska, Charvátska, Bosny a Hercegoviny, Srbska a Černé Hory, Makedonie a Bulharska. Spoluorganizátory symposia byli kromě Moravského zemského muzea Ústav slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Historický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i, Matice moravská a Jihomoravský kraj. Díky pochopení tehdejšího náměstka Jihomoravského kraje Igora Poledňáka, jehož přičiněním kraj také zahájil úspěšnou spolupráci s několika balkánskými regiony srbským Šumadijský okruhem s centrem v Kragujevci, charvátskou Zadarskou župou a bulharským Regionem Varna vlastně mohlo být takto rozsáhlé sympozium vůbec uspořádáno. Cílem jeho jednání bylo představit odborné a metodologické posuny, k nimž došlo ve všech čtyřech balkanistických vědních pilířích, jak byly výše vyjmenovány, za dobu, jež uplynula od rozpadu bipolárního světa, v níž oblast Balkánu prošla bouřivými změnami. 26 Jeho výsledky byly publikovány v dvoudílné monografii o téměř stranách. 27 Na tuto tradici tedy navázalo VII. balkanistické sympozium, jehož příspěvky se dostávají čtenářům do rukou v předkládané publikaci, které se konalo 28. a 29. litopadu 2016 díky pochopení a podpoře vedení Moravského zemského muzea Brně, představeného v osobě jeho ředitele dr. Jiřího Mitáčka, opět v důstojném prostředí nejstarší 24 Sborník ze symposia viz DOROVSKÝ, Ivan (ed.): Studia Balkanica Bohemo Slovaca V. Brno 2002, 324 s., ISBN V sekci vystoupili s příspěvky hodnotícími Dorovského balkanistickou a široce slavistickou činnost Ivo Pospíšil, Andrej Červeňák ( ), Ladislav Hladký, Bohuslav Beneš ( ), Jaroslav Pánek a Ján Koška ( ) Příspěvky byly publikovány v konferenčním sborníku (viz pozn. 27) na s BOČEK, Pavel HLADKÝ, Ladislav KREJČÍ, Pavel ŠTĚPÁNEK, Václav: Předmluva. In: Studia Balcanica Bohemo Slovaca VI., sv. 1. Brno 2006, s BOČEK, Pavel HLADKÝ, Ladislav KREJČÍ, Pavel STEHLÍK Petr ŠTĚPÁNEK, Václav (eds.); ŠTĚPÁNEK Václav (red.): Studia Balcanica Bohemo Slovaca VI., sv Brno 2006, s. ISBN

6 18 moravské vědecké a muzejní instituce, od jejíhož založení uplynulo v roce let. Jeho spoluorganizátory byly kromě muzea opět Ústav slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a Historický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i. Zúčastnilo se jej 65 badatelů z osmi zemí kromě České republiky a Slovenska to byli vědci z Bulharska, Charvátska, Makedonie, Polska, Slovinska a Srbska. Jednání probíhala ve třech sekcích: Sekci historie, etnologie, politologie, Sekci jazykovědné a Sekci literární a kulturologické, přičemž první z nich byla ještě dále diferencovaná na oddíly Historie Balkánu od počátku do konce 19. století, Balkán ve 20. století a Česko slovensko balkánské vztahy a styky. V plenárním zasedání pak zazněly příspěvky o vývoji a výsledcích práce jednotlivých balkanistických vědeckých disciplín v České republice a na Slovensku od roku 2005, tedy od konání VI. mezinárodního balkanistického sympozia, do recentní doby. Většina prezentovaných příspěvků je zveřejněna v předkládané publikaci. 28 Chceme věřit, že jak VII. balkanistické sympozium, tak tato publikace přispěly a přispějí k dalšímu rozvoji všech balkanistických disciplín, posílení kontaktů českých a slovenských balkanistů s kolegy se zemí jihovýchodní Evropy a v neposlední řadě také k tomu, že budou mít své pokračování. Domníváme se totiž, na rozdíl tvůrců scientometrických pravidel v České republice, že takováto setkání jsou nesmírně cenná a obohacující a jejich výsledky mají výraznou vědeckou hodnotu i mezinárodní platnost. Neboť, řečeno slovy akademika Bohuslava Havránka, balkánský prostor se svou jednotou na jedné straně a svou růzností na straně druhé je široké badatelské pole nejen svými různorodými fakty, ale především a zejména složitým vývojem, který svou antinomií bude stále znovu a znovu lákat k zamýšlení nad otázkami, k nimž vyzývá. 29 A kde jinde lze tyto otázky komplexněji promýšlet, než právě na takovýchto sympoziích. 28 Program sympozia viz ŠTĚPÁNEK, Václav (ed.): VII. mezinárodní balkanistické sympozium. Program sympozia a resumé příspěvků. Brno 2016, 44 s., ISBN HAVRÁNEK, B.: Úvodní projev, s. 9.