Okres na východě

Transkript

1 Univerzita Karlova Filozofická fakulta Ústav českých dějin Prokop Tomek Okres na východě Občané a nejnižší organizační článek Státní bezpečnosti na příkladu okresu Havlíčkův Brod Vedoucí diplomové práce: Prof. PhDr. Jan Rychlík Dr.sc. Praha 2006

2 t:/ Prohlaš~ji, ~e jsem dipiom?j~ou P 'ci vypracoval amostatně s využitím uvedených pramenu a llteratury. fy! 2

3 OBSAH I. Úvod 4 Ll Prameny Historické souvislosti 7 II. Státní moc a její nástroj Obsah pojmu Státní bezpečnost Nástin vývoje organizace Státní bezpečnosti na úrovni okresu Fungování okresního oddělení StB, propojení, metody činnosti 19 HA Příslušníci okresního oddělení StB: původ, politické a společenské aktivity Nástroje činnosti: agenturní síť a technické prostředky 43 III. Nepřítel 63 HLI Charakteristika okresu Havlíčkův Brod 63 HL2.1 Tři hlavní směry činnosti 66 IH.2.2 Vnější nepřítel 69 HL2.3 Vnitřní nepřítel 78 HL2A Ochrana ekonomiky 116 IH.3 Klid a pořádek 125 lha Represe a prevence 133 IV. Konec komunistického režimu: demonstrace, skartace, prověrky 140 V. Závěr 150 Přílohy 151 Seznam literatury 169 Seznam pramenů 171 Seznam zkratek 172 3

4 I. ÚVOD 1.1 Prameny Existence Státní bezpečnosti (StB) v naší zemi v období před listopadem 1989 může být vnímána různě. Jsem toho názoru, že je třeba ji vnímat ne více a ne méně jako pevnou součást tehdejší skutečnosti, v souladu s pravidly fungování tzv. komunistického režimu a odrážející implicitně stav společnosti i momentální politický vývoj. V dosavadních, nepříliš četných pokusech o popsání tohoto fenoménu převládá koncentrace na elity jak Státní bezpečnosti a jejích protivníků (odbojářů, nepřátel, disidentů), často na známé osobnosti v prostředí velkoměst. Dosud málo popsaná je naopak situace na periferii, mimo centra, mimo elitu hlavního města. Proto jsem se snažil ve své práci popsat různé aspekty existence Státní bezpečnosti na úrovni jejího nejnižšího článku - okresního oddělení. Zpracovat vývoj v rámci jednoho územně neměnného konkrétního okresu za celé období existence StB ( ) není možné. Nejde ani tak o časový rozsah, ale především o změny v územně správní podobě Československa. Okresy byly roku 1960 významně reorganizovány, jejich počet se radikálně zmenšil, regiony a jejich části byly organizačně přesouvány do jiných krajů apod. Proto je pro daný účel vhodné období let , kdy se podoba územně správního členění neměnila (bez ohledu na federalizaci státu). Dané období je ale dokonce jistou etapou, a to dobou konsolidované vlády komunistů. Po čtyřicátých a padesátých letech budování přišla nová etapa, ostatně symbolizovaná prohlášením Antonína Novotného v roce 1960 o dobudování socialismu v Československu. Myslím, že kritický moment Pražského jara v tomto ohledu nehraje podstatnou roli. Vždyť samotní reformátoři nikdy neměli v úmyslu dovolit zásadní změnu politického systému v Československu, a nebýt okupace armád Varšavské smlouvy, museli by šíření struktur občanské společnosti mocensky zastavit sami. Jako vzorek jsem si vybral okres Havlíčkův Brod. K regionu mám osobní vztah, dále pro účely práce vyhovuje i jako okres ve všech ohledech velmi průměrný. Vnitrozemský okres, bez významného průmyslu a společenských center, je pro ukázku vztahů StB a občanů velmi vhodný. Dané konkrétní téma nebylo dosud historicky zpracováno. Co se týká daného regionu a poválečného období, existují nepublikované práce jen s přibližným vztahem 4

5 k tématu. l Pokud se týká tématu činnosti StB na úrovni okresu, rovněž mu nebyla prozatím věnována pozornost? I literatura věnující se problematice opozice, odporu, vztahu občanů a moci je zatím poměrně málo početná a zaměřuje se především na jevy s celorepublikovým významem nebo jen na klíčová období. Práce se opírá především o zatím málo využívané archivní materiály bývalé StB. Jsou to jednak zprávy o činnosti Oddělení StB Havlíčkův Brod, případně zprávy o činnosti Krajské správy Sboru národní bezpečnosti (SNB) - Správy StB Hradec Králové? Dále operativní svazky a spisy StB, které vedlo Oddělení StB Havlíčkův Brod. 4 Dalším druhem materiálů byly rozkazy, nařízení a směrnice ministra vnitra. K charakterizování profilu příslušníků Státní bezpečnosti posloužily prakticky výhradně personální spisy bývalých příslušníků SNB, uložené v Archivu Ministerstva vnitra ČR (AMV). Kromě dokladů o služebním postupu obsahují někdy i vlastní vyjádření ke krizovým momentům, například k osobním postojům okolo Pražského jara, nebo dokumentaci různých prohřešků či vlastní náplně práce. Vzhledem k zameření na konkrétní region byl ve Státním okresním archivu v Havlíčkově Brodě studován archivní fond Okresní výbor KSČ Havlíčkův Brod. Přestože neobsahuje žádné vlastní písemnosti StB, ukázal se být překvapivě velmi zajímavý. Jako doplňkový materiál byl využit místní tisk Cesta Vysočiny a nečetné publikované memoáry. K osvětlení některých archivně nepokrytých událostí jsem využil i vzpomínek pamětníků. Studium daného tématu bylo významně usnadněno díky podpoře zaměstnavatele - Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Policie ČR, jinak by bylo zajišť ování přístupu k pramenům velmi časově náročné a někdy i obtížné. Problémem je torzovitost dochovaných pramenů, které k některým osobám a událostem neposkytují 1 Amot, Michal: Počátky komunistické represe na Havlíčkobrodsku. Diplomová práce FF UK, Praha Téma práce se vztahuje k období let a mapuje aktivity občanů, kteří se uchýlili k metodám odboje proti nastupujícímu a dosud ne zcela upevněnému režimu.; Míčová, Klára: Politické procesy v 50. letech 20. století na Havlíčkobrodsku - procesy se zemědělci vokolí Chotěboře. Magisterská práce Univerzita Pardubice - katedra historických věd fakulty humanitních studií, Pardubice Alespoň k problematice organizace a činnosti krajských struktur StB jiných regionů v daném období byly publikovány práce: Žáček, Pavel: Proti vnitřnímu nepříteli. Nástin činnosti správy StB České Budějovice v roce In: Jihočeský sborník historický, 73/2004, s ; Žáček, Pavel: ŠtB na Slovensku za "normalizácie". Ministerstvo spravodlivosti SR, Bratislava 2002; týž: Nástroj triedneho štátu. Organizácia ministerstev vnútra a bezpečnostných zborov Ústav pamati národa, Bratislava Zprávy o činnosti O StB Havlíčkův Brod jsou za období archivně uspořádány v rámci fondu KS SNB Hradec Králové uloženého v Archivu MV ČR (dále AMV). Za období existují v nezpracovaných přírůstcích AMV, za období chybl Zprávy KS SNB - S StB Hradec Králové zejména za 80. léta jsem studoval ve fondech II. správy SNB, X. správy SNB a XI. správy SNB. 5

6 téměř žádné informace. Zejména období posledního desetiletí existence komunistického režimu v Československu je na místní úrovni prameny v daném tématu pokryto jen sporadicky. Práce je členěna na dva základní tematické okruhy: na otázky související s aparátem StB a státní mocí a na důsledky existence bezpečnostního aparátu pro občany. V závěru - období konce režimu - se tyto dva okruhy prolínají. Oba tematické okruhy jsou zpracovány chronologicky. 4 Studoval jsem zejména dochované svazky a spisy vedené v období 80. let, abych takto nahradil chybějící souhrrmé informace o činnosti. 6

7 1.2 Historické souvislosti sledovaného období Období let lze označit za stabilnější fázi komunistického režimu v Československu. Léta byla érou vlády prvního tajemníka ÚV KSČ a prezidenta ČSSR Antonína Novotného. Několik krizových momentů přestál režim bez viditelné úhony. Chronologicky prvním byl v roce 1962 skandál se zatčením a odsouzením ministra vnitra Rudolfa Baráka, dřívějšího Novotného oblíbence. Následovaly choulostivé rehabilitace některých obětí politických procesů padesátých let. Přes odpor Novotného došlo i k rehabilitaci tzv. slovenských buržoazních nacionalistů, z nichž později výrazně zasáhl do politických střetů Gustáv Husák. V tomto období pomalu narůstal i politický dluh vůči Slovensku, na čemž měl výrazný podíl právě zásadní podezíravý postoj Antonína Novotného ke slovenským politickým požadavkům. V zahraničně politickém ohledu bylo citlivým momentem dramatické nahrazení Nikity S. Chruščova ve funkci generálního tajemníka ÚV KSSS Leonidem I. Brežněvem. Své zaváhání k této změně Novotný přečkal nakonec bez viditelné úhony. V ekonomické oblasti se na vztahu občanů k politickému vedení státu podepsala obecná stagnace a prakticky nulový postup prací na ohlašované ekonomické reformě. To vše předcházelo dramatické změně na postu faktické hlavy státu - prvního tajemníka ÚV KSČ v prosinci Tento moment i zcela bezprecendentní navazující události Pražského jara byly již dostatečně popsány. Okupace vojsk Varšavské smlouvy znamenala zahájení procesu návratu centralistické vlády komunistů. Nebyl to ale prostý návrat před prosinec Charakter režimu zvaného "normalizační" byl přes ideologické krytí ve své podstatě jednoduchý: tichá smlouva vnucená vládnoucí vrstvou komunistů obyvatelstvu (obě skupiny byly ale různým způsobem propojené a prorostlé). Smlouva spočívala v nedobrovolné loajalitě obyvatel stvrzované "rituály souhlasu" (souhlas s okupací při prověrkách, veřejné prvomájové a listopadové manifestace, limitované "volby" apod.) výměnou za záruku zajištění základních sociálních jistot. Tímto způsobem dokázal "normalizační" režim existovat dalších dvacet let. Ve vleku zahraniční politiky Sovětského svazu přijal v roce 1975 podpisem Dokumentu o bezpečnosti a spolupráci v Evropě klíčový závazek dodržování lidských práv. Ten vytvořil legitimní základ pro pomalé vytváření a rozšiřování jinak všemi prostředky likvidovaných zárodků opozice. Režim navíc postupně začal trpět ekonomickou 7

8 stagnací ve své podstatě nerentabilního ekonomického systému, který nedokázal zajišťovat dohodnutý základní životní standard (včetně až neuvěřitelného nedostatku některých druhů spotřebního zboží a potravin). Tento faktor měl nepochybně pro většinu obyvatelstva větší význam než požadavek dodržování lidských práv. Závislost na Sovětském svazu se obrátila proti československým komunistům po roce 1985, kdy se stal generálním tajemníkem ÚV KSSS Michail S. Gorbačov. Zaměstnán vnitřními problémy prohnilého sovětského impéria uvolňoval Gorbačov tuhé politické a ekonomické řízení "zemí socialistického společenství". vývoj v ostatních zemích tohoto bloku začal nepřímo působit i na změny v Československu. Radikalizace a růst množství opozičních aktivit (demonstrace, samizdat, občanské iniciativy) se stávaly nepřehlédnutelným faktorem. Myšlenková impotence vedoucích představitelů režimu československých komunistů svázaných navíc odpovědností za krach Pražského jara (která by se musela stát jedním z prvních bodů možné otevřené společenské diskuse) zabraňovala pokusu o skutečnou politickou i ekonomickou reformu. Souhrn zmíněných faktorů vedl k vytvoření atmosféry příznivé pro politickou změnu. Po impulzu daném 17. listopadem 1989 se po určitém váhání opozičních iniciativ stala tato změna v Československu skutečností. Tento složitý vývoj se musel projevovat přiměřeným způsobem i na okresní úrovni. Vytvářel přece nepřímo i konkrétní podmínky pro všední život občanů. 8

9 II. STÁTNÍ MOC A JEJÍ NÁSTROJ 11.1 Obsah pojmu Státní bezpečnost "Obsah, úkoly a cíle činnosti kontrarozvědky jsou dány bezpečnostní politikou Komunistické strany Československa, vyjádřenou v usneseních a rozhodnutích nejvyšších stranických a státních orgánů. [...] Politický charakter kontrarozvědky vyplývá zjejího základního poslání a vyžaduje důsledné uplatňování politických hledisek při plnění její preventivní a represivní funkce. To předpokládá důsledný třídní přístup všech pracovníků kontrarozvědky k plnění základních úkolů při plném respektování zájmů Komunistické strany Československa, socialistické společnosti, internacionálních zájmů socialistického společenství a mezinárodního dělnického hnutí." (Směrnice pro činnost pracovníků kontrarozvědky A-oper-I-1, článek 1, 1978) Úkolem Státní bezpečnosti byla v podstatě ochrana stability moci Komunistické strany Československa (KSČ). Formálně to bylo vyhledávání, sledování, kontrola, vyšetřování a likvidace trestných činů vyjmenovaných v I. hlavě zvláštní části trestního zákona, tedy trestných činů proti republice. 5 V praxi totalitního státu toto zadání znamenalo mimo jiné porušovat a obcházet zákony, pronásledovat politické odpůrce, používat nezákonných metod (nelegální odposlechy, sledování, provokace, únosy, fyzické i psychické násilí), izolovat zemi od světa na západ od státních hranic. Státní bezpečnost působila mimo nezávislou kontrolu a kontrolu vůbec, vyjma kontroly KSČ. Charakteristickým rysem StB bylo soustředění moci, propojení zpravodajské a policejní činnosti (vyšetřování). Tyto funkce jsou v demokratickém politickém systému odděleny. Za pozornost stojí, že struktura a činnost Státní bezpečnosti byly upravovány výhradně podzákonnými normami, rozkazy a nařízeními ministrů vnitra, případně 5 Byly to 91 - vlastizrada, 92 - rozvracení republiky, 93 - teror, 95 - záškodnictví, 97 - sabotáž, 98 - podvracení republiky, 99 - poškozování státu světové socialistické soustavy, pobuřování, zneužívání náboženské funkce, hanobení republiky a jejího představitele, hanobení státu světové socialistické soustavy a jejího představitele, vyzvědačství, ohrožení státrullo tajemství, vyzvědačství a ohrožení státrullo tajemství ke škodě státu světové socialistické soustavy, opuštění republiky, poškozování zájmů republiky v cizině. Srov.: Trestní zákon. Panorama, Praha

10 náčelníků jednotlivých součástí StB. V platných zákonech byla zpravodajská funkce Sboru národní bezpečnosti, což byla nejdůležitější náplň činnosti StB, definována jen velmi vágně. Vlastní existence Státní bezpečnosti (pokud vůbec) byla charakterizována většinou jen stručně, většinou pouze tak, že se jedná o "složku SNB". Úkoly StB byly podrobněji uvedeny ještě v zákoně "o Národní bezpečnosti" Č. 149/1947 Sb. V poúnorovém zákoně "o SNB" Č. 286/1948 Sb. již zmínka o StB chybl V zákoně Č. 70/1965 Sb. "o SNB" je zmíněna StB velmi obecně, stejně jako v posledním zákoně o SNB Č. 40/1974 Sb., v němž bylo ale dokonce mezi základními úkoly SNB uvedeno: "soustřeďování a zpracovávání informací důležitých pro bezpečnost státu a jeho politický a hospodářský rozvoj". Kromě toho v zákonech o vymezení působnosti federálních orgánů v roce 1970 byla řešena obecně otázka kompetencí při řízení StB mezi federací a republikami. 6 V zákonech o SNB byly uváděny všeobecně kompetence příslušníků SNB. Vlastní vymezení činnosti příslušníků StB, podobně jako například otázky používání speciálních zpravodajských prostředků (tajných spolupracovníků, technických prostředků - odposlechů, cenzury korespondence či sledování) při činnosti Státní bezpečnosti, byly upravovány výhradně podzákonnými normami vydávanými ministry vnitra nebo náčelníky jednotlivých součástí StB. Tento legislativní nedostatek nebyl pro aktivity StB rozhodující a jeho význam je třeba posuzovat v dobových souvislostech. Státní bezpečnost zaštítěná politickou podporou KSČ nemusela nijak bojovat o prosazení svého vlivu ve společnosti. Nedostupnost informací o StB občanům (s výjimkou poodhalení zločinů Státní bezpečnosti padesátých let v době Pražského jara) byla naopak důležitou oporou její moci. O StB nebylo mnoho slyšet. Dokonce ani samotným názvem "Státní bezpečnost" se na veřejnosti příliš neplýtvalo. To umocňovalo strach z neznámé síly. 6 Podle zákona Č. 128/1970 Sb. z ,,0 vymezení působnosti ČSSR ve věcech vnitřmno pořádku a bezpečnosti" mělo Federální ministerstvo vnitra řídit StB včetně Správy vyšetřování bez výjimky, dále řídit všechny útvary SNB v době ohrožení a řídit i Veřejnou bezpečnost jinak podřízenou republikovým ministerstvům vnitra ve zvláštních vyjmenovaných případech. 10

11 11.2 Nástin vývoje organizace Státní bezpečnosti na úrovni okresu Struktuře a činnosti Státní bezpečnosti na nižších úrovních (od 70. let nazývaných tzv. územní útvary) nebylo na rozdíl od centrálních součástí StB prozatím věnováno příliš pozornosti? Přestože je rámec této práce vymezen lety , bude užitečné pro pochopení vývoje organizace StB na úrovni kraje a zejména okresu stručně představit i vývoj předcházející. Struktury StB na úrovni okresu nikdy nestály organizačně mimo krajské součásti StB, proto je třeba ještě i tuto souvislost brát v úvahu. Organizační zásady měly obecnou platnost, bude ale brán zvláštní ohled na vývoj organizace Státní bezpečnosti okresu Havlíčkův Brod. Dnem bylo v ČSR zrušeno zemské uspořádání a nahrazeno novým územním členěním s 19 kraji a 270 okresy. Současně byla v sídlech krajských národních výborů zřízena krajská velitelství StB (a vedle nich i krajská velitelství národní bezpečnosti, tzn. uniformované pořádkové a kriminální policie). Ve významných sídlech byly zřízeny ještě oblastní úřadovny StB a v sídlech okresů oddíly StB. Struktura krajského velitelství obsahovala kromě velení a týlových služeb tři operativní oddělení již tehdy se třemi základními tematickými okruhy zájmu StB: oddělení obranné (kontrarozvědné), politické (vnitřní zpravodajství) a hospodářské (ekonomická kontrarozvědka). Dále oddělení pomocná: výkonné (s referáty zjišť ovacím, sledovacím a operativní technikou) a realizační (tj. vyšetřovací); dále oddělení zvané "malá Státní bezpečnost" (tj. věci cizinecké a pasové). Oddíly StB na okresech měly obdobné zaměření ale daleko méně početné personální obsazení a tedy i jednoduchou organizační strukturu. 8 7 Srov. Prolík, Jan: Nástin organizačního vývoje státobezpečnostních složek SNB v letech In: SborníK archivních prací, 2/1991, Archivní správa MV, Praha 1991, s ; Týž: Ještě knástinu organizačmllo vývoje státobezpečnostních složek SNB v letech In: Sborm1<: archivních prací, 2/2002, Archivní správa MV, Praha 2002, s V první práci, zásadní pro problém vývoje organizační struktury StB, bohužel autor popisuje problematiku krajských a zejména okresních složek StB velmi okrajově. V druhé práci pak popis vývoje těchto struktur končí na konci padesátých let. Zásadní publikací týkající se mj. struktury územních útvarů StB je edice dokumentů Pavla Žáčka: Nástroj triedneho štátu. Organizácia ministerstev vnútra a bezpečnostných zborov Ústav pamati národa, Bratislava Edice obsahuje všechny dále uvedené interní akty řízení ministrů vnitra týkající se změn struktury složek StB na úrovni kraje a okresu. 8 AMV, fond (dále f.) 310 (Velitelství StB), svazek (dále sv.) 10; f. A 31 (Statisticko evidenční odbor), inventární jednotka (dále inv. j.) 1. 11

12 V květnu 1950 bylo zřízeno Ministerstvo národní bezpečnosti 9, jehož výkonnými součástmi se stala mj. i krajská velitelství Státní bezpečnosti a velitelství Veřejné, dříve Národní bezpečnosti. Krajským velitelstvím byla podřízena okresní velitelství a jim pak stanice SNB. K bylo zrušeno MNB a bezpečnostní složky byly včleněny opět do nově organizovaného Ministerstva vnitra. Na základě usnesení politického sekretariátu ÚV KSČ z 9. ll a následně Tajného rozkazu ministra vnitra číslo 197 článek 212 z , byly zřízeny dnem Krajské správy MV a okresní oddělení MV. Do nich byla začleněna krajská a okresní velitelství StB a VB. Činnost státobezpečnostní složky přímo řídil náčelník okresního oddělení MV. Tato úprava znamenala první sjednocení VB i StB do jediného celku v rámci kraje. Státní bezpečnost (ačkoliv se o ní v tomto období ve struktuře přímo nehovořilo) přímo řídil I. zástupce náčelníka KS MV, Veřejnou bezpečnost jeho zástupce. Odbory státněbezpečnostními byly: II. odbor - kontrarozvědka (problematika zahraniční organizace, reemigranti, Němci, Jugoslávci, Řekové, Skupina přeshraničních spojů), III. odbor - vnitřní zpravodajství (sionisté, "bývalí lidé", církve a náboženské organizace, teroristická činnost), IV. odbor - ekonomická kontrarozvědka (energetika a stavebnictví, těžké strojírenství, chemie, plánování, finance, lehký průmysl, distribuce). Ve struktuře KS MV je vynecháno označení "I. odbor", rezervované pro rozvědný odbor podřízený po stránce služební centrále rozvědky, který byl pak v období veden jako oblastní odbor I. správy FMV. Úkolem tohoto odboru bylo zejména tipovat vhodné kandidáty pro spolupráci v zahraničí a úkoly kontrarozvědné na území státu. (V rámci KS MV Hradec Králové byl I. odbor zřízen až od ) Jako součásti krajské správy MV byly zařazeny i odbor vyšetřování a další zajímavé složky: Krajský odbor nápravných zařízení (řídil věznice v kraji - u KS MV Hradec 9 MNB bylo zřízeno nařízením vlády ČSR Č. 48 z Příčinou byla zřejmě snaha přiblížit se sovětskému vzoru (v SSSR existovalo MGB), čemuž by odpovídalo i zřízení Ministerstva státní bezpečnosti v NDR v téže době. 12

13 Králové zrušen ), 1. zvláštní oddělení (evidence svazků StB) a 2. zvláštní oddělení (kontrola korespondence).1o V roce 1960 byla provedena v Československu územní reforma. Počet krajů a okresů byl zredukován z devatenácti na desety Tehdy byl z území patřících do té doby Pardubickému a Jihlavskému kraji vytvořen okres Havlíčkův Brod jako součást Východočeského kraje v podobě a rozsahu existujícím až do devadesátých let minulého století. S platností od byla stanovena nová organizace součástí MV v krajích a okresech. Ve východočeském kraji byla zřízena Krajská správa MV Hradec Králové k plnění úkolů StB, její součástí byla i správa Veřejné bezpečnosti v Hradci Králové. Krajské správě MV byla podřízena Okresní oddělení MV Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Chrudim, Jičín, Náchod, Pardubice, Rychnov nad Kněžnou, Semily, Svitavy, Trutnova Ústí nad Orlicí. Součástmi okresních oddělení MV pak byla oddělení VB, řízená po odborné linii správou VB Hradec Králové. 12 Krajská struktura StB byla změněna v roce S platností od 1. července 1966 byly nahrazeny dosavadní krajské správy MV krajskými správami SNB (dále též KS SNB). Podle odůvodnění příslušného rozkazu tak měla být vyjádřena" snaha upravit zaměření praktické činnosti MV, aby plně odpovídala úkolům rozvoje socialistické společnosti". Krajská správa SNB zahrnovala útvary štábní, dále útvary poskytující služby pro složky StB i VB, vyšetřování StB i VB a výkonné (operativní). V rámci KS SNB existovaly samostatný I. odbor (rozvědka), dále Správa StB a v ní II. odbor (kontrarozvědka), IV. odbor (sledování), VI. odbor (technika), odbor vyšetřování StB a oddělení StB (nebo menší skupiny) v okresech. Kromě toho byla v KS SNB zařazena i správa VB a týlové složky.13 Dosavadní okresní oddělení MV byla zrušena a nahrazena okresními odděleními VB, dále byla na okresech zřízena oddělení pasů a víz a funkce okresních plnomocníků tiskového dohledu (cenzoři). Ze změn stojí za zmínku ještě zrušení archivních oddělení dosavadních KS MV (jejich úkoly převzaly státní archivy), zřízení krajských oddělení pasů a víz a krajských oddělení tiskového dohledu (cenzura). Řízením krajských správ SNB byl pověřen I. náměstek ministra vnitra Národní archiv (dále NA), f. ÚV KSČ, 02/5 (Politický sekretariát ), sv. 74, archivní jednotka (dále a.j.) 195, bod NA, f. ÚV KSČ, 02/2 (Politické byro ), sv. 250, a.j. 333, bod 3, Nová organizace KS MV a 00 MV, projednáno a schváleno Politickým byrem ÚV KSČ AMV, Rozkaz ministra vnitra (dále RMV) ČSR Č. 1 z AMV, RMV ČSSR Č. 12 z Tamtéž. 13

14 Po přeměně státoprávního uspořádání na federativní od byly všechny územní útvary StB i VB převzaty do pravomoci republikových ministerstev vnitra a to v podobě stanovené roku Důsledky známé centralizační revize federativních úprav ČSSR pro strukturu StB v krajích představoval s účinností od 1. to společný Rozkaz ministrů vnitra ČSSR, ČSR a SSR Č. 3/1971 "Postavení náčelníka KS SNB a zásady organizace územních útvarů SNB". Náčelníky krajských správ SNB ustanovoval do funkcí ministr vnitra ČSSR na návrh ministrů vnitra České, respektive Slovenské socialistické republiky. Zástupcem náčelníka KS SNB byl náčelník (krajské) správy StB nebo náčelník (krajské) správy VB. Kázeňsky byl náčelník krajské správy SNB složitě podřízen ministru vnitra ČSSR a ministru vnitra republiky v rozsahu jejich působnosti, oba ministři měli při uplatnění této kázeňské pravomoci spolupracovat. Rozsah pravomoci náčelníka KS SNB pak byl velký a významně se dotýkal podřízenosti okresních součástí StB. Mimo jiné byl náčelník KS SNB jediným představitelem a zástupcem všech složek SNB v kraji, koordinoval jejich činnost mezi sebou i s partnery mimo MV, měl i rozsáhlé pravomoci ekonomické v rámci jemu podřízených složek SNB. Součástí KS SNB byla Správa StB v této podobě: náčelník (současně první zástupce náčelníka KS SNB), zástupce náčelníka S StB, vnitřní oddělení a operativní skupina,.. samostatné vyhodnocovací a statisticko-evidenční oddělení,.. 1. odbor - kontrarozvědka, 2. odbor - vnitřní zpravodajství, fl 3. odbor - ekonomická kontrarozvědka,.. 4. odbor - sledování,.. 6. odbor - zpravodajská technika, odbor vyšetřování StB. Správě StB byly podřízeny oddělení a skupiny StB v okresech (případně i oddělení pasových kontrol na hraničních přechodech), které řídili zástupci náčelníků OS 14

15 SNB pro StB a kde byli zařazeni operativní pracovníci StB. Na okresech působila i oddělení pasů a víz (tehdy podřízená náčelníkovi krajského odboru pasů a VíZ).15 Na způsobu organizačního začlenění okresních oddělení StB do celku KS SNB se po několik let nic neměnilo, a to ani Rozkazem MV ČSSR Č. 28/1974 "Zásady organizace územních útvarů SNB". Z přílohy rozkazu - Vzorového organizačního řádu KS SNB - jsou ale velmi jasně patrné tři základní linie operativní činnosti a rozsah vyšetřovací pravomoci Státní bezpečnosti na úrovni kraje: "Správa StB a) odhaluje činnost nepřátelských rozvědek a jejich záměry směřující vůči státnímu a společenskému zřízení ČSSR, b) odhaluje protistátní činnost vnitřního nepřítele a jeho snahy o spojení s vnějším nepřítelem, vede a organizuje boj proti ideologické diverzi, c) provádí ochranu důležitých ekonomických objektů, významných institucí, organizuje a provádí opatření k zabránění úniku státního, hospodářského a služebního tajemství, prověřuje osoby určené pro styk se státním tajemstvím a zajišťuje metodickou pomoc státním a hospodářským organizacím. Odbor vyšetřování StB a) vyšetřuje trestné činy vymezené věcnou příslušností vyšetřovatelů StB, b) provádí vyšetřovací úkony podle dožádání orgánů činných v trestním řízení, c) zajišťuje úkoly v trestních věcech, které řídí správa vyšetřování.,,16 Dalším pokynem upravujícím činnost nižších součástí StB byl Rozkaz MV ČSSR Č. 51/1974 "Organizace a řídící vztahy správ StB ", účinný od 1. ledna Organizační struktura správ StB zůstala v zásadě totožná, posíleny byly nejvytíženější správy StB Praha a Bratislava. Správám StB v krajích byla nadále podřízena okresní oddělení StB, v některých méně významných okresech jen vysunuté skupiny příslušníků. Tyto složky tvořily detašovaná pracoviště krajské Správy StB. Náčelníci krajských správ StB spadali do řídící pravomoci náměstků federálního ministra vnitra a rozkazem byla podrobně určena i řídící, koordinující a kontrolní pravomoc centrálních spoučástí StB směrem k územním složkám StB. 15 AMV, Společný rozkaz ministrů vnitra ČSSR, ČSR a SSR Č. 3/1971, účinný od AMV, RMV ČSSR Č. 28/

16 Zásadní organizační změnu a současně vytvoření konečné podoby struktury územních útvarů StB na úrovni okresu představoval společný Rozkaz ministrů vnitra ČSSR, ČSR a SSR Č. 8/1977 "Zřízení okresních správ SNB", účinný od Smyslem reorganizace základních článků bezpečnostních složek bylo vytvoření jednotného řídícího a výkonného organizačního celku SNB v okresech. Dříve navzájem samostatné útvary - okresní oddělení VB, oddělení vyšetřování VB, oddělení (nebo skupiny) StB a okresní oddělení pasů a víz - byly začleněny do jednoho celku, okresní správy SNB. Každý z nich byl řízen do té doby podle odborného zaměření náčelníkem jiné součásti krajské správy SNB. Kooperace při plnění společných úkolů byla často závislá na osobních vztazích náčelníků. Určení zodpovědnosti za celkovou bezpečnostní situaci v okrese bylo obtížné. Neexistoval představitel SNB zastupující všechny okresní součásti jako partner tamních struktur KSČ a státu. Vázla i kooperace při předávání potřebných informací. Sjednocení se navíc jevilo i jako hospodárnější. Tato reorganizace byla součástí realizace dokumentu "Hlavní směry činnosti SNB a vojsk MV do roku 1980", který byl schválen Předsednictvem ÚV KSČ Byla zrušena samostatná okresní a obvodní oddělení VB 18, městské správy VB v Brně, Košicích, Ostravě a Plzni a oddělení nebo skupiny krajských správ StB v okresech. V obvodech hlavního města ČSSR Prahy a hlavního města SSR Bratislavy nebyly zřízeny okresní, ale obvodní správy SNB a v Brně, Košicích, Ostravě a Plzni městské správy SNB. Řízení SNB bylo tedy třístupňové: ministerstva - kraj - okres. Náčelník okresní správy SNB odpovídal v plném rozsahu za bezpečnostní situaci a plnění bezpečnostních úkolů v okrese. Jemu odpovídali zástupce náčelníka pro Státní bezpečnost a zástupce náčelníka pro Veřejnou bezpečnost za své úseky. Zástupce pro politickovýchovnou práci odpovídal náčelníku OS SNB za plnění úkolů stanovených ve směrnicích pro činnost politickovýchovného aparátu. 19 Okresní správa se dělila na funkční útvary (vnitřní oddělení a hospodářská skupina) a výkonné útvary (oddělení StB, odbor VB, oddělení vyšetřování VB a oddělení pasů a víz). Vyšetřování trestných činů spadajících do agendy StB bylo za celý kraj svěřeno odboru vyšetřování StB krajské správy. 17 NA, f. ÚV KSČ, 02/1 (Předsednictvo ), sv. 35, a. j. 39, bod 9, 39. schůze PÚV KSČ, Obvodní oddělení existovala v hlavním městě ČSSR Praze a hlavním městě SSR Bratislavě. 19 Plk. JUDr. Roušar, František (náčelm1<: Inspekce MV ČSSR): Zkušenosti a cesty zkvalitňování řídící práce OS SNB. In: Sborm1<: materiálů z kursu náčelm1<:ů OS SNB konaného ll Vysoká 16

17 Na společný rozkaz navazoval RMV ČSSR č. 24 z "Zabezpečení činnosti okresních správ SNB po linii StB". V souvislosti se zřízením OS SNB federální ministr vnitra Jaromír Obzina zřídil s platností od oddělení StB a vysunutá pracoviště StB u OS SNB v rámci krajských správ SNB. V rámci Východočeského kraje to byla oddělení Havlíčkův Brod, Náchod, Pardubice, Semily, Svitavy a Ústí nad Orlicí. U OS SNB Trutnov, Jičín a Rychnov nad Kněžnou měli působit jen vysunutí příslušníci StB z KS SNB Hradec Králové. V roce 1979 byla struktura Okresní správy SNB upřesněna takto: a) útvary OS SNB: vnitřní oddělení nebo útvar s podobnou pracovní náplní (např. štáb OS SNB), fl hospodářská skupina; b) útvary OS SNB - složky StB: oddělení StB, oddělení pasů a víz; c) útvary OS SNB - složky VB: odbor VB, oddělení vyšetřování VB 2o. Shrnutí Z hlediska organizačního zajišť ovalo sice okresní oddělení StB agendu tematicky totožnou s centrálními a krajskými součástmi (tzv. linie), ovšem v rozsahu přiměřenému skromnějším podmínkám okresu. Některé funkce z praktických důvodů zcela chyběly, například vlastní personální kapacity pro fyzické sledování, pro aplikaci zpravodajské techniky nebo pro vyšetřování. Okresní oddělení StB neudržovala například ani přímé styky se sovětskými poradci působícími v ČSSR nebo s partnery ze spřáteleného zahraničí. 21 Některé služby zajišťovaly nadřízené součásti, zejména škola SNB, Praha Směrnice pro činnost politickovýchovného aparátu SNB byly schváleny 50. schůzí předsednictva ÚV KSČ AMV, Nařízení ministra vnitra (dále NMV) ČSSR č. 22 z , "kterým se stanoví zásady organizace SNB v krajích a okresech". 21 Výjimkou byla sídla sovětských posádek na území ČSSR po srpnu 1968, kde existovala úzká součinnost StB a KGB při tzv. kontrarozvědné ochraně jednotek Střední skupiny sovětských vojsk. Jediným objektem sovětské armády na okrese byla vojenská komandatura zřízená na podzim 1968 v Havlíčkově Brodě, jejíž existence je doložena minimálně do roku Její "kontrarozvědnou ochranu" ovšem zajišť ovalo O StB Havlíčkův Brod jen ve spolupráci s čs. vojenskou kontrarozvědkou. 17

18 krajské správy StB, jiné pak zprostředkovaně centrální součásti StB. Podstatná je závislost na krajské správě StB, kterou okresní oddělení nemohlo při kontaktech s centrálními strukturami obcházet. Tyto závěry potvrzuje například hodnocení náčelníka S StB Hradec Králové z konce roku 1967, které se vztahovalo k nové organizaci krajské struktury StB, zavedené v předcházejícím roce: okresní oddělení StB a skupiny StB se podílí na dobrých výsledcích správy. Sama existence oddělení a skupin je při zapojení všech prostředků kontrarozvědné činnosti na teritoriu daného okresu značnou prevencí. Těžiště jejich práce spočívá ve vyhledávací činnosti po všech problematikách, se zásadou, že všechny tzv. protistátní trestné činy s výjimkou 105, 106, 112 trestního zákona (špionáž, záškodnictví, teror, ohrožen státního tajemství, poškozování zájmů republiky v cizině) a skupinové případy podvracení ( 98) "rozpracovávají,,22 Oddělení StB samostatně až do fáze trestního postihu, výslovně vyjmenované trestné činy jsou vzhledem k náročnosti předávány 2. odboru Správy StB Hradec Králové nebo jsou zpracovávány společně s přímou zodpovědností 2. odboru Správy StB?3 Přes organizační zrněnu v roce 1977 nevznikly na okresech rozhodně žádné autonomní celky, funkční propojení s krajskými strukturami StB vždy převážilo nad případnými místními zájmy. Navíc celek Okresní správy SNB byl stále dosti heterogenní, například jistou řevnivost mezi StB a VB se nepodařilo nikdy zcela odstranit. 22 Různé podoby slova "rozpracovávat" patří mezi nejužívanější termíny ve Státní bezpečnosti. "Rozpracování" neznamenalo prosté sledování osoby, ale aktivní a všestranné zjišťování informací, cílevědomá aplikace různých "nástrojů" StB (tajných spolupracovmků, technických prostředků a opatřemj. Vzhledem k obtížnému nalezení vhodného synonyma užívám tento termín s tímto vysvětlením a v uvozovkách. 23 AMV, f. A 34 (II. správa SNB), inv. j. 2901, Zpráva o výsledcích operativní činnosti správy StB Hradec Králové za rok 1967, , náčelm'k správy StB pplk. Vladimír Strnade!. 18

19 113 Fungování okresního oddělení StB, propojení, metody činnosti "Praktické, každodenní sepětí s masami pracujících, se státními, hospodářskými a společenskými orgány a organizacemi, utvářející nerozbornou jednotu Sboru národní bezpečnosti a lidu, je naším trvalým, programovým úkolem." Ministr vnitra ČSSR Jaromír Obzina 1980 Ačkoli je tato práce soustředěna především na strukturu a činnost StB, nelze opomíjet souvislosti s ostatními součástmi SNB, tvořícími navíc na okrese od roku 1977 celek okresní správy SNB. Kromě formální podřízenosti náčelníku okresní správy existovala ještě jiná, důležitější osa řízení. V otázkách náplně činnosti bylo okresní oddělení StB Havlíčkův Brod napojeno zejména na správu Státní bezpečnosti Hradec Králové a jejím prostřednictvím třeba pak i přímo na centrální úroveň Státní bezpečnosti,z4 Toto propojení se projevovalo ze strany oddělení podáváním periodických i mimořádných informací o své činnosti podle požadavků krajské správy StB,z5 Dalším důležitým důsledkem tohoto vztahu bylo předávání poznatků s významem přesahujícím okres prostřednictvím statisticko-evidenčního odboru krajské správy StB (například pokud se získané poznatky týkaly osob žijících mimo území okresu nebo osob, o něž se zajímaly jiné součásti StB, nebo pokud měly poznatky obecnější platnost). Tato provázanost se projevovala i kontrolní činností krajské správy a instrukčními návštěvami na okresním oddělení, kdy byly kontrolovány jednotlivé svazky a spisy, navrhována další opatření a postup. V některých případech byly 24 Vývoj centrálních kontrarozvědných operativních součástí StB byl složitý. Do konce roku 1963 to byla II. správa MV (kontrarozvědka), III. správa MV (vnitřní zpravodajství) a IV. správa MV (ekonomická kontrarozvědka). Po refonně StB vznikla od počátku roku 1964 jednotná centrální kontrarozvědná složka StB - II. správa MV, která v sobě zahrnovala zahraniční, politickou i ekonomickou kontrarozvědku. Toto řešení bylo bez ohledu na dílčí úpravy v průběhu 60. let zásadně oficiálně změněno až počátkem roku 1969, kdy II. správa tehdejší Federální správy zpravodajské služby měla svěřenu agendu zahraniční kontrarozvědky, kdežto vnitřní zpravodajství bylo přesunuto do kompetence správ StB České, respektive Slovenské socialistické republiky a navíc mělo být v duchu reforem Pražského jara výrazně zredukováno. Toto řešení bylo opuštěno z více důvodů (kompetenční spory, přehodnocení priorit vzhledem k "nonnalizaci") již koncem roku 1970, nicméně tehdejší II. správa FMV se podle dostupných pramenů zabývala nadále zejména agendou obrany proti zahraničnímu rozvědnému a ideologickému pronikání. V roce 1974 byly vytvořeny: II. správa FMV ("správa kontrarozvědky pro boj s vnějším nepřítelem"), X. správa FMV ("správa kontrarozvědky pro boj s vnitřním nepřítelem") a XI. správa FMV ("správa kontrarozvědky pro ochranu ekonomiky"). V roce 1979 bylo označení "správa FMV" změněno na "správa SNB". V létě 1988 byla opět vytvořena jednotná kontrarozvědka, II. správa SNB - Hlavní správa kontrarozvědky SNB. X. a XI. správa SNB byly organizačně zrušeny a jejich příslušníci začleněni do II. správy SNB. 25 Z podkladů předávaných okresními odděleními a z vlastních podkladů zpracovávala krajská správa StB řadu výstupních informací FMV. Byly to denní Situační zprávy, čtvrtletní Průběžné infonnace o 19

20 konkrétní případy "rozpracovávány" ve spolupráci okresního oddělení, odboru krajské správy či dokonce některé z centrálních správ Státní bezpečnosti. To se týkalo například případů přesahujících rámec okresu či kraje. Typickým příkladem byli tzv. vízoví cizinci (tzn. návštěvníci z nekomunistických zemí), kteří cestovali po různých místech státu a byli Státní bezpečnosti automaticky podezřelí ze špionáže nebo z tzv. ideologické diverze. V oblasti "boje proti vnitřnímu nepříteli" byl typickým příkladem disident dojíždějící na svoji soukromou chatu, chalupu či navštěvující své známé na teritoriu okresu. Stýkal se zde s přáteli a známými, kteří se třeba i nějakým způsobem podíleli na jeho činnosti; diskutovali s ním, získávali od něj informace nebo rozšiřovali samizdatovou a exilovou literaturu. V problematice "ochrany ekonomiky" to byly třeba vztahy podniků z různých částí státu. Při zajišť ování utajení vojenských útvarů existovala velmi živá spolupráce Oddělení StB s orgány vojenské kontrarozvědky (ostatně VKR byla od roku 1951 součástí Státní bezpečnosti) příslušných vojenských útvarů na teritoriu okresu. Úzká spolupráce existovala s uniformovanou složkou SNB - Veřejnou bezpečností. Veřejné bezpečnosti byly předávány poznatky o zjištěných trestných činech mimo 1. hlavu zvláštní části trestního zákona a společně pak obě složky SNB zajišťovaly různá opatření spíše preventivního rázu (např. k bezpečnostní situaci okolo politicky citlivých výročí a státních svátků, kontrolní a preventivní akce týkající se mládeže a zejména ekonomiky apod.). Okresní oddělení StB bylo v kontaktu s mnoha subjekty mimo SNB, buď přímo, nebo prostřednictvím náčelníka okresní správy SNB. Prvořadými partnery byly bezesporu struktury Komunistické strany Československa, na úrovni okresu samozřejmě okresní výbor KSČ. Nejvyšším stranickým orgánem okresní organizace KSČ (tvořené všemi místními stranickými organizacemi na území okresu) byla okresní konference KSČ. Po dobu mezi jejími zasedáními byl nejvyšším stranickým orgánem okresní výbor, volený konferencí i s kontrolní a revizní komisí. Okresní výbor se scházel zhruba jen 6x ročně, proto volil ze svých členů předsednictvo, tajemníky a nejvyššího funkcionáře okresní organizace - vedoucího tajemníka OV KSČ. Tito funkcionáři představovali skutečné lokální vládce. Okresní výbor KSČ byl relativně významnou převodovou mocenskou pákou. Měl kontrolní pravomoc po stranické linii výsledcích činnosti a Roční hodnocení pracovních výsledků správy StB. Systém výstupních informací upravovaly Směrnice ke zpracování výstupních informací FMV vydané RMV ČSSR č. 12/

21 nejen nad podřízenými městskými, závodními a místními výbory KSČ, ale i nad výrobními podniky a společenskými organizacemi tzv. Národní fronty. V důsledku to znamenalo, že pomocí tohoto systému byl každý občan buď jako zaměstnanec, student nebo člen společenské organizace (např. organizovanost v monopolním Revolučním odborovém hnutí byla velmi vysoká), v pracovním i mimopracovním čase pod kontrolou KSČ?6 V letech byl vedoucím tajemníkem OV KSČ Havlíčkův Brod Miroslav Jungman. V červnu 1968 se jím stal Jan Slavíček?7 Ačkoliv byl v aparátu OV KSČ již od roku 1964 (tajemník pro řízení stranické práce v průmyslu), stal se v době Pražského jara stoupencem reforem a v srpnu 1968 byl i delegátem mimořádného XIV. sjezdu KSČ. Přes jasně patrné snahy udržet se ve funkci ve změněných politických podmínkách nakonec musel v únoru 1970 opustit funkci a později i KSČ. Nahradil jej Vladimír Pešek, který pozici udržel až do roku Posledním vedoucím tajemníkem OV KSČ byl RSDr. Jiří Štěpán. Po něm sice nastoupil ještě v prosinci 1989 Václav Kandr, ovšem tehdy to byla významem již zcela jiná funkce. Počet placených pracovníků OV KSČ Havlíčkův Brod stoupal, do počátku 70. let kolísal mezi zaměstnanci, v roce 1973 vystoupal na 52 a do konce 80. let se držel na zaměstnancích. Z nich byly asi dvě třetiny politických funkcionářů a jedna třetina zaměstnanců zabezpečovala chod úřadu. V rámci OV KSČ působilo oddělení politicko-organizační, ideologické, oddělení "stranické práce v průmyslu" a "stranické práce v zemědělství". Žádný z funkcionářů ani zaměstnanců OV KSČ Havlíčkův Brod neměl jmenovitě na starosti bezpečnostní problematiku. Placeným funkcionářem OV KSČ byl náčelník štábu okresního velitelství Lidových milicí, ovšem jeho pravomoc byla omezena skutečně jen na Lidové milice. Počet členů KSČ na téměř stotisícovém okrese se pohyboval okolo deseti tisíc. K měla okresní organizace ještě členů. Ovšem po ukončení pohovorů s členy strany zůstalo k jen 8712 členů, stav se snížil o 2922 členů (25,1 %). Největší úbytek členů byl zaznamenán na úseku školství (55,1 %), v průmyslu (27,1 %), 26 Srov. Vajdová, Zdeňka: Pozdní komunistické vládnutí na okresní úrovni. In: Hájek, Martin (ed.): Hierarchie jako přednost i slabina komunistického vládnutí. Dědictví komunistické vlády IV. - sbomľk příspěvků ze semináře konaného v Praze. Sociologický ústav AV ČR, Praha Dne byl registrován O StB Havlíčkův Brod na jméno Jana Slavíčka (1929) pod r. Č spis prověřované osoby s krycím názvem TAJEMNÍK. V roce 1976 byl Slavíček zařazen do akce KLOBOUK související s V. sjezdem KSČ a s ním StB provedla "preventivně výchovný 21

22 naopak k nejmenšímu úbytku došlo ve státních orgánech (8,6 %). Členství ukončeno od počátku r v 2777 případech, z toho bylo členství zrušeno ve 2050 bylo případech a 727 členů bylo ze strany vyloučeno. přirozený.)28 (Ostatní úbytek byl pravděpodobně V samotném aparátu OV KSČ Havlíčkův Brod se objevil ve druhé polovině roku 1985 jako stážista i jeden příslušník StB, Josef Pavlas 29, tehdy ale ještě ve funkci zástupce náčelníka Obvodního oddělení VB Chotěboř. Až do Pražského jara 1968 nebyl pravděpodobně SNB překvapivě v okresním výboru KSČ zastoupen. Až na mimořádné okresní konferenci v červnu 1968 byl zvolen do funkce kandidáta a v září 1969 člena okresního výboru náčelník oddělení VB Jaroslav Sochor, ovšem Státní bezpečnost byla stále mimo tyto stranické struktury. Teprve na počátku normalizace byl za svůj kladný postoj k okupaci své vlasti kooptován do OV KSČ náčelník O StB Jaroslav Rus. Nicméně ani on nebyl zvolen do užšího vedení předsednictva. Od té doby byla účast náčelníků O StB v OV KSČ častější (nejméně Jaroslav Líbal v letech ). Oddělení StB ale informovalo OV KSČ o bezpečnostní situaci. Například koncem roku 1964 byla předána OV KSČ v Havlíčkově Brodě "Zpráva o činnosti Okresního oddělení MV Havlíčkův Brod za rok 1964". Byla to upravená verze služební výroční zprávy, kde byla více zdůrazňována politická linie, rozhodnutí stranických orgánů a v přehledu aktivit byly konkrétní akce uváděny s anonymizováním "rozpracovávaných" osob. Pozornost byla věnována kádrovému stavu oddělení a z konspiračních důvodů nebyly zmiňovány agenturně operativní prostředky či metody?o V plánu práce oddělení na rok 1972 je spojena otázka spolupráce s OV KSČ se členstvím J. Ruse v tomto orgánu a plánuje se předávání informací o pohovor". Později byl spis registrován jako spis "nepřátelské osoby" II. kategorie v problematice "pravice". 28 Státní okresní archiv Havlíčkův Brod (dále SOkA), f. OV KSČ, karton 50, Jednání předsednictva OV KSČ dne Služební životopis J. Pavlase nepatří mezi zcela typické: Pavlas Josef (1952), absolvent střední zemědělské technické školy, člen KSČ, byl přijat k SNB - Pohotovostní pluk VB, poté zařazen u složky VB, mezitím mj stáž u odboru státní administrativy KV KSČ Praha a stáž na OV KSČ Havlíčkův Brod kpt., pověřen funkcí zástupce náčelníka OS SNB Havlíčkův Brod pro politicko-výchovnou práci, zařazen do funkce referent oddělení StB OS SNB Havlíčkův Brod (problematika vnitřní zpravodajství, zejména církve: "nepovolené náboženské sekty, nepovolené náboženské společnosti a laický apoštolát"), vyslán k dálkovému studiu Vysoké školy politické ÚV KSČ, přeřazen na II. správu SNB (problematika rozvědky USA), odvolán ze studia VŠP ÚV KSČ, při prověrkách na jaře 1990 byl sice prověřen, ale již propuštěn ze služebmll0 poměru příslušm'ka SNB. AMV, personální spis J. Pavlase. 22

23 "státobezpečnostní" situaci v okrese?l Od roku 1977 byla zavedena praxe, kdy náčelník OS SNB průběžně projednával s vedoucím tajemníkem OV KSČ bezpečnostní situaci na okrese, přijímaná opatření i zásadní kádrové a organizační otázky SNB. Partnerem StB byl okresní prokurátor, ačkoli vyšetřováním "státobezpečnostních" trestných činů se oddělení StB přímo nezabývalo, plnilo jen případně úkoly na vyžádání vyšetřovatelů krajské správy StB. Významným partnerem byl okresní národní výbor, zejména při zajišťování veřejného pořádku, bytových záležitostí příslušníků a dislokace složek SNB na okrese. Náčelníci OS SNB byli členy rady obrany okresu, což umožňovalo ovlivňovat místní bezpečnostní situaci. Spolupráce byla zajištěna i se štáby Lidových milicí, se všemi hospodářskými orgány a organizacemi v nejrůznějších záležitostech podle aktuální potřeby. Přímým partnerem mohly být i komunistickou stranou kontrolované povolené nekomunistické politické strany. To dokládá například intervence Státní bezpečnosti v případu tajně vysvěceného kněze Milana Šulce, jinak člena Okresního výboru Československé strany lidové a současně ekonomického náměstka družstva Jednota v Havlíčkově Brodě. Od roku 1981 StB sledovala jeho úředně nepovolenou kněžskou činnost, kdy v obci Maleč vedl bohoslužby a připravoval děti na první svaté přijímání. V roce 1985 Státní bezpečnost přes Okresní výbor ČSL zajistila tzv. preventivní opatření: vedoucí tajemník Krajského výboru ČSL a poslanec České národní rady Stanislav Chytráček zbavil Šulce všech stranických funkcí z důvodu ztráty důvěry AMV, f. B 5 l/ii. (S StB Hradec Králové), inv.j. 1, Zpráva o činnosti aa-mv Havlíčkův Brod za rok 1964, , náčelm'k oddělení kpt. Jaroslav Rus. Všechny informace pro nadřízené složky signoval vždy náčelm'k oddělení, ačkoliv je nepochybně osobně nezpracovával. 31 AMV, f. B 5 l/ii., inv. j. 10, Roční prováděcí plán práce a StB Havlíčkův Brod v oblasti politické na rok AMV, a. č MV, r. č , vedený na osobu Milan Šulc, s. 3-4, Návrh na uložení signálmll0 svazku do archivu, , npor. Pavel Bulant. Jednalo se o signální svazek s krycím jménem ŘÍMAN. 23

24 11.4 Příslušníci okresního oddělení StB: původ, politické a společenské aktivity Oddělení StB v Havlíčkově Brodě mělo poměrně jednoduchou a stabilní strukturu. V čele oddělení stál náčelník, jemu byli podřízeni operativní pracovníci: v šedesátých letech čtyři, od roku 1977 šest, později osm operativních pracovníků StB ve funkcích referent a starší referent. Posledním příslušníkem oddělení byla vždy jedna administrativní pracovnice - referentka spisů. Správa StB Hradec Králové měla kl celkem 310 příslušníků, z toho na okresech 97?3 Oddělení StB Havlíčkův Brod mělo do té doby šest příslušníků a patřilo tak spolu s O StB Chrudim k nejslaběji personálně obsazeným okresům kraje. Podle tehdejšího návrhu nové organizace Správy StB Hradec Králové měl být počet příslušníků v krajích snížen na 78 a přerozdělen. Konkrétně v případě Havlíčkova Brodu měl být zvýšen na osm. Tento návrh byl i realizován: zástupce náčelníka OS SNB pro StB, plánovaná hodnost podplukovník, požadované vzdělání VŠ-B (vysoká škola bezpečnostního směru - VŠ SNB), požadovaná praxe 10 let, referent spisů, plánovaná hodnost praporčík, požadované vzdělání SO-E (střední odborné - ekonomické), praxe 4 roky, dva operativní pracovníci po linii II. správy FMV (problematiky: vízoví cizinci, německá menšina, výjezdy čs. občanů do kapitalistických států a navrátilci), dva operativní pracovníci po linii X. správy FMV (problematiky: pravice, antisocialistické síly a církve), dva operativní pracovníci po linii XI. správy FMV (problematiky: vyčleněné objekty n. p. Kovofiniš Ledeč Nad Sázavou, hlavní trasa ropovodu Družba, státní rezervy pohonných hmot Šlapánov, Chotěbořské strojírny Chotěboř a ČSD Havlíčkův Brod zejména z pohledu činnosti FLČ - Federace lokomotivních čet, nezávislá odborová organizace existující v letech ). 33 K sloužilo v Státní bezpečnosti celkem 7178 příslušm1ců. Celý SNB měl příslušm1ců (VB 32017, Pasy a víza 865, výkonné útvary 3152, funkční útvary 6003, Vysoká škola SNB a ostatní školy MV 2108 příslušm1ců). Všechna tři ministerstva vnitra měla celkem příslušm1ců (FMV 23894, MV ČSR a MV SSR II 834). Příslušníci StB ale sloužili prakticky pouze v rámci federálmllo ministerstva vnitra. 24

25 Z podřízených příslušníků oddělení mělo být pět ve funkci starší referent, plánovaná hodnost kapitán, požadované vzdělání ÚSO-B (asi úplné střední odborné bezpečnostního směru) a s praxí 8 let, jeden ve funkci referent, plánovaná hodnost nadporučík, požadované vzdělání ÚSO-B s praxí 61et. 34 V roce 1989 sloužilo na Oddělení StB Havlíčkův Brod celkem 10 příslušníků (náčelník, osm operativců a sekretářka). Příslušníci StB museli splňovat kádrové požadavky: oni ani jejich přibuzní nesměli udržovat styky s nesocialistickým zahraničím, nikdo z rodinných příslušníků nesměl emigrovat. Od počátku sedmdesátých let se stal zásadním kritériem vhodnosti každého příslušníka aktuálně MV loajální postoj k SSSR v "krizových letech" ( ) i a zejména kladný postoj k okupaci své vlasti vojsky Varšavské smlouvy. Kádrové složení SNB bylo v sedmdesátých letech budováno tak, aby nejméně 70 % nováčků přicházelo z dělnické nebo zemědělské praxe. Tak měl být zachován "třídní charakter StB" jako pojistka proti možné "des orientaci ", která se projevila v MV v období Pražského jara. Ministerstvo vnitra současně usilovalo o to, aby všichni nováčci v SNB měli (nebo ve stanovené době získali) středoškolské vzdělání s maturitou, dále bezpečnostní vzdělání na úrovni tzv. praporčické či důstojnické školy a aby 40 % všech příslušníků SNB získalo vysokoškolské vzdělání. Dosažení této odborné úrovně bylo stanoveno na období let Tyto stanovené cíle nepřímo potvrzují špatný stav odborné přípravy a vzdělání příslušníků StB, který měl kořeny v minulosti a zlepšoval se jen velmi pomalu. Až do počátku 60. let spočívala teoretická příprava maximálně v krátkodobých odborných kursech. Na studium Vysoké školy KGB v SSSR se mohly od roku 1952 dostat postupně jen řádově stovky příslušníků, kteří sloužili zejména na centrálních součástech StB. V polovině 60. let byla vytvořena soustava středních odborných škol MV. Jejich kapacita ovšem nemohla stačit. Pro odborné vzdělání náčelnických kádrů bylo zřízeno například v r právně-kriminalistické studium na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a denní i dálkové kursy na Středních odborných školách MV. K 1. 9., 1964 vstoupily v platnost závazné kvalifikační předpoklady pro výkon funkcí. Ovšem 34 AMV, f. A 33 (sekretariát náměstka ministra vnitra), inv. j. 42, Dislokace a systemizace O-StB při OS SNB kraj Hradec Králové, , náčelru'k správy StB Hradec Králové pplk. RSDr. Krejčík Vladimír, adresát I. NMV ČSSR genmjr. ing. Ján Hanuliak. 35 Obzina, Jaromír: Bezpečnost socialistické vlasti. FMV, Praha Projev ministra vnitra Jaromíra Obziny při vyřazení prvních absolventů vysoké školy SNB v Praze dne

26 například pro výkon funkce důstojníka StB je dosahovalo jen 26 % příslušníků. Dokonce i požadavek absolvování jakékoliv politické školy splňovalo jen 13 % a odborné bezpečnostní vzdělání scházelo dokonce 53 % příslušníků. Dostát vytýčeným záměrům a současně neochromit výkon služby bylo nemožné. Proto u čtyřicátníků a starších byly kvalifikační předpoklady vyžadovány velice benevolentně. Právě věkově starší příslušníci ovšem většinou zastávali náčelnické funkce, což mělo nepochybně vliv na úroveň činnosti StB. Odborné školství MV mělo ale navíc dosti nízkou kvalitu. Absolventům nižšího stupně Střední odborné školy MV (nástupní škola SNB plus dva semestry SOŠ) bylo přiznáváno vzdělání na úrovni dvouleté ekonomické školy a absolventům vyššího stupně SOŠ (jmenované studium plus další dva semestry SOŠ s maturitou) bylo přiznáváno vzdělání na úrovni čtyřleté střední ekonomické školy s maturitou. Maturita získaná na SOŠ MV platila i v civilním sektoru. Ovšem zatímco rozsah studia čtyřleté civilní střední školy spočíval tehdy v 5328 vyučovacích hodinách, na dvou a půlleté SOŠ MV to bylo jen 3704 hodin včetně odborných bezpečnostních předmětů. Pro studium na vysoké škole (tehdy pouze civilní) neměli absolventi SOŠ MV předpoklady.36 Ještě k mělo u Státní bezpečnosti celkem vysokoškolské vzdělání 4,1 %, úplné střední vzdělání 38,3 %, střední vzdělání 7,9 %, základní vzdělání 45,1 % a nižší než základní 4,6 % příslušníků. O něco později, , bylo ve stavu KS SNB Hradec Králové 287 příslušníků StB. Z nich absolvovalo vysokou školu 6 příslušníků (2 %), úplné střední vzdělání mělo 151 příslušníků (52,6 %), střední vzdělání bez maturity 19 (6,6 %), základní 100 příslušníků (34,8 %) a nižší než základní 12 (4,1 %)?7 Ačkoliv je třeba vzít v úvahu možné zkreslení v důsledku dvouletého rozdílu, lze říci, že stav vzdělání na Krajské správě StB Hradec Králové se na konci šedesátých let výrazně nelišil od celorepublikového průměru. Systém SOŠ MV se ale dále vyvijel a měl pravděpodobně mírně stoupající kvalitativní úroveň. V letech byla postupně vybudována Vysoká škola SNB s fakultami Státní bezpečnosti 38, Veřejné bezpečnosti, Ostrahy státních hranic a Vyšetřování se studiem denním i externím. Výrazně preferovaná škola sice patřila 36 Srov. pplk. RSDr. Císař, Alois: Několik poznámek k problematice zvyšování odborné kvalifikace pracovníků bezpečnostního aparátu. In: sborník Historie SNB, č. 5. FMV, Praha 1980, s AMV, f. A 34, inv. j. 2910, Zpráva o vývoji operativní situace ve Východočeském kraji a výsledcích agenturně operativní činnosti za rok 1968 u správy StB Hradec Králové, , pplk. Vladimír Strnadel. 38 Katedry fakulty StB: teorie StB (teorie zpravodajské činnosti), podvratná činnost imperialistických rozvědek, boj proti nepřátelským rozvědkám, boj proti extremismu a nedovolenému ozbrojování, vojenská kontrarozvědka, ochrana ekonomiky. 26

27 formálně do státního systému vysokých škol, možnost studia byla ale omezena jen na příslušníky bezpečnostních sborů?9 První absolventi VŠ SNB byli vyřazeni v roce 1978.} Na činnost okresního oddělení mělo nedostatečné vzdělání nepochybně limitující vliv v důsledku omezeného všeobecného rozhledu příslušníků (což asi nahrazovali praxí) a také časových ztrát způsobených doháněním studia při zaměstnání. Z povinnosti splnit kvalifikační předpoklady vznikaly i trapné situace. Na podzim 1967 byl povolán do tříletého resortního kursu pro věkově starší při právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze i náčelník oddělení StB v Havlíčkově Brodě mjr. Jaroslav Rus. Již na jaře 1968 odmítl ale dál ve studiu pokračovat s odůvodněním, že je považuje za zbytečné. Jeho nadřízení se jej opakovaně snažili přemluvit, náčelník KS SNB Hradec Králové s ním dokonce vedl na toto téma tříhodinový rozhovor, ale mjr. Rus názor nezměnil. Na další službu to nicméně nemělo žádný dopad, kvalifikační požadavek byl mjr. Rusovi tiše prominut. 4o Po zřízení Okresního oddělení MV Havlíčkův Brod roku 1960 se stal prvním náčelníkem oddělení dosavadní náčelník 00 MV Chotěboř kpt. Miroslav Mlejnek 41. V roce 1962 jej ve funkci vystřídal kpt. Jaroslav Rus 42. Po Rusově tragickém úmrtí o Vánocích roku 1974 zastával funkci náčelníka krátce mjr. Jaroslav Březina 43. V letech byl náčelníkem mjr. Karel Kepr 44. Por. Jaroslav Líbal 45 byl zástupcem 39107/1973 Sb. - Zákonné opatření předsednictva Federálrnno shromáždění ze dne o Vysoké škole SNB. Podle 2 byla Vš SNB vysokou školu univerzitrnno směru, ovšem podle 7 mohli na VŠ SNB studovat pouze příslušníci SNB, vojáci z povolání a příslušníci Sborů nápravné výchovy. 40 AMV, personální spis Jaroslava Rusa. 41 Mlejnek, Miroslav (*1925), původní povolání: elektromechanik, nástup k MV , nástup k StB , v r absolvoval dvouletou Ústřední školu MV F. E. Dzerdžinského v Praze. V období vykonával funkci náčelrn'ka 00 MV Havlíčkův Brod, poté v různých funkcích v rámci KS MV Hradec Králové, naposledy od ve funkci náčelníka oddělení StB Pardubice v hodnosti pplk., ukončil služební poměr po splnění nároku na starobní důchod, AMV, personální spis Miroslava Mlejnka. 42 Rus, Jaroslav ( ), původní povolání: nástrojař, nástup k MV a současně StB V roce 1961 absolvoval dvouletou školu MV. Funkci náčelrn'ka O StB Havlíčkův Brod ukončil stejně jako služební poměr smrtelným úrazem při výkonu služby - zahynul při autonehodě bez osobrnno zavinění. AMV, personální spis Jaroslava Rusa. 43 Březina, Jaroslav (*1921), původní povolání: krejčí, nástup k MV a současně k StB Od ve funkci starší referent specialista 00 MV Havlíčkův Brod. V roce 1963 absolvoval SOŠ MV, funkci náčelrn'ka O StB Havlíčkův Brod vykonával od do Služební poměr ukončil ve funkci staršího referenta O StB Havlíčkův Brod odchodem do starobrnno důchodu. AMV, personální spis Jaroslava Březiny. 44 Kepr, Karel ( ) původní povolání: zedrn'k, nástup k MV (nejprve strážný útvaru SNB JEŘÁB Jáchymov). K StB přešel V letech referent správy vyšetřování StB v Praze (naphklad se podílel na vyšetřování případu "sabotérů v bezpečnosti" Závodský a spol.). V roce 1960 absolvoval právnický kurs MV, zástupce náčelrn'ka odboru vyšetřování StB KS MV v Hradci Králové, starší referent II. odboru a pak I. odboru správy StB Hradec 27

28 náčelníka OS SNB pro StB (a tady náčelníkem oddělení StB) v letech Po něm se stal náčelníkem oddělení StB por. JUDr. Miloslav Kolářský46, který setrval ve funkci až do roku Všichni náčelníci oddělení byli dlouholetými členy KSČ a obvykle zastávali i více stranických funkcí okresní úrovně. Například mjr. Kepr byl v rámci OV KSČ členem komise pro mládež, členem pléna, aktivistou a referentem. Poručík Líbal byl předsedou základní organizace KSČ. Politický stav náčelníků byl považován za významný předpoklad optimální činnosti StB. Proto byli například koncem roku 1981 téměř všichni zástupci náčelníků OS SNB pro StB v republice členy KSČ, více než 90 % z nich pocházelo z dělnických rodin, zbývajících 10 % z rodin komunistických. Dělnickou praxí prošlo 80 %, 60 % náčelníků mělo vysokoškolské vzdělání a další jej získávali postupně. 47 Náčelníci oddělení StB byli podřízeni od roku 1977 náčelníku okresní správy SNB, ve sledovaném období jimi byli: pplk. Karel Kepr ( ), npor. JUDr. Jaroslav Líbal ( ) a mjr. František Lelek ( ). Náčelník OS SNB musel splňovat neméně přísné kádrové podmínky. Obsazení této nomenklaturní funkce podléhalo souhlasu ministra vnitra České socialistické republiky, federálního ministra vnitra a oddělení státní administrativy ÚV KSČ. Postupem let lze pozorovat mírně stoupající úroveň odborného vzdělání náčelníků oddělení. Všichni nastoupili do SNB jako dělníci až na původně studenta Miloslava Králové. Ve funkci náčelm'ka oddělení StB Havlíčkův Brod byl zařazen od do , kdy přešel do funkce náčelm'ka OS SNB Havlíčkův Brod byl povýšen do hodnosti podplukovm'k. V prosinci 1980 byl ustanoven do funkce zástupce náčelm'ka správy VB Hradec Králové a ukončil služební poměr odchodem do starobmno důchodu. AMV, personální spis Karla Kepra. 45 JUDr. Líbal, Jaroslav (*1940), původní povolání: strojní zámečm'k, nástup k MV V roce 1971 absolvoval nástupní školu VB, k StB a současně do funkce referenta O StB Havlíčkův Brod přešel V roce 1975 absolvoval dálkový kurs StB obor kontrarozvědný ve (Sv.) Janu pod Skalou, v roce 1982 studium VŠ SNB a roku 1983 internátní kurs ruštiny pro studium v SSSR. Od počátku služby v MV působil ve funkcích na okrese Havlíčkův Brod. Funkci zástupce náčelm'ka OS SNB pro StB Havlíčkův Brod zastával od do Dne byl jmenován náčelm1<:em OS SNB Havlíčkův Brod a současně vyslán na stáž k OV KSČ v Havlíčkově Brodě povýšen do hodnosti kapitána, v letech mu byla propůjčena hodnost majora a se stal náčelm'kem oddělení pasů a víz OS SNB Havlíčkův Brod byl jmenován vedoucím referátu cizinecké policie Hradec Králové. AMV, personální spis Jaroslava Líbala. 46 JUDr. Kolářský, Miloslav (*1951), původně student VŠCHT v Praze, k MV nastoupil Ke StB přešel a zastával funkce v rámci KS SNB Hradec Králové. V letech dálkově vystudoval fakultu StB VŠ SNB a byl ustanoven do funkce zástupce náčelm'ka OS SNB pro StB Havlíčkův Brod. Dne byl povýšen do hodnosti kapitána a majora. Dne byl odvolán z funkce a zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené příslušm'ky v kádrové a materiální péči KS SNB Hradec Králové a propuštěn ze služebmno poměru příslušm1<:a SNB na základě vyjádření občanské komise - není způsobilý k výkonu služby v SNB. AMV, personální spis Miroslava Kolářského. 28

29 Kolářského. Po přijetí k MV absolvovali několikaměsíční nástupní školu a "doplnili si vzdělání" dvouletou odbornou školou MV (Kepr tříletým právnickým kursem). Dva poslední náčelníci, Líbal a Kolářský, absolvovali i studium na fakultě StB Vysoké školy SNB (získali zde titul JUDr.) a poté i kursy ruštiny pro studium školy KGB v SSSR. Ani u jednoho ale k vyslání do SSSR nakonec nedošlo. Ke studiu na školách KGB bylo po otevření katedry Státní bezpečnosti Vysoké školy SNB v roce 1974 vysíláni z StB již jen jednotlivci, vesměs ke studiu speciálních oborů, zejména některých jazyků. Náčelník oddělení kontroloval práci podřízených: každý týden měli všichni pracovníci doložit plnění schválených postupů a výsledky činnosti. Čtyřikrát ročně měl náčelník oddělení kontrolovat svazky a spisy referentů, na nichž pracovali z hlediska plnění úkolů a zachovávání předepsaného formálního stavu písemné dokumentace. Rovněž čtyřikrát do roka měl náčelník zkontrolovat formální stav ostatních svazků vedených na oddělení (zejména svazky objektové a jejich podsvazky). Každé dva měsíce měl kontrolovat vývoj spolupráce s tajnými spolupracovníky, proces získávání kandidátů tajné spolupráce, efektivitu využívání agentů, kontrolovat prověrky jejich spolehlivosti a zaznamenávání případných významných změn v životě tajných spolupracovníků. Společné kontrolní schůzky náčelníka oddělení s tajným spolupracovníkem a jeho řídícím orgánem (ŘO), předpokládané dvakrát do roka, se konaly přednostně s problémovými a neproduktivními spolupracovníky.48 Každého čtvrt roku vypracoval náčelník 47 Soukup, Josef (náčelm'k kádrové správy FMV): Hlavní směry a úkoly kádrové politiky v resortech MV po XVI. sjezdu KSČ. In: Sborm'k materiálů z kursu náčelmků OS SNB VŠ SNB, Praha AMV, r. č. 79, objektový svazek, díl svazku č. 31, část č. 2 (Řízení problematiky), vedený na 2. oddělení I. odboru správy StB Hradec Králové, s : V zor záznamu náčelm'ka oddělení z kontrolní schůzky s tajným spolupracovníkem. Z dokumentu lze vyčíst systém kontroly tajných spolupracovm'ků (TS) i jejich řídících orgánů (ŘO): V záznamu se mělo uvádět krycí jméno tajného spolupracovm'ka, číslo svazku, problematika, v níž je využíván, datum a místo konání schůzky. Dále: 1. výsledek administrativní kontroly svazku (stručně nedostatky, zda a jak jsou aktualizovány plány zaměření, prověrek, výchovy, spojení, zda jsou provedena vyhodnocení spolupráce apod., a stanovit termíny odstranění nedostatků), 2. výsledek závěrů poslední kontrolní schůzky, 3. důvod provádění kontrolní schůzky, 4. průběh kontrolní schůzky: a) údaje týkající se TS: aktivita, schopnosti, celkový přístup spolupracovm'ka ke spolupráci - zhodnocení serióznosti TS, - přístup TS k psaní zpráv, - ověření skutečných možností TS. b) údaje týkající se ŘO: - jak byl ŘO na schůzku připraven, - jak provedl vytěžení TS k úkolu zadanému při poslední schůzce, - jak bylo provedeno úkolování TS (zpravodajská kvalita), - jak ŘO uplatňuje výchovnou činnost ve všech oblastech (odborné, politické, morálně volm'), - jaký je vzájemný vztah mezi ŘO a TS (rovnocennost partnerství, zda je ŘO schopen TS i nadále řídit apod.), c) opatření přijatá v průběhu samotné schůzky náčelm'kem: - kontrola znalosti spojení, používání hesla, používání spojení v extrémních podmínkách, - výsledek kontroly znalosti dlouhodobého zaměření TS ze strany jeho osoby, - stanovení kontrolních nebo speciálních úkolů do akce, - proškolení linie chování při výjezdu (do zahraničí), - kontrola vědomostí TS ve směru znalostí příznaků trestné činnosti, - kontrola znalosti TS legendy používané při příchodu do KB a PB (konspirační a propůjčený byt), - v případě zjištění nedostatků v těchto oblastech uvést, zda bylo provedeno proškolení, 5. závěry kontrolní schůzky (uvést závěry, které budou přijaty k osobě samotného TS i k osobě jeho ŘO a termíny jejich splněm'). Podpis náčelníka oddělení. 29

30 vyhodnocení činnosti celého oddělení a stavu plnění úkolů podle jednotlivých témat. Dvakrát do roka měl projednat náčelník se základním výborem KSČ oddělení stav kázně a dodržování "socialistické zákonnosti". Informace pro nadřízené o odborném a morálním stavu oddělení tvořily pravidelnou, i když poměrně stručnou součást periodické zprávy. Byl jen konstatován početní stav oddělení a případné kádrové změny. Běžný život oddělení lze z těchto zpráv poznat jen nepřímo. I z dílčích zmínek a zejména z personálních spisů lze ale zjistit některé obecně charakteristické rysy příslušníků StB zařazených v rámci Oddělení StB Havlíčkův Brod. Z hlediska profesního původu odpovídali dobovému průměru. Z 36 zkoumaných drtivou většinu (22) tvořili zástupci široké škály dělnických profesí. Nelze říci, že by nějaká převažovala. Ovšem zemědělství (oficiálně po dělnících druhá základní sociální skupina společnosti) bylo zastoupeno velmi málo (pěstitel-mechanizátor, lesník a traktorista). Nižší techničtí úředníci byli čtyři a příslušníků, kteří nastoupili hned po studiu střední školy nebo neúspěšném studiu civilní vysoké školy, bylo sedm. Otázku úrovně vzdělání lze u zkoumaného počtu příslušníků StB zobecnit velmi obtížně. Naprosto převažovali příslušníci, kteří nastoupili bez dosaženého úplného středního vzdělání s maturitou. Až na 6 případů, kdy bylo tolerováno nesplnění kvalifikačních předpokladů u věkově i služebně starších, si příslušníci oddělení nějaké vzdělání ve školském systému MV "opatřili". Vyskytuje se celá škála možných vzdělávacích zařízení MV, od nástupních škol a krátkodobých kurzů v 50. letech, přes zmíněné SOŠ 60. let, praporčické (včetně praporčických škol absolvovaných v rámci pohotovostního pluku VB, který od zřízení roku 1971 sloužil jako základní průprava, první síto uchazečů o službu v SNB a nebo právě i jako střední škola) a důstojnické školy MV až po (od roku 1974) Vysokou školu SNB, kterou absolvovalo celkem 8 příslušníků O StB Havlíčkův Brod. Z již uvedených důvodů zcela schází studium některé z bezpečnostních škol v SSSR. Jazykové znalosti byly velmi slabé. Kromě nějakých znalostí němčiny u starších ročníků je doloženo studium němčiny ve školících zařízeních MV u tří příslušníků oddělení. Jiné cizí jazyky, kromě ruštiny jen zřídka využitelné při operativní praxi, příslušníci okresního oddělení pravděpodobně neuměli. Zato politická a společenská aktivita příslušníků oddělení byla (alespoň kvantitativně) velmi vysoká. Z 36 prověřovaných příslušníků byli zaznamenáni pouze 2 30

31 nestraníci (stržm. Josef Bárta ovšem ze služebního poměru odešel jako politicky nevhodný již po roce služby). 16 členů KSČ získalo členství ještě před vstupem do služby k MV, 17 v době služebního poměru a u jednoho nebyla doba vstupu do strany zjištěna. U příslušníků přijímaných vobdobí 40. a 50. let bylo nestranictví spíše ojedinělé. Od 70. let se dělo poměrně běžně, že nově přijímaní mladí uchazeči (pochopitelně ovšem členové SSM) byli přijati do KSČ až v době služby. To ovšem nebyl pro vedení StB příliš vítaný jev. Například v roce 1973 z nově přijímaných příslušníků SNB bylo celostátně jen 24,5 % členů a kandidátů členství KSČ, v roce 1976 jich bylo ale již 36,5 %.49 Již zmínění dva "trvalí" nestraníci nastoupili službu právě v 70. letech. Pravděpodobně nebyl zaznamenán případ, že by se po únoru 1948 stal příslušníkem StB (a možná ani SNB) registrovaný člen jiné politické strany než KSČ. Prakticky každý příslušník oddělení a člen KSČ vykonával nějakou stranickou nebo tzv. společenskou funkci. Například v roce 1972 byli takto aktivní všichni: nprap. Božena Fučíková byla členkou městského výboru KSČ v Havlíčkově Brodě, kpt. Jan Lebeda vedoucím (a všichni ostatní příslušníci Oddělení StB lektory!) Večerní školy marxismu-leninismu při OV KSČ, mjr. Jaroslav Rus členem a aktivistou OV KSČ, kpt. Ladislav Karlík rovněž aktivistou OV KSČ (měl na starosti stranickou organizaci v Chotěboři), kpt. František Mašita poslancem Městského národního výboru, členem Občanského výboru a členem Komise pro ochranu veřejného pořádku v Havlíčkově Brodě, npor. Jiří Král členem revizní a kontrolní komise při městském výboru KSČ a členem výboru základní organizace KSČ č. 2, por. Blahoslav Novák instruktorem v okresním domě pionýrů a členem výboru SČSP, kpt. Stanislav Čuban aktivistou OV KSČ a členem výboru ZO KSČ, npor. Josef Marek členem občanského výboru a kpt. Jaroslav Březina předsedou základní organizace KSČ a předsedou občanského výboru v 8 50 c.. V činnosti oddělení se projevoval nevyzpytatelný lidský faktor. Například kpt. František Mašita byl v roce 1972 tři čtvrtě roku nemocen, takže jeho významná problematika (výjezdáři, navrátilci, emigrace, letáky a nápisy) nebyla v tomto období až na nejnutnější sledována. 51 Mašita byl ale dlouhodobě kritizován za velmi slabé výsledky 49 NA, f. ÚV KSČ, 02/1 (Předsednictvo ), sv. 58, a. j. 62, bod 2, Zpráva o bezpečnostních opatřeních mezi mládeží, předložil FMV ČSSR Jaromír Obzina AMV, f. B 5 1/11., inv. j. 10, Zpráva o plnění hlavních úkolů na úseku služebně politické činnosti Oddělení StB v Havlíčkově Brodě, vyplývající ze závěrů XIV. sjezdu KSČ v průběhu I. pololetí 1972, AMV, f. B 5 1/11., inv. j. 10, Roční zhodnocení plánovaných úkolů a výslednosti práce oddělení StB Havlíčkův Brod. 31

32 v práci a pro "odpor k administrativě". Měl ale velmi příznivý politický profi1, protože prokázal příkladně vstřícný postoj k příslušníkům okupačních vojsk v roce Nakonec byl po vytrvalé kritice nadřízených pro neuspokojivé (tzn. dlouhodobě nulové) výsledky při získávání tajných spolupracovníků přeřazen v roce 1973 na odbor Veřejné bezpečnosti, kde se ale údajně velmi osvědčil. Neschopnost nebo nezájem příslušníků nebyly ojedinělé. Případ stržm. Josefa Bárty svědčí o složitosti z vnějšku monolitických politických poměrů oddělení. Josef Bárta byl dne byl přeřazen na oddělení po krátké praxi na Krajské správě StB v Hradci Králové. Hned dva dny po jeho nástupu žádal náčelník oddělení mjr. Rus na kádrovém odboru krajské správy Bártovo přeřazení mimo Oddělení StB Havlíčkův Brod. Nebyla to ale Rusova iniciativa. Nátlak činila většina příslušníků oddělení. Tvrdili, že Bárta musí být propuštěn z třídních důvodů, a poslali v té věci upozornění i na OV KSČ. Dodatečně bylo totiž zjištěno, že Bártův dědeček vlastnil před únorem 1948 na okrese nevelký podnik. Náčelník Rus měl se svým kolektivem v minulosti na počátku normalizace jakési spory v souvislosti s politickými otázkami, které muselo tehdy urovnávat vedení krajské Správy StB. Svých podřízených se evidentně bál a ocitl se v choulostivé situaci. Nechtěl být označován za ochránce problematických kádrů a požadoval raději sám po kádrovém odboru Krajské správy Bártův odchod. Jak sám tvrdil, nic proti Bártovi neměl, neodvažoval se jej ale ani brát na porady oddělení (!) a přiděloval mu práci individuálně. Po delších jednáních s kádrovým odborem bylo nalezeno řešení. Bárta byl povolán dodatečně do nástupní internátní školy SNB v Praze-Vinoři a v nepřítomnosti k propuštěn z SNB, formálně ze zcela jiných osobních důvodů, které se "jako na zavolanou" objevily. Pro celý postup nebyl legální podklad a Bárta se skutečné důvody vůbec nedozvěděl. 52 Na tak malý kolektiv docházelo poměrně často k případům porušení kázně. Příčinou byl zejména alkohol, s tím spojená nekázeň na veřejnosti či kritika nadřízených. Případem porušení kázně s nejzávažnějšími důsledky je autonehoda pětatřicetiletého staršího referenta oddělení npor. Pavla Bulanta dne Ve vysokém stupni opilosti (2,4 promile) havaroval se služebním autem a při jím zaviněné autonehodě zahynuli ještě další tři lidé. Ačkoliv Bulant s alkoholem v minulosti problémy neměl, 52 Tamtéž, ; AMV, personální spis Josefa Bárty. 32

33 stála tato událost náčelníka oddělení mjr. Jaroslava Líbala funkci a oddělení přišlo na jeden rok o titul "Vzorný kolektiv SNB".53 Jedinou další složkou StB kromě kontrarozvědky trvale fungující na teritoriu okresu bylo pracoviště zabývající se agendou "pasů a víz". Organizačně to byla až do roku 1977 "skupina pasy a víza". Jejím dlouholetým pracovníkem, v letech i náčelníkem, byl kpt. Vladimír Černý. Od roku 1977 bylo toto oddělení podřízenou složkou Státní bezpečnosti Okresní správy SNB a jeho náčelníkem byl por. Miroslav Lhotka 54, později kpt. JUDr. Jaroslav Líbal ( ). Oddělení pasů a víz rozhodně nebylo pouhou kanceláří pro vydávání cestovních dokladů, ale především jedním z nástrojů kontroly občanů cestujících do zahraničí a sběrna zajímavých poznatků o zahraničí a cizincích. Kromě plnění administrativních úkolů při složitém procesu vydávání cestovních dokladů a dohledu nad případnými machinacemi nebo jejich falšováním se oddělení zabývalo tzv. obrannými pohovory s občany vyjíždějícími do nesocialistických států. Příslušníci oddělení takto připravovali občany na zájem zahraničních rozvědek, zjišť ovali kontakty občanů s emigranty v zahraničí a sbírali další zpravodajsky zajímavé informace, předávané pak Okresnímu oddělení StB. Dále sbírali informace o cizincích (a od cizinců), kteří žádali o dlouhodobý nebo trvalý pobyt v ČSSR, podíleli se na schvalování žadatelů o výjezd do kapitalistických států a Jugoslávie, sledovali náznaky svědčící o připravované emigraci žadatelů o vycestování a kontrolovali dodržování předpisů pro přihlašování cizinců v hotelích na okrese. Oddělení úzce spolupracovalo s pobočkou Státní banky československé a s pobočkou ČEDOKu právě ve věci výběru žadatelů o cesty do tzv. kapitalistických států a Jugoslávie v procesu udělování tzv. devizových příslibů nutných k soukromému vycestování. Oddělení se stalo fakticky klíčovým nástrojem regulace cest čs. občanů do zemí mimo východní blok. Kancelář oddělení pasů a víz sloužila i jako prostředí pro kontakty příslušníků StB s vytipovanými zájmovými osobami. 55 oddělení Výsledky Oddělení pasů a víz odpovídaly nevelkému rozsahu cestovního ruchu okresu. Například za rok 1978 byly pro podezření z přípravy emigrace prověřovány tři osoby, z nichž jedné nebyla cesta do zahraničí povolena. Došlo k emigraci dvou občanů (při organizované turistice do Jugoslávie, resp. Itálie), trvalý pobyt si zařizovala jediná 53 AMV, personální spis Jaroslava Líbala, personální spis Pavla Bulanta. 54 Lhotka Miloslav ( * 1947), původní povolání stavební technik, nástup k MV , k StB , ve funkci od Odborné vzdělání: šestiměsíční kurs němčiny I. stupně. 33

34 přestárlá cizinka ze západu, dva občané PLR a jeden občan SSSR, takže ani touto cestou nebyly získány žádné zajímavé "státobezpečnostní" poznatky. V průběhu roku 1978 bylo uskutečněno 20 obranných pohovorů s občany vyjíždějícícmi do Jugoslávie a 22 pohovorů s občany vyjíždějícími do tzv. kapitalistických zemí. Touto cestou bylo získáno pro potřeby kontrarozvědky 14 zpráv. Tři zprávy byly získány i vytěžováním 56 tzv. vízových cizinců při tehdy povinném přihlašování k přechodnému pobytu. Na činnosti oddělení se v roce 1978 negativně podepsala pouze čtyřměsíční přítomnost náčelníka npor. Lhotky, který studoval němčinu a pak se léčil po úraze, jež utrpěl ve škole. 57 Rozvoj cestovního ruchu nastal až od roku 1987, kdy byly poněkud uvolněny přísné podmínky pro krátkodobé vycestování čs. občanů. Stabilizované kádrové poměry na Oddělení StB Havlíčkův Brod narušil v průběhu sledovaného období zejména společenský pohyb Pražského jara 1968 a následně politicky komplikované období po vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa dne Změny ve vedení KSČ na přelomu roku většina příslušníků oddělení StB patrně vcelku uvítala. Obrat v postoji nastal s počátkem reformních snah nového ministra vnitra Josefa Pavla 58. Funkce se ujal dne a podpořen rostoucím zájmem veřejnosti začal vyměňovat zkompromitované náměstky MV a náčelníky StB. Dne zrušil některé směrnice pro práci StB, mj. zakázal až na výjimky používání operativní techniky proti občanům. Takové kroky vnímali příslušníci StB celkově jako své perspektivní existenční ohrožení. Navíc se cítili být ohroženi i kritikou veřejnosti a médií pro nezákonnosti páchané Státní bezpečností zejména počátkem padesátých let. I příslušníků Oddělení StB Havlíčkův Brod se mohla dotknout zmíněná kritika veřejnosti. Například příslušníci Čuban a Karlík se aktivně podíleli na právně velmi pochybných procesech se zemědělci v Olešné a Sedletíně ještě koncem padesátých let. Proto lze věřit pozdějšímu výkladu, že příchod vojsk pěti států 55 AMV, f. B5 1111, inv. j. 17, Roční prováděcí plán OS SNB - oddělení pasů a víz Havlíčkův Brod - na rok 1978 a jeho vyhodnocení. 56 Termín "vytěžování" je také často užívaný termín StB. Znamená získávání informací např. studiem písemných pramenů (archivních dokumentů, tisku atd.) nebo od osob, zpravidla formou výslechu či pohovoru. 57 AMV, f. B5 1111, inv. j. 17, Roční prováděcí plán OS SNB - oddělení pasů a víz Havlíčkův Brod na rok 1978 a jeho vyhodnocení. 58 Pavel, Josef ( ), člen KSČ, příslušník interbrigád ve Španělské občanské válce a čs. zahraničních jednotek v době II. světové války. Po válce funkcionář KSČ, v únoru 1948 řídil štáb Lidových milicí, náměstek ministra vnitra pro StB. V čistkách uvnitř KSČ zatčen a odsouzen na doživotí, v r amnestován. V dubnu 1968 jmenován ministrem vnitra, na základě moskevských dohod přinucen podat demisi. 34

35 Varšavské smlouvy dne upřímně vítali a k okupačním vojákům se chovali vesměs velmi vstřícně. Tento závěr podporuje i skutečnost, že všichni příslušníci oddělení StB Havlíčkův Brod byli při kádrových prověrkách na počátku normalizace kladně prověřeni pro další službu. 59 Postoj příslušníků Veřejné bezpečnosti zdaleka tak jednoznačný nebyl a i na Oddělení VB v Havlíčkově Brodě došlo později k významným kádrovým změnám. Pravidelné roční hodnocení náčelníka oddělení StB datované koncem roku 1968 působí spíše neutrálně a neukazuje vývoj názorů příslušníků oddělení na politickou situaci v bouřlivém roce. Zajímavá je i naprostá absence postoje náčelníka k okupaci. Je to dáno patrně tím, že skutečný a otevřený rozchod s tzv. polednovým vývojem nastal až v dubnu roku 1969: "Postupně s vývojem událostí v ČSSR docházelo u orgánů k ochabování pracovní morálky, což mělo za následek slabé výslednosti v práci, která se projevila až do konce roku. V průběhu celého období roku 1968 se neprojevily tendence u orgánů k návratu předlednových poměrů, avšak byly výhrady k některým zaujatým stanoviskům jak ÚV KSČ, tak i vlády. Jednalo se konkrétně o nepostižení některých osob, které přišly před ÚV KSČ a volaly urážlivá hesla proti stranickým a vládním činitelům. Dále pak to byly připomínky k zaujatému stanovisku některých vládních funkcionářů v případu 99 podpisů pracovníků závodu Praga a ke stanovisku některých funkcionářů 2000 slov. 6o V dalším období, a to po , docházelo k různým názorům na vnitřní situaci mezi orgány VB, StB a VKR. V měsíci listopadu pak došlo ke konzolidaci mezi složkami a v současné době se řeší pouze služební věci. Všichni orgánové stojí za listopadovou a prosincovou rezolucí, kterou prosazují vosobním styku s místními obyvateli a při styku [s] agenturně informátorskou sítí. Jsou připraveni plnit úkoly podle platných směrnic a nařízení vyšších orgánů.,,61 59 Nebyl to ojedinělý jev: Ze zhruba 300 příslušm1ců KS SNB Hradec Králové bylo v období propuštěno z SNB z politických důvodů pouze pět příslušm'ků StB (čtyři z nich byli i vyloučeni z KSČ). Tři z takto postižených byli předtím zařazeni přímo na Krajské správě v Hradci Králové a jen dva na jednom z okresních oddělení StB. Další příslušm'k byl potrestán přeřazením na jinou funkci a další dva stranickými důtkami: AMV, f. A 34, inv. j. 3527, Zhodnocení operativní činnosti správy StB za rok 1970, , odpověď k čj. N/Z-00503/70-KŠ, náčelm'k správy StB Hradec Králové pplk. Jan Kneisl. Rozsah kádrového postihu byl ve srovnání s čistkami na centrální úrovni StB nevýznamný. Tam bylo propuštěno z politických důvodů do celkem 221 příslušm1ců (I. správa 74, II. správa 34, III. správa 5, IV. správa 18, V. správa 8, VI. správa 64 atd.), Srov. AMV, f. A 26, inv.j výzvu 2000 slov publikoval spisovatel Ludvík Vaculík v červnu Vyzýval k urychlení a prohloubení společenských reforem a k aktivní obraně demokratických svobod. Manifest vyvolal odmítavou reakci u řady členů KSČ. 61 AMV, f. B , inv. j. 4, Zpráva o činnosti Oddělení StB Havlíčkův Brod za rok

36 Své aktuální postoje popisovali ale ve svých dodatcích k životopisu na počátku normalizace 62 sami příslušníci oddělení. Je třeba mít na vědomí, že svá vyjádření psali v konkrétní atmosféře zásadně již nepřátelské politickému vývoji v ČSSR po lednu Velmi otevřené a obsáhlé vyjádření napsal o událostech roku 1968 náčelník oddělení mjr. Rus. Vyjádření zprostředkovává nejen řadu jinde neexistujících informací, ale také přibližuje osobnost náčelníka oddělení, proto považuji za vhodné toto vyjádření ocitovat ve větším rozsahu: "V roce 1968 po nástupu Dubčeka, Smrkovského a dalších jsem zpočátku změny ve vedení přivítal. Nesouhlasil jsem však se Smrkovským, o kterém mně bylo známo, že v době, kdy byl ve funkci jako generální ředitel Státních statků, se dopustil podvodů a machinací. V době, kdy nastoupil jako ministr vnitra Pavel, jsem s tímto rovněž nesouhlasil, neboť jeho práce spočívala v likvidaci orgánů Státní bezpečnosti, což se projevilo tím, že jejich práci umrtvoval. V době, kdy bylo jasné, že složka StB jako taková bude likvidována, což se projevilo tím, že někteří orgánové měli být přeřazeni ke složce VB, jsem rovněž nesouhlasil a Z těchto důvodů jsem přeřazení těchto orgánů oddálil a podařilo se mi celý sestav O-StB udržet až do příchodu spojeneckých vojsk v srpnu Po příchodu spojeneckých vojsk jsem byl ve styku s polskými funkcionáři, kterým jsem umožnil orientaci na naše podmínky. Krátce po vstupu vojsk na naše územíjsem byl jako náčelník O-StB volán společně se s. Březinou, předsedou ZO KSČ, k vedoucímu tajemníkovi OV KSČ Slavíčkovi. Po příchodu na OV KSČ se mě Slavíček ptal, na jaké platformě stojí orgánové Státní bezpečnosti. Na to jsem mu odpověděl, že jsem ve funkci náčelníka v Havlíčkově Brodě od roku Vždy naše oddělení bylo hodnoceno velmi dobře a žádný orgán se nedopouštěl porušování socialistické zákonnosti. Když však proti nám byla vedena kampaň, kdy jsme byli prakticky postaveni mimo zákon, nedovedl žádný zfunkcionářů se nás zastat, co tedy může od nás chtít. Na našem oddělení všichni do jednoho vítáme vstup vojsk Vyršavské smlouvy na naše území, protože jsme si vědomi, že tímto zásahem je konec anarchie a kontrarevoluce. Na to Slavíček odpověděl, že on je jiného názoru, a začal nám vysvětlovat o protiprávním vstupu vojsk na naše území. Jeho vysvětlování jsem přerušil s tím, že si tedy nemáme co říci, a společně se s. Březinou jsme odešli K termínu "normalizace" je třeba podotknout, že původní význam přisuzovaný mu většinou veřejnosti, tzn. navrátit poměry v Československu před moment okupace vojsky Varšavské smlouvy, dostal po zasedání ÚV KSČ v dubnu 1969 význam jiný - navrátit poměry před reformní pokus Pražského jara a současně potlačit a potrestat jeho protagonisty. Tento termín tedy dostal současně jistý hrozivý podtext. 63 Rusův výklad rozhovoru je poněkud v rozporu s verzí tajemníka Slavíčka:,,Doplňující otázka k StB - útvar, který na polednové poměry doplatil, někteří lidé jsou zkompromitovaní. Předseda ZO i náčelník ubezpečili ved. tajemníka o správném postoji ke 14. sjezdu. Bude vyžádáno písemně. Ve směru navenek 36

37 V době, kdy v okrese Havlíčkův Brod působily vojska polských přátel, s těmito jsem byl denně ve styku, a to hlavně ve své kanceláři, kam mě chodili navštěvovat. Za tento svůj postoj jsem byl některými příslušníky VB označen jako kolaborant. Dne 7. listopadu 1968, kdy přišli do okresu vojska Sovětské armády, navštívil mě s. major Tuměnko a s. kpt.1ljev v mé kanceláři a žádali mě o pomoc, která měla spočívat v ubytování sovětské komandatury. Při této své žádosti mě předložil doklad, který pojednávalo zřízení komandatury v Havlíčkově Brodě. Při tom mi vysvětloval, že byl na OV KSČ a ONV, kde s ním odmítli jednat. Na to jsem mu odpověděl, že bych mu rád pomohl, ale že jsem malý pán a že tedy záleží na vedoucích funkcionářích. Přesto mě s. mjr. Tuměnko žádal o pomoc a znovu zdůrazňoval nezájem vedoucích funkcionářů a dále podotkl, že již 4 dny jezdí s vojáky do lesů kolem H. Brodu a nyní že nastávají mrazy a že má obavy o jejich zdraví. Tomuto rozhovoru byl přítomen s npor. Stehno František - hospodář OVB - a říkal, že je vedle budovy OVB volný byt, kde bychom mohli komandaturu ubytovat. Na základě této skutečnosti jsem nechal přinést od s. prap. Beránkové z OVB klíče a telefonicky jsem zavolal předsedu MěNV v Havlíčkově Brodě, aby tento se za malou chvíli dostavil do mé kanceláře. Zde jsem ho seznámil se situací a řešením. Soudruh předseda Beránek s řešením souhlasil. S rozhodnutím jsem seznámil s. mjr. Rytnauera, zástupce náčelníka OVB, neboť náčelník OVB mjr. Sochor nebyl přítomen. Na toto mé sdělení s. mjr. Rytnauer reagoval tak, že bez vyjádření odešel z kanceláře a bylo vidět, že s tímto rozhodnutím nesouhlasil. Za malou chvíli mi volala s. prap. Beránková, že Z rozhodnutí náčelníka mjr. Petráska z Hradce Králové mám okamžitě odevzdat klíče, že nesouhlasí s ubytováním komandatury. S tímto rozhodnutím jsem nesouhlasil a zavolal jsem telefonicky náčelníka KS-SNB Hradec Králové s. pplk. Štědrého a informoval ho o situaci. Na to s. pplk. Štědrý dal souhlas k ubytování. Když jsem naváděl auto sovětské komandatury na dvůr objektu, byl jsem napadán náčelníkem autoreferátu npor. Linhartem, který na mě křičel, že tady tyto vozy stát nebudou. Na to jsem mu sprostě vynadal a vozy jsem zaparkoval. Koncem listopadu 1968 jsem byl pozván náčelníkem štábu lidových milicí s. Bastlem, abych na srazu velitelů v Podhradí u Ledče n. Sázavou soudruhy informovalo situaci v okrese. Tuto nabídku jsem přijal. Když jsem přijel se s. Březinou, mým zástupcem, do Podhradí kolem 17. hodiny, končil svoje vystoupení bývalý tajemník OV KSČ s. Slavíček. Po krátké přestávce jsem přednesl svůj referát, který byl zaměřen na kontrarevoluci v ČSSR a situaci v okrese nic pro toto nepodnikají." SOkA Havlíčkův Brod, f. OV KSČ, karton 47, Zápis mimořádného zasedání Předsednictva OV KSČ Havlíčkův Brod

38 H. Brod. Po mém vystoupení vystoupil jeden Z velitelů LM a ptal se mě, jako to vlastně s tou kontrarevolucí u nás je, když přede mnou s. Slavíček hovořil o tom, že žádná kontrarevoluce u nás není, a já tvrdím pravý opak. Na to jsem přečetl leták, který byl poslán do okresu H. Brod, kdy byli vyzýváni občané k vraždění funkcionářů KSČ, zrádců a kolaborantů. Leták byl podepsán Blaník. Dál jsem se odvolal na další letáky a utvrdil jsem všechny přítomné velitele LM o tom, že kontrarevoluce v ČSSR je. Mé vystoupení bylo pak hodnoceno náčelníkem štábu LM, jako mezník v různých rozporech a názorech na okrese Havlíčkův Brod. V roce 1969 po hokejovém utkání na mistrovství světa mezi ČSSR a SSSR, kdy došlo před budovou OVB a komandaturou sovětské posádky k manifestaci, jsem byl napadán některými příslušníky VB a samotným náčelníkem Sochorem slovně tak, že kdybych býval sovětskou komandaturu neubytoval, nemuselo by k manifestaci dojít. Tímto svým jednáním jsem upadl v nemilost u funkcionářů OV KSČ, ONV a OVB. Situace se změnila po nástupu s. Husáka. Většina vedoucích funkcionářů odešla z funkcí. Za své postoje jsem byl nejdříve kooptován do Okresního výboru KSČ a v roce 1971 jsem byl do tohoto orgánu zvolen na okresní konferenci. V době, kdy probíhaly prověrky, byl jsem členem jedné Z komisí. Dále jsem členem instruktorského sboru a mám na starosti ZO KSČ OÚNZ v Havlíčkově Brodě. Za svůj postoj v roce byl náš kolektiv vyznamenán "Medailí za upevňování přátelství ve zbrani II. stupně". V roce 1971 jsem obdržel medaili k 50. výročí založení strany KSČ jako zasloužilý člen. Dále mi byl v témže roce udělen" Čestný odznak" paradesantní brigády Jana Koziny, který jsem obdržel od jejího velitele s. Melnikova. Za záslužnou práci pro rozvíjení československo-sovětského přátelství mi byl udělen odznak SČSP II. stupně. Náčelník Krajské vojenské správy mi udělil plaketu za dlouholetou a svědomitou práci při zabezpečování obranyschopnosti ČSSR v měsíci říjnu 1971.,,64 Postoje příslušníků StB a jejich motivy naznačené mjr. Rusem potvrzuje i zpráva nadřízené součásti, náčelníka S StB Hradec Králové pplk. Vladimíra Stmadela za rok V části "Morálně politický stav" píše: " V polednovém období, zejména pak od května do srpna postupně tak, jak nabývalo na intenzitě všeobecné a paušální skandalizování bezpečnosti, odhalování forem práce, metod a všechny další jevy s tím spojené, rostlo i rozhořčení převážné většiny našich orgánů nad těmito negativními jevy, vznikaly různé nálady, pracovní čas se utrácel v diskusích, vymýšlela se různá 64 AMV, personální spis Jaroslava Rusa. 38

39 protiopatření, vznikala existenční nejistota apod., a tak mimo objektivních příčin spojených s vývojem situace a narušujících naši práci, trpěla tato značnou měrou i Z hlediska subjektivního. K tomu je třeba uvést, že mezi orgány ani náčelníky S StB naprosto neexistoval zájem o návrat předlednových poměrů a stavěli se za polednový vývoj i za legální stranické a vládní činitele. Šlo jim však zejména o to, aby byl? ukončeno paušální skandalizování Bezpečnosti, zamezeno odhalování forem a metod práce StB a aby socialismu nepřátelské síly a živly, orgánům StB velmi dobře známé, nezneužívaly polednového vývoje k diskreditaci KSČ, znovuzískávání dřívějších pozic a proti socialismu vůbec. To také bylo zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč většina orgánů na svých místech vytrvala a přes všechny shora uvedené těžkosti dané úkoly plnila. V posrpnovém období se morálně politický stav na S StB začal postupně upevňovat a konsolidovat, k čemuž nejprve značnou měrou přispěla vystoupení a referáty ministra vnitra s. Pelnáře i jeho náměstků přijmutím opatření zajištění existenční jistoty a materielního zabezpečení a potom zejména výsledky jednání listopadového a prosincového pléna ÚV KSČ. Současnou situaci lze charakterizovat tím, že většina orgánů StB z hlediska politického vývoje a vzhledem k výhledům budoucího uspořádání kontrarozvědky, jejího zaměření a forem i metod práce nabyla důvěru v další perspektivy státobezpečnostní práce. Souběžně s tím se upevnila názorová jednota v plnění vládní linie a vzrostla pracovní iniciativa v plnění služebních úkolů. Přes to i nadále zůstává velmi vážnou otázkou zajištění právní jistota příslušníků.,,65 Zpráva je zajímavá jednak jednoznačným akcentem na sociální jistoty příslušníků a dále opět naprostým ignorováním faktu okupace i zcela chybějícím zhodnocením postojů příslušníků StB k ní. Takové hodnocení bude zanedlouho klíčové pro budoucnost příslušníků StB. Rovněž starší referent kpt. Stanislav Čuban byl ve svém vyjádření z velmi otevřený: "Srpen 1968 jsem přivítal a měl jsem radost, že SSSR nás nezklamal. Od jsem byl ve styku s představitelami vojsk polské armády, později s představitelami vojsk SSSR. Od této doby jsem se opět jako komunista zapojil, začal jsem rozšiřovat Bílou knihu, které jsme dostali od důstojníků sovětské komandatúry a ihned jsem začal rozšiřovat časopis Zprávy a k tomuto jsem si vybudoval kolportérskou síť na okrese H. Brod. Rozšiřoval jsem týdně 400 výtisků. Byl jsem pro svoje 65 AMV, f. A 34, inv. j. 2910, Zpráva o vývoji operativní situace ve Východočeském kraji a výsledcích agenturně operativní činnosti za rok 1968 u Správy StB Hradec Králové, , pplk. Vladimír Strnadel. 39

40 internacionální postoje napadán a pomlouván. V roce 1969 jsem vstoupil do sekce časopisu TRIBUNA při ONV v H. Brodě a zúčastňoval jsem se všech aktivů. Byl zde s. Jakeš, dvakráte s. Švestka, s. Famíra a další straničtí funkcionáři, kteří zůstali věrní KSČ. Bojoval jsem proti politickému kurzu býv. vedoucího tajemníka OV-KSČ Slavíčka. Z těchto důvodů jsem přivítal Dubnové plénum ÚV-KSČ, kdy byl odstraněn Dubček a jeho vedení a bylo zvoleno nové stranické vedení. I v této době jsme naše oddělení jako kolektiv plnili svou stranickou povinost a řádně jsme komunistům vysvětlovali správný politický kurs v naší republice od dubna 1969 a vysvětlovali jsme pravicové nebezpečí a bojovali jsme proti funkcionářům, kteří se straně zpronevěřili a dosud zastávali stranické funkce. V roce 1970 při pohovorech se členy strany jsem byl prověřen kladně a byl jsem OV-KSČ doporučen do komisí pro pohovory se členy strany. Prováděl jsem pohovory v Za-KSČ při O-StB v H. Brodě a v Za-KSČ u závodu Lesy Ledeč n. S. V roce 1970 jsem byl OV-KSČ schválen jako aktivista pro Za-KSČ Lesy Ledeč n. S., kteroužto funkci vykonávám dosud. V roce 1971 jsem byl zvolen za člena výboru ZO KSČ při O-StB v H. Brodě a rovněž tuto funkci zastávám dosud. Jsem členem lektorské skupiny Večerní školy při OV-KSČ a jsem od roku 1948 členem SČSP. V roce 1968 jsem byl zvolen za člena výboru ROH při 00-VB v H. Brodě, kde jsem uplatňoval zdravé komunistické názory a mohu říci, že náš ZV-ROH nepodporoval žádnou pravičáckou politiku, která byla Ústředím ROH při SNB ražena. V zahraničí jsem nebyl, moje rodina nemá nikoho v zahraničí a nikdo z mé rodiny neudržuje se zahraničím žádný písemný styk.,,66 Dalším pevným kádrem oddělení byl starší referent kpt. Ladislav Karlík. Stejně jako Čuban se zapojil do distribuce tiskovin vyráběných a distribuovanými okupačními jednotkami v místě svého bydliště v Chotěboři. Příslušníci StB touto aktivitou mimochodem porušovali zákony ČSSR, navíc dokonce jako příslušníci bezpečnostního sboru. Rozšiřování "Bílé knihy"a "Zpráv", které okupační jednotky distribuovaly bez 66 AMV, personální spis Stanislava Čubana. Čuban, Stanislav (1918-?), od r člen sociálně demokratické strany, člen KSČ od sloučení s ČSSD Po ukončení základní školní docházky se u otce v Ledči nad Sázavou vyučil kamnářem a do roku 1950 pracoval v jeho živnosti. Přihlásil se k SNB (přijat napodruhé, OV KSČ nejprve žádost zamítl, aby jako živnostník a sociální demokrat nejprve ukázal,,jak to se stranou (KSČ) myslí"). V roce 1950 absolvoval třítýdenní Okresní politickou školu ve Zruči nad Sázavou, dvouměsíční školu SNB v Novém Městě nad Metují a v letech tií.1etou Večerní politickou školu při OV KSČ v Ledči nad Sázavou. Nejprve zařazen na KV StB Jihlava, 00 StB Ledeč nad Sázavou, v říjnu až prosinci 1959 absolvoval dvouměsíční operativní kurs po linii III. správy MV v Praze. Dne si podal po seznámení s Akčním programem MV žádost o přemístění ke složce VB. Po srpnové okupaci dále pokračoval ve službě v tomtéž zařazení. 40

41 souhlasu legálních úřadů, dokonce v rozporu s dohodou o dočasném pobytu sovětských vojsk na území ČSSR, totiž vyšetřovala prokuratura. S postoji příslušníků Státní bezpečnosti poněkud kontrastují postoje příslušníků Veřejné bezpečnosti jako v průběhu Pražského jara, tak zejména po okupaci Československa. Zástupce náčelníka okresního oddělení VB Josef Rytnauer vystoupil na mimořádné okresní konferenci KSČ Vystupoval proti paušální kritice MV a SNB a hájil složku VB a její práci při ochraně majetku i života občanů. Podle Rytnauera byla VB někdy zneužívána proti občanům. O StB se nezmínil ani slovem. Žádalo zastoupení v OV KSČ, odpovídající téměř 200 členům základní organizace SNB. Žádal, aby byl zvolen do OV KSČ náčelník oddělení VB mjr. Jaroslav Sochor 67 Nicméně, podobně jako jinak reformně laděná konference, odmítl tehdejší výzvu 2000 slov jako protisocialistický útok. Sochor byl na konferenci zvolen do funkce kandidáta OV KSČ. V září 1969 byl sice ještě zvolen do funkce člena OV KSČ, již v dubnu 1970 byl z OV KSČ odvolán, protože byl služebně přemístěn na nižší služební funkci mimo okres Havlíčkův Brod. Hlavním důvodem měly být jeho postoje po okupaci a podíl na údajně nevyhovujícím morálně politickém stavu oddělení VB. Příslušníci Veřejné bezpečnosti sdíleli v době Pražského jara s StB některé existenční obavy, ovšem nepociť ovali strach z následků za činy minulosti. Jako komunisté se ovšem cítili ohroženi postupujícím budováním občanské společnosti zdola. Okupace v řadě z nich probudila vlastence a někteří měli potíže se s ní ztotožnit, tak jak vyžadovala postupuj ící "normalizace". Atmosféru počínající normalizace přibližuje i článek týdeníku Cesta Vysočiny z Vzhledem k tomu, že se zmínky o StB vyskytují v tomto listu jen výjimečně, mohl být článek o shromáždění příslušníků SNB z celého okresu určitým záměrným signálem. Tomu odpovídají i citace z projevu. Slavnostní shromáždění 67 Sochor, Jaroslav (1923), dělm'k, absolvent základní školy SNB, desetiměsíční ústřední školy MV a dvouleté ÚŠ MV s maturitou. V MV od 1949, v různých funkcích v rámci KS MV Hradec Králové. Náčelm'k okresmllo oddělení VB Havlíčkův Brod od r Podle hodnocení k návrhu na odvolání z funkce z (návrh podali náčelník KS SNB pplk. Trávníček a náčelm'k krajské správy VB pplk. Jaroslav Jón) se Sochor po lednu 1968 postavil za reformní vývoj v KSČ, odsuzoval nesprávné předcházející tendence, ale i 2000 slova útoky proti KSČ a LM. Dokonce veřejně odsoudil vedení MV v čele s ministrem Pavlem. Po 21. srpnu zaujal ale údajně některé nesprávné postoje: na shromáždění příslušmků 00 VB uvedl, že v důsledku situace přechází OV KSČ na náhradní pracoviště, kde bude i on sám, nesprávně se postavil k otázce rozšiřovaného letáku zaměřeného obsahem na rozložení polských jednotek na okrese. Stěžoval si na poradě náčelm'ků krajské správy VB na šíření časopisu Zprávy. "Nezachoval si třídní internacionální postoj, připustil svým nezásadovým jednáním, že morálně politický stav 00 VB Havlíčkův Brod nebyl a není konsolidován." Srov. SOkA Havlíčkův Brod, f. OV KSČ, karton 49, zasedání Předsednictva OV KSČ

42 příslušníků SNB se konalo dne v sále Závodního klubu podniku ZKL k 25. výročí osvobození. Mezi hosty byl náčelník KS SNB pplk. Jan Kneisl, vedoucí tajemník OV KSČ Vladimír Pešek a jakýsi poručík sovětské armády G. A. Pugač (patrně zástupce KGB). Hlavní referát měl náčelník O StB mjr. Jaroslav Rus. Mimo jiné řekl, že veřejnost pochopila, že "zběsilé útoky, které byly proti SNB jako celku, zejména pak proti její složce, StB, vedeny, byly součástí strategického plánu kontrarevoluce". Zmínil i "zásadovou a nekompromisní očistu SNB. [... ] "Dnes, stejně jako v r. 1948, platí slova s. Gottwalda o tom, že reakce sice byla po ražena, ale není dobita a zalezlá v dírách podzemí bude čekat na příhodný okamžik, aby mohla škodit. [... ] Také dnes volí naši odpůrci obdobnou taktiku jako v r. 1948, taktiku "zakopat se", přežít první nápor a znovu :zformovat své síly k útoku proti straně a soc. zřízení." Prezident republiky udělil kolektivu příslušníků StB medaili "Za upevňování přátelství ve zbrani II. stupně", ministr vnitra jednotlivcům pak řadu resortních vyznamenání, odznaků, finančních odměn a mimořádných povýšení. Setkání bylo ukončeno zpěvem Internacionály. Shrnutí Běžný život na oddělení StB se v archivních dokumentech obráží většinou jen nepřímo. Přesto čas od času probleskují obrysy charakterů konkrétních osob, jejich profesionální i politický profi1. Vzhledem k většinové příslušnosti ke konkrétní sociální skupině a dalším okolnostem lze konstatovat, že příslušníci oddělení nevytvářeli nějaké samostatně působící lokální "mocenské centrum". Spíše se jednalo o loajální a opatrné vykonavatele rozkazů, projevující běžné zájmy odpovídající původu, vzdělání, době a místním podmínkám. Byla to obecně skupina osob s omezeným politickým rozhledem, bez znalostí reality mimo svoje působiště (o nesocialistickém zahraničí nemluvě), s omezeným kulturním rozhledem, dokonce i s nedostatečnými odbornými znalostmi a bez znalostí cizích jazyků. 42

43 11.5 Nástroje činnosti - agenturní síť a technické prostředky v podmínkách okresu Na úrovni okresu se setkáváme jen s operativními složkami StB - s kontrarozvědkou. V náplni práce příslušníků kontrarozvědky StB (interně "pracovníků [československé] kontrarozvědky") byla rozlišována na jedné straně zpravodajská činnost a na druhé straně "kontrarozvědné rozpracování,,68 k ochraně zájmů státu, k odhalování, dokumentování a zamezování trestných činů a nežádoucích aktivit zejména tzv. proti státního charakteru. Při zpravodajské činnosti příslušníci StB měli využívat zejména tajné spolupracovníky, důvěrníky a oficiální prameny, výjimečně pak zpravodajskou techniku a sledování. Při kontrarozvědném rozpracování zejména tajné spolupracovníky, zpravodajskou techniku a sledování. K dokumentaci trestné činnosti při kontrarozvědném rozpracování mohlo být využíváno při dodržení zásad konspirace i kriminalistických metod, k doplnění pak i bezpečnostních evidencí a archivů, evidencí soudů nebo jiných institucí, dále tzv. vytěžování oznamovatelů, odborníků nebo i jiných osob. 69 Nejtypičtějšími "nástroji" operativy StB byli spolupracovníci různých druhů. Základní rozdělení kategorií se v průběhu let významně neměnilo. Tuto otázku upravovala příslušná "Směrnice A-oper-I-3,,7o. Vobdobí existovaly ve Státní bezpečnosti čtyři kategorie tajných spolupracovníků. Dále uvedené charakteristiky jsou obecné, detailní popis kategorií je možno zjistit jak z origináních směrnic, tak z již publikované literatury:71 68 Jeden ze specifických a často užívaných teti1únů StB znamenal v podstatě "aktivní zájem" o osobu či objekt. 69 Směrnice pro činnost pracovníků kontrarozvědky A-oper-I-l, vydaná RMV ČSSR 2/1978 z , část Směrnice byla podrobně citována a komentována in: Žáček, Pavel: Přísně tajné. Státní bezpečnost za normalizace. Vybrané směrnice a metodické pokyny politické policie z let Votobia, Praha Sledované období pokrývalo několik novel této Směrnice určující vztahy s tajnými spolupracovníky. Směrnice byla vydávána formou rozkazu ministra vnitra se stupněm utajení "přísně tajné". Jedná se o Tajný rozkaz ministra vnitra (dále TRMV) č. 72/1954 z ("Směrnice o agenturně operativní práci"), RMV č. 13/1962 z ("Směrnice pro agenturně operativní práci Státní bezpečnosti"), RMV č. 8/1972 z ("Směrnice pro práci s tajnými spolupracovm'ky československé kontrarozvědky") a RMV č. 3/1978 z ("Směrnice pro práci se spolupracovm'ky kontrarozvědky"). 71 Srov. Gula, Marián: vývoj typů spolupracovm'ků kontrarozvědky StB ve směrnicích pro agenturní práci. In: Securitas Imperii 1. ÚDY, Praha 1994, s. 6-17; Žáček, Pavel: Přísně tajné. Státní bezpečnost za normalizace. Vybrané směrnice a metodické pokyny politické policie z let Votobia, Praha 2001; týž: "Ostrá zbraň" Státní bezpečnosti. Spolupracovníci StB ve směrnicích pro agenturně operativní 43

44 .. agent - tajný spolupracovník schopný aktivně rozpracovávat zadané osoby a prostředí; byl získáván "především na dobrovolném, zejména vlasteneckém základě, převážně Z řad čestných a politicky uvědomnělých občanů, kteří jsou ochotni pomáhat Státní bezpečnosti". infonnátor - tajný spolupracovník, jehož úkolem bylo získávat poznatky nikoliv aktivním úsilím v konkrétních případech, ale především díky svému výhodnému postavení v důležitých objektech, v místech výskytu "nepřátel", v pohraničí apod. Infonnátor pomáhal plnit StB dílčí úkoly (např. nasazování operativní techniky nebo při získávání infonnací k tzv. ustanování osob 72)... rezident -,,politicky vyspělý, naprosto spolehlivý a životně zkušený tajný spolupracovník", jehož úkolem bylo v izolovaných a špatně přístupných objektech řídit síť tajných spolupracovníků. Jednalo se většinou o hotely nebo podniky, kde byla setkávání tajného spolupracovníka s kádrovým příslušníkem StB obtížně utajitelná. Rezidentem se mohl stát jen velmi osvědčený a prověřený tajný spolupracovník nebo bývalý příslušník StB v občanském zaměstnání. Tato kategorie se vyskytovala jen velmi zřídka, na okrese Havlíčkův Brod vůbec... majitel konspiračního nebo propůjčeného bytu - konspirační byt byl prostor určený pro schůzky se spolehlivými tajnými spolupracovníky, oficiálně krytý tajným spolupracovníkem nebo kádrovým příslušníkem StB jako zdánlivým nájemníkem, který k tomuto účely využíval krycí ("legálně" zfalšované) doklady. Propůjčený byt byl půjčován na určitou potřebnou dobu k využití od jeho držitele - tajného spolupracovníka. Mimo tyto stanovené a evidované kategorie byla definována i kategorie "důvěrník" jako nikoliv tajný spolupracovník, ale v podstatě především infonnační pramen předávající zprávy získávané pasivním způsobem v místech jeho působení. 73 Systém tajných spolupracovníků StB vobdobí se od předchozího období mírně liši1. 74 Byly stanoveny dva druhy spolupracovníků: tajní spolupracovníci a práci In: Petr Blažek (ed.): Opozice a odpor proti komunistickému režimu v Československu Ústav Českých dějin FF UK a Dokořán, Praha Terrrúny "ustanovka", "ustanovit" užívané často v StB (existoval formulář "požadavek na ustanovku "), znamenaly získání základních dat osoby k přesnému určení její identity. 73 AMV, RMV č. 13/1962 z "Směrnice pro agenturně operativní práci Státní bezpečnosti". 74 AMV, RMV č. 8/1972 z "Směrnice pro práci s tajnými spolupracovm'ky československé kontrarozvědky" byly roku 1978 nahrazeny RMV č. 3/1978 z "Směrnice pro práci se spolupracovm'ky kontrarozvědky". V obsahu se směrnice z r od předcházejících významně neliší a 44

45 důvěrníci. Tajní spolupracovníci byli získáváni a poté využíváni utajeně. Nesměli být vybíráni z řad funkcionářů KSČ a vyšších státních funkcionářů. Mohli být získáváni na základě "ideových pohnutek kandidáta", "hmotných výhod" nebo,,zjištěných kompromitujících okolností". Spolupráce měla být dobrovolná, jen v případě ohrožení zvlášť důležitých státních zájmů bylo možno k spolupráci nutit (např. v případě ohrožení terorem, sabotážemi, záškodnictvím apod.). Všechny zásady a předpoklady stanovené směrnicemi platily ale jen do určité míry, v praxi je příslušníci StB vykládali a aplikovali podle situace a svých potřeb. Tajní spolupracovníci se v období dělili na kategorie s již známým obsahem:.. agent,.. rezident, držitel propůjčeného bytu - tato kategorie byla v oblasti schůzkových prostorů nejrozšířenější. Na rozdíl od propůjčených byli držiteli konspiračních bytů nyní až na výjimky kádroví příslušníci StB, kteří je získávali od bytových podniků apod. na cizí jména s využitím krycích dokladů. "Důvěrník" byl druhým typem spolupracovníka StB a současně jeho jediná kategorie. Převzal dosavadní roli informátora a do určité míry i důvěrníka podle dřívější definice, na rozdíl od něj byl ale jeho spis evidován obdobně jako ostatní svazky a spisy StB. Styky s "důvěrníkem" se na jeho výslovné přání mohly (ale nemusely) utajovat. Důvěrníci mohli být získáváni,,z řad spolehlivých čs. občanů, včetně členů KSČ". K schůzkám s nimi nemohlo být využíváno konspiračních a propůjčených bytů a docházelo k nim i na veřejnosti či na pracovištích "důvěrníků,,?5 Roli neevidovaného příležitostného sdělovatele a pomocníka převzal tzv. aktiv, což byl v praxi často podnikový funkcionář na klíčovém místě (ředitel či náměstek ředitele podniku, vedoucí kádrového odboru, ředitel školy apod.), který na požádání příslušníků StB podával potřebné informace nebo vykonával opatření v rámci své pracovní působnosti navrhovaná či požadovaná Státní bezpečností, samozřejmě včetně kádrových. Kontakt s takovým "aktivem" nemusel být utajován. Na "aktiva" nebyl veden žádný svazek nebo spis a existence spolupráce byla spíše faktická než formálně není zcela jasné, co bylo příčinou jejich vydání. Jediným zjištěným konkrétním důvodem bylo pravděpodobné vyzrazení předcházejících směrnic nepříteli agentem britské zpravodajské služby ve Státní bezpečnosti mjr. II. správy FMV Miloslavem Kročou, zjištěné StB po jeho smrti v r

46 vedená. Tato evidenčně nepodchycená a neregulovaná oblast byla velkým prostorem pro zneužívání moci. Tajní spolupracovníci byli evidováni v registrech svazků. Registry, v podstatě původně jednací protokoly, do nichž byly spisy či svazky spolupracovníků zaevidovávány jako úřední spisy pod číslem jednacím (tzn. "registračním číslem "), byly vedeny samostatně pro každou krajskou správu a zvlášt i pro centrálu StB. U svazků mohla být měněna jejich krycí jména, druh a celý svazek mohl být i postupován na jiný odbor či oddělení jak v rámci vlastní součásti tak i mimo, k jiné součásti StB?6 Registr svazků obsahoval základní údaje o vzniku, existenci a osudu svazku (spisu). Bylo to datum zapsání do registru (úřední počátek spolupráce, pokud není známo konkrétnější datum "verbovky"). Pořadové číslo v registru bylo "registračním číslem", jímž býval v případě potřeby z důvodu konspirace tajný polupracovník v dokumentech StB zmiňován (nebo i krycím jménem). Dále byl v registru uveden druh svazku (spisu) a případně i datum změny jeho kategorie. Nalezneme zde i skutečné jméno, příjmení a datum narození registrované osoby, součást, která nechala svazek (spis) zaregistrovat, jméno operativního pracovníka, který jej převzal k řízení, případné změny řídící součásti, datum uložení do archivu (případně datum zničení) a různé poznámky o pohybu a změnách svazku (spisu). Vlastní svazek tajného spolupracovníka měl pevně danou strukturu předepsaných úředních dokumentů. Kromě obsahu svazku a rejstříku osob obsahoval návrhy na založení, návrhy na získání ke spolupráci, memoranda s dostupnými údaji o kal).didátovi spolupráce. Obsahoval písemný slib spolupráce s StB, zprávy o průběhu schůzek, periodická vyhodnocení spolupráce, plány výchovy a plány další spolupráce, prověrkové zprávy z různých zdrojů o tajném spolupracovníkovi, návrh na ukončení spolupráce a případně i další dokumenty. 75 RMV č. 8/1972 z "Směrnice pro práci s tajnými spolupracovm'ky československé kontrarozvědky". 76 Registry svazků byly zavedeny na jaře roku 1954 (nepochybně podle sovětského vzoru). Zprvu existovalo více druhů podle kategorie svazků, později byl postupně systém zjednodušován. Ovšem vždy existovaly samostatně registry pro každý kraj (nebo do roku 1959 i samostatný pro Správu MV Jáchymov) a pro centrálu StB. Do krajských registrů zapisovala své svazky i okresní oddělení nebo do konce roku 1968 i operativní složky Sboru nápravné výchovy. Dnešní tzv. Cibulkovy seznamy nebo oficiální seznamy tajných spolupracovmků zveřejněné na základě zákona č. 107/2002 Sb. vznikly přepisem údajů registrů svazků. 46

47 Ani registr svazků, ani vlastní svazek se nikdy nedostal do rukou tajného spolupracovníka. Ten také nebyl informován o tom, jak vypadá písemná podoba jeho spolupráce. Svazky byly vedeny ve stupni utajení "přísně tajné". o vývoji počtů spolupracovníků Oddělení StB Havlíčkův Brod nejsou k dispozici pravidelné údaje za delší časové období. Koncem roku 1964 činil celkový stav 59 tajných spolupracovníků (21 agentů a 38 informátorů), 13 majitelů konspiračních nebo propůjčených bytů a 138 důvěrníků?? K to bylo 45 tajných spolupracovníků, 3 majitelé propůjčených bytů a 1 kandidát tajné spolupráce. V období rapidního "poklesu popularity" StB v roce 1968 ale přišlo oddělení o 21 tajných spolupracovníků (povzbuzeni politickou situací odmítli další spolupráci), získalo naopak jen jednoho a k pak činil stav 21 tajných spolupracovníků, 3 majitele propůjčených bytů a 1 kandidáta tajné spolupráce. 78 K činil stav 14 tajných spolupracovníků (7 agentů a 7 informátorů) a 3 kandidáty tajné spolupráce v kategorii informátor.?9 Ke dni 29. ll to bylo opět 14 tajných spolupracovníků, z nichž bylo v průběhu roku 1972 celkem 7 ze sítě vyřazeno a 7 nových získáno. Počet tajných spolupracovníků a důvěrníků dosahoval za okresní oddělení StB Havlíčkův počet "řídících Brod celkem průměrně zhruba jednoho sta. Bylo to málo nebo moc? Na orgánů" je to relativně dost, ovšem vzhledem k počtu obyvatel okresu, v roce , a množství sídel, v roce měst a obcí, se to nezdá být velké číslo. Rozhodně nepodporuje představu o naprostém informačním pokrytí života občanů spolupracovníky StB. Z roku 1972 se dochovaly zajímavé údaje o struktuře agenturní sítě v rámci celého Východočeského kraje, i když se z údajů nedá přímo vyvodit konkrétní stav na okrese Havlíčkův Brod. K bylo v síti krajské správy StB včetně všech okresů celkem 339 tajných spolupracovníků. Z nich 118 spolupracovalo kratší dobu než jeden rok, 82 méně než pět let a 139 déle než pět let. 235 bylo z řad "pracující inteligence", 43 dělníků, ostatních pracujících 40, 14 bez pracovního poměru, 2 z řad osob samostatně výdělečně činných a 5 cizinců. Čtyři tajní spolupracovníci byli zaměstnáni ve "svodných a řídících orgánech", 12 ve výzkumu a 102 ve výrobě. 6 bylo ve styku s kádrovými rozvědčíky, 73 tajných spolupracovníků vyjíždělo častěji do 77 AMV, f. B 51111, inv.j. 1, Zpráva o činnosti 00 MV Havlíčkův Brod za rok Tamtéž, inv. j. 4, Zpráva o činnosti oddělení StB Havlíčkův Brod za rok AMV, f. B 51111, inv.j. 9, Vyhodnocení operativních prostředků oddělení StB Havlíčkův Brod k26. ll

48 kapitalistických států, 14 mělo napojení na vnějšího nepřítele, 11 bylo z řad občanů německé národnosti. Podle věku převažovali letí, 14 tajných spolupracovníků bylo starších 60 let, 211etí a mladší byli tajných spolupracovníků ovládalo němčinu, 70 angličtinu, 40 francouzštinu a 76 jiné jazyky. Vysokoškoláků bylo 105, středoškoláků 119 a základní vzdělání mělo 115 tajných spolupracovníků. Důvěrníků bylo K bylo Oddělením StB Havlíčkův Brod vedeno 35 svazků tajných spolupracovníků a 40 spisů důvěrníků. K témuž datu bylo v rámci Východočeského kraje (10 okresů) tehdy vedeno 459 svazků agentů, 45 svazků držitelů konspiračních a propůjčených bytů, 59 spisů kandidátů tajné spolupráce a 744 spisů důvěrníků. 81 Vyvození nějakých obecnějších závěrů v otázce významu tajných spolupracovníků a způsobu jejich řízení brání torzovité dochování příslušných podkladů - svazků. Například z 58 zkoumaných bylo koncem roku 1989 pravděpodobně zničeno 38 svazků, dochovalo se tedy jen 20. Ovšem mezi těmito dochovanými svazky je celá řada existujících jen formálně, protože také utrpěly skartací na konci režimu. Ve skutečnosti dnes často obsahují kromě desek jen seznamy skartovaných dokumentů, procházejících osob a základní dokumenty k průběhu spolupráce (zpravidla návrh na získání ke spolupráci či zprávu o průběhu "verbovky" a návrh na uložení spisu do archivu). V takových případech lze o průběhu spolupráce získat alespoň nějaké rámcové poznatky z informačních svodek oddělení (pokud se dochovaly). Jak vypadal systém získávání a řízení tajných spolupracovníků obecně a jak konkrétně na úrovni okresu? Příslušník StB vytipoval vhodného kandidáta tajné spolupráce. Nějakým způsobem bylo naarallžováno první setkání. Pro StB byl velmi vítaný případ, kdy občan cosi od státu potřeboval, například složitě získanou možnost krátkodobého vycestování do nesocialistického státu nebo Jugoslávie. Nebo měl občan nějaké problémy se státem, dostal se například do situace, kdy mu hrozila sankce, postih, omezení. Záleželo na tom, co byl občan pro splnění svého cíle schopen obětovat, zda byl ochoten nést odpovědnost za své jednání. Vždy bylo možno nechtít po státu nic, nebát se nést odpovědnost a být svobodný, nebo vejít do dialogu s mocí, ale s určitým rizikem. Jiný případ nastal, když StB zkrátka potřebovala získat v nějakém důležitém 80 AMV, f. A 34 inv. j. 3541, Hodnocení pracovních výsledků za III. čtvrtletí 1972, , náčelm1<: správy StB Hradec Králové pplk. RSDr. Vladimír Krejčík. 81 AMV, f. A 33, inv. j. 52, Návrh organizačmno uspořádání činnosti StB charakteru v okresech Východočeského kraje v r

49 odvětví nebo prostředí informační zdroj. Ze zúčastněných lidí (zaměstnanců, obyvatel, členů společenské skupiny) vytipovala nejslabšího jedince, začala o něm sbírat informace a hledala jeho slabé místo, pro něj zajímavé nebo citlivé téma, přes nějž by jej mohla nenápadně a účinně oslovit. Na tomto principu v podstatě probíhalo tipování na všech úrovních. Po souhlasu nadřízených s tipem na kandidáta jej operativní pracovník začal prověřovat. Jestliže jej shledal vhodným, pak jej i získal ke spolupráci na základě dalšího schváleného písemného návrhu. Vhodnost kandidáta nebyla asi měřitelná objektivním způsobem a závisela na více faktorech. Návrh podléhal v případě okresního oddělení StB schválení náčelníkem krajské správy StB. U informátora (od 1972 důvěrníka) byl stupeň souhlasu o řád nižší, tedy návrh schvaloval náčelník některého z odborů krajské správy StB. Prověrkové období mělo trvat u agenta maximálně šest, u informátora tři měsíce. Pokud se do té doby kandidát neosvědčil, neměl být vázán. V praxi je ale doloženo i výrazné překračování těchto prověrkových lhůt. Až ve směrnicích z roku 1978 se uvádí druh spisu "kandidát tajné spolupráce", do té doby byly podklady kandidátů vedeny jako neevidované. Směrnice pro agenturně operativní práci StB výslovně dovolovaly získávat tajné spolupracovníky s využitím kompromitujících materiálů, tedy vydíráním. Tyto kompromitující informace měly mít maximálně charakter poznatků o "drobné trestné činnosti, porušování zásad socialistického soužití, porušování pracovních povinností apod." Při aktu vlastního získání ke spolupráci byl kromě budoucího "řídícího orgána" přítomen jeho nadřízený nebo jím poveřený příslušník StB. Byla to nepochybně kontrola jak podřízeného ("řídícího orgána"), ale možná i skrytý signál pro kandidáta spolupráce, že není ve styku jen s jedincem, ale s organizací, jejíž reprezentant, jeden z náčelníků, se s ním přišel seznámit. Pro získávací pohovor mělo být voleno místo zaručující "utajení a nerušený průběh". V praxi Okresního oddělení StB Havlíčkův Brod to byly většinou úřadovny oddělení StB jiných, zejména sousedních okresů. Z prostudovaných 13 dochovaných svazků agentů získaných v období let Oddělením StB Havlíčkův Brod to byly v sedmi případech prostory Oddělení StB Jihlava, po jednom Oddělení StB Kutná Hora, Chrudim a Žd'ár nad Sázavou. Ve dvou případech proběhla "verbovka,,82 pod krytím úředního jednání na Oddělení pasů a víz 82 Termín "verbovka" je dalším výrazem terminologie StB, původem pravděpodobně z ruštiny; znamenal pohovor při získání ke spolupráci. Od tohoto slova se odvíjely i odvozené termíny jako "verbovečný" 49

50 přímo v Havlíčkově Brodě a jednou na soukromé chatě příslušníka StB. Na místa mimo Havlíčkův Brod byl kandidát zpravidla odvezen služebním autem z předem dohodnutého místa a po pohovoru opět přivezen zpátky. V dostupných svazcích agentů Oddělení StB Havlíčkův Brod se často opakuje oblíbený termín "verbování". Příslušník StB úvodem schůzky představil kandidáta nadřízenému a začal hovořit o kandidátově budoucnosti, o plánech v zaměstnání, v životě, při cestách do zahraničí. Po této nevyslovené hrozbě vyhodnotil pozitivně dosavadní výsledky kontaktů s kandidátem a uzavřel hodnocení s tím, že je na čase stvrdit to, co bylo již vykonáno kandidátovým písemným slibem. Tak kandidát ukáže, že to myslí opravdu vážně, a také pro StB to bude signál, že na zájmy kandidáta musí brát ohled. Vzhledem k rozsáhlým skartacím spisů KTS nelze doložit, kolik kandidátů (a zda vůbec) odolalo takové argumentaci. V dochovaných svazcích, kde se o uvedeném průběhu hovoří, vycházela tato taktika podle podání pisatele (příslušníka StB) naprosto hladce a kandidát se zmohl maximálně na námitku, že toho moc neví a že jeho informace nebudou příliš významné. Nový tajný spolupracovník měl při získání ("verbovce") podepisovat písemný závazek (slib), podle směrnic A-oper-I-3 mohl ale stačit i ústní souhlas, pokud by vyžadování písemného slibu narušilo vztah agenta k StB. Krycí jméno si mohl tajný spolupracovník zvolit sám nebo mu je určil orgán". "řídící Po souhlasu agenta následovala instruktáž - pravidla o utajení (konspiraci), základních pravidlech spolupráce s StB, uložení konkrétních úkolů a dojednání způsobu spojení. Směrnice hovořily o spojení osobním a teoreticky i písemném (přes "přepážku" - krycí adresu), ale v praxi okresního oddělení bylo využíváno výhradně spojení osobní. Telefon byl využíván pouze k případnému dojednání mimořádné schůzky. Pro tento případ bylo sjednáno individuální heslo, kterým se řídící orgán nebo jím pověřený příslušník StB tajnému spolupracovníkovi v telefonu prokázal. Schůzky byly dojednávány dopředu s případným náhradním termínem. Periodicita schůzek byla zpravidla jeden, maximálně tři měsíce. V praxi se vyskytovaly případy, kdy byl tajný spolupracovník "verbován" otevřeně pod nátlakem, zcela bez předchozího období "kandidatury". Byla to jistá metoda šoku, například když byl kandidát spolupráce seznámen s kompromitujícími (např. pohovor či návrh), "verbovčík" (osoba získávající někoho ke spolupráci) či "nepřátelského" tajného spolupracovill'ka ke spolupráci). "převerbovat" (získání 50

51 infonnacemi a na místě mu byla dána možnost buď podepsat spolupráci, nebo riskovat nějakou újmu na sobě či na jiných. Toto vydírání bylo využito buď v případě zvláště výhodných výchozích podmínek pro StB, nebo bylo doporučeno dokonce i směrnicemi, kde se hovořilo o možnosti vynucovat spolupráci v případě ohrožení zvlášť důležitých státních zájmů (bezprostřední nebezpečí teroru, sabotáže, záškodnictví...), což se dalo široce aplikovat nakonec prakticky na každou situaci. 83 V roce 1954 byl příslušníky tehdejšího Okresního oddělení MV Chotěboř "verbován" infonnátor s krycím jménem JENDA. K získání bylo využito informace, že do vymezených prostor "přísně tajné výroby" podniku Chotěbořské strojírny vpustil nepovolané osoby. O špionáž rozhodně nešlo, v mimopracovní době byl v režimovém prostoru jediný dostupný psací stroj, na němž servisní technik z jiného podniku mohl sepsat potřebné dokumenty o opravě zařízení důležitého pro výrobu. Přesto takové porušení povinností mohlo mít pro provinilce v dané době fatální následky. Infonnátor, od roku 1972 agent JENDA, spolupracoval pak se Státní bezpečností celých 33 let. V návrhu na ukončení spolupráce je zmínka o tom, že původní důvod vzniku spolupráce postupem času pozbyl důležitosti, JENDA získalo spolupráci zájem a nepřerušil ji na rozdíl od řady jiných tajných spolupracovníků ani v letech Je to jeden z řady příkladů, kde úřední mluva dokumentů bohužel nedává možnost příliš pochopit zvláštní vývoj dlouholetého vztahu původně vydírané oběti a Státní bezpečnosti. 84 Silnou vypovídací hodnotu má i záznam o verb ovce agenta DOUBRAVA z Náčelník 1. oddělení I. odboru správy StB Hradec Králové pplk. Jiří Bobr nejprve k vyhlédnutému kandidátovi pronikl na pracoviště v Chotěboři "pod legendou" pracovníka nadřízeného ministerstva. 85 V kanceláři se představil jako příslušník StB a požádal kandidáta, aby se okamžitě uvolnil ze zaměstnání, že s ním potřebuje mluvit" o některých problémech k jeho vlastní osobě". Po dohodě kandidát nastoupil za městem do služebního auta a byl odvezen na Oddělení StB ve Žd'áru nad Sázavou. Příslušníci s ním hovořili o stycích s cizincem A., které nehlásil ani kandidát, ani jeho syn (voják z povolání), který to měl služebně výslovně uloženo. Sám kandidát se nabídl, že podle 83 Např. A-oper-I-3 ve znění RMV ČSSR 8/1972 čl AMV, a. Č MV, r. Č JENDA. Srov.: Evidenční podklady zveřejněné podle 7, zák. Č. 107/2002 Sb. na internetové adrese záznam: Jelínek Rudolf, nar , reg (r. Č. 4086) - agent, (r. Č ) - informátor, agent, registroval 00 MV Havlíčkův Brod. Údaje staženy dne Termíny "legenda", "pod legendou", "legendovat" znamenaly ve slovm1ru StB např. falešné krycí zaměstnání (příslušník StB se vydával třeba za někoho jiného), nebo vymyšlené zdůvodnění přítomnosti 51

52 potřeb Státní bezpečnosti vyjasní, co bude třeba. "Na tuto nabídku bylo reagováno tak, že sice zjeho strany je to hezké, a na druhé straně [je] povinnost hlásit všechny skutečnosti, které by mohly poškodit naši republiku, obzvlášť když jde o styk s cizincem takového formátu, jako je A [...j, a proč s tímto problémem nepřišel již dříve, hned Z prvopočátku s ohledem na své děti a zvláště syna M [...j, který zanedbal svoji povinnost. Kandidát všechny uvedené skutečnosti přiznal a znovu opakoval, že si je nyní toho plně vědom a že je ochoten s námi spolupracovat a odčinit chyby, kterých se svým nerozvážným jednáním dopustil, a po pravdě nás informovat o všem, co nás bude zajímat. Na základě nabídky kandidáta [! ] ke spolupráci s orgány StB byla tato přijata s tím, že kandidát vlastnoručně napíše prohlášení o své dobrovolné pomoci orgánům SNB v boji proti vnějšímu i vnitřnímu nepříteli při ochraně naší republiky.,,86 Po zahájení spolupráce nastaly všední dny. Fakt spolupráce se pro tajného spolupracovníka projevoval nejmarkantněji již zmínými schůzkami s "řídícím orgánem". Ten se z důvodu stability vztahu pokud možno neměnil. V nezbytných případech jej zastoupil některý kolega, a pokud jej služba volala do jiné funkce, vždy přivedl na poslední schůzku svého nástupce a seznámil osobně s řízeným tajným spolupracovníkem. Vztah tajného spolupracovníka a jeho "řídícího orgána" není z dokumentů většinou zcela jasně patrný, jen občas se nepřímo projeví. V podstatě ale StB usilovala o to, aby spolupráce probíhala hladce, spolupracovník neměl zábrany sdě.lovat infonnace a měl chuť do další spolupráce. Proto převládala vesměs snaha o nastolení určité "přátelské" atmosféry, vždyť tajný spolupracovník byl ujišťován o tom, že jeho zájmy jsou s StB v podstatě shodné, totiž prospěch vlasti a socialismu. Někdy si "řídící orgán" a tajný spolupracovník dokonce tykali, zvláště pokud si byli věkově blízcí. Svazky tajných spolupracovníků obsahují i plány politické výchovy tajných spolupracovníků. Svou frázovitostí a nereálností vzhledem k podivnému vztahu tajného spolupracovníka a "řídícího orgána" ovšem naznačují, že výsledky dosažené ve "výchově" nebyly asi příliš výrazné a trvalé. Výjimečným dokumentem přibližujícím autenticky pohled náčelníka Oddělení StB Havlíčkův Brod na problematiku řízení spolupracovníků StB představuje zpráva s názvem "Zhodnocení operativních prostředků" z K bodu "Zhodnocení tajného spolupracovníka na nějakém místě (agent mohl zdůvodnit svůj pobyt v lese - ve skutečnosti schůzku s řídícím orgánem - vymyšleným důvodem: houbařením atd.). 86 AMV, a. č MV, r. Č krycí jméno DOUBRAVA, reg oddělením StB Havlíčkův Brod v kategorii agent, svazek ukončen

53 stavu a úrovně řízení a výchovy tajných spolupracovníků" náčelník oddělení uvedl: "Úroveň řízení a výchovy TS po kontrolních schůzkách lze rozdělit do 3 skupin. Agentura, která pracuje v akci nebo signále, je řízena na vyřešení situace konkrétně a také linie chování k objektu je dána TS plánem úkolování. Horší situace v řízení se jeví při vyhledávání trestné činnosti u vyčleněných objektů. Zde dochází k tomu, že mnohdy úkolování není promyšlené a agentura je k objektu posílána bez cíle a ŘO se spoléhá na to, co sám spolupracovník" vydoluje" a přinese. Mnohdy se stává, že ŘO na schůzce přijme zprávu, kterou si ani nepřečte, nechá si od TS zprávu vyložit, ovšem ani po konzultaci ji nedoplní. Pak se stává, že na příští schůzce zprávu ŘO buď doplní, nebo k doplnění spolupracovníka znovu na objekt zaúkoluje. To pak má za následek, že se rozpracování protahuje. Ve třetím případě se jedná o vytěžování a úkolování nově získaných TS. Některý operativní pracovník zapomíná, že nově získaný TS nemá zkušenosti, že po verbovce u něho dochází k určitému rozpoložení zásahem do jeho normálního života a že přístup k objektu se za nějaký čas změní podle povahy spolupracovníka. ŘO v mnohých případech nepromýšlí důslednou linii chování, nepřipraví mu řádnou legendu a nechává vše na TS, který přichází k objektu ustrašeně a s obavou, že objekt pozná, že je spolupracovníkem StB. Proto výslednost v pozdější době u takového TS je průměrná nebo podprůměrná. Nemalou zásluhu na takovémto stavu je ta skutečnost, že nejsou k dispozici PB nebo KB, kde je možno agenturu vytěžovat, úkolovat a vychovávat. V současné době není na zdejším oddělení TS, se kterým by byla schůzka prováděna v PB nebo KB. Vliv na celkové situaci řízení a výchovy agentury má i samotný přístup každého operativního pracovníka k samotné práci. Ten operativní pracovník, který má skutečně zájem na výslednosti práce, i přes některé objektivní potíže, pracuje s agenturou dobře. Projevují se i tendence, že osobní zájmy převládaly nad zájmy služby, a proto takové řízení a výchova agentury byla na nízké úrovni.,,87 Rozdílné podmínky oproti velkým sídlům se v podmínkách okresu projevovaly např. v obtížnějším utajení. Problém byl s utajením kontaktů (schůzek) s tajnými spolupracovníky. Na těchto schůzkách byly předávány zprávy a naopak udělovány pokyny a budován vztah (kompromitace) mezi spolupracovníkem a jeho "řídícím orgánem". Ve velkých městech probíhaly schůzky i na veřejných místech, zejména v restauracích. To nebylo pro možnost prozrazení kontaktu příslušníka StB a tajného spolupracovníka na malém městě možné. Preferovaným místem schůzek StB s tajnými 87 AMV, f. B , inv. j. 9: Zhodnocení operativních prostředků - zpráva, 26. ll. 1971, náčelm'k 53

54 spolupracovníky byly již zmíněné "propůjčené" (PB) a "konspirační byty" (KB). Z nich převládala všeobecně kategorie "propůjčený byt". Utajení takových prostorů bylo v okresním městě rovněž velmi obtížné. V Havlíčkově Brodě jich bylo přesto několik využíváno. Žádný nebyl patrně zřízen v menších sídlech okresu, kde byl problém konspirace nepochybně ještě mnohem komplikovanější. V roce 1965 je zmiňováno využívání "propůjčených bytů" StB v sousedních okresních městech, konkrétně ve Žďáru nad Sázavou a Čáslavi. Tam byli dováženi na schůzky zejména významnější agenti s možnostmi využívání v zahraničí. Toto nepochybně drahé a komplikované řešení není v 70. letech již zmiňováno. 88 V samotném Havlíčkově Brodě byl letech využíván "propůjčený byt" OTAVA. Jednalo se o dvě místnosti v prvním poschodí domu č. 105 v Dolní ulici. Tento "byt", ve skutečnosti nebytový prostor, byl oficiálně označen jako skladové a archivní prostory Městského národního výboru. Prostor poskytl Státní bezpečnosti na její výzvu ředitel Okresního podniku bytového hospodářství Bohumil Červený, evidovaný pak jako jeho držitel. Do bytu docházelo postupně nejméně sedm tajných spolupracovníků. Z užívání byl PB OTAVA vyřazen v roce 1985 pro havarijní stav střechy domu, kdy do bytu zatékalo. Za dobu využívání činily náklady pouze 1170,25 Kčs (výdaje na občerstvení tajných spolupracovníků 241,50 Kčs, drobné zařízení bytu 600,75 Kčs a 328 Kčs za topnou naftu). Nájem nebyl placen, protože prostor byl vyjmut z bytového fondu a schůzky se konaly většinou přes den, takže odpadly náklady na elektřinu. Bytové zařízení bylo vráceno OS SNB nebo převezeno do dalšího PB ARMA. 89 Tento propůjčený byt byl získán již v roce 1975 podobným způsobem jako PB OTAVA. V říjnu 1989 byl zřízen konspirační byt HOST. Vzhledem k době založení již nebyl čas jej využívat k žádným schůzkám. Spisový svazek tohoto konspiračního bytu se zachoval výjimečně v kompletním stavu, navíc jako jediný svazek založený na Oddělení StB Havlíčkův Brod v roce Jednopokojový byt s kuchyňským koutem a koupelnou byl získán "řádně" na základě pořadníku Okresní správou SNB od oddělení StB Havlíčkův Brod mjr. Rus Jaroslav, adresát náčelmk správy StB Hradec Králové. 88 AMV, f. B 51/11, inv.j. 2, Zpráva o operativní činnosti 00 MV Havlíčkův Brod za rok 1965, , náčelmk 00 MV Havlíčkův Brod kpt. Jaroslav Rus, adresát - sekretariát náčelníka KS MV Hradec Králové. 89 AMV, a. č MV, r. č OTAVA. Reg oddělením StB Havlíčkův Brod jako důvěrník, 18. ll v kategorii propůjčený byt, ukončen Srov.: Evidenční podklady zveřejněné podle 7, zák. č. 107/2002 Sb. na internetové adrese 54

55 Městského národního výboru. Nacházel se v sedmém poschodí domu v ulici Na výšině Č v Havlíčkově Brodě. Zajímavý je konspirativní způsob získání. Dekret byl vypsán na osobu údajného zaměstnance Vojenských staveb Praha Jiřího Nováka. Na tuto identitu měl vystaven krycí občanský průkaz (tedy jakýsi legální falzifikát) pprap. Jiří Klouček z Oddělení StB Havlíčkův Brod. Problém nepravidelných návštěv cizích lidí měl být vysvětlen "legendou": nájemník dojíždí za prací na montáže po celé ČSSR, do trvalého bydliště zajíždí nepravidelně a jeho spolupracovníci a kamarádi (tj. příslušníci StB a agenti) si přicházejí do bytu s jeho svolením nahrávat kazety s hudbou. Nájemné ve výši 253 Kčs bylo zaplaceno naposledy za leden Nejvíce schůzek proto proběhlo v "terénu", tzn. venku, vesměs v lesích v okolí místa bydliště konkrétního tajného spolupracovníka. Zde hrozila dekonspirace od náhodných houbařů a turistů. A navíc, jak se scházet v lesích v zimních měsících? Problémem byla i doprava na schůzky, buď se tajný spolupracovník dopravoval vlastním autem (a dostával zaplacené náklady na proježděný benzín, většinou okolo 100 Kčs za rok), nebo byl přivážen i odvážen svým "řídícím orgánem". Náčelníci oddělení StB ovšem kritizovali praxi, kdy se "řídící orgán" snažil dopravovat svého tajného spolupracovníka po schůzce co nejblíže jeho bydliště, takže hrozilo prozrazení, zejména při vystupování z auta. Tajných spolupracovníků se za dobu existence oddělení vystřídalo mnoho desítek. Objektivní hodnocení jejich aktivity, výsledků i přístupu ke spolupráci je velmi obtížné. Mezi většinou průměrných i podprůměrných (jak reálným významem, tak aktivitou) byli tajní spolupracovníci pro svoji úlohu nadaní nebo zapálení, někdy i se zajímavými výsledky. Opravdu užitečných a naprosto oddaných bylo ale ještě méně. Dochované archivní svazky tajných spolupracovníků bohužel málokdy umožňují získat skutečnou představu o motivech činnosti konkrétního tajného spolupracovníka. Návrhy k získání i záznamy z "verbovacího" pohovoru jsou zpracovávány podle vzoru a schematicky. Ještě horší je situace, když se svazek nedochoval a jsme odkázáni jen na jiné, dílčí zdroje informací. Takovým případem je bohužel trvale nejlépe hodnocený a dlouholetý agent Oddělení StB Havlíčkův Brod Josef Němeček. Registr svazků říká, že Němeček byl zaregistrován poprvé jako agent (krycí jméno MOJMÍR) již Krajskou správou záznam: Červený Bohumil, nar , registrován pod r. Č. jméno OTAVA. Údaje staženy dne 10. ll jako D, PB krycí 55

56 MV Jihlava. Po vzniku Okresního oddělení MV Havlíčkův Brod byl předán do řízení této složce. Dne byl svazek přeregistrován pod číslem a krycí jméno změněno na JAROMÍR. 91 Němeček spolupracoval s O StB Havlíčkův Brod až do roku 1989, tedy celkem s StB více než 36 let! Nepochybně pozoruhodná je skutečnost, že Němeček byl římskokatolickým knězem, v době normalizace ve funkci děkana v Havlíčkově Brodě. Jeho agenturní svazek byl údajně kompletně zničen. Proto je možno rekonstruovat jeho činnost jen na základě několika stručných vyhodnocení a jeho dochovaných zpráv založených do svazků rozpracovávaných osob. Z dokumentů bohužel nelze vyčíst motiv mimořádné Němečkovy aktivity při spolupráci s StB. Přestože byl osobou otevřeně loajální k režimu (např. člen krajského výboru kolaborantského Sdružení katolického duchovenstva Pacem in terris 92 ), dokázal si získávat důvěru stále nových a nových osob zajímajících Státní bezpečnost. Navíc nebyl využíván jen v přirozeném okruhu osob, tedy zejména duchovních a katolických laiků, ale Státní bezpečností byl záměrně vysílán ("podstavován") do jiných prostředí, kde projevoval výrazný zpravodajský talent. Byl nasazen v desítkách případů na okresní úrovni, ale i třeba v r v akci VÝZKUM s přesahem do Prahy, kdy se mu dokonce podařilo proniknout do "centra pravicových živlů". V roce 1975 byl Němeček připravován Státní bezpečností k plnění úkolů dokonce ve Vatikánu, kam byl jako člen krajského výboru Sdružení katolických duchovních Pacem in Terris doporučen na návštěvu v rámci Svatého roku. Němeček byl hodnocen trvale jako agent s nejlepšími výsledky na Oddělení StB Havlíčkův Brod. Přestože se jeho svazek nezachoval, je možno poznat styl práce z jeho agenturních zpráv v dochovaných svazcích osob, na něž byl nasazován. Stručnou informaci podává i dokument z konce roku 1971: 90 AMV, a. Č MV, r. Č HOST. Registrován Srov.: Evidenčni podklady zveřejněné podle 7, zák. Č. 107/2002 Sb. na internetové adrese záznam: Němeček Josef, nar , reg. Č. 517, registrován MV Litoměřice, dále reg. Č. 4225, registrován MV Havlíčkův Brod jako agent krycí jméno MOJMÍR, dále reg. Č , registrován O StB Havlíčkův Brod jako agent JAROMÍR. Údaje staženy dne Sdružení katolických duchovních Pacem in terris (zkratka SKD PIT) - nástupce prorežimní "politické" organizace režimu loaj á1nich kněží "Mírové hnutí katolického duchovenstva", vytvořeného v roce Činnost "Mírového hnutí" byla ukončena z iniciativy biskupa Františka Tomáška V době Pražského jara vznikla ze skutečné vůle kněží a laiků organizace "Dílo koncilové obnovy", jemuž nebyla nikdy udělena registrace. "Dílo koncilové obnovy" se za normalizace stalo jednim ze symbolů "kontrarevoluce". SKD PIT bylo zato registrováno hned po "založení" Cílem sdruženi mělo být,,zapojení do budování socialismu a napomáhat vytváření dobrých vztahů mezi církví a státem". Členy Vatikánem nepovolené organizace byla asi 1/3 československých kněží (lidově zvaných "paxteriéři"). 56

57 "A - TS "MOJMÍR", čís. sv TS MOJMÍR pracuje v problematice řím. kat. církve, laiků a okrajově církve evangelické. Jeho pracovní výslednost je velmi dobrá a zprávy jeho jsou kvalitní a prověřené. Pracoval vakci 365, PZS OPAT a akci VYSOČINA a DOKTOR, které jsou v realizaci. Od začátku roku 1971 podal celkem 72 zpráv. Do operativních svazků 26 zpráv, do signálů 3 zprávy, do objektových svazků 25 zpráv, k typům na TS 2 zprávy, 4 zprávy pro jiné útvary a 12 zpráv informativních - k ohlasu apod. Perspektiva jeho dalšího využití je vakci 365, PZS OPAT, k osobám evidovaným podle RMV čís , k ve. Má dobré schopnosti a možnosti k proniknutí k vnitřnímu i vnějšímu nepříteli za podmínek, které jsme mu schopni vytvořit. Jeho odborná kvalifikace - je farář římskokatolické církve. Ovládá latinu a němčinu.,,94 Existují ale bohužel případy, kdy nelze prakticky nic jiného než konstatovat registraci tajného spolupracovníka a vymezit časový úsek, v němž spolupráce probíhala. Takový tajný spolupracovník neprochází totiž žádnými dochovanými svazky a spisy ani žádnými informačními výstupy StB. Příkladem, jak vypadala spolupráce se zcela opačným přístupem a výsledky než u agenta JAROMÍRA-MOJMÍRA, může být případ agenta s krycím jménem VODAŘ. Je i lépe dokumentován. Jedná se ovšem o jinou linii - ochrana ekonomiky. Dne byl Oddělením StB Havlíčkův Brod registrován spis kandidáta tajné spolupráce s krycím jménem VODAŘ. Kandidát, obvodní vodohospodář oborového podniku Škrobárny Havlíčkův Brod, byl poprvé kontaktován v souvislosti se služební cestou do Finska. V době prověřování se ním sešel jeho budoucí "řídící orgán" 13x. Ke spolupráci byl získán podle schváleného návrhu v připravené místnosti Oddělení StB Jihlava, kam byl odvezen služebním autem z dohodnutého místa svým budoucím "řídícím orgánem" npor. Ladislavem Medkem spolu s náčelníkem Oddělení StB Kolářským. Do doby vázání předal poznatky o výrobě v podnicích Škrobáren, o ochraně životního prostředí, spolupráci v rámci RVHP a jednáních s firmami z kapitalistických států o dovozu výrobního zařízení. Při vázacím pohovoru údajně ujistil o své snaze pomoci Státní bezpečnosti zejména při ochraně ekonomiky. Měl být řízen po linii "ochrana čs. ekonomiky", konkrétně "zemědělství-bramborářství". Jako agent byl VODAŘ registrován O tři roky později byl podán návrh na ukončení spolupráce. Ve zdůvodnění referent Oddělení StB Havlíčkův Brod napsal, že 93 RMV ČSSR č. 44/1970 "Evidování a rozpracování nepřátelských osob". 94 AMV, f. B 5 1/11., inv. j. 9, Vyhodnocení operativních prostředků k 26. ll. 1971, náčelm'k oddělení StB mjr. Rus Jaroslav, adresát náčelm'k správy StB KS SNB Hradec Králové pplk. Kneisl. 57

58 agent předal za dobu spolupráce jen několik nevyužitelných zpráv, k zájmovým osobám StB nepředal v rozporu s konkrétním zadáním žádné poznatky, zprávy navíc nepodával písemnou, ale jen ústní formou. V průběhu spolupráce prý agent upozorňoval, že o konspirativní styky nemá zájem, že je sice ochoten předávat konkrétní informace, ale jen ze své iniciativy a v případě potřeby se sám ozve. O konkrétních osobách odmítal informovat vůbec. Výmluvné jsou rukopisné poznámky připsané na schválený návrh na ukončení spolupráce. Náčelník Správy StB Hradec Králové: "Verbovkou jsme si vyrobili pěkný "zmetek" [ukázka?], jak by se to nemělo dělat. - ÚČELOVÁ VERBOVKA - splnili jsme si čárku! Proč nebyly plněny úkoly [uložené?] N III. odb. a ZNS-StB [náčelníkem III. odboru a zástupcem náčelníka KS SNB pro Státní bezpečnost]!" Náčelník Oddělení StB Havlíčkův Brod: " Více pozornosti výsledn.[osti] TS!" Náč. III. odb.: "Metodicky řídíme? Proč nebylo včas reagováno?".95 Přes velmi kusé dochované informace lze dovodit, že počátek kontaktů TS VODAŘE s StB byl motivován snahou neznemožnit si vzácnou příležitost vycestovat do nekomunistického zahraničí. V tomto smyslu byl kandidát fakticky vydírán. Přestože se nejednalo o ohrožení životního zájmu kandidáta, na kontakty a pak i spolupráci z tohoto důvodu přistoupil. V průběhu spolupráce ji začal úspěšně sabotovat, vytrvale odmítal donášet na své spoluzaměstnance a nakonec dosáhl jejího ukončení. Tvrdil, že je loajální, že má zájem pomáhat při ochraně ekonomických zájmů státu, ovšem že chce svůj zájem realizovat "dobrovolně", ze své vůle, nikoliv pod nátlakem. Za pozornost stojí i délka doby vedení spisu KTS, více než 21 měsíců. To je v rozporu se směrnicemi, stanovujícími maximálně šestiměsíční dobu prověrky kandidáta. Jedním z motivů tajné spolupráce byla u některých pragmaticky orientovaných tajných spolupracovníků jistá vypočítavost, založená na jednoduché úvaze "já tobě, ty mně". Domnívali se, že spoluprací si zajistí určité výhody, když ne finanční, tak jistou podporu mocné StB pro případ obtíží. Takové vztahy fungovaly v jiných sférách tehdejšího společenského systému běžně. V případě pracovních potíží nebo střetu se zákonem očekávali tajní spolupracovníci zpravidla pomoc, přímluvu či podporu od 95 AMV, a. Č MV, L Č VODAŘ. Reg oddělením StB Havlíčkův Brod jako kandidát tajné spolupráce, agent, svazek ukončen Svazek měl při uložení do archivu VL listů. Po skartaci koncem roku 1989 se dochovaly desky, seznam dokumentů ve svazku, seznam procházejících osob, Zpráva o získání ke spolupráci, Memorandum agenta a Návrh na ukončení spolupráce. Srov.: Evidenční podklady zveřejněné podle 7, zák. Č. 107/2002 Sb. na internetové adrese záznam: Vršitý Josef, nar , reg. Č , registrován O StB Havlíčkův Brod jako KTS (agent), svazek archivován Údaje staženy dne 10. ll

59 "řídícího orgána". V řadě kriminálních případů (např. zpronevěra) dávala ale StB ruce pryč bez váhání. Jindy snaha pomoci i byla, ovšem intervenovat tak, aby nebyl tajný spolupracovník dekonspirován, bylo zejména v přehledném prostředí okresu pochopitelně velmi obtížné. Na úrovni centrální jsou doloženy podobné intervence, na okresní úrovni ale snad nikdy. Zklamání tajných spolupracovníků mělo pochopitelně negativní vliv na jejich motivaci. Byli roztrpčeni, začali spolupráci zanedbávat, přestali mít čas. Intervence jako forma odměny není ve směrnicích vůbec uváděna, ale ani výslovně zakázána, takže nelze možnost jejího využití zcela vyloučit. 96 o někdy tenké hranici mezi negativním postojem k režimu a spolupráci svědčí případ agenta s krycím jménem KAMIL. Jiří Liška studoval v šedesátých letech při zaměstnání práva a studium ukončil právě na jaře Toužebně očekávaného postavení právníka si však příliš dlouho neužil. Z místa právního zástupce národního podniku Škrobárny Havlíčkův Brod byl na počátku normalizace pro své údajně závadné politické postoje vyhozen a přinucen přijmout místo dělníka v havlíčkobrodské tiskárně. Současně byl vyloučen z KSČ. Pozornost StB vzbudil v roce Jeden z agentů zaznamenal, že se Liška zabývá sbíráním kompromitujících dokladů o politicky "nesprávných" postojích v letech některých dosud činných okresních funkcionářů. Lišku roztrpčovalo, že nebyli na rozdíl od něj postiženi. Byl zaveden signální svazek a při uskutečněném preventivním opatření - výslechu - v srpnu 1974 bylo zjištěno, že Liška dokumenty skutečně shromažďoval, ovšem jen využíval při svých bezvýsledných stížnostech podávaných na různé instituce. Motivem byla snaha napravit křivdu, kterou na sobě pociť oval pracovní a společenskou degradací. Svazek byl ukončen a Liška byl evidován bez dalších opatření jako nepřátelská osoba. O dva roky později byl ale získán ke spolupráci. V r.1976 s ním StB uskutečnila pohovor, kdy prohlásil, že touží po místu právníka a je pro to ochoten mnohé obětovat. V téže době měli v podniku Kovofiniš Ledeč nad Sázavou zájem Lišku přijmout do svého právního oddělení. Oddělení StB nemělo proti tomu námitek, ale ani nepodniklo žádné kroky v Liškův prospěch. Za několik dní po pohovoru přišel Liška na O StB poděkovat za - 96 Jako příklad možno uvést případ agenta s krycím jménem IGOR r. Č Byl evidován jako spolupracovlli'k oddělení StB Havlíčkův Brod v letech po linii "vízových cizinců". V roce 1984 jej okresní soud v Havlíčkově Brodě odsoudil k podmíněnému trestu za podplácení (snažil se uplatit zdravotní sestru při odběru krve pro podezření z řízení auta pod vlivem alkoholu). Doposud vcelku produktivní agent přestal mít čas, vyhýbal se schůzkám. Proto po určité době spolupráce ukončena pro nečestnost (neuváděl skutečný důvod svého postoje) a odmítání spolupráce. Srov.: Evidenční podklady zveřejněné podle 7, zák. Č. 107/2002 Sb. na internetové adrese 59

60 jak se domníval - rozhodující intervenci. Příslušníci StB mu jeho dojem nevyvraceli. Liška se nabídl, že je možno se na něj kdykoliv obrátit, a spolupráce byl navázána. 97 Jaký prospěch Státní bezpečnosti vlastně přinášeli tajní spolupracovníci? Zjejich existence a činnosti plynul StB a režimu dvojí prospěch. Jednak přinášeli informace. Informace málokdy obsahovaly poznatky o závažných trestných činech. Zřídka mají tajní spolupracovníci v závěrečných zprávách při ukončení spolupráce záznam o podílu na tzv. realizaci třetí osoby. Většinou šlo o drobnější zprávy, které jak rozsahem, tak významem odpovídaly místním podmínkám a situaci. Ovšem přesto není na místě význam předávaných zpráv podceňovat. Z malých detailů dokázala StB na přehledném teritoriu vytvořit slušný přehled o rizikových osobách a událostech. A nakonec celá řada informací byla i využitelná pro krajskou či dokonce centrální úroveň. Bdělost StB zabraňovala například krajně nežádoucímu a obávanému jevu, totiž aby se opoziční činnost nešířila mimo pražské centrum. Na přehledném teritoriu kraje bylo poměrně snadné uhlídat pohyb prominentní opozice. Na základě zpráv tajných spolupracovníků byla provedena celá řada rozkladných a preventivních opatření. Tyto zásahy StB pomáhaly udržovat povědomí o skrytém a stále sledujícím "velkém bratru". A to byl druhý pozitivní výsledek. Povědomí o stálém sledování vytvářelo žádoucí nadhodnocení znalostí StB a bylo významnou formou prevence. Tajní spolupracovníci vytvářeli zkrátka atmosféru strachu. Ta způsobovala, že účast na symbolických "rituálech souhlasu" - tzv. volbách, prvomájových průvodech apod. - byla téměř stoprocentní. Naopak vedla k tomu, že obyvatelé se báli dožadovat svých občanských práv a svobod. Příkladem může být komunistickou stranou vyvolaná kampaň proti prohlášení Charty 77 v lednu Do došlo ÚV KSČ od pracovních kolektivů, stranických organizací atd. z celého státu rezolucí odsuzujích signatáře Charty 77. Přitom nikdo z protestujících neměl legální možnost se s prohlášením Charty 77 seznámit. "Nikde se nestalo, že by celý i sebemenší kolektiv odmítl podepsat stanovisko či rezoluci odsuzující chartu. Pouze v ojedinělých případech jednotlivci při jejich schvalování a podpisu ze shromáždění odešli nebo se nepodepsali. záznam: Holínský Ivan, nar , reg. č. 9221, registrován MV Česká Lípa (podle všeho omyl). Údaje staženy dne 10. ll AMV, a. č MV, r. č LIŠÁK. Reg , signální svazek, ukončeno ; AMV, a. č MV, r. č KAMIL. Reg jako spis prověřované osoby, přeregistrován na svazek agenta. Srov.: Evidenční podklady zveřejněné podle 7, zák. č. 107/2002 Sb. na internetové adrese záznam: Liška Jiří, nar , reg. č (A, S, PO, NO), reg O StB Havlíčkův Brod, archivován Údaje staženy dne ll. ll

61 Například v ČSD Prachatice (Jihočeský kraj) ji odmítli před kolektivem 31 spolupracovníků podepsat vyloučení členové z KSČ. Na podnikovém ředitelství Severokámen Liberec (Severočeský kraj) vystoupil při projednávání stanoviska jeden projektant s tím, že by chtěl nejprve znát konkrétní obsah Charty 77.[!] Při tom ještě napadal členy ZO KSČ a stranu jako celek. Jedná se o bývalého člena KSČ, který v srpnu 1968 vrátil legitimaci a v dubnu 1968 mu bylo zrušeno členství.,,98 Tehdy se uskutečnilo tisíce "antichart". Jediným vysvětlením tohoto jevu je atmosféra strachu, kterou zásadním způsobem pomáhala budovat Státní bezpečnost a její agenturní aparát. Dalším nástrojem StB byly technické prostředky. Jejich využití v podmínkách okresu bylo mnohem složitější než ve velkých sídlech. Jedna skupina tzv. zpravodajskotechnických úkonů se dá shrnout pod pojem zaznamenávání jednání osob na zvukové nebo obrazové nosiče; odposlechy prostorů, telefonního spojení, skryté fotografování či filmování. Dalším zpravodajsko-technickým úkonem byly tajné prohlídky bytů nebo pracovišť a dalších prostorů bez vědomí jejich uživatelů. Asi nejčastěji používaným a nejsnadněji zahraničím. aplikovatelným úkonem byla kontrola korespondence vnitrostátní i se Uvedené služby pro Okresní oddělení StB na vyžádání zajišť oval VI. odbor Správy StB Hradec Králové. Použití technických prostředků bývalo poměrně komplikované, zejména instalace odposlechů. Vyžadovalo totiž nerušený a utajený přístup do příslušného prostoru. V malých městech a vesnicích mohlo neobvyklé počínání neznámých lidí způsobit nežádoucí zájem. Přesto je doloženo několik akcí nasazení technických úkonů. Jedna z akcí se týkala Josefa Čecha, který byl jako (údajný) agent CIC v padesátých letech vězněn a v době Pražského jara se angažoval ve sdružení politických vězňů K-231, kde byl členem ústředního výboru. V roce 1985 byly StB zachyceny poznatky o schůzkách bývalých politických vězňů, signatářů Charty 77, duchovních a aktivních laiků římskokatolické církve v domě J. Čecha ve Štokách. Tyto schůzky vyvolávaly v StB dojem, že Čech koordinuje oponenty režimu z různých proudů. Proto byl J. Čech rozpracováván O StB Havlíčkův Brod v akci IVAN pro podezření páchání trestné činnosti podle 98 (podvracení republiky). Vakci byl nasazen prostorový odposlech přímo v bytě J. Čecha, jehož pomocí byly detailně dokumentována tamní setkání. Odposlech byl funkční nepochybně v průběhu roku 98 NA, f. ÚV KSČ, 02/1 (Předsednictvo ), sv. 29, a. j. 32, bod "K informaci, pořadové číslo 9": Informace o průběhu členských schůzí za KSČ na počátku roku 1977 a o ohlasech na Chartu 77. Předložil G. Husák,

62 1985. V tomto roce byla celá řada výsledků odposlechů postupována dokonce centrální X. správě SNB, zejména 1. a 5. odboru k zamezování aktivit opozice a tzv. nelegální církve. Řada zpráv se dostala i mezi tzv. denní informace, které byly zasílány za celý kraj analytickému odboru X. správy SNB.99 Dalším možným prostředkem StB bylo přímé skryté sledování pohybu osob, ovšem jeho využívání zajišť ované buď IV. odborem správy StB Hradec Králové, nebo přímo IV. správou FMV bylo jen sporadické. Sledování bylo využíváno spíše jen v případech přesahujících rámec okresu. 99 AMV, f. X. S SNB, inv. j. 443: Roční hodnocení pracovních výsledků za rok 1985, KS SNB - S StB Hradec Králové, adresováno X. S SNB Analyticko-informační plánovací a kontrolní odbor (AIPKO), V problematice "Antisocialistické síly, KAN, K-231, zakázané politické organizace" zmínka o akci IVAN, osobní svazek r. č , vedený na osobu Čech Josef (1923); AMV, f. X. S SNB, inv. j. 1147: Denní informace ze S StB Hradec Králové, leden - prosinec 1985, AlPO. 62

63 III. NEPŘÍTEL IILl Charakteristika kraje a okresu Východočeský kraj s centrem v Hradci Králové byl od roku 1960 členěn na 11 okresů. Do roku 1977 byla v deseti z nich (kromě Hradce Králové) oddělení Státní bezpečnosti, od roku 1977 v šesti oddělení a ve třech jen vysunutá pracoviště StB. Jedním z těchto oddělení bylo i Oddělení StB v Havlíčkově Brodě. Havlíčkův Brod byl nejdále položeným okresním městem Východočeského kraje, ležící 103 km od Hradce Králové. Plocha okresu činila 1265 km2, takže byl jedním z největších v kraji. V roce 1984 měl okres obyvatel loo a v roce 1980 na jeho území leželo 96 měst a obcí. Okres byl v rámci kraje ale nejméně osídleným, v roce 1966 na jeden km2 připadalo 76,4 obyvatel. K bylo ekonomicky činných obyvatel (48,1 %). Nejvíce obyvatel pracovalo v zemědělství osob, v průmyslu 16060,2895 v dopravě a spojích, v obchodě 2407, ve stavebnictví 2340 a 6901 v "ostatních" profesích. Největším městem bylo sídlo okresu Havlíčkův Brod (v roce obyvatel). Bylo zde několik středních škol, odborných učilišť a zmíněných průmyslových podniků. Oblast - okraj Českomoravské vrchoviny - je zemědělsky nepříliš výnosná. V Havlíčkově Brodě se nalézalo ojedinělé vědecké pracoviště - Výzkumný ústav bramborářský, což souviselo s nejběžnější zemědělskou plodinou oblasti. Proto byly v sousedství města i škrobárny. Druhým největším sídlem okresu byla Chotěboř (v roce obyvatel), do roku 1960 sídlo soudního okresu. V místě se nacházelo gymnázium, střední zemědělská škola, střední odborné učiliště a několik podniků, z nichž nejvýznamnějším byly Chotěbořské strojírny. Dalšími většími obcemi byly Ledeč nad Sázavou ( obyvatel) s významným průmyslovým podnikem Kovofiniš a obuvnickým podnikem Sázavan a dále Světlá nad Sázavou (v roce obyvatel) se známými sklárnami Bohemia. Z menších sídel je možno zmínit Golčův Jeníkov ( obyvatel), Přibyslav ( obyvatel) s mlékárnou, Ždírec nad Doubravou (2373 obyvatel). 100 Počet obyvatel okresu se významně neměnil, k činil obyvatel, k obyvatel. 63

64 Okres Havlíčkův Brod byl položen ve vnitrozemí, což z hlediska Státní bezpečnosti představovalo jiné zájmy než například u krajů sousedících s Rakouskem či Spolkovou republikou Německo. Obyvatelstvo bylo národnostně prakticky homogenní. Přesto byla v souladu s celorepublikovými směrnicemi StB věnována pozornost národnostním menšinám, zejména pak osobám německé národnosti. Na území okresu bylo do konce II. světové války několik obcí s početnou německou menšinou. Po poválečném odsunu se jejich počet významně snížil. V roce 1969 žilo na okrese 295 osob německé národnosti. Tato skupina občanů byla trvale sledována díky častějším stykům s cizinou i prostému faktu příslušnosti k německé národnosti jako možné "báze" západoněmecké zpravodajské služby. V okrese se nenacházela žádná významná naleziště surovin nebo klíčový průmysl, několik středně velkých průmyslových podniků v podstatě bez tzv. speciální (vojenské) výroby. Přes území okresu vedla ale významná komunikační spojení: železniční traf Praha-Brno-Bratislava s železničním uzlem v Havlíčkově Brodě a ve stejném směru dálnice DI. Přes území okresu byl položen i kabel státní telefonní linky Praha-Moskva (v obci Vepříkov se nacházela jeho chráněná zesilovací stanice). Z objektů hodných zájmu z vojenského hlediska byly na území okresu umístěny pouze menší sklady munice (Bílek, Hněvkovice), civilní sklady pohonných hmot s vojenským významem v době branné pohotovosti státu (Šlapánov) a jediný větší vojenský útvar v Havlíčkově Brodě (kasárna a vrtulníkové letiště). Z hlediska kulturních statků nebyl okres příliš bohatý. Na území okresu nebyla žádná vysoká škola či významná kulturní instituce. V ústraní žil v Okrouhlici malíř Jan Zrzavý a tehdy oficiálně ignorovaný Bohuslav Reynek v Petrkově. Zajímavým místem byla Lipnice nad Sázavou, kde se konaly s odkazem na Jaroslava Haška každoroční festivaly "humoru a satiry" a v 80. letech pak i hudební festivaly. Tyto akce jako místa větší koncentrace osob vzbuzovaly zájem StB. V okrese leží i malá obec Číhošf, která se stala v roce 1950 proslulou událostmi okolo údajného zázraku v tamním kostele. Ve sledovaném období však znamenala pouze mlčenlivý symbol tvrdé komunistické represe 50. let. Shrnutí 64

65 Okres Havlíčkův Brod byl průměrným, nijak významným vnitrozemským okresem. V porovnání s jinými okresy Východočeského kraje patřil mezi chudší, bez turistických center, jako byly na severu Východočeského kraje Krkonoše nebo míst větší koncentrace obyvatel, jako třeba Hradec Králové a Pardubice, bez klíčových průmyslových center nebo nalezišť surovin. 65

66 Tři hlavní směry činnosti "Právě proto, že zahraniční kapitalisté jsou v úzkém spojení a styku s naší reakcí, přikazuje nám ostražitost, abychom věnovali bedlivou pozornost cílům i úkolům a praxi špionů a záškodníků. Strana burcuje k bdělosti vůči těmto agentům a ukládá svým členům proměnit v čin slova soudruha Gottwalda: My si republiku rozvracet nedáme!" Ministr národní bezpečnosti (1950) Ladislav Kopřiva Dosud byly představeny podmínky činnosti StB, jejich vykonavatelé a prostředky. Kdo stál, ať již domněle či skutečně, na druhé straně barikády? Proti komu byl aparát StB namířen? I když bylo oddělení nevelké, přesto vedlo ročně několik desítek svazků a spisů a další administrativní agendu. Svazky a spisy (spisy stály významem níže než svazky) tvořily základní a nejtypičtější pracovní materiál Státní bezpečnosti. Kromě již zmíněných svazků a spisů tajných spolupracovníků a důvěrníků vedla StB svazky a spisy na občany a objekty svého zájmu. V oblasti zpravodajské činnosti to byly objektové svazky (OBS), vedené na zahraniční instituce a organizace, na významné objekty čs. národního hospodářství, vojenské objekty a na určité "státobezpečnostní problematiky". V objektových svazcích byly shromažďovány především zpravodajské poznatky k příslušnému tématu. V souvislosti s objektovými svazky byly zakládány spisy prověřovaných osob (SPO) k shromažďování poznatků na "nepřátelské elementy" a osoby patřící k "bázi vnitřního či vnějšího nepřítele", tzn. existoval u nich z různých důvodů předpoklad sounáležitosti s "nepřítelem".101 V průběhu "kontrarozvědného rozpracování" byly v konkrétních případech zakládány na fyzické osoby signální svazky (SS) k prověrce a potvrzení nebo vyvrácení podezření z trestné činnosti. Osobní svazky (OS) byly zakládány na osoby, u nichž bylo podezření z trestné činnosti již potvrzeno, a končily zpravidla předáním vyšetřovateli StB. Pátrací svazky (PZS) byly zakládány k vypátrání dosud neznámého pachatele spáchaného trestného činu spadajícího do věcné příslušnosti vyšetřovatele StB. Kontrolní svazky byly zakládány ke kontrole a řízení důležitých akcí u podřízeného 101 AMV, RMV ČSSR č. 2/1978, Směrnice pro činnost pracovníků kontrarozvědky A-oper-I-l, čl

67 útvaru StB, takže dublovaly již jinde existující svazky.102 Dále byly vedeny i spisy "nepřátelských osob" (NO), ve kterých se shromažďovaly poznatky k osobám evidovaným podle příslušných rozkazů o evidenci nepřátel. Například k vedlo Oddělení StB Havlíčkův Brod 35 svazků tajných spolupracovníků, 40 spisů důvěrníků a mimoto 10 osobních svazků a 50 spisů prověřovaných osob. Pro srovnání: v rámci celého kraje bylo vedeno celkem 459 svazků agentů, 45 svazků konspiračních a propůjčených bytů, 59 spisů kandidátů tajé spolupráce, 744 spisů důvěrníků, 9 osobních svazků, 85 signálních svazků, 13 pátracích svazků, 772 spisů prověřovaných osob a 587 spisů nepřátelských osob, z toho 7 v I. a 85 ve II. kategorii. 103 Oddělení StB Havlíčkův Brod se zaměřovalo stejně jako celá kontrarozvědka StB po celé sledované období na již zmiňované tři základní "linie". Byly zachovávány na všech třech úrovních organizační struktury Státní bezpečnosti. Zatímco na centrální a krajské úrovni v jednotlivých liniích pracovaly stovky, respektive desítky lidí, v podmínkách okresu to byli jen jednotliví referenti. Odpovídalo to přiměřeně rozsahu zpracovávané agendy. V roce 1971 bylo například rozdělení témat mezi osm operativců Oddělení StB Havlíčkův Brod následující: problematika NSR a Rakousko - kpt. Jan Lebeda, vojenské objekty - kpt. Jaroslav Březina, vízoví cizinci (Ve) - npor. Blahoslav Novák, výjezdáři, navrátilci,104 emigrace, letáky a nápisy - kpt. František Mašita, Klub 231 (K 231), Klub angažovaných nestraníků (KAN), "nepřátelské osoby" (NO), pravicoví oportunisté, Junák - kpt. Stanislav Čuban, římskokatolická církev, katolický Junák, národně socialistická 10s a lidová strana - kpt. Ladislav Karlík, ekonomika (EKO) - npor. Josef Marek, trasy, kamionová doprava, statické sledování npor. Jiří Král Tamtéž. 103 AMV, f. A 33, inv. j. 52, Návrh organizačm1j.o uspořádání činnosti StB charakteru v okresech Východočeského kraje r "Výjezdář" - čs. občan, jemuž byla povolena cesta do nesocialistického zahraničí, "navrátilec" - občan, který se vrátil do ČSSR natrvalo po legálním či nelegálním pobytu v zahraničí StB důsledně ignorovala skutečnost, že Československá strana socialistická přišla o přídomek "národně" již po únoru Přes svoji jen formální existenci byla stejně jako strana lidová považována vždy za nespolehlivý a pečlivě sledovaný element. 67

68 zaměření. V průběhu let se postupně měnil důraz na některé problematiky a konkrétní státě i v zahraničí. Změny souvisely s různými faktory společenského a politického vývoje ve 106 "Trasy" - pravděpodobně zjišťování obvyklých tras průjezdů cizinců, kteří prováděli vizuální špionáž, "statické sledování" - sledování rizikových míst zejména u vojenských objektů, kde mohlo docházet k vizuální špionáži. 107 AMV, f. B 5 lili., inv. j. 8, Plán činnosti na úseku kádrově výchovné práce na rok

69 Vnější nepřítel Jako první se zpravidla uváděla linie "boje proti vnějšímu nepříteli", nazývaná též linie I. odboru krajské správy StB, nebo i linie II. správy 108. Problematika zahrnovala boj proti činnosti rozvědek tzv. kapitalistických států, působení "vízových cizinců" (Ve) zdržujících se na území ČSSR z jakéhokoliv důvodu, diplomatů z nekomunistických, tzv. kapitalistických států, odhalování spolupracovníků zahraničních rozvědek mezi čs. občany apod. Převedeno na definice trestního práva se jednalo zejména o trestnou činnost podle 105 vyzvědačství a 106 ohrožení státního tajemství. Toto zaměření Státní bezpečnosti bylo a je někdy vydáváno za v podstatě politicky indiferentní, za prakticky srovnatelné s činností zpravodajských služeb v demokratickém státě. Ovšem praxe StB v tomto zaměření vždy znamenala široce pojatou kontrolu všech cizinců z "nepřátelského" zahraničí, kontrolu veškerých kontaktů čs. občanů s cizinci, s "nepřátelským" zahraničím i zahraničními legálními misemi vůbec. A to nejen skrytou kontrolu, ale také aktivní kroky k přerušování a izolování těchto kontaktů a vlivů. Kontrarozvědný boj proti zahraničním rozvědkám byl ve skutečnosti jedním z významných nástrojů komunistického režimu ve snaze izolovat zemi a její občany od svobodného světa. Při plnění tohoto politického zadání byly navíc využívány všechny dostupné a využitelné prostředky, v krajních případech i včetně provokací - tzv. agenturně operativních kombinací 109 a zpravodajských her. Linie boje proti vnějšímu nepříteli patřila obsahově vcelku k neměnným. V roce 1964 (první dochovaná zpráva) byla v centru zájmu po linii I. odboru činnost nepřátelských rozvědek USA, Anglie, Francie, NSR a vízoví cizinci z tzv. kapitalistických států a spojení občanů do zahraničí v souvislosti s významnými vojenskými a hospodářskými objekty.llo 108 Název podle nadřízených součástí zpracovávajících příslušnou linii. Název "linie II. správy" platil v letech , kdy se stala II. správa FMV (SNB) správou kontrarozvědky pro boj proti vnějšímu nepříteli. V letech a byly v II. správě MV (od r FMV, od r SNB) sloučeny složky StB všech tří linií. Vzhledem k této nejednotnosti užívám termín "linie I. odboru". 109 "Agenturně operativní kombinace" bylo naph1dad vyvolání kontaktu občana a zastupitelského úřadu a získání "důkazu" o špionáži. 110 AMV, f. B 5 1/II, inv.j. 1, Zpráva o činnosti okresmllo oddělení MV Havlíčkův Brod za rok 1964, , kpt. Jaroslav Rus, adresát sekretariát náčelm1ca KS MV Hradec Králové. 69

70 V roce 1972 byla sledována činnost "výjezdářů" do NSR a Rakouska a občanů, kteří se v letech zdržovali bez úředního povolení v cizině a mohli být podle StB před návratem do Československa získáni ke spolupráci nepřátelskou zpravodajskou službou. Z hlediska ochrany vojenských objektů byla věnována pozornost tzv. vizuální rozvědce cizích diplomatů v okolí vojenských objektů, místním občanům se znalostí vojenských objektů a vyjíždějících do zahraničí, "vízovým cizincům" navštěvujícím příbuzné žijící nedaleko vojenských objektů a vojákům z povolání propuštěným v době normalizace z politických důvodů z armády.lll V roce 1977 byli na okrese Havlíčkův Brod nejzajímavější vízoví CIzmCI, německá menšina, výjezdy čs. občanů do kapitalistických zemí a navráti1ci. V roce 1979 to byli občané se styky v USA a NSR a tzv. výjezdáři. 1l2 Sledováni byli občané, kteří se pracovně či soukromně stýkali s pracovníky západních diplomatických, kulturních a obchodních misí v Československu. Byli potenciálně podezřelí ze špionáže, navíc se mezi nimi snažila StB získávat spolupracovníky pro infiltraci těchto misí. Poměrně zřídka se stávalo, že čs. občané udržovali soukromé přátelské vztahy s cizinci žijícími či dojíždějícími na čs. území. Takových cizinců nebylo mnoho, navíc tyto vztahy dříve nebo později zpravidla vyvolaly zájem StB a potíže různého druhu. Občané, kteří byli v písemném, telefonickém nebo osobním kontaktu na některou sledovanou zahraniční misi, byli zařazováni do zváštního seznamu, tzv. stykové báze tohoto objektu. 1l3 Relativně početnou a bedlivě sledovanou skupinou byli občané, kteří se pracovně setkávali se zaměstnanci zahraničních firem buď při dodávkách a servisu zahraničního zařízení do čs. podniků, nebo při obchodních jednáních doma i v zahraničí. Tato problematika ale spadala pod pravomoc ekonomické kontrarozvědky, takže bude rozebrána na jiném místě. Nejintenzivněji sledovanými osobami byli ale samotní CIZInCI. Přestože diplomatická zastoupení byla jen v hlavním městě, diplomaté se dostávali do kontaktu i s krajskými a okresními součástmi Státní bezpečnosti. Poměrně často totiž projížděli po čs. území mimo sídlo své mise. Ačkoliv se často jednalo o cesty naprosto nevinné, pro 111 Tamtéž, inv. j. 10, Roční prováděcí plán práce oddělení StB Havlíčkův Brod na rok Tamtéž, inv. j. 38, Vyhodnocení prováděcího plánu práce za rok 1979 po linii II. správy FMV, AMV, r. č. 79, objektový svazek OBORA, díl svazku č. 27, s , Styky na ZU NSR v Praze, předání poznatků,

71 StB byli diplomaté vždy podezřelí z tzv. vizuální špionáže - pozorování vojenských objektů, přesunů vojenské techniky apod. Proti cestám diplomatů byla přijímána řada opatření. Nešlo je sice zakázat, byly ale co nejvíce ztěžovány. Veřejná bezpečnost bedlivě sledovala a kontrolovala, zda diplomaté dodržují dopravní předpisy. Auta s diplomatickou značkou byla často kontrolována Veřejnou bezpečností, zda se nepokouší překonat různá vyznačená omezení vjezdu a pohybu poblíž vojenských posádek. Systém kontroly byl stále zdokonalován. V roce 1981 byl například II. správou SNB rozeslán i na krajské správy SNB metodický pokyn o postupu v případě autonehod diplomatů. K výjezdové skupině VB se měl připojit pověřený příslušník StB a zúčastnit se vyšetřování autonehody na místě. Měl co nejdokonaleji prohlédnout vozidlo, zejména tam, kde to umožňovalo zranění nebo úmrtí účastníka nehody. Při prohlídce se měl zaměřit na převoz "závadových tiskovin", písemností, na odhalování zabudovaných schránek, úkrytů, technických prostředků, měl provést fotodokumentaci atd. 1l4 Ukázkou kontroly pohybu diplomatů byla akce TRASA. Projekt této celostátní akce byl zaváděn do praxe cestou I. odborů krajských správ StB od června Cílem bylo systematicky kontrolovat pohyb a činnost zejména diplomatů u vojenských prostorů a objektů. Akce TRASA byla vyhlašována pro území kraje nebo vybraných okresů příslušnými náčelníky s uvedením poznávací značky sledovaného diplomatického vozidla. Po vyhlášení akce byla hlídkami útvarů SNB, VKR, ale i KGB a Ostrahy státních hranic obsazována vytipovaná kontrolní místa, kde se předpokládal průjezd sledovaného vozidla. Hlídky na kontrolních stanovištích měly hlásit, zda přes jejich kontrolní stanoviště projelo nahlášené vozidlo, a nadřízená součást StB vyhodnocením údajů z kontrolních bodů měla mapovat jeho pohyb. Při kontrolních akcích se ale ukázalo, že hlídky nahlášená vozidla často vůbec nezaregistrovaly a akce TRASA byla tedy velmi nespolehlivá. 1l5 Akce TRASA byla v modifikované podobě připravena v r pro případy průjezdů inspekčních skupin kontrolujících naplňování závěrů mezivládních odzbrojovacích jednání - akce STOCKHOLM a WASHINGTON 1l6. Dalšími 114 AMV, r. č. 89 objektový svazek CIZINEC, správa StB Hradec Králové, hlavní svazek, s , Součinnostní opatření při řešení dopravních nehod vízových cizinců, , náčelm'k II. správy SNB plk. Vrba Karel. Průvodní dopis a příslušný materiál, zpracovaný 6. odborem II. správy SNB AMV, r. č. 89 objektový svazek CIZINEC, díl svazku č. 12 (TRASA), 4. oddělení I. odboru správy StB Hradec Králové. 116 AMV, r. č. 89 objektový svazek CIZINEC, díl svazku č. 13, část č. 2, Metodika organizace bezpečnostních úkolů při příjezdu inspekčních skupin na území ČSSR v souvislosti se závěry Konference o opatřeních k posílení důvěry a bezpečnosti a o odzbrojení v Evropě konané ve Stockholmu, FMV. Akce 71

72 podobnými kontrolními akcemi byly koncem 80. let akce ŽURNÁL (celostátní akce ke kontrole pohybu novinářů z NSR, USA, Velké Británie a Francie), STOP (kontrolní akce zaměřená na zjištění činnosti "vízových cizinců" podezřelých jen několikahodinovým pobytem na území ČSSR, třebaže je vízum opravňovalo k delšímu pobytu) a akce NÁVRAT (komplexní kontrolní opatření zaměřené na vystěhovalce z ČSSR žijící legálně v NSR a dojíždějící na území ČSSR s cílem odhalit, zda se nejedná o nepřátelské agenty)y7 Poněkud exotickou skupinu údajných špionů představovali diplomati čínského velvyslanectví v Praze. V akci s krycím názvem ČESTLICE byla zejména v polovině 70. let věnována pozornost jejich návštěvám okresu. Měli údajně zájem o vojenské objekty, některé průmyslové podniky a o měření tlakových vln z vrcholků kopců. Havlíčkobrodsko se, alespoň podle materiálů StB, nacházelo v případě jaderného bombardování Československa v "hluchém prostoru". Na čínské velvyslanectví se dokonce údajně podařilo úspěšně "podstavit" agenta řízeného Oddělení StB Havlíčkův Brod s krycím jménem PETR. lls Z cizinců byli za nejnebezpečnější považováni tzv. kategorizovaní vízoví cizinci. Takto StB označovala příslušníky armád, bezpečnostních složek nebo mocenského aparátu tzv. kapitalistických států přijíždějící na území ČSSR. Všichni takoví lidé byli pečlivě kontrolováni a sledováni, zda nepřijíždějí do ČSSR s rozvědnými úkoly nebo zda se nenajde příležitost k jejich získání za tajné spolupracovníky StB. V problematice vízových cizinců byla řízena zvlášť vykazovaná agentura. Za rok 1981 za celý kraj Hradec Králové bylo řízeno 92 agentů, kteří vyprodukovali celkem 310 agenturních zpráv, z toho ve vlastní problematice "vízoví cizinci" 118 zpráv. Z tohoto počtu bylo Oddělením StB Havlíčkův Brod řízeno 5 agentů, kteří podali celkem 6 zpráv, ovšem z nich měly souvislost s danou problematikou pouze 2 agenturní zprávy (!).1l9 STOCKHOLM +phlohy Systém činnosti StB s : Metodika bezpečnostních opatření při příjezdu inspekčních skupin USA na území ČSSR v souvislosti s plněním dohody mezi ČSSR, NDR a SSSR o inspekcích a Smlouvy mezi SSSR a USA o likvidaci raket středního a kratšího doletu, FMV Akce WASHINGTON. 117 Tamtéž, desky Akce ŽURNÁL, STOP, NÁVRAT, oddělení StB Svitavy. 118 AMV, f. B 5 1/l1., inv. j. 15, Plán činnosti v problematice boje proti nepřátelským rozvědkám, vízovým cizincům a navrátilcům, oddělení StB Havlíčkův Brod, AMV, r. č. 89, objektový svazek CIZINEC, díl svazku číslo 13 (Řízení problematiky), 4. oddělení I. odboru správy StB Hradec Králové, s. 63, Počet informací od tajných spolupracovmků vedených 72

73 Po linii I. odboru byla zajišťována řada opatření vojenského charakteru. Ve spolupráci s III. správou SNB (VKR) byla po celá 70. a 80. léta organizována opatření k zajištění "ochrany" posádek Střední skupiny sovětských vojsk v ČSSR a v o něco méně intenzivní míře i objektů Československé lidové armády. V říjnu 1984 byla náčelníkem II. správy SNB rozeslána směrnice k opatření proti případným reakcím na rozmístění sovětských jaderných raket středního doletu na území ČSSR. 120 Pozornost byla věnována tzv. výjezdářům, občanům, kterým se podařilo soukromě či služebně vycestovat mimo "země socialistického tábora". Už byla popsána činnost Oddělení pasů a víz, jehož využívali i příslušníci Oddělení StB Havlíčkův Brod pro zpravodajské pohovory s tzv. výjezdáři. Podle konkrétních případů lze charakterizovat formu takového pohovoru: jednomu občanu bylo povoleno v polovině 80. let krátkodobé vycestování do NSR za dcerou, která tam emigrovala po srpnu Pohovor po návratu se zaměřoval na způsob celního a pasového odbavení na německé straně hranic, na životní podmínky a názory dcery-emigrantky, na vojenské objekty zaznamenané tzv. výjezdářem během cesty na území NSR. 121 Hodně se situace pro StB v oblasti kontroly zahraničních cest změnila po opatřeních zmírňujících dosavadní letité tvrdé podmínky pro vycestování do nesocialistických států. Od roku 1988 mohl po založení valutového konta v čs. bance vyjet do zahraničí prakticky každý čs. občan. Zprávy Oddělení pasů a víz v Havlíčkově Brodě za rok 1989 hovoří o tom, že StB v té době již jen pasivně registrovala rostoucí počet zahraničních cest občanů. Pohovory na Oddělení pasů a víz v Havlíčkově Brodě v letech svědčí o tom, že získávat nějaké poznatky od občanů bylo již velmi nesnadné. 122 Obava z vlivu StB na uskutečnění cesty již ztratila dřívější význam. Krajská správa StB kontrolovala činnost podřízených součástí StB působících po dané linii. Dochovaly se záznamy z těchto kontrolních jednání na Oddělení StB Havlíčkův Brod dokumentující např. stav činnosti proti aktivitám Bundes Nachrichtens Dienst (Spolková zpravodajská služba NSR - BND) v letech Dne v problematice vízových cizinců za rok 1981, , správa StB Hradec Králové Analytickoinformační úsek - Statisticko-evidenční oddělení. 120 Tamtéž, Č , Metodický pokyn náčelm'ka II. správy SNB k zajištění RMV ČSSR Č. 6/1983 (rozmístění raket středního doletu v ČSSR, opatřem'), ,6. oddělení II. odboru II. správy SNB. 121 AMV, r. Č. 79, objektový svazek OBORA, díl svazku Č. 10, č.l , pohovor s výjezdářem, , por. Kanický. 122 Tamtéž, díl svazku Č. 1, část Č. 3, úřední záznamy o cestách občanů do NSR na peněžitý dar. 123 Pokud StB odhalila skutečnou činnost některé zahraniční rozvědky na území ČSSR, jednalo se nejčastěji právě o BND. 73

74 1989 proběhlo v Havlíčkově Brodě "součinnostní jednání a metodická činnost" v problematice BND. Přitom bylo zjištěno, že na oddělení není vedena žádná akce (tj. signální nebo osobní svazek) nebo i spis prověřované osoby v této problematice. Údajně byly jen vytipovávány možné případy z již dříve shromážděných podkladů. Od předcházejícího obdobného jednání, které se konalo , se sice údajně zlepšilo "vytěžování výjezdářů", přesto ale npor. František Kanický, odpovědný na oddělení za danou problematiku, nezískal za celý rok žádný poznatek umožňující založení spisu nebo svazku (1). Kontrola konstatovala patrnou pasivitu npor. Kanického, "který poměrně brzy připustí názor vytěžované osoby, že nic neviděla, s nikým se nesetkala atp.,,124 Při dalším jednání bylo zjištěno, že se kritizovaný stav dosud nezměnil. Na okrese se ale proti roku 1988 zvýšilo 50 % požadavek výjezdů občanů na výjezd do kapitalistických států na základě složení finančních prostředků. Na tento nárůst reagovalo oddělení zvýšeným počtem pohovorů před návratem do ČSSR a s vytipovanými výjezdáři i po něm. Kanický se vymlouval, že se u některých vytipovaných osob sice pokusil o pohovor, ale neuspěl. Proto jednání skončilo neutrálně: důsledněji se věnovat pohovorům, tipovat výjezdáře Podle vnímání teoretiků Státní bezpečnosti existovala na Západě celá řada údajných "center ideologické diverze", jejichž hlavním smyslem existence měla být snaha o likvidaci komunistických režimů. Jednalo se o prakticky všechny mezinárodní nevládní i vládní organizace zejména působící na území USA, Velké Británie a NSR, které se nějakým způsobem zabývaly výzkumem "východních otázek", vztahy s Východem, lidskými právy apod. Byly sem řazeny dohromady například Amnesty International, PEN Club, CIA, RSE a mnoho dalších. Podle StB byla zvláště hodná pozornosti tzv. emigrantská ideo diverzní centra: časopisy a seskupení Listy (od roku 1969), Svědectví (od roku 1956), křesťanská střediska Velehrad a Slovenský ústav Cyrila a Metoděje, Světový kongres Slováků (1971), Rada svobodného Československa (1949), Československý poradní sbor v západní Evropě (1972), Naardenský výbor 124 AMV, r. č. 79, objektový svazek OBORA, část svazku 13,2. oddělení I. odboru správy StB Hradec Králové, Č ( ): Záznam kpt. Jar. Ševčík správa StB Hradec Králové, za oddělení StB Havlíčkův Brod npor. František Kanický a mjr. JUDr. Miloslav Kolářský. 125 Tamtéž, díl svazku číslo 31, část číslo 3 "Řízení problematiky", 2. oddělení I. odboru správy StB Hradec Králové, č (25-30), Záznamy z metodické činnosti na oddělení StB Havlíčkův Brod , kpt. Jaroslav Ševčík a por. Zdeněk Svoboda a za oddělení StB Havlíčkův Brod npor. Fr. Kanický. 74

75 Československo (1969), Svobodná společnost pro podporu přátelství s národy Československa a řada dalších. 126 Jak boj proti "ideodiverzi" vypadal v praxi, ukazuje dílčí případ z akce IDEODIVERZE. StB roku 1974 věnovala pozornost celkem devíti občanům okresu, kteří nezávisle na sobě písemně požádaly buď velvyslanectví USA v Praze, nebo rozhlasovou stanici Hlas Ameriky o fotografie astronautů z Apola 14 a případně o fotografie Kohoutkovy komety. Všichni obdrželi poštou po třech fotografiích astronautů a byli poté pod kontrolou StB, zda nebudou dále pokračovat v písemném styku a nebudou od velvyslanectví nebo Hlasu Ameriky dostávat písemnosti "ideodiverzního charakteru". Za připomenutí stojí, že StB získala infomace o průběhu a obsahu udané korespondence nelegální, ale zcela rutinní cenzurou pošty. Pozorování zmíněných občanů bylo ukončeno v roce 1975 preventivně výchovnými opatřeními, "která mají dostatečný dopad na osoby, které dopisovaly". Nešlo jen o pohovory, ale ve čtyřech případech i o oznámení do zaměstnání. 127 Akce IDEODIVERZE pokračovala proti jednotlivým občanům i vdalších letech. Vliv tzv. center ideodiverze na okrese byl patrnější až ve druhé polovině osmdesátých let. Jednalo se zejména o četnější písemné či telefonické reakce posluchačů na vysílání Rádia Svobodná Evropa, případně dalších zahraničních rozhlasových stanic. V březnu 1986 zaznamenalo Odddělení StB na okrese Havlíčkův Brod takové aktivity "ideocenter": ředitel n. p. Agrozet Brno závod Havlíčkův Brod oznámil, že obdržel dálnopis následujícího znění: " Vážení přátelé, vaše připomínky, náměty, nápady i kritiku k vysílání čs. sekce radia SE [Svobodná Evropa] můžete telefonovat na číslo " Stejné dálnopisné zprávy došly ve dnech rovněž podnikům n. p. Sigma Česká Třebová, Průmysl mléčné výživy Pardubice a Státní statek Teplice nad Metují. Dne ve na operačním 126 AMV, npor. Houdek, Ludvík: Struktura ideodiverzních a emigrantských center a jejich využívání proti ČSSR, Diplomová práce absolventa VŠ SNB fakulty StB, JUDr. Houdek Ludvík (1949) byl příslušm1<:em SNB od , působil nejprve v rámci Správy VB Praha, přemístěn ke složce StB (referent skupiny StB Kutná Hora). V letech studoval na fakultě StB VŠ SNB v Praze. K měl Houdek hodnost majora a zastával funkci zástupce náčelm1<:a OS SNB pro StB Kutná Hora. Služební poměr ukončil ze "závažných důvodů" AMV, personální spis Ludvíka Houdka. 127 AMV, f. B 5 1/11., inv. j. 14, Plán činnosti vproblematice boje proti nepřátelským rozvědkám, vízovým cizincům a navrátilcům, , náčelm1<: O StB Havlíčkův Brod pplk. Jaroslav Rus; Tamtéž, Vyhodnocení prováděcího plánu práce za rok 1975 zaslání, , náčelm1<: oddělení StB Havlíčkův Brod mjr. Karel Kepr. Akce IDEODlVERZE byla vedena v objektovém svazku r. č

76 středisku OS SNB Havlíčův Brod dokonce npor. Jindra zvedl telefon, kde se ozvalo: "Zde rozhlasová stanice Svobodná Evropa, můžete mluvit. ul28 Kontrolovat oddělení mohla nadřízená součást i podle zasílaných hlášení. Například struktura zprávy o činnosti okresního oddělení po linii I. odboru správy StB Hradec Králové za rok 1981 vypadala následovně: Úvod - dosažené výsledky v plnění hlavních plánovaných úkolů, nesplnění termínovaných úkolů a příčiny; I. část - rozpracovávané akce: celkový počet, dosahované výsledky. Nově zavedené akce v r. 1981, v jaké problematice, pro jakou trestnou činnost; II. část - konkrétní (i dílčí) poznatky k formám a metodám nepřátelské činnosti v rozpracovávaných problematikách; III. část - úkoly ročního plánu práce k získání tajných spolupracovníků a konspiračních bytů, stav plnění (počet získaných spolupracovníků a bytů podle problematik), výjezdy tajných spolupracovníků do zahraničí, jejich počet a zpravodajské výsledky. Stručné slovní zhodnocení úrovně práce s tajnými spolupracovníky, existující rezervy, % řízení tajných spolupracovníků s využitím konspiračních a propůjčených bytů, "rozpracovanost" kandidátů tajné spolupráce a typů těchto kandidátů pro další období; Závěr - realizované případy vedené ve svazcích i mimo: a) zahájení trestního stíhání vyšetřovateli StB, b) zahájení trestního stíhání vyšetřovateli VB (na základě předaných poznatků od StB), c) provedení preventivně výchovných a profylaktických opatření včetně vyhlášení výstrahy. 129 Na okrese Havlíčkův Brod nebyl za sledované období odhalen žádný skutečný spolupracovník některé nepřátelské zpravodajské služby. Byl zjištěn pouze jeden případ spadající pod 105 trestního zákona - vyzvědačství. V akci ÚNIK byl sledován Jaroslav Král (1954), dělník Okresního stavebního podniku v Habrech, který údajně 128 AMV, f. X. S SNB, inv. j. 1148, Denní informace ze správy StB Hradec Králové leden-prosinec 1986, Analyticko informační a plánovací odbor. 129 AMV, r. č. 79, objektový svazek OBORA, díl svazku číslo 31, část číslo 2, 2. oddělení I. odboru správy StB Hradec Králové, č , Osnova k ročnímu vyhodnocení splnění úkolů ročních plánů práce útvarů StB ve Východočeském kraji za rok 1981 po linii II., X. a XI. správy SNB, 2. ll Pojmy "preventivně výchovná opatření" a "výstraha" jsou osvětleny v kapitole věnované konkrétním postihům. 76

77 shromažď oval utajované údaje z vojenské oblasti stupně "přísně tajné zvláštní důležitosti". Infonnace měl údajně v úmyslu po své plánované emigraci prodat některé nepřátelské rozvědce. Trestní stíhání J. Krále zahájil odbor vyšetřování Správy StB Hradec Králové ve spolupráci s VKR. Třiadvacetiletý Jaroslav Král byl současně vzat do vazby.130 Shrnutí Linie "boje proti vnějšímu nepříteli" neměla v podmínkách daného okresu významné praktické výsledky. Za celé sledované období byl tedy v oblasti působnosti Okresního oddělení StB Havlíčkův Brod zjištěn pravděpodobně jediný případ trestné činnosti podle 105. Kromě příležitostného sledování vojenských objektů na okrese nebyl rozpoznán nějaký významnější konkrétní zájem cizích zpravodajských služeb. Zaznamenávané kontakty občanů se zastupitelskými úřady nebo se zahraničím neměly charakter vyzvědačství. k proniknutí do cizích zpravodajských služeb. Nebyl získán ani žádný tajný spolupracovník využitelný 130 AMV, f. A 34, inv. j. 386, Přehled realizovaných případů vyzvědačství po linii II. správy FMV od do r včetně, tamtéž, Seznam osob realizovaných a dosud neodsouzených v letech 1976 a 1977 pro vyzvědačství po linii II. správy FMV, Č

78 Vnitřní nepřítel Tato problematika, nazývaná "vnitřní zpravodajství" či doslova "boj proti vnitřnímu nepříteli" je nejtypičtějším dokladem charakteru StB jako politické policie. Byla jednoznačně podřízena mocenským zájmům komunistické strany a orientovala se podle její politiky. To je doloženo oficiálními dokumenty, konkrétní činností StB i obecnou zkušeností společnosti. Kontrole StB ve vnitřním životě státu podléhalo všechno, co mělo, ale i třeba jen mohlo nepřímo mít nějaký vliv na stabilitu moci KSČ. Formálně se jednalo o celou řadu možných trestných činů proti republice (vlastizrada, podvracení republiky, teror, poškozování státu světové socialistické soustavy, pobuřování, zneužívání náboženské funkce, hanobení republiky a jejího představitele, hanobení státu světové socialistické soustavy a jejího představitele, opuštění republiky, poškozování zájmů republiky v cizině atd.).l31 Vnitřní političtí nepřátelé v chápání Státní bezpečnosti byli vlastně oponenty, opozicí, odpůrci. Charakterizovat občany v těchto pojmech v Československu daného období je zatím nesnadné. Samotná existence opozice ve formě běžné v demokratických politických systémech byla v komunistickém režimu nelegální. Opoziční a nesouhlasné projevy různé intenzity se vyskytovaly většinou izolovaně a měly nejrůznější formy a motivy. V součastnosti dosud trvá mezi odborníky diskuse o typologii skupin a proudů stojících proti komunistickému režimu nebo mimo něj. V rámci KSČ opozice po likvidaci reformního pokusu v r již nikdy nebyla jakoukoliv legální formou povolena. Vyloučení a vyškrtnutí členové KSČ po Pražském jaru nebyli pro vládnoucí moc partnery. Bohužel malé pozornosti se těší významné síly stojící programově mimo vládnoucí moc, jako byla katolická církev či nekonformní mládež (underground). Situaci komplikuje fakt, že v případě katolické církve jde o neoficiální proudy působící bez otevřené podpory oficiálního vedení církve, někdy dokonce i proti jeho zájmům a underground byl "programově" živelný. Cílem těchto sil navíc nebylo svržení režimu KSČ, ale dosažení náboženských svobod nebo práva na svobodný život podle svých představ. Podle srovnání výsledků dosavadní diskuse s mými poznatky o stavu tohoto jevu na úrovni okresu (zejména v době normalizace) je třeba hovořit především o různých 131 V letech platil trestní zákon Č. 88/1950 Sb., poté Č. 141/1961 Sb. Trestné číny proti. republice byly vyjmenovány v první hlavě II. zvláštní části trestrnno zákona. 78

79 fonnách "odporu". Zajímavé jsou v té souvislosti pojmy "vnitřní exil", kdy izolovaní jedinci zklamaní slabostí refonnních politiků a nemožností ovlivnit politické poměry volili cestu minimálního podílu na životě většinové společnosti konformní s vládnoucí mocí, včetně ignorování symbolických rituálů souhlasu: "voleb", politických slavností, "výzdoby" v době výročí, aktivity v politických a společenských organizacích 132 atd. To vše byly sledované projevy chování. Do kategorie vnitřního exilu lze zařadit občany, kteří volili vlastní cestu mimo společnost, bez potřeby se nějak negativně vymezovat: cestu aktivního náboženského života nebo svobodného životního stylu (underground, punk).133 Na druhé straně se určití jedinci, kteří museli na venkově riskovat větší míru expozice než v anonymějším prostředí velkoměsta, odhodlávali k aktivnějším fonnám odporu: nápisům, anonymním dopisům, letákům, stížnostem. Extrémní fonny odporu (sabotáže, teroristické činy či špionáž) byly v daném prostředí již naprosto ojedinělé. U drtivé většiny "nepřátel Státní bezpečnosti" se tedy dá hovořit o různých fonnách a intenzitě "odporu" spíše než o opozici, a to zejména u nejlépe organizovaných a nejpočetnějších skupin - církve a undergroundu. 134 Ve druhé polovině 70. let se začínají fonnovat určité zárodky dlouho izolované opozice. Až s blížícím se koncem totalitního režimu lze v osmdesátých letech pozorovat politizaci nositelů "odporu". Bylo to například vytváření občanských nezávislých iniciativ jako Hnutí za občanskou svobodu, Nezávislé mírové sdružení či zde konkrétně sdružení Havlíčkova mládež, nebo fonnulování požadavků církví, které musely být chápány i svými hlasateli v dané společenské situaci jako politikum (např. petice Augustina Navrátila). Trvale tedy existoval pro StB "vnitřní nepřítel". Měnilo se ale jeho složení. Některé sociální skupiny nepřátel byly Státní bezpečností brány jako méně nebezpečné - jejich protagonisté stárli nebo byli postupem času a působením StB demoralizováni. Díky politickému a společenskému vývoji se objevovaly nové skupiny skutečných či domnělých nepřátel. Pro StB nehrála primárně roli reálná nebezpečnost, ale příslušnost k určitým rizikovým skupinám obyvatel. V tomto ohledu vládla velká setrvačnost. 132 Nejen KSČ, ale i monopolní Revoluční odborové hnutí, Svaz československo-sovětského přátelství a další i relativně nepolitické organizace Národní fronty, které se musely na rituálech souhlasu podílet. 133 V této souvislosti stojí za připomenutí, že jinak kritizovaná asociálnost nekonformní mládeže má pro svoji přímost tváří tvář totalitnímu systému zde pozitivní roli. 134 Diskusi na téma opozice a odpor jsou věnovány některé příspěvky ve sbomiku Opozice a odpor proti komunistickému režimu v Československu , Petr Blažek (ed.), ÚČD FF UK a Dokořán, Praha 79

80 Nepřátelé byli definováni a kategorizováni například ve směrnicích pro rozpracování, pozorování a evidenci tzv. bývalých lidí, které byly vydány Rozkazem ministra vnitra Rudolfa Baráka Již v roce 1960 dosahoval počet evidovaných "bývalých lidí" celostátně téměř sta tisíc. 135 Důsledkem evidence bylo systematické pozorování nebo i aktivní "agenturně operativní rozpracování" statisíců občanů. V roce 1964 byl projekt podroben kritice nového vedení MV, "bývalí lidé" byli přejmenováni na méně konfliktní "nepřátelské osoby" a přijata zásada diferenciace při zaevidovávání. Při zařazování do evidence mělo být přihlíženo k "třídním hlediskům" a poznatkům o konkrétní negativní činnosti či postojích evidovaného. "Nepřátelské osoby" byly nyní rozděleny do čtyř kategorií nebezpečnosti. Přehled důvodů pro evidenci se ale podstatně nezměnil. 136 V době Pražského jara v roce 1968 došlo ke zrušení evidence, která byla obnovena rozkazem ministra vnitra ČSSR z V systému se neobjevilo nic zásadně nového, ovšem obsah kategorií evidovaných osob byl významně aktualizován podle nové politické situace. l3? Naposledy byla novelizována evidence "nepřátelských osob" v roce 1978, a to s ohledem na tehdejší rozvoj opoziční činnosti. Tehdy se již ale nehovoří o "nepřátelských", ale o "evidovaných osobách".l38 Evidence obyvatel nebezpečných režimu byla od počátku vedena okresními odděleními StB, takže na okresech existovaly seznamy konkrétních nepřátel. To mohlo vynést evidovaným i pobyt v koncentračním táboře, které byly připravovány například pro případ branné pohotovosti státu (jako akce NORBERT 139 ). vývoj zájmu StB o z hlediska režimu rizikové skupiny obyvatel můžeme sledovat na vývoji změn v zaměření Oddělení StB Havlíčkův Brod během sledovaného období. V průběhu 60. let se StB stále zaměřovala na lidi postižené převzetím moci komunisty v únoru 1948 a následnou perzekucí padesátých let. Byli to bývalí podnikatelé, jímž byl vyvlastněn nějaký majetek, lidé, kteří se angažovali v předúnorové politice, státní správě nebo společenském životě v rozporu se zájmy komunistů a přišli po únoru 1948 o své postavení. Dalším pojmem ze spektra nepřátel 2005 (úlohu náboženství zde zdůrazňuje Jaroslav Cuhra), a byl mu věnován i seminář ÚSD A V ČR dne ll , jehož písemný záznam jek dispozici na AMV, RMV 1/1959 z "Rozpracování, pozorování a evidování "bývalých lidí". 136 AMV, RMV 10/1964 z "Evidování nepřátelských osob". 137 AMV, RMV 44/1970 z "Evidování a rozpracování nepřátelských osob". 138 AMV, NMV Č. 21 z "Směmice pro evidenci osob ohrožujících vnitřní pořádek a bezpečnost státu". 139 Srov. Gruntorád, Jiří: Akce Norbert. In Securitas Imperii 2. ÚDY, Praha 1994, s

81 byli tzv. "amnestanté". Po odpykání trestů a na základě amnestií se zejména od roku 1960 vracely domů tisíce politických vězňů. Trvalými nepřáteli režimu byly církve, zejména římskokatolická, kromě ideologických důvodů i pro vazby na své struktury v zahraničí. Rovněž příslušníci národnostních menšin, zejména Židé a Němci, byli trvale v centru zájmu pro údajnou nespolehlivost obecně danou příčinami historickými (Němci) a politickými (Židé), a tedy pro předpoklad jejich předpokládané snadnější infiltrace zahraničními zpravodajskými službami. Na přelomu 50. a 60. let došlo na Havlíčkobrodsku k několika posledním větším procesům se zemědělci. Od té doby se již tato skupina jako významný nepřátelský faktor v materiálech StB neobjevuje. Nejprve to byl proces se skupinou "kulaků" z vesnice Sedletína. Soudní přelíčení Krajského soudu Pardubice se konalo v Chotěboři a bylo při něm odsouzeno šest občanů ze Sedletína k trestům odnětí svobody na 1-8,5 roku a dalším doplňujícím trestům za trestný čin podvracení republiky. Měl spočívat v údajných sabotážích, rozšiřování informací vysílání Rádia Svobodná Evropa, rozkrádání družstevního majetku atd. Jednalo se o politicky motivovaný proces s cílem paralyzovat přetrvávající pasivní odpor nuceně kolektivizovaných zemědělců k změnám na vesnici. Případ operativně připravoval od jara 1958 starší referent 00 MV Chotěboř por. Ladislav Karlík (po reorganizaci od roku 1960 zařazen na 00 MV Havlíčkův Brod). Nejprve založil evidenční svazek PURKMISTR na Václav Čápa, po skrytém mapováním prostředí pomocí tajných spolupracovníků založil posléze osobní svazek na Jana Peška s krycím jménem KULAK a případ dovedl zdárně až k zatčení a procesu. Byl odměněn pochvalou náčelníka KS MV Pardubice a odměnou 200 Kčs "za agenturní zjištění protistátní činnosti a rozpracování osob z obce Sedletín".140 Dalším procesem ze zemědělského prostředí v tomto období byl proces s údajnými žháři v obci Olešná. V letech zde došlo k celkem osmi úmyslně založeným požárům. Pachatele se nedařilo přímo dopadnout. Přesto nakonec došlo v Olešné kzatýkání. V havlíčkobrodském "Domě osvěty" se konal června 1961 proces s šesti občany z Olešné, obviněnými z trestných činů podvracení republiky, sabotáže, záškodnictví, rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví a neoznámení 140 AMV, personální spis Ladislav Karlíka, Věc: por. Karlík Ladislav - návrh na pochvalu v rozkaze a odměnu, náčelm1c OO-MV Chotěboř npor. Mlejnek Miroslav, , s. 93; Růžička, Miloslav: Osudy politických vězňů Havlíčkobrodska Konfederace politických vězňů, pobočka č. 12, Havlíčkův Brod 1999, s

82 trestného činu. Za tyto údajně spáchané trestné činy byli odsouzeni k trestům odnětí svodoby od dvou do dvaceti let. 141 Na případu se na 00 MV Havlíčkův Brod podílel npor. Stanislav Čuban. Za svůj podíl na případu dostal na návrh náčelníka oddělení kpt. Mlejnka věcný dar. Ve zdůvodnění se uvádí, že "pod vhodnými legendami podstavoval stávající agenturu k osobám zájmu zvláštní skupiny, která prováděla rozpracování této trestné činnosti. Jmenovaný zúčastnil se provádění mimořádných opatření a do skupinového svazku předával hodnotné agenturní zprávy anebo ověřováním agenturních zpráv získaných vybudovanou agenturou v obci.,,142 V šedesátých letech byla stejně jako v minulosti vnímána katolická církev jako nebezpečná. Na 00 MV Havlíčkův Brod byla nejen v r nejzávažnějším tématem. Duchovní i laici byli velmi aktivní a v průběhu šedesátých let se netajili nadějí na zlepšení postavení věřících a církve ve státě. Rostla účast věřících na bohoslužbách a rozšiřování katolického samizdatu. Po linii vnitřního nepřítele tedy byla nejvýznamnějším tématem právě římskokatolická církev a její spojení do zahraničí a dále "bývalí lidé" (zejména agrárníci) a rovněž jejich zahraniční vazby. Různorodá skupina "bývalých lidí" (bývalí podnikatelé, aktivní stoupenci předúnorových nekomunistických politických stran atd.) byla ale celkově shledávána pasivní. Vliv zahraniční tzv. ideologické diverze (exilová literatura, zahraniční rozhlasové vysílání) nebyl zaznamenán žádný, protože kontakty se zahraničím byly dosud omezené. O mládeži jako politickém problému na okrese se až na ojedinělé nemluvilo. 143 výjimky vůbec Rok 1968 byl pro StB klíčový z řady důvodů. V tomto období se vyprofilovalo několik skupin, které pak představovaly pro další léta jasně čitelného nepřítele. Nebývale svobodných podmínek Pražského jara využili bývalí političtí vězni k vytvoření své zájmové organizace - Klubu 231. Číslovka symbolizovala zákon č.231/1948 Sb. "na ochranu republiky", podle nějž byli odsuzováni v soudních procesech padesátých let. Dne 27. března 1968 byl K-231 prozatímně registrován ministerstvem vnitra a již o čtyři dny později se na pražském Žofíně konal sjezd politických vězňů. Cílem organizace bylo soustředit postižené, podpořit síly usilující o 141 Tamtéž, s AMV, personální spis Stanislava Čubana, s. 82, Návrh náčelm'ka OOMV kpt. Mlejnka z AMV, f. B , inv. j. 1, Zpráva o činnosti 00 MV Havlíčkův Brod za rok 1964, , náčelm'k okresmno oddělení MV Havlíčkův Brod kpt. Jaroslav Rus, adresát: sekretariát náčelm'ka KS MV Hradec Králové. 82

83 návrat demokracie, dosažení právní rehabilitace členů a vzájemná podpora. Záhy bylo registrováno členů v 74 okresních organizacích. Dne se konala i v Havlíčkově Brodě za účasti 130 občanů ustavující schůze pobočky K-231. Do čela přípravného výboru byli zvoleni opat želivkého kláštera Bohumil Vít Tajovský a ing. Josef Kostkan 144 Pobočka K-231 byla založena i v Golčově Jeníkově. V červenci 1968 se utvořila asi čtyřicetičlenná pobočka Klubu angažovaných nestraníků ve Ždírci nad Doubravou a další i v Havlíčkově Brodě. Kromě informací o aktivitách v době srpnové okupace o obsahu jejich činnosti neměla StB jiné podstatné zprávy. Na Havlíčkobrodsku byla v roce 1968 Státní bezpečností zaznamenána i zvýšená aktivita Československé strany lidové, jejíž funkconáři se dožadovali většího podílu na řešení věcí veřejných (tedy politické plurality) a angažovali se ve věci vyšetření událostí okolo tzv. číhošťského zázraku. 145 Lidová strana v době Pražského jara značně rozšířila členskou základnu a stala se i nebývalá věc: v průmyslovém podniku Kovofiniš v Ledči nad Sázavou byla dokonce založena členská organizace ČSL. V krátkém období Pražského jara byla zásluhou komunistických reformátorů do jisté míry revidována koncepce sledování občanů a StB se měla do budoucna zaměřit zejména na ochranu státu před vnějším nepřítelem. Díky zásahům ministra vnitra Josefa Pavla se to projevilo v omezení odposlouchávání občanů (až na výjimečné odůvodněné případy) a v dočasném přerušení evidování "nepřátelských osob". Srpnová okupace 1968 znamenala vzácné ztotožnění postojů občanů, stranické moci i státního mocenského aparátu, s výjimkou Státní bezpečnosti. Okupační armáda na okrese byla zpočátku polská a pobývala v lokalitách obcí Kojetín a Melechov. Až na dvě vloupání rekreačních chat se vojáci nedopustili žádné trestné činnosti ve vztahu k čs. občanům. Do listopadu 1968 byly zaznamenány na okrese pouze dvě autonehody okupantů, jejichž účastníky ale nebyli čs. občané. Škody na čs. majetku způsobené 144 Ing. Kostkan byl v roce 1952 zatčen a odsouzen ve vykonstruovaném procesu za údajnou činnost v tzv. Zelené internacionále (jež měla mít podle obžaloby v úmyslu navrátit poměry na vesnici před kolektivizaci) ke 14 letům vězní, z nichž si odpykal více než 8 let. Po propuštění na amnestii v r mohl vykonávat jen dělnická povolání. Srov.: Růžička, Miloslav: c. d., s Koncem roku 1949 se měl v kostelíku obce Číhošť opakovaně při bohoslužbách pohnout kříž na hlavním oltáři. Událost vyvolávala postupně zájem věřících i mimo rámec okresu. Případ vyšetřovala Státní bezpečnost, která vzala v lednu 1950 do vazby tamrnno faráře Josefa Toufara, který pak zemřel v přímé souvislosti s mučením, jemuž byl ve vazbě Státní bezpečností podroben. Návazně se konala propagandistická kampaň a procesy s některými kněžími s cílem obvinit Vatikán z negativrnno ovlivňování poměrů v Československu. 83

84 pobytem okupační annády na okrese činily nicméně do listopadu ,2 milionu Kčs. Byly způsobeny vcelku nenásilně; odběrem vody, elektrické energie, škodami na lesním prorostu, komunikacích, zemědělských plodinách, pobytem v zabrané budově státní spořitelnyapod. 146 Po srpnové okupaci se začínají postoje stranických a části mocenských orgánů (StB je jasně profilována) s postoji občanů rozcházet. V dalších letech jde doslova o názorové kotnnelce, které předváděli zejména členové OV KSČ v Havlíčkově Brodě. V srpnu 1969 navrhlo předsednictvo OV KSČ zrušit odvážné rezoluce pléna ze srpna Výmluvné je navrhované zdůvodnění: "Plénum OV vzhledem k vyššímu stupni poznání ekonomické reality a ve smyslu programového prohlášení vlády a příslušných doporučení ústředních stranických orgánů upozorňuje základní organizace na nutnost tvůrčího a nedogmatického přístupu k plnění akčního programu strany přijatého na okresní konferenci strany. Z těchto hledisek se jako v současné době podmínkám neodpovídající ukazuje zvláště pasáž našeho akčního programu o Radách pracujících a oddílu Strana a odbory. Ekonomické problémy a nedostatky nejenom v současné době nemohou být vyřešeny pouze jejich ustavením, ale spíše naopak. ul47 Schválený návrh na udělení vyznamenání OV KSČ ze dne ke Dni tisku komandatuře sovětské annády v Havlíčkově Brodě, divizi sovětské annády ve Vysokém Mýtě a velitelství v Milovicích za rozšiřování časopisu Zprávy v období nepotřebuje komentář. 148 Možná jej nemohlo předstihnout ani přijetí zásad pro rozvíjení a regulaci družebních vztahů se sovětskou komandaturou v Havlíčkově Brodě ze Důvodem opatření mělo být přetížení sovětských důstojníků družebními setkáními s občany, takže se nemohli dostatečně věnovat služebním povinnostem.1 49 Sledování vývoje postojů členů KSČ v daném období je nesmírně zajímavé a poučné. Dubnem 1969 se datuje počátek nové etapy - tzv. nonnalizace. Nepřáteli se stali v první řadě občané, kteří se prorefonně angažovali v době Pražského jara. Byli nazýváni "exponenty pravice", "pravicovými oportunisty" a se značným zjednodušením zahrnuti do jediného celku. Patřili sem přitom na jedné straně členové organizace bývalých politických vězňů K-231, Klubu angažovaných nestraníků, funkcionáři na několik let obnoveného Skauta-Junáka, občané usilující obnovit samostatnost Sociálně 146 SOkA Havlíčkův Brod, f. OV KSČ, karton 47, jednání předsednictva OV KSČ , Informativní zpráva koordinační komise ONV pro předsednictvo OV KSČ z Tamtéž, karton 48, jednání předsednictva OV KSČ Tamtéž, karton 50, jednání předsednictva OV KSČ

85 demokratické strany, aktivisté odborových a samosprávných struktur - zejména odborové organizace Federace lokomotivních čet, Dělnických rad a na druhé straně bývalí členové KSČ - současně propuštění z důležitých pozic, včetně StB, VB a armády.150 Generální směrnicí pro sledování nových nepřátel se stala účelová analýza "Poučení Z krizového vývoje ve straně a společnosti po XlII. sjezdu KSČ", přijatá plenárním zasedáním ÚV KSČ Kromě nezbytného ideologického balastu obsahuje jmenovitý výčet ideologických nepřátel mimo komunistickou stranu, kteří údajně připravovali kontrarevoluci v Československu, i nejvýznamnějších nepřátel uvnitř KSČ, kteří se buď ke "kontrarevoluci" vědomě přidali, nebo jí nedokázali čelit. Byla zde jmenována i "nepřátelská uskupení", jejichž členové se stali pro StB zájmovou skupinou: K-231, KAN, Československá strana socialistická, Československá strana lidová, ale i církevní Dílo koncilové obnovy či nezávislá odborová organizace Federace lokomotivních čet. V "Poučení" tedy nepochybně hledala StB inspiraci pro svou následující činnost. 151 V průběhu let normalizace byla drtivá většina těchto tzv. exponentů pravice politicky pasivní. Přesto jim StB věnovala vytrvalou pozornost a vytipovávala pravděpodobně nejaktivnější občany. Pro rok 1971 bylo O StB Havlíčkův Brod vytipováno osm osob, z nich patřilo pět k aktivistům K-231 a jedna ke KAN. Již od počátku sledování StB konstatovala, že se tito lidé kromě verbálních projevů a udržování vzájemných kontaktů fakticky nijak nebezpečně nechovají. Výjimkou byl ing. Miloslav Gajdorus, vůdčí osobnost KAN ze Ždírce nad Doubravou. V roce 1971 byl soudně trestán a zařazen i do evidence "nepřátelských OSOb".152 Aktivity římskokatolické církve, Československé strany lidové a vesměs katolicky orientovaného skautského hnutí v období vynesly aktivistům struktur rovněž intenzivní zájem StB.153 těchto 149 Tamtéž, karton 51,jednání předsednictva OV KSČ 4. ll Na problematiku KAN bylo StB Havlíčkův Brod založen objektový svazek r. Č. 9348, na K-231 objektový svazek r. Č. 9344, na problematiku "pravicových oportunistů" objektový svazek r. Č "Poučení" bylo publikováno např11dadjako př110ha Rudého práva v lednu Spis prověřované osoby r. Č MLÉKAŘ, ing. Miloslav Gajdorus (1942), spis přeregistrován jako NO III. kategorie, kro jméno LESNÍK. 153 AMV, f. B 5 liii, inv. j. 8, Plán činnosti po linii vnitřního zpravodajství v problematice římskokatolické církve, jejího Junáka, strany lidové a strany národně socialistické, oddělení StB Havlíčkův Brod. 85

86 V materiálech O StB Havlíčkův Brod se neprojevil ohlas na žádnou z akcí, které počátkem 70. let "hýbaly" hlavním městem, například letáky s výzvami k bojkotu nedemokratických voleb. V letech se ocitla v zájmu StB na okrese Havlíčkův Brod pestrá směsice témat: "recidivisté protistátní činnosti, zpravodajská kontrola představitelů nyní zakázaných a nepovolených organizací (K-231, KAN, Junák), ideologů a funkcionářů bývalých reakčních politických stran (ČSNS, ČSL), příslušníků bývalé buržoazní inteligence a ostatních nepřátelských osob, extrémní síly na úseku kultury, osvěty a sdělovacích prostředků, oportunisté vyloučení z KSČ na nepřátelských pozicích a pravicoví funkcionáři Národní fronty spolupracující s nepřítelem, nezákonné písemnosti, hesla, kresby, nepovolené držení zbraní, výbušnin, signály o přípravě teroru, nedovolené držení vysílacích stanic, váleční zločinci, církve, řády, sekty, církevní hierarchie, laické hnutí, Židovská náboženská obec, sionistické hnutí, navrátilci a emigrace". Zájem StB o občany aktivní v letech trval po celá 70. léta. S výjimkou snah o organizování náboženského života a navazujících aktivit ale neměl odůvodnění. V roce 1972 bylo u členů K-231 opětně konstatováno pouze udržování vzájemných kontaktů. Ani u vyloučených a vyškrtnutých členů KSČ StB nezjistila nějaké protirežimní aktivity. Bez konkrétních výsledků bylo sledování asi 50 bývalých členů KAN. 154 Zpráva z roku 1975 se pokouší analyzovat příčiny obecné pasivity v dané problematice: "Na úseku kontrarozvědné práce v oblasti boje proti vnitřním nepřátelům nebyl za uplynulý rok získán žádný nový signál o jejich aktivizaci. Vyhledávací činnost byla v průběhu roku zaměřena na kontrolu jejich styků, projevů na veřejnosti a před agenturou. Získané poznatky nasvědčují tomu, že pravicoví oportunisté skládají v současné době hlavní naději v budoucí vývoj ve straně a společnosti, který by vedl k tomu, že by opět získali své bývalé společenské postavení a funkce. Hlavně pak skládají naděje v XV. sjezd KSČ, který má podle nich řešit jejich postavení. Zatím se snaží o společenské uplatnění v rámci organzací NF, kde získávají různé funkce v zájmových svazech počínaje organizacemi zahrádkářů a různých chovatelů až po ROH a SČSP. Tato tendence se projevuje i u bývalých exponentů K-231 a KANu. 154 Tamtéž, inv. j. 12, Plán činnosti oddělení Státní bezpečnosti Havl. Brod pro rok 1973, , oddělení StB Havlíčkův Brod. 86

87 Problematika pravicových oportunistů je nejvíce soustředěna v Havlíčkově Brodě a Ledči nad Sázavou. Na tomto úseku působí dva spolupracovníci, z nichžjeden má dotyk do obou míst a druhý pouze do Ledče. V současné době je rozpracováván jako tip nový spolupracovník, který by měl dotyk do obou míst soustředění. Na úseku K-231 je největší koncentrace v Havl. Brodě, Ledči a G. Jeníkově. V současné době se zde jedná převážně o osoby vyšší věkové hranice a jejich většina nemá vzhledem ke svému postavení možnosti širšího působení na okolí. Udržují však mezi sebou styky, na veřejnosti jsou velmi opatrní. Problematika KANu je soustředěna ve Ždírci nad Doubravou, kde byla v roce 1968 až 1969 aktivní organizace, který vyvíjela činnost. Její členové spolu nadále udržují přátelské styky, pro něž mají i dobrou základnu v místní sportovní organizaci, kde jich je většina organizována. Na tomto úseku se jeví potřeba získání TS. «155 Zato u římskokatolické církve StB zaznamenávala přetrvávající vysokou aktivitu - všeobecně sdružování laiků a na Přibyslavsku sdružování bývalých katolických skautů. StB zaznamenala i zvýšený počet kontaktů duchovních s cizinci z kapitalistických zemí, kterým měli údajně sdělovat infomlace o podmínkách života církve v Československu. Na okrese bylo v r evidováno 35 "nepřátelských osob", převážně ve třetí, nejnižší kategorii nebezpečnosti.1 56 Vzhledem k významu, jaký měla problematika náboženství v agendě Oddělení StB Havlíčkův Brod, bude vhodné představit některé charakteristické a důležité případy. Přetrvávající aktivita římskokatolické církve byla řešena selektivně, konkrétně pokud možno odebíráním státního souhlasu k výkonu funkce duchovního. 157 Jedním z takto postižených duchovních byl farář v Ledči nad Sázavou ThDr. Josef Pokorný, jemuž byl státní souhlas odebrán dne Pokorný byl v době Pražského jara iniciátorem snah o rehabilitaci číhošť ského faráře Toufara, napomáhal rozšiřování členské základy ČSL na Ledečsku a kjeho prohřeškům přičítala StB dokonce i založení 155 AMV, f. B 5 1II1., inv.j. 14, Podklady k hodnocení plnění plánu práce za rok Tamtéž, inv. j. 12, Plán činnosti oddělení Státní bezpečnosti Havlíčkův Brod pro rok 1973, , náčelnfk oddělení StB mjr. Jaroslav Rus. 157 Výnos Státmbo úřadu pro věci drkevní z "o udělování státního souhlasu k výkonu duchovenské služby". Souhlas musel být obnovován i v pnpadě přesunu již "odsouhlaseného" duchovmbo na jiné působiště. Bez "souhlasu" nemohl vykonávat kněz legálně svoji funkci a vystavoval se riziku trestmbo stfhání podle 101 trestmbo zákona - zneužfvání náboženské funkce. 87

88 farní rady ve své farnosti (!). V této souvislosti možno uvést výmluvnou ukázku představy StB o náboženské svobodě: "Na ThDr. Pokorného byl v roce 1970 založen operativní svazek, provedena dokumentace a podán návrh vyšetřovacímu odboru S StB Hradec Králové k zahájení vyšetřování pro trestný čin zneužití náboženské funkce podle 101 tr. zákona. Je zde předpoklad, že dr. Pokorný bude zbaven státního souhlasu a odejde z Ledče nad Sázavou. Na základě této skutečnosti je připraven KV na A [kandidát verbovky v kategorii agent}, který by byl dosazen na místo duchovního dr. Pokorného do Ledče nad Sázavou a tím by byla řešena otázka řím. kat. duchovního a otázka strany lidové v Ledči nad Sázavou s cílem snížení a rozložení nepřátelské ideologie na Ledečsku.,,158 ThDr. Pokorný po odebrání státního souhlasu pracoval jako dělník a StB mu nadále věnovala pozornost. Zda byl na Pokorného místo dosazen tajný spolupracovník StB, není prokázáno. Druhým problematickým duchovním byl římskokatolický farář v Přibyslavi Jan Bárta. Tento případ se StB nedařilo takto upokojivě vyřešit a ještě v r byl Bárta nadále ve svém působišti, pochopitelně pod kontrolou StB.159 Význam přesahující teritorium kraje měla akce PRIMÁŘ, vedená O StB Havlíčkův Brod v letech Jejím objektem byli někteří místní katoličtí laici udržující písemné i osobní kontakty s bratry Kurtem a Georgem Walfovými. Kurt byl vědeckým pracovníkem v oboru církevního práva na univerzitě v Mnichově a Georg katolický farář v Západním Berlíně. Tyto kontakty zjistila StB v rámci celostátní "akce 365". Takto se mělo nazývat podle StB údajné tajné hnutí katolických laiků, jehož členové si předsevzali vykonat denně jeden skutek k osvobození od komunismu. Existence "hnutí 365" ale není nijak potvrzena a zdá se, že byla jen jedním z vykonstruovaných "důkazů" o vývozu kontrarevoluce do Československa. První zmínka o této údajné akci se v materiálech StB Havlíčkův Brod objevuje v plánu práce na rok V rámci akce 365 jsou jmenovány signální svazek PRIMAŘ, spisy prověřované osoby DOKTOR (ThDr. Pokorný) a OPAT (B. V. Tajovský). V roce 1972 je již kupodivu jmenována jen akce PRIMÁŘ. StB předpokládala, že oba bratři při svých poměrně častých cestách do ČSSR zastupují německé podpůrné katolické 158 AMV, f. B 5 liii, inv. j. 10, Plán činnosti po linii 2. odboru v problematice řím. kat. církve, laiků, strany lidové a strany národně socialistické, na rok 1972, náčelm'k oddělní StB Havlíčkův Brod mjr. Jaroslav Rus. Na ThDr. Josefa Pokorného byl oddělením StB Havlíčkův Brod založen PZS DOKTOR r. č. 9663, později spis prověřované osoby r. Č Spis prověřované osoby r. Č na Jana Bártu (1920), římskokatolický kněz v Přibyslavi, NO III. kategorie. 88

89 struktury. Ty měly podporovat od poloviny 60. let katolickou církev v Československu. Navíc měla StB za to, že se bratři Walfovi zabývají vizuální špionáží (se zvláštním zájmem o sovětské vojenské objekty), sbírají informace o náboženské a hospodářské situaci v ČSSR a rozšiřují náboženskou literaturu. V akci se okresnímu oddělení StB povedla zdařilá "podstava" agenta (tzn. jeho nenápadné seznámení s osobou svého zájmu). V srpnu 1971 sledovala StB Kurta Walfa se společnicí na jeho cestě po ČSSR. Když dorazil na chatu primáře plicního oddělení OUNZ v Havlíčkově Brodě MUDr. Václava Hirše, krátce nato se tam "náhodou" zastavil již zmíněný agent MOJMÍR. Vzhledem k své funkci římskokatolického kněze do situace vhodně zapadl a s Kurtem Walfem navázal dobrý kontakt. Konečně agenturní zpráva agenta MOJMÍRA ze dne byla prvním poznatkem vedoucím k založení akce PRIMÁŘ. Vakci se angažovala kromě Krajské správy StB Hradec Králové nejvíce Správa StB Ostrava. Byly využity "zpravodajskotechnické úkony", a co bylo neobvyklé, na žádost Oddělení StB Havlíčkův Brod bylo v září 1967 cestou Krajské správy SNB Hradec Králové, II. správy MV a oddělení pro mezinárodní styky MV vyžádáno od "východoněmeckých přátel" sledování v NDR, kde proběhlo jedno ze setkání sk. Walfem. Při sledování byly dokonce tajně pořízeny příslušníky STASI i fotografie sledovaných. Akce skončila dosti rozpačitým způsobem. V dubnu 1974 odhalil po cestě v ČSSR Kurt Walf všechna sledovací auta StB. Před odjezdem do Rakouska měl být zadržen a vyslýchán, což se kvůli špatné koordinaci různých složek StB neuskutečnilo. Protože byl zájem StB takto odhalen, nedalo se předpokládat, že Walfovi budou v budoucnu dále pokračovat ve svých cestách do Československa. Proto bylo rozhodnuto ukončit případ alespoň profylaktickým opatřením 160 proti jejich kontaktům v ČSSR. S MUDr. Hiršem, MUDr. Mičkou a katolickým farářem v Ledči nad Sázavou Vratislavem Hartmanem příslušníci StB vykonali zastrašující pohovory, při nichž StB poodkryla svoje karty a pohrozila následky při pokračování kontaktů s Walfovými. Hirš a Mička byli již v důchodu a výstraha byla považována za dostatečnou. O Hartmanovi byl informován krajský církevní tajemník 161, s "doporučením" odebrat státní slouhlas k výkonu duchovenské činnosti. Aby nebyl "provalen" cenný agent MOJMÍR, byl naoko rovněž pozván k výslechu a před ostatními postiženými se pak strachoval o své 160 "Profylaktické opatření" mělo v terminologii StB význam "zabránění", zatímco významově jinak totožný termín "preventivní opatření" mělo význam "předcházení". 161 Církevní tajemníci působili na krajských a okresních národních výborech. Byli ale podřízeni Sekretariátu pro věci církevní Ministerstva kultury. Sekretariát byl úřadem vykonávajícím v praxi církevní politiku KSČ. 89

90 místo děkana v Havlíčkově Brodě. Jeho "spolubratr" Hartman mu při té příležitosti sdělil, že jeho "pohovor" trval 7 hodin, což jednak ukazuje důkladný rozsah zastrašování, jednak omezenou výpovědní hodnotu dokumentů StB, ze kterých tak velký časový rozsah pohovoru vůbec nevyplývá. 162 Nejvýznamější sledovanou veličinou v církevní problematice byl ale po celé sledované období opat premonstrátského kláštera v Želivi Bohumil Vít Tajovský ( ). Svým životem a působením byl spjat s regionem Vysočiny. Rodák z obce Klanečná u Havlíčkova (před druhou světovou válkou Německého) Brodu a absolvent brodského gymnázia se stal členem želivské kanonie premonstrátského řádu. V letech působil jako pedagog na gymnáziu v Humpolci a dne byl zvolen opatem želivského kláštera. V únoru 1948 byl prohlášen Akčním výborem Národní fronty v Humpolci "nepřítelem lidu". Osudným se Tajovskému stal již zmíněný tzv. číhošťský zázrak. Tajovský byl dne pro údajnou spoluúčast na přípravě zázraku v Číhošti rovněž vzat do vazby. Zpočátku byl vyšetřován utajeně, stejně jako číhošťský Josef Toufar ve věznici Valdice u Jičína. Tajovský byl pak zařazen do procesu s představiteli mužských řeholí, který se konal v dubnu 1950, v němž byl odsouzen ke 20 letům vězení. Následně po procesu proběhla v dubnu 1950 tzv. akce K obsazení a likvidace všech mužských klášterů v Československu. Majetek byl převeden na stát. V prostorách želivského kláštera byl zřízen jeden z internačních klášterů pro kněze, který fungoval do roku Po zrušení internačního kláštera byl areál předán do užívání havlíčkobrodské psychiatrické léčebně. Akce "K" vedla k znemožnění existence mužských řeholí, přestože formálně nebyly zrušeny. Udržování řeholního života v utajení bylo z hlediska režimu ilegální a trestné podle paragrafu 178 trestního zákona (maření dozoru nad církvemi a náboženskými společnostmi, lidově "mařena"). Po více než 10 letech věznění se Bohumil Vít Tajovský po velké amnestii v květnu 1960 vrátil na Havlíčkobrodsko. Bez státního souhlasu pro výkon funkce duchovního byl nucen vykonávat civilní manuální zaměstnání. Přesto obnovoval a udržoval řadu kontaktů, především v rámci církve, zvláště s členy premonstrátského řádu, ale i s bývalými spoluvězni. Především kvůli těmto kontaktům byl Tajovský již v letech sledován Státní bezpečností. Spis s krycím jménem OPAT byl tehdy 162 AMV, a. č MV, r. č krycí jméno PRIMÁŘ, registrován jako signální svazek, přeregistrován na spis prověřované osoby, opět signální svazek, ukončen

91 uložen "pro nepotvrzení trestné činnosti,,163. Na tento závěr mělo vliv patrně Pražské jaro a legalizace jeho kněžské činnosti, protože Tajovskému byl na jaře 1968 vrácen po dlouhých letech "státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti". Tehdy si také řeholníci začali sami vytvářet prostor pro obnovení řádů. 164 Ovšem již o rok později byl souhlas pro Tajovského značně omezen. Tajovský se stal na jaře 1968 předsedou okresní organizace Klubu 231. Nepochybně pro své významné zapojení do církevního i společenského života byl v roce 1970 Tajovský evidován jako "nepřátelská osoba" II. kategorie a StB zahájila opětné sledování jeho kontaktů s katolíky v zahraničí i aktivit v prostředí již zakázaného K-231. V roce 1972 podalo Oddělení StB Havlíčkův Brod okresnímu církevnímu tajemníkovi návrh na odejmutí částečného státního souhlasu k výkonu kněžské funkce. "Podání návrhu" se rovnalo jeho provedení. Tajovský, od roku 1971 v předčasném důchodu, ovšem ve svých aktivitách v rámci církve nepolevoval, a proto byl dne spis "NO" převeden na signální svazek a na Tajovského bylo nasazeno několik tajných spolupracovníků. Tajovský byl Státní bezpečností oprávněně podezříván z organizování zakázaného utajeného řeholního života. Na jeho rozpracování spolupracovalo Oddělení StB Havlíčkův Brod s II. odborem Správy StB Hradec Králové. Například ale v roce 1976 mimo nějaké informace získané cenzurou Tajovského korespondence (zpravodajskotechnický úkon TA úkolová prověrka korespondence) nezjistila StB nic nového, protože se agenti nemohli k opatrnému Tajovskému přiblížit. Byly registrovány jeho návštěvy Domova důchodců v obci V ěž na Havlíčkobrodsku, kde bylo legálně dovoleno působit řeholnicím - premonstrátkám ze Slovenska. Zodpovědná a obětavá práce řeholnic v domovech důchodců a v ústavech pro hendikepované pacienty byla důvodem částečného tolerování jejich pospolitého života. Tajovský Domova využíval i k utajeným schůzkám s kněžími. Oddělení StB připravilo plán opatření na tzv. nucený 163 Jednalo se o spis prověřované osoby r. č. 4168, krycí jméno OPAT. Tento spis stejně jako r. č s týmž krycím názvem se nedochoval, byl skartován pravděpodobně koncem roku Aktivity StB proti Tajovskému je možno zde jen částečně rekonstruovat z různých souhrnných zpráv o činnosti Oddělení StB Havlíčkův Brod nebo Správy StB Hradec Králové. 164 Dne byla ustavena Konference představených řeholních společenství a zřídila svůj sekretariát, který usilovalo oficiální schválení obnovy řeho1mno života. Přestože byla ještě na podzim 1968 potvrzena dokonce Generální prokuraturou ČSSR nepřerušená právní kontinuita řeholí, nepodařilo se ani před 21. srpnem 1968, ani poté získat státní schválení činnosti. Ještě relativně dlouhou dobu si stranická a státní moc netroufala provést protiprávní krok a řehole potlačit. Až Předsednictvo ÚV KSČ dne odmítlo umožnit řeholím existenci a od toho okamžiku byly řehole označovány za nelegální. Dne 23. ll ukončil definitivně sekretariát Konference představených řeholních společenství svou činnost. Srov.: Cuhra, Jaroslav: Církevní politika na počátku normalizace. ÚSD AV ČR, Praha

92 styk 165 k "objasnění některých skutečností týkajících se činnosti objekta a s cílem částečné kompromitace objekta před ostatními členy řádu". "Nucený styk" proběhl někdy ve druhé polovině roku 1979 za účasti zástupce náčelníka II. odboru Správy StB Hradec Králové pplk. R. Tomáška. 166 Ke schůzkám a tajným školením využíval Tajovský tehdy podle StB prostor již zmíněného Domova důchodců ve Věži. Pro rok 1981 zde StB připravila instalaci "pramene Diagram" (odposlech), ovšem stálá přítomnost řeholnic v jejich klauzuře tento krok znemožnila. V prvé polovině r bylo realizováno nespecifikované rozkladné opatření zaměřené na Tajovského a na řeholnice, pravděpodobně s nevelkým úspěchem. 167 v Domově. Toto opatření možná souviselo se získáním tajné spolupracovnice přímo Byla to agentka s krycím jménem SANDY, vlastním jménem Marie Vávrová (1940). Bezpartijní ateistka, matka dvou dětí byla v Domově důchodců zaměstnána jako kuchařka. Byla získána ke spolupráci s Oddělením StB Havlíčkův Brod v listopadu 1981 s cílem podávat informace o řeholnicích i navštěvnících (katolických duchovních, členech premonstrátského řádu) a o běžných věřících. SANDY předávala i další informace o římskokatolické církvi, výchově katolické mládeže v obci Skála v okrese Havlíčkův Brod a plnila i dílčí úkoly v akci OPAT (tzn. B. V. Tajovský). Byla svým "řídícím orgánem" npor. Pavlem Bulantem hodnocena jako spolehlivá a pohotová spolupracovnice. SANDY byla získána údajně podle formulace npor. Bulanta "na základě vlasteneckých pohnutek, aby nedocházelo k rozšiřování náboženské základny v ČSSR". Když byly řeholnice z Domova nakonec odstraněny, šestiletou spolupráci s agentkou SANDY v prosinci 1987 z důvodu splnění úkolu Státní bezpečnost ukončila. Za dobu spolupráce předala díky důvěře, kterou u řeholnic získala, "kvalitní státobezpečnostní poznatky a zprávy", takže byl,.získán přehled o činnosti v řádu a bylo 165 Tennín "nucený styk", někdy "nucený kontakt", znamenal výslech nebo pohovor, k němuž byl občan donucen (předvolán, předveden) a který měl v podstatě znepokojovat a obtěžovat vyslýchaného. Kromě tohoto ovlivňujícího významu mohl přinášet díky svému vyčerpávajícímu charakteru i zajímavé informace. 166 AMV, neuspořádané materiály KS SNB Hradec Králové, přírůstky z roku 1988, balík 2: Sběrný arch k čj. OS-009/0V-Ol-80, Vyhodnocení prováděcího plánu práce po linii X. správy SNB, oddělení StB Havlíčkův Brod, na základě dožádání statisticko-evidenčmllo odboru Krajské správy SNB Hradec Králové ze dne AMV, neuspořádané materiály KS SNB Hradec Králové, přírůstky z roku 1988, balík 12: Vyhodnocení plánů práce oddělení StB ve Východočeském kraji za r po linii X. a XI. správy SNB, , oddělení StB Havlíčkův Brod. 92

93 jich využíváno k provádění tlumení řádové činnosti a rozkladným opatřením." SANDY byla třikrát finančně odměněna v celkové výši 1300 KČS. 168 I v první polovině roku 1982 StB zaznamenávala neúnavné aktivity opata Tajovského doma i směrem do zahraničí. StB tehdy získala nezjištěným způsobem i fotografie úředně nepovolených náboženských obřadů. V první polovině roku 1982 byla schválena "podstava" (v tomto případě instalace) "pramene DIAGRAM" (tzn. prostorový odposlech), ovšem zda skutečně nepodařilo zjistit. 169 a jak byl odpolech namontován, se Neutuchající, naopak stále rostoucí aktivitu premonstrátů i v dalších letech dokumentuje část hlášení o činnosti II. odboru Správy StB Hradec Králové za III. čtvrtletí roku 1987: "K činnosti řádu premonstrátů byla v hodnoceném období zadokumentována aktivizace v kraji organizována zejména objektem akce OPAT (Tajovský Vít, 1912), FANOUŠ (Schnittler František, 1956), DUŠE (Zeman Josef, 1941) a POLYP (Smejkal Pavel, 1959). Jmenovaní organizují pravidelné měsíční výjezdy do řádového střediska Strahov v Praze, zajišťovali utajenou vizitaci generála řádu Van der Vena z Říma v srpnu 1987 v ČSSR, podporují nelegální rozmnožování náboženské literatury dovozem papíru na pražské arcibiskupství. Provádí výuku skupiny bohoslovců z CMBF [legální a státem kontrolované Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty v Litoměřicích] v duchu premonstrátských zásad.,,170 Skrytý a stále se rozvíjející život premonstrátského řádu byl koncem osmdesátých let tématem daleko přesahujícím rámec okresu Havlíčkův Brod. To dokládá i skutečnost, že dne proběhla v Praze součinnostní porada za účasti zástupce Oddělení StB Havlíčkův Brod a zástupce 1. oddělení V. odboru X. správy SNB (ke stanovení úkolů v akci OPAT) a dále i dne (k činnosti řádu a stanovení úkolů do akce OPAT) za účasti zástupců V. odboru X. správy SNB, II. 168 AMV, a. Č MV, r. Č SANDY. Reg O StB Havlíčkův Brod jako KTS, 24. ll jako A, svazek ukončen Srov.: Evidenční podklady zveřejněné podle 7, zák. Č. 107/2002 Sb. na internetové adrese záznam: Marie Vávrová , reg. Č , reg StB Havlíčkův Brod jako KTS, A SANDY, archivováno Údaje staženy dne 10. ll AMV, nezpracované přírůstky ze správy StB Hradec Králové za r. 1988, balík 13, Vyhodnocení plánů práce oddělení StB ve Východočeském kraji za první polovinu roku 1982, oddělení StB Havlíčkův Brod. 170 AMV, f. X. S SNB, inv. j.445, Vyhodnocení plánů práce II. odboru správy StB Hradec Králové za rok 1987, Informace za III. čtvrtletí 1987,

94 odborů správ StB České Budějovice, Plzeň a lib. odboru správy StB Praha. l71 Je pozoruhodné, že úměrně s rostoucím věkem opata Tajovského jeho aktivity dokonce rostly. Sám Tajovský se o těžkostech s dohledem StB zmínil v obsáhlém rozhovoru v knize Člověk musí hořeti 172. Uvádí, že byl v roce 1968 nepravidelně a v dalších letech téměř s měsíční pravidelností "zván" Státní bezpečností k výslechům. Jedním z velkých prohřešků, který mu byl při této příležitosti často vytýkán, byla účast na organizování K-231 v roce Někdy v sedmdesátých letech Tajovský zjistil, že v domě sousedícím s jeho bydlištěm v zahradním domku nedaleko havlíčkobrodské nemocnice nainstalovala StB skrytý fotoaparát (patrně zpravodajsko-technický úkon TA skryté pozorování a filmování), kterým dokumentovala jeho návštěvníky včetně premonstrátů ze zahraničí. Byl ale přesvědčen, že v bydlišti nebyl instalován odposlech, protože doma se tajně scházel s adepty členství v řádu a nikdo z tohoto okruhu nebyl údajně StB v této souvislosti obtěžován. Podle kusých údajů lze konstatovat, že Tajovský s tvrdě zaplacenou zkušeností vězně 50. let dokázal dlouhodobě StB klidným způsobem vzdorovat. Patrně při pohovorech nemlčel, nicméně hovořil o věcech méně závažných, státní moci známých, zatímco o skrytém životě premonstrátského řádu a církve nic nevyzradil. To dokládá například Denní informace Správy StB Hradec Králové z Informuje o "nuceném styku" s objektem akce OPAT v prosinci Ten sdělil názory na vztahy církve a státu, informoval, s kým se stýká v ČSSR z prostředí církve, ze zahraničí a z okruhu bývalých spoluvězňů, a výsledek výslechu byl hodnocen jen jako všeobecný.173 Podle kusé dochované dokumentace Oddělení StB Havlíčkův Brod byl Vít Bohumil Tajovský nejvýznamnějším, nejaktivnějším a nejvytrvalejším oponentem režimu na okrese Havlíčkův Brod. Zajímavá je otázka, co vše bylo Státní bezpečností z aktivit římskokatolických věřících odhaleno. Je asi nemožné aktivity věřících dnes zmapovat natolik, aby bylo možné otázku zodpovědět zcela. Existují ale náznaky toho, že neodhalených aktivit byla celá řada. Tajovský se zmiňuje ve svých vzpomínkách o tom, že některé z mnoha 171 AMV, f. X. S SNB, inv. j. 434, Vyhodnocení plánů práce II. odborů správ StB za II. čtvrtletí roku Náčelm'k I. odboru správy StB Hradec Králové, Tajovský, Bohumil Vít: Člověk musí hořeti. Torst, Praha 200l. 173 AMV, f. X. S SNB, inv.j. 1147, Denní informace ze správy StB Hradec Králové za leden - prosinec 1985, Analyticko-informační a plánovací odbor správy StB Hradec Králové. 94

95 tajných teologických kurzů signatáře Charty 77 a římskokatolického kněze Josefa Zvěřiny se bez vědomí StB uskutečňovaly i na Havlíčkobrodsku. Na okrese se odehrávala i tajná kněžská svěcení. Jiří Čermák z okresu Havlíčkův Brod byl vysvěcen na Zelený čtvrtek před velikonocemi v r Vysvětil jej nejprve na jáhna tajný biskup MUDr. Pridolín Zahradník v domě jiného tajně vysvěceného kněze V ác1ava Janáčka v Chotěboři. Janáček byl jako tajný kněz Státní bezpečnosti znám. Na kněze byl Čermák vysvěcen dne 21. ll na stejném místě tajným biskupem Bedou Provazníkem z Brna. Spolu s ním byl tehdy vysvěcen P. Jindřich Vacek ze Zhoře u Jihlavy. Svěcení zajistil V. Janáček a římskokatolický administrátor v Krucemburku (tehdy Křížová) P. Bohuslav Kranda. Čermák ale vůbec jako kněz ve svém okolí nepůsobil, bohoslužby sloužil sám doma. Považoval za svůj úkol být připraven jako záloha pro případ nouze. O těchto svěceních se Státní bezpečnost nikdy nedozvěděla. 174 Osobnost Tajovského ovšem neměla z hlediska "opozice" souvislost pouze s církevním prostředím. Jak již bylo zmíněno, udržoval kontakty s bývalými spoluvězni a dokonce se významně angažoval v K-231, což byla podle normalizačního dokumentu "Poučení Z krizového vývoje ve straně a společnosti po XlII. sjezdu KSČ" jasně "kontrarevoluční činnost". Přesto lze ale říci, že skutečná činnost členů K -231 v době normalizace nesplňovala vesměs předpoklady StB. Bývalí političtí vězni byli v době normalizace vesměs pasivní. Po zkušenostech s kriminály padesátých let zde většinou hrála roli obava z nového uvěznění. Odrazovalo je i složení nové "opozice", v níž by byli nejspíš nuceni spolupracovat s vyloučenými komunisty, kteří se se svým přesvědčením loučili jen velmi pomalu a někdy vůbec. 175 Výjimkou je již zmíněné rozpracování přátelského kroužku Josefa Čecha ve Štokách v osmdesátých letech. Ve zprávě Oddělení StB Havlíčkův Brod za rok 1979 se konstatuje, že pravice aktivní v letech na okrese neprojevuje žádné nepřátelské tendence, dokonce se odklání od dříve zastávaných názorů a s Chartou 77 se neztotožňuje. Nepřátele režimu 174 Dopis J. Čennáka autorovi To otevřeně potvrzuje i novodobé stanovisko předsedy Konfederace politických vězňů Stanislava Drobného:,,Někteří zpolitických vězňů spolupodepsali Chartu 77, ale základní zkušenost politických vězňů s cynickým a sadistickým chováním komunistických horlivců v padesátých letech, z nichž mnozí nyní v Chartě působili, nám znesnadňovala bližší spolupráci s nově se formujícím disentem." Cuhra Jaroslav, Veber Václav (ed.): Za svobodu a demokracii I. Odpor proti komunistické moci. Evropské hnutí v ČR, Praha

96 z K-231 a KAN se podařilo údajně Státní bezpečnosti izolovat, zejména z důvodu jejich vysokého věkuy6 Mimo římskokatolické byly na okrese Havlíčkův Brod Státní bezpečností zaznamenávány aktivity i jiných církví a náboženských společností. V roce 1976 věnovala StB pozornost duchovnímu Církve československé husitské v Havlíčkově Brodě Milanu Krchňákovi. Jeho aktivity byly klasifikovány jako trestný čin podle 101 trestního zákona - zneužívání náboženské funkce, konkrétně měl skutkovou podstatu trestného činu naplnit aktivitami v "letničním hnutí,,177. Případ byl ale ukončen tzv. zpravodajským využitím. Po pohovoru byl M. Krchňák získán za tajného spolupracovníka StB.178 Mezi další nekatolické náboženské aktivity patřila činnost Svědků Jehovových. Kjejich sledování byla vyhlášena dne Správou StB Hradec Králové akce JEHUDA. Spočívala v"agenturně operativním opatření" za účelem zmapování "nepovolené sekty" Svědci Jehovovi. V souvilostí s akcí byl založen objektový svazek s názvem NEPOVOLENÉ SEKTY. V roce 1980 byl založen signální svazek DOZORCE na Františka Hladíka, který se do okresu přestěhoval a podle zjištění StB zde tehdy usiloval o založení "nelegálního sboru" Svědků Jehovových. Přes řadu získaných poznatků nedokázala StB případ F. Hladíka dovést až do stádia vyšetřování. Pro sedmdesátá léta bylo aktuálním tématem sledování aktivit skautů, využili daného společenského prostoru v době Pražského jara a v březnu 1968 obnovili legální činnost. V září 1970 ale státní moc ukončila činnost Junáka formálním začleněním kteří do jednotné organizace Socialistického svazu mládeže. Do konce komunistického režimu pak někteří skauti pokračovali v činnosti buď ilegálně, nebo pod krytím různých existujících organizací. Relativně dlouho pokračovali skrytě v činnosti i skauti na Havlíčkobrodsku. 176 AMV, f. KS SNB Hradec Králové, nezpracované přírůstky z r. 1988, balík 2: Sběrný arch "Vyhodnocení prováděcího plánu práce po linii X. správy SNB, oddělení StB Havlíčkův Brod. 177 Hnutí charismatických křesť anů. 178 V roce 1975 registrován pod r. č signální svazek KAZATEL na jméno Milan Krchňák, kazatel čs. církve husitské z Havlíčkova Brodu jako propagátor "letničnfho hnutí", pro podezření z tr. činu podle 101. Tuto činnost nebylo možno plně zadokumentovat (dokázat), koncem r proto provedeno preventivně výchovné opatření (pohovor), v první polovině roku 1978 další pohovor s výsledkem - převedení svazku na spis KTS, který byli registrován jako svazek agenta s krycím jménem KOLÍNSKÝ, r. č. totožné. Srov.: Evidenční podklady zveřejněné podle 7, zák. č. 107/2002 Sb. na internetové adrese záznam: Milan Krchňák, nar , reg. č , reg.lo jako S, KTS, A KOLÍNSKÝ (KAZATEL). Údaje staženy dne 10. ll