VÝZKUMNÝ ZÁMĚR MZP

Transkript

1

2 VÝZKUMNÝ ZÁMĚR MZP Výzkum a ochrana hydrosféry - výzkum vztahů a procesů ve vodní složce životního prostředí, orientovaný na vliv antropogenních tlaků, její trvalé užívání a ochranu, včetně legislativních nástrojů Vedoucí řešitel: RNDr. Josef Fuksa, CSc. Výstupy řešení výzkumného záměru v roce 2007 Oddíl F: Souhrnná zpráva: Koordinace a řízení výzkumného záměru Koordinace řešení průřezových témat Řešitel: RNDr. Josef Fuksa, CSc. Zadavatel: Ministerstvo životního prostředí Praha, listopad 2007

3 Název a sídlo organizace: Ředitel: Zadavatel: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka Podbabská 30, Praha 6 Mgr. Mark Rieder Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65, Praha 10 Zástupce zadavatele: Ing. Josef Reidinger, Odbor ochrany vod Zahájení a ukončení úkolu: březen prosinec 2011 Místo uložení zprávy: SVTI VÚV T.G.M. Náměstek ředitele pro výzkumnou činnost: Ing. Šárka Blažková, DrSc. Hlavní řešitel : RNDr. Josef Fuksa, CSc. Řešitelé - Zpravodajové tématických oddílů: Ing. Oldřich Novický, Mgr. Ondřej Slavík, PhD., RNDr. Petr Lochovský, Mgr. Ondřej Simon,. Mgr. Aleš Zbořil Řešitelé subprojektů: Ing. Šárka Blažková, DrSc., Ing. Ladislav Kašpárek, CSc., Ing. Oldřich Novický, Ing. Zdeněk Bagal, RNDr. Blanka Desortová, CSc., Mgr. Ondřej Slavík, PhD., Mgr. Michal Bílý, PhD., RNDr. Jiří Kokeš, Ing. Ladislav Kužílek, RNDr. Petr Lochovský, Mgr. Jan Svoboda, Mgr. Ondřej Simon, Mgr. Pavel Kožený, Mgr. Pavel Rosendorf, RNDr. Ladislav Havel, CSc., Mgr. Lada Felberová-Stejskalová, Ing. Jiří Kučera, Doc.RNDr. Zbyněk Hrkal, CSc., Doc.RNDr. Petr Vlasák, CSc, Ing. Petr Vyskoč, Ing. Jiří Picek, Mgr. Aleš Zbořil, Ing. Tomáš Mičaník, Ing. Marie Kalinová, RNDr. Josef Fuksa, CSc.

4 OBSAH 1 Úvod 1 2 Řízení a koordinace výzkumného záměru zpráva oddílu F Zadání a struktura řešení Cíle a parametry řešení projektu podle Rozhodnutí Postup řešení a koordinační činnot Publikační činnost v oddílu F 10 3 Výsledky řešení jednotlivých tématických oddílů A - E Přehled řešení v oddílech A - Hydrologie B - Společenstva a organismy C - Povrchové vody - antropogenní vlivy D - Vztahy krajina - voda E - Legislativní nástroje, bilanční, predikční, hodnotící a informační 34 systémy 3.7 Souhrn 40 4 Dotace a čerpání finančních prostředků na řešení 41 5 Hodnocení publikační činnosti Evidence publikací a publikační výstupy Hodnocení publikační úspěšnosti ústavu a výzkumného záměru Výpočet Indexu SR pro výzkumný záměr ( ) Souhrn 46 7 Přílohy Publikace zpracované v rámci oddílu F Publikace výzkumného záměru

5 1 ÚVOD Předmětem řešení výzkumného záměru je komplexní dlouhodobý výzkum v oblasti hydrosféry, orientovaný na vztahy a procesy ve vodní složce životního prostředí, na vliv antropogenních tlaků, na trvalé užívání a na její ochranu, včetně tvorby legislativních nástrojů a technických opatření. Směry řešení jsou shodné s řešením jednotlivých tématických oddílů: A - Hydrologie. B - Společenstva a organismy. C - Antropogenní vlivy na povrchové vody. D - Vztahy krajina - voda (množství, jakost). E - Legislativní nástroje, bilanční, predikční, hodnotící a informační systémy. F - Koordinace a řízení výzkumného záměru a koordinace řešení společných průřezových témat. Tématické okruhy oddíly jsou základní jednotkou z hlediska odborné stránky řešení záměru jako propojené entity již podle původního zadání (2005). Výsledky jednotlivých tématických okruhů - Oddílů A, B, C, D, E - jsou zpracovány ve zvláštních ročních etapových zprávách, předložených k předávacímu řízení jako samostatné celky, obsahující příslušné odkazy na spolupráci mezi oddíly. Zpráva oddílu F shrnuje syntézu výsledků na úrovni jednotlivých tématických oddílů a vedle toho zmiňuje výsledky vlastního řešení koordinace průřezových témat. Tématické oddíly zahrnují subprojekty ty představují v organizační a informační struktuře ústavu základní jednotky pro praktickou organizaci práce, plánování, čerpání a vykazování nákladů, kontrolu dílčích etap, evidenční a kontrolní systémy atd. Oddíl F Výzkumného záměru zahrnuje v zadání dvě základní činnosti 1. Koordinace a řízení výzkumného záměru jako celku sestávajícího z pěti tématických oddílů (a dvaceti čtyř subprojektů jako vnitroústavních organizačních jednotek). 2. Koordinace řešení průřezových témat výzkumu a jejich prvků v jednotlivých oddílech a subprojektech. Hlavní témata, připravovaná pro pozdější zařazení jako samostatné celky, jsou: Klimatická změna a její odrazy ve vodním hospodářství. Vývoj vypouštění odpadních vod (posun ke specifickým polutantům, POPs a PPCP) - vliv na prostředí a možnosti prevence. Využití alternativních zdrojů energie - souvislosti se stavem a užíváním povrchových a podzemních vod. Zavedení konceptu Ekosystémových služeb (ecosystem services) jako nástroje vodní politiky v ČR. Období 2006/7 odpovídá v základním plánu řešení na celkové období první kontrolní etapě (druhá etapa plánována na cca 2009), kdy mají být plán i strategie řešení revidovány jednak na základě již dosažených výsledků a zjištěných předpokladů úspěšnosti, jednak na základě obecného vývoje situace a priorit v oblasti antropogenních tlaků na vodní složku životního prostředí a příslušného vývoje společenské potřeby. Základní předpoklad výzkumu v této oblasti je udržovat předstih před vývojem konkrétní společenské potřeby řešení jednotlivých problémů na úrovni cca 5 let. Praktickým a podstatným účelem a cílem výzkumného záměru je tedy výzkum vlivu antropogenních tlaků na hydrosféru a možností jejího udržitelného užívání a ochrany, který postupně vede k formulování požadavků na praktická řešení, zadávaná pak v rámci konkrétní společenské potřeby jako aplikační úkoly. Tím je zajištěn tok prostředků a výsledků výzkumné činnosti podle zásad Zákona č. 130/2002 1

6 Sb. o podpoře výzkumu z veřejných prostředků. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka je od 1. ledna 2007 veřejnou výzkumnou organizací (v.v.i.) a vede vlastní výzkumnou činnost jako hlavní činnost v.v.i. ve zvláštní položce. Z hlediska organizace a praxe jsou do této položky automaticky směřovány veškeré náklady a činnosti vedené pod interními čísly subprojektů ( ). Výzkumné práce financované z veřejných prostředků na výzkum, které jsou předmětem výzkumného záměru, jsou v rámci spolupráce a celkového zaměření ústavu jako původně resortní organizace Ministerstva životního prostředí (i ve v.v.i. vazba na MŽP jako zřizovatele), propojeny s činností primárně nevýzkumnou a financovanou především z příspěvku zřizovatele, tj. odbornou podporou MŽP a dalších institucí, přípravou legislativních předpisů, zřizováním a udržováním registrů a databází, dalšími službami a osvětou v oblasti vodní politiky, vodního hospodářství apod., z hlediska statutu v.v.i organizované jako další činnosti. Významnou součástí řešení je vazba na mezinárodní spolupráci a mezinárodní a evropské integrační projekty v oblasti vodní politiky a ochrany životního prostředí. Výsledky uvedené ve zprávě oddílu F jsou zčásti dílem řešitelským, na kterém se podíleli: Ing. Václav Šťastný, Ing. Lubomír Petružela, CSc. a ing. Arnošt Kult. Syntéza výsledků řešení vychází ze spolupráce se Zpravodaji tématických oddílů A-E, kterými jsou Ing. Oldřich Novický, Mgr. Ondřej Slavík, PhD., RNDr. Petr Lochovský, Mgr. Ondřej Simon a Ing., Jiří Picek. Vedle průběžné koordinace prací je zásadní činnost plánovací a kontrolní, na které se významně podíleli Judita Härtelová, a Ing. Ivan Slavík. Vedoucí řešitel si jim zde dovoluje poděkovat za efektivní a obětavou práci. Dík samozřejmě patří celému řešitelskému týmu, tj odpovědným řešitelům subprojektů a jejich kolegům, uvedeným v příslušných dílčích zprávách. 2

7 2 ŘÍZENÍ A KOORDINACE VÝZKUMNÉHO ZÁMĚRU 2.1 Zadání a struktura řešení Zaměření, struktura, obsah prací a plánované výstupy výzkumného záměru byly zpracovány v nabídce předané v rámci návrhového řízení v roce 2004 zřizovateli VÚV T.G.M., tj. Ministerstvu životního prostředí. Dne vydalo Ministerstvo životního prostředí Výzkumnému ústavu vodohospodářskému T.G.Masaryka v Praze ROZHODNUTÍ o poskytnutí dotace na podporu vybraného řešení výzkumného záměru a podmínkách poskytnutí institucionálních finančních prostředků ze státního rozpočtu České republiky dle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen "zákon"), v rámci Programu státní podpory výzkumu a vývoje v roce v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění. Dotace byla poskytnuta na výzkumný záměr, předložený k výběrovému řízení v roce 2004: Kód poskytovatele MZP Identifikační kód VZ Název výzkumného záměru Výzkum a ochrana hydrosféry - výzkum vztahů a procesů ve vodní složce životního prostředí, orientovaný na vliv antropogenních tlaků, její trvalé užívání a ochranu, včetně legislativních nástrojů Vykonavatel Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka Odpovědný řešitel RNDr. Josef Fuksa, CSc. Odborný garant MŽP Ing. Josef Reidinger Ministerstvo životního prostředí jmenovalo v Rozhodnutí odborného garanta výzkumného záměru, ing. Josefa Reidingera z Odboru ochrany vod MŽP, a stanovilo podmínky financování výzkumného záměru. Ministerstvo životního prostředí jako poskytovatel dotace předkládá VÚV T.G.M. v.v.i. každoročně aktualizované verze Rozhodnutí o změně Rozhodnutí o přidělení dotace k řešení výzkumného záměru. Metodika prací na rok 2007 vychází z Rozhodnutí o poskytnutí dotace na podporu vybraného řešení výzkumného záměru a podmínkách poskytnutí institucionálních finančních prostředků ze státního rozpočtu České republiky dle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákon ), aktualizovaného pro rok 2007 Změnou rozhodnutí, podepsanou zástupci poskytovatele - Ministerstva životního prostředí (Ing. R,. Bízková, náměstkyně ministra) a zástupci vykonavatele (ing. L. Petružela, CSc., pověřený řízením VUV T.G.M., vvi.) dne Vlastní podmínky řešení, jsou stanoveny (viz kapitola 2.2) Přílohou 1 tohoto Rozhodnutí: Podmínky realizace projektu k dosažení cílů a parametrů řešení projektu, výsledků a způsobu ověření jejich dosažení. 3

8 2.2 Cíle a parametry řešení projektu podle Rozhodnutí 2007 Předmětem výzkumného záměru je komplexní dlouhodobý výzkum v oblasti hydrosféry, orientovaný na vztahy a procesy ve vodní složce životního prostředí, na vliv antropogenních tlaků, na trvalé užívání a na její ochranu, včetně tvorby legislativních nástrojů a technických opatření. Cíle výzkumného záměru jsou v detailu popsány v charakteristikách navržených subprojektů, uvedených v příloze k části C 8 Návrhu výzkumného záměru. Směry řešení jsou po upřesnění navrženy takto: A - Hydrologie. B - Společenstva a organismy. C - Antropogenní vlivy na povrchové vody. D - Vztahy krajina - voda (množství, jakost). E - Legislativní nástroje, bilanční, predikční, hodnotící a informační systémy. F - Koordinace a řízení výzkumného záměru a koordinace řešení společných průřezových témat. Jednotlivé cíle jsou po upřesnění v třetím roce řešení charakterizovány takto: Výzkum spolehlivosti postupů určování kvantitativních charakteristik v hydrosféře získávaných měřením a matematickým modelováním a jejich doplnění a zpřesnění. Postupy budou realizovány s využitím špičkového softwarového prostředí a poskytnou v uživatelsky příjemné formě objektivní výstupy pro státní správu. Dekomposice nejistot měření a modelování na její jednotlivé složky a redukce těchto nejistot. Odhad nejistot (neurčitosti) jako podklad pro rizikovou analýzu v rozhodovacím procesu. Přímé výstupy do praxe: pro návrhové účely v oblasti povrchových a podzemních vod, ochranu před povodněmi a suchem, pro účely hodnocení kvantitativního stavu podzemních vod, odhad množství sedimentů, zohlednění možného vlivu změn využívání území a změn klimatu. Charakteristika změn a zpřesnění vybraných chemických a ekologických parametrů, které bezprostředně závisejí na množství vody, popř. na parametrech koryta toku, působí na habitaty vodních organismů a jejich společenstev. Konkrétní závislost charakteristik vodních společenstev na průtocích a teplotě, včetně vztahu k trofii toků, eutrofizaci. a biodegradační kapacitě. Hodnocení a sledování vodních ekosystémů a jejich antropogenního ovlivnění v dílčích oblastech: Strukturální charakteristiky vodních ekosystémů: kvalita vody, sedimentů, bioty. Hodnocení časových a prostorových změn, souvislosti s antropogenními tlaky odhady trendů, prognózy, návrhy na technická opatření - strategie racionálního monitoringu jakostních parametrů vodních ekosystémů a navrhování nových postupů monitoringu jejich stavu a vlastností a vlivu antropogenních tlaků. Studium původu, vlivu a transformace specifických polutantů (xenobiotika, farmaka, endokrinní disruptory apod.) ve vodních ekosystémech a jejich jednotlivých složkách, včetně možností vlivu na lidskou populaci. Poznávání procesů probíhající ve vodním prostředí: transportní, degradační a akumulační procesy, toxické působení polutantů na jednotlivé složky ekosystému, včetně vztahu k užívání vody. Mezinárodní spolupráce a implementace legislativy EU v oblasti ekologie, technických přístupů k ochraně ekosystémů, včetně standardizace. 4

9 Vytvoření odborného metodického zázemí pro záměr MŽP zlepšit udržení vody v krajině, komplexně revitalizovat říční systémy a systematicky chránit ohrožené druhy organismů vázané na vodní prostředí. Formulovat takové postupy a metody vynucování, které povedou k měřitelnému zlepšení kvality a vyrovnanosti kvantity vody odtékající z krajiny se všemi příznivými dopady na biodiverzitu, vodní hospodářství a rekreační potenciál státu. Vývoj obecně bilančních a operativně predikčních a hodnotících systémů zaměřených na výstupy podporující výkon veřejné a státní správy. Vývoj a aplikace vhodných informačních, technických, právních a ostatních nástrojů nutných pro činnosti související s plánováním v oblasti vod. Vývoj a aplikace systémových nástrojů nutných pro posouzení účinnosti přijatých technických, administrativních, právních a ostatních opatření. Odborná podpora implementace Rámcové směrnice pro vodní politiku ES v oblasti vývoje postupů hodnocení stavu vodních útvarů, typově referenčních podmínek, stanovení environmentálních cílů, návrhů opatření a dalších podkladů pro zpracování Plánů oblastí povodí a nástrojů pro příslušný reporting. Vedle přímých výstupů do praxe především poskytnutí výzkumného základu pro posuzování chemického stavu povrchových a podzemních vod a ekologického stavu povrchových vod. Výzkum komplexních změn faktorů životního prostředí a vývoje antropogenních tlaků s cílem posoudit jejich souvislosti a významnost a připravit projekty k jejich řešení. V rámci těchto směrů řešení je rozpracováno 24 dílčích subprojektů, uvedených v kapitole 3 Přílohy 1. Subprojekty kladou důraz na propojení a sdílení řady činností a výsledků jako základ efektivního řešení výzkumného záměru jako celku, s centrem v subprojektu 24 "Koordinace". Subprojekty výzkumného záměru zahrnují široké spektrum činností s různými typy možných výstupů - od experimentálních výsledků po efektivní legislativní nástroje pro ochranu a trvalé užívání vodních a suchozemských ekosystémů: Řešení v tématických oddílech A-D a F (Koordinace) je rozpracováno do 24 dílčích subprojektů. Subprojekty kladou důraz na propojení a sdílení řady činností a výsledků jako základ efektivního řešení výzkumného záměru jako celku. Konkrétní plány řešení pro jednotlivé subprojekty a jejich postupné výstupy jsou zpracovány specificky vzhledem k povaze řešení a jeho postupu během řešení výzkumného záměru. Obecná strategie výzkumného záměru spočívá v zajištění trvalého předstihu obecného poznání v oblasti řešení před potřebami praktických aplikací, tedy před zpracováním reálných systémů hodnocení příslušných jevů a procesů v životním prostředí, jednotlivých antropogenních tlaků, priorit jejich závažnosti a nebezpečnosti, zpracováním systémů nápravných a ochranných opatření, včetně návrhů mechanismů pro cílení a funkci legislativních nástrojů. V jednotlivých směrech řešení jsou kombinovány metody laboratorního a terénního měření relevantních charakteristik systémů s měřením a kvantifikací vlastních procesů, které v ekosystémech probíhají. Výstupy budou zpracovány s ohledem na využitelnost pro modelování procesů a predikci, a pro zařazení do systémů standardních databází. Výzkumný záměr je plánován na období Obecně jsou během řešení plánovány dvě kontrolní etapy (v jednotlivých subprojektech zpravidla 2006/7 a 2009), kdy bude plán a strategie řešení revidován na základě dosažených výsledků a vývoje situace, včetně vývoje společenské potřeby. 5

10 Metodiky projektů, typy výstupů a způsob jejich přijímání budou v ročních etapách konsultovány s pověřenými zástupci poskytovatele. Během řešení budou výsledky publikovány jak formou vědeckých publikací, tak formou publikací pro veřejnost - informačních, případně cílených na usměrnění postojů veřejnosti vzhledem k vývoji tlaků na akvatickou složku životního prostředí. Některé výstupy budou uplatněny formou funkčních databází předaných uživatelům, nebo v konkrétních legislativních dokumentech a plnění mezinárodních závazků. Výsledkem řešení výzkumného záměru bude zvýšení úrovně poznání v oblastech řešení jednotlivých směrů výzkumného záměru, specifikované prostřednictvím navržených subprojektů, rozpracovaných do konkrétních projektů po dohodě s poskytovatelem. Na výsledky výzkumu naváží po dohodě s poskytovatelem návrhy konkrétních aplikačních projektů. Výstupy subprojektů budou produkovány průběžně během řešení jako vědecké publikace, metodické příručky, podklady pro rozhodovací činnost a datové soubory. Zároveň budou zpracovány integrované výstupy výzkumného záměru jako celku - v ročních zprávách, předávaných poskytovateli dohodnutým způsobem. Součástí řešení bude vydávání souhrnných publikací, zahrnujících jak úroveň odbornou, tak úroveň informací pro veřejnost. Výčet subprojektů, zahrnující předmět řešení, charakterizaci výstupů, časový plán a vazby mezi subprojekty, je zpracován v části C6 přijatého Návrhu výzkumného záměru (2004). Aktualizovaný seznam subprojektů je součástí kapitoly 3 Rorhodnuté í o zm,ěně rozhodnutí (na rok 2007 Kromě průběžné spolupráce s poskytovatelem po linii vedoucí řešitel - odborný garant se předpokládá posouzení a dohoda o této rámcové metodice prací na rok 2007 a dva Kontrolní dny: KD - 1 (průběžný) v termínu do a KD - 2 (závěrečný) v termínu do Projekt je zadán, řešen a financován jako celek, s evidenčními čísly VÚV T.G.M. 3600: Pro vnitřní koordinaci je strukturován do dvaceti čtyř komunikujících subprojektů, agregovaných do tématických oddílů E - F. Subprojekt 24 je identický s oddílem F a zabezpečuje syntézu příspěvků ostatních subprojektů k řešení průřezových témat. V první fázi řešení výzkumného záměru pokrýval také výzkumné aspekty implementace Rámcové směrnice, která byly během roku 2006 přesunuty z výzkumné úrovně na úroveň standardizovaných prací a samostatných projektů. Jeho prioritou, jasně stanovenou Rozhodnutím 2007, je koordinace a řízení výzkumného záměru jako celku, a dále koordinace řešení průřezových témat, která by postupně měla přejít k definování nových projektů nebo směrů řešení.. 6

11 Schéma řešení aktualizované pro rok 2007 obsahuje v pravém sloupci tabulky také čísla nejvýznamnějších výzkumných činností podle Zřizovací listiny VÚV T.G.M., veřejné výzkumné instituce. Tučně jsou vytištěna jména Zpravodajů jednotlivých tématických oddílů, vedoucích týmů, které zpracovaly jednotlivé zprávy oddílů ABCDE, předložené k předávacímu řízení současně s touto syntetickou zprávou koordinačního oddílu F: SBP Řešitel VZ 01 "VODA": MZP Sekce: Činnosti: A A - Hydrologie 3601 Blažková Hydrologické a klimatické extrémní situace a jejich vliv na přírodní prostředí a na národní hospodářství Kašpárek Vývoj matematických modelů hydrologické bilance, identifikace jejich parametrů a ověřování experimentálním výzkumem Novický Dopady klimatických a antropogenních změn na vodní režim a přírodní prostředí Bagal Přesnost měření kvantitativních parametrů hydrosféry B B - Společenstva a organismy 3605 Desortová Výzkum vlivu variability hydrologických a chemických parametrů na dynamiku společenstva fytoplanktonu v tekoucích vodách Slavík Modelování struktury společenstva ryb pod vlivem variability průtoku a geomorfologie toku Bílý Podmínky zachování výskytu zvláště chráněných druhů vodních a mokřadních organismů Kokeš Hodnocení a sledování vodních ekosystémů a jejich antropogenního ovlivnění: Strukturální charakteristiky společenstev organismů ve vodních ekosystémech. C C-Povrchové vody - antropogenní vlivy 3609 Kužílek Hodnocení a sledování vodních ekosystémů a jejich antropogenního ovlivnění: Ovlivnění jednotlivých složek vodních ekosystémů (voda, sedimenty, biota) emisemi a specifickými polutanty Lochovský Hodnocení a sledování vodních ekosystémů a jejich antropogenního ovlivnění: Časové a prostorové změny v souvislosti s antropogenními tlaky 3611 Svoboda Studium původu, vlivu a transformace specifických polutantů (xenobiotika, farmaka, endokrinní disruptory, radionuklidy apod.) ve vodních ekosystémech a jejich jednotlivých složkách, včetně možností vlivu na lidskou populaci

12 D D-Krajina a voda 3612 Simon Vliv suchozemských ekosystémů a dalších vlivů na ochranné podmínky na vodu vázaných zvláště chráněných území Kožený Vlivy lesních ekosystémů s různým způsobem obhospodařování na odtékající vody Rosendorf Vlivy zemědělsky obhospodařovaných povodí na kvalitu odtékající vody Havel Vlivy antropogenně extrémně pozměněných povodí na kvalitu odtékající vody Felberová Možnosti využití extenzivních způsobů zlepšování kvality vod ke snížení znečištění vody v povodí Hrkal Vývoj komplexního konceptuálního modelu pro řešení vlivů a dopadů antropogenní činnosti na podzemní vody Vlasák Hydro-ekologická revitalizace krajiny ovlivněné lidskou činností. E E-Nástroje 3619 Vyskoč Vývoj obecně bilančních a operativně predikčních a hodnotících systémů zaměřených na výstupy podporující výkon veřejné a státní správy Picek Vývoj a aplikace informačních nástrojů nutných pro činnosti související s plánováním v oblasti vod Zbořil Vývoj a aplikace postupů s využitím technologií geografických informačních systémů ve vazbě na digitální bázi vodohospodářských dat 3622 Mičaník Vývoj a aplikace vhodných technických nástrojů nutných pro zhodnocení vlivu emisí na chemický stav povrchových vod a vývoj systémů jeho hodnocení Kalinová Vývoj a aplikace informačních, technických a ostatních nástrojů pro mezinárodní spolupráci v ucelených povodích a na hraničních vodách a pro posouzení účinnosti opatření v oblasti ochrany vod v ČR. F F - Koordinace 3624 Fuksa Koordinace a řízení výzkumného záměru a koordinace řešení společných průřezových témat

13 2.5 Postup řešení koordinační činnost v rámci oddílu F Práce druhého roku rok řešení (2006) byly ukončeny a přijaty řádným předávacím řízením s oponenturou předloženého souboru zpráv dne XX Na základě dokumentů předávacího řízení předalo Ministerstvo životního prostředí VÚV T.G.M., v.v.i. dne Rozhodnutá o změně Rozhodnutí o přidělení dotace na rok 2007 (viz kapitola 2.1). Na jeho základě byl zpracován návrh Metodiky řešení výzkumného záměru na rok 2007, který byl předán dne prostřednictvím odborného garanta poskytovateli dotace Ministerstvu životního prostředí. MŽP vrátilo VÚV T.G.M. text návrhu s připomínkami dne a byl zpracován definitivní text Metodiky na rok 2007, později formálně schválený na Kontrolním dni č. 1. Dne se podle harmonogramu stanoveného Rozhodnutím konal Kontrolní den č. 1, který měl posoudit zahájení a postup prací a předpoklady splnění výstupů plánovaných na rok KD 1 formálně potvrdil finální verzi Metodiky 2007 a konstatoval, že průběh prací odpovídá předpokladu splnění výstupů na rok Podkladová zpráva předložená na KD 1 byla na žádost ředitele OOV MŽP upravena ve dvou částech: K vyššímu stupni sjednocení textů reprezentující jednotlivé tématické oddíly. Byla zařazena kapitola Hodnocení publikační činnosti výzkumného záměru podle Zprávy Rady pro vědu a výzkum Vlády ČR k hodnocení úspěšnosti výzkumných institucí, vydané v květnu V době konání KD1 pro toto hodnocení ještě nebyly, vzhledem k harmonogramu zpracování podkladů pro Radu, k dispozici standardní podklady. Tato zpráva je součástí kapitoly 5. Zpráva byla v dohodnutém termínu (31.7.) předána OOV MŽP a nebyly k ní vzneseny námitky. Kontrolní den č. 2 s předáním výstupů a oponenturou souboru ročních zpráv 2007 byl podle termínů Rozhodnotí a konkrétní dohody s garantem naplánován na prosince. Dne však odd. VaV MŽP sdělilo, že je podle sdělení Rady vlády pro VaV nutno práce ukončit k 25. listopadu. Byly proto operativně přepracovány termíny zpracování dílčích zpráv atd. a stanoven nový harmonogram orientovaný na jako termín KD2. Tato změna nepostihuje kvalitu zpráv oddílů ani návaznost na soubory výsledků připravené k uzávěrce podkladů pro zprávy. Byly pouze na nejkratší možnou dobu zkráceny technické termíny na tisky, koordinaci souhrnné zprávy (F) a zpracování posudků k oponentnímu řízení. Rovněž postupné projednávání Metodiky 2007 neovlivnilo postup prací od začátku roku Koordinace prací řešitelského týmu probíhala od začátku roku průběžně ve třech úrovních: Vedoucí řešitel řešitelé subprojektů. Vedoucí řešitel Zpravodajové tématických oddílů. Zpravodajové tématických oddílů - řešitelé subprojektů. Problémy, postup řešení a spolupráce byly projednávány na poradách (většinou přes úroveň Zpravodajů) nebo prostřednictvím elektronické komunikace per rolam. Prostředky na řešení byly plánovány a jsou průběžně kontrolovány prostřednictvím standardních vnitroústavních instrumentů (subprojekt jako samostatný úkol, kalkulační list apod.), v první části roku podle vnitroústavní směrnice 3-01/2006 Výzkumné záměry organizace, řízení, financování. Řízení a kontrolní činnost na výzkumném záměru využívá standardní ekonomické a informační struktury, funkce a nástroje ústavu. Prostředky plánované na jednotlivé kalkulační jednotky - subprojekty - byly během roku průběžně upřesňovány jak pro prostředky přímo přidělené Rozhodnutím o dotaci, tak pro prostředky spoluúčasti ústavu, které pokrývají podstatnou část provozních nákladů, ve shodě s principem 9

14 Hlavních (výzkum ze státních prostředků) a Dalších činností veřejné výzkumné instituce podle zákona 341/2005 Sb. o veřejných výzkumných institucích. Přidělením příslušných čísel ( ) jednotlivým subprojektům jednoznačně určuje, že příslušné náklady, výkony atd. přicházejí do položek výzkumné (hlavní) činnosti. Mzdové prostředky jsou jednoznačně (jako PON přepočtené osobní náklady) čerpány z dotace, na dalších položkách, včetně režie, funguje spoluúčast ústavu z prostředků získaných další činností. Stav čerpání prostředků k uzávěrce zprávy je zpracován v kapitole 4. Publikační činnost, jako základní výstup a podklad pro hodnocení úspěšnosti výzkumných záměrů, je průběžně evidována standardním celoústavním systémem, který eviduje všechny publikační a relevantní výstupy podle příslušnosti k jednotlivým výzkumným záměrům, výzkumným projektům atd. Databáze je zpracována ve formátu RIV a v termínech a formátech stanovených Radou pro VaV vlády ČR je každý rok transportována poskytovateli (MŽP) k předání Radě standardnímu hodnocení úspěšnosti výzkumného záměru (a dalších výzkumných programů ústavu). Tyto termíny nejsou ve shodě se systémem ročních etapových zpráv a výročních hodnocení. V kapitole 5 je proto vedle hodnocení publikační činnosti zahrnut výpis z posledního souhrnu předaného Radě (červen 2006) a soupis publikací finalizovaných v období po uzavření zprávy Jako nástroj spolupráce řešitelských týmů celého VÚV T.G.M., v.v.i. byly organizovány interní odborné/diskusní semináře, uvedené v tabulce 2.1. V první fázi (1-6) to byly semináře k jednotlivým tématům řešeným ve výzkumném záměru (podle tématických oddílů, popř. s kapitolami podle subprojektů), uvedené přehlednými referáty vycházejícími z koncepce syntetického a koordinačního oddílu F. Semináře 1 6 podstatně přispěly ke zpracování návrhu metodiky na rok V druhé fázi byly organizovány semináře k obecnějším tématům. Tématické semináře č. 7 a 8 pojednaly nové poznatky v příslušných oborech a vytvořily podmínky k založení mezioborového přístupu k řešení těchto podstatných problémů Publikační činnost v oddílu F Byly zpracovány tři publikace, shrnující průřezová témata, které jsou již vydané nebo v tiskárně. Jejich texty jsou připojeny v Příloze 1: Fuksa, JK. a Svoboda, J. (2007): Znečištění řek klesá ale je tu stále a vyvíjí se. VTEI, 49, č. 1, s , příloha Vodního hospodářství 57(2). Fuksa, J.K. (2007): Toky jako recipienty odpadních vod dnes a zítra. VTEI 49, č. 3, s. 1-4, příloha Vodního hospodářství 57(10). Fuksa, J.K. (2007): Assessment of aquatic ecosystems - what offers and what demands the EU Water Framework Directive. Acta Univ. Carolinae Ecologica. 21, In print. Do tisku je rozpracována publikace Petružela, L. : K roli ekonomiky v implementaci Rámcové směrnice pro vodní politiku (K návratnosti nákladů za vodohospodářské služby), která bude dokončena v termínu cca leden Anotace je zařazena v Příloze 1. Dále byla zpracována řada prezentací, včetně prezentací pro semináře uvedené v tabulce 2.1. Hodnocení publikační činnosti pro celý výzkumný záměr je zpracováno v kapitole 5. 10

15 Tabulka 2.1: Přehled seminářů organizovaných v rámci koordinačního oddílu F Datum: Téma (oddíl): Subprojekty: D - Vztahy krajina voda, 1. část 12,13, B - Společenstva a organismy 5, 6, D - Vztahy krajina voda, 2. část 15, 16, 17, E - Legislativní nástroje 20, 21, 22, C - Antropogenní vlivy 8, 9, (oddíl B) A - Hydrologie. 1, 2, 3, 4 Datum: Téma: Požadavky na ochranu vod před znečištěním a scénáře klimatické změny: J. Fuksa, V. Šťastný: Perspektiva opatření k ochraně vod před znečišťováním a možné dopady klimatických změn. J. Kučera, E. Mlejnská: Vypouštění odpadních vod nečištěných i vyčištěných do velmi málo vodných recipientů - příklady z praxe doložené výsledky měření. J.Kučera, J. Belda: Poznatky o průběhu procesu míchání vypouštěných odpadních vod do recipientu se zvláštním zřetelem na nízké průtoky v recipientu - předběžné výsledky měření. V. Šťastný, F. Wanner: Moderní trendy v čištění odpadních vod - příklady technologií z literatury i výsledky měření Dusík v povrchových vodách - zdroje, přísun, transport, důsledky: J. Fuksa: Cyklus dusíku a transformace. F. Wanner: Odstraňování dusíku z odpadních vod - současný stav, vývoj, technické možnosti. V. Šťastný: Přísun z bodových zdrojů do toků "podél toku a možnosti bilancování. P. Rosendorf: Přehled nebodových zdrojů dusíku, jejich významnost a celková produkce. P. Rosendorf: Vliv nebodových zdrojů dusíku na povrchové a podzemní vody, možnosti bilance. 11

16 3. VÝSLEDKY ŘEŠENÍ JEDNOTLIVÝCH TÉMATICKÝCH ODDÍLŮ 3.1 Přehled řešení v tématických oddílech plánovaných pro rok 2007 A - Hydrologie: V oddíle jsou řešena souhrnná témata, vycházející primárně z hydrologických metodických přístupů: Extrémní hydrologické situace, jejich příčiny, modelování a předpovědi, možnosti a postupy jejich ovlivňování a jejich dopady na další faktory (jakost vody, změny koryt toků apod.). Matematické modely hydrologické bilance a jejich experimentální ověřování. Dopady klimatických změn. Měření kvantitativních parametrů hydrosféry. Technické téma, řešící systémy měření a indikace vybraných hydrologických parametrů. B - Společenstva a organismy: Oddíl vychází z biologických přístupů a popisu variability prostředí s ohledem na společenstva vybraných skupin: Fytoplankton: Vliv hydrologických a chemických parametrů na dynamiku fytoplanktonu, a eutrofizace. Ichtyofauna: Analýza nároků jedinců na habitaty a prostorové faktory, migrace, domácí okrsky, s predikcí na chování populací a společenstev. Makrozoobenthos: Rozvoj hodnotících systémů, zahrnující vzorkování i vývoj software, digitalizace archivních dat pro využitelnost v hodnotících systémech, propojování údajů o společenstvu a hydromorfologickými charakteristikami jakosti biotopů. Zvláště chráněné druhy vodních a mokřadních organismů, především perlorodky říční, velevruba tupého a raka říčního. Výstupem na úrovni základního výzkumu jsou predikční modely diverzity společenstev a početnosti druhů z ohledem na stav a vývoj říčních ekosystémů. Praktickým výsledkem je pak zpřesnění biologické složky monitoringu, její vyhodnocení a interpretace, navazující na implementaci Rámcové směrnice, případně na záchranné programy podle zákona 114/1992 Sb. C - Antropogenní vlivy na povrchové vody: Oddíl se zabývá antropogenními tlaky typu emisí a jejich vlivem a transformacemi v prostředí povrchových vod, převážně tekoucích. Sledované skupiny látek a jejich koncentrační úrovně nejsou součástí standardních monitoringů a systémů hodnocení a výzkumné práce zčásti sledují i jejich relevanci pro pozdější zařazení do stálých systémů sledování. Specifické polutanty a persistentní organické polutanty (POPs): jejich zdroje a zatížení jednotlivých složek hydrosféry. Farmaka a prostředky osobní péče (PPCP), které do prostředí přicházejí z používání populací (tj. ne z výrob), a významně ovlivňují vodní ekosystémy (např. jako endokrinní disruptory). Vedle distribuce a vlivu ve vodních ekosystémech je sledována také transformace ve zdrojích (ČOV). Radionuklidy (především 3 H, 90 Sr, 137 Cs) - jejich přísun z jaderné energetiky a další osud ve vodních systémech proti neovlivněným referenčním lokalitám. 12

17 Geogenní pozadí říčních sedimentů pro kovy a metaloidy jako základ odlišení a hodnocení reálné antropogenní zátěže. Mikrobiální zatížení toků z komunálních čistíren odpadních vod. Změny přísunu organického uhlíku do vodárenské nádrže a studium jejich mechanismu, tj. změn v povodí a režimu rašelinišť v pramenních oblastech. Řešení většiny těchto témat je závislé na podpoře servisních laboratorních činností VÚV T.G.M., v.v.i., včetně aplikace a standardizace příslušných metodik. D - Vztahy krajina - voda: Oddíl je zaměřen na vodu jako složku životního prostředí, která je v stálé interakci s terestrickým ekosystémem tj. povodí / krajina. Ekosystémový přístup propojuje výzkum kvality a množství vody a vlastností na vodu vázaných vodních biotopů. Typy sledovaných lokalit zahrnují rozsah od zvláště chráněných území, která jsou jen málo ovlivněná lidskou činností, přes povodí v zemědělské kulturní krajině až po oblasti, lidskou činností zcela změněné, s extrémními charakteristikami vodního režimu i kvality. Hlavní směry řešení jsou: Studium chemismu a dalších vlastností vod modelových lokalit ve zvláště chráněných územích (ZCHÚ) a území pod silným antropogenním tlakem a hodnocení možností jejich ochrany před znečištěním z plošných a difúzních zdrojů. Součástí přístupu je studium využitelnosti extenzivních a netypických způsobů čištění odpadních vod. Výzkum vlivu lesních povodí různého typu na jakost vody a morfologickou charakteristiku vodních toků. Výzkum kvalitativních vztahů mezi povrchovými a podzemními vodami a tvorba konceptuálního modelu interakce atmosféra vegetační pokryv jakost podzemních vod. Výzkum vztahů v zemědělsky intenzivně využívaných povodích a kvality odtékající vody (dusičnany, fosfor, pesticidy, mikrobiologické zatížení). Řešení problémů spojených s hydro-ekologickou revitalizací krajiny postižené povrchovou těžbou uhlí, sledování kvality, změn a kontaminace vodních ekosystémů silně ovlivněných lidskou činností. E - Legislativní nástroje, bilanční, predikční, hodnotící a informační systémy: Předmětem řešení je vývoj a aplikace nástrojů zaměřených na oblast vodního hospodářství. Okruh řešení zahrnuje nástroje bilanční a predikční, informační, technické, legislativní a nástroje v oblasti geografických informačních systémů, tj. oblasti: Obecně bilanční a operativně predikční a hodnotících systémy zaměřené na výstupy podporující výkon veřejné a státní správy: Metodický postup zpracování vodohospodářské bilance současného/výhledového stavu množství povrchových a podzemních vod a simulační model množství povrchových vod (software) vytvoření uživatelského prostředí, zpracování technické dokumentace a uživatelského manuálu, ověření provozu v uživatelském prostředí. Informační nástroje pro činnosti související s plánováním v oblasti vod: Především softwarové nástroje podporující činnost vlastního výzkumného záměru a práce na interaktivní internetové aplikaci v oblasti prezentace výsledků projektu VaV na téma revitalizace malých vodních toků a pokračovaly analýzy dat které jsou podkladem pro tvorbu integrované databáze jakosti. Postupy s využitím technologií geografických informačních systémů ve vazbě na digitální bázi vodohospodářských dat. Technické nástroje pro hodnocení vlivu emisí na chemický stav povrchových vod a vývoj systémů jeho hodnocení: Ověřování a vyhodnocení emisí prioritních látek 13

18 nebezpečných pro vodní prostředí, zejména u významných zdrojů, a vývoj kritérií hodnocení chemického stavu. Modelování jakosti povrchových vod a vývoj metod pasivního vzorkování specifických polutantů v tocích. Informační, technické a ostatní nástroje pro mezinárodní spolupráci v ucelených povodích a na hraničních vodách a pro posouzení účinnosti opatření v oblasti ochrany vod v ČR: Prakticky se jedná o podporu jednání Mezinárodních komisí (MKOL, MKOD, MKOOz), jednání o přeshraničních vodách apod. F - Koordinace a řízení výzkumného záměru a koordinace řešení společných průřezových témat: Oddíl spojuje v zadání dvě funkce: Koordinace a řízení výzkumného záměru jako celku sestávajícího z pěti tématických oddílů (a dvaceti čtyř subprojektů jako vnitroústavních organizačních jednotek). Koordinace řešení průřezových témat výzkumu a jejich prvků v jednotlivých oddílech a subprojektech. Hlavní témata, připravovaná pro pozdější zařazení jako samostatné celky, jsou: Klimatická změna a její odrazy ve vodním hospodářství. Vývoj vypouštění odpadních vod (posun ke specifickým polutantům, POPs a PPCP) - vliv na prostředí a možnosti prevence. Využití alternativních zdrojů energie - souvislosti se stavem a užíváním povrchových a podzemních vod. Zavedení konceptu Ekosystémových služeb (ecosystem services) jako nástroje vodní politiky v ČR. Souhrnné charakteristiky výsledků řešení oddílů A E jsou uvedeny v následujících kapitolách Výsledky řešení oddílu F jsou ve dvou částech (Koordinace výzkumného záměru a koordinace řešení průřezových témat) zpracovány v předchozím kapitole 2. Charakteristiky jsou zpracovány Zpravodaji tématických oddílů a podle povahy a stavu postupného řešení tématiky oddílu jsou strukturovány podle dílčích témat nebo i podle subprojektů. Postup prací v dalším průběhu řešení výzkumného záměru zřetelně vede k postupné integraci jednotlivých řešení. Výstupy typu publikací nejsou explicitně uváděny a jejich souhrny jsou uvedeny v příloze 2.1 (kapitola 7.2) této zprávy a v kompletních ročních etapových zprávách tématických oddílů A E. 14

19 3.2 Tematický oddíl A: Hydrologie Zpravodaj: Ing. Oldřich Novický Předmětem řešení bylo zpřesnění metod matematického modelování extrémních situací, rozvoj modelovacích technik, jejich kalibrace a ověřování, jehož součástí bylo i dlouhodobé experimentální sledování a vyhodnocování vývoje prvků hydrologické bilance v pozorovací soustavě povrchových a podzemních vod, upřesňování odhadů dopadů klimatické změny na vodní režim a vodní zdroje s využitím scénářů klimatické změny a rozvinutí principu měření dle Přihlášky vynálezu podané VÚV T.G.M., v.v.i. Uskutečněné a činnosti směřující k seznámení odborné veřejnosti s možnými dopady klimatické změny na vodní zdroje v ČR a další výsledky výzkumu zahrnují příspěvek na seminář Změna klimatu a její dopady na toky a nádrže v ČR (duben 2007, České Budějovice) seminář s pracovníky MŽP a MZe, školení pracovníků ČHMÚ, seminář Národní dialog o integrované ochraně a využití vodních zdrojů v ČR (Medlov, červen 2007), konferenci AQUA (Trenčín, červen 2007), konferenci Krajinné inženýrství 2007 (Praha, září 2007) a další. Připravují se příspěvky na téma Modelling a catchment with drainage ditches with uncertainty do hydrologického impaktovaného časopisu, příspěvek na konferenci Vodní toky 2008, příspěvek na Workshop A. Patery, sborník prací VÚV V další části textu následuje popis prací a výsledků řešení za rok 2007 rozčleněný podle jednotlivých subprojektů oddílu A - Hydrologie. Hydrologické a klimatické extrémní situace a jejich vliv na přírodní prostředí a na národní hospodářství (subprojekt 3601) Vedoucí řešitel: Ing. Šárka Blažková, DrSc. Předmětem řešení je zpřesnění metod matematického modelování extrémních situací včetně navazujících vlivů na jakost vody a ekosystémy. V souladu s metodikou na rok 2007 plánované práce zahrnovaly studie tvorby odtoku a dynamiky jakosti vody na základě pozorování v experimentálních povodích, předpovědi v reálném čase, výzkum účinnějších postupů ovlivňování extrémních hydrologických situací, výzkum problematiky ledových povodní a nejistoty v konsumpčních křivkách v zimním období, vliv povodněmi odplavovaných přírodních a umělých objektů na tok a okolní prostředí. Byla vypracována metodika mapování nasycených ploch v povodí Smržovského potoka, která bude sloužit ke studiu problematiky retence vody v povodí. Ve středních partiích povodí Jizery (přítok Olešky Královský potok) bylo zřízeno experimentální povodí k získávání dat o množství a jakosti vody, zejména při epizodách (jsou již k disposici týdenní vzorky a vzorky z extrémního přívalového deště). Poznatky o ledovém režimu toků s kamenitým dnem byly shrnuty v příspěvku na X. sympozium Ľadový a teplotný režim vodných tokov a nádrží, konané 25. dubna 2007 v Banské Bystrici. Práce nazvaná Nejistoty při měření průtoku ve vodoměrných stanicích v zimním období byla dalším příspěvkem tohoto sympozia. Bylo provedeno vytipování lokalit k tématice Vliv povodněmi odplavovaných přírodních a umělých objektů na tok a okolní prostředí. Probíhá analýza srážkových dat na povodí Dyje nad Novými Mlýny (měrný profil Dolní Věstonice) za účelem výzkumu účinnějších postupů ovlivňování extrémních hydrologických situací. Byl osvojen postup sestavení a kalibrování 15

20 modelu, který bude schopen vybrat signifikantní vstupy do modelu odtoku. Model vybírá vstupy pomocí neuronové sítě a jejich důležitost vyhodnocuje kriteriem Sdílené informace (Mutual information criterion). Pomocí skriptů vytvořených v prostředí R byla doplněna databáze Stanice o další moduly pro přípravu dat, které jsou dále využívány v nástrojích systému řízení vodohospodářské soustavy. V rámci projektu NeWater 6. rámcového programu EU a výzkumného záměru se letos v Praze uskutečnil seminář s názvem Perception of uncertainty in water management by stakeholders and researchers. Ve druhém pololetí byla kalibrována verze TOPMODELu se zahrnutím vlivu odvodňovacích příkopů na retenci vody v povodí, vytvořené v minulém roce, doplněna rešerše k předpovědi průtoků v reálném čase na malých povodích, rozbor možnosti využití modelů Transfer Functions v předpovědním režimu na zvoleném povodí, srovnávací analýza výsledků doplněného modelu BW v režimu simulace odtoku, objektivizace postupu optimalizace cílového chování nádrže se dvěma prvky regulace, příprava modelů k tématice vliv povodněmi odplavovaných přírodních a umělých objektů na tok a okolní prostředí, v rámci projektu FRIEND Unesco přípravu semináře k extrémním hydrologickým situacím. Vývoj matematických modelů hydrologické bilance, identifikace jejich parametrů a ověřování experimentálním výzkumem (subprojekt 3602) Vedoucí řešitel: Ing. Ladislav Kašpárek, CSc. Předmětem řešení byl rozvoj modelovacích technik, jejich kalibrace a ověřování, jehož součástí je i dlouhodobé experimentální sledování a vyhodnocování vývoje prvků hydrologické bilance v pozorovací soustavě povrchových a podzemních vod. V souladu s metodikou na rok 2007 plánované práce zahrnovaly zhodnocení trendů v pozorovaných řadách a objasnění jejich příčin pomocí hydrologického modelování, kalibrace a ověřování modelu hydrologické bilance s denním krokem, výpočet charakteristik proudění podzemní vody kombinací hydrologického bilančního modelu a matematického modelu pro regionální scénáře klimatické změny, pokračující dlouhodobé sledování a vyhodnocování vývoje změn klimatu a jeho vlivu na výpar z vodní hladiny ve výparoměrné stanici Hlasivo. Byl posouzen vliv klimatické změny na režim podzemních vod v Teplické pánvi podle regionálních scénářů, rámcový odhad vývoje odtoku z povodí Labe založený na extrapolaci dosud proběhlé klimatické změny, výsledky vodohospodářské bilance a výstupy hydrologické bilance pro podmínky pilotního povodí. Pro účely studie možných dopadů oteplení na zásoby podzemní vody v povodí horní Metuje byla obdobně jako v předchozí etapě použita kombinace hydrologického modelu Bilan, který simuloval prvky hydrologické bilance v měsíčním kroku pro podmínky neovlivněné a ovlivněné klimatickou změnou, a hydraulického modelu Modflow, který modeloval proudění a zásoby podzemní vody na základě měsíčních řad dotace pozemních vod simulovaných modelem Bilan. V této etapě již byly využity regionální scénáře klimatické změny a uvedené simulace byly provedeny pro čtyři alternativní scénáře. Dále byl proveden odhad alternativ vývoje odtoku z povodí Labe založený na extrapolaci dosud proběhlé klimatické změny. Byly hodnoceny průtoky Labe v profilu vodoměrné stanice Děčín a veličiny hydrologické bilance (srážky a výpar na povodí, odtok z povodí) na povodí Labe po Hřensko. Průtoky Labe pod soutokem s Vltavou jsou významně ovlivněny navyšováním malých průtoků soustavou přehrad na Vltavě, v různých částech povodí Labe se také může změna klimatu projevovat odlišně. Proto byl posouzen vývoj průtoků v základní 16

21 říční síti přítoků Labe. Zhodnocení pozorovaných řad průtoků bylo provedeno pro profily Labe - Brandýs n. L., Vltava - Praha, Ohře Louny a Ploučnice Benešov n. P. Analýza byla přednostně zaměřena na malé průtoky vzhledem k tomu,že výsledky předcházejícího výzkumu dopadů klimatické změny na hydrologické poměry v ČR ukazují, že jejím hlavním důsledkem bude pokles průtoků, zejména v oblasti minim Odchylka (%) Rok Obr. 1 Průběh teplot vzduchu (červeně), výšek srážek (modře) a výšek odtoku (černě) na povodí Labe po Děčín transformovaných na směrodatné proměnné, desetileté klouzavé průměry z období V rámci pilotního povodí (subpovodí řeky Svratka po závěrový profil Židlochovice) byly provedeny výpočty variant vodohospodářské bilance současného stavu. První varianta výpočtu byla provedena striktně podle obvyklých metodických postupů. Druhá varianta výpočtu spočívala v podrobnějším řešení problému ochuzení vodních toků odběry podzemních vod na příkladu Březové. Model hydrologické bilance byl konstruován v prostředí Matlab, byly identifikovány jednoznačné parametrické vazby složek vodní bilance v podmínkách pilotního povodí, kompletovány nezbytné datové sady, definovány kalibrační profily. Byl zpracován referát Shrnutí poznatků o vlivu fyzicko-geografických charakteristik na základní charakteristiky průtoků, který byl prezentován na semináři výsledky projektu Labe IV (Praha, únor 2007). Pro seznámení odborné veřejnosti s koncepčními přístupy hospodaření s vodními zdroji a jejich ochranou v ČR byl zpracován příspěvek na konferenci Veřejná a soukromá řešení dopadů živelních pohrom v ČR (Brno, červen 2007). 17

22 Uskutečněné a plánované činnosti směřující k seznámení odborné veřejnosti s možnými dopady klimatické změny na vodní zdroje v ČR zahrnují příspěvek na seminář Změna klimatu a její dopady na toky a nádrže v ČR (duben 2007, České Budějovice) seminář s pracovníky MŽP a MZe, školení pracovníků ČHMÚ, seminář Národní dialog o integrované ochraně a využití vodních zdrojů v ČR (Medlov, červen 2007), konferenci AQUA (Trenčín, červen 2007), konferenci Krajinné inženýrství 2007 (Praha, září 2007) a další. Dopady klimatických a antropogenních změn na vodní režim a přírodní prostředí (subprojekt 3603) Vedoucí řešitel: Ing. Oldřich Novický Předmětem řešení je upřesňování odhadů dopadů klimatické změny na vodní režim a vodní zdroje s využitím scénářů klimatické změny. V souladu s metodikou na rok 2007 plánované práce zahrnovaly zpracování scénářů klimatické změny pro aplikace v denním kroku výpočtu, simulace dopadů klimatické změny na hydrologický režim v denním kroku výpočtu, rešerši a přípravu dat a metod zpracování pro posouzení dopadu klimatické změny na teplotní režim toků povrchových vod. Byly zpracovány výsledky modelování dopadu klimatické změny modelem Bilan v denním kroku na 4 povodích na základě použití regionálních scénářů klimatické změny Hirham a RCAO. Bylo zjištěno, že se roční průměrná teplota vzduchu může zvýšit o 2,5 až 5 o C. K nejvyšším nárůstům denních průměrů teploty vzduchu dojde na přelomu července a srpna, kdy mohou vzrůst průměrné denní teploty až o 8 o C. Roční úhrn srážek poklesne o 6 až 24 %, přičemž nejvíce srážek ubude na podzim (v povodí Teplé podle Modelu Hirham až o 80 %). V důsledku zvyšující se teploty vzduchu a snižujících se úhrnů srážek dojde i k dramatickému poklesu průtoků, které podle optimistických scénářů klesnou o %, podle pesimistických scénářů o % v závislosti na povodí. K nejvýraznějšímu poklesu odtoku dojde během podzimu, kdy by mohl klesnout odtok z povodí Teplé, Teplé Vltavy a Sázavy podle pesimistického scénáře Hirham A2 až o více než 80 %. Snížení odtoku z povodí bude doprovázet i snížení základního odtoku a výrazný pokles zásob podzemní vody. Naopak v zimě a na jaře může vzrůst četnost období ze zvyšujícím se průtokem. Při srovnávání výsledků modelování modelem Bilan v denním a měsíčním kroku bylo zjištěno, že model Bilan v denním kroku hodnoty celkového i základního odtoku v povodích Sázavy a Teplé Vltavy podhodnocuje, v povodích Úpy a Teplé je v 1. čtvrtletí celkový i základní odtok nadhodnocován, ve čtvrtletí jsou odtoky podhodnocovány. Dále byla vypracována metodika pro posouzení dopadu klimatické změny na teplotní režim toků povrchových vod. Vychází z literární rešerše výsledků zahraniční literatury, jenž se věnuje problematice vztahu teploty vody a ostatních hydrologických veličin. Součástí prací jsou vyjádřené matematické vztahy pro výpočet odhadované teploty vody z hodnot teploty vzduchu a případně průtoku na základě rozboru dat získaných v profilu Brandýs nad Labem. Bylo zjištěno, že pro teploty vzduchu vyšší než nula platí vztah T(voda)= 1,013 T(vzduch)+2,2 případně zpřesněný vztah s uvážením průtoku T(voda)= 1,013 T(vzduch)+2, Ln(Q)

23 7 6 5 Úhrn (mm) Datum Současný stav Hirham A2 Hirham B2 RCAO A2 RCAO B2 Obr.2 Průběh srážek během roku v povodí Sázavy y = x x R 2 = Teplota vody ( C) y = 1.013x R 2 = Teplota vzduchu ( C) Obr.3. Lineární a nelineární regresní model pro teploty vzduchu a vody za období v profilu Brandýs nad Labem pro teploty vzduchu vyšší než nula 19

24 Pro teploty vzduchu nižší než nula pak platí rovnice T(voda)= 2,9834 e 0,3382T(vzduch). Pro analyzovaný soubor dat platí statisticky významný rostoucí trend, jehož gradient se v průběhu řady mění z hodnoty (od počátku řady do roku 1978) na hodnotu 0,041 (od roku 1979 do roku 2006). Rostoucí tendence je v průběhu roku rozdělena nerovnoměrně. Teplota vzduchu nerychleji roste během května, července a srpna, což platí i pro gradient trendu teploty vody. Nejnepříznivější hodnoty teploty vody lze tedy předpokládat v srpnových dnech, kdy je vysoká teplota vzduchu, vyšší výpar, zpravidla nižší vodní stav a zároveň vysoké požadavky na množství vody pro vegetaci. Nižší ovlivnění teploty vody lze předpokládat v zimním období, kdy ztrácí veličina teploty vzduchu rozhodující vliv. Byla zahájena spolupráce na mezinárodním projektu Water and Global Change (WATCH), který byl přijat Evropskou Komisí v rámci 6. Rámcového programu, v prioritě Globální změna a ekosystémy. VÚV T.G.M. spolupracoval na přípravě návrhu mezinárodního projektu Regional Adaptation to Climate Extremes /- 15 (RACE-2040), který byl v požadovaném termínu (2. května 2007) předložen k posouzení EK v rámci 7. rámcového programu, Aktivity 6.1 Climate Change, Pollution and Risks (large-scale integrating collaborative project). VÚV T.G.M. přijal nabídku stát se partnerem sítě v připravovaném projektu An Exercise to Assess Research Needs and Policy Choices in Areas of Drought (XEROCHORE), který byl předložen k posouzení EK v rámci 7. rámcového programu, Aktivity ENV Investigating Europe's risk from droughts. Na druhé pololetí 2007 se připravuje studie zhodnocení dopadů klimatické změny na režim průměrných denních průtoků pro vybraná povodí. Výsledky prací byly prezentovány na mezinárodní konferenci IUGG (International Union of Geodesy and Geophysics) 2007, Perugia, Itálie, , a to na symposiu asociace IAHS (International Association for Hydrological Sciences), příspěvek Advanced tool for statistical testing and its application for detecting impacts of climate change on evaporation a na 3. mezinárodní konferenci Climate and Water, Helsinky, Finsko, , příspěvek Possible impacts of climate change on groundwater resources and groundwater flow in well developed water bearing aquifers. Přesnost měření kvantitativních parametrů hydrosféry (subprojekt 3604) Vedoucí řešitel: Ing. Zdeněk Bagal Předmětem řešení bylo rozvinutí principu měření dle PV , tj. stanovením možností tohoto řešení, dosahovanou přesností, závislostí měření na vnějších parametrech, teoretickým rozborem problematiky, návrhem praktického použití a výrobou prototypu měřícího zařízení. Tato zařízení k elektronickému odměřování hladin pracují na principu měření elektrického potenciálu vodního sloupce (napájenou a snímací elektrodou ve formě dvou a více vertikálních souběžných vodičů). Výhodou je krátká odezva výstupního signálu na změnu výšky vodní hladiny, prakticky bodové měření, nezávislost na teplotě a vodivosti vody. V návaznosti na dořešení výše uvedeného zařízení byly dále prověřovány vlastnosti tlakových sond, používaných zejména ve vodoměrných stanicích (dynamické a teplotní závislosti). Další práce navazovaly na předchozí výzkum, kdy jsme se zabývali různými parametry, které mají vliv na přesnost měření polohy hladiny ultrazvukovými sondami. Ultrazvukové snímače s bezdotykovou detekcí výšky hladiny jsou nejčastěji používané pro automatické monitorování průtoku, například v oblasti měření průtoku odpadních vod nebo ve 20

25 vodoměrných stanicích k měření stavu vody. Jejich přesnost měření závisí na konkrétních provozních podmínkách, na funkčnosti sond, na přesnosti odměřování, na jejich závislosti na teplotě okolí, úhlu ultrazvukového paprsku vzhledem k hladině, oslunění snímače atd. Při měřeních provedených v běžných provozních podmínkách byly odchylky měření přibližně třikrát větší než odchylky stanovené v podmínkách laboratorních, přičemž byla jednoznačně prokázána závislost na radiaci, která mimo jiné znemožňovala zhodnocení dalších vlivů (deště atd.). Vzhledem k velikosti odchylek jsme se tomuto problému věnovali i v letošním roce, zejména s ohledem na možnou kompenzaci či ochranu sond před slunečním zářením. Obr.4 Osluněná a zastíněná sonda Bylo navrženo měření elektrického potenciálu vodního sloupce dvěma, a více souběžnými vertikálními vodiči (nejedná se o princip měření vodivosti ani kapacity). Jeden z vodičů je napájen střídavým proudem z obou stran o vyšší frekvenci, aby se zabránilo disociaci vody. Pro využití k měření v nádobách o malém objemu (případně v neproudící kapalině), může být napájení přerušované k omezení disociace vody. Snímá se napětí proti některému z konců napájeného vodiče. Snímané napětí je pak funkcí výšky hladiny kapaliny. Celý systém měření je ovlivňován použitou sondou a převodníkem (jeho principem a zesílením). První prototyp měřidla vykazoval některé nedostatky, nebylo možno ho dále zdokonalovat, a proto byl vyroben druhý prototyp o jehož výrobě jsme původně neuvažovali. Bylo třeba zcela galvanicky oddělit celé měřící zařízení od rušení sítě 230 V tak, aby nedocházelo 21

26 k ovlivňování měření. Z tohoto důvodu bude potřeba provést některá další měření. Další úkoly pro příští rok jsou: odladit program pro řízení loggeru, vybavit zařízení zbylými sedmi převodníky a příslušnými sondami, dokázat nezávislost měření na teplotě, prokázat izolaci od rušivých vlivů okolí (trakce, síťové napětí, silová pole), využití tohoto principu pro jiné aplikace, navrhnout systém dobíjení akumulátoru. Při měření na kontrolním zařízení pro tlakové sondy (osazeném prvním prototypem) se také projevilo ovlivnění vnějším rušením od sítě 230 V. Rozhodli jsme se proto, že bude i zde použit druhý prototyp měřidla (galvanicky odděleného) s tím, že vnitřní vybavení měřícího válce zůstane zachováno. Tím bude umožněno pokračovat v experimentech. Při ověřování metrologických závislostí ultrazvukových snímačů hladin byly zjištěny rozdíly v hodnotách získaných v laboratorních podmínkách a podmínkách venkovního prostředí. Osluněné sondy vykazovaly až několikanásobně větší chybu v porovnání se sondami s krytem proti oslunění. Projevil se zde podstatný vliv radiace. Z tohoto důvodu jsme provedli různé experimenty tak, že jsme se snažili potlačit vliv radiace vhodným krytem nad sondou a srovnávali jsme zjištěné odchylky s odchylkami vykazovanými sondami bez krytu. Z měření vyplývá, že kryt proti sluneční radiaci je schopen snížit odchylku o 15 až 40%. Vliv izolační vrstvy a izolační vložky mezi sondou a konzolí, ke které je sonda připevněna, byl nevýrazný. Jako zcela nepodstatný se ukázal vliv deště, vlhkosti vzduchu a síly a směru větru. V praxi je proto vhodné ultrazvukové sondy krýt před přímým slunečním zářením vhodným krytem. Tímto dosáhneme zmenšení odchylky způsobené radiací o přibližně 30%. 22

27 3.3 Tématický oddíl B: Společenstva a organismy Zpravodaj: Mgr. Ondřej Slavík, Ph.D. Komplexním cílem řešení oddílu B je návrh nových a zpřesnění stávajících metod monitoringu, které umožňují předpovídat vývoj biologické složky vodního prostředí. V rámci výzkumu jsou shromažďovány unikátní údaje o vývoji společenstev organismů tekoucích vod, jejich četnosti a možnosti ochrany. Vodní organismy jsou sice často studovány, ale jejich výzkum je realizován v rámci kratších, 2-3letých programů (granty AV), které znesnadňují zohlednění variability prostředí a dlouhodobější prognózy. V rámci 7letého komplexního výzkumu pro VZ je možnost opakování sběru údajů za variabilních podmínek prostředí velkou metodickou výhodou. Dalším potenciálem koncepce předkládaného výzkumu je těsná vazba na odborně blízké aktivity státní zprávy v oblastech ochrany přírody. Pracovním cílem předkládaného souboru témat je popis variability prostředí s ohledem na společenstva vybraných živočišných skupin: mikrobiální složku, fytoplankton, makrozoobentos (včetně korýšů a měkkýšů) a ryby. Výstupem na úrovni základního výzkumu jsou tedy nejen publikace v odborném tisku, ale také predikční modely diverzity společenstev a početnosti druhů z ohledem na stav a vývoj říčních ekosystémů. Tyto modely jsou praktickým výsledkem, který zpřesní monitoring biologických složek vodního prostředí a jejich interpretaci. V konečném důsledku umožní efektivní využití metodických i legislativní nástrojů MŽP. S ohledem na konkrétní propojení výstupů oddílu B lze konstatovat, že se podařilo nastavit metodické postupy tak, aby bylo v závěru projektu možné vytvořit komplexní obraz variability společenstev organismů v závislosti na podélném gradientu říční sítě. Jinými slovy se jedná o propojení informací o společenstvech na různé úrovni vývoje, organizace a trofické základny. Např. lze zmínit vazbu roční a sezónní dynamiky fytoplanktonu a reprodukčního úspěchu společenstev ryb. Hodnoty biomasy fytoplanktonu zohledňují především obsah živin ve vodním prostředí, který jsou schopny vstupovat do potravního řetězce. Je velmi dobře známo, že odlišné vodní útvary (toky, nádrže, rybníky, jezera) s vysokou biomasou fytoplanktonu jsou charakteristické i vysokou početností rybích společenstev. Biomasa fytoplanktonu je tedy úměrná produkčnímu potenciálu prostředí a následně hustotě rybích společenstev. Biomasa fytoplanktonu však zároveň popisuje i úroveň eutrofizačních procesů, které lze v říční síti hodnotit jako nepůvodní, resp. jejich současná intenzita odráží nepřirozenou zátěž říční sítě pod civilizačním tlakem. S ohledem na výskyt ryb lze eutrofizaci toků hodnotit jako nežádoucí jev, působící proti původní struktuře společenstev. Jemné bahnité sedimenty, které překrývají původní písčitý a štěrkový substrát omezují schopnost reprodukce většiny druhů z reofilní, psamofilní a litofilní skupiny. Tento jev bylo možné dobře sledovat po extrémních průtokových stavech v letech , kdy došlo k obnažení štěrkových náplavů a následnému zvýšení početnosti na ně vázaných společenstev ryb. V rámci výzkumného záměru je proto sledována nejen prostorová distribuce ryb v různých typech povodí, ale také možnosti jejich přirozené reprodukce. Modelové situace dynamiky fytoplanktonu tak budou využity pro komplexní analýzu úspěšnosti reprodukce v říční síti ČR. Dalším ilustrativním příkladem vzájemného propojení dílčích projektů oddílu B je vztah mezi prostorovou distribucí ryb a vodních mlžů. Je dobře známo, že ryby jsou hostitelským článkem mnoha druhů vodních mlžů, např. škeble rybniční, velevruba tupého a perlorodky říční. V současnosti byla spolupráce zaměřena na problematiku perlorodky. V první fázi byl sledován pohyb a migrace pstruhů ve všech významných lokalitách s výskytem perlorodky. 23

28 Migrace byly sledovány v období, kdy glochídie opouštějí rodičovskou generaci perlorodek a napadají žábry pstruhů. Cílem monitoringu bylo zjistit rozsah těchto krátkodobých migrací (srpen listopad). V letošním roce byl výzkum zaměřen na získání dostatečně velkého vzorku glochídií pro stanovení specifické bílkoviny. Jednalo se o časově i odborně náročný proces, protože invazní stadia jsou sice uvolňována v závislosti na teplotě vody, ale individuálně v různých časových intervalech a intenzitě. Získaný vzorek bílkoviny bude použit pro stanovení specifického antigenu v rybách. Takto bude možné stanovit rozsah rezistentní a pro invazi glochídií vhodné části populace v podélném profilu toku. Dílčím výsledkem bude mapa aktuálního výskytu perlorodky a rozšíření a početní zastoupení rezistentní části populace pstruhů. Závěrečným výstupem projektu bude analýza možného vývoje přirozeného šíření perlorodky. Podobná metoda bude aplikována i při sledování populační dynamiky dalších mlžů, např. velevruba, jehož dosud prokázaným hostitelem je jelec tloušť Leuciscus cephalus L.. Součástí analýz bude i testování dalších druhů ryb jako doposud neověřených hostitelů. V rámci VZ je sledováno i rozšíření původních druhů raků na našem území. Migrace a pohybová distribuce raků je sledována pomocí skupinového značení barvami, aktuálně je připravováno i použití radio-telemetrie. Syntézou dat o prostorové distribuci raků a ryb bude možné diskutovat i potencionálně predační vliv ryb na populace raků. Jak bylo naznačeno, prostorová distribuce ryb, četnost jejich populací a velikost jedinců ovlivňuje reprodukční možnosti vodních mlžů i početnost populací raků. Analýzou komplexního souboru dat o výskytu všech tří skupin bude možné diskutovat nejen možné scénáře vývoje jednotlivých populací mlžů a raků, ale také nové principy jejich ochrany. Zde je např. uvažován zvláštní režim pro rybářské využití toků s výskytem vzácných mlžů (omezení úlovků druhů, které jsou hostiteli mlžů). Lze shrnout, že realizace VZ, jehož dílčí výsledky jsou předkládány v oddíle B, umožnila vznik v rámci ČR unikátních datových sad, které po závěrečné kompletaci umožní vyhodnotit nové souvislosti mezi základními složkami vodních ekosystémů. Tyto údaje jsou významné nejen pro základní výzkum, ale budou využitelné i pro státní správu a management říční sítě ČR. Snaha maximálně využít poskytnuté finanční prostředky je zřejmá i z publikací v bodovaných odborných časopisech. 24

29 3.4 Tématický oddíl C: Antropogenní vlivy na povrchové vody Zpravodaj: RNDr. Petr Lochovský V roce 2007 byly práce v tématickém odd. C antropogenní tlaky na vodní ekosystémy zakončeny níže uvedenými závěry. Podrobný popis jednotlivých činností a výsledků těchto činností je uveden a shrnut v jednotlivých kapitolách. V oblasti radiochemických sledování byly v roce 2007 rozšířeny poznatky k problematice záchytu a uvolňování radionuklidů v říčních sedimentech. Jedná se o radionuklidy cesia 137 a stroncia 90 v sedimentech přehradních nádrží vltavské kaskády. Zatímco u cesia byl prokázán významný záchyt v sedimentech, u stroncia je tato vazba výrazně slabší. Důvodem je zejména sedimentace nerozpuštěných forem, na které je vázán významný podíl tohoto radionuklidu ve vzorcích vody. V případě stroncia 90 je dlouhodobě pozorováno naopak uvolňování stroncia 90 v důsledku jeho slabších vazeb v říčních dnových sedimentech a plaveninách. Na základě výsledků bilančních i sledování se předpokládá značné množství cesia 137 vázaného v sedimentech zejména v přehradní nádrži Orlík pod JE Temelín. V oblasti chemie byla získána řada nových informací o kontaminaci některých vybraných složek hydrosféry (voda, sedimenty, kaly, biofilmy, rybí tkáně, zeminy). Vedle některých již dříve sledovaných chemických látek (PCB, PAU, komplexony a další) byly získány údaje o kontaminaci těchto složek polybromovanými diethylethery, syntetickými mošusovými látkami a polychlorovanými dibenzodioxiny a dibenzofurany (PCDD/F). Na základě výsledků analýz byl prokázán vliv několika významnějších emisních zdrojů znečištění, zejména na vodním toku Labe. Jedná se zejména o areály chemických podniků Synthesia Pardubice, Spolana Neratovice a Spolchemie v ústí nad Labem, které doposud představují jisté potenciální riziko kontaminace Labe. Rovněž v zeminách skládky Ostrava-Hrušov byly zjištěny zvýšené koncentrace alkylfenolů. V laboratořích VÚV TGM byly odzkoušeny analytické postupy pro stanovení polybromovaných diethyletherů a syntetických mošusových látek a tyto látky již byly v letošním roce rutinně analyzovány. Byly získány údaje o kontaminaci vodních toků ČR alkylfenoly, alkylfenolethoxyláty a bisfenolem A. Na základě dosavadních nálezů uvedených látek ve vodní fázi a v sedimentech lze konstatovat poměrně rovnoměrné zatížení sledovaných vodních toků. Bylo zjištěno, že na čistírnách odpadních vod dochází sice ke značné koncentrační redukci těchto látek, ale přesto se jejich významná část dostává do recipientů. Vedle alkylfenolů jsou ve vyčištěné odpadní vodě přítomny i jednoduché ethoxyláty, zejména NP2EO, které sice nejsou uvedeny na seznamu limitních hodnot imisního znečištění povrchových vod (NV 63/2003 Sb. a NV 229/2007 Sb.), které ale pro vodní ekosystémy představují minimálně stejné riziko jako samotné alkylfenoly. K další skupině polutantů o jejichž výskytu v hydrosféře je doposud velmi málo informací patří chemické látky ze skupiny farmak a přípravků osobní potřeby (PPCP), které se dostávají do vodních toků přes komunální čistírny odpadních vod, zaměřené na čištění tradičních složek odpadních vod. Na základě literárních podkladů byly vybrány v laboratořích VÚV TGM odzkoušeny metody stanovení vybraných významných látek ze skupiny hormonů s estrogenním účinkem (17β-estradiol, 17α-etinylestradiol, estron) a látek s protizánětlivým účinkem (kys.salicylová, hippurová a další) a byly provedeny 25

30 první série jejich stanovení v komunálních odpadních vodách a vvřekách jako jejich recipientech. Jedná se o první systematické sledování osudu těchto látek v kanalizaci, čistírnách a recipientech v ČR, ale již tyto experimentální výsledky ukazují, že postup degradace PPCP látek v různých ČOV je variabilní a zatížení toků pod čistírnami je významné, s variabilní postupnou degradací (samočištěním) v recipientu po proudu. Vedle nových specifických polutantů jsou vodní ekosystémy vystaveny i klasickým antropogenním tlakům, jako jsou u některých vodních toků přirozeně zvýšené obsahy těžkých kovů v říčních sedimentech, zvýšené odnosy organického uhlíku z povodí v horských oblastech, nebo antropogenní tlaky způsobené mikrobiálním znečištěním. V oblasti problematiky těchto klasických tlaků byly dosaženy následující výstupy: Byly získány údaje o přirozeném pozadí říčních sedimentů na vodním toku Bíliny. Z výsledků stanovení vyplývá poměrně dobrá shoda stanovených lokálních pozaďových hodnot s globálními pozaďovými hodnotami dle Turekiana a Wedepohla Praktickým důsledkem těchto výsledků je skutečnost, že na kontaminaci recentních říčních sedimentů Bíliny se pouze velmi omezeně podílí přirozené geogenní pozadí a tato kontaminace je tudíž prakticky výlučně způsobena antropogenní činností. Údaje o hodnotách přirozeného pozadí říčních sedimentů jsou velmi užitelné při realizaci revitalizačních opatření vodního toku, cílených vedle jiného i k omezení kontaminace těžkými kovy a metaloidy, neboť přirozené pozadí je limitujícím faktorem těchto opatření. S revitalizací vodního toku Bíliny se přitom počítá v nejbližších letech. V rámci problematiky odnosů DOC z povodí přehradní nádrže Fláje byly dosaženy tyto výstupy: Na základě dosavadních výsledků bylo zjištěno, že odnos DOC z povodí do nádrže probíhá nárazově v závislosti na aktuální a předchozí srážkové situaci. Rašelinišě v horních partiích povodí Flájského potoka jsou přitom hlavním zdrojem DOC přiváděného do nádrže, lesní porosty se na tomto odnosu podílí již výrazně méně. Na základě analýz vzorků půdy z vertikálního vrtu v oblasti rašelinišť bylo zjištěno, že ve spodních půdních horizontech je silně anaerobní prostředí, které je prokazatelné přítomností sirníků železa. Přesto je však převážná většina síry kumulována ve svrchních rašelinných půdních horizontech. V oblasti mikrobiologie se pokračovalo ve studiu mikrobiálního znečištění vod na území České republiky. Práce byly zaměřeny především na hodnocení významu ukazatele Escherichia coli, který v řadě norem a směrnic postupně nahrazuje tradiční stanovení termotolerantních koliformních bakterií, což se může projevit i v metodických změnách pravidelného monitoringu povrchových vod. V rámci řešení byly získány cenné podklady pro hodnocení tohoto ukazatele. Úkoly plánové v metodice tématického okruhu C (voda) VZ01 na rok 2007 byly splněny. Bylo prezentováno celkem 17 odborných publikací. Část výstupů byla již v tomto roce využita pro řešení aktuálních potřeb společnosti, zejména ohledně údajů o kontaminaci některých složek hydrosféry, jako podklad pro navržení příslušných nápravných opatření. 26

31 3.5 Tématický oddíl D: Krajina a voda Zpravodaj: Mgr. Ondřej Simon Charakteristika problematiky Tématický celek D Krajina a voda zahrnuje aktuální a rozsáhlou problematiku interakce vodního a suchozemského prostředí. V tomto interdisciplinárním tématu byla identifikována řada dosud dobře nepoznaných procesů a závislostí důležitých pro poznání středoevropských ekosystémů. Vliv suchozemských ekosystémů na vodní prostředí se projevuje různou měrou, ale v drobných tocích a vodách s oligotrofním charakterem obecně dominuje nad vnitřními procesy vodních ekosystémů. V kulturní krajině pak můžeme ve vodě pozorovat významný vliv hospodaření na zemědělské i lesní půdě. V některých průmyslových krajinách se zas projevují ve vodním prostředí velmi masivní vlivy těžby nerostů a chemické či hutní výroby. Zdánlivě samostatnou problematiku pak představuje vliv těchto aktivit do oblasti podzemních vod. Samostatnou však jen zdánlivě, většina lidských aktivit odehrávajících se na zemském povrchu se v závislosti na geologických poměrech měně či více výrazně projevuje ve vodách podzemních. V přístupech použitých k výzkumné práci v tomto oddílu můžeme najít několik typů zkoumaných škál. Studovány jsou vodní ekosystémy s velmi čistou vodou (nacházejíc se dnes obvykle ve zvláště chráněných územích), podléhající slabým vlivům z různých typů lesního hospodaření, významně ovlivněné zemědělským využíváním pozemků v povodí až po zcela přeměněné toky pánevních oblastí nebo nově vznikající jezera v rekultivovaných povrchových dolech.výzkum se také zabývá pestrou škálou systémů od relativně hlubokých a rozsáhlých umělých jezer, přes středně velké toky až po semiakvatické mokřady a rozptýlené vody podzemní. Některé projekty studují objekty s přirozenou morfologií (pramenné toky, přirozeně meandrující střední toky) jiné se zabývají ovlivněnými i zcela umělými vodními útvary (Zlatá stoka, střední a dolní Bílina, hydrické rekultivace). Práce v oddílu studují v přírodním prostředí jevy, které např. oddíl A sleduje všeobecně nebo naopak v regulovaných tocích. Jednotlivými tématikami prolíná společný jmenovatel a tím je hledání takových metod hospodaření v krajině, které budou mít minimální negativní dopad na vodní prostředí. Vodní prostředí chápeme v duchu směrnice 2000/60/ES O vodní politice pak komplexně, jako stanoviště vodních organismů, zdroj pitné i užitkové vody pro člověka jakož i hodnotnou součást jeho životního prostředí. Řešeny jsou i některé aplikované technickoekologické problémy, které se v posledních letech těší velké pozornosti veřejnosti, jako je akumulace dřevní hmoty v nádržích nebo tocích, turistická zátěž vodních ekosystémů v národních parcích, nadměrný přísun fosforu do nádrží nebo vodní rekultivace krajiny v severočeském regionu. Řešení těchto složitých úkolů často selhává právě na nedostatku vědecké evidence, mezerách v základním výzkumu a nedostatečných znalostech přirozené dynamiky jednotlivých ekosystémů. Vnitřní členění tématického oddílu V tomto stručném přehledu je prezentován postup prací tematického celku D a na něj bezprostředně navazujících prací dalších oddílů. Tento celek zahrnuje v souladu s platnou metodikou sedm níže uvedených subprojektů zaměřených na sledování vody v interakcích se suchozemskými ekosystémy: 12 Vliv suchozemských ekosystémů na ochranné podmínky na vodu vázaných zvláště chráněných území,13 Vlivy lesních ekosystémů s různým způsobem 27

32 obhospodařování na kvalitu odtékající vody, 14 Vlivy zemědělsky obhospodařovaných povodí na kvalitu odtékající vody,15 Vlivy antropogenně extrémně pozměněných povodí na kvalitu odtékající vody,16 Možnosti využití extenzivních způsobů zlepšování kvality vod ke snížení znečištění v povodí, 17 Vývoj komplexního konceptuálního modelu pro řešení vlivů a dopadů antropogenní činnosti na podzemní vody, 18 Hydro-ekologická revitalizace krajiny ovlivněné lidskou činností. Práce jednotlivých subprojektů jsou průběžně koordinovány s důrazem na společná řešení. Výčet dokumentovaných spoluprací mezi subprojekty oddílu D a dalšími ze zpracován v základní zprávě oddílu D. Výstupy tématického oddílu D v roce 2007 Dílčí členění jednotlivých částí souhrnu kopíruje interní rozdělní prací mezi jednotlivé subprojekty, tak jak to vyplynulo z požadavků donora na zpřehlednění výstupů.. Práce však probíhají provázaně, proto se některé tématiky prolínají a zvláště mezi publikačními výstupy je řada takových které vycházejí z výsledků více subprojektů a to i napříč tématickými celky. Seznam publikačních výstupů pro celý tématický oddíl je uveden v kompletní roční etapové zprávě oddílu D, včetně plných znění v jejích přílohách. Zde jsou pro jednotlivé subprojekty uváděny pouze výstupy typu prezentací, účasti na odborných akcích apod. Vzhledem k provázanosti řešení nelze většinu hotových publikačních výstupů jednoznačně přiřadit jednotlivým subprojektům a je nutno je považovat za výstupy oddílu jako takového. Výstupy subprojektu 12 Pro hodnocení detritových toků byly ověřeny a nově navrženy metody odběru a mikroskopického hodnocení detritu v experimentálních povodích. Průběžné výsledky byly publikovány (Fricová, Simon in press). V roce 2007 pokračovalo studium chemismu vod modelových objektů a povodí ve vybraných maloplošných chráněných území. Byly nainstalovány dnové stratifikované intersticiální sondy.vyžity byly kontinuální sondy, odebírání prostých vzorků i odběry intersticiální vody a plaveného materiálu V jednotlivých mikropovodích NPP Blanice a NPP Blanice byly sledovány negativní vlivy (stavby příčného objektu, vliv těžby dřeva v povodí, vlivy z upravovaných a revitalizovaných přítoků) prostřednictvím sond, aktuálních odběrů vody pověřenou osobou s lokálním bydlištěm a automatickými odběrnými zařízeními. Byla navržena systémová opatření a výsledky publikovány (Simon, Kladivová, Svobodová a kol. 2007). Pokračovalo dlouhodobé sledování oligotrofních vodních ekosystémů NP Šumava, poznatky byly průběžně vyhodnoceny a publikovány (Simon 2007). Bylo komplexně zhodnoceno narušení přírodního prostředí v 6 hlavních lokalitách zahrnutých do Záchranného programu perlorodky říční v ČR, poznatky byly publikovány (Bílý, Simon 2007, Simon, Kladivová, Svobodová a kol.) a prezentovány na specializovaných seminářích AOPK (Praha) a o.s. Ametyst (Riedelhoff, Sasko). Pro lokality NPR Jankovský potok a NPP Lužní potok byla využita metoda bioindikace s využitím izolátů juvenilních jedinců druhu Margaritifera margaritifera. Výsledky monitoringu chemismu vod v dvouletí byly využity při přípravě NPP Zlatý potok a pro ochranu příslušného povodí. Pro návrh PP připravovaný v rámci zakázky od SCHKO Blanský les byly jako podklad připraveny limity pro jakost vody v jednotlivých drobných vodotečích (Hruška, Simon a kol. 2007). 28

33 Výstupy subprojektu 13 V roce 2007 přineslo řešení subprojektu Vlivy lesních ekosystémů s různým způsobem obhospodařování na kvalitu odtékající vody následující výstupy: V oblasti Moravskoslezských Beskyd pokračoval standardizovaným způsobem výzkum vlivu lesa na jakost odtékající vody. Metodický přístup a první výsledky sledování pěti párů lokalit byly prezentovány v dubnu 2007 na mezinárodní konferenci Waters in Protected Areas v Dubrovníku. Článek publikovaný ve sborníku konference je přiložen v příloze 2.1. oddílu D. Další výsledky prací z Moravskoslezských Beskyd byly prezentovány v říjnu referátem na konferenci Říční krajina v Olomouci. Text příspěvku, který bude uveřejněn v recenzovaném sborníku, je přiložen v příloze 2.2. oddílu D. Na vyžádání České lesnické společnosti byl výzkum prováděný na malých lesních povodích v Moravskoslezských Beskydech prezentován na semináři ČLS Hospodaření v chráněných oblastech přirozené akumulace vod. Problematika plavené dřevní hmoty v neupravených vodních tocích České Republiky a výsledky výzkumu její pohyblivosti při povodních byla prezentována přednáškou na mezinárodní konferenci Waters in Protected Areas v Dubrovniku. Článek publikovaný ve sborníku konference je přiložen v příloze 2.3. oddílu D. Souhrn poznatků o množství, uložení a mobilitě dřevní hmoty na lokalitě Blanice v souvislosti s desetiletou povodní byl prezentován v říjnu 2007 na konferenci Říční krajina. Článek, který byl přijat k uveřejnění v recenzovaném sborníku této konference je obsahem přílohy 2.4. oddílu D. Výstupy subprojektu 14 V roce 2007 přinesly práce provedené během řešení subprojektu do období sestavení této zprávy tyto výstupy (kurzívou pro přehlednost je uvedena charakteristika zadání): Návrh revidovaného vymezení zranitelných oblastí podle nařízení vlády 103/2003 Sb. ve spolupráci s resortním úkolem MŽP.Revize vymezení byla provedena ve dvou variantách, ze kterých byla po dohodě MŽP a MZe zvolena tzv. optimální varianta s přidáváním i rušením zranitelných oblastí. Nařízení vlády č. 219/2007 Sb. bylo přijato dne 11. července 2007 a nabylo účinnosti 1. září Úprava konceptu kritických zátěží na základě nejnovějších poznatků z literatury a dat z monitoringu dusičnanů.koncept kritických zátěží byl ve spolupráci se subprojektem 17 rozpracována zejména v části, která se zabývá přestupem přebytků bilance na půdách do podzemních vod. V dalším roce řešení bude hlavní pozornost věnována doladění mechanismu transportu znečištění z podzemních do povrchových vod. Vyhodnocení výsledků průzkumného monitoringu mimoerozního transportu fosforu v zemědělských povodích z roku 2006 a příprava publikace dílčích výsledků.výsledky průzkumného monitoringu bezdeštných koncentrací fosforu v zemědělských povodích z roku 2006 byly vyhodnoceny a prezentovány na mezinárodním workshopu ERB a NE FRIEND v Brně, na základě abstraktu a prezentovaného příspěvku byl vyžádán článek do recenzovaného časopisu Soil and Water Research. Shrnutí výsledků sledování znečištění vod fosforem ve vybraných povodích v sezónním cyklu.vyhodnocení dat průběžně probíhá, dílčí výsledky pro vybraná povodí byly prezentovány na mezinárodním workshopu ERB a NE FRIEND v Brně, celkové vyhodnocení 29

34 dat za celou sezónu včetně odhadu celkové roční bilance fosforu ve sledovaných povodích bude provedeno na začátku roku Shrnutí výsledků sledování znečištění vod pesticidy ve vybraných povodích. Rozdíly v záchytu ve vodách a semipermeabilních membránách.vyhodnocení výsledků bude provedeno po provedení analýz všech semipermeabilních membrán, které byly instalovány na profilech v povodí Litavy. Publikace výsledků sledování pesticidů v letech Publikace bude připravena po zapracování všech výsledků z letošního sledování v první polovině roku Publikace výsledků o vlivu pasteveckého způsobu hospodaření na mikrobiální ukazatele znečištění povrchových vod ve vybraných povodích. Na základě sledování vybraných pastvin v letech byla zpracována publikace o mikrobiálním znečištění vod které pochází z pastvin. V publikaci bylo provedeno srovnání antibiotické rezistence v zemědělských a antropogenně zatížených povodích a také konstatováno, že na základě složení mikrobiálního společenstva a jednoduché kultivace lze odlišit zemědělský původ znečištění. Kromě výše uvedených výstupů byly dílčí výsledky výzkumu v okruzích dusík, fosfor i mikrobiální znečištění prezentovány na několika dalších odborných akcích a v odborných článcích. Výsledky subprojektu 15 Výsledky ukazují, že jakost vody Bíliny se v řadě ukazatelů oproti období zlepšila; naznačují však také, že zlepšování se v období zpomalilo až zastavilo Hlavní oblastí zdrojů kontaminace je úsek mezi ř.km 55,5 až 42,5 (těžební průmysl, petrochemie) a oblast Ústí nad Labem Zatížení sedimentů a biofilmů (nárostů) těžkými kovy a organickými látkami negativně ovlivňuje především společenstvo makrozoobentosu Dle klasifikace Arge Elbe dosahuje zatížení sedimentů v řadě případů III. až IV. třídy Na základě dosavadních výsledků lze tok Bíliny rozdělit do pěti úseků: ř.km 84,2 71,0: relativně neovlivněná část toku v Krušných horách ř.km 71,0 55,5: převažující komunální znečištění ř.km 55,0 30,0: značné průmyslové (těžební průmysl, petrochemie) a komunální (velká města) znečištění ř.km 30,0 6,0: úsek se samočisticí schopností, zdroje komunálního znečištění. Mezi ř.km 17,6 15,9 zbytek původních meandrů Bíliny ř.km 6,0 0,0: průmyslové a komunální znečištění (Ústí nad Labem) Odběr vzorků Lužické Nisy a Jizery byl proveden ve všech ročních obdobích; k doplnění informací o vlivu Liberce bylo provedeno podrobnější sledování Nisy uvnitř aglomerace Nisa vyhovuje požadavkům Nař. vlády 229/2007 o přípustném znečištění toků pouze po profil Lučany (před soutokem s Lučanským potokem) Značný zdroj mikrobiální kontaminace uvnitř liberecké aglomerace byl zjištěn již v počátečních sledovaných profilech (mezi Vesec a Poštovní nám. ).Výraznému znečištění Nisy odpovídá i kvalitativní složení společenstva makrozoobentosu Byla prokázána kontaminace vody, sedimentů a plavenin radionuklidy (uran, radium) v řadě profilů v oblasti těžby uranu 30

35 Bylo prokázáno toxické působení sedimentů na modelovou řasu Desmodesmus communis, nejvyšší v profilu Hadůvka Olší Byla prokázána přítomnost genotoxických látek v potoce Hadůvka Byla vypracována rešerše týkající se problematiky procesů a přeměn uranu, jeho bioakumulace a odbourávání makrofyty, řasami a bakteriemi z vodního prostředí v oblastech současné a bývalé těžby uranových rud Byla vyvinuta metodika kontinuálního stanovení toxikologických vlastností dlouhodobého znečištění povrchových vod zpřesňující systém detekce a hodnocení vlivu odtoků z území pozměněných průmyslovou činností Na vybraných modelových profilech byla nová metoda porovnána s výsledky jednorázových stanovení Výsledky subprojektu 16 Výsledky řešení projektu byly významně prezentovány na konferenci Advanced Sanitation konané v Cáchách v Německu Byla přednesena přednáška: Experience in non-conventional wastewater treatment techniques used in the Czech Republic a vystavena dvě posterová sdělení: Performance of waste stabilisation ponds during frost weather (příloha 5.8b oddílu D.) Reduction of microbial pollution by waste stabilisation ponds in small villages (Czech Republic) (příloha 5.9b oddílu D.) Na 7. konferenci Odpadní vody 2007 pořádané AČE ČR v Brně byly vystaveny dva postery: Odstraňování fosforu v extenzivních čistírnách odpadních vod (příloha 5.10b oddílu D.) Porovnání čisticího účinku zemního filtru a kořenové čistírny (příloha 5.11b oddílu D.) Na mezinárodní konferenci 2nd International Symposium on Wetland Polutant Dynamics and Control WETPOL , University of Tartu, Tartu, Estonsko byl prezentován příspěvek: Evapotranspiration on Wetland Vegetation a vystaveny dva postery: The monitoring of old oxbows and cut meanders of the Dyje river Groundfilters and constructed wetlands a comparison of wastewater treatment systems (příloha 05.14b oddílu D.) Výsledky výzkumu zaměřeného na extenzivní způsoby čištění odpadních vod, využití mokřadů pro čištění odpadních vod, sledování dynamiky vybraných polutantů v mokřadním prostředí a výzkumu transpirace mokřadní vegetace byly v roce 2007 dále prezentovány na těchto akcích: Mezinárodní konference JUNIORSTAV , VUT v Brně, Fakulta stavební, Brno, ČR Seminář Kořenové čistírny odpadních vod ve venkovských obcích v prostředí EU , školící středisko ŠOV OK (Spolkový dům), Senice na Hané, ČR Mezinárodní konference VIII. vedecka konferencia Stavebnej fakulty TU v Košiciach , Technická univerzita, Stavebná fakulta, Košice, Slovensko 31

36 Mezinárodní seminář 2nd Annual Meeting of the Society of Wetland Scientists Europe. Linking Wetland Science and Scientists from Eastern and Western Europe , ENKI, Třeboň, ČR Seminář Přírodní způsoby čištění odpadních vod V , VUT v Brně, Fakulta stavební, Brno, ČR (příloha 5.17b a 5.18 oddílu D.) Dále byla na semináři pořádaném Centrem Veronica v Hostětíně přednesena přednáška Možnosti čištění odpadních vod z malých zdrojů (příloha 5.19 oddílu D.), která byla určena k vytvoření základní představy o oboru a aktuálních poznatcích. Do tisku ve Vodním hospodářství příloze VTEI je připraven článek D. Baudišové Redukce mikrobiálního znečištění alternativními způsoby čištění odpadních vod (příloha 5.20 roční etapové zprávy oddílu D.). Výsledky subprojektu 17 Plánované výstupy (publikace v zahraničním recenzovaném periodiku a prezentace výsledků na zahraničním kongresu) byly splněny. Metodické postupy pro hodnocení rizikovosti a stavu útvarů podzemních vod jsou v současné době používány na celém území ČR pro zpracování plánů oblastí povodí, jestli budou do legislativy zařazeny již v současné době nebo až pro druhé plány oblastí povodí, nebylo zatím řešeno. Těžiště řešení je v publikačních výstupech. Výsledky subprojektu 18 Zbytková jáma Chabařovice. Bylo provedeno souhrnné zhodnocení vývoje kvality vody jezera v závislosti na zdrojích vody, posouzení sukcesního stádia společenstev jezera za období Poznatky byly prezentovány a publikovány na dvou mezinárodních konferencích - Havel L., Kašpárek L. Vlasák P (2007a); Vlasák P, Havel L., Adámek Z. (2007). Zbytková jáma Most. Bylo popsáno a zhodnoceno iniciální stádium budoucího jezera; za účelem plánovaného zpracování hydrologické bilance jezera byl prováděn sběr dat z meteorologické stanice v povodí zbytkové jámy. Hydro-ekologická studie povodí Bíliny. Z rámcového, časového ( ) hodnocení sběrného profilu pod územím centrálního Mostecka u obce Želenice je patrné, že trend zlepšování kvality vody v Bílině se v letech 2006/2007 zastavil a dochází spíše k jejímu zhoršování. Míra znečištění vody Bíliny není v jasném vztahu k ročnímu období, ani průtoku, podstatné je aktuální množství vypouštěného znečištění. Hodnocení bilance znečištění zahrnuje období , Poznatky byly prezentovány na konferencích a publikovány - Havel L., Vlasák P, Aronová K. (2007); Novák (2007); Novák (2007a). Hydro-ekologická studie povodí horního a středního toku Lužnice. Pokračoval sběr dat za účelem posouzení proměnlivosti jakosti vody povodí Lužnice v čase. Zpracována byla bilance znečištění bilance znečištění za období 1997 až Rámcové poznatky o bilanci znečištění jsou součástí studie Novák (2007,2007a); viz výše. Splnění zadání v roce 2007 v oddíle D V třetím roce řešení prací v oddíle D došlo ve shodě se zadávací dokumentací a Metodikou 2007 k zhodnocení úvodního dvouletí a zpřesnění dalšího postupu prací. V roce 2007 byly splněny úkoly předepsané zadávací dokumentací a dopřesněné Metodikou projedanou se zadavatelem v rozsahu popsaném v kapitole 4 svazku věnovaného tématickému celku D a dokumentovaném v kapitole 3 a v 66 přílohách na přiloženém CD. Oddílu D se tak povedlo naplňovat příslušným dílem obecnou strategie výzkumného záměru spočívající dle zadávací dokumentace v zajištění trvalého předstihu obecného poznání v oblasti řešení před 32

37 potřebami praktických aplikací, tedy zpracováním reálných systémů hodnocení příslušných jevů a procesů v životním prostředí, jednotlivých antropogenních tlaků, priorit jejich závažnosti a nebezpečnosti, zpracováním systémů nápravných a ochranných opatření, včetně návrhů mechanismů pro cílení a funkci legislativních nástrojů. Byl prezentováno 33 odborných publikací (+ 15 prezentací bez souběžné publikace, 3 výstupy charakteru legislativního podkladu nebo aplikované metodiky), pracovníci se zúčastnili řady mezinárodních i lokálních konferencí a seminářů, byly rozvinuty nové metodické postupy a získána terénní data pro navazující etapy prací.během řešení řešitelské kolektivy vytvořily potřebné podmínky pro pokračování prací dle platného harmonogramu a příslušné zadávací dokumentace. 33

38 3.6 Tématický oddíl E: Legislativní nástroje, bilanční, predikční, hodnotící a informační systémy Zpravodaj: Ing. Jiří Picek Oddíl E Legislativní nástroje, bilanční, predikční, hodnotící a informační systémy se v rámci výzkumného záměru zaměřuje na vývoj, zpracování a aplikaci nástrojů zaměřených na uvedenou oblast životního prostředí, zejména s ohledem na možnosti jejího trvalého užívání a ochrany. Oddíl je tvořen cekem pěti subprojekty, které se zaměřují na vývoj obecně bilančních a operativně predikčních a hodnotících systémů zaměřených (3619), vývoj a aplikaci informačních nástrojů (3620), vývoj a aplikaci postupů s využitím technologií geografických informačních systémů (3621), vývoj a aplikaci technických nástrojů pro zhodnocení vlivu emisí na chemický stav povrchových vod a vývoj systému jeho hodnocení (3622) a konečně na vývoj a aplikaci informačních, technických a ostatních nástrojů pro mezinárodní spolupráci v ucelených povodích a na hraničních vodách a pro posouzení účinností opatření v oblasti ochrany vod v ČR. Činnosti řešené ve všech dílčích subprojektech v roce 2007 bezprostředně navazují na dosavadní řešení v letech 2005 a Vývoj obecně bilančních a operativně predikčních a hodnotících systémů zaměřených na výstupy podporující výkon veřejné a státní správy (subprojekt 3619) Vedoucí řešitel: Ing. Petr Vyskoč Předmětem řešení subprojektu je zpracování metodických postupů a vytvoření nástrojů pro sestavení vodní bilance. Řešení se zabývá zejména vodohospodářskou bilancí současného a výhledového stavu s cílem promítnout do jejího zpracování požadavky na plánování v oblasti vod podle Rámcové směrnice. V letošním byly dopracovány metodické postupy týkající se zpracování vodohospodářské bilance současného a výhledového stavu množství povrchových a podzemních vod, dále bylo vytvořeno uživatelské rozhraní simulačního modelu zásobní funkce vodohospodářské soustavy (jako nástroje pro řešení vodohospodářské bilance množství povrchových vod) a model byl prověřen ve zkušebním provozu. Dále rozpracována byla problematika jakosti povrchových i podzemních vod. Vývoj a aplikace informačních nástrojů nutných pro činnosti související s plánováním v oblasti vod (subprojekt 3620) Vedoucí řešitel: Ing. Jiří Picek Náplň subprojektu je od počátku řešení řešení výzkumného záměru zaměřena na problematiku vývoje a následnou následnou aplikaci informačních nástrojů zaměřených na oblast plánování v oblasti vod a související činnosti. Práce se systematicky zaměřují zejména na vývoj a realizaci programových nástrojů zajišťujících informační zabezpečení řešení odborné vodohospodářské problematiky dalších subprojektů, vývoj a realizaci databázových nástrojů a také na vývoj tzv. internetových aplikací (databáze dostupné v prostředí sítě internet). V loňském roce byly práce zaměřeny zejména na oblast vývoje internetových aplikací (vývoj databází a služeb v prostředí internetu), zahájení vývoje databázových nástrojů pro 34

39 zpracování/archivaci/zpřístupnění dat o jakosti povrchových a podzemních vod a dále se náplní subprojektu stal vývoj nástrojů pro podporu řešení úloh vodohospodářské bilance. Práce v roce 2007 na toto předchozí řešení v souladu s metodikou přímo navázaly. Nosnou činností řešení subprojektu se v roce 2007 stal zejména vývoj programů - nástrojů pro podporu odborného vodohospodářského řešení jiných subprojektů. Tato oblast řešení se týká zejména spolupráce na řešení subprojektů 3607 (software pro analýzy jakostních ukazatelů na síti vodních toků) a 3619 (podpůrný software a software zajišťující přípravu dat a interpretaci výsledků simulačního modelu vodní bilance). Práce na těchto nástrojích (pod souhrnným označením VSTOOLS) byly zahájeny v roce 2006 vývojem první verze samostatného modulu PRGAGREG. V roce 2007 byly tyto práce rozvinuty a rozšířeny na vývoj dalších dílčích výpočetních modulů (PRGSTATG, PRGANJAK), modulu uživatelského rozhraní (UI) a vnitřního modulu knihoven (DLLTOOLS) a zároveň na jejich vzájemnou kombinaci v podobě tzv. sestavení s cílem umožnění jejich aplikace pro komplexní vodohospodářská řešení. Zároveň dále pokračovaly práce na vývoji integrované databáze o jakosti povrchových a podzemních vod. Cílem je vytvoření datového skladu, který umožní centrální uložení dat jak tzv. regulérních (tedy dat, která jsou pořízena v souladu s požadavky kladenými na jejich kvalitu/jakost jak po stránce věcné, tak po stránce formální) dat, tak zejména dat tzv. neregulérních (data pracovní, nedostatečně identifikovaná, neúplně popsaná, s nedostatečnými nebo chybějícími metadaty, data pořízená nestandardními postupy apod.). Bylo rozšířeno pojetí databáze z čistě jakostní na obecné zaměření na měřené ukazatele/hodnoty. V roce 2007 prozatím došlo ke zpracování nového datového modelu datového skladu s tím, že práce budou pokračovat. Součástí zamýšleného řešení pak i nadále zůstává také vývoj nástrojů pro automatizované načítání dat a vývoj nástrojů pro jejich zpřístupnění potenciálním uživatelům. Další součástí řešení byl, stejně jako v předchozím roce, vývoj a realizace internetových aplikací (databází). Zpracovávána byla témata publikace dat mapy povodňového rizika, mapování krajiny a biotopů v povodí vybraných revitalizovaných vodních toků a projektu Morava IV. Pro následující období se předpokládá zachování kontinuální návaznosti na dosavadní práce se zaměřením zejména na oblast softwarových nástrojů a problematiku integrované databáze jevů a souvisejících nástrojů. Vývoj a aplikace postupů s využitím technologií geografických informačních systémů ve vazbě na digitální bázi vodohospodářských dat (subprojekt 3621) Vedoucí řešitel: Mgr. Aleš Zbořil Náplň subprojektu je zaměřena na vývoj a aplikaci metodických postupů sloužících pro využívání digitální báze vodohospodářských dat s využitím technologie geografických informačních systémů. V roce 2007 byla zaměřena pozornost na tvorbu technologických procesů a pravidel vytvářejících kartografickou prezentaci z digitální báze vodohospodářských dat. Jedná se především o Základní vodohospodářskou mapu 1: (ZVM) ve formě internetovské aplikace a podkladů připravených pro tisk analogových map. První část prací byla věnována analýze dosavadní kartografické reprezentace vodohospodářských (VH) objektů. V rámci řešení byl sestaven historický přehled vydávání ZVM jako nejvýznamnějšího mapového podkladu v oboru vodního hospodářství. Jednalo se o čistě kartografické dílo, které poskytovalo rozsah informací omezený zejména možnostmi vizualizace objektů a jejich atributů v měřítku mapy. Nutné kartografické zpracování a tisk 35

40 prodlužovalo dobu potřebnou k aktualizaci jednotlivých listů mapy. V rámci revize byly podrobně vyhodnoceny metody tematické kartografie a kartografické vyjadřovací prostředky použité ke znázornění VH obsahu mapy, celková čitelnost a uživatelská vstřícnost mapy vzhledem k množství kartografické informace mapy a také postupy vedoucí k sestavení mapy a technologie jejího zpracování. V současné době, s rozvojem technologií geografických informačních systémů (GIS) s dynamickou vazbou na digitální geodatabáze se otevřely široké možnosti v poskytování geografické informace nezávislé na měřítku mapy, doplněné všemi požadovanými atributy a v době bezprostředně navazující na aktualizaci geodatabáze. Druhá část prací se zabývá návrhy aplikací nových technologií a zejména využitím Digitální báze vodohospodářských dat (Dibavod) jako jediného datového zdroje pro kvalitní kartografické zobrazení VH obsahu mapy. Byl navržen seznam objektů, které by tvořily tematický obsah mapy a byly zkoumány možnosti využití GIS technologií určených pro kartografickou reprezentaci dat a její zpracování. Na základě výsledků revize a s využitím GIS technologií pro kartografickou reprezentaci dat byl sestaven návrh značkového klíče VH obsahu mapy prostřednictvím pravidel kartografické reprezentace objektů Dibavod v měřítku 1:50 000, která odlišují kartografický produkt od datového náhledu založeného na jednoduchých geovizualizačních technikách. Součástí návrhu pravidel kartografické reprezentace je řešení problematiky kartografických konfliktů značek VH obsahu mapy. Metodika řešení kartografických konfliktů byla navržena pro realizaci s využitím GIS technologií pro zpracování kartografických reprezentací. Jako základní prostředí distribuce jak ZVM tak i ostatních mapových děl a vodohospodářsky významných dat se předpokládají aplikace na internetu vybavené sofistikovanou funkčností. Vývoj a aplikace vhodných technických nástrojů nutných pro zhodnocení vlivu emisí na chemický stav povrchových vod a vývoj systémů jeho hodnocení (subprojekt 3622) Vedoucí řešitel: Ing. Tomáš Mičanik Předmětem řešení subprojektu je výzkum a zdokonalování systému hodnocení vzájemného vztahu vlivu emisí ze zdrojů znečištění a chemického stavu povrchových vod. Výzkum se týká široké škály ukazatelů, především látek nebezpečných pro hydosféru a jejím prostřednictvím i pro člověka, nutrientů, mikrobiálního znečištění a radioaktivity. Jsou vyvíjeny nástroje hodnocení a postupy včetně jejich ověřování aplikacemi v lokálním nebo celorepublikovém měřítku. Předmětem zájmu jsou legislativní, bilanční, predikční a hodnotící nástroje v oblasti ochrany vod v národním i mezinárodním měřítku, především s ohledem na členství České republiky v Evropské unii. První z řešených problematik se dlouhodobě zabývá ověřováním emisí nebezpečných látek ze zdrojů znečištění, kde to dosud na národní úrovni není obvyklé. Získané poznatky pak slouží pro přesnější predikci vývoje znečištění povrchových vod nebo přesnější charakterizaci odpadních vod s obsahem nebezpečných látek. V roce 2007 bylo zahájeno ověření vypouštění prioritních látek dle směrnice 2000/60/ES z největších komunálních zdrojů znečištění. Současně se přistoupilo k vyhodnocení emisí těchto látek z průmyslových zdrojů znečištění podle druhu deklarovaného použití. V budoucnu bude možné zpřesnit bilance vypouštěného znečištění nebezpečných látek a porovnat je s látkovým odtokem povrchovými vodami. Stále totiž i v rámci řešení jiných výzkumných úkolů narážíme na nedostatek dat v oblasti vypouštění nebezpečných látek. Jako velmi důležitou a pro řešení výzkumného záměru vhodnou lze spatřovat problematiku vyhledávání nových látek nebezpečných pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím pro člověka. Tyto látky jsou nazývány emerging pollutants. Jako podpora pro řešení ostatních 36

41 subprojektů, především oddílu C, byl zpracován přehled odborného materiálu z projektu NORMAN, který sdružuje významné evropské laboratoře k metodické podpoře, validaci analytických metod a poskytuje výměnu poznatků pořádáním workshopů (2x ročně). Subprojekt se dále zabývá legislativními a dobrovolnými nástroji směřujícími ke snižování zátěže vodního prostředí nebezpečnými látkami. Jako podpora pro přípravu pasportů prioritních nebezpečných látek (nazývaných též programy opatření) jsme se v roce 2007 zabývali problematikou rtuti, která se v kontextu vytěsňování jejího použití stává problémem pro budoucnost (export, bezpečné skladování, snadný přenos emisí prostřednictvím všech složek životního prostředí v celosvětovém měřítku). I s ohledem na připravovaný kombinovaný přístup stanovení emisních limitů jsou testovány přístupy pro stanovení příčinku znečištění a metody hodnocení emisí, kdy převážná část hodnot se nalézá pod mezí stanovitelnosti. Z modelovacích nástrojů jakosti povrchových vod byl detailně testován program DESERT na vybraném dílčím povodí (řeka Lučina) a zahájeno testování (kalibrace modelu) na složitějším povodí dolního úseku toku řeky Odry. Po završení testování a kalibrace metody pasivního vzorkování povrchových vod pomocí membrán napuštěných trioleinem byl v roce 2007 zahájen výzkum pasivního testování nelipofilních organických polutantů pomocí silikonových membrán. Byly rovněž zahájeny rešeršní práce k možnosti pasivního vzorkování těžkých kovů. Poslední rozsáhlá oblast řešení se zabývá zdokonalováním metod vzorkování odpadních vod z hlediska organického, chemického i mikrobiologického znečištění. Byly uzavřeny práce na vývoji vhodného postupu vzorkování čistíren s přerušovaným provozem, řešení stability vzoků odpadních vod pro mikrobiální stanovení a eliminace mikrobiálního znečištění pomocí membrán. Podrobně byla řešena nová problematika stanovení mísicí zóny, tj. oblasti, kde dochází k promísení odpadní vody s vodou povrchovou v celém příčném profilu. Vývoj a aplikace informačních, technických a ostatních nástrojů pro mezinárodní spolupráci v ucelených povodích a na hraničních vodách a pro posouzení účinností opatření v oblasti ochrany vod v ČR (subprojekt 3624) Vedoucí řešitel: Ing. Marie Kalinová Hlavním cílem je vytvářet, rozvíjet a aplikovat informační a technické nástroje ochrany vod, použitelné v rámci spolupráce v mezinárodních povodích (Labe, Odra, Dunaj) i na hraničních vodách a formulovat doporučení pro zlepšení administrativních a právních nástrojů v oblasti ochrany vod v ČR. Výsledky se uplatní při rozvoji nástrojů ochrany vod a zlepšování stavu vod, který sleduje obecný cyklický model ochrany životního, který rozšířila Evropská environmentální agentura (EEA) a je znám pod zkratkou DPSIR ( driving forces-pressure-state-impact-response, hnací síly-vliv-stav-dopad-odezva ). Výzkum v této oblasti se zaměřuje na nástroje naplňující obecně doporučovaný modelový postup DPSIR hnací síly-vliv-stav-dopadodezva, hlavně fáze vliv-stav; v oblasti řešení legislativních problémů se dotýká zejména fáze odezvy společnosti na stav životního prostředí. Věcně jde o to, podpořit výzkumem některé oblasti oficiální mezinárodní spolupráce a legislativní proces (tam, kde je to charakter problému vyžaduje). Řešení se zaměřuje na problematiku podzemních a povrchových vod na pomezí dvou států a na spolupráci v mezinárodních oblastech povodí. Pozornost je věnována i výzkumné podpoře procesu revize administrativních a právních nástrojů v oblasti ochrany vod. 37

42 Řešení v roce 2007 navazuje na práce provedené v předchozích letech; hlavní proudy řešené problematiky zůstávají stabilní: Oblast výzkumné podpory mezinárodní spolupráce a oblast podnětů pro úpravu vodoprávních předpisů. Řešení probíhá v souladu s metodikou, je ale korigováno podle připomínek vznesených na kontrolním dni. Práce v tomto dílčím úkolu navazují na výsledky výzkumu v jiných dílčích úkolech tohoto výzkumného záměru; významné návaznosti jsou na výsledky výzkumu v rámci oddílu E. V oblasti vodoprávní navazují práce zejména na výsledky uvedené v kapitole Chemický stav povrchových vod ve vazbě na vliv emisí - situace prioritních látek, odhad příčin zatížení, aplikace nástrojů. Aplikace a praktické použití výsledků tohoto výzkumu se promítá do některých výstupů a činností zajištěných smluvně mezi MŽP jako objednatelem a VÚV T.G.M. jako zhotovitelem; jedná se o tyto úkoly: Podpora účasti ČR v aktivitách Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje; výsledky výzkumu využívá zejména expertní skupina Monitoringu a hodnocení a expertní skupina Vlivy a dopady. Spolupráce na hraničních vodách s Polskem; výsledky výzkumu využívá česko-polská skupina expertů pro hraniční podzemní vody a expertní skupina pro uplatnění Rámcové směrnice na hraničních vodách. Spolupráce na hraničních vodách s Rakouskem; výsledky výzkumu využívá expertní skupina pro uplatnění Rámcové směrnice na hraničních vodách. Odborná podpora k přípravě legislativních změn v oblasti ochrany vod; část výsledků výzkumu byla v letošním roce aplikována v Metodickém pokynu odboru ochrany vod k novelizovanému nařízení vlády 61/2003 Sb. ve znění nařízení vlády 229/2007 Sb., v příloze 3 tohoto metodického pokynu, Metodika stanovování emisních limitů kombinovaným způsobem. Od některých výstupů, které byly v metodice této části výzkumného záměru plánovány, ale neměly výslovně výzkumný, ale spíše aplikační charakter, bylo, po upozornění na tento problém na kontrolním dni, upuštěno. Jedná se o plánovaný výstup: Návrh na změnu v oficiálním monitoringu hraničního úseku Dyje pod zaústěním Pulkavy, který byl pro zmocněnce zpracován mimo výzkum (ve smluvním úkolu Spolupráce na hraničních vodách s Rakouskem), ale pro řešení problematiky silně znečištěného přeshraničního vodního útvaru je i nadále příklad Dyje a Pulkavy modelově využíván. Zpracování informačního výstupu týkajícího se naplnění Úmluvy o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer EHK OSN v oblasti monitoringu, který byl původně plánován v rámci těchto výzkumných prací, bylo zajištěno ze smluvního úkolu MŽP Podpora účasti ČR v pracovní skupině Monitoring a hodnocení pod Úmluvou o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer EHK OSN a z tohoto výzkumu je vyjmuto. V rámci výzkumných prací se neprovádí monitoring; tento výzkum těží z převzatých dat: z vodní bilance, z databáze o jakosti vody ČHMÚ a z výsledků monitoringu pořizovaného v rámci oficiální mezinárodní spolupráce na hraničních vodách (s Rakouskem a Polskem) a v Mezinárodní komisi pro ochranu Dunaje. Jedinou výjimkou je doplňkové sledování určitých ukazatelů ve dvou profilech Dyje a Pulkavy na modelovém přeshraničním vodním útvaru, neboť rozsah monitoringu pořizovaný pro Česko-rakouskou komisi pro hraniční vody byl shledán pro modelové posuzování silně znečištěného útvaru podle Rámcové směrnice jako nedostačující. 38

43 V roce 2007 výzkum přinesl tyto výsledky: V oblasti výzkumné podpory mezinárodní spolupráce to byly: Prezentace organizací a institucí zaměřených na mezinárodní spolupráci v oblasti ochrany vod, širší mezinárodní pohled na monitoring a hodnocení stavu podzemních vod, metodické připomínky k hodnocení toxikologických analýz a vyhodnocení parametrů hydromorfologie ve Společnému průzkumu Dunaje 2, dílčí krok v uplatnění modelu MONERIS (zátěže z nepropustných zastavěných ploch), informace odborné veřejnosti o výsledcích výzkumu podzemních vod na česko-polském pomezí (na základě dlouhodobých poznatků) a postup řešení problematiky silně znečištěného přeshraničního vodního útvaru. V oblasti řešení podnětů pro úpravu vodoprávních předpisů to byly: Metodická a právní aplikace emisně - imisního principu ochrany vod, podněty na řešení nových legislativních požadavků na vody ke koupání, rozbor definic základních pojmů vodního zákona, rozbor právních problémů nových sídlišť bez recipientu (na dvou modelových případech) a nástin možností řešení konfliktu mezi dlouhodobou platností vodoprávních povolení a nutností uplatňovat přísnější požadavky na ochranu vod. Kromě využití publikovaných výsledků odbornou veřejností jsou výsledky výzkumu z předchozích let i letošní výsledky k dispozici pro využití i v dalších úkolech, které jsou Ministerstvem životního prostředí zadávány smluvně, které zajišťují oficiální spolupráci na hraničních vodách, v mezinárodní komisích pro ochranu velkých řek, nebo směřují přímo k legislativnímu procesu. Vazba mezi výstupy výzkumu a jeho aplikacemi v oficiální mezinárodní spolupráci nebo v legislativním procesu je velmi volná. Výsledky výzkumu dávají k dispozici jen určité nástroje a podněty. Oficiální spolupráce v rámci mezinárodních komisí dává na jedné straně podněty k výzkumu, velmi často usnadňuje přeshraniční výměnu informací a potřebných dat pro výzkum; na druhé straně výsledky výzkumu, které vedou k návrhům opatření s přeshraničním vlivem je možné uplatnit především prostřednictvím oficiální spolupráce. Rovněž v legislativní oblasti je úkolem výzkumu nastínit formulaci a řešení určitých podnětů na legislativní změny, dále vysvětlovat situaci, domýšlet důsledky uvažovaných změn a přispívat k vytváření správných postojů stran vstupujících do legislativního procesu. Pro legislativní proces je důležité rovněž pochopení a akceptování veřejností; k tomu také má tento výzkum snahu přispět. V roce 2008 by se mělo pokračovat ve výzkumné podpoře mezinárodní spolupráce a v řešení určitých podnětů pro úpravu vodoprávních předpisů: Dokončit a připravit k publikaci rozpracované výstupy; připravovat další výstupy pro informaci odborné veřejnosti. Využít data ze společného průzkumu Dunaje k výzkumným účelům, zejména u nově identifikovaných druhů makrozoobentosu. Zaměřit se na harmonizaci postupů pro implementaci Rámcové směrnice na hraničních vodách a v mezinárodních oblastech povodí. Pokračovat v aktivaci modelu MONERIS, hlavně zjistit toky dat využitelné pro model. Vyvíjet nástroje pro usnadnění aplikace emisně- imisního principu v ochraně vod. Dále se zabývat problémem definice povrchových vod ve vodním zákoně a jejími důsledky. Provést inventuru právního stavu vod ke koupání a navrhnout variantní řešení v návaznosti na výše popsané problémy. 39

44 3.7 Souhrn Na základě uvedených charakteristik řešení v roce 2007, detailně dokumentovaných v ročních etapových zprávách tématických oddílů A F, lze konstatovat, že cíle stanovené Rozhodnutím a navazující Metodikou prací na rok 2007 byly v roce 2007 splněny. Výsledkem jsou jednak dokumentované výstupy a publikace, jednak výsledky pro další rozvoj prací výzkumného záměru v dalším období do roku

45 4. DOTACE A ČERPÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ NA ŘEŠENÍ V souladu s rozhodnutím o změně rozhodnutí o poskytnutí dotace na rok 2007 (viz kapitola 2.1) je činnost výzkumného záměru financována z dotace a ze spoluúčasti ústavu, pro kterou VÚV T.G.M. v.v.i. jako veřejná výzkumná instituce získává prostředky z dalších a jiných činností podle zákona 341/2005 Sb. o veřejných výzkumných institucích. Spoluúčast ústavu z dalších činnosti pokrývá podstatnou část provozních nákladů na řešení. Z dotace jsou hrazeny osobní náklady (sledováno jako PON přepočtené osobní náklady) s režií předepsanou Rozhodnutím, a část dalších nákladů, v členění odpovídajícím tabulce nákladových položek dané Rozhodnutím. Jako standardní vnitroústavní nástroj jsou využívány subprojekty s čísly , pro které jsou zpracovány a podle potřeb operativně průběžně aktualizovány kalkulační listy a rozpisy jednotlivých položek. Povinnosti vedoucích řešitelů subprojektů se po stránce využití, vykazování a kontroly přidělených prostředků řídí vnitroústavními předpisy. Odborná stránka řešení a jeho koordinace je agregována v tématických oddílech A-E, s nadřazeným koordinačním oddílem F, který funguje jako subprojekt K uzávěrce této zprávy jsou k dispozici údaje vnitroústavních informačních systémů za období leden říjen 2007 a rozvaha čerpání do konce roku Stav plánu a čerpání je zpracován v pracovní tabulce na následující straně. Stav k 30. říjnu je vyjádřen v tis. Kč a v procentech plánovaných položek. Čerpání položky osobních nákladů (PON) odpovídá s tolerancí 3% období uzávěrky (83% roku), stejně jako doplňkových nákladů předepsaných Rozhodnutím. Položky související s pořizováním majetku a služeb jsou v tomto období roku ovlivněny uzavíráním prací a začínající fakturací jejich dodavatelů a spoluúčastí ústavu na financování těchto aktivit. Stav čerpání prostředků dovoluje konstatovat, že naplnění položek předepsaných Rozhodnutím o poskytnutí dotace na rok 2007 bude s účetní uzávěrkou roku 2007 na úrovni 100%, včetně závazků spoluúčasti ústavu jako nositele projektu. Čerpání prostředků odpovídá výsledkům řešení, prezentovaných v souboru ročních etapových zpráv předkládaných Kontrolnímu dni č. 2 předávacímu řízení prací za rok 2007 s oponentním řízením. 41

46 ROZPOČET VZ MZP rok 2007 Položka: Celkové uznané náklady na řešení Hrazeno z prostředků poskytnutých ministerstvem Hrazeno z prostředků příjemce Čerpání I-X 2007 Čerpání I-X 2007 % A. Osobní náklady ,7 mzdy ostatní osobní náklady sociální a zdravotní pojištění fond kulturních a sociálních potřeb B. Náklady nebo výdaje na pořízení hmotného majetku ,6 dlouhodobý hmotný majetek s dobou upotřebitelnosti delší, než je doba řešení projektu ,3 s pořizovací cenou vyšší než 40 tis. Kč s prov. tech. funkcí delší, než je doba řešení projektu dlouhodobý HM s dobou upotřebitelnosti rovnou nebo kratší, než je doba řešení projektu 0 s pořizovací cenou vyšší než 40 tis. Kč s prov. tech. funkcí rovnou n. kratší než doba řešení 0 projektu C. Náklady nebo výdaje na pořízení nehmotného majetku ,8 s pořizovací cenou nad 60 tis. Kč 0 s pořizovací cenou od 7 tis. Kč do 60 tis. Kč ,8 D. Náklady nebo výdaje na provoz a údržbu dlouhodobého majetku ,4 E. Další provozní náklady ,0 materiál zásoby 0 drobný hmotný majetek drobný majetek v pořizovací ceně menší než 7 tis. Kč (software) a literatura F. Náklady na výdaje n. služby využívané v přímé souvislosti s řešením projektu ,2 úhrady faktur dodavatelům za provedené práce ,2 konzultační služby infrastruktura výzkumu ,3 G. Náklady nebo výdaje na zveřejňování výsledků projektů, včetně zajištění práv k těmto výsledkům ,7 náklady spojené s přípravou publikací ,7 ediční náklady publikací 0 licenční a patentové náklady 0 ostatní 0 H. Cestovní náhrady ,3 tuzemské jízdné a místní přeprava, nocležné a stravné ,4 zahraniční jízdné a přeprava, nocležné a stravné ,9 pobyt zahraničního pracovníka 0 I. Doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje celkem ,3 náklady na pomocný personál a infrastrukturu ,3 energie ,3 služby neuvedené v položce A) a E) ,3 ostatní ,3 Celkem ,2 42

47 5. HODNOCENÍ PUBLIKAČNÍ ČINNOSTI 2007 Publikační činnost je jako jeden ze základních výstupů výzkumné činnosti financované z veřejných rozpočtů hodnocena podle standardních kritérií, vydávaných Radou pro výzkum a vývoj Úřadu vlády ČR. Publikační činnost je podle jednotlivých projektů evidována v databázi Publikace VÚV, vedené ve formátech RIV a každoročně podle výzvy Rady předávané MŽP jako poskytovateli dotace a dále Radě vlády pro vědu a výzkum. Publikační výstupy výzkumného záměru MZP jsou do databáze ukládány za záměr jako celek, interně jsou vedeny příspěvky za jednotlivé tématické oddíly. Vzhledem k propojení prací je přiřazení publikací k oddílům a zejména případně až k subprojektům problematické, zejména pro publikace týmové. 5.1 Evidence publikací a publikační výstupy Databáze je vedena tak, aby umožňovala hodnocení podle kritérií přepisovaných Radou pro vědu a výzkum, pro rok 2006 a 2007 podle následujícího členění: J imp článek v impaktovaném časopise J neimp článek v recenzovaném časopise B odborná kniha C kapitola v knize D článek ve sborníku A audiovizuální tvorba P patent Z (T) poloprovoz, ověřená technologie, odrůda, plemeno S prototyp, uplatněná metodika, funkční vzorek, autorizovaný SW, užitný a průmyslový vzor V oponovaná výzkumná zpráva (neuznaný výstup) Termíny předávání seznamů publikací MŽP a Radě jsou standardně ke konci I. Pololetí běžného roku, čili mimo standardní cyklus hodnocení ročních etapových zpráv. Plný seznam publikací výzkumného záměru od zahájení po uzávěrku této zprávy je uveden v Příloze 2.Seznam je dělen na dvě části (A) uzavřený seznam z databáze publikací VÚV T.G.M., v.v.i. předaný k vyhodnocení MŽP a následně Radě vlády pro výzkum s uzávěrkou k a (B) doplňující seznam položek přidaných do publikační databáze za rok Do části (A) nejsou zahrnuty změny komunikující s částí (B), např. změna statutu z v tisku na plnou citaci apod., jsou pouze eliminovány případné duplicity. V části (B) jsou uváděny pouze publikace vydané nebo přijaté do tisku s jasným termínem vydání Definitivní seznam bude standardně zpracován podle požadavků Rady vlády pro vědu a výzkum p příslušném termínu (pravděpodobně 2. čtvrtletí 2008). S dnešní podobou seznamu je nutno pracovat s vědomím, že jedná o pohled na stále se rozvíjející řadu publikací obecně lze na této úrovni konstatovat, že od uzávěrky roční etapové zprávy 2006 bylo realizováno 86 publikací označených 2007 a je nutno zahrnout ještě část publikací s vročením Hodnocení publikační úspěšnosti ústavu a výzkumného záměru Základem porovnávání úspěšnosti výzkumných institucí v ČR je zpráva Hodnocení výzkumu a vývoje a jejich výsledků: Rada pro výzkum a vývoj Úřadu vlády ČR, zpracovaná v prosinci 2006 a zveřejněná v květnu 2007 (dále Zpráva Rady 2006). Základem je členění publikací podle typů uvedených v tabulce v kapitole 5.1. Hodnocení ve Zprávě Rady 206 je provedeno na souboru všech publikačních výstupů ústavu výstupů za období , zahrnuje tedy pouze zahajovací fázi výzkumného záměru. Náklady jsou obdobně počítány s použitím celkových ročních sum na výzkumné činnosti ze státního rozpočtu v období

48 Výsledný Index SR (5,81) tedy není významný pro charakterizování výzkumného záměru, ale pro celkové výsledky ústavu v období Na jednání Kontrolního dne vznesl ředitel OOV MŽP požadavek provést teoretické vyhodnocení úspěšnosti publikační činnosti jako výstupů výzkumného záměru na souboru publikačních výstupů předávaných k , tedy za 2,5 roku řešení. K dispozici byly tří hodnotící systémy: 1. Kritéria použitá pro hodnocení 2006, tedy použitá ve Zprávě Rady. 2. Návrh metodiky Hodnocení výzkumu a vývoje a jejich výsledků pro rok 2007 (Rada pro výzkum a vývoj). 3. Návrh metodiky Hodnocení výzkumu a vývoje a jejich výsledků pro rok 2007 (Rada pro výzkum a vývoj), korigovaný na různé vědní obory (AVO). Všechny tři systémy využívají stejný systém zařazení výstupů (viz tabulka), ale výsledky hodnocení "váhy" souboru publikačních výstupů podle jednotlivých metodik se mírně liší, obecně s tendencí klesat s postupnými verzemi vývoje metodiky. K tomu je nutno konstatovat, že metodika je shodná pro hodnocení institucí provádějících výzkum v teoretické i aplikované oblasti, přičemž obecný vzorec skladby publikačních výstupů se u těchto typů nutně musí lišit, včetně např. obecných impaktních faktorů odborných časopisů, poměru publikací v národním jazyce a v angličtině apod. Nemusí to znamenat jednoznačné znevýhodnění aplikovaného výzkum, protože to může to být kompenzováno např. výstupy typu "patent". Metodika 2007(AVO) v tomto směru např. zvýhodňuje oblast společenských věd. Hodnocení bylo provedeno oddělením 441 (SVTI) na již definitivním souboru výstupů VÚV T.G.M. (publikačních výstupů všech výzkumných činností), exportovaném již poskytovateli k dalšímu exportu Radě vlády pro výzkum. (Pro původní zprávu pro Kontrolní den byla k dispozici jen pracovní verze výběru reprezentujícího výzkumný záměr MZP ) Definitivní soubor hodnocený zde obsahuje 309 záznamů proti 327 položkám v pracovní verzi. Seznam relevantních publikací, v původním formátu (podle RIV), s orientačním přiřazením k tématickým oddílům, je uveden na konci této přílohy. Výsledky hodnocení jsou uvedeny v následující tabulce: Druh výsledku Počet záznamů Metodika 2006 Metodika 2007 Metodika 2007 (AVO) A B č 7 x 5 = 35 x 12,5 = 87,5 x 12,5 = 87,5 B ang 7 x 20 =140 x 25 =175 x 25 =175 C č 17 x 1 = 17 x 1 = 17 x 1 = 17 C ang 9 x 6 = 54 x 2 = 18 x 2 = 18 D č 110 x 1 = 110 x 0,1 = 11 x 0,1 = 11 D ang 32 x 4 = 128 x 0,2 = 6,4 x 0,2 = 6,4 J - imp ,49 303,03 214,49 J - rec ang 4 x 4 = 16 x 2 = 8 x 2 = 8 J č 39 x 1 = 39 x 1 = 39 x 1 = 39 S 34 x 25 = 850 x 25 = 850 x 25 = 850 V Celková váha , , ,39 44

49 Hodnotit relativní úspěšnost výzkumného záměru jako jednotky v "konkurenčním prostředí" dalších projektů a institucí provozujících výzkumné činnosti ze státních prostředků je na základě těchto čísel dosti problematické. Podle uvedeného Hodnocení výzkumu a vývoje a jejich výsledků: Rada pro výzkum a vývoj Úřadu vlády ČR, prosinec 2006 (zveřejněno v květnu 2007) dostal VÚV T.G.M. za období index SR 5,81 a byl zařazen na dolní konec žlutého pásma. To samozřejmě platí pro ústav (i další hodnocené instituce) jako celek a pro období 2001 a 2005, kdy bylo kumulativně hodnoceno 33,33 projektů VÚV T.G.M. (desetinné číslo z tabulky ve zprávě Rady). Vedle výpočtu váhy výstupů je pro výpočet hodnotícího indexu (SR) podstatná částka ze státního rozpočtu převedená na výzkum, která se v jednotlivých hodnocených letech různým způsobem podílí na režijních nákladech ústavu. (Totéž platí mezi hodnocenými institucemi, které se liší způsobem financování a poměrem objemů činnosti výzkumné a dalších.) Podklady pro hodnocení byly zpracovány v období zahajovací fáze výzkumného záměru, takže nemá přílišný význam počítat jeho podíl na vypočteném indexu SR apod. pro období Výpočet indexu SR pro výzkumný záměr ( ) Data umožňují provést shodné a standardní neoficiální hodnocení pro soubor výstupů předaný k Pokud tedy použijeme systém výpočtu roku 2006 na výzkumný záměr po dvou letech řešení (2005,2006), tj. náklady a váhu výstupů, pak podle metodiky 2006 vychází index SR na úrovni 13,84, což by odpovídalo dolnímu konci (lepšího) bílého či šedého pásma úspěšnosti. Podle návrhů výpočtů váhy na rok 2007 (viz tabulka) index SR vychází jako 13,08 nebo 12,31 (2007 AVO). Zařazení do pásem samozřejmě bude v roce 2007 vypočteno z reálných výsledků, čili je nelze odhadnout, nicméně rozdíl proti "absolutnímu" výsledku za období je patrný. Obecně tedy výstupy výzkumného záměru vykazují vyšší úroveň hodnocení váhy resp. úspěšnosti než průměrná výzkumná aktivita ústavu, tj. ukončené záměry, VaV apod. To je patrně proti řadě dalších projektů dáno na jedné straně nízkým podílem režijních nákladů v dotaci poskytovatele (a povinností ústavu jako v.v.i. zajistit je z "dalších činností"), na druhé straně však reálně vyšší úrovní výstupů vlastního záměru v rámci výzkumných činností financovaných z veřejných prostředků. Ve třetím roce řešení se samozřejmě proti zahajovací fázi podstatně zvýšily počty publikovaných výstupů (je k dispozici více výsledků), zvýšila se také úroveň a kultura přístupu k práci, kontrole efektivity a produkci výstupů. V dalším rozvoji výzkumného záměru lze tento růst lze předpokládat jako progresívní. 45

50 6. SOUHRN K předávacímu řízení Kontrolnímu dni č. 2/2007 s oponentním řízením je předkládán soubor ročních etapových zpráv tématických oddílů: A Hydrologie (O. Novický a kol.), B - Společenstva a organismy (O. Slavík a kol.), C - Antropogenní vlivy na povrchové vody (P. Lochovský a kol.), D - Vztahy krajina - voda (O. Simon a kol.), E - Legislativní nástroje, bilanční, predikční, hodnotící a informační systémy (J. Picek a kol.), F - Koordinace a řízení výzkumného záměru a koordinace řešení společných průřezových témat (J. Fuksa a kol.).. Tato zpráva oddílu F obsahuje výsledky řešení oddílu F, tj. vedle koordinace průřezových témat především řízení a kordinaci výzkumného záměru. Výsledky řešení jednotlivých tématických oddílů A F a průběh koordinace jsou ve shodě s Rozhodnutím o poskytnutí dotace na na rok 2007 a s Metodikou řešení výzkumného záměru na rok Financování odpovídá v jednotlivých položkám tabulce nákladů dané Rozhodnutím o poskytnutí dotace na na rok 2007 a řešení je v potřebné míře podporováno spoluúčastí ústavu jako veřejné výzkumné instituce. 46

51 PŘÍLOHA 1 Publikace zpracované v rámci oddílu F: Fuksa, JK. a Svoboda, J. (2007): Znečištění řek klesá ale je tu stále a vyvíjí se. VTEI, 49, č. 1, s , příloha Vodního hospodářství 57(2). Fuksa, J.K. (2007): Toky jako recipienty odpadních vod dnes a zítra. VTEI 49, č. 3, s. 1-4, příloha Vodního hospodářství 57(10). Fuksa, J.K. (2007): Assessment of aquatic ecosystems - what offers and what demands the EU Water Framework Directive. Acta Univ. Carolinae Ecologica. 21, In print. (korekturní obtah). Petružela, L. : K roli ekonomiky v implementaci Rámcové směrnice pro vodní politiku. (Anotace) 47

52 ZNEČIŠTĚNÍ ŘEK KLESÁ ALE JE TU STÁLE A VYVÍJÍ SE Josef K. Fuksa, Jan Svoboda Klíčová slova řeky, znečištění, specifické polutanty, PPCP, Rámcová směrnice Souhrn Znečištění řek se ke konci 20. století systematickou výstavbou a přestavbou čistíren odpadních vod významně snížilo. S poklesem přísunu klasických typů znečištění, charakterizovaných ukazateli typu BSK 5, CHSK, NL však vystupuje význam specifických polutantů, zejména tzv. PPCP (Pharmaceutics and Personal Care Products). Tyto látky nepřicházejí do toků z výroby, kterou lze kontrolovat, ale z používání populací, a řada jich prochází současnými čistírnami odpadních vod. Současné analytické metody umožňují spolehlivé stanovení řady těchto látek a ty jsou prokazovány v různých složkách vodního prostředí. Jejich akutní riziko pro vodní ekosystémy a jejich užívání zatím není definováno, existuje jen obecně a jen pro látky s endokrinním účinkem a antibiotika, takže ani potřeba řešení není zatím akutní z hlediska praxe. Vypouštění specifických polutantů a PPCP do dnešních relativně čistých toků vede paradoxně k jejich persistenci a k transportu tokem až do moře. Kontrola spotřeby PPCP není v blízké budoucnosti reálná. Vývoj znečištění tedy obecně vede jen k potřebě nalezení a zavedení přiměřených čistírenských technologií. * Fenomén znečišťování životního prostředí je nedílnou součástí existence lidstva jakýkoliv rozvoj populace působí změny okolí/prostředí, a ty zase působí na populaci. Pojem populace znamená obecně (v ekologii) skupinu organismů stejného druhu, my samozřejmě budeme uvažovat na úrovni populace našeho druhu Homo sapiens L. a jejího segmentu žijícího v povodích Labe, Moravy a Odry v hranicích ČR. Jen občas se zmíníme o populacích a společenstvech vodních organismů. Pomineme historickou situaci, kdy šlo o pouhé přežití v nepřátelské krajině, snad někdy za lovců mamutů, a přeneseme se do celkem přátelských dob 19. a 20. století. Tehdy se začala zvyšovat životní úroveň všech členů populace, spojená s rozvojem průmyslu a obcí vedle hmotné úrovně se začala obecně zvyšovat především úroveň hygieny a zdravotní péče. To je spojeno s koncentrací odpadních vod do kanalizovaných systémů, na jejichž konci postupně vznikaly čistírny odpadních vod. S postupující intenzifikací začalo znečištění produkovat také zemědělství či užívání půdy. Výsledkem bylo nekontrolované vypouštění odpadních vod do řek z výtoků kanalizací, průmyslových odpadních vod, a dokonce provozování některých výrobních kroků přímo na březích (textilní průmysl, koželužny apod.). To se od dob britského zákona na ochranu řek (Rivers Pollution Prevention Act) z roku 1876 začalo obecně regulovat jak vlastní vypouštění, tak čištění. Boj se znečišťováním V době nedávné, po válce, začala otázka rostoucího státního průmyslu a jeho vlivu na také státní vodstvo narážet na problémy podpory rozvoje výroby a neefektivní legislativy na straně ochrany jakosti vody a životního prostředí vůbec. Řešení se dělo výjimkami z legislativy a po paralelních liniích uplatňování vedoucí úlohy KSČ. Nicméně v 80. letech se už celkem rozvíjel rozumný přístup k posuzování přínosů a problémů výrob a vypouštění odpadních vod, k čištění komunálních odpadních vod (výstavba ČOV) atd. Vedla k tomu obecná změna společenských názorů na stav životního prostředí a také tlak zemí na tocích, které opouštějí ČR. Po listopadu 1989 byla s podporou EU urychlena výstavba a přestavba čistíren odpadních vod nejdříve na velkých zdrojích, a postupně na menších. K tomu přistoupil krach mnohých lokálních výrob znečišťovatelů (malé škrobárny apod.), změny výroby, a nakonec tlak spojený s přípravou vstupu do EU implementace směrnic EU, zejména směrnice IPPC 96/61 EC a zásadní Rámcové směrnice o vodní politice (2000/60/ES). Pro období udává Zpráva o stavu životního prostředí České republiky 2005 obrovský pokles sumy vypouštěného znečištění pro standardní ukazatele pro BSK 5 o 93,5 %, pro CHSK Cr o 87,0 %, pro NL o 91,0 %. To je dáno činností čistíren odpadních vod, nikoliv poklesem produkce znečištění. Pro ukazatel RAS (rozpustné anorganické soli běžné čistírny je nečistí) je však pokles jen o 10,7 %. Typický průběh jakosti vody v časové řadě ukazuje obr. 1 (Labe před a po zastavení vypouštění odpadních vod z papíren v Hostinném). Kromě zásadního poklesu už další zlepšování není na grafu s ročními průměry rozlišitelné. V tomto období byly hlavní kontrolované ukazatele koncentrace rozpuštěného kyslíku, BSK 5, CHSK Cr, NL, dusík (celkový, N-NH 4, N-NO 2, N-NO 3 ), a změny společenstev vodních organismů kvantifikované jako saprobní index. Dnes z těchto položek prakticky zbývá problém vypouštění dusíku a fosforu jako faktorů eutrofizace a amoniakálního dusíku jako příčiny občasných otrav ryb. Druhý problém je zavedení účinných systémů sběru a čištění odpadních vod na všechny zdroje a všechny toky to má své časové a ekonomické limity. Nicméně je jasné, že za posledních dvacet let došlo k zásadnímu poklesu komunálního i průmyslového vypouštění, charakterizovaného jako nespecifické organické látky, více nebo méně odbouratelné jak v čistírnách, tak také popřípadě v tocích. Situace dnes specifické polutanty a PPCP 48

53 Jaká je situace dnes je stav znečištění celkem uspokojivý, máme jej pod kontrolou atd.? Pohledem zpět se zdá, že ano, ale přístup k životnímu prostředí v roce 2006 je obecně jiný než v roce 1956, i než v roce Změna jakosti vody proudící v řekách je patrná na první pohled, i nežádoucí zelené vegetační zbarvení v létě se dříve ztrácelo v hnědé a šedé. Při bližší analýze obsahu nežádoucích látek ve vodách, sedimentech, organismech, při analýze složení vodních společenstev apod. zjišťujeme, že antropogenní tlaky jsou stále významné. Po odeznění masivního znečišťování se jako hlavní antropogenní tlaky na vodní ekosystémy projevují tyto faktory: hydromorfologické změny koryt toků a nivy, vypouštění minerálních živin (N, P), vypouštění specifických polutantů. První faktor je mino téma článku, věnujme se hlavně třetímu. Kromě komunálního znečištění pokleslo významně i vypouštění průmyslových odpadních vod, přinášejících také řadu specifických polutantů obecně látek, u kterých můžeme určit jejich chemickou stavbu. To je dáno změnami výrob a technologií, čištěním odpadních vod a uplatňováním účinnějších legislativních podkladů. Co se ale také změnilo, je používání výrobků chemického průmyslu v domácnostech a vypouštění výsledků tohoto užívání (vedle fosforu a detergentů) s komunálními odpadními vodami. Je definována rozsáhlá skupina látek zvaných PPCP (Pharmaceutics and Personal Care Products), které se do prostředí dostávají zásadně až po svém použití, čili je nelze kontrolovat prostřednictvím standardní kontroly odpadů a odpadních vod z výrob. Cesta do odpadních vod je u vnitřně podávaných látek hlavně přes ledviny močí, u kosmetických preparátů sprchováním, někdy i otěrem předmětů obsahujících PPCP. PPCP a výrobky, které je obsahují, jsou úspěšné a žádané. Lze tedy jen obtížně regulovat jejich výrobu a prodej na základě toho, že projdou spotřebitelem, kanalizací a čistírnou do řeky. U léčiv pak je představa, že by bylo jejich používání regulováno s ohledem na životní prostředí, alespoň prozatím nerealistická kromě léčení vysokými dávkami radioizotopů v izolovaných zařízeních apod. Dále uvádíme příklady PPCP, zjišťovaných v řekách vybereme ty, které používáme v životě nebo v nouzi: léčiva paracetamol (acetaminophen), kyselina acetylsalicylová, ibuprophen, diclophenac, antibiotika, antiepileptika (carbamazepin, primidon), betablokátory, regulátory tuků (kyselina clofibrová jako jejich základní metabolit, kdysi používaná jako pesticid), orální antikoncepční prostředky (17β-estradiol, mestranol), cytostatika; dále jsou významné různé kontrastní látky a stopovače používané při vyšetřeních; kosmetické přípravky umělá pižma (musky, mošusy) jako nosiče pravých vůní veškeré dnešní kosmetiky, aktivní látky filtrů proti spálení do opalovacích krémů. Tyto látky a jejich metabolity a analoga dnes zjistíme současnými analytickými metodami prakticky ve všech větších řekách ve vodě, sedimentech nebo tkáních vodních organismů. Můžeme je také indikovat různými biologickými testy. Část těchto látek je na předpis, část se prodává bez kontroly. Vedle toho jsou z řek známy nálezy např. kokainu a jeho metabolitů, indikující i spotřebu některých nekontrolovaných látek. Vyplývá z toto několik otázek: 1. Je to opravdu novum, nebo to tak bylo vždycky? Řada dnešních PPCP před dvaceti lety prostě neexistovala, nebo existovaly jen látky, které byly jejich méně dokonalými předchůdci. Neexistovaly ani metody přímého stanovení těchto látek, takže látky nebyly v prostředí indikovány. Řeky byly obecně zatíženy vyššími koncentracemi odbouratelného organického uhlíku, a tak tyto specifické látky mohly být kometabolizovány vodními bakteriemi s běžnými substráty, zdroji organického uhlíku. Navíc mohly bakterie využívat v bezkyslíkatých zónách (habitatech) i anaerobních metabolických drah, výhodných při degradaci mnoha exotických látek. Dnešní vypouštění do čistých řek tedy paradoxně zvyšuje významnost PPCP i dalších specifických polutantů čistou vodu však už lze zase využívat. 2. Jak je to se závažností hodnocení dopadů na vodní ekosystémy a užívání vody? Co se týče působení PPCP ve vodních ekosystémech, má veřejnost (aspoň její informovaná část) povědomí o dvou vlivech: rezidua antibiotik mohou indukovat rezistenci u potenciálně patogenních bakteriálních kmenů a z banálních průjmových onemocnění po požití nezajištěné vody (stačí při koupání v řece) se mohou vyvinout vážnější komplikace. Zdrojem mohou být i chovy hospodářských zvířat. U nás to je spíše potenciální problém, ale v zemích s tradičními potížemi při zajišťování pitné vody jsou tyto problémy vážné; rezidua hormonálních antikoncepčních přípravků mohou ovlivňovat endokrinní aktivity vodních organismů. To je standardně prokazováno testy na rybách exponovaných pod výtoky čistíren komunálních odpadních vod: všechny ryby uzavřené v exponované kleci začnou tvořit vitellogenin, bílkovinu typickou pro jikry; pokud jsou exponováni samci, vyvinou se také jako samičky. Tato zjištění jsou běžně publikována od poloviny devadesátých let 20. století. Dnes se používá řada moderních specifických testů. Příčinou uvedeného jsou především syntetické antikoncepční prostředky, které jsou na rozdíl od svých přírodních analogů (hormonů) poměrně rezistentní, ale také řada jiných sloučenin používaných ke zcela jiným účelům v průmyslu, kosmetice atd. Veřejnost je na tuto oblast velmi citlivá; i když jsou koncentrace těchto látek v prostředí velmi nízké, nelze vyvrátit obavu, že se tyto látky mohou objevit (prokázat) i v pitné vodě. Důležité ve výčtu jsou také látky, které nejsou nové a syntetické, ale nově jsou člověkem šířeny po zemi. Dnes je obecně známo usazování gadolinia v říčních sedimentech u ústí do moře, pocházejícího z jeho používání při testech NMR, čili v naší kategorii kontrastní látky. K tomu patří např. také šíření palladia používaného v katalyzátorech automobilů. 49

54 Otázka, zda a jak tyto látky působí na ekosystémy a na užívání vody, je u většiny PPCP otevřená. V každém případě musíme vzít v úvahu, že jsou to umělé chemické signály, které mohou zmást standardní přenosy informací v systému, tj. hormonální regulaci jedinců, populací a společenstev, a to zdaleka nejen v oblasti regulace sexuálních či rozmnožovacích aktivit. Používá se pro to pěkný a výmluvný termín hormonální chaos. Ovšem přírodní látky jsou v tomto chaosu průběžně odbourávány a regenerovány, zatímco nové látky jsou syntetické a vůči bakteriální degradaci v říčních ekosystémech relativně rezistentní. 3. Jak je to s čištěním v čistírnách odpadních vod? Většina těchto látek přichází v polárním stavu, takže se nesorbuje na kal. Byla publikována řada studií z různých měst a krajin, zahrnujících různé zvyky obyvatelstva, typy čistíren atd. Pokud existují možnosti rozumně vypočítat spotřebu příslušné látky (pro řadu léčiv je spotřeba v ČR v desítkách tun za rok), jsou výsledky studií procesů na cestě spotřebitel kanalizace čistírna recipient velmi proměnlivé. V našem seznamu jsou jen látky, které aspoň podle některých výsledků prokázaně zatěžují řeky jako recipienty. Obecně existují látky zcela rezistentní (antiepileptika, cytostatika). Možnosti odbourávání v klasických čistírnách spočívají zatím v udržování vysokého stáří kalu a v použití membránových technologií, dále jsou perspektivní biofilmové technologie, ošetření UV zářením apod. Studují se také (obecně) možnosti odděleného sběru moči. 4. Jaká je budoucnost? Zdá se, že nás čekají období snížených letních průtoků, vyšších letních teplot atd., což pro obce i průmysl velmi zjednodušeně znamená vypouštění odpadních do nižších průtoků. To i při současném přístupu ke klasickému znečištění znamená zvýšení požadavků na úroveň čištění. Jak vyplývá z předchozího, u PPCP se nedá příliš spoléhat na samočištění, a ochrana toků od výtoku čistírny až do moře tedy stojí na technologiích. A samozřejmě, nové PPCP na nás čekají, primárně pro naše dobro, možná ale s nepříjemnými účinky na řeky a přírodu vůbec. 5. Jaké máme nástroje k ochraně/podpoře odstraňování PPCP a specifických polutantů? Máme dnes k dispozici soubor národních zákonů, nařízení vlády a vyhlášek, a hlavně Rámcovou směrnici. Ta pracuje s pojmy ekologický a chemický stav vodních útvarů. Vodní útvar je sice pro sledování jednotlivých výpustí odpadních vod poměrně velká jednotka (v ČR jich je vymezeno 1 141), ale v příslušných podkladech (vrstvách GIS) jsou jednotlivé výpusti zachyceny. Vlastní ekologický stav se hodnotí podle změny složení společenstev (ryby, rostliny, makrozoobenthos) je nanejvýš pravděpodobné, že na rozdíl od starého typu znečištění dnešní koncentrace specifických polutantů a PPCP nezmění druhovou a strukturu společenstev, čili neovlivní hodnocení ekologického stavu. To znamená, že hodnocení ekologického stavu problém PPCP nezaznamená. Chemický stav se obecně hodnotí podle zvolených mezních koncentrací vybraných látek, včetně environmentálních standardů kvality (EQS). Jakkoliv je výběr látek i mezních koncentrací stále ve vývoji, nelze očekávat, že se v seznamech objeví vybrané PPCP jako takové a budou standardně monitorovány, dokonce současně ve vodě, sedimentech a biotě. Nicméně Příloha VIII uvádí Směrný seznam hlavních znečišťujících látek, kde pod položkami 4 a 5 můžeme vidět i obecně PPCP: 4. Látky a přípravky nebo jejich štěpné produkty, u kterých byly prokázány karcinogenní nebo mutagenní účinky, nebo vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování, nebo jiné endokrinní funkce ve vodním prostředí nebo jeho prostřednictvím. 5. Perzistentní uhlovodíky a perzistentní a biologicky akumulovatelné organické toxické látky. Rámcová směrnice ovšem představuje nástroj pro zlepšování a udržování stavu vodních útvarů a vod na základní úrovni srovnatelné v celém Evropském společenství, zpracovaný na základě konsenzu před rokem Nemůže tedy předjímat rozvoj některých typů antropogenních tlaků, které zatím nemají prokázaný zásadní dopad na současné představy o jakosti a využitelnosti vod či vodních ekosystémů. Směrnice je ovšem evropská, čili počítá s ochranou toků až do moře, a transport specifických polutantů se může ukázat jako vážný problém. Evropský systém má ovšem řadu pojistek, např. pravidelnou aktualizaci Přílohy X (Seznam prioritních látek) nebo novelizovanou směrnici o koupacích vodách. Závěr Vypouštění specifických polutantů a PPCP do relativně čistých toků vede paradoxně k jejich perzistenci a k transportu tokem až do moře. Kontrola spotřeby PPCP není v blízké budoucnosti reálná. Obecně to vede k potřebě nalezení a zavedení přiměřených čistírenských technologií. Současné analytické metody umožňují spolehlivé stanovení řady těchto látek v různých složkách vodního prostředí, stejně tak existují postupy sledování transformačních a transportních procesů těchto látek. Akutní riziko pro vodní ekosystémy zatím není definováno, existuje jen obecně a jen pro látky s endokrinním účinkem a antibiotika, takže ani potřeba řešení není akutní z hlediska praxe. Text byl zpracován s podporou výzkumného záměru MZP RNDr. Josef K. Fuksa, CSc., Mgr. Jan Svoboda VÚV T.G.M. Praha tel , Lektoroval Ing. Tomáš Tandák, Ph.D., listopad

55 Key words river, pollution, specific pollutants, PPCP, Water Framework Directive Pollution of rivers decreases, but persists and also develops (Fuksa, J. K., Svoboda, J.) Pollution of rivers has been decreased significantly as a result of systematic construction and reconstruction of wastewater treatment plants. Nevertheless, with the decrease of discharge of classic type pollution (characterised by B.O.D. 5, C.O.D., S.S.), the significance of specific pollutants is rising, especially that of PPCP (Pharmaceutics and Personal Care Products). PPCP are not discharged from the production plants, which can be controlled, but after their use by the population. Many of the PPCP pass through common wastewater treatment plants. Current analytic methods enable reliable determination of these substances, and the evidence exists on their presence in various components of water environment. The acute risk to water ecosystems has not still been defined, it exists only on a general level for substances with the endocrine function and for antibiotics. Thus the need for a solution is not very urgent from the "practical" point of view, yet. Discharging of specific pollutants and PPCP to relatively clean rivers leads, as a paradox, to the persistence of PPCP and to their transport up to the sea. The control of PPCP consumption does not seem realistic in the near future. So, the development of the pollution it leads only to a need for finding and introducing new appropriate wastewater treatment technologies Obr. 1. Změny hodnot CHSK Cr (osa y) v podélném profilu Labe v úseku Klášterská Lhota-Hřensko (osa x, ř. km 0) v období (průměry za dvouletí, data Ročenka ČHMÚ) 51

56 TOKY JAKO RECIPIENTY ODPADNÍCH VOD DNES A ZÍTRA Josef K. Fuksa Klíčová slova řeka, odbourávání, znečištění, hydromorfologie, Rámcová směrnice Souhrn Funkce toků jako recipientů znečištění se zdá samozřejmá a skládá se z vlastní recepce, transportu k moři a (očekávaného) samočištění v korytě. Úroveň zátěže toků a transportu znečištění vodními útvary a státy je kontrolována Rámcovou směrnicí a souvisejícími národními předpisy. V současné době ale existuje paradox. Nízký přísun odbouratelného organického znečištění snižuje samočisticí potenciál toků dvěma způsoby: ztráta snadno odbouratelných substrátů, se kterými mohou bakterie kometabolizovat specifické organické polutanty, a vymizení anoxických podmínek v toku, podporujících denitrifikaci. Spolu s běžnými technickými či fyzikálními změnami koryt toků jsou dnes specifické polutanty řekami spíše transportovány než odbourávány. Řešení může být jen na straně vypouštění, tzn. ve vývoji a stavbách efektivních systémů pro sběr a čištění odpadů a odpadních vod. Lidská sídla byla vždy vázána na zdroje vody. S jejich rozvojem stoupaly požadavky na vodu na zásobování pitnou vodou, vodu pro zemědělství, vodu jako pohonnou sílu. Současně rostly i problémy se znečišťováním a odvodem použité vody. Vodovody a kanalizace byly nalezeny jako součásti zbytků měst starých přes 4000 let (Harappa, Mohendžo-daro). U nás je většina větších sídel postavena u vodních toků a v průběhu historie kolísal vztah obcí k řece mezi obživou a ochrannou funkcí na jedné straně a na druhé straně úctou před živlem, občas podpořenou významnější povodní. Až v 19. století začala růst měst v Čechách a na Moravě všeobecně ovlivňovat těžba surovin a rozvoj železniční sítě. Jedním z podstatných důvodů (nebo podmínek?) rozvoje dnešní městské společnosti je vyřešení přísunu kvalitní pitné vody a odvedení splašků a odpadních vod do kanalizace (čištění přišlo až později), což vedlo i k minimalizaci dřívějších hygienických problémů a k vymizení klasických epidemií. To se obecně stalo v průběhu 19. století a od té doby tento proces stále běží po stránce technické, ale i např. legislativní, a reálný stav se stále zlepšuje. Vývoj v této oblasti lze charakterizovat jako nikdy nekončící řadu problémů a kompromisů při jejich posuzování a řešení, což je dáno tím, že se společnost a její priority vyvíjejí. Modelem řešení je průmyslová Anglie 19. století, kde problémy s jakostí vody v řekách a s jakostí pitné vody vedly po epidemii cholery a po sezoně Velkého smradu Temže (Great Stink) v mimořádně teplém létě 1858 k vydání prvního zákona o ochraně veřejného zdraví (1875) a následně zákona o ochraně řek před znečištěním (Rivers Pollution Prevention Act RPPA) v roce Tento zákon byl také prvním kompromisem mezi znečišťovateli a ochránci. Je zajímavé probrat jeho hlavní rysy: Posuzoval házení pevných látek/předmětů do vody jako delikt, ale s povinností kontrolujícího prokázat, že způsobuje znečištění nebo překážky proudění. Zakazoval vypouštění pevných nebo tekutých odpadů do řeky bez omluvy, že řeka již byla znečištěná. Zakazoval vypouštění jakýchkoliv průmyslových a důlních odpadních vod obsahujících závadné látky, ovšem kontrolou pověřil místní orgány, z téhož zákona povinné sladit výkon dozoru nad dodržováním zákazů s potřebami a ochranou lokálního průmyslu. A parlament byl vůči průmyslu shovívavý byla zřízena Královská komise pro nakládání s odpady (Royal Commission on Sewage Disposal), která fungovala do roku 1915 a její slavná zpráva č. 8 standardizovala metody a hodnocení jakosti vody na základě BSK 5 [1]. Stoletý model ukazuje, že možnosti řešení odpovídají akutním potřebám a rizikům, ekonomické úspěšnosti i kultuře společnosti. Problém je věčný rostoucí společnost produkuje více komunálních odpadů, které je třeba odvádět a čistit, a současně roste rozsah průmyslových výrob a zemědělství, pro jejichž odpady platí totéž. Na druhé straně však roste i kultura společnosti a odpovědnost za změny v životním prostředí. Dále se budeme zabývat jen znečištěním povrchových tekoucích vod z bodových zdrojů. Toky slouží jako recipienty odpadních vod odedávna a pro velké centralizované systémy si nelze představit jiné řešení. Od 19. století byly obce vybavovány kanalizací a rozvodem pitné vody a ustálil se systém transportu splašků spádem k řece, později opatřený čistírnou odpadních vod, z níž vytéká odpadní voda do recipientu. Vývoj je regulován především spotřebou vody na obyvatele, typem kanalizace a výkonem čistírny. V každém případě jde o koncentrované vypouštění do toku, v oblasti intravilánu většinou přiměřeně upraveného do zúženého a prohloubeného profilu s opevněnými břehy a rovným dnem. Znečištění vypouštěné z čistírny odpadních vod se v toku/recipientu přiměřeně ředí a dále po toku probíhá samočištění, tj. podle učebnic soubor degradačních procesů vedoucích k poklesu příslušných charakteristik znečištění. Jde o transformaci vypouštěných látek některé součásti znečištění jsou např. biologicky transformovány až na plynný CO 2 (část organického uhlíku) nebo N 2 (část bílkovinného dusíku, močoviny, amonného dusíku atd.), některé těkavé látky pouze přejdou do atmosféry, rezistentní organické polutanty a kovy jsou jen imobilizovány v sedimentech, biofilmech a biomase organismů. V řadě případů jde tedy jenom o retenci (a uvolnění a transport v jiné roční době nebo při povodni), přesun do jiného sektoru (atmosféra) nebo o transport v jiné formě (např. jako biomasa fytoplanktonu vytvořená v toku), nebo dokonce pouze změnu na složku, která není standardně sledována (častý osud specifických polutantů částečná degradace). Tok jako recipient znečištění plní v zásadě tři funkce: 1. vlastní příjem recepci, 2. transportní funkci, která vypuštěné znečištění odvádí od producentů a vede k moři, 3. samočisticí funkci, která má znečištění na úseku mezi vypouštěním a mořem podstatně snížit, či odstranit. Poslední funkce spadá do kategorie ekosystémových služeb funkcí přírodních (i modifikovaných) ekosystémů, které mají společenský užitek, jsou poskytovány zdánlivě zdarma a šetří kalkulované náklady. Fakticky je to externalita dopadající na uživatele toku po proudu. Co tyto funkce limituje? Recepce kolik znečištění lze vypustit do toku: Vodní toky (se zdržemi) logicky slouží jako recipient použité vody, otázkou je jen" kolik a jaké použité vody lze do konkrétních toků v konkrétních situacích vypouštět. Regulace je už od 2. poloviny 19. století předmětem vývoje legislativy, u nás dnes platí např. nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Vývoj kritérií je právě výsledkem stálého kompromisu mezi zájmy znečišťovatelů a ochránců (míníme tím tábory, neboť jako osoby produkujeme znečištění všichni). Na jedné straně stojí fenomén čisté řeky, na druhé straně technologické problémy a náklady na čištění atd., které se promítají do cen zboží a služeb. Problémem je tedy, kde je rozumná a přiměřená míra stavu řeky a jejího zatížení pro průměrného občana ČR je dnes tato míra bezpochyby jinde, než byla i před pouhými dvaceti lety v roce Za posledních 20 let se klasické znečištění (charakterizované ukazateli BSK, CHSK, NL, N-NH 4 ) podstatně snížilo, dokonce se dá očekávat, že další všeobecné snižování už začíná stagnovat. Občan tedy může od své řeky čekat více než ho mohlo v roce 1987 v některých případech vůbec napadnout, třeba se v ní koupat apod. Kromě toho ale narůstá význam 52

57 minerálních živin (fosfor, dusík) a specifických polutantů a PPCP (Pharmaceutics and Personal Care Products) [2]. To znamená, že je zřejmě třeba rozšířit (nikoliv nahradit) rozsah ukazatelů jakosti vody, které jsou standardně posuzovány, uváděny v ročenkách apod. a sledovány. V současné době se tak už děje ať z důvodu obecné potřeby, či jako povinnost vůči standardům Evropského společenství (Rámcová směrnice, směrnice pro koupací vody apod.). Protože se tedy seznamy ukazatelů a znečišťujících látek rozšiřují, mělo by se mechanické hodnocení na základě emisních limitů používat pouze jako nepřekročitelná norma a pomůcka pro rozhodování a uplatňovat především rozhodování založené na znalosti konkrétních poměrů v příslušném profilu a pod ním. To znamená minimalizovat změny v toku i přímo v oblasti vypouštění (změny koncentrací i změny např. společenstev). Transport kolik znečištění lze transportovat tokem: V návaznosti na kontrolu emisí je v této oblasti základním regulativem Rámcová směrnice pro vodní politiku ES (2000/60/ES), která řeší spolupráci oblastí nebo států v celé Oblasti povodí. Systém vodních útvarů jako navazujících jednotek podél kmenového toku umožňuje kontrolu úbytku i přírůstku znečišťujících látek podél toku, a tím ochranu vodních útvarů po proudu. Rámcová směrnice také klade důraz na minimalizaci znečištění moře. Tento faktor je po vydání směrnice postupně akcentován (kromě povodňové ochrany a projevů klimatické změny). Transportované znečištění tedy smí odpovídat jen odchylce od přírodního transportu v rozsahu dobrého ekologického a chemického stavu a chránit mořské ekosystémy jako konečný recipient. Konečným cílem směrnice je dosáhnout eliminace prioritních nebezpečných látek a přispět k tomu, aby koncentrace přirozeně se vyskytujících látek v mořském prostředí byly blízké k hodnotám jejich pozadí (Rámcová směrnice, Preambule, čl. 27). Transport znečištění tokem tedy musí být minimalizován a možnosti jak toho dosáhnout jsou obecně dvě minimalizovat vypouštění a podpořit samočištění. Samočisticí funkce toku co je limituje: Podmínky pro samočištění nebo degradaci znečištění v tocích se za posledních let změnily prakticky všechny. Znečištění z obcí se koncentrovalo do výpustí kanalizačních systémů, na kterých se postupně objevily čistírny. Ustálil se dnešní systém spotřeby vody dodávané vodovody a po použití odtékající do stokové sítě. Objevily se velké i malé zdroje průmyslových odpadních vod a také bodové zdroje, jež jsou postupně opatřovány čistírnami. Změnilo se užívání zemědělské půdy, vedoucí k vyšší zranitelnosti erozí a přísunu minerálních živin do toků. Řeky a potoky byly zavřeny do zjednodušených koryt, aby odvedly vodu, umožnily využívání pozemků v nivě a poskytly protipovodňovou ochranu. Užívání toků pro energetiku a dopravu přešlo na podstatně vyšší úroveň. Dnes tedy znečištění splašky významně pokleslo a havarijní stavy jsou vzácné, avšak zůstaly a zůstanou významné změny hydromorfologických charakteristik toků. Koncentrované zdroje bodové i nebodové produkují znečišťující látky v rozpuštěné nebo jemně partikulované formě, takže jsou přímo využívány mikroskopickými organismy (bakteriemi a v případě minerálních živin řasami a sinicemi). Vyšší organismy, až po ryby a třeba i vodní ptactvo, jsou spíše součástí navazujících potravních řetězců a jejich zásadní význam pro indikaci stavu vodních ekosystémů není totožný s jejich funkcí při degradaci vypouštěného znečištění. Kontrola a limitace samočisticích procesů v toku se týká čtyř vzájemně propojených faktorů: 1. Přítomnost vhodných organismů a podmínky pro jejich funkci in situ: Pro většinu vypouštěných látek lze v toku zjistit kmeny bakterií a hub schopné je utilizovat čili degradovat. Přicházejí do toku z úseků proti proudu, z půdy, z vlastních výpustí atd. Do toků se ale vypouští stále rostoucí řada syntetických látek, pro jejichž degradaci nemají mikroorganismy enzymové vybavení, nebo je degradují velmi pomalu. 2. Množství a povaha vypouštěného znečištění: Organismy vypouštěné znečištění využívají většinou jako substrát (nebo zdroj energie, nebo jako terminální akceptor elektronu) pro svůj růst. Substrát může být nevyužitelný (viz 1), nebo může být vypouštěn v množství nad potenciální kapacitu přítomných organismů (viz 4). Také může být toxický, nebo pro organismy nedosažitelný z dalších důvodů (viz 3). 3. Další podmínky v oblasti jakosti vody kromě vlastního znečištění: Standardně známou podmínkou tohoto typu je dostatečná koncentrace rozpuštěného kyslíku; za jeho snížené koncentrace je jako akceptor elektronu využíván dusičnan (denitrifikace). Většina specifických organických polutantů je degradována při tzv. kometabolismu, tj. při utilizaci běžných substrátů (splašky apod.) pokud nejsou k dispozici, proces je přinejmenším pomalý. Významná je také teplota vody za nízkých teplot jsou mikrobiální procesy pomalé a také se mění rozpustnost a fyzikální vlastnosti řady polutantů. 4. Podmínky v toku jako habitatu organismů hydromorfologické podmínky: Teprve na dolním toku obecně existuje významný potamoplankton, tj. společenstvo vznášející se v proudící vodě a funkční v podmínkách driftu po proudu. Ve výše položených úsecích jsou biologické procesy v toku vázány na přisedlou složku (biofilmy na pevných površích) a na sedimenty (povrch dna, hyporheál, štěrkové lavice apod.). Degradační kapacita je tedy určena plochou, kterou mohou organismy osídlit, aby nebyly vypláchnuty a transportovány po proudu. To je zásadní nejen pro pomalu rostoucí mikroorganismy schopné nitrifikace, či degradace specifických substrátů apod. Vyšší členitost koryta (vyšší drsnost, variabilita šířky a hloubky, sinuosita atd.) obecně zkracuje délku úseku toku, na kterém se vypuštěné znečištění odbourá. Zvyšuje ale také diverzitu habitatů, kterými voda nesoucí znečištění protéká např. střídání oblastí s různou koncentrací kyslíku, které podporuje odbourávání řady znečišťujících látek (včetně denitrifikace). U specifických polutantů je důležitá stálá expozice společenstva v biofilmu pod výtokem znečištění, která vede k adaptaci selekci kmenů schopných je využívat, nebo i ke genetické adaptaci horizontálním přenosem genů v mikrobiálním společenstvu. To může fungovat jen v přisedlé složce, protože udržuje organismy v relativně stálém prostředí a chrání adaptované organismy před vyplavením. Celá situace souvisí obecně se zkrácením doby zdržení vody v povodí a v jednotlivých úsecích koryta (při stejném průtoku), způsobeném současnými přeměnami krajiny. Jaký je vývoj a co můžeme čekat 1. Snadno degradovatelné součásti znečištění (reprezentované ukazateli BSK a CHSK) dnes úspěšně odstraňují čistírny odpadních vod, stoupá však význam produkce biomasy fytoplanktonu v toku jako sekundárního zdroje organického uhlíku. Koncentrace limitujících živin, především fosforu, v bodových zdrojích lze omezovat technologicky, ale dlouhodobým problémem zůstávají nebodové zdroje. Vzniká paradox nedostatek nespecifického organického uhlíku v toku negativně ovlivňuje další degradační procesy, a to dvěma směry: kometabolismus specifických organických polutantů, protože není dostatek nespecifických látek, snížená spotřeba kyslíku v toku limituje střídání aerobních a anaerobních fází, podporující degradaci např. chlorovaných látek a výskyt anoxických podmínek pro denitrifikaci čili faktické odstraňování dusíku z toku (NO 3 >> plynné produkty, zejména N 2 ). 2. Hydromorfologické podmínky v tocích jsou změněny na systémy se sníženou diverzitou koryta důvodem jsou meliorace území v nivách, dobový přístup k povodňové ochraně, doprava, energetika atd. Tím výrazně klesá funkce toku jako habitatu organismů schopných degradovat vypouštěné znečištění a stoupá funkce kanálu odvádějícího je do moře. Do této oblasti můžeme zařadit i obecně zvýšenou erozi a následující odnos tokem. Délka Labe na českém území se např. od roku 1848 snížila o 13 % na dnešních 368 km [4] a pro malé toky může být zkrácení vlastní délky podstatně vyšší. Změna diverzity vlastního koryta a kontaktu s nivou je ale pro podmínky degradace znečišťujících látek ještě podstatnější. 53

58 3. Stoupá rozsah vypouštěných specifických polutantů. Vedle průmyslových zdrojů, které lze obecně kontrolovat, stoupá podíl PPCP (Pharmaceutics and Personal Care Products), tj. látek použitých populací a vypouštěných s komunálními odpadními vodami. Řada z nich prochází čistírnami a vstupuje do toků a jen v některých případech existují představy o jejich vlivu na společenstva v tocích (syntetické antikoncepční prostředky jako endokrinní disruptory, antibiotika). Jak působí na společenstva např. Ibuprophen, nevíme, ale čistírnami odpadních vod prochází běžně. Kromě toho stoupá obecně zatížení pozemského ekosystému dusíkem, dané především růstem potřeb pro výživu rostoucí populace jak syntetická konverze plynného dusíku na amoniak (Haber-Bosch) pro výrobu hnojiv, tak rozsah produkce plodin vedoucí k přímé (soja, další luštěniny), nebo nepřímé (rýžová pole apod.) biologické fixaci dusíku. Zdá se tedy, že denitrifikaci bude nutno podporovat i v terestrických a vodních ekosystémech. Biologická denitrifikace (respirace dusičnanu nebo ve striktně anaerobních podmínkách anammox) je totiž jediný známý systém návratu fixovaného dusíku do atmosférického rezervoáru, při které ovšem vzniká také N 2 O. Obrázek 1 ukazuje roční průměry koncentrací amoniakálního a nitrátového dusíku v Labi v profilu Hřensko. Máme k dispozici spolehlivá Ullikova data z roku 1877 [3] roční průměry pro profil Děčín (0,87 mg.l -1 N-NH 4 a 0,266 mg.l -1 N-NO 3 ) a ze srovnání se současnými údaji vidíme, že koncentrace N-NH 4 se dnes vrací k tehdejší úrovni (0,12 mg.l -1 N-NH 4 v roce 2005). Na rozdíl od masového vypouštění amoniakálního dusíku z bodových zdrojů v nedávné historii představuje dnes naprostou většinu minerálního dusíku v toku nitrátový dusík. Ten byl buď už jako nitrát vypuštěn do toku (z bodových i nebodových zdrojů), nebo vznikl nitrifikací in situ podstatné ale je, že se jeho koncentrace v blízké budoucnosti už asi nevrátí na předhaberovskou úroveň. A co můžeme dělat Je nepravděpodobné, že bychom chtěli a dokázali přestavět koryta větších řek na diverzifikované systémy s vysokou biodegradační schopností (mohli bychom ale jejich další ničení zastavit) nebo že bychom začali znovu vypouštět organický uhlík jako podporu kometabolismu a denitrifikace v tocích. Také je v současné době nepravděpodobné, že by nějaký úspěšný preparát nebyl povolen jako léčivo proto, že jej pacienti vylučují močí a dostává se přes běžnou ČOV až do řeky, nebo že bychom vůbec změnili hygienické a stravovací návyky. Naopak je ale téměř jisté, že Rámcová směrnice a další evropské směrnice budou zvyšovat tlak na kontrolu vypouštění všech typů znečištění, včetně dusíku, fosforu a specifických organických polutantů, a také na hydromorfologické prvky ekologického stavu vodních útvarů. A také veřejnost si postupně uvědomuje rozpor mezi luxusem v používání vody a výrobků např. farmaceutického a kosmetického průmyslu a ochranou životního prostředí. Na začátku jsme už uvedli, že rozpor znečišťovatel/ochránce je věc názoru, oba tábory tvoří stejné osoby. Spoléhání na samočištění je tedy historií a neplatí ani, že je zadarmo. Možné řešení je tak na straně čištění odpadních vod obecně zejména komunálních, protože jakoukoliv výrobu lze z hlediska produkce nežádoucích látek či odpadů kontrolovat a nežádoucí externality řešit a převést do nákladů výrobce. Je tedy nutno modelovat a vytvořit podmínky čištění, které budou chránit toky před znečištěním odpovídajícím evropskému standardu roku 2007 a později, nikoliv vzpomínce na období let v Čechách a na Moravě. Ochrana musí fungovat po celý roční cyklus, včetně možných extrémů vyplývajících ze scénářů klimatické změny. To je problém evropský a řeší se ve dvou úrovních: Pro velké centralizované zdroje odpadních vod lze vypracovat technologie odstraňování jednotlivých problematických látek (skupin), lze je efektivně konstruovat a řídit s přiměřenými náklady. Systémy by měly počítat s extrémními situacemi scénářů klimatické změny se situacemi minimálního průtoku v recipientech i s přetížením (a odlehčováním) kanalizačních systémů. Pro malé zdroje je efektivní rezerva v lokálním sběru odpadních vod, v recyklaci apod. Závěry 1. Využívání toků jako recipientů odpadních vod je v současné době kontrolováno řadou předpisů, které je (s výjimkami) udržují na podstatně vyšším standardu omezujícím zátěž toků než před dvaceti či třiceti lety. Nicméně i současný standard stavu toků se vyvíjí k vyšším požadavkům na jakost vody i hydromorfologických podmínek toku (viz např. Rámcová směrnice). 2. Samočisticí procesy v tocích jsou dnes v paradoxní situaci jsou negativně ovlivňovány minimálním vypouštěním odbouratelných nespecifických organických látek (splašků apod.), protože chybí hlavní substráty pro kometabolické odbourávání specifických organických polutantů a chybí anoxické zóny nezbytné pro denitrifikaci a degradaci řady specifických polutantů. 3. Úpravy toků vedly ke ztrátě diverzity koryta a ztrátě habitatů organismů odpovědných za degradační procesy a ve zvýšené míře vedou k tomu, že vypouštěné znečištění je pouze transportováno po proudu k moři. Platí to zejména pro rezistentní látky a specifické polutanty. 4. Řešení je možné pouze na straně vypouštění, tj. v zavedení a konstrukci systémů sběru a čištění odpadních vod, které efektivně odstraňují minerální živiny a specifické polutanty, a v kontrolní činnosti sledující podstatně širší spektrum znečišťujících látek a meziproduktů. 5. Toky slouží jako recipienty odpadních vod až ve druhé řadě, první funkce je součást krajiny a životního prostředí a součást zemského koloběhu vody. Jejich ochrana před vlivem rostoucí lidské společnosti musí být zahrnuta do veškerých nákladů na tento růst, i když neočekáváme návrat k historickému přírodnímu stavu. Publikace byla zpracována s podporou výzkumného záměru MZP Autor se omlouvá obyvatelům okolí toků, které jsou stále ještě masivně znečištěny nad současný standard či průměr, za zjednodušený pohled na celkovou situaci. Literatura [1] Klein, L. Aspects of river pollution. London : Butterworths Sci. Publ., 1957, 621 s. [2] Fuksa, JK. a Svoboda, J. Znečištění řek klesá ale je tu stále a vyvíjí se. VTEI, 49, 2007, č. 1, s , příloha Vodního hospodářství 2/2007. [3] Ullik, F. Bericht über die Bestimmung der wahrend eines Jahres im Profil von Tetschen sich ergebenden Qualitätsschwankungen der Bestandtheile des Elbewassers und der Mengen der von letzterem ausgeführten löslichen und unlöslichen Stoffe. Pojednání Král. čes. spol. nauk, VI(10), 1881, s [4] Labe a jeho povodí. Magdeburk : Mezinárodní komise pro ochranu Labe, 1995, 47 p. RNDr. Josef K. Fuksa, CSc. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. josef_fuksa@vuv.cz Lektoroval doc. RNDr. Martin Rulík, Ph.D. 54

59 Key words river, degradation, pollution, hydro-morphology, Water Framework Directive Rivers as recipients of pollution: Today and tomorrow (Fuksa, JK.) Function of rivers and streams as recipients of pollution seems inevitable, consisting of the entire reception, transport from the discharge to the sea and (expected) self-purification in the river course. The Water Framework Directive and related national acts can regulate the level of load and transport of pollution through water bodies and states. But the paradox exists now: Low load of degradable organic pollution decreases the self-purification potential of rivers by two ways: Loss of easily degradable substrates with which the specific organic pollutants can be cometabolised by bacteria, and loss of in stream anoxic conditions supporting denitrification. Together with common technical or physical changes of river courses specific pollutants are more transported by rivers than degraded at present. The solution could be seen only on the side of pollution discharge, e.g. in development and building of effective systems of collection and treatment of wastes and wastewaters. 10 N mg/l N-NH4 N-NO3 SUMA Obr. 1. Roční průměry koncentrace amoniakálního a dusičnanového dusíku v profilu Labe-Hřensko (zdroj dat: ročenky ČHMÚ Jakost vody v tocích a ročenky MKOL) Citace článku: Fuksa, J.K. (2007): Toky jako recipienty odpadních vod dnes a zítra. VTEI 49, 2007, č. 3, s Příloha Vodního hospodářství 57(10). 55

60 56

61 57

62 58

63 59

64 60

65 61

66 K roli ekonomiky v implementaci Rámcové směrnice pro vodní politiku Lubomír Petružela, VÚV T.G.M., v.v.i. Vodní plánování je souborem postupů, metod a nástrojů mj. i pro převod poznatků a výsledků výzkumu do správní, provozní a hospodářské praxe. Ústřední roli v tvorbě mechanismu vodního plánování a jeho fungování hraje implementace Směrnice ES, určující rámec vodní politiky a plánování (Směrnice). Součástí implementace je i integrace ekonomických prvků a ekonomiky do tohoto mechanismu. V etapě s termínem 2010 čeká z pohledu ekonomiky klíčový úkol a závazný cíl: podle článku 9. Směrnice - návratnost nákladů na služby spojené s užíváním vody včetně ekologických nákladů a nákladů na využívané zdroje podle principu, že platí ten, kdo znečištění způsobil. S odkazem na přílohu III Směrnice členské státy zajistí, že cenová politika ve vztahu k vodě vytvoří uživatelům dostatečné podněty k tomu, aby užívali vodní zdroje efektivně, a tím přispěli k dosažení ekologických cílů této směrnice, adekvátní výnosy za různé typy užívání vody, rozdělené přinejmenším na průmysl, domácnosti a zemědělství, k úhradě nákladů na vodohospodářské služby a objasnit sociální, ekologické a ekonomické důsledky při definování cenové politiky. Zároveň je zde přímá vazba na aktuální etapu implementace tvorbu Plánů povodí, (v případě ČR v kontextu již schváleného Plánu hlavních povodí a k veřejnému projednání připravovaných Plánů oblastí povodí) včetně vytvoření programu opatření s odkazy na ekonomickou analýzu užívání vody podle čl. 5 a přílohy III Směrnice a obsahující podle části A přílohy VI základní opatření považovaná za odpovídající pro účely článku 9 (tzn. návratnosti nákladů na vodohospodářské služby) a některá doplňková opatření podle části B přílohy VI, kde jsou uvedeny ekonomické nebo fiskální nástroje. Implementace Směrnice a základní etapové termíny jsou závazné pro všechny členské státy ES. Současné úvahy věnované ekonomickým prvkům implementace, se napříč Evropou shodují, že problémy, které v této oblasti mohou nastat nebo se manifestovat k roku 2010 jsou zásadně závislé na aktuální etapě a na tom, zda se včas a adekvátně podaří je posunout mezi priority implementačního procesu. Je zde několik společných důvodů: Zprávy zahrnují dílčí ekonomická opatření okrajově, ekonomické prvky jsou zahrnuty do plánových osnov ale nevypovídá to o jejich schopnosti sehrát účinnou roli; ekonomika není brána jako svébytný subsystém vodního plánování, spíše jako určitý doplněk a na místech kde je to povinné popř. metodicky schůdné; odborné praktické i výzkumné zázemí asistující implementaci tradičně obsahuje velmi slabý nebo žádný ekonomický základ; s výjimkou provozní a investiční zkušenosti, které však mohou působit i kontraproduktivně: ovlivní tvářnost ekonomických prvků podle zaběhnutých provozních postupů popř. ekonomických zájmů v návrzích opatření. Ekonomické metody a nástroje nezbytné pro jasnou specifikaci veřejných a privátních nákladů a efektů a zejména pro hodnocení ekologických nákladů jsou z oblasti složitějších problémů samotné ekonomie. Národní ekonomické podmínky členských států a jim odpovídající nástroje jsou mimořádně specifické. Zakládají na jedné straně možnost obhájitelných výjimek, na druhé limitují převoditelnost i sjednocení metod mezi státy (narozdíl od př. hydrologických, analytických, biologických metod) To vše platí i pro ČR. Nemusí to znamenat nic vysoce dramatického, pokud specializovaný rozbor potvrdí, že dosavadní kroky implementace vytvořily dostatečný základ a záchytné body pro následné řešení. Takový přímý důkaz zatím není a proto lze soustředěnou analýzu považovat v rámci odborné a výzkumné asistence 62

67 implementačnímu procesu za užitečnou. Naopak nepřímá zjištění ukazují, že rizika zde jsou a problémy nastat mohou. Specificky se zde opakují obecné důvody. Ekonomické prvky jsou integrovány v implementačním procesu průběžně a samostatně. Jsou formovány především podle běžných (nynějších) ekonomických podmínek a utvářeny podle praxe a zkušeností dosavadních odborných, správních, provozních, vzdělávacích a oborových subjektů v oblasti voda. V obecně menším míře jsou založeny na profesních ekonomických složkách včetně akademického a aplikovaného výzkumu. Metodická nejistota v oblasti hodnocení a oceňování ekonomických parametrů implementačních prvků a opatření a jejich efektů, zejména environmentálních, jsou důvody proč vyčíslení samotných nákladů a dále jejich povahy (veřejné, privátní, ekonomické a neekonomické) může činit potíže a komplikovat realizaci. Spíše pasivně jsou brány praktické aplikace cenových konceptů (věcně usměrňované, složkové ceny). Konečně formující se systém vodního plánování není konfrontován s rolí vody jako socio-ekonomického faktoru ovlivňující všechny faktory udržitelného rozvoje (environment, společnost, ekonomiku). Již předběžný hrubý rozbor ukázal na některé skutečnosti: Formální integraci ekonomických prvků v přípravě plánů povodí nelze nic podstatného vytknout. Důležité je zda budou dále uchopeny jako samostatný subsystém a jak budou prakticky naplněny. Nutnost silně zvážit zda v průběhu veřejného projednávání Plánů oblasti povodí (2008) nepřipustit posílení doplňkových opatření ekonomické povahy (podle přílohy VI části B) - včetně průběžného výzkumu a precizace nástrojů Slabým místem se může vbrzku ukázat schopnost odlišit veřejný a privátní okruh nákladů a efektů užívání služeb spojených s vodou, včetně ekologických. V konkrétních problémy již tento deficit způsobuje: př. zdrženlivost a omezení komunitární podpory pro VaK soustavy pod silnou a dlouhodobou privátní kontrolou. Navzdory tomu nebo právě proto (kofinancování) je vzhledem k nákladům na dosažení cílů Směrnice (v celé Evropě) poptávka po uznatelných finančních schématech, které by umožnily zapojení neveřejných zdrojů do veřejných a ekologických investic. (Public-Private-Partnership, Build-Operate-Transfer atp.) Oceňování ekologických nákladů a efektů se neobejde bez užší spolupráce s akademickým a odborným výzkumem. Patří k složitějším a bohužel odborně nikoli preferovaným oblastem ekonomiky. Role tržních a tržně konformních nástrojů (daně, ceny) má klíčovou roli v distribuci ekologických nákladů k jejich původci (znečišťovatel platí). Bez ohledu, že je to jeden z principů implementace Směrnice, vyžaduje soustředěnou odbornou pozornost tvorbě těchto nástrojů. Opět se jedná o složitější oblast (externality, nedokonalý trh, přirozený monopol atp.) Je aktuální pohlížet na systém vodního plánování a jeho funkce (nynější i budoucí) jako na prvek národohospodářského mechanismu. Voda v dobrém stavu není pouze složkou ekologického subsystému, ale klíčovým a mnohdy limitním médiem všech hospodářských sektorů. Je na místě uvažovat o socio-ekonomickém strukturálním modelu, který by tyto vazby, alespoň hrubě ukazoval. V souvislosti s výzkumem možných vlivů klimatické změny se nabízí doplnit zde odhady ekonomických dopadů pro jednotlivé scénáře. Je nutné vzít na vědomí a respektovat povahu ekonomických analýz a výsledků. a přesnost nesrovnatelnou s výsledky věd o neživé a živé přírodě. Zafixování ekonomických předpokladů (což ostatně nelze vyloučit u ekonomických prvků implementace) může vést k prakticky bezcenným zkresleným výsledkům. Naopak dynamické pojetí analýz povede k hrubým, ale pro rozhodování cenným zjištěním. 63

68 PŘÍLOHA 2: Seznam publikací výzkumného záměru MZP podle databáze publikací VÚV T.G.M.,v.v.i. Publikace jsou přiřazeny k tématickým oddílům orientačně, tj. s tím, že nerespektují spolupráce a přesahy mezi oddíly apod. Citace v části A jsou plně převzaty ve formátu původní databáze (kompatibilní s RIV), citace v části B ze zpráv tématických oddílů Část A seznam za období od zahájení výzkumného záměru (2005) do Oddíl A: BAGAL, Z., HUZLÍK, B. Snímač výšky hladiny kapalin. In.,. :, 2006, s ISBN. BLAżKOVá, Š. (ED.) Hydroecological Study of the Jizera river catchment and the Jizera Mountains. Prague : TGM WRI, 2005, 222 s., ISBN BLAżKOVá, Š. (ED.) Sborník prací VÚV T.G.M Praha : Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka Praha, 2006, 125 s., ISBN BLAżKOVá, Š., BEVEN, K. Constraining uncertainty in flood frequency modelling on a large catchment in the Czech Republic, Uppsala Univers, 2007, BLAżKOVá, Š., BEVEN, K. Uncertainty in Flood Estimation. In Bergmeister, K. Straus, A. Rickenmann, D. Schriftenreihe des Departments fuer Bautechnik und Naturgefahren. Vienna, Wien : Universität für Bodenkultur Wien, 2005, s ISBN N. BLAżKOVá, Š., BEVEN, K., PAPPENBERGER, F., SKAUGEN, T., WERNER, M. Techniques for extreme rainfall and flood runoff estimation. Koblenz : IHP/HWRP, 2006, 5 s., ISBN N. BLAżKOVá, Š., KULASOVá, A., BEVEN, K. Mapování nasycených ploch pro hodnocení nasycenosti povodí. Praha : VÚV T.G.M., 2006, 12 s., ISBN BLAżKOVá, Š., SALINGER, P. Nové výpočetní možnosti a environmentální modelování. Vodohospodářské technicko-ekonomické informace, 2006, roč. 48, č. 1, s ISSN BOUšKA, P. Aerodynamický výzkum velkých plavebních komor Prostřední Žleb a Malé Březno. Vodní cesty a plavba, 2005, roč. 2005, č. 1-2, s ISSN HLADNý, J., KAšPáREK, L., KRáTKá, M., KNěżEK, M., MARTíNKOVá, M. Katastrofální povodeň v České republice v srpnu Praha : MŽP, 2005, 68 s., ISBN KAšPáREK, L. Příčiny extrémního poklesu průtoků horní Metuje v roce In Vojtěch Broža, Alena Jakubíková Workshop Adolfa Patery Praha, Praha : ČVUT FSv - ČVVS, 2005, s ISBN KAšPáREK, L., BLAżKOVá, Š., PELáKOVá, M.,BAGAL, Z. Výzkum a ochrana hydrosféry. Oddíl A: Hydrologie. Praha : MŽP, 2005, 232 s. KAšPáREK, L., KNěżEK, V., NOWACKI, F., PROCHáZKOVá, J., UHLíK, J., TYRALSKI, M., SERAFIN, R. Vodní zdroje vnitrosudetské pánve. Praha : Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, 2006, 76 s., ISBN KAšPáREK, L., KNěżEK, V., NOWACKI, F., PROCHáZKOVá, J., UHLíK, J., TYRALSKI, M., SERAFIN, R. Water resources of the Intra-Sudeten basin. Prague : T. G. Masaryk Water Research Institute, 2006, 74 s., ISBN

69 KAšPáREK, L., KRáTKá, M. Možné vlivy klimatických změn na hydrologické poměry v povodí Moravy. In Kubec J. Evropská vodní cesta Dunaj-Odra-Labe. Zlín, Praha : Porta Moravica, 2005, s ISBN N. KAšPáREK, L., NOVICKý, O., JENíčEK, M., BUCHTELA, Š. Influence of large reservoirs in the Elbe River basin on reduction of flood flows. Prague : T. G. Masaryk Water Research Institute, 2006, 55 s., ISBN KAšPáREK, L., NOVICKý, O., JENíčEK, M., BUCHTELA, Š. Vliv velkých údolních nádrží v povodí Labe na snížení povodňových průtoků. Praha : Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, 2005, 44 s., ISBN KAšPáREK, L., NOVICKý, O., PELáKOVá, M. Climate change and water regime in the Czech Republic. Praha : VÚV T.G.M., 2006, 75 s., ISBN KAšPáREK, L., PELáKOVá, M. Modelování vlivu klimatických změn na hydrologický režim v ČR. Vodní hospodářství, 2006, roč. 56, č. 10, s ISSN KNěżEK, M., KRáTKá, M. Kvantifikace režimu podzemních vod při extrémních hydrologických situacích. In Olga Majerčáková, Karel Nacházel, Ján Szolgay Hydrologické dni Bratislava, Bratislava : SHMÚ a Slovenský výbor pre hydrológiu, 2005, s ISBN KRáTKá, M. Změna klimatu. Praha : Consult Praha, 2006, 4 s., ISBN KRáTKá, M., BOERSEMA, M. Možnosti zmenšení dopadu klimatické změny na vodní režim ČR výstavbou vodních nádrží. In Vojtěch Broža, Alena Jakubíková Workshop Adolfa Patery Extrémní hydrologické jevy v povodích. Praha, Praha : ČVUT-FSv a ČVVS, 2005, s ISBN KRáTKá, M., KAšPáREK, L. Regionální dopady klimatické změny na hydrologický režim v ČR. In Olga Majerčáková, Karel Nacházel, Ján Szolgay Hydrologické dni Bratislava, Bratislava : SHMÚ, Slovenský výbor pre hydrológiu, 2005, s ISBN KULASOVá, A., BUBENíčKOVá.L., HANCVENCL, R., POBříSLOVá, J., JIRáK., J., BERCHA, Š. Experimentální základna Jizerské hory. Journal of Hydrology and Hydromechanics, 2006, roč. 56, č. 2, s ISSN X. MATOUšEK, V. Vývoj součinitele přímého odtoku za déletrvajícího deště. In V. Broža, A. Jakubíková Workshop Adolfa Patery Extrémní hydrologické jevy v povodích. Praha, Praha : ČVUT Praha, Fakulta stavební a ČVTVHS, 2005, s ISBN MATOUšEK, V. Extrémní povodeň z malé lokální srážky. In Jakubíková, A., Broža, V. Workshop Adolfa Patery Extrémní hydrologické jevy v povodích. Praha, Praha : ČVUT, FSv a ČVTVHS, 2006, s ISBN MATOUšEK, V. Jak způsobuje hydraulicky nevhodné koryto vodního toku povodeň. VTEI, příloha Vodního hospodářství 2/2007, 2007, roč. 49, č. 2, s ISSN MATOUšEK, V. Ledový režim vodních toků s kamenitým dnem. In Čadek P. X. sympózium Ĺadový a teplotný režim vodných tokov a nádrží. Banská Bystrica, Banská Bystrica : Slovenský vodohospodársky podnik, š.p., 2007, s ISBN

70 MATOUšEK, V. Nejistoty při měření průtoku ve vodměrných stanicích v zimním období. In Čadek P. X. sympózium Ĺadový a teplotný režim vodných tokov a nádrží. Banská Bystrica, Banská Bystrica : Slovenský vodohospodársky podnik, š.p., 2007, s ISBN MATOUšEK, V. Revitalizace toků a povodňová ochrana na malých povodích - význam vlastností koryta. In neuveden Voda v krajině 21. století: sborník z konference Krajinné inženýrství Pardubice, Praha : Česká společnost krajinných inženýrů a další, 2005, s ISBN X. MATOUšEK, V. Vliv koryta vodního toku a údolní nivy na velikost a průběh povodní. Praha : Český svaz ochránců přírody, 2006, 37 s., ISBN MATOUšEK, V., BLAżKOVá, Š. T.G. Masaryk Water Research Institute Collection of Papers Prague : T.G.Masaryk Water Research Institute, Prague, 2006, 116 s., ISBN NOVICKý, O., BAGAL, Z., BLAżKOVá, Š., KAšPáREK, L. Výzkum a ochrana hydrosféry. Oddíl A: Hydrologie. Praha : Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka, 2006, 279 s. NOVICKý,O., KAšPáREK,L., PELáKOVá, M. Climate change impacts and responses in the Czech Republic and Europe. In Siegfried Demuth, Alan Gustard, Eduardo Planos Climate Variability and Change. La Havana, Cuba, Wallingford : IAHS Press, 2006, s ISBN PAPPENBERGER, F., BEVEN, K., HORRITT, M., BLAżKOVá, Š. Uncertainty in the calibration of effective roughness parameters in HEC-RAS using inundation and downstream level observations. Journal of Hydrology, 2005, roč. 2005, č. 302, s ISSN RUDIš, M. Vliv plavebního provozu na samočisticí schopnost vody v tocích, průplavech a nádržích. In Kubec J. Souvislosti vodní cesty D-O-L s ochranou přírody, krajiny a životního prostředí. Zlín, Praha : Porta Moravica, 2005, s ISBN N. ŘEDINOVá, J. Calibration of TF model at experimental catchment in Jizara mountains. In Fakulta lesnická a environmentální 7th Conference of Young Scientists - COYOUS Praha, Praha : Fakulta lesnická a environmentální, 2006, s ISBN ŘEDINOVá, J., MáCA, P., PAVLASEK, J. Real time flood forecasting: comparison of two linear models. In Neuveden 18. konferencia mladých hydrologóv, 9. konferencia mladých meteorologóv a klimatologóv, 5. konferencia mladých vodohospodaróv. Bratislava, Bratislava : SHMÚ, 2006, s ISBN X. ŠTěPáNKOVá, P. Flood s issues in the Czech Republic, Univerzita Szeg, 2005, ŠTěPáNKOVá, P. Jarní povodeň 2006 v České republice - příčiny a následky. In Šimková, Tatiana Zborník príspevkov z medzinárodnej konferencie Ochrana pred povodňami. Podbanské - Vysoké Tatry, Bratislava : Výskumný ústav vodného hospodárstva, 2006, s ISBN WERNER, M., BLAżKOVá, Š. AND PETR, J. Spatially distributed observations in constraining inundation modelling uncertainties. Hydrological Processes, 2005, roč. 19, č. 16, s ISSN

71 Tématický oddíl B: BERGMANN, P., BíLý, M., MOURKOVá, J. Zimní sčítání vodních ptáků ve středních Čechách v sezóně 2004/05. Zprávy České společnosti ornitologické, 2005, roč. 2005, č. 61, s ISSN BERGMANN, P., MOURKOVá, J., BíLý, M. Prostorová distribuce vybraných druhů zimujících vodních ptáků ve středních Čechách. In Rudolf Kropil Aplikovaná ornitológia 2005 a Zvolen, Zvolen : Technická univerzita vo Zvolene, 2006, s ISBN BERGMANN, P., MOURKOVá, J., BíLý, M. Zimní sčítání vodních ptáků ve středních čechách - některé zajímavější výsledky z posledních let. Panurus : regionální ornitologický sborník Východočeské pobočky České společnosti ornitologické při VČM v Pardubicích., 2006, roč. 2006, č. 15, s ISSN BERGMANN, P., ŠIMEK, J., MOURKOVá, J., BíLý, M. Hromadný výskyt racků komplexu Larus argentatus / cachinnans / michahellis na Vltavě v Praze v zimě 2005/06. In Rudolf Kropil Aplikovaná ornitológia 2005 a Zvolen, Zvolen : Technická univerzita vo Zvolene, 2006, s ISBN BERNARDOVá, I., JURáň, S., LIšKA, I., MAKOVINSKá, J., REMENáROVá, D. Povodí Dunaje z pohledu požadavků Rámcové směrnice. In Punčochář, P., Geller, W. et al. 12.Magdeburský seminář o ochraně vod-rámcová směrnice o vodách (WFD). Český Krumlov, Praha : Povodí Vltavy,s.p., 2006, s ISBN N. BERNARDOVá, I., ZAHRáDKOVá, S., NěMEJCOVá, D., KOKEš, J., KUPEC, J., ZAHRáDKA, J. Practical Application of the Perla System in Rivers of the Morava River Basin. In Němejcová, D. River bottom VI. Brno, Brno : Masaryk University, 2005, s ISBN N. BíLý, M., KUčERA, J. Čistírna odpadních vod Vyskytná. In.,. :, 2005, s ISBN. BíLý, M., MOURKOVá, J., BERGMANN, P. Spatial distribution and habitat preferences of wintering waterfowl in Central Bohemia. In Working group on aquatic birds of SIL Limnology and Waterbirds Eger, Hungary, Eger : Working group on aquatic birds of SIL, 2006, s ISBN N. BíLý, M., RULíK, M., REBEC, J. Analysis of interstitial environment of pearl mussel (Margaritifera margaritifera) localities in Czech Republic. In Němejcová, D. River Bottom VI. Brno, Brno : MU Brno, ČLS, UP Olomouc, 2005, s ISBN N. BíLý, M., SIMON, O. Hydrochemical Conditions of Pearl Mussel Localities in the Czech Republic. In Gliwicz, M. 4th Symposium for European Freshwater Sciences. Jagiellonian University, Krakow, Polsko, Krakow : Polish Academy of Sciences, 2005, s ISBN N. BíLý, M., SIMON, O. Problematika ochrany oligotrofních toků s výskytem perlorodky říční v ČR. In Sacherová, V. Sborník příspěvků 14. konference ČLS a SLS. Nečtiny, Praha : Česká limnologická společnost, 2006, s ISBN X. DAVY-BOWKER, J., CLARKE, R.T., JOHNSON, R.K., KOKEš, J., MURPHY, J.F., ZAHRáDKOVá, S. A comparison of the European Water Framework Directive physical typology and RIVPACS-type models as alternative methods of establishing reference conditions for benthic macroinvertebrates. Hydrobiologia, 2006, roč. 566, č. 1, s ISSN

72 DESORTOVá, B. Biomasa a struktura fytoplanktonu toků v povodí českého Labe. In Punčochář P., Geller W. et al. 12.Magdeburský seminář o ochraně vod: Rámcová směrnice o vodách (WFD). Český Krumlov, Praha : Povodí Vltavy, státní podnik, 2006, s ISBN N. DESORTOVá, B. Dynamics of phytoplankton biomass and flow rates in rivers of the Elbe River catchment. In Gliwicz, M. 4th Symposium for European Freshwater Sciences. Jagiellonian University, Krakow, Polsko, Krakow : Polish Academy of Sciences, 2005, s ISBN N. DESORTOVá, B. Fytoplankton řeky Jizery: sezónní a prostorová variabilita. In Sacherová, V. 14.konference České limnologické společnosti a Slovenskej limnologickej spoločnosti. Nečtiny, Praha : Česká limnologická společnost, 2006, s ISBN X. DESORTOVá, B., HAVEL, L. Opakovatelnost a reprodukovatelnost stanovení kvantity biosestonu a koncentrace chlorofylu-a. Zpravodaj pro hydroanalytické laboratoře, 2006, roč. 2006, č. 37, s ISSN DOUDA, K. Autekologie druhu Unio crassus (Mollusca: Bivalvia: Unionidae) v povodí řeky Lužnice. In Sacherová, V. Sborník příspěvků 14. konference České limnologické společnosti a Slovenskej limnologickej spoločnosti. Nečtiny, Praha : Česká limnologická společnost, 2006, s ISBN X. DOUDA, K. Vliv faktorů prostředí na rozšíření mlžů čeledi Unionidae ve vodních tocích povodí řeky Lužnice. In Bryja, J. & Zukal, J. Zoologické dny Brno Brno, Brno : AV Ústav biologie obratlovců, 2006, s ISBN FOREJTNíKOVá, M., HETEšA, J., MARVAN, P. Comparison of phytobenthos and zoobenthos abilities to predict ecological status in rivers. Praha : VÚV T.G.M., 2006, 14 s., ISBN FOREJTNíKOVá, M., HETEšA, J., MARVAN, P. Porovnání vypovídací schopnosti fytobentosu a zoobentosu o jakosti tekoucích vod. VTEI Vodohospodářské technicko - ekonomické informace, 2006, roč. 48, č. 1, s ISSN HORáKOVá, K., MLEJNKOVá, H. Hygienická rizika spojená se zemědělským hospodařením na rybnících. In Prokšová M., Seman M. Mikrobiológia vody a prostredia Poprad, Slovenská republika, Bratislava : Univerzita Komenského Bratislava, 2006, s ISBN X. HORáKOVá, K., MLEJNKOVá, H., MLEJNEK, P. PCR identification of water-borne pathogens. In Veronika Sacherová Sborník příspěvků 14. konference ČLS a SLS. Nečtiny, Praha : Česká limnologická společnost, 2006, s ISBN X. HORKý, P., SLAVíK, O. Chování kaprovitých ryb pod jezem určené metodou radiotelemetrie. In Vykusová, B. IX. česká ichtyologická konference; sborník příspěvků. Vodňany, České Budějovice : JU České Budějovice, VÚRH, 2006, s ISBN HORKý, P., SLAVíK, O. Vliv tepelného znečištění na prostorovou distribuci ryb. In Kubala P., Beneš J., Malegová A. 12. Magdeburský seminář o ochraně vod. Český Krumlov, Praha : Povodí Vltavy, 2006, s ISBN N. HORKý, P., SLAVíK, O., BARTOš, L., KOLářOVá, J., RANDáK, T. Docksides as winter habitats of chub and pikeperch in. Archiv für Hydrobiologie, 2007, roč. 168, č. 3, s ISSN

73 HORKý, P., SLAVíK, O., BARTOš, L., KOLářOVá, J., RANDáK, T. The effect of the moon phase and seasonality on the behaviour. Folia Zoologica, 2006, roč. 55, č. 4, s ISSN HORKý, P., SLAVíK, O., BARTOš, L., KOLářOVá, J., RANDáK, T. The relationship between spatial distribution in the riverine pikeperch Sander lucioperca (L.) and the light intensity. In Javier Lobon-Cervia, Gustavo Gonzales, M. Teresa L Ecology of Stream Fish: State of the Art and Future Prospects II. Leon, Spain, [S.l.] : Javier Lobón : Gráficas Celarayn, S. A., 2006, s ISBN N. KOKEš J., ZAHRáDKOVá S., NěMEJCOVá D. Type and site specific approach - two ways of defining reference conditions for Czech streams: pros and cons. In Němejcová, D. River bottom VI. Brno, Brno : Masaryk University, 2005, s ISBN N. KOKEš, J., ZAHRáDKOVá, S., NěMEJCOVá, D.,HODOVSKý, J., JARKOVSKý,J., SOLDáN, T. The PERLA System in the Czech Republic: A Multivariate Approach for Assessing the Ecological Status of Running Waters. Hydrobiologia, 2006, roč. 566, č. 1, s ISSN MLEJNKOVá, H., FLASAROVá, M., HORáKOVá, K. Stanovení mikrobiálního oživení různých typů vod metodou. In Prokšová M., Seman M. Mikrobiológia vody a prostredia Poprad, Slovenská republika, Bratislava : Univerzita Komenského Bratislava, 2006, s ISBN X. MOURKOVá, J., BERGMANN, P., BíLý, M. Významná zimoviště vodních ptáků ve středních Čechách. In Ondřej Sedláček Srdcem a rozumem - 80 let České společnosti ornitologické. Mikulov, Praha : Česká společnost ornitologická, 2006, s ISBN N. RANDáK, T., SLAVíK, O., ŽLáBEK, V., HORKý, P. Využití juvenilních ryb v rámci monitoringu kontaminace vodního prostředí cizorodými látkami. In.,. :, 2006, s ISBN RANDáK, T., SLAVíK, O., ŽLáBEK, V., KOLářOVá, J., KROUPOVá, H. Juvenile fish perspective bioindicators for assesment of the aquatic environment contamination. Toxicology letters, 2006, roč. 164, č. Suppl. 1, s ISSN SLAVíK, O., BARTOš, L., MATTAS, D. Does stream morphology predict the home range size in burbot?. Environmental Biology of Fishes, 2005, roč. 74, č. 1, s ISSN SLAVíK, O., BíLý, M., DESORTOVá, B., KOKEš, J. Výzkum a ochrana hydrosféry. Oddíl B: Společenstva a organismy. Praha : Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka, 2006, 78 s. SLAVíK, O., DESORTOVá, B., BíLý, M. Výzkum a ochrana hydrosféry. Oddíl B: Společenstva a organismy.. Praha : VÚV T.G.M., 2005, 53 s. SLAVíK, O., HORKý, P., BARTOš, L., KOLářOVá, J., RANDáK, T. Diurnal and seasonal behaviour of adult and juvenile. Journal of Fish Biology, 2007, roč. 2007, č. 71, s ISSN TAJMROVá, L., HELEšIC, J. Circadian changes in feeding activity and diet of Hydropsyche saxonica McLachlan, In Němejcová, D. River bottom VI. Brno, Brno : Masaryk University, 2005, s ISBN N. 69

74 Tématický oddíl C: BAUDIšOVá, D., FUKSA, J.K. Termotolerantní koliformní bakterie v povrchových vodách a v biofilmech - pohled na strukturu skupiny. VTEI, 2005, roč. 47, č. 3, s ISSN BAUDIšOVá, D., LEONTOVYčOVá, D. Mikrobiální znečištění ve vybraných profilech toků ČR. VTEI, 2005, roč. 47, č. 1, s ISSN BAUDIšOVá, D., LOCHOVSKý, P. Stanovení biologicky dostupného uhlíku ve vodách povodí vodárenské nádrže Fláje (Krušné hory). In Jana Ambrožová Vodárenská biologie Sborník konference. Praha, Chrudim : Vodní zdroje Ekomonitor s.r.o., 2005, s ISBN BENáKOVá, A. Fluorescenční in situ hybridizace. In Dana Baudišová Mikrobiologie vody a prostředí Kralupy nad Vltavou, Praha : Československá společnost mikrobiologická, Komise mikrobiologie vody, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M, 2005, s ISBN FRANčE, P., DESORTOVá, B., BAUDIšOVá, D., FUKSA, J., HANSLíK, E., KUżíLEK, V. Water quality and protection of ecosystems. In Simon, L. Innovation and Utility in the Visegrad Fours. Nyíregyháza, Hungary, Nyíregyháza : Continent-Ph Ltd., 2005, s ISBN FREMROVá, L., HANSLíK, E. Technické normy pro stanovení radioaktivních látek ve vzorcích vody a související normy. In Hanslík Eduard, Pecinová Alena Radiologické metody v hydrodféře 07. Litomyšl, Chrudim : Vodní zdroje EKOMONITOR spol. s.r.o., 2007, s ISBN FREMROVá, L., HANSLíK, E., IVANOVOVá, D., JURANOVá, E., VLčEK, J., VONDRáK, L., BOUDA, T., SKALICKý, J. TNV Jakost vod - stanovení radia 228 srážecí metodou. In.,. :, 2006, s ISBN. FREMROVá, L., HANSLíK, E., IVANOVOVá, D., VLčEK, J., BOUDA, T. ČSN Jakost vod Stanovení polonia 210. In.,. :, 2006, s ISBN. GáLKOVá, H. Kultivace bakterií rodu Legionella podle ČSN ISO In Dana Baudišová Mikrobiologie vody a prostředí Kralupy nad Vltavou, Praha : Československá společnost mikrobiologická, Komise mikrobiologie vody, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M, 2005, s ISBN GRUNEWALD, K., SCHMIDT, W., LOCHOVSKý, P. Problematische Huminstoffeinträge in Oberflächengewässer im Erzgebirge. Berlin : Rhombos Verlag, 2005, 244 s., ISBN HANDOVá, V. Ověření vlivu anorganických chloridů na výsledek stanovení AOX. Zpravodaj pro hydroanalytické laboratoře, 2005, roč. 2005, č. 36, s ISSN HANDOVá, V. Vliv anorganických chloridů na výsledek stanovení AOX. VTEI, 2005, roč. 47, č. 2, s ISSN HANSLíK, E. Radionuklidy v podzemních vodách a možnosti jejich odstranění. Bezpečnost jaderné energie, 2007, roč. 15 [53], č. 3/4, s ISSN HANSLíK, E., IVANOVOVá, D. Sledování a hodnocení obsahu radioaktivních látek ve vodách. In J. Merešová XIII. Konzultačné dni pracovnikov vodohospodárskych rádiologických laboratórií. Vrátna Dolina, Slovensko, Bratislava : VÚVH v Bratislave, 2006, s ISBN

75 HANSLíK, E., IVANOVOVá, D., BRTVOVá, M., KALINOVá, E., ŠIMONEK, P., VANěčEK, I., JEDINáKOVá-KříżOVá, V. Impact of NPP Temelín on the hydrosphere and residual contamination from Chernobyl accident. In Simon, L. Innovation and Utility in the Visegrad Fours. Nyíregyháza, Hungary, Nyíregyháza : Continent-Ph Ltd., 2005, s ISBN HANSLíK, E., IVANOVOVá, D., JURANOVá, E., ŠIMONEK, P. Impact of Temelín nuclear power plant waste water on tritium concentration in the Vltava and Elbe Rivers. Praha : T. G. Masaryk Water Research Institute, 2006, 14 s., ISBN HANSLíK, E., IVANOVOVá, D., JURANOVá, E., ŠIMONEK, P. Vliv JE Temelín na obsah tritia v hydrosféře, prognóza a skutečnost. In Eduard Hanslík Radionuklidy a ionizující záření ve vodním hospodářství. České Budějovice, Praha : ČVTVHS, VÚV T.G.M., 2006, s ISBN HANSLíK, E., IVANOVOVá, D., JURANOVá, E., ŠIMONEK, P. Vliv provozu JE Temelín na hydrosféru, prognóza a skutečnost. In Václav Bláha, Martina Kortanová Vliv provozu JE Temelín na životní prostředí, Předpoklady a skutečnost. České Budějovice, Praha : Český svaz vědeckotechnických společností, 2006, s ISBN HANSLíK, E., JEDINáKOVá-KříżOVá, V., IVANOVOVá, D., KALINOVá, E., SEDLářOVá, B., ŠIMONEK, P. Observed half-lives of 3H, 90Sr and 137Cs in hydrosphere in the Vltava River basin (Bohemia). Journal of Environmental Radioactivity, 2005, roč. 81, č. 2-3, s ISSN X. HANSLíK, E., KALINOVá, E., BRTVOVá, M., IVANOVOVá, D., SEDLářOVá, B., SVOBODOVá, J., JEDINáKOVá-KříżOVá, V., RIEDER, M., MEDEK, J., FOREJT, K., VONDRáK, L., JAHN, K., JUSKO, J. Radium isotopes in river sediments of Czech Republic. Limnologica - Ecology and Management of Inland Waters, 2005, roč. 35, č. 3, s ISSN HANSLíK, E., KALINOVá, E., IVANOVOVá, D., BRTVOVá, M., JEDINáKOVá-KříżOVá, V. Vývoj kontaminace sedimentů uranovým průmyslem v povodí Ploučnice. In Ing. Pavel Hucko, CSc. Sedimenty vodných tokov a nádrží. Bratislava, Bratislava : Pobočka SVHS ZSVTS pri VÚVH Bratislava, 2005, s ISBN HANSLíK, E., ŠIMONEK, P., MEDEK, J., FOREJT, K., VONDRáK, L., PIšTěKOVá, M., JUSKO, J. Kontaminace povrchových vod po havárii v Černobylu a současný stav. In Eduard Hanslík Radionuklidy a ionizující záření ve vodním hospodářství. České Budějovice, Praha : ČVTVHS, VÚV T.G.M., 2006, s ISBN IVANOVOVá, D., ŠVADLENKOVá, M. Biomonitoring radioaktivity řeky Vltavy pod JE Temelín. In Eduard Hanslík Radionuklidy a ionizující záření ve vodním hospodářství. České Budějovice, Praha : ČVTVHS, VÚV T.G.M., 2006, s ISBN KUżíLEK, V., POSPíCHALOVá, D., OčENášKOVá,V., SVOBODOVá, A.,TOLMA, V., JURSíKOVá, K. Sledování přítomnosti specifických organických polutantů v pevných vzorcích vodních ekosystémů a potencionálních emisních zdrojů kontaminace. Praha : VÚV T.G.M., 2006, 14 s., ISBN LOCHOVSKý, P. Charakterizace organických látek ve vodě vodárenské nádrže Fláje z hlediska její upravitelnosti na vodu pitnou. Vodní hospodářství, 2005, roč. 55, č. 2, s ISSN

76 LOCHOVSKý, P., KOKEš, J., KUżíLEK, V., SVOBODA, J. Výzkum a ochrana hydrosféry. Oddíl C: Antropogenní tlaky na vodní ekosystémy.. Praha : VÚV T.G.M., 2005, 126 s. LOCHOVSKý, P., KULASOVá, A., BUBENíčKOVá, L., HANCVENCL, R., POBříSLOVá, J., JIRáK, J., HLAVáčEK Quality of Water in the Experimental River Basins. Praha : T.G. Masaryk Water Research Institute, 2005, 20 s., ISBN LOCHOVSKý, P., KUżíLEK, V., SVOBODA, J. Výzkum a ochrana hydrosféry. Oddíl C: Antropogenní tlaky na vodní ekosystémy. Praha : Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka, 2006, 122 s. LOCHOVSKý, P., POSPíCHALOVá, D., OčENášKOVá, V. Výskyt alkylfenolů a alkylfenolethoxylátů ve vodách a sedimentech říčních toků ČR. In Punčochář, P., Geller, W. et al. 12.Magdeburský seminář o ochraně vod. Český Krumlov, Praha : Povodí Vltavy s.p., 2006, s ISBN N. PODLAHA, J., HANSLíK, E., BURIAN, P. Sanace starých ekologických zátěží ÚJV Řež, a. s.. In Eduard Hanslík Radionuklidy a ionizující záření ve vodním hospodářství. České Budějovice, Praha : ČVTVHS, VÚV T.G.M., 2006, s ISBN SVOBODA, J. PPCP - nové polutanty, účinky a výskyt. In Veronika Sacherová Sborník příspěvků 14. konference České limnologické společnosti a Slovenskej limnologickej spoločnosti. Nečtiny, Praha : Česká limnologická společnost, 2006, s ISBN X. VRBA, J., SVOBODA, J., FUKSA, J.K. Fluorescenční stanovení aminopeptidázové aktivity jako alternativní indikátor kvality povrchových vod?. In J. Ambrožová a P. Tlustá Vodárenská biologie. Praha, Praha : VŠCHT, 2005, s ISBN Tématický oddíl D: ARONOVá, K. Hydrické rekultivace území postižených těžbou kaolinu na Karlovarsku. In Petra Moučková Těžba a její dopady na životní prostředí. Lísek, Bystřice nad Pernštejnem, Chrudim : Vodní zdroje EKOMONITOR, 2006, s ISBN X. ARONOVá, K. Kvalita vody v Bílině a jejích vybraných přítocích. In Veronika Sacherová Sborník příspěvků 14. konference České limnologické společnosti a Slovenskej limnologickej spoločnosti. Nečtiny, Praha : Česká limnologická společnost, 2006, s ISBN X. BAUDIšOVá, D. Escherichia coli v povrchových vodách a v biofilmech. Bulletin Československé společnosti mikrobiologické, 2006, roč. 46, č. 4, s ISSN BAUDIšOVá, D. Stanovení reprodukovatelnosti mikrobiologických metod. Zpravodaj pro hydroanalytické laboratoře, 2006, roč. 2006, č. 37, s ISSN BAUDIšOVá, D., BENáKOVá, A. Metodický přístup k mikrobiologickým analýzám odpadních vod. In Prokšová M., Seman M. Mikrobiológia vody a prostredia Poprad, Slovenská republika, Bratislava : Univerzita Komenského Bratislava, 2006, s ISBN X. BAUDIšOVá, D., BENáKOVá, A. Mikrobiální znečištění povrchových vod, pocházející ze zemědělství. In Prokšová M., Seman M. Mikrobiológia vody a prostredia Poprad, Slovenská republika, Bratislava : Univerzita Komenského Bratislava, 2006, s ISBN X. 72

77 BAUDIšOVá, D., FELBEROVá L., KUčERA J. Redukce mikrobiálního znečištění v malých obcích. In Veronika Sacherová Sborník příspěvků 14. konference České limnologické společnosti a Slovenskej limnologickej spoločnosti Nečtiny června Nečtiny, Praha : ČLS, Podbabská 30, Praha 6, 2006, s ISBN X. BAUDIšOVá, D., HEJTMáNEK, V. Assessment of microbial contamination of surface waters. Praha : VÚV T.G.M., 2006, 10 s., ISBN BAUDIšOVá, D., HRUBý, T. Výsledky mikrobiologických měření na pražských čistírnách odpadních vod. In Jitka Zbořilová, Petr Hlavínek, Petr Prax Optimalizace návrhu a provozu stokových sítí a ČOV Městské vody Břeclav, Břeclav : Ardec s.r.o., 2006, s ISBN BAUDIšOVá, D., PíSAřOVá, M. Eliminace mikrobiálního znečištění v malých ČOV (do 10 EO). In Jana Ambrožová Sborník konference vodáenská biologie Praha, Chrudim : Vodní zdroje Ekomonitor s.r.o., 2006, s ISBN BUCHTELE, J., BUCHTELOVá, M., HRKAL, Z. Water regime changes due to deforestation induced in Czech Republic. Acta Universitatis Carolinae. Geologica, 2006, roč. 50, č. 1-4, s ISSN DOUDA, K., SIMON, O., BíLý, M., VEJMELKOVá, J., SPISAR, O. The Influence of Water Quality on the Occurence of Endangered Freshwater Mussels (Unionoida) in Selected Protected Areas of the Czech Republic. In Nakic, Z. Proceedings of Second International Conference on Waters in Protected Areas. Dubrovnik, Croatia, Zagreb, Croatia : Croatian Water Pollution Society, 2007, s ISBN FELBEROVá, L. Aktualizace registru komunálních zdrojů znečištění. VÚV T.G.M. Praha : OOV MŽP, 2005, 30 s. FELBEROVá, L. Kumulativní jedovaté látky ve vodách. Praha : Agentura Koniklec, 2005, 4 s., ISBN FELBEROVá, L. Performance of Waste Stabilisation Ponds during Frost Weather. In Pinnekamp J. Advanced Sanitation. Aachen, Germany, Aachen : IWA, RWTH Aachen, 2007, s ISBN FELBEROVá, L. Winter operation of waste stabilisation ponds. Praha : VÚV T.G.M., 2006, 6 s., ISBN FELBEROVá, L. Zimní provoz biologických nádrží. VTEI, příloha Vodního hospodářství, 2006, roč. 48, č. 3, s ISSN FELBEROVá, L., KUčERA, J., MLEJNSKá, E. Experience in Non-conventional Wastewater Treatment Techniques Used in the Czech Republic. In Pinnekamp J. Advanced Sanitation. Aachen, Germany, Aachen : IWA, RWTH Aachen, 2007, s ISBN HAVEL, L., DESORTOVá, B. Výsledky hydrobiologických rozborů surové a upravené vody v MPZ. In Jana Ambrožová, PhD., Petra Tustá Vodárenská biologie Praha, Praha : Vodní zdroje Ekomonitor, s.r.o., 2005, s ISBN HAVEL, L., VLASáK, P. Hydrická rekultivace zbytkové jámy Chabařovice - vývoj kvality vody. In Moučková, Petra Těžba a její dopady na životní prostředí. Lísek, Bystřice nad Pernštejnem, Chrudim : Vodní zdroje Ekomonitor, s.r.o., 2006, s ISBN X. 73

78 HAVEL, L., VLASáK, P. Zatápění zbytkové jámy Chabařovice - vývoj mělkého jezera v podmínkách uhelné pánve. In Veronika Sacherová Sborník příspěvků 14. konference ČLS a SLS. Nečtiny, Praha : Česká limnologická společnost, 2006, s ISBN X. HAVEL, L., VLASáK, P., JURAJDA, P., ADáMEK, Z., FRANčEOVá, A. Nutrients, phytoplankton, zooplankton and fish stock development during flooding of the Chabarovice residual mining pit. In Gliwicz, M. Fourth Symposium for European Freshwater Sciences. Jagiellonian University, Krakow, Poland, Krakow : Polish Academy of Sciences, 2005, s ISBN N. HORáK, P., BERáNKOVá, D., BRTNíKOVá, H., KRISTOVá, A., MIčANíK, M., ROZKOšNý, M. Zpráva ČR ke směrnici Rady 76/464/EHS o znečištění způsobeném určitými nebezpečnými látkami, vypouštěnými do vodního prostředí Společenství. Praha, Brusel : Ministerstvo životního prostředí ČR, 2005, 156 s. HRKAL, Z., GADALIA, A., RIGAUDIERE, P. Will the river Irtysh survive the year 2030? Impact of long-term unsuitable land use and water management of the upper stretch of the river catchment (North Kazakhstan). Environmental Geology, 2006, roč. 52, č. 1, s ISSN HRKAL, Z., PRCHALOVá, H., FOTTOVá, D. Trends in impact of acidification on groundwater bodies in the Czech Republic; an estimation of atmospheric deposition at the horizon Journal of Atmospheric Chemistry, 2006, roč. 53, č. 1, s ISSN HUBáčKOVá, J. Voda životní prostředí člověka - Domácí spotřeba vody. Praha : Agentura Koniklec, 2005, 2 s., ISBN HUBáčKOVá, J. Voda životní prostředí člověka - Kanalizace a čistírny. Praha : Agentura Koniklec, 2005, 4 s., ISBN HUBáčKOVá, J. Voda životní prostředí člověka - Vodárny a vodovody. Praha : Agentura Koniklec, 2005, 2 s., ISBN HUBáčKOVá, J. Voda životní prostředí člověka - Zdroje vody. Praha : Agentura Koniklec, 2005, 2 s., ISBN HUBáčKOVá, J., AMBROżOVá, J., MATULOVá, T. Biologická filtrace s podkladovým médiem. In RNDr. Jana Ambrožová, Ph.D. Vodárenská biologie Praha, Praha : Vodní zdroje EKOMONITOR spol. s.r.o, 2005, s ISBN HYáNKOVá, E., KRIšKA, M., ROZKOšNý, M., ŠáLEK, J. The Knowledge Based on the Research of the Filtration Properties of the Filter Media and on the Determination of Causes of Colmatation. In Dias, V., Vymazal, J. (eds.) 10th International Conference on Wetland Systems for Water Pollution Control. Lisbon, Portugal, London : IWA Publishing, 2006, s ISBN HYáNKOVá, E., ŠáLEK, J., KRIšKA, M., ROZKOšNý, M. The Knowledge Gained by the Research of the Substrate Clogging of Natural and Artificial Types of Wetlands. In De Pauw, N., Tack, F. et al. International Symposium on Wetland Pollutant Dynamics and Control. Gent, Belgie, Gent : Universiteit Gent, 2005, s ISBN N. KLADIVOVá, V....a co na to Vltava?. Šumava, 2006, roč. 2006, č. 1, s ISSN

79 KLADIVOVá, V. návrh Metodického pokynu MŽP a MZe k zabezpečení plnění programu snížení znečištění povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů. In.,. :, 2006, s ISBN. KLADIVOVá, V. Návrh Nařízení vlády 169/2006 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných. In.,. :, 2006, s ISBN. KLADIVOVá, V., SVOBODOVá, J. Lososové a kaprové vody. VTEI, 2006, roč. 48, č. 2, s ISSN KLADIVOVá,V. Lososové a kaprové vody Vyhodnocení roku Praha : MŽP, 2005, 44 s. KLADIVOVá,V. Lososové a kaprové vody. Praha : MŽP, 2005, 21 s. KLADIVOVá,V., SVOBODOVá,J. Lososové a kaprové vody. Praha : MŽP, 2006, 69 s. KOMZáK, P., KROčA, J., BOJKOVá, J. Faunisticky zajímavé nálezy chrostíků (Insecta: Trichoptera) Moravskoslezských Beskyd. Časopis Slezského Muzea. Série A. Vědy přírodní, 2006, roč. 2006, č. 55, s ISSN KOżENý, P., SIMON, O. Analýza naplavené dřevní hmoty na nádrži Znojmo po jarní povodni In Měkotová, J., Štěrba, O. Říční krajina 4. Olomouc, Olomouc : Univerzita Palackého, 2006, s ISBN KOżENý, P., VAJNER, P., ŽERNíčKOVá, O., SIMON, O. Stabilita přírodě blízkého zpevnění meandrů Moravy v NPR Vrapač. In Měkotová, J., Štěrba, O. Říční krajina 4. Olomouc, Olomouc : Univerzita Palackého, 2006, s ISBN KOŽENÝ, P., SIMON, O., VAJNER, P. Large woody debris and its mobility in streams in protected areas of Czech Republic. In Nakić, Z. Second international conference on waters in protected areas. Dubrovnik, Croatia, Zagreb : Croatian water pollution society, 2007, s ISBN KRIšKA, M., ROZKOšNý, M. Evapotranspirace mokřadních porostů. In Neuveden Sborník konference JUNIORSTAV Brno, Brno : Akademické nakladatelství CERM, 2007, s ISBN KRIšKA, M., ROZKOšNý, M. Výzkum vlastností mokřadních porostů pro umělé mokřady.. In kolektiv autorů VIII. vedecka konferencia Stavebnej fakulty TU v Košiciach. Košice, Slovensko, TECHNICKÁ UNIVERZITA V KOŠICIACH, Stavebná fakul : Reprocentrum, 2007, s ISBN KROčA, J. Makrozoobentos NPR Razula (Javorníky). In Bryja, Josef; Zukal, Jan Zoologické dny Brno Brno, Brno : Ústav biologie obratlovců AV ČR, 2006, s ISBN KROčA, J. The change of species composition of stoneflies (Perlidae, Perlodidae) in a longitudinal profile of a small mountain brook. In Němejcová, Denisa River bottom VI. Brno, Brno : Masaryk University, 2005, s ISBN N. KROčA, J., SKáCELOVá, O., KURAS, T., UHER, B. Influence of forest ecosystems on the outflow water quality, fauna and flora methodical selection of sites, evaluation factors and preliminary results of macrozoobenthos, fytobentos and chemical analyses. In Zoran Nakic Second International Conference on Waters in Protected Areas. Dubrovník, Zagreb : Croatian Water Pollution Control Society, 2007, s ISBN

80 MLEJNSKá, E., BAUDIšOVá, D. Reduction of microbial pollution by waste stabilisation ponds in small villages (Czech Republic). In Pinnekamp J. Advanced Sanitation. Aachen, Germany, Aachen : IWA, RWTH Aachen, 2007, s ISBN NOVáK,.M., KUčERA, J. Bilanční studie Bíliny a Lužnice. In Veronika Sacherová Sborník příspěvků 14.konference ČLS a SLS. Nečtiny, Praha : Česká limnologická společnost, 2006, s ISBN X. NOVáK, M. Srovnání povodí ovlivněného průmyslem s intenzivně zemědělsky obhospodařovaným povodím. VTEI příloha Vodního hospodářství 57(2007), 2007, roč. 49, č. 1, s ISSN ROZKOšNý, M. Intensification and Optimalization of Constructed Wetlands in the Czech Republic. In Neuveden Venkovská krajina Slavičín, Hostětín, Brno : ZO ČSOP Veronica, 2005, s ISBN ROZKOšNý, M. Zkušenosti ze sledování a z provozu KČOV Dražovice u Vyškova. In Hyánková, E., Kriška, M. Přírodní způsoby čištění vod IV. Brno, Brno : CERM Brno, 2005, s ISBN ROZKOšNý, M., HYáNKOVá, E., KRIšKA, M., ŠáLEK, J., ŠáLEK, J. Poznatky z výzkumu evapotranspirace mokřadních porostů. In Měkotová, J., Štěrba, O. (Eds.) Říční krajina 4. Sborník příspěvků z konference. Olomouc, Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2006, s ISBN ROZKOšNý, M., KUPEC, P., ŠáLEK, J., KRIšKA, M. Function of natural and constructed wetlands in the nutrient removal process with a focus on the ammonia nitrogen. In De Pauw, N., Tack, F. et al. International Symposium on Wetland Pollutant Dynamics and Control. Gent, Belgie, Gent : Universiteit Gent, 2005, s ISBN N. ROZKOšNý, M., ŠáLEK, J., ŠáLEK, J. Water Balance of the Constructed Wetlands A Study of the Macrophyte s Evapotranspiration. In Dias, V., Vymazal, J. (eds.) 10th International Conference on Wetland Systems for Water Pollution Control. Lisbon, Portugal, London : IWA Publishing, 2006, s ISBN SCHENKOVá, J., KROčA, J. Sezónní změny společenstva máloštětinatců (Oligochaeta, Annelida) horského toku Moravskoslezských Beskyd. In Veronika Sacherová Sborník příspěvků 14. konference České limnologické společnosti a Slovenské limnologické společnosti. Nečtiny, Praha : Česká limnologická společnost, Podbabská 30, Praha 6, 2006, s ISBN X. SIMON, O. Odpadní vody a ochrana vod v malých obcích po vstupu do EU.. In Valentová, M. a Klinkerová, J. eds. Ochrana vod v malých obcích po vstupu do EU. Jihlava, Praha : Ústav pro ekopolitiku, 2005, s ISBN N. SIMON, O. Voda a životní prostředí člověka - Úvod. Praha : Agentura Koniklec, 2005, 2 s., ISBN SIMON, O. Voda jako krev krajiny - Voda v krajině budoucnosti. Praha : Agentura Koniklec, 2005, 2 s., ISBN SIMON, O. Výzkum, monitoring a nevládní organizace - Nevládní organizace působící v oblasti ochrany vody. Praha : Agentura Koniklec, 2005, 2 s., ISBN

81 SIMON, O., FELBEROVá, L., HAVEL, L., KOżENý, P., PRCHALOVá, H., ROSENDORF, P., VLASáK, P. Výzkum a ochrana hydrosféry. Oddíl D: Krajina a voda.. Praha : Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka, 2006, 150 s. SIMON, O., FELBEROVá, L., PRCHALOVá, H., HAVEL, L., ROSENDORF, P., VLASáK, P., VAJNER, P. Výzkum a ochrana hydrosféry. Oddíl D: Krajina a voda.. Praha : VÚV T.G.M., 2005, 100 s. SIMON, O., KLADIVOVá, V. Studie vlivu splouvání na ekosystémy dna Teplé Vltavy. Vimperk : NP Šumava, 2006, 28 s., ISBN N. SIMON, O., KLADIVOVá, V. Studie vlivu splouvání v I. zónách Březina a Vltavský luh Národního parku Šumava. Praha : MŽP, 2005, 20 s. SIMON, O., KLADIVOVá,V. Výzkum změn pokryvnosti makrofyt na Teplé Vltavě v turisticky zatěžované části toku. In Měkotová, J., Stěrba,O. Říční krajina 4. Olomouc, Olomouc : Universita Palackého, 2006, s ISBN SPISAR, O., SIMON, O. Revitalizace Zbytinského potoka ve vztahu k populaci perlorodky říční v NPP Blanice. In Měkotová, J., Štěrba, O. Říční krajina 4. Olomouc, Olomouc : Universita Palackého, 2006, s ISBN SVOBODOVá, J. Co si myslí vodáci o splouvání Teplé Vltavy?. Šumava, 2006, roč. 2000, č. 1, s ISSN SVOBODOVá, J. Postoj vodáků k regulaci splouvání řek na území národních parků. In Měkotová, J., Štěrba, O. Říční krajina 4. Olomouc, Olomouc : Univerzita Palackého, 2006, s ISBN SVOBODOVá, J., KLADIVOVá, V. Vltava v ohrožení. GEO, 2006, roč. 2006, č. 6, s ISSN ŠáLEK, J., HYáNKOVá, E., KRIšKA, M., ROZKOšNý, M. The Knowledge Gained by Using the Model and Pilot Research of Subsurface Filters with Vertical Flow Including the Suggestions For their Implementation in Practice. In Dias, V., Vymazal, J. (eds.) 10th International Conference on Wetland Systems for Water Pollution Control. Lisbon, Portugal, London : IWA Publishing, 2006, s ISBN ŠáLEK, J., KRIšKA, M., PROKEšOVá, L., ROZKOšNý, M. Výzkum poutání nutrientů v půdních filtrech s vegetací. In Jakubíková, A. Sborník příspěvků z odborného semináře. Černice, Praha : Ediční středisko ČVUT Praha, 2005, s ISBN ŠáLEK, J., ROZKOšNý, M. Vodní hospodářství umělých mokřadů. In Měkotová, J., Štěrba, O. Říční krajina 3, sborník příspěvků z konference. Olomouc, Olomouc : UP Olomouc, PřF, 2005, s ISBN ŠťASTNý, V., PíSAřOVá, M., KöLBL, J. Praktické zkušenosti se sledováním malých zdrojů znečištění.. In Dian, Miloš Rekonštrukcie stokových sietí a čistiarní odpadových vod,. Stará Lesná (Slovenská republika), Bratislava : Výzkumný ústav vodného hospodárstva Bratislava, 2005, s ISBN ŠťASTNý, V., PíSAřOVá, M., KöLBL, J. Praktické zkušenosti se sledováním malých zdrojů znečištění.. In Mertlová Jitka, Hlavínek Petr, Prax Petr Optimalizace návrhu a provoz stokových sítí a ČOV Břeclav, Brno : NOEL 2000, s.r.o., 2005, s ISBN

82 ŠťASTNý, V., PíSAřOVá, M., MRáZKOVá, M. Zkoušky účinnosti malých ČOV ve VÚV T.G.M. Praha. In Ing. Milan Svoboda Nové trendy v čistírenství. Soběslav, Tábor : ENVI PUR s.r.o., 2006, s ISBN VAJNER, P., SIMON, O. Mrtvé dřevo jako stabilizující faktor v nivách potoků, nebo překážka v korytě. In Měkotová, J., Stěrba,O. Říční krajina 3. Olomouc, Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2005, s ISBN VEJMELKOVá, J., SIMON, O. První výsledky ze sledování vývoje revitalizovaného toku v oligotrofním povodí a návrh opatření na snížení nadměrné eroze. In Měkotová, J., Štěrba, O. Říční krajina 4. Olomouc, Olomouc : Universita Palackého, 2006, s ISBN VLASáK, P., HAVEL, L. Specifika krajiny narušené povrchovou těžbou uhlí, ekologické aspekty její obnovy. In Moučková, Petra (ed.) Těžba a její dopady na životní prostředí, sborník konference. Lísek, Bystřice nad Pernštejnem, Chrudim : Vodní zdroje Ekomonitor s.r.o., 2006, s ISBN X. VLASáK, P., HAVEL, L., KAšPáREK, L. Flooding - the way of residual mining pit reclamation in the Northwest Bohemia. In Gliwic M., (ed.) 4th Symposium for European Freshwater Sciences. Krakow, Poland, Krakow : Jagiellonian University, Krakow, 2005, s ISBN N. VOSTRčIL, J., HUBáčKOVá, J., ŠTAMBEROVá, M. Jakost surových vod a jejich upravitelnost ve vodárnách ČR. Praha : Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, 2005, 160 s., ISBN Tématický oddíl E: BAUDIšOVá, D. Mikrobiologické ukazatele v povrchových vodách a ovlivnění mikrobiální kvality vody odtoky z velkých ČOV. In Dana Baudišová Mikrobiologie vody a prostředí Kralupy nad Vltavou, Praha : Československá společnost mikrobiologická, Komise mikrobiologie vody, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M, 2005, s ISBN BAUDIšOVá, D. Příspěvek ke stanovení reprodukovatelnosti mikrobiologických metod. Zpravodaj pro hydroanalytické laboratoře, 2005, roč. 2005, č. 36, s ISSN BAUDIšOVá, D. Stanovení indikátorů fekálního znečištění metodami definovaného substrátu - II. část. Zpravodaj pro hydroanalytické laboratoře, 2005, roč. 2005, č. 36, s ISSN BEčVář, V., VYSKOč, P., KULT, A., MIčANíK, T., KALINOVá, M. Výzkum a ochrana hydrosféry. Oddíl E: Legislativní nástroje, bilanční, predikční, hodnotící a informační systémy.. Praha : VÚV T.G.M., 2005, 103 s. BíLKOVá, E., BíLKOVá, H., BARTUSKOVá, M., IVANOVOVá, D. Požadavky na stanovení tritia ve vodách a zjišťování jeho obsahu ve vzorcích hydrosféry v působnosti MŽP a SÚJB. In Hanslík, E., Pecinová, A. Radiologické metody v hydrosféře 05. Hrotovice, Chrudim : Vodní zdroje EKOMONITOR spol. s r. o., 2005, s ISBN DALEšICKý, J., HANSLíK, E., SVěTLíK, I., ČERMáK, O. ČSN Změna Z1 - Jakost vod - stanovení uranu. In.,. :, 2005, s ISBN. DALEšICKý, J., HANSLíK, E., SVěTLíK, I., ČERMáK, O. ČSN Změna Z1 - Jakost vod - stanovení radia 226. In.,. :, 2005, s ISBN. 78

83 DLABAL J., PICEK J., DRBAL K., ŠTěPáNKOVá P., DZURáKOVá M. Mapa povodňového rizika - Jihlava (interaktivní aplikace). In.,. :, 2007, s ISBN. DLABAL J., PICEK J., KUPEC J., ŠUNKA Z., DZURáKOVá M. Projekt Morava IV (interaktivní aplikace). In.,. :, 2007, s ISBN. DLABAL, J., SEMERáDOVá, S. Lososové a kaprové vody. In.,. :, 2005, s ISBN. DRBAL, K., PAVLOVSKý, L., ŠTěPáNKOVá, P. Project for Methodology Proposal Aimed at Risk and Potentional Damages, MKOL, Saský zem, 2006, ECKHARDT, P., MARTíNKOVá, M., UHLíK, J. Vliv ekologických zátěží na tok Labe. In Blažková, Š. Přehled výsledků projektu Labe IV Praha, Praha : ČVTS VH a VÚV T.G.M., 2005, s ISBN FREMROVá, L., HANSLíK, E. Normy pro odběr a radiologickou analýzu vod. In neuveden 1. konference Hydroanalytika Hradec Králové, Praha : CSLab, 2005, s ISBN FREMROVá, L., HANSLíK, E. Normy pro odběr a radiologickou analýzu vzorků vod a připravované změny. In Hanslík, E., Pecinová, A. Radiologické metody v hydrosféře 05. Hrotovice, Chrudim : Vodní zdroje EKOMONITOR spol. s r. o., 2005, s ISBN FREMROVá, L., HANSLíK, E. Technické normy pro stanovení radioaktivních látek ve vzorcích vody, současný stav a výhled. In Eduard Hanslík Radionuklidy a ionizující záření ve vodním hospodářství. České Budějovice, Praha : ČVTVHS, VÚV T.G.M., 2006, s ISBN FREMROVá, L., HANSLíK, E., IVANOVOVá D., SEDLářOVá B., VLčEK, J., VONDRáK, L., BOUDA, T. ČSN Jakost vod - Stanovení celkové objemové aktivity alfa. In.,. :, 2005, s ISBN. FREMROVá, L., HANSLíK, E., SEDLářOVá B., VLčEK, J., BOUDA, T., ČERMáK, O. ČSN Změna Z1 - Jakost vod - stanovení radonu 222. In.,. :, 2005, s ISBN. FREMROVá, L., HANSLíK, E., SVěTLíK, I., VLčEK, J., BOUDA, T., JOKLOVá D., ŠťASTNý, J. TNV Změna Z1 - Jakost vod - stanovení radia 226 bez srážecího postupu. In.,. :, 2005, s ISBN. FREMROVá, L., MARTINKOVá, P., MODRáčKOVá, J. Změny norem pro stanovení nepolárních extrahovatelných látek a extrahovatelných látek ve vodách metodou infračervené spektrometrie. SOVAK, 2005, roč. 14, č. 3, s ISSN GERšL, M., HANSLíK, E., KODEš, V. Radiologický monitoring hydrosféry ČR v působnosti ČHMÚ, současný stav a vyhlídky. In Hanslík, E., Pecinová, A. Radiologické metody v hydrosféře 05. Hrotovice, Chrudim : Vodní zdroje EKOMONITOR spol. s r. o., 2005, s ISBN GRüNWALDOVá, H. Aktualizace dat - Koupací vody a projekty ochrany vod. Praha : MŽP, odbor ochrany vod, 2005, 44 s. GRüNWALDOVá, H. Databáze koupališť ve volné přírodě. In.,. :, 2005, s ISBN. GRüNWALDOVá, H. Databáze Projekty ochrany vod. In.,. :, 2005, s ISBN. GRüNWALDOVá, H. Evidence povrchových vod využívaných ke koupání (koupací oblasti). In.,. :, 2005, s ISBN. 79

84 GRüNWALDOVá, H. Financování projektů ochrany vod. VTEI, 2005, roč. 47, č. 2, s ISSN GRüNWALDOVá, H. Koupací vody. VÚV T. G. M. : MŽP, 2006, 31 s. GRüNWALDOVá, H. Zdroje financování projektů ochrany vod (ČOV, kanalizace). VTEI, 2006, roč. 48, č. 6, s ISSN GRüNWALDOVá, H., PUMANN, P., DLABAL, J., ZBOřIL A. Kvalita rekreačních vod podle směrnice 76/160/EHS v povodí Labe. In Punčochář, P., Geller, W. et al. 12. Magdeburský seminář o ochraně vod - Rámcová směrnice o vodách (WDF). Český Krumlov, Praha : Povodí Vltavy, státní podnik, 2006, s ISBN N. HANSLíK, E. Jaderné odpady ve vodě. Praha : Agentura Koniklec, 2005, 4 s., ISBN HANSLíK, E. Radiologie. Praha : SOVAK, 2005, 4 s., ISBN HANSLíK, E. Rychlé metody radiologického rozboru vod. In Hanslík, E., Pecinová, A. Radiologické metody v hydrosféře 05. Hrotovice, Chrudim : Vodní zdroje EKOMONITOR s. r. o., 2005, s ISBN HANSLíK, E., IVANOVOVá, D. Aktualizace nařízení vlády č. 61/2003 Sb.. In J. Merešová XIII. Konzultačné dni pracovnikov vodohospodárskych rádiologických laboratórií. Vrátna Dolina, Slovensko, Bratislava : VÚVH v Bratislave, 2006, s ISBN HANSLíK, E., IVANOVOVá, D., BRTVOVá, M., KALINOVá, E., SEDLářOVá, B., ŠIMONEK, P., VANěčEK, I., JEDINáKOVá-KříżOVá, V., TOMášKOVá, H. Monitoring and assessment of qualitative and quantitative parameters in water and river bottom sediments in selected river profiles and reservoirs. České Budějovice : University of South Bohemia in České Budějovice, Faculty of Agriculture, 2005, 8 s., ISBN HANSLíK, E., IVANOVOVá, D., JURANOVá, E., BRTVOVá, M. Implementace Smlouvy o EURATOMu do českého právního řádu. In Punčochář, P., Geller, W. et al. 12. Magdeburský seminář o ochraně vod, Rámcová směrnice o vodách (WFD). Český Krumlov, Praha : Povodí Vltavy, státní podnik, 2006, s ISBN N. HANSLíK, E., IVANOVOVá, D., JURANOVá, E., BRTVOVá, M. Radiační monitorovací síť ČR - hydrosféra - metody a výsledky. In Hucko, P. Hydrochémia Bratislava, Bratislava : Pobočka SVHS ZSVTS pri VÚVH Bratislava, 2006, s ISBN HANSLíK, E., IVANOVOVá, D., JURANOVá, E., BRTVOVá, M. Radiační monitorovací síť ČR hydrosféra metody a výsledky. In J. Merešová XIII. Konzultačné dni pracovnikov vodohospodárskych rádiologických laboratórií. Vrátna Dolina, Slovensko, Bratislava : VÚVH v Bratislave, 2006, s ISBN HANSLíK, E., IVANOVOVá, D., JURANOVá, E., ŠIMONEK, P. Possibilities of determination radionuclides released from NPP Temelin in River Vltava. In Sule Aytas INSINUME Kusadasi, Turecko, Izmir, Turkey : Ege University, 2006, s ISBN N. HANSLíK, E., IVANOVOVá, D., KLUGANOSTOVá, M. K možnosti stanovení celkové objemové aktivity alfa v pitných vodách srážecí metodou. In J. Merešová XIII. Konzultačné dni pracovnikov vodohospodárskych rádiologických laboratórií. Vrátna Dolina, Slovensko, Bratislava : VÚVH v Bratislave, 2006, s ISBN

85 HANSLíK, E., IVANOVOVá, D., KLUGANOSTOVá, M. Příklad měření objemové aktivity radonu 222 v ovzduší na úpravně podzemních vod Káraný. In Hanslík Eduard, Pecinová Alena Radiologické metody v hydrodféře 07. Litomyšl, Chrudim : Vodní zdroje EKOMONITOR spol. s.r.o., 2007, s ISBN HANSLíK, E., IVANOVOVá, D., KLUGANOSTOVá, M., BUDSKá, E. K možnostem stanovení celkové objemové aktivity alfa ve vodách se zvýšenou mineralizací.. In Hanslík Eduard, Pecinová Alena Radiologické metody v hydrodféře 07. Litomyšl, Chrudim : Vodní zdroje EKOMONITOR spol. s.r.o., 2007, s ISBN HANSLíK, E., IVANOVOVá, D., ŠIMONEK, P. Vliv odpadních vod z JE Temelín na obsah tritia ve Vltavě a Labi. VTEI, 2006, roč. 48, č. 1/2006, s ISSN HANSLíK, E., KALINOVá, E., JEDINáKOVá-KříżOVá, V. Activity Ratio 226Ra/228Ra as Indicator of River Bottom Sediment Radioactive Contamination due to Uranium Mining and Milling in Czechia, CSIRO Australia, 2005, HANSLíK, E., KALINOVá, E., KALINOVá, M., RIEDER, M., GERšL, M. Požadavky na radiologické metody při sledování povrchových vod v rámci monitorovací sítě ČHMÚ. In Hanslík, E., Pecinová, A. Radiologické metody v hydrosféře 05. Hrotovice, Chrudim : Vodní zdroje EKOMONITOR spol. s r. o., 2005, s ISBN HANSLíK, E., ŠIMONEK, P. Odtok aktivity cesia 137 z České republiky za období In Eduard Hanslík Radionuklidy a ionizující záření ve vodním hospodářství. České Budějovice, Praha : ČVTVHS, VÚV T.G.M., 2006, s ISBN IVANOVOVá, D. ČSN Jakost vod Stanovení polonia 210. In Hanslík Eduard, Pecinová Alena Radiologické metody v hydrodféře 07. Litomyšl, Chrudim : Vodní zdroje EKOMONITOR spol. s.r.o., 2007, s ISBN JURANOVá, E., HANSLíK, E. Změny hodnot ukazatelů jakosti ve vodním hospodářství JE Temelín. In Eduard Hanslík Radionuklidy a ionizující záření ve vodním hospodářství. České Budějovice, Praha : ČVTVHS, VÚV T.G.M., 2006, s ISBN JURANOVá, E., HANSLíK, E., IVANOVOVá, D. Změny hodnot ukazatelů látek ve vodním hospodářství Jaderné elektrárny Temelín. In Punčochář, P., Geller, W. et al. 12. Magdeburský seminář o ochraně vod, Rámcová směrnice o vodách (WFD). Český Krumlov, Praha : Povodí Vltavy, státní podnik, 2006, s ISBN N. KALINOVá, E. Metrologie v radioanalytických laboratořích - odhad nejistoty stanovení. In Eduard Hanslík, Alena Pecinová Radiologické metody v hydrosféře 05. Hrotovice, Chrudim : Vodní zdroje EKOMONITOR s. r. o., 2005, s ISBN KALINOVá, M. A KOL. Mezinárodní spolupráce v oblasti hraničních vod. Praha : MŽP, 2005, 30 s. KALINOVá, M. A KOL. Odborná podpora k přípravě prováděcích předpisů zákona č.254/2001 Sb.. Praha : MŽP, 2005, 15 s. KALINOVá, M. A KOL. Souhrn požadavků na monitoring pro mezinárodní monitorovací programy. Praha : MŽP, 2006, 30 s. KALINOVá, M. An overall assessment of phosphorus and nitrogen emissions into surface waters. Praha : VÚV T.G.M., 2006, 12 s., ISBN

86 KALINOVá, M. Celkové hodnocení emisí fosforu a dusíku do povrchových vod. VTEI, 2005, roč. 2005, č. 2, s ISSN KALINOVá, M., NESMěRáK, I. Analýza dopadů zdrojů znečištění na jakost povrchových vod v obsahu nutrientů. Praha : MŽP, 2006, 30 s. KOčKOVá, E., MLEJNKOVá, H., ŽáKOVá, Z. Half a Century of Monitoring Czech-Austrian Transboudary Water Bodies. Praha : VÚV T.G.M., 2006, 16 s., ISBN KUBěNA, J., BLáHA, J., HANSLíK, E., BRTVOVá, M. Nezávislá kontrola JE Temelín v návaznosti na usnesení vlády č. 156/2002. In Eduard Hanslík Radionuklidy a ionizující záření ve vodním hospodářství. České Budějovice, Praha : ČVTVHS, VÚV T.G.M., 2006, s ISBN KULT, A. Souhrnné zhodnocení doby platnosti a doby vydání vodoprávních rozhodnutí podle údajů získávaných na základě vyhlášky č. 431/2001 Sb. a vyhlášky č. 428/2001 Sb.. Praha : VÚV T.G.M., 2006, 11 s., ISBN KULT, A., PFAUSEROVá, J. A KOL. Návrh textu a příloh Zprávy o stavu ochrany vod v ČR v roce Praha : MŽP, 2006, 50 s. KULT, A., PFAUSEROVá, J. A KOL. Návrh textu a příloh Zprávy o stavu životního prostředí ČR v roce Praha : MŽP, 2006, 10 s. KULT, A., PFAUSEROVá, J. A KOL. Podklady pro zpracování kapitoly Voda ve Statistické ročence životního prostředí. Praha : MŽP, 2006, 5 s. KULT, A., PFAUSEROVá, J. A KOL. Podklady pro zpracování Zprávy o stavu vodního hospodářství ČR v roce Praha : MŽP, 2006, 20 s. KUPEC, J. Nízkonákladové semipermeabilní membrány, možnosti laboratorní kalibrace. VTEI, příloha Vodního hospodářství 2/2007, 2007, roč. 49, č. 1, s ISSN KUPEC, J., PAVONIč, M. Zavedení monitoringu organických lipofilních mikropolutantů pomocí nízkonákladových semipermeabilních membrán. In.,. :, 2006, s ISBN. LINHARTOVá, I., ZBOřIL, A. Charakteristiky vodních toků a povodí ČR. Praha : VÚV T.G. Masaryka, 2006, 150 s., ISBN MIčANíK, T. Program na snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými látkami. VTEI, 2005, roč. 47, č. 3, s ISSN MIčANíK, T., KRISTOVá, A., MUCALA, M. Směrnice o znečištění způsobeném určitými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí Společenství 76/464/EHS, novela směrnice, programy opatření, registr.. In Neuveden Nová legislativa v oboru vodního hospodářství.. Brno, Brno : Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR - SOVAK ČR, 2006, s ISBN N. NERUDA, M., PRCHALOVá, H., SAMOLEJ, A. Groundwater Module for Neptun Project. In Doc. Ing. Miroslava Blažková, Ph.D. Studia Geologica XV.: Výsledky a závěry vědeckovýzkumných aktivit pracovníků FŽP z let 2005 až Ústí nad Labem, Ústí nad Labem : Univerzita J. E. Purkyně, 2006, s ISBN NESMěRáK, I. Metodický pokyn pro postup při povolování emisí kombinovaným přístupem, návrh-verze 2 k projednání ve skupině D. Praha : MŽP Praha, 2006, 10 s. NESMěRáK, I. Metodický pokyn pro postup při povolování emisí kombinovaným přístupem, návrh - verze 1. Praha : MŽP, 2005, 20 s. 82

87 NESMěRáK, I. Možnosti dosažení imisních standardů pro celkový fosfor v tocích ČR. Praha : VÚV T.G.M., 2006, 26 s., ISBN NESMěRáK, I. Podklad pro Metodický pokyn pro postup při povolování emisí kombinovaným způsobem. Praha : MŽP OOV, 2005, 50 s. NESMěRáK, I. Pollution released from point pollution sources and its consequences. Prague : T. G. Masaryk Water Research Institute, 2006, 9 s., ISBN X. NESMěRáK, I. Stanovení emisních limitů kombinovaným způsobem- výklad problematiky. Praha : MŽP OOV, 2005, 8 s. NESMěRáK, I. Tři metody globálního odhadu velikosti plošných a difúzních zdrojů znečištění a jejího příčinku do zájmového profilu. Vodní hospodářství, 2007, roč. 57, č. 3, s ISSN NESMěRáK, I. Znečištění vypouštěné z bodových zdrojů znečištění a jeho důsledky. Praha : Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, 2006, 9 s., ISBN X. NESMěRáK, I., MIčANíK, T., KALINOVá, M. Porovnávací a podkladové tabulky pro přípravu novely nařízení vlády 61/2003 Sb.. In.,. :, 2006, s ISBN. NOL, O., NEšETřIL, K., SKOřEPA, J., PACL, A., KALINOVá, M. Hydraulický model jižní části žitavské pánve. In Punčochář, P., Geller, W. et al. 12. Magdeburský seminář o ochraně vod, Rámcová směrnice o vodách (WFD). Český Krumlov, Praha : Povodí Vltavy, státní podnik, 2006, s ISBN N. NOL, O., NEšETřIL, K., SKOřEPA, J., PACL, A., KALINOVá, M. Hydraulický model tlusteckého bloku. In Punčochář, P., Geller, W. et al. 12. Magdeburský seminář o ochraně vod, Rámcová směrnice o vodách (WFD). Český Krumlov, Praha : Povodí Vltavy, státní podnik, 2006, s ISBN N. OLMER, M., DLABAL, J. Nová hydrogeologická rajonizace a její využití vodoprávními úřady. In Neuveden Podzemní voda ve vodoprávním řízení III. Klub techniků, Novotného lávka 5, Praha, Praha : ČVTVHS, 2006, s ISBN PICEK, J. HEIS VÚV v roce VTEI - Vodohospodářské technicko-ekonomické informace, 2006, roč. 48, č. 3/2006, s ISSN PICEK, J., DLABAL, J. Hydrogeologická rajonizace In.,. :, 2006, s ISBN. PICEK, J., KALINOVá, M., MIčANíK, T., VYSKOč, P., ZBOřIL, A. Výzkum a ochrana hydrosféry. Oddíl E:Legislativní nástroje, bilanční, predikční, hodnotící a informační systémy. Praha : Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka, 2006, 265 s. PRCHALOVá, H., VYSKOč, P. Užitečné podklady pro činnost vodoprávních orgánů v oblasti podzemních vod. In Radomír Muzikář Podzemní voda ve vodoprávním řízení II. Praha, Praha : Česká vědeckotechnická vodohospodářská společnost, 2005, s ISBN PRCHALOVá H., ROSENDORF P., VYSKOč P., FILIPPI R. (EDS.) Zpráva České republiky (Zpráva 2005) dle článku 15 Směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady ustavující rámec pro činnost společenství v oblasti vodní politiky. In.,. :, 2005, s ISBN. PRCHALOVá, H. Podzemní vody - Výsledky charakterizace oblastí povodí v ČR. In Josef. K. Fuksa Rámcová směrnice o vodní politice EU a Zpráva Brno, Praha : ČVTS VH a VÚV T.G.M., 2005, s ISBN X. 83

88 PRCHALOVá, H., OLMER, M., ŠNAJBERKOVá, M. Stanovení přírodních zdrojů pro nově zpracované hydrogeologické rajony, podklad pro plánování. In.,. :, 2006, s ISBN. PRCHALOVá, H., ROSENDORF, P. POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STAVU VOD, metodický dokument pro plánování v oblasti vod. In.,. :, 2006, s ISBN. PRCHALOVá, H., ROSENDORF, P., TAJMROVá, L. Metodický postup hodnocení vodních útvarů. In.,. :, 2006, s ISBN. PRCHALOVá, M., SLAVíK, O., BARTOš, L. Patterns of cyprinid migration through a fishway in relation to light, water. Intl. J. River Basin Management, 2006, roč. 4, č. 3, s ISSN PRCHALOVá, M., VETEšNíK, L., SLAVíK, O. Migrations of juvenile and subadult fish through a fishpass during late summer and fall. Folia Zoologica, 2006, roč. 55, č. 2, s ISSN PROCHáZKOVá, E., DLABAL, J., PICEK J. Bodové zdroje znečištění, čištění a vypouštění odpadních vod. In.,. :, 2006, s ISBN. PROCHáZKOVá, E., PICEK, J., ROZKOšNý, M., DZURáKOVá, M. Mapování krajiny a biotopů v povodí vybraných revitalizovaných vodních toků (interaktivní aplikace). In.,. :, 2007, s ISBN. REMENáROVá, D., KODEš, V., BERNARDOVá, I., FREISLEBEN, J. Groundwater resources and monitoring of groundwater in the Czech Republic with respect to WFD requirements and UN ECE Guidelines. In Dr. M. Dimkič, prof. H. Brauch, Dr. M. Kavanaugh Proceedings Regional IWA Conference on Groundwater Management in the Danube River Basin and Other Large River Basins. Bělehrad, Bělehrad : Jaroslav Černi Institute for the Development of of Water Resourses, 2007, s ISBN ROSENDORF, P., VYSKOč, P. Zpracování Zprávy 2005 pro Evropskou komisi. In Josef. K. Fuksa Rámcová směrnice o vodní politice EU a Zpráva Brno, Praha : ČVTS VH a VÚV T.G.M., 2005, s ISBN X. SEMERáDOVá, S., VYSKOč, P., PRCHALOVá, H., ROSENDORF, P. Maketa Zprávy 2007 o programech monitoringu oblastí povodí ČR. In.,. :, 2006, s ISBN. SIKORA, E. Jak využít volnou pracovní kapacitu microkolometrické titrace AOX. In Česká společnost chemická XXV. Moderní elektrochemické metody. Jetřichovice, Praha : Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, 2005, s ISBN SOLDáN, P., FREMROVá, L. Jakost vod - Hodnocení účinnosti čištění průmyslových odpadních vod pomocí toxikologického stanovení. In.,. :, 2006, s ISBN. ŠAJER, J. Umělá ryba v profilu Bohumín na Odře. VTEI - Vodohospodářské technickoekonomické informace, 2005, roč. 47, č. 3, s ISSN ŠAJER, J. Vývojové trendy vypouštění fosforu z čistíren odpadních vod v povodí Odry. In Mertová, J.,Hlavínek, P., Prax, P. Optimalizace návrhu a provozu stokových sítí a ČOV MĚSTSKÉ VODY Břeclav, Brno : NOEL 2000 s.r.o., 2005, s ISBN VYSKOč, P. Informační zabezpečení. In Josef K. Fuksa Rámcová směrnice o vodní politice EU a Zpráva Brno, Praha : ČVTS VH a VÚV T.G.M., 2005, s ISBN X. 84

89 VYSKOč, P., FILIPPI, R. Rámcová směrnice pro vodní politiku v ČR - charakterizace oblastí povodí ČR. In.,. :, 2005, s ISBN. VYSKOč, P., KRISTOVá, A. Průmyslové bodové zdroje znečištění - nebezpečné látky. In.,. :, 2005, s ISBN. VYSKOč, P., PRCHALOVá, H., ZEMAN V. Maketa Zprávy 2005 o charakterizaci oblastí povodí ČR. In.,. :, 2005, s ISBN. VYSKOč, P., PROCHáZKOVá, E. Implementace Rámcové směrnice v Mezinárodní oblasti Labe (interaktivní zpráva). In.,. :, 2005, s ISBN. VYSKOč, P.,PRCHALOVá, H., ROSENDORF, P., FIALA, D., FOJTíK, T. ET AL. Vodní útvary v ČR. In.,. :, 2007, s ISBN. ZEMAN, V. Vodní bilance a Rámcová směrnice pro vodní politiku EU. Vodohospodářské a technicko-ekonomické informace, 2006, roč. 48, č. 1, s ISSN Tématický oddíl F: FUKSA, J. K. The impounded Elbe River in Czech Republic and its influence on the middle part of the river.. Limnologie Aktuell, 2006, roč. 57, č. 12, s ISSN FUKSA, J.K. Biofilms on artificial sub-strata as the indicator of pollution of the Elbe River (Czech stretch).. In D. Němějcová Symposium River Bottom IV. Brno, Brno : Masaryk University, 2005, s ISBN N. FUKSA, J.K. Cíle Rámcové směrnice, nástroje a přístupy k jejich dosažení. In Josef K. Fuksa Rámcová směrnice o vodní politice EU a Zpráva Brno, Praha : ČVTS a VÚV T.G.M., 2005, s ISBN X. FUKSA, J.K. Hodnocení vodních ekosystémů - co nabízí a co požaduje Rámcová směrnice.. In Sacherová, V. Sborník příspěvků 14. konference České limnologické společnosti a Slovenskej limnologickej společnosti.. Nečtiny, Praha : Česká limnologická společnost., 2006, s ISBN X. FUKSA, J.K. Charakterizace oblastí povodí v ČR: Povrchové vody - vymezení, typologie, vlivy, silně ovlivněné a rizikové útvary. In Josef K. Fuksa Rámcová směrnice o vodní politice EU a Zpráva Praha, Praha : ČVTS VH a VÚV T.G.M., 2005, s ISBN X. FUKSA, J.K. Výzkum a ochrana hydrosféry. Oddíl F: Souhrnná zpráva. Koordinace a řízení. Podpora Rámcové směrnice.. Praha : VÚV T.G.M., 2005, 58 s. FUKSA, J.K. Výzkum a ochrana hydrosféry: Realizace výzkumného záměru MZP v roce Praha : VÚV T.G.M., 2005, 23 s. FUKSA, J.K. Výzkumný záměr. VTEI Vodohospodářské technicko-ekonomické informace., 2006, roč. 48, č. 1, s ISSN FUKSA, J.K., LOCHOVSKÝ, P., NOVICKÝ, O., PICEK, J., SIMON, O., SLAVÍK, O. Výzkum a ochrana hydrosféry. Oddíl F: Souhrnná zpráva. Koordinace a řízení. Podpora Rámcové směrnice.. Praha : Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka, 2006, 50 s. ŠIROKÁ,Z., KRIJT,J., RANDÁK,T., SVOBODOVÁ,Z., PEŠKOVÁ,G.,FUKSA,J., HAJŠLOVÁ,J., JARKOVSKÝ,J., JÁNSKÁ,M. Organic pollutant contamination of the River Elbe as assessed by biochemical markers. Acta veterinaria Brno, 2005, roč. 2005, č. 74, s ISSN

90 Část B : Publikace realizované po , tedy po termínu předání seznamu k hodnocení 2005/6 A HANEL, M., Vliv klimatických změn na hydrologický režim povodí Jizery podle regionálních klimatických scénářů. Vodní hospodářství, 2007, roč.57, č. 6, s. 6-9., ISSN A KAŠPÁREK, L., NOVICKÝ, O., PELÁKOVÁ, M. Climate change and water regime in the Czech Republic. Praha : VÚV T.G.M., 2006, 75 s., ISBN A KAŠPÁREK, L. Projevy změny klimatu v hydrologickém režimu krajiny, příspěvek ve sborníku, konference Krajinné inženýrství, Praha ČZU, září 2007, ISBN A NOVICKÝ, O., KAŠPÁREK, L., UHLÍK, J. Possible impacts of climate change on groundwater resources and groundwater flow in well developed water bearing aquifers. In: Proceedings from the Third international conference on climate and water, Helsinky, Finsko, září 2007, ISBN B Bílý, M. Simon, O. Possibilities of Pearl Mussel (Margaritifera margaritifera) Locality Saving in the Catchment of Lužní Stream (Czech - German Frontier). Fifth Symposium for Europaean Freshwater Sciences SEFS 5, Palermo, Italy 8 13 July 2007, Programme and Abstracts, p B Bílý, M., Simon, O. Water Quality Issues in the Protection of Oligotrophic Streams with the Occurrence of Pearl Mussel (Margaritifera margaritifera) in the Czech Republic. Acta Universitatis Carolinae Environmentalica 21: B Bílý, M., Simon, O. Lužní potok a Jankovský potok - možnosti udržení výskytu perlorodky říční v tocích silně ovlivněných lidskou činností (Lužní Stream and Jankovský Stream possibilities of the Pearl mussel preservation in intensively modified catchments). In: Příroda 25: B Desortová B. Phytoplankton distributions along the River Vltava (the Czech Republic): a case of a watercourse with a cascade of dam reservoirs. In: Abstr. 5 th Symp.Europ.Freshw.Sci., 8-13 July 2007, Palermo, Italy:192 B Horký P., Slavík O., Bartoš L., Kolářová J., Randák T. Behavioural pattern in cyprinid fish below a weir as detected by radio telemetry. Journal of Applied Ichthyology, 2007, roč. 23, č., s ISSN B Mlejnková, H., Horáková, K. Diferenciace mikrobiálních společenstev různě znečištěných vod na základě jejich fylogenetické odlišnosti. In: Sborník abstraktů 24. kongresu Československé společnosti mikrobiologické, Liberec , ČSSM, s. 288, ISSN B Mlejnková, H., Horáková, K., Dudová, P. Analysis of microbial community in variously polluted surface water by in situ hybridization. In: Conference proceedings of 14th International Symposium on Health-Related Water Microbiology, The University of Tokio , IWA, p B Simon, O., Kladivová, V., Svobodová, J., Vejmelková, J. & Bílý, M. Ochrana oligotrofních povodí s perspektivními lokalitami výskytu perlorodky říční v ČR (Preservation of oligotrophic watersheds with perspective localities of a freshwater pearl mussel (Margaritifera margaritifera) occurrence in the Czech Republic). In: Příroda 25:

91 B SLAVÍK O., HORKÝ P., BARTOŠ L., KOLÁŘOVÁ, RANDÁK Diurnal and seasonal behaviour of adult and juvenile European catfish as determined by radio-telemetry in the River Berounka, Czech Republic. Journal of Fish Biology, 2007, roč. 2007, č. 71, s ISSN C Hanslík, E., Ivanovová, D., Jedináková-Křížová, V., Juranová E., Šimonek P.: Concentration of radionuclides in hydrosphere affected by Temelín nuclear power plant in Czech Republic. Extended Abstract In: Biogeochemistry of trace elements: Environmental protection, remediation and human health, ed.y.g.zhu et al., Tsinghua University Press, 2007, ISBN D Aronová, K. Kvalita vody hydrických rekultivací bývalých kaolinových lomů. In Milena Šandová Těžba a životní prostředí ve střední Evropě. Brno, Česká republika, Brno : Těžební unie, 2007, s ISBN N. D Aronová, K. Water quality in the Bílina River and some of its tributaries. Acta Universitatis Carolinae Environmentalica, 2007, roč. 21, č. 1, s ISSN D Bagdavadze, L., Beon,O, Hrkal, Z. Laurendon,P., Puyoo, S., Santrucek,J. Effects of groundwater exploitation on the Borjomi mineral water reservoir in Georgia. Environmental geology, 2007, roč. 53, č. 4, s ISSN D Horáková, K., Mlejnková, H. Vliv aplikace kejdy na mikrobiální kvalitu vody v rybnících. In Abstrakty. Bulletin Československé společnosti mikrobiologické. Liberec, Praha : Československá společnost mikrobiologická, 2007, s ISBN D Horáková, K., Mlejnková, H. Zhodnocení metod používaných pro izolaci bakteriální DNA z čistých kultur a vzorků vod za účelem identifikace vodou přenášených patogenů. In Abstract. Watermicro Tokyo, Japonsko, Tokyo : IWA, 2007, s ISBN N. D Horáková, K., Mlejnková, H., Mlejnek, P. Evaluation of methods for isolation of DNA for PCR based identification of pathogenic bacteria from pure cultures and water samples. Water, Science and Technology, 2007, č., s. -. ISSN D Hudcová, H., Mlejnková, H., Mojžíšková, H., Žáková, Z. Monitoring zátěže hydrosféry uranovýn průmyslem ve střední části povodí řeky Svratky. VTEI, 2007, roč. 49, č. 3, s ISSN D Kupec, J. Nízkonákladové semipermeabilní membrány, možnosti laboratorní kalibrace. VTEI, příloha Vodního hospodářství 2/2007, 2007, roč. 49, č. 1, s ISSN D Mlejnková, H., Horáková, K., Dudová, P. Analysis of microbial community in variously polluted surface water by in situ hybridization. In Abstract. Watermicro Tokyo, Japonsko, Tokyo : IWA, 2007, s ISBN N. D Mlejnková, H., Horáková, K., Dudová, P. Diferenciace mikrobiálních společenstev různě znečištěných povrchových vod na základě jejich fylogenetické odlišnosti. In Abstrakty. Bulletin Československé společnosti mikrobiologické. Liberec, Praha : Československá společnost mikrobiologická, 2007, s ISBN

92 D NERUDA, M., PRCHALOVÁ, H., SAMOLEJ, A. Groundwater Module for Neptun Project. In Doc. Ing. Miroslava Blažková, Ph.D. Studia Geologica XV.: Výsledky a závěry vědecko-výzkumných aktivit pracovníků FŽP z let 2005 až Ústí nad Labem, Ústí nad Labem : Univerzita J. E. Purkyně, 2006, s ISBN D Novák M. Balance Studies of the Czech Rivers - Bílina and Lužnice. Acta Universitatis Carolinae, 2007, roč. 2007, č. 21/07, s ISSN ISSN D PRCHALOVÁ, H., OLMER, M., ŠNAJBERKOVÁ, M. Stanovení přírodních zdrojů pro nově zpracované hydrogeologické rajony, podklad pro plánování. :, 2006, s. D PRCHALOVÁ, H., ROSENDORF, P. POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STAVU VOD, metodický dokument pro plánování v oblasti vod. :, 2006, s. D PRCHALOVÁ, H., ROSENDORF, P., TAJMROVÁ, L. Metodický postup hodnocení vodních útvarů. :, 2006, s. D Rosendorf P. Preliminary Determination of Erosion Standards Regarding Water Eutrophication. In Anne-Véronique Auzet, Victor Jetten, Mike Kirkby, Off-site Impacts of Siol Erosion and Sediment Transport. Praha, Prague : Czech Technical University in Prague, Faculty of Civil Engineering, Department of Drainage, Irrigation and Landscape Protection, 2007, s ISBN D Simon, O. Konflikt mezi vodáctvím a ochranou přírody?. VTEI, 2007, roč. 49, č. 3, s ISSN D Šťastný, V., Schönbaeurová, L., Mrázek, V. Zkušenosti ze zkoušení účinnosti malých ČOV. In Růžičková I., Wanner J. Sborník posterových sdělení z 7. mezinárodní konference a výstavy Odpadní vody Brno, hotel Voroněž, Brno : TA- Service,s.r.o., Hlinky 48, , Brno, 2007, s ISBN E Baudišová D., Benáková A., Kučera J. (2007): Mikrobiologické analýzy odpadních vod a eliminace mikrobiálního znečištění biologickým čištěním. In: Růžičková I. a Wanner J. (eds): Sborník přednášek ze 7. mezinárodní konference a výstavy Odpadní vody 2007, Brno září ISBN , str E Bernardová, I. (2007): Danube Facts and Figures. Czech Republic. In: MKOD, Vídeň, duben E Bernardová, I. (2007): Účast expertů z VÚV T.G.M. na nejkomplexnějším průzkumu toku v roce 2007 na světě. In: VÚV T.G.M., Praha, srpen E Bernardová, I. (2007): Zhodnocení Společného průzkumu Dunaje- rozhovor v České televizi (ČT 24, , pořad Adresa střední Evropa), archiv ČT, srpen E DLABAL J., PICEK J., DRBAL K., ŠTĚPÁNKOVÁ P., DZURÁKOVÁ M. Mapa povodňového rizika - Jihlava (interaktivní aplikace). :, 2007, s. E DLABAL J., PICEK J., KUPEC J., ŠUNKA Z., DZURÁKOVÁ M. Projekt Morava IV (interaktivní aplikace). :, 2007, s. E FREMROVÁ, L., HANSLÍK, E. Technické normy pro stanovení radioaktivních látek ve vzorcích vody a související normy. In Hanslík Eduard, Pecinová Alena Radiologické metody v hydrodféře 07. Litomyšl, Chrudim : Vodní zdroje EKOMONITOR spol. s.r.o., 2007, s ISBN

93 E FREMROVÁ, L., HANSLÍK, E. Technické normy pro stanovení radioaktivních látek ve vzorcích vody, současný stav a výhled. In Eduard Hanslík Radionuklidy a ionizující záření ve vodním hospodářství. České Budějovice, Praha : ČVTVHS, VÚV T.G.M., 2006, s ISBN E Grünwaldová, H. (2007): Koupací vody v ČR hodnocené podle směrnice 76/160/EHS, Vodní hospodářství,vtei, 2007,10, s E GRÜNWALDOVÁ, H. Zdroje financování projektů ochrany vod (ČOV, kanalizace). VTEI, 2006, roč. 48, č. 6, s ISSN E Grünwaldová, H., Pumann, P., Zbořil, A., Runštuk, J. (2007): Koupací vody v ČR podle směrnice 76/160/EHS, 2007, posterové sdělení ve sborníku semináře Vodárenská biologie, leden E HANSLÍK, E., IVANOVOVÁ, D., JURANOVÁ, E., BRTVOVÁ, M. Radiační monitorovací síť ČR - hydrosféra - metody a výsledky. In Hucko, P. Hydrochémia Bratislava, Bratislava : Pobočka SVHS ZSVTS pri VÚVH Bratislava, 2006, s ISBN E HANSLÍK, E., IVANOVOVÁ, D., KLUGANOSTOVÁ, M. Příklad měření objemové aktivity radonu 222 v ovzduší na úpravně podzemních vod Káraný. In Hanslík Eduard, Pecinová Alena Radiologické metody v hydrodféře 07. Litomyšl, Chrudim : Vodní zdroje EKOMONITOR spol. s.r.o., 2007, s ISBN E HANSLÍK, E., IVANOVOVÁ, D., KLUGANOSTOVÁ, M., BUDSKÁ, E. K možnostem stanovení celkové objemové aktivity alfa ve vodách se zvýšenou mineralizací.. In Hanslík Eduard, Pecinová Alena Radiologické metody v hydrodféře 07. Litomyšl, Chrudim : Vodní zdroje EKOMONITOR spol. s.r.o., 2007, s ISBN E JURANOVÁ, E., HANSLÍK, E. Změny hodnot ukazatelů jakosti ve vodním hospodářství JE Temelín. In Eduard Hanslík Radionuklidy a ionizující záření ve vodním hospodářství. České Budějovice, Praha : ČVTVHS, VÚV T.G.M., 2006, s ISBN E JURANOVÁ, E., HANSLÍK, E., IVANOVOVÁ, D. Změny hodnot ukazatelů látek ve vodním hospodářství Jaderné elektrárny Temelín. In Punčochář, P., Geller, W. et al. 12. Magdeburský seminář o ochraně vod, Rámcová směrnice o vodách (WFD). Český Krumlov, Praha: Povodí Vltavy,státní podnik, 2006, s ISBN N. E Kučera J., Wanner F. (2007): Vzorkování odtoku z čistíren s přerušovaným provozem. In: Růžičková I. a Wanner J. (eds): Sborník přednášek ze 7. mezinárodní konference a výstavy Odpadní vody, Brno září ISBN , str E Kult A. (2007): Stručný úvod do římského vodního práva a jeho zásad, Vodní hospodářství, příloha Vodař. E Kult A. (2007): Vybrané základní pojmy vodního práva v historických a věcných souvislostech. Sborník prací VÚV T.G.M (v redakci). E Kult A. (2007): Vypouštění odpadních vod z menších obcí a nově budovaných satelitních vilových sídlišť do povrchových vod, které nejsou vodními toky ve smyslu 43 zákona č. 254/2001 Sb. Sborník prací VÚV T.G.M (v redakci). 89

94 E Mlejnková H. Žáková, Z., Kočková, E. (2007): Hodnocení dlouhodobého negativního vlivu rakouské Pulkavy na jakost česko-rakouské hraniční řeky Dyje. Sborník prací VÚV T.G.M (v redakci). E Nesměrák, I. (2007): Nejistoty výpočtů při ochraně jakosti vod, Vodní hospodářství, 10, s E Nesměrák, I. (2007): Stanovování emisních limitů kombinovaným způsobem, článek ve sborníku semináře Vypouštění odpadních vod do vod povrchových a kanalizací, z , Praha, ČSVTS. E Nesměrák, I. Metodika stanovování emisních limitů kombinovaným způsobem. In SOVAK ČR Novela nařízení vlády 61/2003 Sb.. ČSVTS Praha Novotného lávka, Praha : SOVAK ČR Praha, 2007, s E NESMĚRÁK, I. Pollution released from point pollution sources and its consequences. Prague : T. G. Masaryk Water Research Institute, 2006, 9 s., ISBN X. E Picek J., Vyskoč P., Zeman V. (2007): Simulační model množství povrchových vod: zásobní funkce vodohospodářské soustavy. Instalační CD a uživatelský manuál. VÚV T.G.M., v.v.i., Praha, prosinec E PODLAHA, J., HANSLÍK, E., BURIAN, P. Sanace starých ekologických zátěží ÚJV Řež, a. s.. In Eduard Hanslík Radionuklidy a ionizující záření ve vodním hospodářství. České Budějovice, Praha : ČVTVHS, VÚV T.G.M., 2006, s ISBN E Prchalová H. (2007): Metodika zpracování vodohospodářské bilance současného a výhledového stavu množství podzemních vod. VÚV T.G.M., v.v.i., Praha, prosinec E Prchalová H. a kol. (2007): Návrh metodického postupu hodnocení ekologického stavu a rizikovosti útvarů povrchových vod pro první plány oblastí povodí, VÚV T.G.M. v.v.i., Praha, březen E Prchalová H. a kol. (2007): Návrh metodického postupu hodnocení chemického stavu a rizikovosti útvarů povrchových vod pro první plány oblastí povodí, VÚV T.G.M. v.v.i., Praha, únor E PROCHÁZKOVÁ, E., PICEK, J., ROZKOŠNÝ, M., DZURÁKOVÁ, M. Mapování krajiny a biotopů v povodí vybraných revitalizovaných vodních toků (interaktivní aplikace). :, 2007, s. E Semerádová, S.,Prchalová, H.,Rosendorf, P.,Tušil, P.,Filippi R.,Vyskoč P. Rámcová směrnice pro vodní politiku v ČR - programy monitoringu oblastí povodí (interaktivní zpráva). prototyp. 2007, VÚV T.G.M.,v.v.i.. E Vyskoč P. (2007): Výhledová vodohospodářská bilance v plánech oblastí povodí Horní Vltavy, Berounky a Dolní Vltavy. In: Sborník mezinárodní konference AQUA 2007 Vpliv klimatických zmien na zásobovanie a odkanalizovanie miest a obcí, červen 2007, Trenčín, Slovenská technická univerzita v Bratislave, str , ISBN E Zeman V., Vyskoč P. (2007): Metodika zpracování vodohospodářské bilance současného a výhledového stavu množství povrchových vod. VÚV T.G.M., v.v.i., Praha, prosinec

95 E/D Vyskoč, P.,Prchalová, H., Rosendorf, P., Fiala, D., Fojtík, T. et al. Vodní útvary v ČR. prototyp. 2007, VÚV T.G.M.,v.v.i. F Fuksa, J.K. (2007): Assessment of aquatic ecosystems - what offers and what demands the EU Water Framework Directive. Acta Univ. Carolinae Ecologica. 21, In print. F Fuksa, J.K. (2007): Toky jako recipienty odpadních vod dnes a zítra. VTEI 49, č. 3, s. 1-4, příloha Vodního hospodářství 57(10). F/C Fuksa, JK. a Svoboda, J. (2007): Znečištění řek klesá ale je tu stále a vyvíjí se. VTEI, 49, č. 1, s , příloha Vodního hospodářství 57(2). 91

96