Koncentrace CO 2 v ovzduší / 1 ppmv

Transkript

1 Žijeme v pětihorách Pojem pětihory označuje současné geologické období, kdy se přírodní transport látek ze zemské kůry stal menší než látkové toky provozované lidmi. Jde přitom o veškerou těžební činnost a dopravu materiálů. Daleko největší změnu ale znamená těžba uhlovodíků. Na rozdíl od ostatních surovin neskončí jen jinde na zemi, ale v ovzduší. Dnešní uvolňování fosilních paliv je milionkrát rychlejší než jejich ukládání v poslední miliardě let. PSfrag replacements 360 Koncentrace CO 2 v ovzduší / 1 ppmv vrt Jižní pól vrt Siple vrty D47 a D57 (Adéliina země) ovzduší na Mauna Loa (Havaj) vrty DE08 a DSS (Antarktida) letopočet Obr. 1: koncentrace oxidu uhličitého, zjišt ovaná ze vzorků ledu a nověji též z přímých měření.

2 Atmosféra se od začátku třetihor tak rychle neměnila. Dvou důležitých příměsí je už výrazně více než před staletími oxidu uhličitého přibylo o třetinu, methanu je třikrát více. Země se tím stala lépe izolovanou. Do vesmíru uvolňuje méně tepla, než dostává od Slunce rozdíl činí asi tři watty na metr čtvereční jejího povrchu. Tyto tři watty zvolna ohřívají oceány i pevniny. Tři watty, to se může zdát málo, ale je to alespoň desetkrát více, než činí výkyvy ve slunečním příkonu, které způsobily teplá a chladná období v uplynulém tisíciletí. Sluneční záření 235 Skleníkový jev: tepelný tok / W/m 2, 1 šipka = 40 Dlouhovlnné záření zpět do vesmíru 235 před r 1900, ale jen 232 nyní: více než 1% změna! 324 dřív, 327 nyní 168 Tok z povrchu Země (většinou pohlcen ovzduším) Dlouhovlnné záření z ovzduší Obr. 2: na dně atmosféry je o hodně tepleji, než odpovídá pohlcovanému slunečnímu tepelnému toku. Mnohem vyšší tepelné toky se totiž odehrávají mezi povrchem a přízemními vrstvami ovzduší, málo propustného pro dlouhovlnné infračervené záření. Za poslední století se jejich propustnost dále snížila. Zpět do vesmíru tak září až vyšší, chladnější vrstvy ovzduší než dřív a Země tak nyní hospodaří s přebytkovým tepelným rozpočtem.

3 lacements V příštím století bude v průměru o několik stupňů tepleji, místy až o deset stupňů. Oteplování bude pokračovat ještě několik set let, než se Země oteplí natolik, že i při více izolujícím ovzduší bude do vesmíru opět odcházet tolik tepla, jako Země dostává od Slunce. 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 Pětileté průměry teplot ( průměr ) / 1 o C 0 0,1 0,2 0,3 (jen severní polokoule) 0, letopočet Obr. 3: zelená křivka udává teploty odvozené různými metodami, černé sloupky pak přímá měření. Změněné složení ovzduší se už projevilo za posledních sto let se Země oteplila víc než o půl stupně, snížilo se kolísání teplot mezi dnem a nocí, ubylo extrémních mrazů, zato přibylo extrémních srážek. Jsou to ale teprve první signály budoucnosti, kterou očekáváme.

4 Obr. 4: obrovská suma znalostí k roku 2000 je sepsána ve čtveřici knih Mezivládního panelu pro změnu klimatu, dostupných na Valná většina takových změn klimatu je velmi nežádoucí. Je ale v našich silách přispět k tomu, aby byly co nejpomalejší. Jde o to, zabránit úniku methanu do ovzduší a co nejrychleji snížit využívání fosilních paliv vůbec.

5 tuny na obyvatele r Emise uhlíku, velké státy USA Polsko Austrálie Kanada Saúdská Arábie a část neutr. zóny Kazachstán Československo (1991) Severní Korea Česká republika Německo Nizozemí Británie Japonsko Ukrajina Jižní Korea Venezuela Itálie a San Marino Jižní Afrika Španělsko Francie Rumunsko Irán Mexiko Argentina Thajsko Turecko Indonésie Brazílie Indie zbytek dálného východu požáry v Kuvajtu (1991) Rusko Čína (kontinentální) celkem / 10 8 tun Obr. 5: Česká republika uvolňuje do ovzduší tři tuny fosilního uhlíku na osobu a rok. V tomto smutném ohledu jsme v první světové desítce. Ostatně, ponechat uhlík v zemi stojí za to i z řady dalších důvodů. Třeba z toho, který byl nedávno mottem americké informační kampani: kdo projezdí v autě zbytečně mnoho paliva, podporuje teroristy. Nebo aby zůstaly větší zbytky podkrušnohorské pánevní krajiny. Nebo pro vytvoření hojnějších a lepších pracovních míst, v účinném snižování potřeby dodávek energie i v budování a provozu udržitelných zdrojů. (Jan Hollan, únor 2003; více ke klimatu na