Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba kj (množství v potravě)

Transkript

1 Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam zlepšování trvalého přístupu k energii, na energetickou účinnost a obnovitelné zdroje energie na lokální, regionální a mezinárodní úrovni. Odhady růstu spotřeby energie v historii Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba První formy člověka.1 mil.let př.n.l. Prehistorický člověk(využívání ohně atd.) let př.n.l kj Primitivní zemědělství Středověk Používání Používání ropy okolo 500 let př.n.l. okolo 1400 n.l. konec 19.stol. poč. 21.stol kj (množství v potravě) kJ kj kj 1 mil kj Předpoklad za 100 let 7x zvýšení??????

2 Co je, ropa a zemní plyn? Tyto látky vznikly před mnoha miliony let z těl tehdejších rostlin a živočichů, které byly při horotvorných procesech zahrnuty obrovskými vrstvami hornin a pohřbeny často hluboko v zemi. Protože vznikly z organických látek pravěkých (fosilních) organismů a můžeme je spalovat podobně jako dřevo (či celá těla rostlin), říkáme jim fosilní paliva. Lidé se naučili tyto látky dobývat ze země (prostřednictvím hlubinných a povrchových dolů, ropných vrtů apod.) a využívat je k získávání energie. Energie se z nich získává přímo ve formě tepla při jejich spalování (např. v kamnech, v automobilech), nebo se využívají pro výrobu ušlechtilé formy elektrické energie, která se vyrábí v tepelných (parních) elektrárnách a je možno ji přenášet na velké vzdálenosti do různých spotřebičů.

3 Elektrárna Lokalita Celkový instalovaný výkon [MW] bloků Prunéřov II Prunéřov Počerady Počerady Chvaletice Chvaletice Dětmarovice Dětmarovice Tušimice II Tušimice Mělník III Horní Počaply Roční výroba elektřiny brutto v roce 2010 (GWh) Rok uvedení do provozu Prunéřov I Prunéřov palivo provozovatel černé Elektrárna Chvaletice a.s. Elektrárna Prunéřov II

4 Na fosilních palivech byl založen celý technický pokrok v posledních dvou stoletích vývoje lidské civilizace, který rozhodujícím způsobem ovlivnil život lidí. V zemědělství se začaly využívat traktory a nejrůznější další stroje, dostatek energie vedl k využívání průmyslových hnojiv, k nebývalému zvýšení množství dostupné potravy, k obrovskému rozvoji průmyslu, dopravy, lékařské péče, k růstu délky lidského života, ke změně způsobu života lidí (v domácnostech,při zajišťování kultury, sportu, vzdělávání, obchodu atd.) i k růstu lidské populace. Nároky na množství energie rostly velmi rychle (exponenciálně) v minulém století - a rostou stále. Problém Využívání fosilních paliv s sebou nese i některé velké problémy. Asi před 50 lety si lidé začali stále výrazněji uvědomovat, že těchto paliv není nekonečné množství. Protože vznikala za zcela jiných podmínek a po miliony let, jsou tato paliva neobnovitelná. A navíc jejich rychle rostoucí používání vede ke znečišťování ovzduší a dokonce zřejmě ovlivňuje jeho složení. Do vzduchu se dostávají různé látky, např. oxid siřičitý, oxidy dusíku, jemné prachové částice a další látky, z nichž mnohé jsou karcinogenní - rakovinotvorné. Sloučeniny síry a dusíku okyselují prostředí, což vede k hynutí lesů i k ohrožování zdraví dalších organismů včetně lidí. Při každém spalování vzniká také oxid uhličitý a je ho tolik, že množství oxidu uhličitého se v posledních letech značně výrazně zvýšilo. Mnozí vědci na celém světě to pokládají za jednu z významných příčin klimatických změn a to z následujících důvodů: Oxid uhličitý patří mezi nejvýznamnější tzv. skleníkové plyny, které u povrchu Země zadržují tepelné záření odražené od zemského povrchu (podobně jako stěny skleníku) a jsou tak příčinou zvýšení teploty na Zemi. Skleníkové plyny jsou velmi důležité pro život a byly v ovzduší již před průmyslovou revolucí; bez jejich vlivu by všude na naši Zemi byl led a mráz a udržují tedy na Zemi teplotu pro život příznivou. Ale všeho moc škodí. Rostoucí spotřebu fosilních paliv provází i růst množství skleníkových plynů v ovzduší, zejména oxidu uhličitého, ale také metanu a ozonu. To zřejmě přispívá ke zvyšování teploty na zemském povrchu a ke klimatickým změnám - k tání ledovců, stoupáni hladiny světových oceánů, k prudkým výkyvům počasí a k dalším jevům, které mohou mít dalekosáhlé následky.

5 Růst koncentrace oxidu uhličitého v posledních letech Skleníkový efekt (A dlouhodobá tepelná rovnováha bez vlivů člověka B zvyšování množství skleníkových plynů) Proto se lidé na celém světě začínají zajímat o to, jak tomuto celosvětovému nebezpečí předcházet a snížit ho. Ukazuje se, že množství využívaných fosilních paliv bude nezbytné v celém světě velmi výrazně a co nejrychleji omezit a musí se tedy hledat jiné zdroje energie, naučit se jinak a lépe s energií hospodařit, nechceme-li se vzdát vymožeností naší civilizace a chceme-li se uživit..