povrchová úprava DETEKCE ZBYTKOVÉHO ZAMAŠTĚNÍ PDF ČASOPIS NOVÉ PŘÍPRAVKY - TECHNOLOGIE - SLUŽBY ROČNÍK I. ČERVEN 2004

Transkript

1 povrchová úprava VÝROBKY FIR- MY SHERCON POVLAKY S VYSOKÝMI OBSAHY ZINKU NOVÉ EKOLOGICKÉ POŽADAVKY NA TECHNOLOGIE ZINKOVÁNÍ JAK EFEKTIVNĚ HLEDAT NA INTERNETU INFORMACE O POVRCHOVÝCH ÚPRAVÁCH PDF ČASOPIS NOVÉ PŘÍPRAVKY - TECHNOLOGIE - SLUŽBY ROČNÍK I. ČERVEN 2004 DETEKCE ZBYTKOVÉHO ZAMAŠTĚNÍ JAN KUDLÁČEK Jednou z nejdůležitějších operací nejvíce ovlivňujících čistotu povrchově upravovaných součástí jsou předúpravy povrchu a to především operace odmašťování. Nedokonalá technologie předúpravy povrchu a to především odmašťování způsobuje však podstatné závady a chyby povrchových úprav a proto je důležité umět přesně a pohotově změřit čistotu povrchu. Pro stanovení čistoty upravovaných součástí existuje řada metod. Metody pro stanovení čistoty povrchu či čistící schopnosti používaných způsobů a přípravků čištění je možno rozdělit na metody přímé a metody nepřímé. Přímé metody slouží k detekci zamaštění přímo na součástech. Nepřímé metody využívají možnosti detekce nečistoty pomocí použitého kontrolního rozpouštědla, které extrahuje podíl znečisťujících látek z povrchu sledované součásti a podíl znečištění se následně analyzuje z rozpouštědla. Fakulta strojní ČVUT v Praze je v současné době vybavena optickým snímacím zařízením vyrobeným slovenskou firmou Lames s.r.o. pro měření zamaštění resp. čistoty povrchu pracujícím na impulsním fluorescenčním principu. Metodika přímé kontroly zamaštění je založená na luminiscenci některých kontaminujících látek při osvícení ultrafialovým světlem příslušné vlnové délky. Povrch součásti je osvětlován přesně definovaným množstvím ultrafialového světla z UV lampy. Zdroj světla je synchronizovaný se snímací CCD kamerou, která kontinuálně snímá detekovanou plochu. Tato detekční metoda umožňuje zjistit množství a rozmístění i druh znečištění. Je tak možno zjistit zda znečištění je olej mazací, kalící, motorový, transformátorový či chladící emulze. Vyhodnotit lze též výskyt a množství plastických maziv, rostlinných a živočišných tuků. Měření znečištění povrchu před povrchovou úpravou touto přímou metodou je zatím ojedinělé. Je to progresivní způsob, který v budoucnu najde využití v odmašťovacích linkách jako samostatná operace mezikontroly. Na odmašťovacích pracovištích by měl přístroj nahradit dosavadní kontrolu odmaštění obsluhou resp. kontrolu odmašťovacích lázní chemickou analýzou, což je zdlouhavé. Dosavadní zkušenosti potvrzují, že se bude moci toto zařízení na kontrolu čistoty povrchu plně integrovat do systému průmyslového čištění. Přínosy přímé metody detekce zamaštění: a) zabrání se vzniku vad povrchových úprav b) zvýší se kapacita výroby a zisk c) vyloučí se vlivy lidského faktoru d) optimalizuje se proces údržby a životnost odmašťovací lázně Obr.1. Celkový pohled na mobilní snímací hlavu přístroje pro detekci zamaštění Obr. 2. Ukázka měření tloušťky vrstvy mastnoty přístrojem na reliefu mince. ZÁVĚR Měření znečištění povrchu touto impulsní fluorescenční metodou je progresivní způsob u kterého se předpokládá brzké využití jako důležitá samostatná operace kontroly na pracovištích povrchových úprav. Přístroj nahradí dosavadní nevyhovující kontrolu procesu odmaštění. Měření velikosti znečištění umožní měřit i čistící schopnosti odmašťovací lázně, či vyhodnocení odmašťovacího zařízení. Prodlouží se tak životnost odmašťovacích lázní a zjednoduší i volba při nákupu nového vhodného odmašťovacího zařízení, které je tímto přístrojem možno otestovat. Problematiku odmašťování, která patří k ekonomicky nejnáročnějším procesům povrchových úprav se tak značně zlevní i zkvalitní. Ing. Jan Kudláček Fakulta strojní ČVUT v Praze kudlacej@ .cz ČERVEN 2004 povrchová úprava ( strana 1

2 THE LEADER IN MASKING M.A.G. galvanochemie, a.s. je výhradním distributorem sortimentu firmy SHERCON Inc., který nachází uplatnění především při povrchových úpravách. Jádro nabídky tvoří silikonová pryž Ultrabake, která je s teplotní odolností 315 C ideálním materiálem pro práškové lakovny. Pryž Ultrabake je odolná vůči tvrdnutí, praskání a napékání. Na zátkách a krytkách neulpívá nanášená barva, což usnadňuje jejich opětovné použití. Výrobce garantuje minimální životnost 12 cyklů při vypalovací teplotě 315 C. Současné práškové barvy jsou však vypalovány v rozmezí C a zkušenosti zákazníků ukazují, že se životnost krytek a zátek provozovaných při těchto teplotách pohybuje mezi cykly. Ultrabake není omezen pouze pro použití při práškovém lakování, ale lze ho použít i při kataforéze, galvanickém pokovování, chemickém niklování, anodizování, chromování a chemickém leštění. Materiál má tvrdost Shore A. Alternativou pro provozy, které nevyžadují teplotní odolnost vyšší než 177 C je neopren, ze kterého firma M.A.G. dodává hladké kuželové zátky a vroubkované zátky s úchytkou. Neopren je vhodný zejména pro galvanizování, anodizování, otryskávání, chemickém leštění, chemickém niklování. Materiál má tvrdost Shore A a není vhodný pro použití v chromovacích lázních. Pro krytí ploch při povrchových úpravách nabízí M.A.G. široký sortiment maskovacích pásek s teplotními odolnostmi od 177 do 260 C. V nabídce naleznete maskovací pásky vhodné pro práškové lakování. Pásky jsou vyrobeny z polyesteru, na kterém je naneseno silikonové lepidlo, které po vypálení a stržení nezanechává na krytém předmětu adhezivní zbytky odpadá tak nutnost mechanického dočišťování po povrchové úpravě. Pásky jsou dodávány s teplotní odolností 204, resp. 220 C. Polyesterové pásky lze dodat také na podkladní fólii v libovolných šířkách - vhodné pro výrobu vlastních tvarů na řezacím plotru. Pro aplikace s maximální teplotou 260 C nabízí firma M.A.G. polyimidové pásky (Kapton ). Maskovací pásky jsou standardně k dispozici v šířkách 5-50 mm po 5 mm, dále 80, 100 a 150 mm. Z uvedených typů materiálů dodává M.A.G. kruhové výseky - vybrané typy se středícími kroužky. Pro jednoduché aplikace a pro krytí výrobků při transportu nabízí M.A.G. krytky z polyvinyl chloridu (PVC), a to ve stejných rozměrech jako krytky ze silikonové pryže (vnitřní průměry od 2,0 do 50,0 mm). Firma M.A.G. poskytuje zkušební vzorky zdarma! M.A.G. galvanochemie, a.s. Dvorská Jablonec nad Nisou tel fax info@magchem.cz Kontakt Vojtěch Žabka technická podpora tel vojtech.zabka@magchem.cz Jana Suchardová odbyt tel , suchardova@magchem.cz Výrobce práškových barev COLOR tel: , mob: savatrade@mbox.vol.cz ČERVEN 2004 povrchová úprava ( strana 2

3 NOVÉ EKOLOGICKÉ POŽADAVKY NA TECHNOLOGIE ZINKOVÁNÍ VIKTOR KREIBICH - JAN KUDLÁČEK Vzhledem k ekologickým požadavkům legislativy v zemích Evropské unie na povrchové úpravy, zvláště pro automobilový průmysl, je nutné upravit či změnit některé operace v technologiích zinkování (např. chromátování po elektrolytickém zinkování), případně začít používat i technologie zcela nové. Jednou z nejčastějších technologií zinkování ve strojírenství i automobilovém průmyslu je galvanické pokovení. Ve své většině jsou tyto povlaky pro zvýšení protikorozní ochrany upravovány dokončovacími operacemi při kterých se na zinku vytváří pasivní konverzní chromátová vrstva. Technologie chromátování se provádí více jak 50 let. Složení chromátovacích lázní i chromátových vrstev se postupně vyvíjelo s cílem zrychlení procesů a snížení tlouštěk těchto konverzních vrstev. V poslední době je pozornost věnována především omezení iontů Cr 6+ v těchto vrstvách. Chemicky jsou chromátové vrstvy tvořeny nejednoznačně definovanými chemickými sloučeninami, basickými chromany zinku a chromu, případně dalších těžkých kovů, dále fluoridy a fosforečnany v závislosti na složení. Amorfní charakter vrstvy s určitým obsahem vody umožňuje části chromanových iontů pohyb ve vrstvě a jejich difúzi do povrchu. Tak se zpasivuje zinek i na místě poškození chromátové vrstvy. Z těchto chromátových vrstev mohou ionty Cr 6+ přecházet do prostředí při manipulaci a použití konečného výrobku. Ekologické problémy vznikají i při likvidaci takto upravených výrobků na konci jejich životnosti a komplikují zpětné použití materiálů jako druhotných surovin. Podle typu chromátové vrstvy činí úbytky iontů Cr 6+ do prostředí od 0,05 µg/cm 2 upravovaného povrchu (transparentní modrý chromát) do 1.0 µg/cm 2 z upravovaného povrchu (černý chromát). Pod názvem End of Life Vehicles ( konec života automobilů ) odsouhlasil Evropský parlament požadavky na snížení nebezpečných látek ve vozidlech. Konečné znění z podzimu 2000 nabylo účinnosti jako vyhláška 2000/53/EG. Vyhláška stanoví, že vozidla uvedená do provozu po 1. červenci 2003 (později změněn termín na rok 2006) nesmí obsahovat žádné olovo, rtuť, kadmium nebo šestimocný chrom, kromě případů uvedených v příloze. Pro obor povrchových úprav je nejdůležitější skutečností zákaz Cr 6+. V příloze se uvádí, že maximální přípustná hodnota na vozidlo s hmotností do 3,75 t je 2g Cr 6+. Protože neexistuje metoda na stanovení obsahu šestimocného chromu v reálném voze, bude zřejmě výrobci požadováno, aby nebyl v galvanizovnách používán vůbec. Podle směrnice EU 2000/53/EG se musí veškeré systémy dokončovacích operací obsahující Cr 6+ nahradit postupy bez šestimocného chromu. VDA předložila následující náhrady jednotlivých dokončovacích operací typů chromátování-pasivace. Současné a náhradní typy dokončovacích operací chromátování-pasivace. Pasivace současná Ochrana Náhrada modrá trojmocná nízká odolnost zůstane zachována žlutý chromát vysoká odolnost vysoce odolná modrá pasivace silnovrstvá pasivace žlutý chromát utěsněný vysoká odolnost vysoce odolná nebo silnovrstvá pasivace + utěsnění Chromátová vrstva působí jako korozní inhibitor, při porušení má vrstva schopnost se opět obnovit. Chromátové vrstvy se dělí podle barvy na modré, žluté, olivové, černé, přičemž maximální protikorozní ochranu má chromát olivový. Chromát modrý (nebo-li transparentní) vytváří velmi lesklou vrstvu a vzhledově může konkurovat chromovanému povlaku. Podle barvy chromátu lze stanovit přibližnou tloušťku vrstvy. Ta je velmi tenká, v rozmezí od 0,1µm u modrého chromátu přes 0,3-0,5 µm u žlutého chromátu až k přibližně 1,0 µm u olivového a černého chromátu. Chromátová vrstva je vodivá, což se využívá pro elektrotechnické součástky. V porovnání s povlakem zinku snižuje chromátová vrstva koeficient tření a podstatně zlepšuje přilnavost organických nátěrů. Náklady na provoz chromátování jsou nízké, uskutečňuje se ponorem při teplotě okolí, jenom u černého chromátování je v některých případech nutné lázeň chladit. Sloučeniny se šestimocným chromem patří mezi nebezpečné látky a jsou zdravotně a ekologicky závadné. Je prokázáno, že jsou toxické, karcinogenní a jedovaté, jsou rozpustné a tedy vylouhovatelné i lidským potem. Z těchto důvodů se celosvětově používání šestimocného chromu v současné době omezuje. NOVÉ METODY PASIVACE Chromátování je dokončovací operace, která využívá sloučeniny šestimocného chromu. Jakékoliv jiné postupy prosté Cr6+ se označují jako pasivace. Objevuje se také operace využívající trojmocný chrom nazývaná chromitování, avšak toto označení je právně chráněno a tudíž je smí používat pouze jedna firma pro jednu svoji metodu. Obecně je chromitování také pasivace. V literatuře i legislativě je postupně používáno rozdělení dokončovacích operací takto: Operace pracující s roztoky obsahující Cr6+ se nazývají chromátování a všechny ostatní operace s Cr3+ jsou pasivace. Pasivace podle tloušťky vrstvy se rozdělují na tenkovrstvé a silnovrstvé. Tenkovrstvé pasivace jsou známé již několik let pod označením trojmocný modrý chromát. Jak je patrné z označení jedná se o pasivaci v roztoku obsahující sloučeniny trojmocného chromu, tím je splněna podmínka zdravotní nezávadnosti, protože sloučeniny s Cr 3+ nejsou toxické nebo zdravotně a ekologicky závadné. Tloušťka tenkovrstvých pasivací je do 0,1 µm. Korozní odolnost těchto pasivačních vrstev je však malá, proto byla vyvinuta a do praxe zavedena pasivace silnovrstvá. Silnovrstvá pasivace je nová třída pasivací. Principiálně je stejná jako tenkovrstvá, ale vrstva dosahuje optimální tloušťky 0,3-0,5 µm. Touto pasivací lze dosáhnout korozní odolnosti srovnatelné se žlutým chromátováním, v některých případech dokonce lepší. Oba typy pasivací - tenkovrstvá i silnovrstvá na bázi trojmocného chrómu poskytují zinkovým i slitinovým zinkovým povlakům obdobnou ochranu jako u klasických chromátů. Rozdíl je v tom, že rozpustné a toxické chromanové ionty na jejich povrchu nahrazují hydroxylové a fluoridové ionty. Vrstva s Cr 3+ je nerozpustná, proto nemá samoregenerační vlastnosti. Pasivační vrstvy neposkytují tak širokou barevnou škálu jako chromátové vrstvy. To však není nevýhodou, protože automobilky požadují pouze kovově stříbrné nebo černé provedení. Tenkovrstvá pasivace vytváří modrofialovou vrstvu, pasivace v silné vrstvě mají žlutavé (irizující) zbarvení, které je ve srovnání se žlutým chromátem podstatně méně intenzivní. Po dodatečném utěsnění jsou povrchy kovově stříbrné. Složitější situace je u černé pasivace. Zde se prozatím nedaří dosáhnout dostatečně černého odstínu pasivační vrstvy. Jako možné řešení se zatím nabízí kataforetické lakování. Koeficient tření je vyšší než u chromátových vrstev, protože silné vrstvy pasivace jsou takřka nestíratelné a tak nefungují jako mazivo. Pro současné nároky na koeficient tření je však stejně nutná speciální následná úprava (např. kluznými laky), která se používá jak pro klasické chromáty, tak pro pasivace. Dvoustupňová pasivace. První stupeň po pozinkování, oplachu a vyjasňování je speciální pasivace na bázi trojmocných sloučenin chromu. Pasivace probíhá při pokojové teplotě za lehkého pohybu pasivačního roztoku nebo dílů. Následně (bez oplachu) je prováděn ponor do druhého stupně procesu, ve kterém se dosahuje vysoké rovnoměrnosti barvy a výrazného zlepšení antikorozní ochrany, jak se zřetelem na bílou rez, tak také na rez červenou. Ve druhém stupni je chemickou reakcí ovlivněna smáčivost atomů chromu v ještě vlhké, gelovité pasivační vrstvě. Následně se díly opláchnou a pokud možno za horka osuší. Sušení má na kvalitu pasivace rozhodující vliv. Tato dvoustupňová pasivace pracující bez sloučenin Cr 6+ (označená proto jako úprava OCR ) se nedá srovnávat s jednovrstvou pasivací s pečetěním. Metoda dvoustupňové pasivace je moderní pasivační metodou, vrstvy neobsahují Cr 6+, jsou odolné proti chemikáliím, rozpouštědlům, a snáší bez poškození mechanické namáhání a jsou tvárné. Vrstvy mají vysokou odolnost proti korozi, bylo dosaženo až 720 hodin do bílé koroze při testu v solné mlze, snáší tepelné zatížení do 180 C bez vlivu na odolnost proti korozi. Variabilita barevnosti splňuje požadavky zákazníků z nejrůznějších oborů. Použití metody je možné se stávající technologií pozinkování. Utěsnění konverzních vrstev Utěsnění nebo také zapečetění se používá jen v případech požadavků na maximální korozní odolnost. Utěsnění se používá u povlaků chromátovaných i u povlaků pasivovaných. Působením tepla na klasický chromát na zinkových i zinko - slitinových povlacích dochází ke snížení korozní odolnosti, neboť chromát se vysuší a vytvářejí se v něm trhlinky. Proti tomuto jevu lze působit nanášením dodatečného utěsnění především na vodné bázi. Dodavatelské firmy dále nabízejí celou řadu zvláštních technologií jako např. utěsnění na bázi rozpouštědel, s nutným vypalováním a utěsnění s několika vrstvami. Předpokládá se, že u nových pasivací a velkém množství druhů utěsnění bude požadována pouze korozní odolnost a zůstane na galvanizérech jak této odolnosti dosáhnou. Je proto důležité urychleně zavádět náhrady dosud používaných technologií chromátování a prakticky odzkoušet různé možnosti pasivace i utěsnění podle protikorozní náročnosti upravovaného zboží. Ing. Viktor Kreibich, CSc - Ing. Jan Kudláček Fakulta strojní ČVUT v Praze, viktor.kreibich@fs.cvut.cz ČERVEN 2004 povrchová úprava ( strana 3

4 POVLAKY S VYSOKÝMI OBSAHY ZINKU PETR HOLEČEK - JAN KUDLÁČEK Neelektrolyticky vylučované povlaky a systémy se zinkovými lamelami Jednou z alternativních povrchových úprav, které vyhovují požadavkům směrnic EU i požadavkům výrobců automobilů, jsou neelektrolyticky nanášené systémy s mikrolamelami či mikrovločkami zinku (Zincflake-coating) příp. hliníku ve speciálních anorganických resp. organických pojivech. Základem pojiv basecoatů jsou komplexní titanáty nebo zirkonáty na rozpouštědlové bázi nižších alkoholů a nejnověji, především u topcoatů i komplexní silikáty na vodné bázi. O pojivech na bázi titanátů, zirkonátů a silikátů je známo, že samy o sobě i bez zinku zlepšují korozní odolnost oceli. Povlaky se nanáší máčením, stříkáním a technologií dip-spin coating (namáčením, postřikováním a odstředěním v bubnu) s následujícím vysušením a vytvrzením v jedné i více vrstvách. Povlaky na bázi mikrolamel zinku jsou mimo jiných aplikací, vzhledem k možnostem hromadného povlakování s výhodou používány k povrchové úpravě spojovacích součástí (šroubů, svorníků, vrutů, matic, podložek, některých druhů nýtů a elementů pro mechanické spojování plechu), pružin, spon, svorek a jiných kovových dílů. Tloušťka povlaku se pohybuje od 4 do 22 µm, podle typu povlakových materiálů a počtu vrstev. Tyto materiály snadno vnikají do dutin a kapilárních prostorů, lze je kombinovat i s kataforetickým lakováním a modifikací systémů lze snížit velikost součinitele tření. Výhodou je nízká teplota vytvrzování, která nezpůsobuje ztrátu pevnosti popouštěním u pevnostních šroubů a pružin. Vytvrzovací proces má velkou důležitost, protože kovové částice se s anorganickým pojivem navzájem spojují a současně reaguje pojivo s kovovým podkladem. Povlak se spojuje s podkladem pomocí chemické reakce. Povlak po vytvrzení obsahuje průměrně 80 objemových % Zn a Al částic v pojivu. Charakteristické pro tyto povlaky jsou malé rozměry částic zinku a tvar částic zinku. Ty jsou na rozdíl od částic zinku používaných v zinkových nátěrových hmotách ploché. Předpokládá se, že vysoká korozní odolnost povlaků je podmíněna existencí velmi malého množství pórů v povlaku, které by vedly až ke kovovému povrchu podkladového kovu, a s případným vznikem korozních produktů zinku, které zaplní tyto póry a zabrání průniku korozního prostředí k podkladovému kovu. Při porušení povlaků dochází ke katodické ochraně. Povlaky mají firemní označení Delta-MKS, Delta-Protekt, Delta-Tone (firmy Dörken MKS-Systeme GmbH), Dacromet a Geomet (firma Dacral S.A.) a Zintek (firma Kunz GmbH). Charakteristika povlaků je definována v ČSN EN ISO mechanické a fyzikální vlastnosti, požadavky na tloušťku a odolnost proti korozi. V následující tabulce jsou uvedeny orientační údaje korozní odolnosti těchto povlaků. Výsledná odolnost závisí na typu a geometrii součástí a na způsobu povlakování. Větším počtem vrstev a tloušťkou povlaku lze odolnost zvýšit. Korozní odolnosti povlaků typu Delta dle údajů výrobce Dörken MKS-Systeme GmbH. Povlak Tloušťka povlaku [µm] ISO 9227 solná mlha [h] DIN kondenzační komora [h] Delta-Tone 8 do 240 do 300 Delta-Tone 12 do 500 do 600 Delta-Seal 8 do 120 do 120 Delta-Tone + Delta-Seal do 500 do 600 Delta-Tone + Delta-Seal do 1000 do 1000 Delta-Protekt KL min Delta-Protekt KL Delta-Protekt VH do Delta-Protekt KL Delta-Protekt VH 301GZ do Organické povlaky s vysokým obsahem zinku Částice zinku jsou dlouhodobě používaným pigmentem nátěrových hmot při jejich různých obsazích. Vývoj v této oblasti dospěl k optimálnímu obsahu zinku v intervalu od 50 do 60 objemových %. Při vyšším obsahu zinkového podílu se protikorozní vlastnosti již nezlepší a mohlo by docházet ke zhoršení některých vlastností povlaku. Při těchto obsazích zinku se již částice zinku vzájemně dotýkají což je patrno z četných sledování takových nátěrů i z geometrického modelu takovýchto kompozitních materiálů. Přesto se nelze u takovéhoto materiálu tvořeného z 60 % objemových anorganickou kovovou disperzí zinku a z 40 % organického pojiva domnívat, že kontaktem Zn částic se vytvoří ochranný elektrochemický mechanismus protikorozní ochrany. Preferován je názor, že jde o mechanismus bariérový a neutralizační. Velký význam je potřebné spatřovat v utěsnění povlaku oxidačními produkty zinku, které zvyšují oxidací až trojnásobně svůj původní objem. Elektricky nevodivé oxidační produkty zinku utěsňují tak póry v pojivu i mezi částicemi zinku až do stádia, kdy systém je elektricky téměř nevodivý a brání bariérově téměř bezporézním povlakem. V případě místního porušení povlaku jde však o elektrochemickou reakci mezi kovově čistým povrchem zinku a chráněného materiálu na bázi železa tedy o katodickou místní ochranu. Jasným důkazem vysoké korozní odolnosti takovýchto povlaků s vysokými obsahy zinku jsou výsledky korozních zkoušek. Velmi výhodné se ukázaly povlaky s vysokým obsahem zinku v technologiích práškových nátěrových hmot a plastů. Aplikace těchto materiálů při ochraně ocelových materiálů při tloušťkách m základních epoxidových povlaků dosahují při zkoušce v solné mlze minimálně odolnost po dobu hodin do výskytu červené koroze. V kombinaci s vrchním povlakem polyesterovým o tloušťce m byla naměřena odolnost takovýchto dvouvrstvých povlaků hodin do výskytu červené koroze při zkoušce v solné mlze. Vzhledem k nízké ceně těchto práškových povlaků jsou tyto povlaky s vysokým obsahem zinku cenově únosné. Na pracovišti povrchových úprav na Ústavu strojírenské technologie fakulty strojní ČVUT v Praze je uvedeným technologiím i především problematice ekologicky vhodných náhrad povrchových úprav věnována značná pozornost s tím, že výsledky jsou bezprostředně aplikovány v provozech. Ing. Petr Holeček - Ing. Jan Kudláček Fakulta strojní ČVUT v Praze, kudlacej@ .cz Použitá literatura [1] Abušinov, A.: Povrchové úpravy Delta-Protekt In: Progresivní strojírenské technologie a materiály sborník přednášek, Praha PVA Letňany 2002 s [2] Kreislová, K. Svoboda, Z. Kvapil, J. Kreibich, V. Hlaváček, V.: Korozní vlastnosti lamelových zinkových povlaků, In: Integrácia technickej a environmentálnej politiky a legislatívy EÚ do čistejších technológií, Trenčín 2004 Přehled pořádaných odborných akcí Podrobné informace najdete v odborném serveru POVRCHOVÁ ÚPRAVA nebo na webových stránkách pořadatelů TRIBOLOGIE POVRCHOVÝCH VRSTEV A POVLAKŮ 17. až 18. června 2004, Hotel Krystal Praha, Česká republika Kontakt: EDUKA, Ing. Jiří Chvojka, Zárubova 16, Praha, Tel.: , FAX: , eduka@eduka.cz 46. mezinárodní strojírenský veletrh , Brno Výstaviště BVV 18. ROČNÍK KONFERENCE POVRCHOVÉ ÚPRAVY a , Jihlava, hotel Gustav Mahler Kontakt: Agentura AMA JIhlava 1. mezinárodní seminář: Progresivní a netradiční technologie povrchových úprav listopad 2004, Čejkovice Kontakt: Ing. Viktor Kreibich, CSc., mobil: , pu-seminar@seznam.cz. Seminář je pokračováním řady úspěšných odborných seminářů: Progresivní a netradiční technologie povrchových úprav. Letos je tento seminář povýšen na Mezinárodní akci. Seminář má opět za cíl poskytnout širší pohled na obor povrchové úpravy především z hlediska potřeb technologů a s ohledem na současné možnosti tohoto oboru. ČERVEN 2004 povrchová úprava ( strana 4

5 JAK EFEKTIVNĚ HLEDAT NA INTERNETU INFORMACE TÝKAJÍCÍ SE POVRCHOVÝCH ÚPRAV IVA PACHTOVÁ V dnešním světě se všude kolem nás vyskytuje velké množství informací. Některé jsou pro nás velmi důležité, jiné nám naopak pouze komplikují cestu k těm potřebným a nám nezbývá nic jiného, než se v celé této informační struktuře naučit orientovat. Jednou z nejrozsáhlejších informačních sítí se pro běžné uživatele stal již před několika lety Internet. Dnes je v něm obsažené množství informací tak rozsáhlé, že pro mnohé méně zkušené uživatele je nalezení hledané informace velmi obtížné a časově náročné. Jestliže se rozhodnete vyhledávat informace z oblasti povrchových úprav a ochran materiálu, můžete tak učinit dvěma způsoby - pomocí klasického vyhledávače nebo přímo na serveru POVRCHOVÁ ÚPRAVA ( Použití internetového vyhledávače je jeden z nejčastějších způsobů pro získávání informací z Internetu. Klasické uspořádání vyhledávače obsahuje okno, kam se zapíše dotaz (klíčová slova) a katalogově seřazené tématické oblasti, do kterých jsou v prohlížeči rozřazené jednotlivé odkazy na webové stránky. V naší republice máme k dispozici řadu vyhledávačů (např a další) a každý z nich obsahuje širokou škálu informací. Na první pohled se jedná o ideální způsob vyhledávání, ale realita je trochu odlišná. Z důvodů tak velkého objemu informací ze všech oblastí má zásadní význam správná volba klíčových slov nebo jejich kombinace, podle kterých samotné vyhledávání probíhá. Po jejich zadání se provede porovnání s databází klíčových slov vyhledávače a zobrazení všech odkazů na webové stránky, kde se vyskytují. Může se tedy stát, že nezkušenému uživateli může správná formulace klíčového slova k nalezení relevantních odkazů trvat velmi dlouho a nebo se v horším případě nemusí ani zdařit. Další problém nastává při výpisu nalezených odkazů. Často se můžeme setkat i s tisícovkami odpovídajících zadanému klíčovému slovu. Orientace v tak velkém počtu informací je velmi obtížná a časově náročná. Uživatel těžko pozná, který z odkazů je pro něj opravdu důležitý a obsahuje hledanou informaci.další možností je hledání oborově zaměřených informací týkajících se problematiky povrchových úprav na odborném serveru POVR- CHOVÁ ÚPRAVA ( cz). Uživatel tak hledá pouze v rozsahu pro něj relevantních informací a odpadá velký objem okolních oblastí, které ho nezajímají, vyhledávání komplikují a prodlužují. Informace jsou zde také rozděleny do jednotlivých tématických a dobře srozumitelných skupin znázorněných v hlavním menu, což nám vyhledávání ještě více usnadňuje a rychleji nás přivede k požadovanému cíli. Velkou výhodou je příjemné uživatelské prostředí a lehká orientace v uvedených informacích pro každého. Při návštěvě odborného serveru získáte další užitečné informace např. o pořádaných odborných akcích, můžete se podělit o své zkušenosti v diskuzní skupině, podívat se na inzeráty uvedené v BURZE. Iva Pachtová, studentka VŠE Praha, obor aplikovaná informatika Redakce elektronického časopisu POVRCHOVÁ ÚPRAVA Ing. Viktor Kreibich, CSc., šéfredaktor, mobil : , kreibich@fsid.cvut.cz Ing. Ladislav Pachta, Pachta-IMPEA Hradec Králové, tel.: , mobil: , l.pachta@echoplus.cz Přihlášky k zasílání elektronického časopisu na ové adrese info@povrchovauprava.cz a na jednotlivá vydání je možno stáhnout z Copyright 2004, Pachta-IMPEA, Hradec Králové ČERVEN 2004 povrchová úprava ( strana 5