ARMÁDA A ROZVOJ OPERAČNÍCH SCHOPNOSTÍ

Transkript

1 Vítězslav JAROŠ ARMÁDA A ROZVOJ OPERAČNÍCH SCHOPNOSTÍ Abstract: The author presents his own view on the concept of operational capacity and specifies the development of requirements for developing the operational capability of the Army of the Czech Republic in the 21 century. At the same time characterize the content of Defence Capabilities Initiatives of NATO and their influence on the development of operational capabilities of the armies of the North Atlantic Alliance. 1 ÚVOD Nová Strategická koncepce NATO přijatá na summitu v listopadu 2010 stanovuje tři základní úkoly Severoatlantické Aliance v současném bezpečnostním prostředí a to zajištění kolektivní obrany členských států (collective defence), využívání mechanismů na zvládání krizí (crisis management) a kooperativní bezpečnost (cooperative security). Uvedené úkoly budou mít samozřejmě vliv na obsah iniciativ ke zvýšení obranných schopností (Defence Capabilities Initiatives), které byly přijaty na summitu ve Washingtonu v dubnu 1999 a dále upřesněny na summitu v Praze v listopadu Oblasti původně požadovaných obranných schopností: 1. efektivnost systému velení, řízení, komunikace a informatizace, 2. efektivnost zpravodajství, sledování cílů a průzkumu, 3. účinná ochrana nasazených sil a jejich odolnost vůči úderům protivníka, 4. ochrana proti terorismu, 5. resortní schopnosti, 6. nové obranné technologie, byly po pražském summitu transformovány do Pražského závazku ke schopnostem (Prague Capabilities Commitment, PCC): ochrana proti chemickému, biologickému, radiologickému a jadernému útoku; zajištění velitelské, komunikační a zpravodajské převahy; zlepšení interoperability rozmístěných jednotek a klíčových aspektů bojové efektivity; a zajištění rychlé rozmístitelnosti a udržitelnosti bojových jednotek v místě operace. 2 OPERAČNÍ SCHOPNOSTI Stanovení oblastí rozvoje operačních schopností ozbrojených sil vyžaduje pochopení obsahu pojmu operační schopnosti. Operační schopnosti lze charakterizovat jako způsobilost ozbrojených sil úspěšně splnit cíle a úkoly vojenské operace. Operační schopnosti vyjadřují všechno to, co ozbrojené síly musí znát, umět a pomocí techniky dosáhnout během přípravy a v průběhu operace a boje. 1 Jiný zdroj je charakterizuje jako základní kritéria, která vyjadřují způsobilost ozbrojených sil úspěšně splnit plánované cíle a úkoly operace v jakémkoliv prostředí. Operační schopnosti jsou: dostupnost sil, efektivní zpravodajská služba a průzkum, rozmístitelnost a mobilita, účinnost nasazení, efektivní systém velení, řízení a spojení, udržitelnost, odolnost a ochrana sil. Klíčové operační schopnosti musí být k dispozici v reálnem čase. Jsou

2 vzájemně propojené, na sobě závislé a navzájem se nevylučují. 2 Tůma a spol. charakterizují operační schopnosti takto: Pojem cílové operační schopnosti byl chápán jako stav, kdy budou splněna plánovaná (zejména reorganizační a modernizační) opatření vedoucí k dosažení vyšší úrovně funkčnosti armády srovnatelné s úrovní ostatních armád členských zemí NATO a dalších partnerů. 3 V podmínkách AČR se charakteristika operačních schopností poprvé objevila v Koncepci výstavby profesionální Armády České republiky v dubnu 2002, kde byly uvedeny tzv. Klíčové operační schopnosti. Klíčovými operačními schopnostmi ozbrojených sil České republiky jsou včasná dostupnost sil, efektivní systém velení a řízení, spojení, výpočetní systémy, zpravodajství, sledování a průzkum, dále rozmístitelnost a mobilita, účinné nasazení, udržitelnost, odolnost a ochrana sil. Tyto schopnosti jsou nezbytné v době míru a zejména v operaci. 4 Dokument dále předpokládal, že v okamžiku dosažení počátečních operačních schopností (tj. od začátku roku 2007) budou ozbrojené síly České republiky schopny zúčastnit se aliančních (koaličních) operací velmi významným kontingentem. Svým složením, ale i kvalitou bude plně srovnatelný s kontingenty vyspělých zemí světa. K jeho vyslání nebude zároveň třeba přijímat žádná zvláštní nesystémová opatření, zejména pokud se týká přidělování dalších zdrojů mimo rozpočtovou kapitolu Ministerstva obrany. 5 Koncepce výstavby profesionální Armády České republiky přepracovaná na změněný zdrojový rámec přijatá vládou České republiky 12. listopadu 2003 charakterizovala operační schopnosti AČR takto: Ke splnění politicko-vojenských ambicí v daném čase bude systémově usměrňována výstavba ozbrojených sil ČR. Bude řízena tak, aby zabezpečovala postupné plánovité dosažení požadované úrovně klíčových schopností ozbrojených sil ČR v oblasti: včasné dosažitelnosti sil a prostředků potřebných pro plnění úkolů v operacích; efektivnosti systému velení a řízení, spojení, informatizace, zpravodajství, sledování a průzkumu; přepravitelnosti prostředky strategické přepravy v celém prostoru možných operací; účinnosti bojového nasazení a průzkumu; dlouhodobé udržitelnosti sil v prostoru nasazení; účinné ochrany nasazených sil a jejich odolnosti vůči úderům protivníka. Důraz bude kladen na dosažení vysokého stupně interoperability se silami a prostředky NATO. 6 Koncepce dále uvádí: Za cílový stav prvního kroku bude považováno dosažení počátečních operačních schopností ozbrojených sil ČR s termínem plnění do 31. prosince Dosažení počátečních operačních schopností bude zahrnovat vybudování a dosažení požadované připravenosti u jednoho velitelství mechanizované brigády, mechanizovaných praporů a jednotek dělostřelectva, protivzdušné ochrany, vrtulníkového letectva, průzkumu, elektronického boje, chemické a biologické ochrany, ženijního, logistického, zdravotnického a policejního zabezpečení potřebných pro vytvoření brigádního úkolového uskupení osob nebo pro rotaci v praporním úkolovém 2 KOLEKTIV. Vojenský výkladový slovník vybraných operačních pojmů. SpD ŘeVD, Vyškov, 2005, str TŮMA, M., JANOŠEC, J., a PROCHÁZKA, J. Obranná politika Československé a České republiky ( ). MO ČR-PIC MO, Praha, 2009, str. 63. ISBN Koncepce výstavby profesionální Armády České republiky a mobilizace ozbrojených sil České republiky. MO, Praha, 2002, str Koncepce výstavby profesionální Armády České republiky a mobilizace ozbrojených sil České republiky. MO, Praha, 2002, str Koncepce výstavby profesionální Armády České republiky přepracovaná na změněný zdrojový rámec. MO, Praha, 2003, str. 8 36

3 uskupení (pro operace na prosazení, podporu nebo udržení míru) a dále praporu chemické ochrany a mobilních prvků biologické ochrany, mobilní jednotky pasivních sledovacích systémů a předurčených sil a prostředků dopravního letectva. Dále je v koncepci uvedeno: Za cílový stav druhého kroku bude považováno dosažení cílových operačních schopností ozbrojených sil ČR. Přesný termín dosažení cílových operačních schopností vzhledem k jeho závislosti na reálném vývoji zdrojových možností po roce 2006 a dále nebude stanoven. Termín bude upřesněn v procesu plánování obrany ČR. Předběžný záměr je dosáhnout cílových operačních schopností v horizontu let 2010 až V následných dokumentech [4] a [6] se již přímo pojem operační schopnosti neuvádí, avšak přijímaná opatření směřují k naplnění již dříve specifikovaného obsahu operačních schopností v podmínkách AČR. V dokumentu Transformace resortu MO ČR se objevily pasáže, které reagovaly na měnící se požadavky na operační schopnosti ve formě cílů výstavby sil NATO do roku Ve Vojenské strategii ČR je uvedeno: ČR bude vytvářet primárně takové schopnosti ozbrojených sil, které jsou efektivně využitelné a přínosné v podmínkách působení v mnohonárodních uskupeních. Výstavba takových schopností rovněž zajistí efektivnější plnění úkolů ozbrojených sil na území ČR. S ohledem na stanovenou strategii obrany proto nemusí vytvářet plné spektrum schopností, které by byly nezbytné pro samostatné působení ozbrojených sil. V rámci příspěvku ke zvyšování obranných kapacit NATO a EU se ozbrojené síly zaměří zejména na schopnost působit v soudobých operacích dostatečným počtem nasaditelných jednotek pozemích sil a letectva. Nadále bude věnováno úsilí k udržení významného mezinárodního postavení ČR v oblasti schopností ochrany proti zbraním hromadného ničení. 8 Výše uvedený přehled vybraných změn obsahu pojmu operační schopnosti ukazuje, že proces rozvoje operačních schopností armády nemůže být vzhledem k permanentně se měnícímu bezpečnostnímu prostředí nikdy ukončen. Požadované operační schopnosti uváděné v různých dokumentech (doktríny, koncepce, úkoly aj.) jsou vlastně aktuální v době vzniku dokumentu a následně jsou upravovány v závislosti na vnějších i vnitřních podmínkách působení ozbrojených sil dané země či aliance. 3 SMĚRY ROZVOJE OPERAČNÍCH SCHOPNOSTÍ Rozvoj operačních schopností armád Aliance bude v nejbližším období směrován do různých oblastí působení ozbrojených sil v soudobých a budoucích operacích. Jak uvádí Tůma a spol. Zásadním způsobem se rozšířilo spektrum úkolů, které armády plní. Jejich použití v soudobých operacích nemá pouze vojenský, ale mnohdy i nevojenský charakter. Vojáci mohou souběžně plnit bojové úkoly a přitom se podílet na stabilizaci a obnově života v krizových oblastech, kde došlo k rozpadu celospolečenských hodnot, politického, správního a hospodářského systému. 9 7 Koncepce výstavby profesionální Armády České republiky přepracovaná na změněný zdrojový rámec. MO, Praha, 2003, str. 9 8 Vojenská strategie České republiky. MO, Praha, 2008, str TŮMA, M., JANOŠEC, J., a PROCHÁZKA, J. Obranná politika Československé a České republiky ( ). MO ČR-PIC MO, Praha, 2009, str. 60. ISBN

4 Podle dokumentu Multiple Futures Project 2030 lze označit jako 4 Rs (Reassurance, Resilience, Responsibility and Reengagement) požadavky, typické na dosažení vojenských schopností členů Aliance pro vedení operací v budoucnosti. Jsou to: 1. Zajištění závazku podle článku 5 WS, schopnost vést obranu proti ozbrojenému útoku; 2. Odolnost proti útokům mimo článek 5 WS, reagovat na netradiční výzvy nebo humanitární katastrofy, které vyžadují nasazení vojenských sil; 3. Pocitu společné odpovědnosti za to, že všichni členové NATO budou přispívat k řešení krizí a reagovat na krize při souhlasu Severoatlantické rady (NAC) s provedením jakékoli operace, včetně zejména expedičních operací na strategické vzdálenosti; 4. Opakované nasazení sil a prostředků spolu s partnery a jinými národy mimo území Aliance, při utváření životního prostředí prostřednictvím vojenské diplomacie, vojenské spolupráce a budování a využití stávajících partnerských kapacit. 10 Současné schopnosti NATO jsou podle uvedené studie nedostatečné ve všech čtyřech uvedených oblastech. Iniciativy ke zlepšení schopnosti probíhají pod vedením Velení NATO pro transformaci (ACT) v Norfolku s cílem zahrnout do strategické směrnice Bi- Strategic Command (Bi-SC) 50 řešení prioritní oblasti nedostatků, které jsou ale řešeny spíše ad hoc než koordinovaným způsobem. 11 Studie dále uvádí 13 opatření (iniciativ), jejichž naplnění by mělo zajistit zvýšení budoucích schopností ozbrojených sil pro výše uvedené varianty možného působení v budoucích operacích. I když je každé z těchto opatření relativně samostatné, dohromady představují navzájem provázaný účinný celek. Většina z dále uváděných opatření vychází z pěti základních schopností. Za prvé, velení NATO musí znovu prokázat schopnost společnou silou vykonávat poslání Aliance, to znamená schopnost vedení kolektivní obrany podle článku 5. To zahrnuje především hlavní orientaci přípravy velitelů a štábů na plánování, přípravu a výcvik k naplnění schopnosti působit podle článku 5 WS. Za druhé, schopnost poskytnout rozmístitelné a udržitelné síly členů či partnerů NATO pro jakoukoliv operaci na území členských zemí Aliance i toto území. Tyto schopnosti jsou zásadní v rámci celé Aliance při současném omezování počtů sil a prostředků ozbrojených sil v jednotlivých zemích, přičemž každý prvek pro nasazení musí předpokládat přesun na stovky nebo tisíce kilometrů k nasazení do operace podle článku 5 nebo mimo článek 5. Možnosti nasazení a udržení jsou tudíž prioritní pro budoucnost NATO. Za třetí, schopnosti společného velení, řízení, komunikace, počítače, zpravodajství, sledování a průzkum (C4ISR) jsou ještě důležitější než kdykoliv dříve pro společné působení v budoucích operacích. Tyto schopnosti by měly mít tu nejvyšší prioritu pro budoucí schopnosti členů Aliance. Za čtvrté, je to několik let co začal být pojem Komplexní přístup (Comprehensive Approach CA) všeobecně uznáváným jako nejlepší přístup k řešení konfliktů. Úsilí NATO o spolupráci s civilními partnery však zůstává nesouvislé. Z toho vyplývá, že 10 Affordable Defense Capabilities forfuture NATO Missions. Center for Technology and National Security Policy, National Defense University, Washington, D.C., 2010, str Affordable Defense Capabilities forfuture NATO Missions. Center for Technology and National Security Policy, National Defense University, Washington, D.C., 2010, str

5 komplexní přístup musí být základem koncepce operace spolu s C4ISR pro všechny druhy nasazení. Za páté, Aliance musí vyvinout robustnější strategii bezpečnostní a obranné diplomacie pomocí celé škály nástrojů určených zejména k posílení partnerství při utváření životního prostředí, stabilizaci problémových oblastí a rozvíjení spolupráce s bývalými protivníky. Další rozvoj operačních schopností armád Aliance bude vždy reagovat na predikci aktuálních a budoucích hrozeb. Jak uvedl americký ministr obrany R. Gates: Nemůžeme s absolutní jistotou vědět, jak budou vypadat války v budoucnosti, ale víme, že budou nesmírně složité, nevyzpytatelné a jak říkají pracovníci škol "nestrukturované." Řadě bezpečnostních problémů čelíme již nyní mimo Irák a Afghánistán je to: terorismus a teroristé se zbraněmi hromadného ničení, Irán, Severní Korea, vojenské modernizační programy v Rusku a Číně, zhroucené a hroutící se státy, revoluce na Středním východě, kybernetické hrozby, pirátství, nekontrolované šíření zbraní, přírodní a člověkem způsobené katastrofy a další.... Co můžeme očekávat v budoucnu je, že potenciální protivníci teroristé, povstalci, militantní skupiny, nepřátelské státy, nebo rozvíjející se mocnosti se budou snažit zmařit tradiční americké výhody, zejména schopnost přesně a rychle vést palbu, přesouvat a komunikovat ZÁVĚR Současný pohled na požadované operační schopnosti vychází z již uvedené Nové strategické koncepce NATO, která vedle jiného v článku 19 uvádí: Zajistíme, že NATO bude disponovat celou škálou schopností nezbytných k prevenci a obraně proti jakékoli bezpečnostní hrozbě a bezpečnosti našich obyvatel. 13 Dále uvedené požadované operační schopnosti zahrnují řadu oblastí, od udržování vhodné kombinace jaderných a konvenčních sil, přes rozvíjení a udržování stabilních, mobilních a nasaditelných konvenčních síl pro realizaci činností podle článku 5 WS i mimo něj včetně expedičních operací Aliance a sil rychlé reakce NATO, po pokračování v přezkoumávání celkové postavení NATO v prevenci a obraně proti celému spektru hrozeb v měnícím se mezinárodním bezpečnostním prostředí. LITERATURA [1] Affordable Defense Capabilities for Future NATO Missions. Center for Technology and National Security Policy, National Defense University, Washington, D.C., [2] KOLEKTIV. Vojenský výkladový slovník vybraných operačních pojmů. SpD ŘeVD, Vyškov, [3] Koncepce výstavby profesionální Armády České republiky a mobilizace ozbrojených sil České republiky. MO, Praha, [4] Koncepce výstavby profesionální Armády České republiky přepracovaná na změněný zdrojový rámec. MO, Praha, Strategic Concept For the Defence and Security of The Members of the North Atlantic Treaty Organisation. Dostupné na: strategic-concept-2010-eng.pdf 39

6 [5] Transformace resortu MO ČR. MO, Praha, [6] TŮMA, M., JANOŠEC, J., a PROCHÁZKA, J. Obranná politika Československé a České republiky ( ). MO ČR-PIC MO, Praha, ISBN [7] Vojenská strategie České republiky. MO, Praha, [8] [9] Strategic Concept For the Defence and Security of The Members of the North Atlantic Treaty Organisation. Dostupné na: strategic-concept-2010-eng.pdf 40