Úvod 2 Východiska Soustava veřejných prostorů

Transkript

1 Veřejné prostory základní pilíř územního plánování Public Spaces Basic Column of Spatial Planning Ing.arch. Veronika Šindlerová ČVUT v Praze Fakulta architektury, Ústav prostorového plánování, veronika.s@volny.cz DHV CR, spol. s r.o., Praha 8, veronika.sindlerova@dhv.com Abstract: The main task of spatial planning is to establish conditions for creation and further development of a favourable environment for human life. We plan and design towns, villages and landscape for people. The human and ensuring its daily needs is the midpoint of spatial planning. The basic attribute of the urban structure is open space between buldings, specifically public accesible space public space. There the city life takes place, there people move, stay, meet each other and communicate. To plan a city = to plan public spaces. Environment of the settlement must be healthy, it must iniciate optimal social relations, create neighbourhood communities, economically profit, to its residents it must provide suitable backround for good quality of life. The environment must be diverse, it must satisfy different needs and demands of its residents and users. The system of public spaces is a network of relations between people, communities, settlement and landscape. Abstrakt: Hlavním posláním územního plánování je vytvářet podmínky pro tvorbu a rozvoj příznivého prostředí pro život člověka. Města, venkovské obce, krajinu, to vše plánujeme a navrhujeme pro lidi. Středem zájmu územního plánování je člověk a zajištění jeho každodenních potřeb. Základním atributem urbanistické struktury každého města jsou volné prostory mezi budovami, zásadní úlohu pak hrají všechny prostory veřejně přístupné. Tady se odehrává život města, tady se lidé pohybují, pobývají, vzájemně setkávají, komunikují. Plánovat město = plánovat veřejné prostory. Prostředí sídla musí být zdravé, musí podněcovat vytváření optimálních sociálních vazeb, vznik sousedství, ekonomicky profitovat a svým obyvatelům musí nabízet zázemí pro kvalitní život. Prostředí sídla musí být rozmanité a uspokojit různé potřeby a nároky jeho obyvatel a uživatelů. Soustava veřejných prostorů = pavučina vazeb mezi lidmi, komunitami, sídlem a krajinou. Keywords: Public space; public place; system of public spaces; planning; urban planning; city. Klíčová slova: Veřejný prostor; veřejné prostranství; soustava veřejných prostorů; plánování; územní plánování; město

2 1 Úvod Plánování veřejných prostorů 1 a jejich celé soustavy se v českém pojetí územního plánování, až na výjimky, zjednodušuje na vymezení šedivých, bílých či jinak barevných ploch v místech ulic, náměstí, parků a dalších, zpracovatelem územního plánu identifikovaných, veřejně přístupných ploch. V podmínkách využití takto vymezených ploch s rozdílným způsobem využití jsou poté pro veřejné prostory stanoveny univerzální prefabrikované podmínky, které nic nevypovídají o kýžené budoucí formě, charakteru, skutečném využití či významu toho kterého veřejného prostoru. Veřejné prostory v územních plánech našich sídel se stávají šedou bezrozměrnou pavučinou, které není věnována ani z poloviny taková pozornost, která je běžně věnována například vymezení a stanovení podmínek využití ploch pro bydlení, rekreaci, občanské vybavení, výrobu, dopravu ad. Územní plán je v hierarchii závazných nástrojů územního plánování přitom prvním v řadě, jež má stanovení koncepce rozvoje veřejných prostorů (jakožto jedné ze součástí veřejné infrastruktury), jejich plošné vymezení a stanovení podmínek jejich využití a funkčního a prostorového uspořádání přímo v popisu práce. Navíc se jedná o první v řadě nástrojů, který svým měřítkem a podrobností řešení koncepce veřejných prostorů vůbec technicky umožňuje. Plánování a koncipování rozvoje soustavy veřejných prostorů by však mělo v každém sídle, a zvláště pak v obcích velikosti města, představovat neustálý systematický proces, v němž povinnost řešení problematiky veřejných prostorů v územním plánu reprezentuje jen jednu z mnoha součástí celého procesu. Na vyřešení problematiky optimálního a dlouhodobě udržitelného rozvoje soustavy veřejných prostorů toliko v rámci procesu pořízení a zpracování územního plánu nelze v žádném případě spoléhat. 2 Východiska Veřejné prostory vytvářejí kostru každého území, jeho opěrnou soustavu. Veřejné prostory udržují území pohromadě, propojují území do jednoho spojitého celku, překonávají bariéry, tvoří páteř území stejně jako jednotlivá subtilní propojení, které společně udržují rovnováhu a stabilitu celé soustavy Stejně, jako v cévách proudí krev, ve veřejných prostorech proudí život. Lidé, věci, informace, myšlenky. Po povrchu se pohybují lidé, pěšky, na kole nebo ve svých automobilech, proudí, střetávají se, komunikují, vyměňují informace a myšlenky, navazují vztahy. Pod povrchem proudí voda, energie, data. Veřejné prostory vytvářejí soustavu, spojitou síť. Jednotlivé veřejné prostory v soustavě plní různé úlohy, různé role, mají rozdílný význam. Soustava veřejných prostorů je: spojitá významově hierarchizovaná funkčně a uživatelsky diferencovaná prostorově diverzifikovaná. Fungování každého území, zvláště pak území urbanizovaného, sídla, venkovské obce, města, je přímo závislé na fungování soustavy veřejných prostorů. Veřejné prostory zajišťují prostupnost každého území, dostupnost jednotlivých částí území a propojení s územími sousedními, vzdálenějšími. Veřejné prostory zajišťují dostupnost jednotlivých pozemků a 1 Pokud autorka hovoří o veřejných prostorech v kontextu procesu územního plánování, míní tím rovněž veřejná prostranství dle 2 odst. (1) písm. k) bodu 4. zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) resp. dle 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)

3 staveb na nich. Veřejné prostory zajišťují prostupnost území, uživatelům území obyvatelům / návštěvníkům umožňují pohyb v území, migraci z místa na místo. Plánovat sídlo = plánovat veřejné prostory. Plánovat veřejné prostory = plánovat soustavu veřejných prostorů. Plánovat = postupovat od celku k detailu. Abychom zodpovědně rozhodli a navrhli, kde má konkrétní veřejný prostor v území přesně být, kudy má vést, jak má vypadat, jaké má mít využití, máme-li predikovat, kdo budou jeho potenciální uživatelé a jaká bude intenzita jeho využití, je nezbytné znát jeho roli v celé soustavě veřejných prostorů v daném území (sídle, krajině). obr. 1 Ukázka soustavy veřejných prostorů města Pardubice 3 Analýza Předpokladem pro návrh uživatelsky přívětivé soustavy veřejných prostorů je znalost stávajících součástí soustavy, jejího fungování a identifikace jejích stávajících deficitů a rozvojových potenciálů podrobná analýza soustavy veřejných prostorů. Obsah analýzy soustavy veřejných prostorů lze shrnout do následujících bodů (viz též obr. 2) 1) Vymezení soustavy veřejných prostorů (identifikace plošného rozsahu soustavy, všech existujících prostorových vazeb v rámci soustavy, identifikace skladebných součástí a prvků soustavy) 2) Podrobná analýza soustavy s ohledem na její jednotlivé typologické úrovně, např.: typologie veřejných prostorů dle převládajícího způsobu využití typologie veřejných prostorů dle významu v rámci soustavy typologie veřejných prostorů dle atraktivity pro užívání veřejností typologie veřejných prostorů dle přístupnosti pro veřejnost typologie veřejných prostorů dle stanovišť a migračních koridorů lidí v rámci soustavy (soustava homocenter a homokoridorů) 3) Identifikace hlavních problémů /deficitů a rozvojových potenciálů soustavy veřejných prostorů 4) Specifikace hlavních témat a výzev k řešení

4 obr. 2 Schéma analýzy soustavy veřejných prostorů obr. 3 Ukázka typologie veřejných prostorů města Pardubice dle jejich významu v rámci soustavy Okruh konkrétních analyzovaných typologií a jevů v rámci soustavy veřejných prostorů závisí na charakteru analyzovaného území, jeho urbanistické struktuře, velikosti a rozsahu území a dalších vlastnostech. V rámci soustavy veřejných prostorů měst je například velmi cenným zdrojem informací identifikace tzv. aktivních parterů objektů přiléhajících k veřejnému prostoru (využití přízemí objektů ve vazbě na veřejný prostor pro obchod, služby, veřejné stravování, kulturu apod.) (viz obr. 4)

5 obr. 4 Aktivní parter v rámci centrální části soustavy veřejných prostorů města Pardubice Cílem analýzy soustavy veřejných prostorů je přirozeně nejen nezbytný sběr dat o stavu soustavy, ale především komplexní rozbor soustavy, získání co největšího okruhu informací o uspořádání soustavy a jejím současném fungování a následná identifikace zásadních témat a výzev k řešení nejen v územním plánu a formulace metodických doporučení pro účely implementace základních principů stabilizace, ochrany a rozvoje soustavy veřejných prostorů. obr. 5 Ukázky kvantitativních výstupů analýzy soustavy veřejných prostorů Výstupy analýzy soustavy veřejných prostorů mají být využity primárně jako klíčový územně plánovací podklad při zpracování územního plánu, kde mají veřejné prostory představovat jednu z nosných součástí urbanistické struktury města a řešení koncepce veřejných prostorů má tak representovat zásadní součást urbanistické koncepce územního plánu

6 4 Management Města i menší obce v současné době zcela běžně disponují technickými mapami obsahujícími veškeré technické údaje o území, pasporty místních komunikací, pasporty zeleně, pasporty veřejného osvětlení, pasporty dopravního značení a dalšími databázovými a geografickými informačními systémy o území. Tyto nástroje využívají vlastníci a správci příslušných ploch, objektů a zařízení jednak pro potřeby evidence jimi vlastněného a spravovaného majetku, ale především také pro potřeby plánování údržby, obnovy, modernizace a dalšího rozvoje systémů. Zpracování analýzy soustavy veřejných prostorů v GIS nabízí široké možnosti dalšího využití. Analýza soustavy veřejných prostorů, kromě možného dalšího využití v procesu tvorby územního plánu, může účelně sloužit také sama o sobě jako nástroj správy / managementu veřejných prostorů v daném území, jako podklad pro uplatnění koncepčních i realizačních rozhodnutí územní správy ve vztahu k údržbě, obnově či založení nových veřejných prostorů. Analýza soustavy veřejných prostorů může představovat, podobně jako je tomu např. u běžně obcemi užívaného pasportu místních komunikací či pasportu zeleně, nástroj pro stanovení investičních preferencí, priorit a naléhavosti investic, ekonomické a časové náročnosti investic, pro stanovení vhodné koordinace realizace údržby a obnovy a také pro obhajobu všech dílčích kroků před veřejností. obr. 6 Detail pasportu veřejných prostorů diferencovaných podle atraktivity pro užívání veřejností 5 Plánování Koncepce rozvoje území se odvíjí od koncepce rozvoje veřejných prostorů, která je determinující pro celou urbanistickou koncepci a koncepci rozvoje ostatních součástí veřejného vybavení. Dobře fungující soustava veřejných prostorů, její prostorová a provozní kontinuita, hierarchizace a diferenciace, jsou zárukou dobrého fungování struktury území jako celku. Veřejné prostory jsou základním předpokladem integrace území, životaschopnosti komunit, prostupnosti území pro chodce a cyklisty, dostupnosti ploch občanského vybavení, sportu, rekreace a území pracovních příležitostí z obytných území. Veřejné prostory identifikují jednotlivá sousedství a zprostředkovávají vzájemnou komunikaci a kontakt mezi nimi. Veřejné prostory zabezpečují dostupnost volné krajiny ze zastavěného území a v krajině samotné umožňují pohyb po ní a její užívání pro každodenní rekreaci

7 I vymezením ploch bydlení, občanského vybavení, výroby, skladování, sídelní zeleně apod. přímo vytváříme podmínky pro vznik konkrétních typologických druhů nových veřejných prostorů. Charakter veřejného prostoru je pak odvislý od navrhované prostorové struktury zástavby, její hustoty, intenzity zastavění pozemků, výšky. Zástavba je kulisou veřejného prostoru. V této kapitole záměrně neuvádím konkrétní příklady implementace výše uvedených poznatků v rámci procesu územního plánování. Pilotním projektem v tomto ohledu je nový Územní plán Pardubice, jehož návrh je od listopadu 2012 v procesu zpracování. V tuto chvíli tak s ohledem na ochranu zájmů zadavatele není možné zveřejňovat dílčí výstupy před tím, než budou s jeho souhlasem oficiálně zveřejněny. Všem zájemcům o tuto problematiku tak doporučuji sledovat proces pořízení a zpracování nového Územního plánu Pardubice, zúčastnit se seminářů pro veřejnost k rozpracovanému návrhu územního plánu, zúčastnit se projednání návrhu územního plánu a sledovat informace na 6 Závěr Téma veřejných prostorů patří mezi architekty, urbanisty, stejně jako mezi zástupci místních samospráv k módním tématům. O veřejných prostorech se mluví, píše, diskutuje. Veřejné prostory jsou předmětem bádání a zkoumání. Skutečná role veřejných prostorů a celé jejich složité a rozmanité soustavy v českém územním plánování je však stále ještě nedoceněna. Použité zdroje: [1] Veronika Šindlerová. Poznámky k systémovému pojetí veřejných prostorů českých měst. In: Urbanismus a územní rozvoj. Ročník XII., číslo 5/2009, stránky ISSN , MK ČR E [2] Šilhánková, Vladimíra. Veřejné prostory v v územně plánovacím procesu. Brno: VUT v Brně, ISBN [3] Veronika Šindlerová (autorka, zodpovědný projektant). Analýza soustavy veřejných prostorů města Pardubice. DHV CR, spol. s r.o., [4] Veronika Šindlerová (autorka, zodpovědný projektant). Územní plán Pardubice. DHV CR, spol. s r.o., od roku 2011 v rozpracovanosti. [5] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). [6] Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a evidenci územně plánovací činnosti