Usměj se na Bali! Aneb Za vším hledejte sen!

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Usměj se na Bali! Aneb Za vším hledejte sen!"

Transkript

1 Usměj se na Bali! Aneb Za vším hledejte sen! Jaký sen tedy stál za celým projektem Usměj se na Bali? V první řadě to byl sen dětský sáhnout si na klokana, pohladit si koalu, vidět krokodýla; později z toho byl sen náctileté holky zasurfovat si, ležet na pláži v Surfers Paradise, když v České republice sněží; sen trval a na vysoké se z něj stala studijní meta studovat na jedné z nejprestižnějších univerzit světa, která je mimochodem v Austrálii tím nezapírám, že ony dětské a puberťácké důvody nehrály žádnou roli. Ale jo, hrály, pořád jsem si na toho klokana chtěla sáhnout. Všichni mi tenkrát říkali: Míšo, neblbni, na tuhle školu se od nás dostane jenom hrstka lidí, vyber si radši nějakou jinou, ať máš šanci, že vůbec někde v zahraničí budeš studovat. Ten, kdo chce hodně, nemusí mít nakonec taky vůbec nic. Tak jako často, ani tentokrát jsem na tyhle názory nebrala ohled, buď všechno, nebo nic, říkala jsem si pro sebe. Tři roky dopředu jsem znala podmínky přijetí, tři roky sledovala, jaká je minimální hranice. A pak to přišlo... písemným kolem jsem prošla velmi dobře, na ústní jsem se důkladně připravila a nenechala se odradit ani nejnepříjemnějším profesorem a jeho dotěrnými dotazy, od HDP Jižní Korey až po exportní artikly jihovýchodní Asie. Po pár dnech přišel výsledek: Byla jste vybrána na zahraniční pobyt na University of Queensland, Brisbane, Australia. Gratulujeme! Jako by to bylo dneska, seděla jsem na koleji, snídala,...když jsem si zjistila svoje body a minimální hranici pro tuhle univerzitu, vylila jsem na sebe čaj a jako ta malá holka, která touží vidět naživo klokana, jsem se rozbrečela......co má ale společného sirotčinec na Bali a studijní pobyt v Austrálii? Možná víc, než se může na první pohled zdát. Semestr studia v Brisbane byl mnohem víc než snem, mnohem víc, než jsem si kdy vůbec představovala. Australský no worries style na vás dýchal na každém kroku, neustále jste byli obklopeni skvělými lidmi z celého světa, pořád se někde něco dělo, člověk ani nevěděl, co dělat dřív surfovat, nebo jet kempovat do národního parku mezi klokany (ano, klokan! Já si na něj doopravdy sáhla!). Pravda, studium bylo víc než náročné, ale s trochou nasazení (někdy i nonstop 24 hodin v univerzitní knihovně), elánu a úsměvem se dalo zvládnout. Jednoduše jsem měla pocit, že víc si přát nemůžu. Pravda, chyběli mi rodiče a moje mladší sestřičky, zbytek rodiny, kamarádi. Věděla jsem ale, že se s nimi uvidím za tři čtvrtě roku, nebyl čas na stýskání, člověk si musel užívat ty dokonalé momenty, které tam přicházely jeden za druhým. Kromě rodiny a přátel mi chyběl i přítel, věděla jsem, že toho uvidím ještě dřív, než všechny ostatní, takže i tohle stýskání se dalo vydržet. Čas běžel neuvěřitelně a než jste se nadáli, byl konec semestru. Tak, jak jsme se s přítelem dohodli, jsem se tedy z Brisbane přesunula do Sydney, čekat, až ze Švýcarska přiletí on. Letenky a jízdenky nakoupeny, natěšení veliké. Den před jeho příletem mi od něj přišel e- mail: Pro tvojí informaci: nepřiletím. Tenkrát jsem si myslela, že si ze mě dělá legraci, ten den jsem se tedy i přes jeho zprávu na letiště vypravila, on ale vážně nedorazil......nezbylo nic jiného, než hodit vztek, naštvání, zklamání a bůhví co ještě za hlavu a vydat se na cestu sama. Projela jsem Austrálii od Sydney, Melbourne, Adelaide, středem až do Darwinu a splnila si tak další dětský sen jako pyšná vnučka strojvedoucího jsem projela Austrálii z jihu na sever vlakem! Z Darwinu už jsem měla nakoupené letenky do Indonésie pro sebe i pro mého (teď už logicky bývalého) přítele. Jelikož nedorazil ani později, rodiče si přáli, abych se vrátila do ČR, Nebudeš přeci cestovat po Asii sama, říkali. Jelikož mi ale do vínku byla dána tvrdohlavost, rozhodla jsem se, že se na cestu vydám (tímto se zpětně omlouvám rodičům za způsobení psychické újmy; upřímně pevně doufám, že jednou moje dcera tolik umíněná nebude) a ukážu tak bývalému příteli, že zvládnu vše i bez něho. Z

2 cestování jsem ale byla už unavená, neustálé balení krosny, hledání míst na přespání, seznamování se s novými lidmi,...ano, bylo to skvělé, ale už toho bylo na mě moc. Navíc jsem měla pocit, že jsem všech zážitků už tak plná, že víc nezvládnu. Možná to bude znít až trochu jako klišé, ale měla jsem celkově pocit, že mi toho život za poslední půlrok dal tolik, že je na čase začít i něco dávat. V tom jsem si vzpomněla na svůj další sen, touhu učit děti z Afriky anglicky. No jo, ale já byla v Asii, proč ale nenajít nějaký sirotčinec i tady? Po příletu na Bali jsem se tedy dala do hledání. Na internetu jsem našla několik adres místních sirotčinců, zapsala do diáře, zabalila krosnu, opustila místní ubytovnu a vydala se hledat taxikáře. Toho jsem našla záhy, dala mu adresu prvního ze sirotčinců (byl to můj tajný favorit - jako jediný neměl žádné internetové stránky, nikde o něm nebyla zmínka), cestou jsem nakoupila pár pytlíků bonbonů (abych udělala dobrý první dojem) a než jsem se stihla zbavit nervozity, už jsem byla vyklopena před sirotčincem. Mé obavy nabývaly čím dál větších rozměrů - Co jim řeknu? Jak jim to vlastně řeknu? Co když mi nebudou rozumět? Budou mě tam vůbec chtít?... Sebrala jsem tedy odvahu a vkročila do budovy na první pohled hinduistického sirotčince. Nestihla jsem se ani rozkoukat a už se na mě navěsilo (ano, to doslova) pět malých, ušpiněných klučíků. Z krosny mi sebrali vlajku, z rukou všechny pytlíky bonbonů a utíkali s nimi na hřiště. V tom ke mně přišla postarší paní a snažila se zjistit, co potřebuji. Nerozuměla jsem ani slovo, zavolala tedy starého pána, jak jsem později pochopila svého manžela. Ani s ním jsem si příliš anglicky nerozuměla, začalo se tedy mluvit rukama a nohama. Ukázala jsem, že bych tam s nimi ráda spala, na prstech jsem počítala týdny,...do teď pořádně nevím, zda jsem byla správně pochopena, nicméně pán mě po mé gestikulaci nadšeně objal a zavolal čtyři malé rošťáky, kteří mi pomohli s krosnou do pokoje...a tak začalo jedno z nejintenzivnějších období v mém životě. Po každé, když jsem se ráno vzbudila a potkala starého pána (mimochodem jednoho z jediných dvou dospělých, kteří v celém sirotčinci byli), měl obrovskou radost, že mě pořád vidí. Myslím, že až po prvním týdnu pochopil, že já jen tak neodejdu. Od těch dětí se ani odejít nedalo. Od první chvíle jsem si je zamilovala byly bezprostřední, byly veselé, byly vděčné za každý zájem. Všichni se mě vždycky ptají, jak jsme spolu mluvili, jak jsme si rozuměli. Ano, pravda, já neuměla indonésky, ony neuměly anglicky, nicméně jsem měla pocit, že si i tak skvěle rozumíme, jazyk nebyl potřeba. Někdy jsem na ně mluvila anglicky, někdy česky vyšlo to nastejno. Vždycky jsem ale hodně gestikulovala, mávala rukama, nohama, měnila výraz obličeje. Vždycky jsme si rozuměli, vždycky jsme se pochopili. A když náhodou ne, tak jsme se tomu alespoň zasmáli,... Musím teda přiznat, že první dny mi do smíchu ale často nebylo. Bylo mi jich všech hrozně líto, v určitých momentech mi prostě ty slzy vytryskly samy. Představte si třeba situaci, kdy obědváte. Stoly tam neexistovaly, židle už vůbec ne, příbory? Ani náhodou, jedlo se pouze rukama (včetně rýže, nudlí,...) a talíře? Těch jsem napočítala sedmnáct. A kolik bylo dětiček? To nikdo neví, oficiální statistiky, záznamy (jak jsem pochopila) se nevedly. Když se rodiče nemohli o dítě (z jakýchkoliv důvodů) postarat, nechali ho třeba v košíku před sirotčincem, když bylo větší, postrčili do dveří a odjeli. Já všech prcků v sirotčinci napočítala padesát pět. Když se tedy chtěly děti naobědvat (obvykle byla k obědu jen rýže, buď s vajíčkem, nebo s nějakým lopuchem, jednou za čas i maso), musely talířky buď sdílet s kamarády, nebo čekat, až někdo dojí a vzít si jeho talíř. No a jak fungovala večeře? Jedly se zbytky od oběda. Když jste přišli náhodou pozdě, měli jste smůlu, buď jste museli čekat na snídani (opět rýže, pro změnu suchá), nebo si sami rozdělat oheň a uvařit instantní nudle. Pohled na čtyřleté dítě, jak

3 si samo ten oheň rozdělává, nebyl ze začátku vůbec veselý... stejně jako nebylo veselé, když jsem zjistila, jak ti prckové spinkají. Nejdřív mi bylo divné, že jsem ve svém pokoji jenom já a tři další náctileté slečny, první dny jsem ale neřešila, kde přespává ostatních padesát dětí. Po dvou nocích mi to ale začalo vrtat hlavou, a tak jsem se vydala pátrat. Většina jich spala ve sklepě bez oken, někdy i bez světla, většinou po třech, čtyřech na jedné matraci. Nedalo mi to a přesunula jsem se k nim. Brzy jsem pochopila, že nic z toho, nad čím já tak smutním, jim nevadí, nic z toho je netrápí, kvůli ničemu si nestěžují, kvůli ničemu nefňukají a už vůbec kvůli ničemu z toho nepláčou - vyražený zub jim prostě nikdo nepofouká, tak proč kvůli tomu brečet. Nevadí, jede se dál. Oni se prostě jenom radují z toho mála, co mají, užívají si jeden druhého, smějí se snad všemu (hlavně mně se často smály, že jsem levák, že neumím jíst rukama a pořád mi padá jídlo, že jim zametám obětní dary bohům). Najela jsem tedy na jejich vlnu a začala si užívat s nimi. Od toho momentu, kdy jsem si uvědomila, že ony jsou vlastně spokojené, protože nikdy nic jiného nezažily a hlavně nic jiného neřeší, jsem se už jenom smála. Zpětně mám pocit, že jsem se smála snad i ve spánku...protože to naše společné spaní vtipné opravdu bylo... Měly k sobě navzájem velmi blízko, spávaly spolu v objetí po skupinkách. Mě k sobě první dny moc nepustily, když jsem je pohladila, lekly se, když jsem jim chtěla dát pusu, uhnuly, nic z toho totiž neznaly. Po čase se ale všechno obrátilo. Na matraci jsem s nimi spávala tak, že mě čtyři držely za ruce (to byl vždycky největší boj), minimálně šest mi jich leželo u nohou a většinou tu a tam měl někdo hlavičku na mém břiše. Pusinek jsem denně musela rozdat na desítky, česáním vlasů holčiček jsem strávila denně minimálně hodinu. Ze všech těchto maličkostí se jim vždycky rozzářily oči. Na hračkách jim nezáleželo. Několikrát týdně do sirotčince přijeli bohatí Australané s pytli hraček a oblečení. Předali, vyfotili se s dětmi a odjeli. Nic víc, nic míň. Děti si s hračkami hrály zhruba hodinu, dvě, pak je buďto rozbily, nebo zahodily na skládku, kterou měly na zahradě. Možná by se mohlo zdát, že si jich nevážily, já bych to ale tak nenazvala, ony pro ně jen neměly hodnotu. Vážit si pro ně cenných věcí dokázaly. Například takové album, které jim poslali Japonci, jež s nimi (jak jsem snad správně pochopila) v sirotčinci v roce 2007 zůstali pár dní. Měly ta alba jako bible, střežily si je, vážily si jich a nikdo (ani já) jim na ně nesměl sáhnout. Nadšeně mi je ale často ukazovaly: Hele, hele, to je Katsura z Japonska. Měly prostě jiné hodnoty, chtělo by se mi až říct správné hodnoty. U domácích prací neodmlouvaly. Bylo to zvláštní, v sirotčinci jsem byla několik týdnů a stejně jsem za tu dobu nestihla přijít na systém, který tam byl nastolen. Každý ale věděl, co má jaký den dělat. Každá mladá slečna věděla, který den má ve čtyři hodiny ráno vstát, aby uklidila kuchyň, umyla nádobí, uvařila rýži pro zbylých čtyřiapadesát dětí na celý den. Ano, tohle všechno dělaly děti, starší se staraly o mladší vždy s úsměvem. I to ráno ve čtyři hodiny. I večer, když si rozdělávaly oheň, aby si uvařily ty instantní nudle. Pořád se jen smály, tančily, poskakovaly, navzájem se pošťuchovaly a zpívaly. Dokonce i ve škole se smály a i ve škole se starší staraly a učily mladší. V sirotčinci byly čtyři třídy, ve třech z nich byly učitelkami starší slečny ano ty stejné, co každé ráno ve čtyři vstávaly, aby uvařily. Do jedné z tříd dojížděla opravdová paní učitelka. Když jsem tam druhý den ráno po mém příjezdu vkročila, okamžitě jsem se stala paní učitelkou i já. Měla jsem skvělou třídu rychle se naučily základní anglické fráze, české ahoj ovládaly na jedničku, v počítání závodily, aby byly první, když jsem namalovala na tabuli svět a ukázala, jak malinký je ostrov, na kterém bydlí a jak daleko bydlím já, užasle koukaly, každý den mi na památku kreslily obrázky. Jako paní učitelka jsem si nemohla přát víc. Víc jsem si nemohla přát i jako paní neučitelka, začala jsem si tam uvědomovat tolik věcí, být za tolik věcí vděčná. Jo, vždycky jsem věděla, že se mám skvěle, nikdy jsem si neměla ve zvyku moc stěžovat, ale v takovémhle prostředí

4 vám to dochází ještě mnohem více. Když se myjete studenou vodou z kýble, dojde vám, jak skvělé je mít sprchu. Když přijdete pozdě na večeři a nezbudou na vás ani ty instantní nudle, říkáte si, jak je úžasné, když vám babička doma uvaří svíčkovou. Na druhou stranu si ale začnete uvědomovat, že nic z toho není tak důležité, jako ty nemateriální věci, jak můžete být vděční za svou skvělou rodinu. Uvědomíte si, že hodnoty jsou někde úplně jinde. že i vlastně bez té sprchy i pořádného jídla se dá pořád z něčeho radovat, něčemu se smát. Do sirotčince jsem se rozhodla jet proto, abych mohla něco dávat...a zatím jsem tam toho tolik dostala. Těch padesát pět prcků mě naučilo se smát téměř nonstop, prožívat každý moment, radovat se z totálních maličkostí a přecházet nedůležité, povrchní věci,... už po pár dnech s nimi strávených, jsem začala přemýšlet, jak bych jim ještě víc mohla udělat radost, co by je mohlo nejvíc potěšit, na co bych v České republice mohla vybrat peníze. Nejdřív se moje úvahy ubíraly materiálním směrem, brzy mi ale došlo, že to není správná cesta... Pomalu se blížil čas, kdy jsem musela odejít a já pořád nevěděla, jak se jim za všechno to, co mi daly, odvděčit...až jednou, kdy mi ukazovaly znovu ona alba s fotkami, mi to trklo vydám jim knížku s jejich fotkami, každý z nich bude mít svůj vlastní výtisk! Poslední loučení s nimi bylo velmi těžké. Moje nejoblíbenější plakaly, já samozřejmě s nimi. Věděla jsem ale, že se tam za nimi stejně jednou podívám s pětapadesáti výtisky knih s jejich fotkami. Návrat po téměř tři čtvrtě roce zpět do České republiky byl šokem, větším než kdykoliv předtím, když jsem se po měsících vracela z ciziny. Všichni se tady mračili, všichni si na něco stěžovali,...tak, jak je to tady zvykem. Měla jsem potřebu sdílet své zážitky ze sirotčince. Byla jsem plná dojmů, pocitů, které jsem chtěla ventilovat a alespoň trochu přispět k tomu, aby si byť jen pár lidí uvědomilo, že si vlastně není na co stěžovat, že se tady máme skvěle a je jen na nás, jak si budeme užívat, radovat se, smát. A protože jsem si s sebou domů přivezla kromě blech a vší (kterých jsem se mimochodem nemohla několik měsíců zbavit) i mnoho fotografií, rozhodli jsme se s kamarády z občanského sdružení Vodňany žijou, že uspořádáme u nás ve městě výstavu. Chtěli jsme, aby byla výstava co možná nejvíc autentická, aby návštěvníci měli doopravdy pocit, že v sirotčinci minimálně několik hodin prožili. Výstavní prostory byly tedy rozděleny do pokojů jeden představoval kuchyň, další dětský pokojík, školu apod. Vše bylo doplněno rekvizitami, co nejvíce se podobajícími těm ze sirotčince. Ohlasy na výstavu byly více než kladné: Klovou dolů, krásný zážitek, který obohatil moji duši!, Díky za zprostředkování dech beroucího pobytu v sirotčinci., Jedna z nejpůsobivějších a nejhezčích vernisáží, co jsem zažila. Není jen o prezentaci díla, ale i o smyslu života., Měli bychom být vážně vděční za to, co tady máme. Dyť oni tam skoro nic nemaj a ty jejich úsměvy nakazily až mě tady, psali lidé do návštěvní knihy. Během této výstavy se vybralo celkem (díky dobrovolnému vstupnému a prodeji fotek) Kč, ty ale bohužel nestačily na onu knížku pro sirotky, nejen proto se výstava 13. dubna 2014 přesouvá do Prahy. Díky finanční podpoře Nadace O2 Think Big a díky týmu skvělých lidí, kteří se na výstavě podílejí, je možné ji zrealizovat a vybrat tak zbytek peněz na výtisk. Věřím, že právě taková knížka těmto (chtělo by se mi říci mým ) pětapadesáti indonéským sirotkům na tváři úsměv vykouzlí. Ověřila jsem si to hned dvakrát. Na podzim v roce 2012, pár měsíců po mém návratu, na Bali letěla moje sestra a s sebou jim vzala plakát plný jejich fotek, který jsem jim narychlo vyrobila. Byly prý nadšené z počátku z toho, že moje sestra vypadá jako já a měly pocit, že jsem se vrátila. Když ale zjistily, že to já nejsem, stále se prý radovaly a nadšeně si prohlížely sebe na plakátu. Po druhé do sirotčince zavítal v roce 2013 bratr mé nejlepší kamarádky společně se svou snoubenkou. S sebou jsem jim nabalila přes

5 padesát fotek z výstavy. A jak svou návštěvu sirotčince popisují? Začali jsme ukazovat fotky, v tom se kolem nás seběhly děti a začaly nám fotky brát z rukou a s úsměvem a pokřikováním si je prohlížely. Bylo na nich znát, jak nadšené byly, zvlášť když na fotce našly samy sebe. Věřím tedy, že se na pražské výstavě Usměj se na Bali podaří vybrat zbytek peněz a že se tak splní sny dětiček ze sirotčince Dharma Jati II., potažmo i ten můj další sen že je opět uvidím se smát a že se zasměji s nimi. Pokud byste se i vy rádi podíleli na tomto projektu (https://www.facebook.com/smileatbali) a stali se součástí snů, nenechte si v neděli 13. dubna 2014, v 15:00 uniknout vernisáž výstavy (https://www.facebook.com/events/ /?notif_t=plan_user_joined), která se bude konat v galerii Art Space v Řetězové ulici 7, Praha 1 (přímo pod Knihovnou Václava Havla). Pevně věřím, že si s sebou část toho úsměvu balijských dětiček odnesete domů...

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Deník mých kachních let. Září. 10. září Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské.

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské. 1. kapitola (Petra) Stojím na chodbě budovy FSV UK a snažím se zorientovat v plánku. Nervózně si přitom pohrávám s propiskou. Náhle za sebou uslyším povědomý hlas: Honzo, kolikrát jsem ti říkal, že nechci,

Více

Titul: TV_1303_Duchovné praktikovanie a úprimnosť pomáhajú planéte_iii Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano?

Titul: TV_1303_Duchovné praktikovanie a úprimnosť pomáhajú planéte_iii Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano? Zdravím, Mistryně! (Ahoj.) Ano? Dělám to teď dobře. Velice ráda Vás vidím! Já také, drahá, já také. Jste tak hezká! A toto je moje tchýně. Och, ano? Celá rodina je tady, dobrá! Dobrá, zpět k vaší poezii.

Více

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala

Více

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo

Více

Malá knížka o Amálce

Malá knížka o Amálce Malá knížka o Amálce Ahoj, jmenuji se Amalthea, ale říkají mi Amálka. Jsem bájná koza, první pěstounka, která se starala o malého Dia, když se o něj nemohla postarat jeho vlastní maminka. Proto podle mne

Více

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz Bylo mi teprve 17, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Hlavou mi svištělo, že chci studovat, užívat si života, a že mě naši zabijou. Ti nám ale nakonec pomohli ze všech nejvíc. S prckem to dnes už skvěle

Více

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera Když mladý muž Neměl by vůbec nic. stejného smýšlení. slyšel ropuchu mluvit tak odvážně a logicky, beznadějně se zamiloval. Od té doby se pokaždé, cestou ze školy u ní zastavil na kus řeči. Jednoho dne,

Více

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád 1. KAPITOLA Pýcha předchází pád Babi, co je to? Babička vzhlédla od práce. Pro všechno na světě, holčičko, kde jsi to našla? Na půdě, odpověděla jsem. Co je to, babičko? Babička se pousmála a odpověděla:

Více

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007 Úvod Zdravím vás všechny a vítám vás. Jsem moc rád, že jste dnes dorazili. Dnes začneme spolu mluvit o penězích. Vím, že je to velice kontroverzní téma. Ne jenom z pohledu lidí mimo církev. Nedávno zveřejnili

Více

Kapitola první. si, že ho při tom nikdo nevidí. Nebo jak se naše ššššš! se s námi kvůli něčemu pohádá, schovává za rozvěšeným.

Kapitola první. si, že ho při tom nikdo nevidí. Nebo jak se naše ššššš! se s námi kvůli něčemu pohádá, schovává za rozvěšeným. Kapitola první Už jste si někdy všimli, jak si všímáte věcí ko - lem sebe? Někdy si všímám toho, jak si všímám, tak moc, že mě to všímání si všímání dočista pohltí. Ráda si všímám všeho možného. Třeba

Více

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude.

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude. 1. OSLAVA Byla jsem na devadesát devět procent přesvědčená, že je to jenom sen. Důvodů, proč jsem si byla tak jistá, bylo víc. Zaprvé jsem stála v zářivém kuželu slunečního světla v takovém tom oslepujícím

Více

Velké a malé příběhy moderních dějin

Velké a malé příběhy moderních dějin Gabriela Juříčková Zpovídaní mé babičky Boženy Žižkové, narozené v roce 1939 Autorka: Gabriela Juříčková Už by nechtěla vrátit komunisty, přitom všude jinde pořád slyším, jak prý tehdy bylo líp. Datum

Více

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza MŮJ STRACH Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje.

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. Můj strach Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Motto: SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE. Učíme se pro život

Motto: SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE. Učíme se pro život SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE Leden 2012 Motto: Učíme se pro život Obsah : Beseda s policií.........1 Sportovní dopoledne..........2 INFO ze ZŠ a MŠ v nemocnici..3-4

Více

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33 V poslední době se vám velmi daří. Vydali jste novou desku, sbíráte jedno ocenění za druhým a jste uprostřed vyprodaného turné. Co plánujete po jeho zakončení? 1 / 6 Turné se sice blíží ke svému závěru,

Více

Hledáte si i během trvání rekvalifikace práci?

Hledáte si i během trvání rekvalifikace práci? Účastnice A: No asi nic moc, protože jsem neměla práci a nikde jsem ji nemohla najít. No doufám, že mi pomůže? Myslíte jako najít práci nebo obecně? No hlavně tu práci, no a pak se budu mít jako celkově

Více

Dobrý den, S pozdravem. Lucie Pondělíková

Dobrý den, S pozdravem. Lucie Pondělíková v loňském roce jsem se zúčastnila projektu "ŠANCE PRO DĚČÍNSKO", který měl zvýšit možnosti mého uplatnění na trhu práce. Po úspěšném ukončení dvou vzdělávacích modulů tohoto projektu jsem získala certifikáty

Více

Cesta života / Cesta lásky

Cesta života / Cesta lásky Kudy do nebe Cesta života / Cesta lásky Cesta života Smyslem života není jen někam jít. Chceme-li, aby náš život měl smysl, je třeba mít cíl, který stojí za to, abychom kvůli němu občas museli překonat

Více

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky 2. Lekce klavíru Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky klavíru, svírala noty a snažila se potlačit napjaté chvění, které před lekcemi cítívala. Windy! Pojď dál, pojď dál! Drobná, elegantně oblečená

Více

Barevný podzim SLAVNOSTNÍ PŘEDÁVÁNÍ SLABIKÁŘE

Barevný podzim SLAVNOSTNÍ PŘEDÁVÁNÍ SLABIKÁŘE Barevný podzim Ve čtvrtek 30. října 2014 se uskutečnila akce s názvem Barevný podzim, které se mohly zúčastnit děti z prvního stupně. Barevný podzim spočívá v tom, že si děti mohly určit skupinky anebo

Více

SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ

SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ SEDM ZLATÝCH OBLÁČKŮ VOJTĚCH FILIP VĚNOVÁNO BOHU 3 4 Copyright Autor: Vojtěch Filip Fotografie na obálce s laskavým svolením Petra Pospíšila, Hoher Bogen 2009 Vydal: Martin Koláček E-knihy jedou 2014 ISBN:

Více

Dne 27. 1. 2016 se uskutečnilo přátelské utkání ve vybíjené dívek z druhého stupně naší školy.

Dne 27. 1. 2016 se uskutečnilo přátelské utkání ve vybíjené dívek z druhého stupně naší školy. Dne 27. 1. 2016 se uskutečnilo přátelské utkání ve vybíjené dívek z druhého stupně naší školy. Ačkoli byl i bez turnaje předem známý vítězný tým, soupeřky se hrdě utkaly s neporazitelnými. Hrály se dvě

Více

Letní jazyková škola 2015. Závěrečná zpráva projektu

Letní jazyková škola 2015. Závěrečná zpráva projektu Letní jazyková škola 2015 Závěrečná zpráva projektu Cíl projektu Znalosti cizích jazyků jsou důležitou investicí do budoucnosti dítěte. Hrají velkou roli nejen při výběru zaměstnání, ale i pro integraci

Více

Blanka Kubešová Žoržína Ztracené dětství. Eroika

Blanka Kubešová Žoržína Ztracené dětství. Eroika 1 2 Blanka Kubešová Žoržína Ztracené dětství Eroika 3 Blanka Kubešová, 2008 Eroika, 2008 ISBN 978-80-86337-74-6 4 Blanka Kubešová Žoržína Ztracené dětství 5 6 7 mámě 8 krajino dětství, chtěl bych se k

Více

Mé vysněné závody. Anička Polnická. Judistické závody bývají plné pohody. Když najednou přijde čas k boji, rychle nasadím sevi-nage svoji.

Mé vysněné závody. Anička Polnická. Judistické závody bývají plné pohody. Když najednou přijde čas k boji, rychle nasadím sevi-nage svoji. Mé vysněné závody Anička Polnická Judistické závody bývají plné pohody. Když najednou přijde čas k boji, rychle nasadím sevi-nage svoji. Všechno postupně vyhrávám, poslední zápas před sebou mám. Velmi

Více

POKUS PRVNÍ. Život je drama

POKUS PRVNÍ. Život je drama POKUS PRVNÍ Život je drama (Je to literární klišé?) 1 Vítr nese semínko pampelišky Na hladinu rybníka? Na kousek hlíny? Do otevřených úst? Na šlehačkový dort? Do kouta chodby? Na betonový dvorek? Do praskliny

Více

Do soutěže bylo zasláno více než 30 prací. Vítězné práce:

Do soutěže bylo zasláno více než 30 prací. Vítězné práce: Do soutěže bylo zasláno více než 30 prací. Vítězné práce: Někteří se ptají, co by dělali s knihou. Já se spíš ptám, co bych dělal bez knihy. Ivo Ondráček SPgŠ Znojmo Jaro, léto, podzim, zima, číst si knížku

Více

Pohádka Aloise Mikulky O smutném tygrovi

Pohádka Aloise Mikulky O smutném tygrovi Příprava na vyučování Českého jazyka a literatury s cíli v oblastech EV a čtenářství Název učební jednotky (téma) Pohádka Aloise Mikulky O smutném tygrovi Stručná anotace učební jednotky V hodině čtení

Více

Petra Soukupová. K moři

Petra Soukupová. K moři Petra Soukupová K moři Brno 2011 Petra Soukupová, 2007 Host vydavatelství, s. r. o., 2007, 2011 (elektronické vydání) ISBN 978 80 7294 420 0 Rodičům PETROVY DVĚ ŽENY 1/ Petr a Magda se potkávají Magda

Více

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se

Více

Jsme v Evropě. U nás doma v České republice. Je sedm hodin ráno. Maminka v kuchyni připravuje snídani a volá: Aničko, vstávat! Volá už potřetí.

Jsme v Evropě. U nás doma v České republice. Je sedm hodin ráno. Maminka v kuchyni připravuje snídani a volá: Aničko, vstávat! Volá už potřetí. Jsme v Evropě. U nás doma v České republice. Je sedm hodin ráno. Maminka v kuchyni připravuje snídani a volá: Aničko, vstávat! Volá už potřetí. Aničce se z jejího pelíšku moc nechce. Jsme v Africe. Je

Více

Cesta ke hvězdám Oldřiška Zíková

Cesta ke hvězdám Oldřiška Zíková Cesta ke hvězdám Oldřiška Zíková Každý si pod pojmem cesta ke hvězdám představí něco jiného. Jeden si bude představovat chodník slávy v Los Angeles, další si sní o své cestě ke hvězdám a někdo úplně jiný

Více

O ČEM JE KNIHA. Tato kniha je o dívce, která vypravuje svůj příběh ze života. Pokut chceš, pojď se připojit k příběhu s ní. 1.

O ČEM JE KNIHA. Tato kniha je o dívce, která vypravuje svůj příběh ze života. Pokut chceš, pojď se připojit k příběhu s ní. 1. O ČEM JE KNIHA Tato kniha je o dívce, která vypravuje svůj příběh ze života. Pokut chceš, pojď se připojit k příběhu s ní. 1. Kapitola,,Děti, budu Vám vyprávět příběh. řekla Tereza,,A co? řekly obě děti.,,budu

Více

Tady se rodí baletky TÉMA. >> Jiří Sotona

Tady se rodí baletky TÉMA. >> Jiří Sotona TÉMA >> Čím menší fyzické dispozice, tím to bolí víc, protože dítě překonává překážky, které mu nastražilo jeho vlastní tělo, říká vedoucí přípravky Jana Jodasová. Foto Právo Petr Horník (3) Tady se rodí

Více

Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků. Veselé zoubky. přednáška společnosti drogerie DM

Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků. Veselé zoubky. přednáška společnosti drogerie DM Přednáška prvňáčkům 1.B o čištění zoubků Veselé zoubky přednáška společnosti drogerie DM Davídek z 1.B se nám svěřil, jak se mu líbila přednáška o čištění zoubků. Ptala jsem se ho, jestli se mu akce líbila.

Více

Má cesta k ajurvédě Jana Bukovská Lázně Toušeň 2011/2012 Ajurvédská instituce Dhavantri, Praha

Má cesta k ajurvédě Jana Bukovská Lázně Toušeň 2011/2012 Ajurvédská instituce Dhavantri, Praha Má cesta k ajurvédě Jana Bukovská Lázně Toušeň 2011/2012 Ajurvédská instituce Dhavantri, Praha Obsah Má cesta k ajurvédě Mé první setkání s Govindžím a ajurvédou Co jsem skutečně poznala Závěr: aneb, co

Více

Recenze klientů Lůžkového oddělení následné péče

Recenze klientů Lůžkového oddělení následné péče Recenze klientů Lůžkového oddělení následné péče r. 2015 - Zdravotnický personál dělá vše pro to, aby pacient opět dostal chuť do života podle stávajících možností. - Dodržování doby návštěv. Ve 14 hod.

Více

Přílohy Příloha: Obrázek č. 1 Novoroční oltář předků

Přílohy Příloha: Obrázek č. 1 Novoroční oltář předků Přílohy Příloha: Obrázek č. 1 Novoroční oltář předků [PECHOVÁ, Eva. Vietnamské novoroční lahůdky. Klub Hanoi [online]. 2005, [cit. 2011-03- 24]. Dostupný z WWW: .]

Více

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi!

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi! JEŽÍŠ UČITEL Když začal Ježíš kázat, učil lidi, co mají dělat, aby byli dobří, a aby jim za to Pán Bůh žehnal. Říkal lidem: Máte v nebi dobrého Otce. Mějte ho rádi a takto se k němu modlete: Otče náš,

Více

Adaptační pobyt 6.B 26/2015. Penzion Jana - Mlýnky 9.9. 11.9.2015

Adaptační pobyt 6.B 26/2015. Penzion Jana - Mlýnky 9.9. 11.9.2015 26/2015 Adaptační pobyt 6.B Penzion Jana - Mlýnky 9.9. 11.9.2015 Když jsme přijeli bylo deseti hodin. 6.A řída před námi ještě hodnotila Adaptační pobyt, tak jsme zůstali venku na hřišti a dělali různé

Více

Filip Mudroch český student v německé škole

Filip Mudroch český student v německé škole Filip Mudroch český student v německé škole Jeden jediný školní rok se učil německy a hned se rozhodl, že půjde studovat do Německa. Takovou odvahu projevil Filip Mudroch, bývalý student Gymnázia Václava

Více

Náš Domov 21/2016. Leden 2016

Náš Domov 21/2016. Leden 2016 Náš Domov 21/2016 Leden 2016 1 Leden narozeniny budou slavit Tarantová Věra 03.01.1924 92 let Jarolímková Anežka 12.01.1929 87 let Ekr Jiří 16.01.1931 85 let Nosek Miloslav 19.01.1933 83 let Vojtěchová

Více

PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková

PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková Copyright 2015 Lucie Michálková Grafická úprava a sazba Lukáš Vik, 2015 1. vydání Lukáš Vik, 2015 ISBN epub formátu: 978-80-87749-89-0 (epub) ISBN mobi formátu: 978-80-87749-90-6

Více

PŘÍLOHA 17. PROSINCE 2008. Tohle je náš nejtěžší případ. Učitel Vonásek, který uvěřil, že dostane přidáno! KRESBA: Milan KOCMÁNEK.

PŘÍLOHA 17. PROSINCE 2008. Tohle je náš nejtěžší případ. Učitel Vonásek, který uvěřil, že dostane přidáno! KRESBA: Milan KOCMÁNEK. TÝDENÍK PŘÍLOHA 17. PROSINCE 2008 Tohle je náš nejtěžší případ. Učitel Vonásek, který uvěřil, že dostane přidáno! Vonásek k tabuli Milan Kocmánek & Leopold Králík 2 Já nevím, co pořád chtějí. Jestli je

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

R O Z H O V O R Y S U K R A J I N S K Ý M I D Ě T M I M U K A Č E V S K É H O I N T E R N Á T U

R O Z H O V O R Y S U K R A J I N S K Ý M I D Ě T M I M U K A Č E V S K É H O I N T E R N Á T U R O Z H O V O R Y S U K R A J I N S K Ý M I D Ě T M I Z M U K A Č E V S K É H O I N T E R N Á T U Pro časopis ZÁMEČEK foto, text: František Miker, Lukáš Pěkný, Aleš Dvořák Mukačevo Ukrajina, dne 2. 7.

Více

Tematický okruh: Wenig, F. Veselá dobrodružství Kašpárka, Spejbla a Hurvínka

Tematický okruh: Wenig, F. Veselá dobrodružství Kašpárka, Spejbla a Hurvínka VY_12_INOVACE_číslo přílohy 1_ČJ_5B_01 Úvodní část seznámení s cílem hodiny (seznámení s knihou Veselá dobrodružství Kašpárka, Spejbla a Hurvínka Wenig. F. Hlavní část čtení textu s porozuměním, následné

Více

Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu

Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu 3 Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu nacvičoval větu: Mám rakovinu mozku, došel jsem k názoru,

Více

JMENUJI SE: To je otisk mé ruky: Baví mě: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá.

JMENUJI SE: To je otisk mé ruky: Baví mě: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá. To jsem JÁ 1I JMENUJI SE: Baví mě: To je otisk mé ruky: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá. 2I Jmenuji se......... a je mi... let. Žiju společně s: Bydlím v: Nejvíc

Více

Výuka na dopravním hřišti 23.10. 2015. A. Mašek

Výuka na dopravním hřišti 23.10. 2015. A. Mašek E. Brodníčková Výuka na dopravním hřišti 23.10. 2015 A. Mašek Náš Pavlík č. 2 říjen 2015 Vydává ZŠ Pavlíkov, okres Rakovník s dětskou redakční radou pod vedením p. ředitele P. Šilera. Tel.: 313 533 756,

Více

M33-034 M33-033 M33-036 M33-041 M33-032 PRANI H 52 PRANI H 44. Tato přání jsou balena po 10 kusech. Krásné šaty, rudé vlasy, kdopak to sem míří asi.

M33-034 M33-033 M33-036 M33-041 M33-032 PRANI H 52 PRANI H 44. Tato přání jsou balena po 10 kusech. Krásné šaty, rudé vlasy, kdopak to sem míří asi. Blahopřání M33-031 Krásné šaty, rudé vlasy, kdopak to sem míří asi. Modré očka, hebká líčka, zaťukala princeznička. Hodně štěstí moje malá, hlavně ať jsi vždycky zdravá, veselá a usměvavá. Všechno nejlepší

Více

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy.

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Nedokázala jsem si představit život bez ní a to i přesto, že

Více

Přijeli jsme na tábor asi v 17 hodin a Upírovo strejda s Upírem a Žralokem už tam byli a sekali trávu sekačkou, co byla Upírovo strejdy, protože tu

Přijeli jsme na tábor asi v 17 hodin a Upírovo strejda s Upírem a Žralokem už tam byli a sekali trávu sekačkou, co byla Upírovo strejdy, protože tu Přijeli jsme na tábor asi v 17 hodin a Upírovo strejda s Upírem a Žralokem už tam byli a sekali trávu sekačkou, co byla Upírovo strejdy, protože tu sekačku, co měl vždycky Jarda půjčenou přes Peprníka

Více

2013/2014 Základní škola Týnec nad Labem Ročník 13 Číslo 3.

2013/2014 Základní škola Týnec nad Labem Ročník 13 Číslo 3. 2013/2014 Základní škola Týnec nad Labem Ročník 13 Číslo 3. Obsah 1. Grónsko 2. Madagaskar 3. Exkurze do Prahy 4. Vánoční laťka 5. Zápis do 1. třídy 6. Lyžařský výcvik 7. třída 7. Škola v přírodě 4. třída

Více

Nejlepší nevěsta. Alena Vorlíčková Regina Daňková

Nejlepší nevěsta. Alena Vorlíčková Regina Daňková Nejlepší nevěsta Alena Vorlíčková Regina Daňková Pohádky pro společné čtení Projekt Městské knihovny Svitavy Lektoruje PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D. DYS-centrum Praha Nejlepší nevěsta Alena Vorlíčková, 2011

Více

Můj milý deníčku Jasně, že jsem nejlepší!

Můj milý deníčku Jasně, že jsem nejlepší! Můj milý deníčku Jasně, že jsem nejlepší! také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Jim Benton Jasně, že jsem nejlepší! e-kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena. Žádná část

Více

poznejbibli biblické příběhy pro děti

poznejbibli biblické příběhy pro děti Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: 1. Příběh: Slepec vidí poznejbibli biblické příběhy pro děti Přečti si: Lukáš 18,35-43 Klíčový verš: Lukáš 18,43 Požádej někoho,

Více

To se opravdu muselo? No, tak chodili všichni až na jednu spolužačku, jejíž rodina měla hospodářství, jinak všichni.

To se opravdu muselo? No, tak chodili všichni až na jednu spolužačku, jejíž rodina měla hospodářství, jinak všichni. 1 Pro svůj projekt jsem si vybrala svoji maminku. Je jí 37 let, pochází z Podkrkonoší z malé vesničky Havlovice, kde od šesti do dvanácti let navštěvovala tamní mateřkou a základní školu. Ve dvanácti letech

Více

Zvedám mobil a ve sluchátku se ozve jeho hlas. Je tichý a velice pomalý.

Zvedám mobil a ve sluchátku se ozve jeho hlas. Je tichý a velice pomalý. Dnes ráno se mi vstává líp. Hlava mě nebolí a dokonce se mi už ani nemotá. Jsem desátý den po otřesu mozku a stále špatně spím. V nákupním centru nás s dcerou napadl cizí vyšinutý chlap a poranil mi krční

Více

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když

Více

Kabát. Tomáš Dušek. Sehnal jsem kabát. Starý vojenský. Podobný, jaký nosil Dobrý voják Švejk. Prošel první světovou válkou.

Kabát. Tomáš Dušek. Sehnal jsem kabát. Starý vojenský. Podobný, jaký nosil Dobrý voják Švejk. Prošel první světovou válkou. Kabát Tomáš Dušek Sehnal jsem kabát. Starý vojenský. Podobný, jaký nosil Dobrý voják Švejk. Prošel první světovou válkou. Tyhle kabáty jsou už k nesehnání a cena bývá vysoká. Dost jsem za něj zaplatil,

Více

Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat,

Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat, Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat, opustit všechny své kamarády a začít chodit do nové školy.

Více

www.robotikmechacek.cz

www.robotikmechacek.cz ISBN 978-80-260-3610-4 (epub) ISBN 978-80-260-3611-1 (PDF) ISBN 978-80-260-3612-8 (MobiPocket) www.robotikmechacek.cz Na webu můžete výhodně koupit také elektronickou či tištěnou verzi prvního dílu knihy

Více

Samuel van Tongel. Nevinnosti I

Samuel van Tongel. Nevinnosti I Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech

Více

Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice. Moje rodina

Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice. Moje rodina Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice Moje rodina Jméno a příjmení: Michaela Želichovská Třída: 5. A Školní rok: 2014/2015 Garant / konzultant: Roman Kotlář ml. Datum odevzdání: 23.

Více

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska.

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska. Byla to láska Kytička milostné poezie Obsah: Když jsem byla hodně malá Pomalu vrůstám do tebe Kdybych to dovedl Byla to láska Magdaléna Štěpán Křivánek GRANO SALIS NETWORK 2004 www.granosalis.cz Když jsem

Více

Sportovně-dobrodružný kemp České olympijské nadace

Sportovně-dobrodružný kemp České olympijské nadace Sportovně-dobrodružný kemp České olympijské nadace Vranov nad Dyjí 12.-14.6.2015 Za podpory z kampaně P&G Press trip s ambasadorkou Mirkou Knapkovou Na vodě s Mirkou Aktivity na pláži Výlet do okolí DĚKUJEME!

Více

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí.

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. Jenom proto, že je hezky, každý čeká, že budete venku a skotačitˮ nebo tak něco. A když venku netrávíte každou vteřinu, hned

Více

Otevře dveře. aby mohli jít se mnou.

Otevře dveře. aby mohli jít se mnou. Jsem samotná matka Otevře dveře. Protože doma nemám se čtyřmi dětmi. Mistryně mi vždy dělala společnost, umožnila mi mnohokrát z něčeho se dostat. Speciálně chci poděkovat Mistryni. Není zač. Děkuji vám,

Více

Můj pohled pozorování

Můj pohled pozorování Můj pohled pozorování Přemysl Vřeský Veselí nad Moravou 2013 Ájurvédská Instituce Dhanvantri, Praha ÚVOD Jmenuji se Přemysl Vřeský a ukončil jsem druhý ročník studia Ajurvédské instituce Dhanvantri obor

Více

Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi

Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz František Ber Jak Ježíšek naděloval radost e-kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena. Žádná část této

Více

Příběhy našich sousedů: S Jarmilou Erbanovou od A až do Z

Příběhy našich sousedů: S Jarmilou Erbanovou od A až do Z Příběhy našich sousedů: S Jarmilou Erbanovou od A až do Z tým: Ondřej Bednárik, Vojta Deliš, Jan Hlavsa, Ondřej Chalupka, Šimon Kuchynka, Jana Roubová zleva: O. Chalupka, O. Bednárik, Jarmila Erbanová,

Více

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

PDF created with pdffactory Pro trial version www.pdffactory.com

PDF created with pdffactory Pro trial version www.pdffactory.com Ke konci roku jsme vyrazili na dva projektové dny. Ten první se vztahoval k výuce dějepisu. Učili jsme se totiž o pravěku, tak jsme vyrazili do Prahy do Národního muzea, kde probíhala výstava právě k pravěku.

Více

Kateřina Gutwirthová Ennerdale. 2. dopis 24. 10. 2009 Mnoho tváří JAR. Sanbonani z JAR,

Kateřina Gutwirthová Ennerdale. 2. dopis 24. 10. 2009 Mnoho tváří JAR. Sanbonani z JAR, Sanbonani z JAR, měsíc se s měsícem sešel a já už jsem skoro 2 měsíce v JAR. Zatímco k vám přišel podzim, k nám dorazilo jaro a s ním mnoho změn. S prvním jarním dnem k nám přišly 30 ti stupňové teploty,

Více

MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE

MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE 1 2 www.65pole.cz SMRT KRÁLE ŠUMAVY EDICE TAH SVAZEK 1 MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR

Více

( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( )

( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) # ) INVENTURA POCITŮ KŘIVDY "Bože, prosím, pomoz mi spatřit pravdu o mém rozhořčení Jsem naštvaný na: (ref. příklad str.65) Příčina: (ref. příklad str. 65) Ovlivňuje to mé: Mějte na paměti Sloupce 1 &

Více

LAURA MARX FITZGERALDOVÁ

LAURA MARX FITZGERALDOVÁ LAURA MARX FITZGERALDOVÁ Poklekl ke mně a rukama zacákanýma od barev sevřel má ramena. Není kouzelná. Je dost těžké tuhle sklenici naplnit. Je těžké ty peníze vydělat a ještě těžší je uchovat. Přesunul

Více

5 důležitých bodů pro změnu vašeho života

5 důležitých bodů pro změnu vašeho života 5 důležitých bodů pro změnu vašeho života 1 1. Naučte se být sami sebou a sami se sebou V dnešní době není vůbec jednoduché být sám sebou a zůstat přirozený a harmonický, prostě takový, jakého nás příroda

Více

Já se taky zpovídám!

Já se taky zpovídám! tonino Lasconi Já se taky zpovídám! Příprava na slavnost svátosti smíření Takže Odkud mám začít? Ilustrace GiUSY capizzi kluci a holky to je kniha pro vás! kniha Já se taky zpovídám! je tady pro vás, kdo

Více

1 NA CHALUPU, KAM NECHCI

1 NA CHALUPU, KAM NECHCI 1 NA CHALUPU, KAM NECHCI Za výzo jsem dostal od mámy a Richarda Nintendo. Chtěl jsem ho nechat doma, aby bylo jasný, že si mě za dárek, i když je suprovej, nemůžou koupit. Stejně to vymyslel on, mamka

Více

Mgr. et Bc. Michael Novotný. Veršované pohádky

Mgr. et Bc. Michael Novotný. Veršované pohádky Mgr. et Bc. Michael Novotný Veršované pohádky Copyright Autor: Michael Novotný Ilustrace: Barbora Lišková Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou 2015 ISBN: 978-80-7512-337-4 (epub) 978-80-7512-338-1 (mobipocket)

Více

Jiří Glet PAVLÍK A RYTÍŘ JAN Z MICHALOVIC

Jiří Glet PAVLÍK A RYTÍŘ JAN Z MICHALOVIC 1 Jiří Glet PAVLÍK A RYTÍŘ JAN Z MICHALOVIC 2 Copyright Autor: Jiří Glet Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou 2014 ISBN: 978-80-7512-073-1 (epub) 978-80-7512-074-8 (mobipocket) 978-80-7512-075-5 (pdf)

Více

22. Základní škola Plzeň. Až já budu velká. Třída: 7. B. Datum: 8. 12. 2008. Jméno: Kamila Šilhánková

22. Základní škola Plzeň. Až já budu velká. Třída: 7. B. Datum: 8. 12. 2008. Jméno: Kamila Šilhánková 22. Základní škola Plzeň Až já budu velká Třída: 7. B Datum: 8. 12. 2008 Jméno: Kamila Šilhánková V pěti letech jsem onemocněla zánětem ledvin a ležela jsem v nemocnici u svatého Jiří. Byla tam veliká

Více

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš.

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš. Měsíc Do kluků jídlo doslova padalo. Jednak měli hlad jako vlci, ale také se už nemohli dočkat, až začnou pozorovat. Sotva dojedli poslední sousto, poprosili tatínka, aby jim dalekohled vynesl na zahradu.

Více

Kamila a Petr Kopsovi. Jak se krotí tygr. Knížka pro děti, rodiče i pedagogy

Kamila a Petr Kopsovi. Jak se krotí tygr. Knížka pro děti, rodiče i pedagogy Kamila a Petr Kopsovi Jak se krotí tygr Knížka pro děti, rodiče i pedagogy Edika Brno 2015 KDYŽ CHCI ZKROTIT TYGRA, MUSÍM HO NEJPRVE POZNAT Krotitel tygrů Chci se stát kvalifikovaným krotitelem tygrů!

Více

GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE

GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE 1 Tereza Čierníková GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE 2 PROLOG Henry Vans znovu objíždí svět! Cestopisec Henry Vans, který po svých deseti letech cestování nasbíral tisíce a tisíce informací o zemích z celého

Více

Trutnodráček březen 2015

Trutnodráček březen 2015 Trutnodráček březen 2015 MÍŠA OSLAVIL JEDENÁCTÉ NAROZENINY Jedenácté narozeniny jsme oslavili dortem, písničkou a milými dárečky. Přejeme Míšovi vše nejlepší do života, především pak stálou vnitřní radost.

Více

SALESIÁNI V BULHARSKU

SALESIÁNI V BULHARSKU SALESIÁNI V BULHARSKU ZPRAVODAJ ČESKÉ SALESIÁNSKÉ MISIE V BULHARSKU 28/ m ě s í č n í k k v ě t e n 2015 Nad Kaloferem (Stará Planina). - PK - Christos voskrese! Milí přátelé, vážení čtenáři, srdečně Vás

Více

Smlouva o poskytnutí sociální služby

Smlouva o poskytnutí sociální služby DOMOV POD HRADEM ŽAMPACH, IČ: 00854271 Informace pro uživatele Smlouva o poskytnutí sociální služby 28.3.2009 Výtah obsahu smlouvy o poskytnutí sociální služby srozumitelný uživateli služby; zpracoval:

Více

1. kapitola. Proč nic nejíte? Jím. Nejíte. Jím tolik, kolik potřebuju, nikdy jsem se nepřecpávala.

1. kapitola. Proč nic nejíte? Jím. Nejíte. Jím tolik, kolik potřebuju, nikdy jsem se nepřecpávala. 1. kapitola Proč nic nejíte? Jím. Nejíte. Jím tolik, kolik potřebuju, nikdy jsem se nepřecpávala. Nevypadáte, jako byste jedla tolik, kolik potřebujete. To vím líp než vy. Neřekla jsem to drze, jen s jistotou.

Více

Co na to řekne...? 2015 Kateřina Sodomková, katerinasodomkova.cz. všechna práva vyhrazena

Co na to řekne...? 2015 Kateřina Sodomková, katerinasodomkova.cz. všechna práva vyhrazena Co na to řekne...? 2015 Kateřina Sodomková, katerinasodomkova.cz všechna práva vyhrazena Znáte nějakou situaci podobnou těm následujícím? chcete udělat něco bláznivého nebo neobvyklého, třeba si obarvit

Více

Můj rok můj život Jaký byl a bude?

Můj rok můj život Jaký byl a bude? Jaký byl a bude? 2014 Lucie Valchařová, Blíží se nám konec roku a s ním nám přirozeně přichází na mysl, jaký vlastně byl ten náš rok 2014. Je skvělé přivítat nový rok s čistou hlavou a jasnými myšlenkami

Více

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda a věděl proč. Levou zadní tlapku měl malou a hubenou, vypadala spíš jako uschlý vrbový lístek než jako pořádná myší noha, a tak si každou cestu musel předem

Více

Výšlap s Líbou reportáž slovem i obrazem

Výšlap s Líbou reportáž slovem i obrazem Výšlap s Líbou reportáž slovem i obrazem Líba Fáryová organizuje Ondrovy výšlapy už několik let. Občas jsem měla touhu se přidat, ale já jsem více přemýšlivý než sportovní typ. V červnu 2012 jsem si přece

Více

Ve znamení Kříže. Výpisky z poutního deníku

Ve znamení Kříže. Výpisky z poutního deníku Ve znamení Kříže Výpisky z poutního deníku Tuto pouť jsem pojal jako křížovou cestu (každý den bude jedno zastavení) a chci jí obětovat za to, aby se lidé v naší farnosti otevřeli působení Ducha svatého.

Více