Plán péče o přírodní památku Rádlo

Transkript

1 Plán péče o přírodní památku Rádlo na období

2 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN Evidenční kód: 1179 Kategorie: Přírodní památka Název: Rádlo Kategorie IUCN: III. přírodní památka 1.2 Platný právní předpis o vyhlášení ZCHÚ název: Nařízení Libereckého kraje č. 1/2007, o zřízení přírodní památky Rádlo a jejího ochranného pásma vydal: Liberecký kraj dne: Územně-správní členění, překryv s jinými chráněnými územími a příslušnost k soustavě Natura 2000 kraj: obec s rozšířenou působností třetího stupně: obec: katastrální území: Liberecký Jablonec nad Nisou Rádlo Rádlo Území se nepřekrývá s jinými zvláště chráněnými územími a není součástí návrhu ptačích oblastí a evropsky významných lokalit.

3 Orientační mapa s vyznačením území (M 1: )

4 1.4 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí 1.5 Výměra území a jeho ochranného pásma Přírodní památka Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 993/1 Lesní pozemek /1 TTP /3 TTP TTP Ostatní plocha Neplodná půda Ostatní plocha Neplodná půda /1 Ostatní plocha Neplodná půda Celkem Ochranné pásmo Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v OP (m 2 ) 1001 TTP Ostatní plocha Ostatní komunikace /1 Lesní pozemek /2 TTP /1 TTP /2 TTP Ostatní plocha Ostatní komunikace TTP /1 Ostatní plocha Silnice /6 TTP /2 Lesní pozemek /3 Lesní pozemek /4 Lesní pozemek /2 TTP Celkem

5 /1 173/2 993/2 1010/1 993/3 1459/1 174/2 739/ /1 739/1 183/1 1010/ / / / / / / / /1 986/ / /2 173/3 997/1 966/ / / /2 739/3 739/ / /13 986/ / /2.983/ /2.176/3.986/2 987/ / /14 738/1 Hranice ZCHU Hranice přírodní památky Hranice ochranného pásma

6 1.6 Hlavní předmět ochrany Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Chráněný příordní výtvor se určuje k ochraně ohrožených rostlina mizejících rostlinných společenstev. Flóra území zahrnuje řadu druhů chráněných celostátně i pouze na území Severočeského kraje. Jedná se např. o prstnatec Fuchsův, prstnatec májový, rosnatku okrouhlolistou, tučnici obecnou, všivec lesní aj. Navrhované území tvoří přírodní celek představující velmi cennou hodnotu ve smyslu ochrany přírodních složek Hlavní předmět ochrany současný stav A. společenstva název společenstva podíl plochy v ZCHÚ (%) Sphagno Nardetum Caricetum goodenowii popis biotopu společenstva Krátkostébelná travinná, ostřicemi bohatá společenstva s dobře vyvinutým mechovým i bylinným patrem. Vyskytuje se na oligotrofních půdách. Hojně se zde vyskytují prstnatec májový i fuchsův, všivec lesní a prha arnika. Ostřicové luční porosty charakteristické pro glejové zamokřené půdy. Podmínkou pro existenci společenstva je trvalé zamokření půdy, kdy hladina spodní vody neklesá pod 20 cm. B. druhy název druhu Prstnatec májový Dactylorhiza majalis Prstnatec fuchsův Dactylorhiza fuchsii Všivec lesní Pedicularis sylvatica Vachta trojlistá Menyanthes trifoliata Rosnatka okrouhlolistá Drosera rotundifolia aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Desítky jedinců, silná a vitální populace Desítky jedinců, silná a vitální populace Desítky jedinců, ostrůvkovité rozšíření, vitální populace Desítky jedinců, ostrůvkovité rozšíření, vitální populace Desítky jedinců na malé ploše v severní části lokality, populace stabilní stupeň ohrožení popis biotopu druhu Slatinné louky Slatinné louky Slatinné louky Rašeliniště a rašelinné louky - 6 -

7 1.7 Dlouhodobý cíl péče Dlouhodobým cílem péče v území je stabilizace stávajícího sukcesního stádia a vodního režimu lokality. V jižní části území se jedná o biotop slatinné louky s výskytem zvláště chráněných druhů. V severní části území je dlouhodobým cílem managementu zachování prameništního rašeliniště s výskytem rosnatky okrouhlolisté a navazujících podmáčených smrčin a olšin

8 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Chráněné území je tvořeno zčásti podmáčenou loukou a zčásti lesem. Nachází se v nadmořské výšce přibližně 500 m n. m. na mírném svahu s jižní až jihovýchodní expozicí. Chráněným územím vede naučná stezka překonávající nejvlhčí místa po povalovém chodníku. Matečnou horninou je zvětralá dvojslídná žula, na níž se díky trvalému zamokření vyvinuly glejové půdy o mocnosti cm. V lesní části dochází místy ke vzniku rašelinného horizontu. Území je saturováno vodou z bezejmenné vodoteče pramenící v lesním porostu severně od ZCHÚ. Menší pramenné vývěry se nacházejí též v ZCHÚ. V luční části bylo za účelem zadržení vody vybudováno několik hrázek a menší rybníček. Lesní část ZCHÚ je tvořena zčásti podmáčenou smrčinou, zčásti podmáčenou olšinou. Nachází se zde menší rašelinná louka s hojným výskytem rosnatky okrouhlolisté a suchopýru úzkolistého. Jižní část ZCHÚ je tvořena podmáčenou loukou s výskytem prstnatce májového a fuchsova, prhy chlumní a všivce lesního, v okolí pramenného vývěru se z významných druhů vyskytuje vachta trojlistá, rosnatka prostřední, tučnice obecná. Ve vodním toku se vyskytuje pstruh potoční, v tůňkách čolek obecný, ropucha obecná a užovka obojková. Zvláště chráněné druhy savců nebo ptáků nebyly v území pozorovány. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. popis biotopu druhu Prstnatec májový Silná populace ohrožený Spahgno - Nardetum Prstnatec fuchsův Silná populace ohrožený Spahgno - Nardetum Všivec lesní Stabilní populace silně ohrožený Spahgno - Nardetum Prha chlumní Stabilní populace ohrožený Spahgno - Nardetum Rosnatka okrouhlolistá Stabilní populace ohrožený Salici Franguletum Rosnatka prostřední Životaschopná pop. kriticky ohrožený Caricetum goodenowii Tučnice obecná Životaschopná pop. Silně ohrožený Caricetum goodenowii Vachta trojlistá Stabilní populace ohrožený Caricetum goodenowii 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti Lokalita byla do 80. let 20.století pouze marginálním pozemkem bez intenzivního zemědělského využití sloužící jako zdroj píce. V roce 1984 zahájilo JZD Mír Kokonín melioraci lučních partií za účelem snížení hladiny spodní vody a umožnění obhospodařování lokality zemědělskou technikou. Koryto potoka bylo napřímeno a prohloubeno, na dílčí ploše D1 byl vytvořen drenážní systém. V letech bylo území dobrovolnými brigádami ČSOP rekultivováno. Terén na louce byl upraven přibližně do původních tvarů, v korytě potoka bylo zbudováno 8 hrázek, jejichž cílem bylo zadržení vody v lokalitě a obnova vodního režimu. V roce 1986 byla mezi JZD a ČSOP uzavřena dohoda o obhospodařování pozemku, podle které nebudou v území - 8 -

9 prováděny další meliorace ani chemická hnojení v případě, že ČSOP zajistí pravidelné kosení pozemků nedostupných lehké mechanizaci. V roce 1986 dále proběhlo jednání o melioracích lučních pozemků nacházejících se v prameništní oblasti vodoteče protékající územím přírodní památky. I zde bylo dosaženo kompromisů vedoucích k ochraně vodního režimu v lokalitě. V následujících letem byl Severočeským muzeem v Liberci proveden podrobný geobotanický průzkum, na jehož základě vyhlásil Okresní národní výbor v Jablonci nad Nisou Chráněný přírodní výtvor Rádlo nad koupalištěm. V roce 1995 bylo provedeno odbahnění hrázek zanesených nánosy bahna a písku. V roce 2003 bylo provedeno odbahnění rybníčku nacházejícího se na jižní hranici přírodní památky. V roce 2004 byla provedena rekonstrukce hrázek, které postupně ztrácely svoji funkci. Severní lesní část území nebyla v posledních desetiletích negativně ovlivňována. V lesních porostech byly prováděny pouze probírkové těžby bez zásadního dopadu na ZCHÚ. Od vyhlášení chráněného území jsou luční partie ZCHÚ každoročně koseny jako nástroj managementu ochrany přírody. V 90. letech byla v území vybudována naučná stezka seznamující návštěvníky s flórou a faunou lokality. Ve vlhkých snadno erodovatelných pasážích prochází po povalových chodnících. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Pro chráněné území je relevantní Územní plán Obce Rádlo. Jeho zatím poslední změna je projednávána v roce Změna se dotýká mimo jiné pozemků zasahujících do ochranného pásma přírodní památky. Další změny územního plánu budou probíhat v různých intervalech dle požadavků zadavatele Obce Rádlo. Přírodní památka je v územním plánu vyznačena jako limit ochrany přírody. Lesní hospodářský plán pro Lesní hospodářský celek Jablonec nad Nisou pro období se týká lesních pozemků nacházejících se v přírodní památce. Přírodní památka je v LHP identifikována a schválený LHP je potřebám managementu PP přizpůsoben. Obnova LHP by měla být realizována v roce Krajský úřad Libereckého kraje, odbor rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí je dotčeným orgánem státní správy při projednávání obou plánovacích dokumentů a je garantem respektování ochranných podmínek přírodní památky v těchto dokumentech. Území podléhá předpisům z oblasti lesního hospodářství a ochrany zemědělského půdního fondu. Žádný z těchto předpisů nepředpokládá na území přírodní památky zvláštní režim. 2.4 Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti V současné době nepůsobí na ZCHÚ žádné významné škodlivé vnější vlivy. Potenciálním ohrožením pro dlouhodobou existenci chráněného území je rozvoj stavebních aktivit v obci s tím, že v budoucnu by mohly vzniknout záměry na výstavbu v ochranném pásmu přírodní památky. Zemědělské hospodaření v území přírodní památky v současné době neprobíhá, louky jsou obhospodařovány v rámci managementu zvláště chráněného území s cílem stabilizace lučního porostu vhodného pro vyskytující se zvláště chráněné druhy

10 Lesní hospodářství v lokalitě je přizpůsobeno hlavnímu požadavku ochrany přírody zachování vodního režimu lokality. V rámci schváleného LHP jsou zakotveny podmínky pro hospodaření v lokalitě. Jedním z ohrožujících faktorů je zarůstání lokality náletovými dřevinami a ruderálními druhy. V rámci pravidelného kosení a vyřezávání náletových dřevin je toto riziko eliminováno. Potenciálním rizikem, které se však zatím neprojevilo, je riziko poškození lokality z hlediska nadměrné návštěvnosti. Nejcitlivější místa jsou vybaveny povalovými chodníky, které vliv návštěvnosti významně snižují. V lokalitě se zatím neprojevil vandalismus ani poškozování či vykopávání zvláště chráněných druhů rostlin. 2.5 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast 23 Podkrkonoší Lesní hospodářský clek LHC Jablonec nad Nisou Výměra LHC v ZCHÚ (ha) 1,93 ha Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství * Lesní správa Jablonec nad Nisou Nižší organizační jednotka ** Revír Rádlo Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: Soubor lesních typů (SLT) Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT Výměra (ha) Podíl (%) 5K kyselá jedlová bučina BK 6, JD 3, SM 1, BO, BR 1, S svěží smrková bučina BK 4, JD 3, SM 3, KL 0,25 13 Celkem 1, % Názvy souborů lesních typů a přirozená dřevinná skladba podle Průši (2001) Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%) Jehličnany SM smrk ztepilý 0, ,19 10 JD jedle bělokorá 0 0 0,58 30 Listnáče OL olše lepkavá 0, BR bříza bělokorá 0, BK buk lesní 0 0 1,16 60 Celkem 1, % Vzhledem k tomu, že typologická klasifikace z OPRL neodpovídá zejména v jižní části lesního porostu stanovištním podmínkám, jsou uvedené hodnoty přirozené druhové skladby zavádějící. V jižní zamokřené části plochy je dominantní výskyt olše lepkavé přirozený, v severní části lesného porostu by se přirozeně jednalo o bučinu s příměsí smrku a jedle. V rámci přirozené skladby by se v troficky silnější jižní části v příměsi pravděpodobně uplatnil i jasan ztepilý

11 A B E1 D F1 E2 F2 C /1 173/2 993/2 1010/1 993/3 1459/1 174/2 739/ /1 739/1 183/1 1010/ / / / / / / / /1 986/ / /2 173/3 997/1 966/ / / /2 739/3 739/ / /13 986/ / /2.983/ /2.176/3.986/2 987/ / /14 738/1 Mapa dílčích ploch Typ dílčí plochy Les Louka Náletové dřeviny Rašelinná loučka Hranice ZCHU Hranice přírodní památky Hranice ochranného pásma

12 Dílčí plochy: A Lesní porost, porostní skupina 731 F 5 1,13 ha Smrčina na podmáčené půdě s příměsí olše, břízy a buku. V lesním porostu se nevyskytují zvláště chráněné druhy,má však zásadní význam pro zachování vodního režimu lokality. Z hlediska této funkce je stav lesního porostu uspokojivý. Mýtní těžby v budoucnu je potřeba přizpůsobit požadavku zachování vodního režimu. Při obnově porostu doporučujeme zvýši podíl buku, případně se pokusit o vnesení jedle. Dle kritérií Vrška, Hort (2003) je tato část lesního porostu klasifikována jako les přírodě vzdálený (detailně v mapě Stupně přirozenosti lesních porostů). B Lesní porost, porostní skupina 731 F 5a 0,75 ha Lesní kultura s dominantní olší lepkavou a příměsí smrku na podmáčených půdách. Klasifikace lesních typů (5K1, 6S1) zde nereflektuje lokální půdní podmínky. Porost je důležitý z hlediska zachování vodního režimu celého ZCHÚ a zachování biodiverzity území. V porostu nebyly zaznamenány žádné zvláště chráněné druhy rostlin. Stav lesního porostu je z hlediska ochrany přírody uspokojivý, v současném LHP není plánována těžba. Případné mýtní těžby v budoucnu je potřeba podřídit potřebám ochrany přírody a volit jednotlivě výběrný způsob, který zajistí zachování korunového zápoje. Dle kritérií Vrška, Hort (2003) lze tuto část lesního porostu považovat za les přírodě blízký (detailně v mapě Stupně přirozenosti lesních porostů). C Rašelinná loučka v lesním porostu 0,02 ha Asociace: Salici Franguletum Společenstvo v terénní depresi v prameništní oblasti. Podrost je tvořen zapojeným rašeliníkovým mechovým patrem a otevřeným bylinným patrem složeným z acidofilních slatiništních druhů suchopýr úzkolistý, rosnatka okrouhlolistá, přeslička lesní. V keřovém patru se vyskytuje olše lepkavá, krušina olšová, bříza pýřitá a vrba ušatá. Společenstvo je nestabilním sukcesním stádiem, k jehož zachování je nutná regulace keřového patra

13 5K1 5K1 6S1 5K1 5K /1 173/2 993/2 1010/1 993/3 1459/1 174/2 739/ /1 739/1 183/1 1010/ / / / / / / / /1 986/ / /2 173/3 997/1 966/ / / /2 739/3 739/ / /13 986/ / /2.983/ /2.176/3.986/2 987/ / /14 738/1 Typologie LT 5K1 5S6 6G3 6O1 6S1 Hranice ZCHU Hranice přírodní památky Hranice ochranného pásma

14 /1 173/2 993/2 1010/1 993/3 1459/1 174/2 739/ /1 739/1 183/1 1010/ / / / / / / / /1 986/ / /2 173/3 997/1 966/ / / /2 739/3 739/ / /13 986/ / /2.983/ /2.176/3.986/2 987/ / /14 738/1 StupnePrirozenosti Stupně přirozenosti lesních porostů 3 4 Hranice ZCHU Hranice přírodní památky Hranice ochranného pásma

15 2.5.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Skrz ZCHÚ protéká bezejmenná vodoteč, která saturuje vodou luční partie. Jedná se o permanentní tok, ve velmi suchých obdobích může dojít ke krátkodobému zastavené průtoku, v hrázkách zůstává voda i v této době. Koryto bylo v roce 1984 prohloubeno a napřímeno, v letech bylo na toku vybudováno 8 hrázek s cílem zvýšit hladinu spodní vody v lokalitě. Hrázky byly rekonstruovány v roce Při jižní hranici se nachází vyhloubená tůňka určená jako biotop pro rozmnožování obojživelníků. Tůňka není katastrovaná, je napájena vodou z výše uvedené vodoteče. Tůňka byla v roce 2003 odbahněna. V současné době je funkčním biotopem čolka obecného a čolka horského, užovky obojkové a skokana hnědého Základní údaje o útvarech neživé přírody V ZCHÚ se nenachází významné útvary neživé přírody Základní údaje o nelesních pozemcích Dílčí plochy: D Luční porost v severní části ZCHÚ 0,20 ha Asociace: Angelico Cirsietum palustris Jednosečná druhově bohatá louka na celoročně vlhké, střídavě zamokřené půdě. Na ploše se řídce vyskytuje prstnatec májový a všivec lesní. V České republice v nadmořských výškách m n. m. poměrně běžná asociace. E Luční porosty v jižní části ZCHÚ 0,80 ha Asociace: Sphagno Nardetum Krátkostébelná travinná, ostřicemi bohatá společenstva s dobře vyvinutým mechovým i bylinným patrem. Vyskytuje se na oligotrofních půdách. Hojně se zde vyskytují prstnatec májový i fuchsův, všivec lesní a prha arnika. Asociace je v regionu poměrně vzácná. V lokalitě je ohrožena jednak eutrofizací z okolních ploch a jednak zarůstáním vegetací v případě zanedbané péče. Asociace: Caricetum goodenowii Ostřicové luční porosty charakteristické pro glejové zamokřené půdy. Podmínkou pro existenci společenstva je trvalé zamokření půdy, kdy hladina spodní vody neklesá pod 20 cm. V rámci přírodní památky se asociace vyskytuje v nejvlhčích částech v místech bývalých pramenných vývěrů a následně vyhloubených a zasypaných odvodňovacích per na ploše E1, a v terénní depresi na ploše E2. V současné době se v tomto společenstvu vyskytuje hojně vachta trojlistá, v centrální části plochy E1 tučnice obecná a rosnatka prostřední. Tyto druhy zde byly introdukovány v rámci výzkumného programu Botanické zahrady v Liberci. V rámci Jablonecka se jedná o vzácné společenstvo rychle ustupující vlivem meliorací pozemků v 80. a 90. letech. Asociace je potenciálně ohrožena zejména snížením hladiny spodní vody. Asociace: Angelico Cirsietum palustris viz popis pracovní plochy D

16 F Porosty náletových dřevin 0,34 ha Porosty olše lepkavé a vrby jívy a břízy bělokoré v okolí centrální vodoteče (F1) a při jižním okraji ZCHÚ (F2). Porosty jsou důležité z hlediska zachování biodiverzity území,vodního režimu a stability půdy na březích vodotečí a tůně. Jsou významným biotopem populací obojživelníků v rámci přírodní památky. Místy se zde vyskytuje asociace Ranunculo flammulae Juncetum bulbosi, nestabilní sukcesí stádium nevalného přírodního významu. 2.6 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup Dosavadní péče o ZCHÚ vyhovovala dlouhodobému cíli ochrany zachování stávajícího sukcesního stadia. Populace významných druhů rostlin jsou stabilní a vitální, vybudované hrázky na potoce splnily účel a zachovaly vysokou hladinu spodní vody v území

17 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Dílčí plochy A, B není plánovaný zásah Dílčí plocha C vyřezání keřového patra, 2x za dobu platnosti plánu péče Dílčí plocha D kosení lučního porostu s vyklizením pokosené hmoty, 1 x ročně Dílčí plocha E kosení lučního porostu s vyklizením pokosené hmoty, odstranění případných náletových dřevin, 1 x ročně Dílčí plocha F regulace rozšiřování náletových dřevin na sousední plochu E vyřezáním Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Péče o lesní porosty je podřízena základnímu cíli ochrany zachování vodního režimu v ZCHÚ. Z tohoto důvodu je podstatně zachovat v lesních porostech trvalý korunový zápoj a zabránit mechanickému poškození povrchu terénu, které by vedlo k vytvoření sekundárních vodotečí a zrychlení odtoku vody z území. V období platnosti plánu péče není v lesních porostech plánovaná mýtní těžba. Při výchovných těžbách je nutný šetrný přístup k povrchu půdy vyklizování stromovou metodou, nejlépe lanem navijáku zvně podmáčené plochy. Při výchově na dílčí ploše A preferovat listnaté dřeviny, ale zachovat dominantní postavení smrku. Pro zvýšení biodoverzity je vhodné zavést do porostu příměs jedle, není to však nutné z hlediska předmětu ochrany. Při přípravě nového LHP doporučujeme přizpůsobit klasifikaci lesních typů na dílčí ploše B stanovištním podmínkám a upravit cílovou skladbu dřevin

18 Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 01 hospodářský (5K, 6S) Cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa SLT základní dřeviny meliorační a zpevňující dřeviny ostatní dřeviny 5K 6S A) Porostní typ B) Porostní typ C) Porostní typ Olšina Smrčina Základní rozhodnutí Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Hospodářský způsob Hospodářský způsob Hospodářský způsob podrostní podrostní Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Zachování zápoje, zachování Zachování zápoje, zachování vodního režimu vodního režimu Způsob obnovy a obnovní postup Jednotlivý až skupinový výběr Jednotlivý až skupinový výběr Péče o nálety, nárosty a kultury Výchova porostů Individuální probírky Individuální probírky Opatření ochrany lesa Nejsou zapotřebí zvláštní opatření Nejsou zapotřebí zvláštní opatření Provádění nahodilých těžeb Doporučené technologie Přibližování dříví navijákem do partií s únosným podložím, vzhledem k malé rozloze ZCHÚ není nutný provoz těžké mechanizace v porostu. Při výchovných těžbách možnost vynášení nebo vytahování koněm. Poznámka Klasifikace lesních typů dle OPRL neodpovídá stanovištní situaci. Jedná se o soubory lesních typů 5L v jižní části a 6R v severní části

19 b) péče o vodní toky a plochy Cílem péče o vodní toky a plochy je zejména zachování vodního režimu v území zpomalení odtoku vody z území a stabilizace vhodných biotopů pro obojživelníky a plazy. Doporučujeme prověřit možnost revitalizace centrální vodoteče v jižní části ZCHÚ. Stávající příčné překážky plní svoji funkci zachování vodního režimu pouze omezeně, navíc způsobují segmentaci toku z hlediska migrace vodních živočichů. c) péče o nelesní pozemky Péče o nelesní pozemky spočívá ve stabilizaci stávajícího sukcesního stádia a zamezení přirozené sukcese k lesním porostům. Sestává se z pravidelného kosení lučních porostů a vyřezávání náletových dřevin. Rámcová směrnice péče o nelesní pozemky Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky Kosení lučních porostů 1 x ročně 1 x ročně lehká mechanizace, ruční motorové nářadí srpen Kosení provádět po zatažení zvláště chráněných druhů, pokosenou hmotu vyklízet mimo zvláště chráněné území. Není vhodné kompostování na dílčích plochách F. Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky Údržba porostů náletových dřevin na dílčí ploše F 5 let 10 let ruční motorové nářadí doba vegetačního klidu Udržení porostů náletových dřevin v jejich současných hranicích, zamezení expanze do dílčí plochy E. Zachování sníženého zápoje těchto ploch a vyřezávání podrostu s ohledem na podrostní bylinnou vegetaci. d) péče o rostliny Významné druhy rostlin nevyžadují péči odlišnou od péče uvedené u nelesních ekosystémů. Vzhledem k introdukci původně se nevyskytujících se druhů je vhodné zpracování detailní dokumentace jejich výsadeb a současného stavu populací. e) péče o živočichy K interferenci s významnými druhy živočichů by mohlo dojít pouze při pracích na vodním toku a rybníčku nacházejícího se na hranici zvláště chráněného území. Vzhledem k tomu, že 19

20 jejich údržba proběhla v letech 2003 a 2004, nepředpokládají se žádná opatření v době platnosti plánu péče. f) zásady jiných způsobů využívání území V případě využívání území k výukovým účelům (k čemuž napomáhá i naučná stezka) je nutné omezit pohyb pouze na povalové chodníky. Hospodářské využití území není pravděpodobné vzhledem k tomu, že se jedná o podmáčené relativně nepřístupné luční porosty malého rozsahu. V případě, že by vlastník nebo uživatel pozemku projevil o zemědělské hospodaření zájem, je nutné postupovat podle zásad uvedených u jednotlivých dílčích ploch Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy V lesních porostech (dílčí plochy A, B) plán péče nepředpokládá nadstandardní lesnická opatření. V době platnosti plánu péče není v lesních porostech plánovaná mýtní těžba. Při výchovných zásazích je třeba vzít v potaz potřebu zachování korunového zápoje a sníženou únosnost podloží. Na dílčí ploše C je zapotřebí provést vyřezání keřového patra zasahujícího na plochu rašelinné loučky tak, aby nedocházelo k nadměrnému zastínění ploch kolonizovaných slatiništními druhy a sukcesi k lesu. Pro zachování estetické hodnoty a diverzity na ploše ponechat několik jedinců menšího vzrůstu. Zásah je plánován jako opakovaný s periodou 5 let. b) vodní toky a plochy Odbahnění tůně a opravy hrázek na vodním toku byly provedeny v letech 2003 a V rámci vodních toků a ploch nejsou na dobu platnosti plánu péče plánovaná další opatření. Doporučujeme průběžně sledovat stav dřevěných konstrukcí (hrázky na toku, zpevnění břehů tůně, povalové chodníky a mostky) a případně provést jejich údržbu dle potřeby. c) nelesní pozemky Dílčí plocha D Celoplošné kosení pozemků 1x ročně po ukončení vegetační aktivity prstnatce májového. Podle ročních klimatických podmínek se jedná o konec července až srpen. Pokosená hmota bude vyklizena mimo zvláště chráněné území (možnost sušení na seno na ploše). Práce může být provedena lehkou zemědělskou mechanizací (TERRA, nesené sekačky a obracečky na lehkých traktorech). Dílčí plocha E Celoplošné kosení pozemků 1x ročně po ukončení vegetační aktivity prstnatce májového. Podle ročních klimatických podmínek se jedná o konec července až srpen. Pokosená hmota bude vyklizena mimo zvláště chráněné území (možnost sušení na seno na ploše). V sušších partiích může být opatření provedeno lehkou zemědělskou mechanizací (TERRA), v asociaci Caricetum goodenowii nesenými ručními nástroji. 20

21 Dílčí plocha F Pravidelné vyřezávání dřevinné vegetace expandují z dílčí plochy na dílčí plochu E, prováděné přibližně s periodou 5 let. Vyřezáni budou všichni jedinci zasahující do plochy E. Vlastní keřovou a stromovou vegetaci je vhodné udržovat v ostrůvkovitém charakteru tak, aby byla zachována mozaika světelného požitku podrostní bylinné vegetace. Zachovávat jedince zpevňující břehy vodního toku a tůňky. Práce bude prováděna ručními motorovými prostředky dle dimenze vyřezávaných dřevin. 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo v současné době není vyhlášeno a je jím podle zákona 114/1992 Sb. území ve vzdálenosti do 50 m od hranice ZCHÚ. Aktivity prováděné v rámci ochranného pásma musí splňovat požadavek zachování vodního a trofického režimu ve zvláště chráněném území. Nepřípustné je zejména provádění odvodňovacích prací na pozemcích v ochranném pásmu, důsledně je třeba vyhodnotit dopady případné změny kultur. Při hospodaření v lesních porostech ochranného pásma je nutné provádět obnovu postupně maloplošnými zásahy tak, aby nedošlo ke změně odtokových poměrů do zvláště chráněného území. Plán péče nepředpokládá v ochranném pásmu nadstandardní činnosti a opatření. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Území je v terénu dostatečně vyznačeno pruhovým i kůlovým značením a na potřebných bodech je opatřeno tabulemi se státním znakem a informačními panely. Stav prvků značení je v současné době uspokojivý, nicméně jejich obnovu (obnovu pruhového značení, natření dřevěných prvků značení) bude vhodné provést v první polovině platnosti plánu péče a následně opakovat s intervalem 5 let. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Po přehlášení v roce 2007 je administrativní a legislativní stav ZCHÚ v pořádku. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Jako ochranu před nadměrným mechanickým poškozením doporučujeme ve zřizovacím předpisu omezit vstup do lučních a rašelinných částí ZCHÚ. Jiné sportovní a rekreační využití území není pravděpodobné. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Stávající naučná stezka informuje o ekosystému a významných druzích ZCHÚ. Doporučujeme provádět údržbu této stezky, zejména údržbu povalových chodníků a obnovu informačních panelů, na kterých je již patrné působení slunečního záření. 21

22 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Doporučujeme zpracování detailní zprávy o průběhu a současném stavu populací introdukovaných druhů. Tyto údaje jsou v rezervační knize dostupné pouze v minimální míře. Přestože území je zaměřené zejména na botanické fenomény, doporučujeme provést alespoň orientační průzkum fauny, zejména bezobratlých. 22

23 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy Obnova informačních tabulí Kč Údržba povalového chodníku Kč C e l k e m (Kč) Kč Opakované zásahy Kosení lučních partií Kč Kč Odstraňování náletových dřevin Kč Kč Údržba značení Kč Kč C e l k e m (Kč) Kč 4.2 Použité podklady a zdroje informací Bártová, Z. (1993): Plán péče pro přírodní památku Rádlo na období Jablonec nad Nisou. Průša, E. (2001): Pěstování lesů na typologických základech. Lesnická práce, Kostelec nad Černými lesy. Studnička, M. (1986): Ekosystém prameniště a potoční nivy v Rádle na Jablonecku geobotanická zpráva pro účely ochrany přírody. Liberec. ÚHÚL (2003): LHP LHC Jablonec nad Nisou pro období Hradec Králové. ÚHÚL (2005): Oblastní plán rozvoje lesů mapový server. Hradec Králové ( Vrška T., Hort L. (2003): Základní kriteria a parametry pro hodnocení přirozenosti lesních porostů. AOPK ČR, Brno. Rezervační kniha ZCHU. Krajský úřad Libereckého kraje, Liberec. Vlastní terénní šetření v letech 2004 a

24 4.3 Seznam mapových listů a) katastrální mapa (1:2880) číslo mapového listu: Turnov , Turnov 3032, Turnov b) Státní mapa 1:5000 číslo mapového listu: Turnov 3-0 c) Základní mapa České republiky 1:10000 číslo mapového listu: Plán péče zpracoval RNDr. Jan Hošek Areál ČOV Hořovice 24

25 Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy a tabulky Příloha I: Tabulka A - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Tabulka B - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha II: Protokol o vypořádání připomínek a schválení plánu péče Příloha III: Stanovisko posouzení plánu péče AOPK Liberec 25

26 Příloha I. Tabulka A Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich označení JPRL dílčí plocha výměra dílčí plochy (0,00 ha) SLT zastoupení SLT (%) číslo rám. směrnice / porostní typ* 731 F 5 A 1,13 5K F 5a B 0,75 5K dřeviny zastoupení dřevin ** (%) SM 50 OL 30 BR 20 věk *** doporučený zásah **** 45 Po dobu platnosti plánu péče není plánovaný zásah 45 Po dobu platnosti plánu péče není plánovaný zásah naléhavost ***** poznámka stupeň přirozenosti F 5a C 0,02 5K 100 Na dílčí ploše bude prováděno vyřezání keřové a stromové vegetace v intervalu cca 5 let tak, aby bylo zamezeno sukcesi k lesu. Z estetických důvodů je možné ponechat několik jednotlivců menších rozměrů. 2 BEZLESÍ 3 28

27 Tabulka B Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu název výměra (ha) stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče D 0,20 Jednosečná druhově bohatá louka na celoročně vlhké, střídavě zamokřené půdě. Na ploše se řídce vyskytuje prstnatec májový a všivec lesní. Cílem managementu je zachování podmínek pro výskyt zvláště chráněných druhů rostlin - vodního režimu a současného sukcesního stádia. doporučený zásah naléhavost* termín provedení Celoplošné kosení pozemků 1x ročně po ukončení vegetační aktivity prstnatce májového. Podle ročních klimatických podmínek se jedná o konec července až srpen. Pokosená hmota bude vyklizena mimo zvláště chráněné území (možnost sušení na seno na ploše). Práce může být provedena lehkou zemědělskou mechanizací (TERRA, nesené sekačky a obracečky na lehkých traktorech). interval provádění 2 VII - VIII 1x ročně E 0,80 Luční porost, směs několika sociací s různými nároky na vlhkost půdy, v nichž se hojně vyskytují zvláště chráněné druhy rostlin. Cílem managementu je zachování podmínek pro výskyt zvláště chráněných druhů rostlin - vodního režimu a současného sukcesního stádia. F 0,34 Porosty olše lepkavé a vrby jívy a břízy bělokoré v okolí centrální vodoteče (F1) a při jižním okraji ZCHÚ (F2). Porosty jsou důležité z hlediska zachování biodiverzity území,vodního režimu a stability půdy na březích vodotečí a tůně. Jsou významným biotopem populací obojživelníků v rámci přírodní památky. Celoplošné kosení pozemků 1x ročně po ukončení vegetační aktivity prstnatce májového. Podle ročních klimatických podmínek se jedná o konec července až srpen. Pokosená hmota bude vyklizena mimo zvláště chráněné území (možnost sušení na seno na ploše). V sušších partiích může být opatření provedeno lehkou zemědělskou mechanizací (TERRA), v asociaci Caricetum goodenowii nesenými ručními nástroji. Pravidelné vyřezávání dřevinné vegetace expandují z dílčí plochy na dílčí plochu E, prováděné přibližně s periodou 5 let. Vyřezáni budou všichni jedinci zasahující do plochy E. Vlastní keřovou a stromovou vegetaci je vhodné udržovat v ostrůvkovitém charakteru tak, aby byla zachována mozaika světelného požitku podrostní bylinné vegetace. Zachovávat jedince zpevňující břehy vodního toku a tůňky. Práce bude prováděna ručními motorovými prostředky dle dimenze vyřezávaných dřevin. 2 VII - VIII 1 x ročně 3 IX - III 5 let * stupně naléhavosti jednotlivých zásahů, podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný 29

28 26

29 27