Práva průmyslová II. Přihláška vynálezu. Přihláška vynálezu. Přihláška vynálezu. Přihláška vynálezu ŘÍZENÍ O UDĚLENÍ PATENTU. Práva průmyslová_2

Transkript

1 Práva průmyslová II. ŘÍZENÍ O UDĚLENÍ PATENTU Možnosti přihlášení u nás a v zahraničí: a) česká přihláška, b) národní přihláška v jiném státě, c) mezinárodní přihláška, d) evropská patentová přihláška. 1. Národní cestou Přihlašovatel může přihlásit vynález přímo v každém státu, ve kterém chce mít vynález chráněn patentem nebo jiným druhem ochrany. K tomu je nutno v každém státu zvolit zástupce, který je oprávněn zastupovat přihlašovatele před příslušným úřadem, přeložit popis vynálezu, patentové nároky a anotaci do úředního jazyka tohoto úřadu a zaplatit poplatky. Veškeré informace týkající se přihlášení vynálezu, vlastního řízení o přihlášce a výše poplatků včetně lhůt k jejich placení pak podá zvolený zástupce. 2. Cestou "Evropského patentu" Pokud si přihlašovatel přeje získat patent pouze pro státy, které jsou členským státem Evropské patentové organizace (EPO), pak je možno podat žádost o Evropský patent. Smluvními státy EPO jsou k : Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Island, Itálie, Irsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Monako, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko, Velká Británie, Slovinsko, Maďarsko, Rumunsko a Turecko (31 států). Nečlenskými státy, na jejichž území mohou nastat účinky evropského patentu na základě tzv. systému rozšíření, jsou v současné době Albánie, Bývalá republika Jugoslávie - Makedonie, Srbsko a Černá Hora, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko. Evropskou patentovou přihlášku lze podat: u Evropského patentového úřadu v Mnichově nebo v jeho pobočce v Haagu nebo v jeho kanceláři v Berlíně, pokud to právo smluvního státu připouští nebo předepisuje, u ústředního úřadu nebo jiného příslušného orgánu tohoto smluvního státu. Poplatky činí cca EUR. Další informace o podávání evropských patentových přihlášek: Vladimír Smejkal, VŠFS v Praze 1

2 3. Cestou mezinárodní přihlášky PCT Podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT) jedinou přihláškou podanou v Úřadu (ÚPV) lze získat ochranu v 123 smluvních státech a čtyři regionální patenty (včetně evropského). Mezinárodní přihláška se podává v ÚPV v angličtině, němčině nebo francouzštině, ve stejném jazyku pak musí být i žádost o mezinárodní přihlášku, kterou lze obdržet bezplatně v ÚPV. Od je možno podat přihlášku i v češtině s tím, že je nutno do jednoho měsíce od podání mezinárodní přihlášky předložit překlad do jednoho ze shora uvedených jazyků. Žádost však musí být vždy v jednom z těchto jazyků. Poplatky spojené s podáním jsou: předávací poplatek 1500 Kč, poplatek za doklad o právu přednosti 600 Kč, mezinárodní přihlašovací poplatek 1400 CHF a 1550 EUR za mezinárodní rešerši. Pokud je přihlašovatel fyzická osoba a má občanství a sídlo v České republice, může uplatnit slevu 75 % z mezinárodního přihlašovacího poplatku. Pokud je několik přihlašovatelů, musí tyto podmínky splňovat každý z nich. Pozor: Při vstupu do národní fáze resp. regionální fáze mezinárodní přihlášky je pak nutno zaplatit další poplatky v souladu s národním nebo regionálním zákonodárstvím. Ve většině států pak musí být přihlašovatel při řízení zastoupen zástupcem, oprávněným zastupovat před příslušným úřadem. Informace o řízení o mezinárodních přihláškách: Řízení o udělení patentu se zahajuje podáním přihlášky vynálezu u Úřadu. Úřad je místem, u něhož občané České republiky, jakož i jiné osoby, které mají na území České republiky bydliště nebo sídlo, mohou podávat mezinárodní přihlášky. Úřad je místem, u něhož lze podat evropskou patentovou přihlášku podle Úmluvy o udělování evropských patentů uzavřené v Mnichově dne 5. října se může týkat pouze jednoho vynálezu nebo skupiny vynálezů navzájem spojených tak, že tvoří jedinou obecnou vynálezeckou myšlenku. Vynález musí být v přihlášce vynálezu vysvětlen tak jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit. V pochybnostech může Úřad vyzvat přihlašovatele, aby předvedením předmětu přihlášky vynálezu nebo jiným vhodným způsobem prokázal jeho využitelnost. Neprokáže-li to, má se za to, že přihlašovaný předmět není využitelný. Mezinárodní patentové třídění (7. vydání) Seznam sekcí: Sekce A - LIDSKÉ POTŘEBY Sekce B - PRŮMYSLOVÉ TECHNIKY; DOPRAVA Sekce C - CHEMIE; HUTNICTVÍ Sekce D - TEXTIL; PAPÍR Sekce E - STAVEBNICTVÍ Sekce F - MECHANIKA; OSVĚTLOVÁNÍ; TOPENÍ; ZBRANĚ; PRÁCE S TRHAVINAMI Sekce G - FYZIKA Sekce H - ELEKTŘINA Mezinárodní patentové třídění - verze 7 MPT znak: H 01 B H 01 B KABELY; VODIČE; IZOLÁTORY; VÝBĚR MATERIÁLŮ PODLE JEJICH VODIVÝCH, IZOLAČNÍCH NEBO DIELEKTRICKÝCH VLASTNOSTÍ (výběr podle magnetických vlastností H 01 F 1/00; vlnovody H 01 P; instalace kabelů nebo vedení, nebo kabelů či vedení, které jsou kombinované elektrické a optické H 02 G) Vladimír Smejkal, VŠFS v Praze 2

3 PATENTY A UŽITNÉ VZORY ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ Poslední aktualizace :00. Databáze obsahuje české přihlášky vynálezů zveřejněné od roku 1991, patenty od č , evropské patenty platné na území ČR a zapsané užitné vzory. Titulní strany národních patentů můžete podle jejich čísla vyhledávat zde (21) Číslo přihlášky: (11) Číslo dokumentu: (22) Datum přihlášení: (32) Datum práva přednosti: , (31) Č. prioritního dokladu: , (33) Země priority: GB, NL (54) Název: Nosič záznamu a čtecí zařízení pro jeho čtení (71/73) Přihlašovatel/Majitel: KONINKLIJKE PHILIPS ELECTRONICS N. V., Eindhoven, NL (72/75) Původce: Jozef Maria Karel Timmermans, Hasselt, BE (74) Zástupce: Pavel Zelený JUDr., Hálkova 2, Praha 2, (51) MPT: G 11 B 27/10, 21/08, H 04 N 1/21 (40) Datum zveřejnění: (47) Datum publikace patentu: Stav: Platný dokument (57) Anotace: Nosič (70) záznamu má na sobě zaznamenán ve stopě (71) kódovaný obraz, složený z po sobě následujících kódovaných obrazových řádků (BL). Kódované obrazové řádky (BL) obsahují řádkové synchronizace (LD) a řádková čísla (LN), přičemž každé řádkové číslo (LN) udává sledové číslo příslušného kódovaného obrazového řádku (BL) v kódovaném obrazu, a každá řádková synchronizace (LD) udává začátek příslušného kódovaného obrazového řádku (BL). Na nosiči záznamu (70) je také zaznamenána řídicí informace (IIDB) vyhledávání, obsahující adresy pro kódované obrazové řádky (BL) kódovaného obrazu, které udávají polohy příslušných obrazových řádků ve stopě (71). Čtecí zařízení (6) obsahuje čtecí hlavu (280) pro čtení zaznamenaných kódovaných obrazových řádků (BL) snímáním stopy, prostředky pro pohybování čtecí hlavou ke stopové části, mající zvolenou adresu, a dále prostředky pro volbu kódovaného obrazového řádku (BL) ve zvoleném kódovaném obrazu, prostředky pro čtení řídicí informace (IIDB) vyhledávání, prostředky pro volbu, na základě takto čtených adres, adresy pro stopovou část ležící před stopovou částí, kde začíná záznam zvoleného kódovaného obrazového řádku (BL), prostředky pro působení, že se čtecí hlava (280) pohybuje ke stopové části udávané zvolenou adresou, a prostředky pro následnou detekci čtení začátku zvoleného kódovaného obrazového řádku (BL). Podáním přihlášky vynálezu vzniká přihlašovateli právo přednosti. Úřad podrobí přihlášku vynálezu předběžnému průzkumu, a) zda neobsahuje předmět, který je zjevně v rozporu s ustanovením 3 odst. 1 nebo 26 odst. 2, b) zda neobsahuje předmět podle ustanovení 3 odst. 2 nebo 4, c) zda nemá nedostatky, které brání jejímu zveřejnění, d) zda přihlašovatel zaplatil příslušné správní poplatky.4) Úřad přihlášku vynálezu zveřejní po uplynutí 18 měsíců od vzniku práva přednosti a toto zveřejnění oznámí ve Věstníku. Po zveřejnění přihlášky vynálezu může kdokoli podat Úřadu připomínky k patentovatelnosti jejího předmětu; k připomínkám Úřad přihlédne při úplném průzkumu přihlášky vynálezu. Osoby, které podaly připomínky podle odstavce 1, nestávají se účastníky řízení o přihlášce vynálezu. Přihlašovatel vynálezu však musí být o připomínkách vyrozuměn. Vladimír Smejkal, VŠFS v Praze 3

4 Úřad podrobí přihlášku vynálezu úplnému průzkumu, v němž zjišťuje, zda splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro udělení patentu. Úřad provede úplný průzkum přihlášky vynálezu na žádost přihlašovatele či jiné osoby, nebo jej může provést z moci úřední. Nejsou-li podmínky stanovené pro udělení patentu splněny, Úřad přihlášku zamítne. Před zamítnutím přihlášky vynálezu musí být přihlašovateli umožněno vyjádřit se k podkladům, na jejichž základě má být o přihlášce vynálezu rozhodnuto. V případě, že přihlašovatel neodstraní ve stanovené lhůtě vady přihlášky, které brání udělení patentu, Úřad řízení o přihlášce zastaví. Na tento důsledek musí být přihlašovatel při stanovení lhůty upozorněn. Splňuje-li předmět přihlášky vynálezu stanovené podmínky a přihlašovatel zaplatí příslušný správní poplatek, Úřad udělí přihlašovateli patent; přihlašovatel se stává majitelem patentu. Majiteli patentu vydá Úřad patentovou listinu, v níž uvede jméno původce a jejíž součástí je popis vynálezu a patentové nároky, a udělení patentu oznámí ve Věstníku. V případě neoprávněného zásahu do práv chráněných tímto zákonem se může ten, jehož právo bylo porušeno, domáhat zejména toho, aby rušení práva bylo zakázáno a aby následky porušení byly odstraněny. Byla-li tímto zásahem způsobena škoda, má poškozený právo na její náhradu; nahrazuje se to, oč se majetek poškozeného škodnou událostí zmenšil (skutečná škoda) a čeho by byl dosáhl, kdyby nenastala škodná událost (ušlý zisk). Byla-li tímto zásahem způsobena nemajetková újma, má poškozený právo na přiměřené zadostiučinění, které může spočívat i v peněžitém plnění. Poškozený může požadovat, aby soud nařídil ohrožovateli či porušovateli zničit výrobky, jejichž výrobou nebo uvedením na trh došlo k ohrožení nebo porušení práva chráněného tímto zákonem, popřípadě zničení materiálu a nástrojů určených nebo používaných výlučně nebo převážně při činnostech ohrožujících nebo porušujících práva chráněná tímto zákonem. Soud zničení nenařídí, nejsou-li tyto výrobky ve vlastnictví toho, proti němuž návrh směřuje, nebo jestliže by ohrožení či porušení práva mohlo být odstraněno jinak a zničení by bylo nepřiměřené tomuto ohrožení nebo porušení. Spory z vynálezů a zlepšovacích návrhů projednávají a rozhodují soudy, s výjimkou věcí, které podle tohoto zákona rozhoduje Úřad. Příslušné jsou Krajské soudy. (Podle OSŘ Krajské soudy rozhodují v obchodních věcech jako soudy prvního stupně dle 9 odst. 3 písm. o) ve sporech o nárocích vycházejících z průmyslového vlastnictví, o nárocích z ohrožení a porušení práv z a o nárocích na vydání bezdůvodného obohacení získaného na úkor toho, komu svědčí práva z. Vladimír Smejkal, VŠFS v Praze 4

5 508 Základní ustanovení (1) Licenční smlouvou k předmětům průmyslového vlastnictví opravňuje poskytovatel nabyvatele ve sjednaném rozsahu a na sjednaném území k výkonu práv z (dále jen právo ) a nabyvatel se zavazuje k poskytování určité úplaty, nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Smlouva vyžaduje písemnou formu. 509 (1) Stanoví-li tak zvláštní předpis, vyžaduje se k výkonu práva poskytnutého na základě smlouvy zápis do příslušného rejstříku těchto práv. (2) Závisí-li trvání práva na jeho výkonu, je nabyvatel k tomuto výkonu povinen. 510 Poskytovatel je povinen po dobu trvání smlouvy udržovat právo, pokud to povaha tohoto práva vyžaduje. 511 (1) Poskytovatel je nadále oprávněn k výkonu práva, jež je předmětem smlouvy, a k poskytnutí jeho výkonu jiným osobám. (2) Nabyvatel není oprávněn přenechat výkon práva jiným osobám. 512 Poskytovatel je povinen bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy poskytnout nabyvateli veškeré podklady a informace, jež jsou potřebné k výkonu práva podle smlouvy. 513 Nabyvatel je povinen utajovat poskytnuté podklady a informace před třetími osobami, ledaže ze smlouvy nebo z povahy poskytnutých podkladů a informací vyplývá, že poskytovatel nemá zájem na jejich utajování. Za třetí osoby se nepovažují osoby, jež se účastní na podnikání podnikatele a které podnikatel zavázal mlčenlivostí. Po zániku smlouvy je nabyvatel povinen poskytnuté podklady vrátit a dále utajovat poskytnuté informace do doby, kdy se stanou obecně známými. 514 (1) Je-li nabyvatel omezován ve výkonu práva jinými osobami nebo zjistí-li, že jiné osoby toto právo porušují, je povinen bez zbytečného odkladu podat o tom zprávu poskytovateli. (2) Poskytovatel je povinen bez zbytečného odkladu učinit potřebná právní opatření k ochraně výkonu práva nabyvatelem. Při těchto opatřeních je nabyvatel povinen poskytnout poskytovateli potřebné spolupůsobení. 515 Nebyla-li smlouva sjednána na dobu určitou, lze ji vypovědět. Nestanoví-li smlouva jinou výpovědní lhůtu, nabývá výpověď účinnosti uplynutím jednoho roku od konce kalendářního měsíce, v němž byla výpověď doručena druhé straně. Vladimír Smejkal, VŠFS v Praze 5