II.3 Toky lidských zdrojů v oblasti vědy a technologií

Transkript

1 II.3 Toky lidských zdrojů v oblasti vědy a technologií Lidské zdroje ve vědě a technologiích jsou monitorovány nejen jako zásoba (viz předchozí kapitola) k určitému časovému okamžiku, ale také jako toky - potenciální množství pracovní síly s odpovídajícím vzděláním a kvalifikací, která bude k dispozici v budoucnosti, což je předmětem této kapitoly. Toky lidských zdrojů v oblasti vědy a technologií (HRST) nám poskytují informace o přílivu a odlivu lidských zdrojů ve vědě a technologiích v určitém časovém intervalu. Můžeme je definovat jako: Příliv - počet osob, které nesplňují žádnou z podmínek pro zahrnutí do HRST na počátku sledovaného období, ale splní alespoň jednu z nich během tohoto období. Odliv - počet osob, které splňují jednu nebo více podmínek pro zahrnutí do HRST na počátku daného období, avšak během tohoto období ji přestanou splňovat. Systém vzdělávání představuje hlavní tok do národní zásoby HRST. Tato oblast nám poskytuje roční údaje o reálném (absolventi) a potenciálním (studenti) přílivu do národní zásoby HRST. Zdrojem informací pro tuto oblast statistiky jsou údaje Ústavu pro informace ve vzdělávání. Součástí této kapitoly jsou tedy údaje o počtu studentů a absolventů terciárního stupně vzdělávání (ISCED stupeň 5B, 5A, 6) v přírodovědných (biologické, fyzikální a chemické vědy, matematické vědy a statistika, informatika a výpočetní technika) a technických vědách a naukách (technické vědy a technicky zaměřená řemesla, výroba a zpracovatelský, ). Statistika v České republice se řídí podle Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání ISCED 97, podle které se řídí všechny země OECD. Do terciárního vzdělávání (ISCED stupeň 5A, 5B a 6) se řadí většina vzdělávacích programů, jež následují po maturitní zkoušce a mají délku trvání alespoň dva roky prezenčního studia. V českém terciárním vzdělávání dosud převládají tzv. dlouhé, typicky vysokoškolské programy v magisterských studijních programech (ISCED stupeň 5A) umožňující absolventům další studium v doktorských studijních programech (ISCED stupeň 6) vedoucí k získání titulu Ph. D. Forma studia na vysokých školách je buď prezenční, distanční nebo kombinovaná. Počet soukromých vysokoškolských institucí se po roce 2000 vzedmul doslova raketově, nyní je jich v ČR dokonce více než škol veřejných. Od roku 1999 působí na území ČR i soukromé vysoké školy neuniverzitního typu, které poskytují vzdělávání zejména v bakalářských studijních programech. Nevysokoškolské terciární vzdělávání v pravém slova smyslu vzniklo v ČR v roce 1996/97, kdy nově vzniklé vyšší odborné školy (nový typ škol určený pro vzdělávání žáků, kteří ukončili studium na střední škole maturitní zkouškou; ISCED stupeň 5B) poprvé přijaly studenty. Studium je více prakticky orientováno než je tomu u vysokých škol. Podrobné statistické údaje a metodiku k lidským zdrojům ve vědě a technologiích v ČR naleznete na webových stránkách ČSÚ v sekci: Lidské zdroje ve vědě a technologiích. Nejnovější mezinárodní data a metodika jsou pak volně dostupné na webových stránkách Eurostatu nebo v publikaci OECD: Education at a Glance Data za ČR pocházejí z Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV)

2 KAPITOLA II. Studenti přírodovědných a technických studijních oborů Tab. 54 Studenti terciárního stupně vzdělávání v přírodovědných a technických oborech fyzické osoby (průměrné údaje příslušného roku) ISCED Celkem studenti v přírodovědných a technických studijních oborech podle stupně terciárního vzdělávání stupeň Vyšší odborné studium na VOŠ 5B Bakalářské a magisterské studium na VŠ 5A Doktorské studium na VŠ podle studijních oborů kód Přírodní vědy, matematika a informatika Vědy o živé přírodě () Vědy o neživé přírodě (fyz.a chem. vědy) Matematické vědy a statistika Informatika a výpočetní technika Technické vědy; výroba a Technické vědy a řemesla Výroba a zpracování Architektura a podle pohlaví a studijních oborů kód Muži celkem přírodní a technické vědy Přírodní vědy, matematika a informatika Vědy o živé přírodě () Vědy o neživé přírodě (fyz.a chem. vědy) Matematické vědy a statistika Informatika a výpočetní technika Technické vědy; výroba a Technické vědy a řemesla Výroba a zpracování Architektura a Ženy celkem přírodní a technické vědy Přírodní vědy, matematika a informatika Vědy o živé přírodě () Vědy o neživé přírodě (fyz.a chem. vědy) Matematické vědy a statistika Informatika a výpočetní technika Technické vědy; výroba a Technické vědy a řemesla Výroba a zpracování Architektura a Graf 102 Studenti přírodovědných a technických studijních oborů terciárního vzdělávání podle pohlaví; Muži Ženy podíl na studentech celkem (v %) 32,0% 32,1% 31,5% 3 30,4% 29,3% Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání, ÚIV (2006)

3 Graf 103 Studenti v přírodovědných studijních oborech v ČR podle oboru studia a stupně terciárního vzdělání; VOŠ bakalářské/magisterské doktorské Graf? Studenti v přírodovědných studijních oborech v ČR podle oboru studia a stupně terciárního vzdělání; Graf 104 Studenti v technických studijních oborech v ČR podle oboru studia a stupně terciárního vzdělání; VOŠ bakalářské/magisterské doktorské Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání (2005) Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání, ÚIV (2006)

4 KAPITOLA II. Absolventi přírodovědných a technických studijních oborů Tab. 55 Absolventi terciárního stupně vzdělávání v přírodovědných a technických oborech fyzické osoby (průměrné údaje příslušného roku) ISCED Celkem absolventi přírodovědných a technických studijních oborů podle stupně terciárního vzdělání stupeň Vyšší odborné studium na VOŠ 5B Bakalářské a magisterské studium na VŠ 5A Doktorské studium na VŠ podle studijních oborů kód Přírodní vědy, matematika a informatika Vědy o živé přírodě () Vědy o neživé přírodě (fyz.a chem. vědy) Matematické vědy a statistika Informatika a výpočetní technika Technické vědy; výroba a Technické vědy a řemesla Výroba a zpracování Architektura a podle pohlaví a studijních oborů kód Muži celkem přírodní a technické vědy Přírodní vědy, matematika a informatika Vědy o živé přírodě () Vědy o neživé přírodě (fyz.a chem. vědy) Matematické vědy a statistika Informatika a výpočetní technika Technické vědy; výroba a Technické vědy a řemesla Výroba a zpracování Architektura a Ženy celkem přírodní a technické vědy Přírodní vědy, matematika a informatika Vědy o živé přírodě () Vědy o neživé přírodě (fyz.a chem. vědy) Matematické vědy a statistika Informatika a výpočetní technika Technické vědy; výroba a Technické vědy a řemesla Výroba a zpracování Architektura a Graf 105 Absolventi přírodovědných a technických studijních oborů terciárního vzdělávání podle pohlaví; ,1% Muži Ženy podíl na absolventech celkem (v %) 26,6% 25,6% 25,9% 24,7% 24,6% Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání, ÚIV (2006)

5 Graf 106 Absolventi přírodovědných studijních oborů v ČR podle oboru studia a stupně terciárního vzdělání; VOŠ bakalářské/magisterské doktorské Graf 107 Absolventi technických studijních oborů v ČR podle oboru studia a stupně terciárního vzdělání; VOŠ bakalářské/magisterské doktorské Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání, ÚIV (2006)

6 Graf 108 Podíl studentů přírodovědných a technických oborů na studentech celkem; 2004 technické obory přírodovědné obory Finsko 26,7% 11,6% Řecko Španělsko Německo 15,1% 15,4% 17,7% 16,6% 13,1% 14,9% Česká republika Portugalsko 20,6% 21,6% 9,4% 7,8% Bulharsko 22,1% 5,0% EU 15 Švédsko Slovensko Makedonie 14,3% 16,8% 17,4% 18,0% 12,2% 9,7% 9,1% 8,4% Rumunsko Litva 19,5% 21,2% 5,0% 6,2% EU 25 Švýcarsko Rakousko Itálie Chorvatsko Irsko 14,3% 13,6% 12,6% 16,1% 17,1% ,6% 12,0% 7,7% 6,7% 12,3% Spojené království 8,0% 14,5% Estonsko 12,0% 10,0% Slovinsko Turecko NMS 10 14,3% 14,3% 16,8% 5,1% 7,3% 7,0% Belgie Polsko 11,5% 13,3% 9,3% 6,8% Japonsko 16,8% 3,0% Dánsko Maďarsko 10,4% 12,9% 9,1% 5,7% Norsko 6,5% 10,4% Kypr 4,0% 12,6% Lotyšsko 9,6% 6,9% Island Nizozemí Malta 6,7% 8,2% 8,9% 9,2% 7,6% 5,9% Albánie 8,1% 4,2% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% Zdroj: Eurostat (2006)

7 Graf 109 Studenti přírodovědných a technických oborů podle pohlaví (v %); 2004 přírodovědné obory muži přírodovědné obory ženy technické obory muži technické obory ženy Nizozemí Japonsko Švýcarsko 87% 88% 86% 13% 12% 14% Belgie Slovinsko 77% 76% 23% 24% Dánsko 66% 34% Norsko Malta Kypr Lotyšsko Maďarsko Německo Slovensko Rakousko Island Česká republika Španělsko Litva Spojené království EU 15 EU 25 Řecko NMS 10 Estonsko Turecko Polsko 76% 73% 79% 71% 79% 69% 80% 72% 72% 76% 77% 72% 77% 73% 77% 24% 27% 90% 10% 21% 29% 21% 31% 20% 28% 28% 24% 23% 28% 23% 27% 23% Irsko Finsko 83% 17% Švédsko Chorvatsko Itálie Portugalsko Bulharsko Makedonie Rumunsko Albánie 72% 75% 73% 73% 68% 68% 70% 74% 28% 25% 27% 27% 32% 32% 30% 26% -100% -75% -50% -25% 0% 25% 50% 75% 100% Zdroj: Eurostat (2006)

8 Graf 110 Absolventi v přírodovědných a technických studijních oborech; 2004 (podíl na celkovém počtu absolventů terciárního vzdělávání) přírodovědné obory technické obory ostatní obory Švédsko Rakousko Turecko Španělsko Irsko Řecko Německo EU 15 Portugalsko Slovensko 9,6% 8,4% 9,5% 1 14,8% 17,2% 10,1% 11,5% 10,7% 9,4% 22,2% 20,5% 19,3% 16,9% 12,6% 10,1% 16,8% 13,9% 14,6% 14,8% EU 25 10,2% 12,8% Rumunsko 5,3% 17,6% Makedonie Itálie 7,6% 7,4% 15,3% 15,3% Spojené království 14,6% 8,1% Česká republika 7,6% 14,8% Litva4,8% 17,0% Švýcarsko Japonsko 3,0% 9,9% 12,0% 18,6% Bulharsko 4,9% 16,1% Dánsko Belgie 9,4% 9,0% 10,0% 9,9% Slovinsko3,7% Chorvatsko 5,6% 14,9% 12,3% Estonsko Spojené státy 8,6% 8,8% 8,3% 7,7% Island 11,1% 5,1% Nizozemí Norsko 7,1% 8,0% 9,0% 8,0% NMS 10 5,4% 8,7% Kypr 9,8% 3,4% Lotyšsko 5,3% Polsko 5,1% Maďarsko3,9% 7,7% 7,0% 7,8% Lichtenštejnsko 5,5% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Zdroj: Eurostat (2006)

9 Graf 111 Absolventi doktorského stupně studia (ISCED 6); 2004 (podíl na absolventech všech stupňů terciárního vzdělávání) absolventi doktorského stupně terciárního vzdělávání celkem z toho absolventi přírodovědných a technických studijních oborů Švédsko 3,8% Rakousko Německo Portugalsko Švýcarsko Řecko Česká republika EU 15 Slovinsko Spojené království EU 25 Dánsko Nizozemí Belgie Itálie Španělsko Slovensko Chorvatsko Irsko Estonsko Rumunsko Japonsko Spojené státy Makedonie NMS 10 Polsko Litva Bulharsko Maďarsko Turecko Kypr Island Lotyšsko Norsko 0,9% 0,9% 1,8% 1,6% 1,6% 1,3% 1,2% 1,2% 1,1% 1,7% 1,9% 2,0% 1,9% 0,7% 1,2% 0,6% 0,6% 2,0% 1,8% 0,6% 1,4% 0,5% 2,0% 0,5% 0,5% 0,4% 1,3% 1,3% 1,1% 0,3% 0,3% 0,8% 0,9% 0,3% 1,3% 0,3% 2,4% 2,7% 2,5% 2,3% 2,7% 3,2% 3,0% 2,4% 2,6% 2,7% 2,8% 2,7% 2,4% 4,9% Zdroj: Eurostat (2006)