Seznam podstatných úprav a změn v učebnici Dějepis 7 pro základní školy a víceletá gymnázia (2. vydání)

Transkript

1 Dějepis 7 pro základní školy a víceletá gymnázia (2. vydání) Strana Místo změny Znění změny 16 text 21 text Doplněna časová osa, rok 70 a zničení Jeruzaléma po potlačení prvního protiřímského povstání Židů, zpřesněn text u roku 135 spojený s porážkou druhého protiřímského povstání. 70 Zničení Jeruzaléma římským vojskem, vyhnání Židů. Mnoho jich odchází do různých částí Středomoří. 135 Porážka druhého protiřímského povstání Židů. Vyvrácení židovského království Římany. Název kapitoly: Španělsko, místo spolupráce i soupeření zpřesněn na: Pyrenejský poloostrov, místo spolupráce i soupeření. Doplněna otázka: M013A Zjistěte, které státy se nalézají na Pyrenejském poloostrově v současnosti? Španělsko a Portugalsko. Znalejší žáci možná doplní také Andorru, malé knížectví ležící mezi Francií a Španělskem, které patří do kategorie tzv. ministátů. 36 text Opraven přetisk ve jménu kronikáře v úvodu stránky: Rudolphus Glaser upraven na: Rudolphus Glaber. Doplněna fota baziliky v italské Nonantole a londýnské pevnosti Tower, kterou bude žák pravděpodobně znát již z hodin anglického jazyka 38 obrázek Bazilika v Nonantole, Itálie Zdroj: Profimedia Londýnská pevnost Tower [tauvr], Velká Británie Zdroj: Shutterstock / Marek Stefunko, 2014

2 39 obrázek + mapa Doplněno foto sdružených oken z biskupského paláce v Olomouci, rovněž doplněna mapa o několik lokalit: Mouřenec, Starý Jičín, Teplice, Javorník a Vysoký Újezd. Oproti prvnímu vydání byl upřednostněn regionální princip, aby si žák našel alespoň 1 památku ve svém kraji (pokud je to samozřejmě reálně možné), ač tato nemusí být kunsthistoriky nutně hodnocena jako nejvýznamnější zástupce svého slohu. Jednotlivé památky budou zobrazeny i s odpovídajícím názvem stavby v nové v interaktivní podobě učebnice Dějepis 7. Románské památky na území dnešní České republiky Pozůstatky sdružených oken v biskupském paláci v Olomouci Zdroj: Tomáš Velímský 40 text Doplněna otázka na liště: Najděte v jiných zdrojích, od čeho byla odvozena pojmenování dalších českých zemí Moravy a Slezska. Odpovědi na tyto otázky je nutné dohledat v externích zdrojích (encyklopedie, internet) a je možné je vypracovat v rámci domácí přípravy. Učitel může vzít s sebou do hodiny např. také místopisný slovník. Označení pro zemi Moravu pravděpodobně souvisí se stejnojmennou řekou. Lidé žijící v její blízkosti byli označováni za Moravany. Původní Morava byla ovšem rozsáhlejší než dnes, zasahovala i na území současného západního Slovenska či do oblasti Rakous. Hranici na jihu až do let nevymezovala Dyje, nýbrž oblast okolo řeky Dunaj. Jedním z vysvětlení názvu Slezsko je to, že byl odvozen od jména kmene Slezanů. Pojmenování Slezané může souviset s horou Slézou nalézající se v okolí Vratislavi. Přesunuto foto s mincí o hodnotě 20 Kč ze strany 45 na str. 44 (lišta vlevo dole) 44 obrázek + text

3 45 text 46 text Upraven text podkapitoly Boleslav I. se jako panovník osvědčil. Zdůrazněno, že neovládl celou Moravu, ale pouze její část, jak dnes udávají historici na základě současných poznatků. Viz mapu B na straně 49. Doplněny otázky pod textem podkapitoly Vojtěch, první český Evropan. M049B Nejstarší moravský klášter byl podle legendy založen roku 1045 poblíž Brna, v místě, kde nyní sídlí i Památník písemnictví na Moravě. Zjistěte, o které místo se jedná. Jde o Rajhrad, respektive o benediktinský klášter v Rajhradě. Vládce tohoto státu dočasně ovládl Čechy a na delší dobu i Moravu. C051 Jak se jmenoval a ve kterých letech v Čechách vládl? Jednalo se o polského panovníka Boleslava Chrabrého. (Boleslav Chrabrý poprvé výrazněji zasáhl do poměrů v Čechách v roce 1002, kdy byl vyhnán neschopný vladař Boleslav III., prasynovec Boleslava Chrabrého. Chrabrý na český knížecí stolec dosadil knížete Vladivoje /snad také rodem Přemyslovce/, který však po roce zemřel a vlády se opět ujal již dříve vyhnaný Boleslav III. Jeho krutý styl vládnutí vedl k nespokojenosti českých předáků, kteří požádali o pomoc znovu Boleslava Chrabrého. Ten Boleslava III. zajal, oslepil a uvěznil v Polsku a sám se roku 1003 ujal vlády v Čechách. Po matce Doubravce byl ostatně Přemyslovec. Odmítl však přijmout Čechy v léno od nového římského císaře Jindřicha II.; ten proti Chrabrému zosnoval vzpouru a roku 1004 byli Poláci vyhnáni z Prahy, kde se ujal moci mladší bratr Boleslava III. kníže Jaromír. I ten byl však roku 1012 sesazen svým dalším bratrem Oldřichem. Na Moravě se Poláci udrželi asi v letech , kdy byli vypuzeni knížetem Oldřichem, jenž připojil Moravu ke svému panství. Správcem zde učinili svého syna Břetislava I.) Který český světec byl rádcem císaře Oty III.? Stručně popište světcův život. Viz text podkapitoly výše. Na liště byl dále doplněn text o dceři Boleslava I. Doubravce: Dcera Boleslava I. Doubravka se vdala za knížete Měška z rodu Piastovců, zakladatele polského státu. Významně napomáhala při šíření křesťanství v Polsku. Jejím synem byl polský král Boleslav Chrabrý. Červeně jsou zobrazeny správné odpovědi. Jsou podány v obsáhlejší podobě, aby mohly sloužit jako pomůcka také učiteli, který pracuje s prvním vydáním příručky učitele. Totéž platí pro některé kurzivně vysazené komentáře. V podkapitole Kníže Břetislav upevnil český stát byla doplněna věta: Oldřich též dobyl Moravu a jako jejího správce dosadil svého syna Břetislava. V závěru podkapitoly doplněna otázka: M049A Najděte a popište území na dnešním Slovensku, které Břetislav dočasně ovládl. Viz mapu, jde o oblast zhruba mezi řekami Moravou a Hronem. Zahrnuje také část Nitranska.

4 47 text 48 text + mapy Za podkapitolou Knížata Vratislav II. a Vladislav II. získala královský titul doplněna otázka: C051 a S Zjistěte, od které doby je Morava označována jako markrabství a kdo je to markrabě? Ô 066, , 090 Rozhodněte, zda český panovník byl vždy zároveň moravským markrabětem, či tomu tak někdy nebylo. Objasnění pojmu markrabství je obsaženo ve slovníčku pojmů. Šlo o závislé, podřízené území. Markrabě byl podřízen českému králi. Někteří historici jej pro zjednodušení žákům přibližují jako zástupce českého panovníka na Moravě. (Poprvé byl titul markraběte použit již v souvislosti s Přemyslem Otakarem I. v roce 1179, jak upozorňuje ve svých pracích prof. Wihoda, ne až roku 1182, jak se dosud uvádí v různé literatuře). Markrabství moravské mělo často markraběte, který byl zároveň českým králem, ale v některých obdobích byly obě funkce i odděleny. Jako příklady (některé z uvedených jsou také v učebnici) můžeme zmínit mladšího bratra Přemysla Otakara I. Vladislava Jindřicha, který ale na Moravě nezaložil vlastní dynastii a zemřel bezdětný. Markrabími Moravy také byli občas jmenování synové stávajícího českého krále, kteří se, symbolicky řečeno, učili vládnout na Moravě a později převzali vládu v Čechách, jako je tomu v případě Přemysla Otakara II. či Lucemburka Karla IV. Některá markrabata se dokonce převzetí české královské koruny nedožila, například prvorozený syn Václava I. markrabě Vladislav. Markrabětem se občas mohl stát i mladší syn či sourozenec panujícího krále, za příklady mohou posloužit nejmladší syn Přemysla Otakara I. markrabě Přemysl či bratr Karla IV. Jan Jindřich Lucemburský. Ten dokonce založil na Moravě dynastii moravských Lucemburků, která však vymřela hned v následující generaci. Po smrti Karlova synovce Jošta Moravského tak moravský markraběcí titul připadl vládnoucímu českému králi Václavu IV. V době husitských válek se stal moravským markrabětem zeť českého krále Zikmunda Lucemburského Albrecht Habsburský, jenž po Zikmundově smrti nakonec získal i českou královskou korunu. Doplněny 2 letopočty: 822 První písemná zmínka o Moravanech Zaznamenána v souvislosti s říšským sněmem ve Frankfurtu nad Mohanem, který svolal císař Ludvík Pobožný a jehož se dle informací pramenů účastnili také zástupci Moravanů. 831 Moravané přijímají podle tradice křest od pasovského biskupa. Podle tradice údajně pokřtil všechny Moravany pasovský biskup Reginhard. Je samozřejmě málo pravděpodobné, že by jediný biskup pokřtil všechny Moravany. Mohlo se jednat např. o velmože a vlivné osobnosti dvora. Pokřtění českých knížat je pak datováno k roku 845. Opět není jasné, zda za 14 knížaty vnímat 14 velmožů, nebo velmože spolu s vrchním knížetem či skutečně rovnoprávná knížata, mezi něž bylo rozděleno území tehdejších Čech. Kusé dobové zprávy umožňují různý výklad. Upravena mapa A. Doplněny oblasti s nejstarším osídlením v ČR (Osoblažsko).

5 Upravena mapa C. Upraveno území patřící k Velké Moravě dle soudobých poznatků (prof. Wihoda). Zdůrazněno i v legendě, že území patřící ke Svatoplukově říši na ní byla různým způsobem závislá. (Nejednalo se tedy ještě plně o stát v pozdějším smyslu toho slova a některá území k ní byla příslušná volněji, např. tributárně, a jiná s ní byla více propojená). 48 mapa

6 Upravena mapa A. Doplněno území ovládnuté Břetislavem I. na Slovensku a stará jižní Morava, kterou Břetislav ztratil při bojích v letech Doplněny některé významné lokality na mapě, např. klášter Louka u Znojma či Hradisko u Olomouce. 49 text + mapa

7 Upravena mapa B. Upraveno území ovládnuté Boleslavem I. a II. dle současných vědeckých poznatků a úprav prof. Wihody. Boleslavové ovládali pouze část Moravy (nikoli celou, jak se dosud v některé literatuře uvádí), přesněji uzlové body, viz např. obchodní cestu z Olomouce do Krakova. Nejednalo se tedy o souvisle kontrolované území. Mapa tudíž představuje určité nutné zjednodušení pro žáka. Rovněž mezistátní hranice nebyly dosud jasně oddělené a řadu oblastí bychom mohli nazvat územím nikoho. Opět pro zjednodušení tuto situaci v mapě určené žákům základní školy nereflektujeme. 49 mapa Posun údaje o roku 863 (příchod Konstantina a Metoděje na Moravu) ze str. 48 na str. 49 (časová osa).

8 Na liště v rámci časové osy doplněny některé letopočty: Boleslav Chrabrý českým knížetem Pro zjednodušení ponechána stranou epizodická vláda knížete Vladivoje v letech , o němž přesně nevíme, zda byl z rodu Přemyslovců či Piastovců Vláda knížete Jaromíra Pro zjednodušení nezdůrazňováno, že Jaromír usedl na knížecí stolec ještě v roce 1033 a nejspíše v letech text Asi Český kníže Oldřich dobyl Moravu, kterou předtím ovládali Poláci. Zatímco z Čech byla posádka Boleslava Chrabrého vypuzena již v roce 1004, Moravu ovládali Poláci mnohem déle. Přesné datum dobytí Moravy však neznáme. Někteří historici datují dobytí Moravy např. až k roku Obnovení moravského biskupství. Jeho sídlem se stala Olomouc. České země tak měly 2 biskupy, jednoho v Praze pro Čechy a moravského v Olomouci. Kolem r Morava začíná být označována jako markrabství. Respektive titul markrabě používal již roku 1179 Přemysl Otakar. I když se tradičně v literatuře uvádí jako první markrabě (markrabí) Konrád Ota Znojemský, jmenovaný roku 1182 císařem Fridrichem Barbarossou, historický průzkum prokázal, že hodnost markraběte byla užívána již v letech předchozích. 52 text 54 text Doplněn krátký text na lištu na žádost ředitele Židovského muzea v Praze dr. Pavláta: Tažení křižáků provázely ještě v Evropě, zejména v německých zemích, masakry židů. K jednomu z nich došlo také v Praze. Doplněn do časové osy letopočet 1198 Přemysl Otakar I. korunován českým králem. Dodán na žádost některých uživatelů. Žáci se totiž někdy mylně domnívali, že dotyčný se stal králem až roku 1212.

9 Upravena mapa B. Doplněna místa bitev Přemysla Otakara II. Kressenbrunn a Suché Kruty. 54 mapa

10 55 text + mapa Mírně upraveny mapa A i B. V mapě A (2. vydání) na radu prof. Wihody již nebylo jako zvláštní území, podobně jako v mapě B na straně 55, vyznačeno Kladsko. Zařazeno je přímo do Čech. Upraveny oblasti, které Václav II. v Polsku ovládal, s pomocí prof. Wihody, na základě dnešních poznatků, včetně slezských lén. V mapě B na straně 55 dána přednost hranicím dnešní ČR. Učitel pracuje především s lokalitami v současné České republice. Vedle významných královských měst své doby byly ještě vyznačeny 2 regionální zvláštnosti, významná města své doby Cheb a Fryštát s Těšínem (dnes rozdělen na polský Těšín a Český Těšín). Chebsko bylo zemí ve Svaté říši římské. K Čechám bylo několikrát dočasně připojeno, trvale však až za vlády Jana Lucemburského. Cheb byl založen ještě před připojením k Čechám, a to císařem Fridrichem Barbarossou. Byl označován jako (svobodné) říšské město, nikoliv královské. Nebyl založen českými králi. V době trvalého připoutání k Čechám však později svůj status ztratil a zařadil se mezi česká královská města. Fryštát (dnes Karviná) a Těšín se nalézaly ve Slezsku, respektive v Knížectví těšínském. Byly založeny z vůle vládnoucích knížat, nikoli českého krále, na radu prof. Wihody je pro žáky označujeme jako města knížecí. Města poddanská byla v mapě ponechána stranou, s ohledem na čitelnost mapy i jejich menší význam. Lze s nimi pracovat v rámci běžně dostupných dějepisných atlasů.

11 55 mapa 59 text 63 text + obrázek Upraveny otázky pod podkapitolou Ruská knížectví zůstala podřízena mongolskému vlivu po dvě staletí. M059 Najděte Kyjev a Moskvu. Jak se nazýval jeden z nástupnických států bývalé mongolské říše, jemuž ruská knížata odváděla daně? S Co si představujete pod pojmem nástupnický stát? Jednalo se o Zlatou Hordu. Analogii s nástupnickými státy lze vidět v moderní době rozpad Československa (vznik samostatné ČR a Slovenska), SSSR či Jugoslávie. Doplněny 2 obrázky a příslušné popisky. Rajský dvůr kláštera Porta Coeli [porta célí, v překladu: Brána nebes], Předklášteří u Tišnova Zdroj: Wikimedia Commons / Thaler Tamas Bazilika Nanebevstoupení Panny Marie na Starém Brně Zdroj: Shutterstock / haak78, 2014

12 66 text 67 text 69 text Doplněna a upravena podkapitola: Přemysl Otakar I. získal dědičný královský titul Dodány zmínky o markrabím Vladislavu Jindřichovi, který založil některá významná města na Moravě, také zpřesněno u konkrétních moravských měst, která založil Přemysl Otakar I. a která Vladislav Jindřich. Pod textem podkapitoly doplněna otázka: M055B a M049A Na kterých místech vznikala královská města? Byla založena zcela nově a od základu, anebo zde již bylo starší osídlení? Žákovi se nabízí srovnání dvou map z různých období. Může si povšimnout, že na místě řady nově zakládaných měst byla již před staletími hradiště či starší osídlení, které však nebylo městem v plném slova smyslu, nadaném městskými právy. Doplněna otázka na liště, a to v závěru textu o Anežském klášteře: Anežský klášter v Praze je jednou z prvních gotických staveb v českých zemích. Podle koho byl nazván? Vyhledejte, která významná instituce dnes sídlí v jeho prostorách. Je to Národní galerie. Jsou zde umístěny sbírky gotického umění. Jde tak zároveň o námět na případnou školní exkurzi, při níž by žáci blíže poznali dobové gotické umění. V textu doplněna otázka: M049A a M054B Které zemi patřila v minulosti tato oblast a komu náležela v době bitvy? Jde o častou otázku. Proč je Moravské pole na rakouském území? Žák si odpoví s pomocí srovnání dvou map. Uvidí, že území bylo dříve součástí Moravy, ještě dříve dokonce velkomoravské říše, ale bylo ztraceno při válečných výbojích našich jižních sousedů a stalo se součástí Rakous, jimž patří podnes. Na lištu doplněn text o Slezsku: Václav II. rozšířil své panství ve Slezsku a uvedl do lenní závislosti některá slezská knížectví mimo jiné Knížectví těšínské. Slezsko bylo cca od konce 10. století součástí Polska. V období decentralizace polského státu, po r. 1138, bylo jedním z údělných knížectví na čele s vládnoucím knížetem z rodu Piastovců. Později dochází k drobení Slezska na menší územní celky. Některá z těchto knížectví připoutal lenní vazbou ke své říši král Václav II. Doplněny otázky k mapě B na straně 55. Zamyslete se nad tím, proč je Cheb v mapě M055B označen jako město říšské. M029C a M054B V Čem se lišily dějiny Chebska od dějin zbylého území Čech? S pomocí map M055A a M055B odůvodněte, proč byly Těšín a Fryštát nazývány městy knížecími. Ô 067 Ve které historické zemi se nalézaly? Otázky jsou o něco náročnější na zodpovězení, narážejí na regionální zvláštnosti a vyžadují práci s mapou. Srovnáním mapek, případně prostudováním dalších (k raným českým dějinám, viz stranu 49), žák zjistí, že Chebsko nebylo odevždy součástí Čech. Že šlo o území Svaté říše římské, které bylo několikrát pouze dočasně připojeno k Čechám. (Trvale je součástí českého státu až od r. 1322, kdy je opět připojil Jan Lucemburský, a v redukované podobě zůstalo součástí Čech až doposud, viz také pracovní sešit, str. 30). Cheb, který patřil k velmi významným dobovým městům, se stal městem ještě před připojením k Čechám. Nebyl v době vlády posledních Přemyslovců městem královským. Nebyl tedy založen českými králi. Je označen jako město říšské. (Pro přesnost: statut města získal v roce 1179 od císaře Fridricha Barbarossy). Těšín a Fryštát (dnes součást Karviné) se nalézají ve Slezsku (Slezském knížectví), respektive jsou součástí jeho podcelku: Knížectví těšínského. Šlo o města, která opět nezakládal král (odborně jsou zvána zeměpanská), ale knížecí panovníci. Ať již žák odpoví, že jde o města nalézající se ve Slezsku, či v Těšínském knížectví, obojí je správně.

13 70 text 71 text Místy mírně přeformulovány texty v podkapitolách a na lištách. Doplněna otázka ve 2. podkapitole (uvedené níže): Co je to pogrom? Odpověď viz slovníček pojmů. Postavení židů v křesťanské Evropě nebylo jednoduché Židé byli ve středověké společnosti považováni za vrahy Ježíše, Bohem zavržený lid. Jako takoví se stali terčem mnoha omezujících opatření. Směli žít jen ve vyhrazených ulicích či čtvrtích, odděleni od ostatních obyvatel. Aby byli na první pohled rozeznatelní, museli nosit zvláštní znamení, např. žluté špičaté klobouky. Nemohli vlastnit půdu ani se zabývat zemědělstvím. Řemesla směli vykonávat jen pro potřebu své komunity. Protože církev dlouho zapovídala půjčování peněz na úrok jako porušení křesťanských zásad, byla po určitou dobu taková činnost vyhrazena židům. Významným zdrojem obživy se pro židy staly proto obchod a finance. Na jedné straně jim finanční služby poskytované panovníkovi dávaly určité záruky. Na straně druhé jejich pověstmi opředené bohatství budilo závist a zvyšovalo nepřátelství. Ještě nebezpečnější však byly nesmyslné pověry. Židé byli podezříváni například z čarodějnictví, a někdy dokonce z rituálních vražd křesťanů či trávení studní, zejména tehdy, když se šířily epidemie nakažlivých nemocí. Napětí pak často přerůstalo v pogromy, výbuchy násilí a drancování. Docházelo rovněž k vypovídání židů z některých zemí a měst. Místy mírně přeformulovány texty v podkapitolách a na lištách. Židé byli panovníkovým majetkem, jinou hodnotu pro něj neměli. Za jeho ve skutečnosti ne vždy jistou ochranu museli platit zvláštní vysokou daň. Pokud vládcům chyběly peníze, sahali často pod nejrůznějšími záminkami k zabírání židovského majetku. Pronásledování židů pak mnohdy sami podporovali. Který panovník svým privilegiem vymezil postavení židů v Čechách? Připomeňme, že privilegium pro židy na Moravě vydal dokonce o rok dříve. Která práva jsou v ukázce zmíněna? Jak role židů coby důležitého zdroje panovníkových příjmů ovlivňovala jejich životy? Přes pronásledování si dokázali židé udržet svoje náboženství i kulturu Věřící židé dodnes naplňují náboženský odkaz svých předků. Každý týden světí šabat. Tento svátek začíná v pátek večer a zahrnuje sobotu, kdy jsou v modlitebně, synagoze, předčítány posvátné texty z Tóry, biblických Pěti knih Mojžíšových, ručně psaných na pergamenový svitek. Další židovské náboženské svátky připomínají významné události z jejich starověkých dějin. Jsou důležitým prostředkem, který utužuje vazby v rodině i v rámci celé židovské obce. Velkou pozornost věnovali židé už ve středověku vzdělání. Chlapci navštěvovali školy, a dokonce i dívky se učily alespoň doma číst a psát. O úctě, kterou věnovali židé svým zemřelým, dodnes svědčí i na našem území řada hřbitovů s kamennými náhrobky.ty nejstarší, které se dochovaly v Čechách, pocházejí ze 13. století. Svátek Sukot připomíná putování biblických Židů po odchodu z egyptského zajetí. Po cestě museli bydlet ve stanech a přístřešcích. Proto na památku této události židovští věřící po sedm dní střídavě pobývají pod přístřešky z větví a listí. Najděte tyto přístřešky na obrázku. Zdůvodněte, proč je slavení svátků důležité pro utužování rodinných vazeb. Která významná gotická památka se vztahuje k židovskému osídlení Čech? Náboženská pravidla, která věřící židé dodržují, se týkají také jídla. Patří mezi ně např. zákaz konzumace vepřového masa a důsledné oddělení masitých a mléčných jídel. Potraviny, které vyhovují náboženským předpisům, jsou označovány jako košer. Proč je dobré se seznámit s odlišnými zvyklostmi jiných národů? Nejvýznamnější náboženskou osobností a autoritou židovské obce je rabín. Asi nejznámějším rabínem v dějinách českých zemí je rabín Löw. Ten byl významným učencem a pedagogem a během svého života působil i v Mikulově a v Praze. Osobně se znal s císařem Rudolfem II. S rabínovou osobou je spjata legenda o golemovi, která však vznikla až v 19. století. Doplněna zvláště zmínka o působení rabína Löwa v Mikulově, s nímž byl tento učenec vedle Prahy rovněž spojen dlouholetým působením.

14 74 text 75 text Upraven text podkapitoly Karel IV., panovník Svaté říše římské a český král. Doplněny informace o Moravě a moravských Lucemburcích: Karel IV., panovník Svaté říše římské a český král Karel usiloval o to, aby se České království stalo centrem celé Svaté říše římské. Význam Prahy už dříve posílilo povýšení biskupství na arcibiskupství. Prvním arcibiskupem se stal Arnošt z Pardubic, Karlův přední rádce. Nově založená univerzita byla první na území Svaté říše římské severně od Alp. Velký význam přikládal Karel symbolům královské moci. Sestavil nový korunovační řád a nechal zhotovit královskou korunu, která nese označení Svatováclavská. Území, kterému jako český král vládl, začalo být označováno země Koruny české. Morava, jež k nim také patřila, měla vlastního panovníka s titulem markrabě moravský. Ten ale musel zemi přijmout jako léno od českého vladaře. Markrabětem se stal Karlův bratr Jan Jindřich. Protože české země žily po dlouhou dobu v míru, dařilo se jim i po hospodářské stránce. Karlovy snahy zapojit je více do mezinárodního obchodu však nebyly zcela úspěšné. Ekonomická rovnováha byla udržována především díky dolování stříbrných rud a ražbě pražských grošů. Přepracován text podkapitoly Karlův syn Václav IV. vládl ve složitých poměrech. Karlův syn Václav IV. vládl ve složitých poměrech Václav byl korunován českým králem už jako dvouletý chlapec. V patnácti se stal králem římským. Po Karlově smrti však musel čelit mnoha obtížím. Václavovy konflikty s českou šlechtou vedly k jeho opakovanému věznění. Do vážných sporů se dostal též s arcibiskupem Janem z Jenštejna a se svými příbuznými mladším bratrem Zikmundem, uherským králem, a s bratrancem Joštem, moravským markrabětem. Jošt i Zikmund usilovali o titul římského krále a oba jej také postupně získali. Popište složitost poměrů, v nichž vládl Václav IV. C077 Kdo byl Jošt Moravský? Ô 076 Který známý hrad byl Joštovým sídlem a kde se nalézá? Ve kterém období se stal symbolickým centrem Svaté říše římské? 1. Václav IV. byl slabým panovníkem. Byl ohrožován šlechtou i některými příbuznými z rodu Lucemburků. (Zikmund stál dokonce za jeho dočasným uvězněním). Když byl sesazen z trůnu římského krále v Říši (1400) a nahrazen Ruprechtem Falckým (vládl ), usiloval o získání koruny zpět, ale musel o ni navíc soupeřit s bratrem Zikmundem a bratrancem Joštem. Roku 1410 byl římským králem zvolen Jošt. Po jeho smrti v roce 1411 potom Zikmund Lucemburský. 2. Moravský markrabě v letech a bratranec Václava IV. (Pro zjednodušení byli ponecháni stranou Joštovi bratři Prokop a Jan Soběslav, kteří měli titul mladších moravských markrabat. Jan Soběslav se vydal na církevní dráhu, zatímco Prokop zemřel roku 1405). 3. Joštovým sídlem byl hrad Špilberk, jedna z dominant města Brna, v níž se dnes nalézá brněnské městské muzeum. Založen byl pravděpodobně za vlády Přemysla Otakara II. Sídlili v něm Jan Jindřich Lucemburský a jeho syn Jošt, kteří hrad dále stavebně upravovali. 4. Symbolickým centrem Svaté říše římské se stal v době, kdy byl markrabě Jošt zároveň římským králem, tedy v letech Nebyla to tedy jen Praha, která mohla být v určitých obdobích pokládána za symbolické centrum Říše, ale v jednom případě také jihomoravské Brno s hradem Špilberkem. Červeně je zobrazena správná odpověď (je opět rozvedena podrobněji pro potřebu učitele, oproti textu učebnice, z níž by jinak vyplývalo jednodušší vysvětlení).

15 Doplněn obrázek hradu Špilberk + popisek. Doplněny některé letopočty v časové ose: Na českém trůnu se vystřídali Jindřich Korutanský a Rudolf Habsburský, zvaný Kaše Karel Lucemburský moravským markrabětem 76 text + obrázek Hrad Špilberk v Brně, založen Přemyslem Otakarem II., sídlo Jošta Lucemburského, moravského markraběte a římského krále v letech Zdroj: Shutterstock / kohy, 2014 Doplněna vyobrazení Staroměstské mostecké věže a radnice v Olomouci + popisky. 77 text + obrázek Staroměstská mostecká věž v Praze Zdroj: Nakladatelství Fraus / Karel Brož Radnice v Olomouci Zdroj: Shutterstock / Jan Krcmar, 2014 Staroměstská mostecká věž se nalézá na Křižovnickém náměstí, je postavena nad prvním pilířem Karlova mostu. Jejím autorem je stavitel Petr Parléř. Na konci 70. let 19. století byla upravena v duchu neogotického stylu architektem Josefem Mockerem. Jde o příklad významné gotické stavby z doby moravských Lucemburků. Ačkoliv ji Jošt Lucemburský přímo nefinancoval, směla být založena po jeho oficiálním svolení, které dal olomouckým konšelům. Věž radnice má goticko-renesanční podobu. Součástí stavby byl také orloj, který byl ale za druhé světové války zničen a v poválečném období nově vybudován dle projektu Karla Svolinského.

16 Na časové ose str. 77 doplněny některé letopočty. 77 text Jan Jindřich Lucemburský vládne jako moravský markrabě Moravským markrabětem Jošt Lucemburský (zvaný též Moravský) 1411 Václav IV. se po Joštově smrti stává moravským markrabětem. (Tím končí období samostatné lucemburské dynastické větve na Moravě). 80 text 82 text 87 text 88 text Na liště doplněn text: Většina území Slezska dnes leží v Polsku. Mezi slezská města v České republice patří např. Opava, Krnov či Český Těšín. Hranice mezi Slezskem a Moravou se však v průběhu staletí posouvaly a původně byly Krnov i Opava součástí Moravy. Doplněn text první podkapitoly o informaci věnovanou postavení židů za morové epidemie v Evropě: Soudobí lidé hledali i jiná vysvětlení a z epidemie nesmyslně obviňovali také židy. Ti pak byli místy vystaveni pogromům, třebaže sami trpěli následky moru stejně jako křesťané. Stručně doplněna poslední podkapitola o charakteristiku poměrů na Moravě. Na Moravě mělo husitství slabší ohlas nežli v Čechách. Na jejím území nikdy nevzniklo významné husitské středisko podobné Táboru či Praze. K dočasným střediskům husitství zde patřily například obce Nedakonice či Martínkov. Zpřesněno vysvětlení 4. artikulu v závěru stránky. Čtvrtý artikul žádal trestání hříchů odporujících Božímu zákonu, rovně a spravedlivě bez ohledu na společenský původ. Doplněna otázka: 89 text Jakým jiným slovem či jinými slovy byste v moderní době nahradili slovo hřích? Zamyslete se nad tím, jaké konkrétní hříchy mohli páchat poddaní, šlechta či zástupci církve? V moderní době bychom pravděpodobně hovořili o přestupku, zločinu, či přinejmenším nemorálním (neetickém) jednání. Ani v době středověké nebyl každý hřích trestný. Příkladem může být obohacování církevních hodnostářů (a s tím spojené sobecké jednání či lhostejnost k potřebám chudých obyvatel), které kritizovali představitelé husitského hnutí a proti němuž aktivně vystupovali. Vraždy, loupeže či znásilnění se mohl dopustit poddaný, šlechtic i duchovní, lepší společenské postavení, moc a bohatství však mohlo vést k tomu, že viník nemusel být vždy postižen. S tím právě souvisí čtvrtý artikul žádající trestání hříchů odporujících Božímu zákonu bez ohledu na společenský původ.

17 Dodána upravená verze mapy českých zemí v době husitských válek. Zpřesněny názvy městských svazů, doplněny 2 příklady středisek moravského husitství, pro zjednodušení byla též odbourána města, která přešla k husitům až v průběhu husitských válek. Nyní jsou vyznačena jen jako husitská střediska. 90 text + mapa Doplněna časová osa, rok 1423, kdy byl markrabětem Moravy oficiálně jmenován Zikmundův zeť a pozdější český král Albrecht Habsburský Zikmund Lucemburský ustavil moravským markrabětem Albrechta Habsburského. Doplněn obrázek Albrechta Habsburského. Albrecht Habsburský, zeť Zikmunda Lucemburského Zdroj: Wikimedia Commons 93 text 94 text Doplněn otázka a samostatný úkol v závěru poslední podkapitoly: 102 Byl pouze válečníkem, nebo zanechal přínos také v kulturní oblasti? Zjistěte v jiných zdrojích více informací o životě tohoto panovníka. Ze kterého rodu pocházel? Odkaz na stranu 102 odhaluje, že Korvín byl také významný renesanční mecenáš, za jehož vlády se rozvíjelo renesanční umění na jím ovládaných územích. Na svých dvorech hostil významné renesanční umělce i učence. Matyáš Korvín ( ) vládl v letech jako uherský král. Od roku 1469 byl jedním ze dvou držitelů titulu český král a ovládal vedlejší země Koruny české. Byl synem významného uherského vojevůdce, šlechtice a po určitý čas i správce Uherska Jánose Hunyadyho [jánoše huňádyho]. Matyáš Korvín pocházel tedy z rodu Hunyadyovců. Jeho přízvisko Korvín neboli Havran souvisí s havranem v jeho rodinném erbu. Jeho první ženou byla dcera Jiřího z Poděbrad Kateřina. Roku 1464 však zemřela při porodu i s dítětem. Korvín byl velmi ctižádostivý muž, který usiloval o spojení vlády nad uherskými, českými i rakouskými zeměmi. Dobyl Rakousy a roku 1485 se usídlil ve Vídni. České země však nikdy celé neovládl. Viz text učebnice. V textu poslední podkapitoly doplněno, že hodnostářům katolické církve se obvykle říká preláti. Dále doplněny dvě otázky pod textem a slovníčkové heslo preláti. S Jakým jiným slovem se jim říkalo a kdo mezi ně například patřil? Hodnostářům katolické církve se říká preláti. Může jít o biskupy, arcibiskupy, kardinály, opaty apod. (V nedávné době byl pojem znovu oživen novináři a publicisty kriticky naladěnými k církevním restitucím. V jejich podání měl spíše pejorativní zabarvení).

18 Doplněn portrét Ludvíka Jagellonského na liště. 95 obrázek Ludvík Jagellonský Zdroj: Wikimedia Commons Do mapy renesančních památek na území dnešní ČR doplněny lokality ve Slezsku (Opava, Bruntál) a na Karlovarsku (Horní Slavkov). Doplněno foto Gabrielova domu v Bruntálu, aby ve výčtu památek byla zastoupena také 1 památka z oblasti Českého Slezska. 105 obrázek + mapa Gabrielův dům v Bruntálu

19 Doplněna vlajka Mughalů na liště. 109 obrázek Doplněna otázka v prvé podkapitole. Vlajka Mughalů Zdroj: Wikimedia Commons / NikNaks 110 text SSČ Co si představíte pod pojmem civilizace? Pojem civilizace může mít mnoho významů. V širším smyslu je jím míněno celé pozemské lidstvo a jeho kultura, v užším konkrétní společenství lidí určité kulturní oblasti, např. mayská civilizace. 122 text Drobné textové doplňky: Věta Zárukou míru měla být svatba Markéty z Valois s významným hugenotem Jindřichem Navarským. zpřesněna takto: Zárukou míru měla být svatba Markéty z Valois, sestry francouzského krále, s významným hugenotem Jindřichem Navarským. Text o Filipu II. a jeho zásazích proti jinověrcům v závěru doplněn: Židé přitom již byli ze země vyhnáni roku Doplněna zajímavost na liště o Krymském chanátu a jeho erb. 125 text + obrázek Jedním ze sousedů Moskevské Rusi byl Krymský chanát. Jako vazalský stát podléhal Osmanské říši. Krymští Tataři vedli s Rusy řadu válek a podnikali do Ruska i loupežné výpravy. Zhruba 200 let po smrti Ivana Hrozného byl Krym dobyt a připojen k Rusku. Erb Krymského chanátu Zdroj: Wikimedia Commons / Hydrox V závěru stránky doplněna otázka: 126 text Která země Koruny české byla dle tvého úsudku nejvíce ohrožena tureckými nájezdy? Morava, která bezprostředně hraničila s Uhrami. (To ji vyčerpávalo také finančně, neboť musela z rozpočtu vydávat vyšší výdaje na obranu nežli zbylé české země).

20 129 text 130 text 131 text Doplněna zajímavost na liště o habánech (novokřtěncích). Za vlády prvních Habsburků nalézali útočiště především na Moravě tzv. habáni neboli novokřtěnci (anabaptisté). Upřednostňovali společné vlastnictví a přijetí křtu až v dospělosti. Vedle luteránů a kalvinistů jsou dalším reformačním proudem. Na odkaz anabaptistů navazují mimo jiné dnešní baptistické církve. Dalším azylem novokřtěnců, kteří prchali z evropských zemí, v nichž byli pronásledováni, bylo například sousední Slovensko (Horní Uhry). Významným střediskem novokřtěnců na Moravě byl mimo jiné Mikulov, kde je podporoval majitel panství Linhart z Lichtenštejna. Anabaptisté preferovali přijetí křtu až v době, kdy takové rozhodnutí mohli udělat vědomě, svobodně a s náležitým pochopením významu daného kroku. Pokud byl anabaptista pokřtěn již v dětství, zpravidla podstupoval druhý křest ještě v dospělosti. V závěru textu doplněna otázka s návodným odkazem na stranu 71. Se kterým významným židovským učencem se císař také stýkal? S rabínem Löwem, jehož děti poznaly již na dvoustraně věnované židům a jejich životu v křesťanské společnosti. Doplněn a rozšířen text podkapitoly Rudolfův mladší bratr Matyáš se nemohl dočkat trůnu Doplněny 2 otázky v závěru podkapitoly. Rudolfův mladší bratr Matyáš se nemohl dočkat trůnu Poukazoval na Rudolfovu neschopnost vládnout. Zajistil si podporu rakouských a uherských stavů a následně i stavů moravských. Ty si získal příslibem dodržování náboženské tolerance a stavovských práv a svobod. České stavy se vzpoury proti Rudolfovi nezúčastnily. Za to získali čeští nekatolíci odměnu. Rudolf podepsal takzvaný Majestát, listinu oficiálně zaručující náboženskou snášenlivost. Možnost svobodně rozhodovat o své víře na základě Majestátu se týkala šlechty, královských měst i poddaných. Habsburská říše se rozdělila na dvě části. Rudolf ovládal Čechy, Slezsko a Lužici, Matyáš Moravu, Uhry a rakouské země. Necelý rok před svou smrtí se Rudolf pokusil o zvrat situace směrem k původním poměrům. Neuspěl a musel rezignovat na český trůn. Na něm jej vystřídal Matyáš. Rudolfovi zůstal jen titul císaře římského. Po císařově skonu se sláva Prahy jako důležitého mezinárodního centra už nevrátila. Další králové a císaři z habsburského rodu vládli opět z Vídně. Ô 093 Proč je český král Matyáš označován v pořadí za druhého? Prvním českým králem toho jména byl protivník Jiřího z Poděbrad Matyáš Korvín, který vládl v letech v části českých zemí. S Jakým jiným slovem bys nahradil výraz rezignovat? Odstoupit, odejít z funkce, opustit funkci. Červeně jsou zobrazeny správné odpovědi.

21 V časové ose na liště doplněn letopočet text 1573 Založení univerzity v Olomouci Založena byla roku 1573, kdy olomoucká jezuitská kolej získala všechna práva, jaká měly jiné evropské univerzity. Její činnost byla několikrát přerušena (i dlouhodobě). V letech sídlila v Brně. V moderní době byla obnovena v roce 1946 a pojmenována po českém historiku Františku Palackém. Doplněny a upraveny některé časové údaje na liště: 133 text Českým králem Rudolf II Matyáš Habsburský se stává panovníkem Uher, Moravy a Rakouska Majestát Rudolfa II. zaručil náboženskou snášenlivost v Čechách Matyáš II. korunován na českého krále 1612 V Praze umírá Rudolf II. Doplněna zajímavost na liště o poměrech na Moravě a rodu Žerotínů. Významnou roli v politice moravských stavů hráli příslušníci rodu Žerotínů. Zatímco Karel starší ze Žerotína odmítl podpořit české povstání, jeho příbuzný Ladislav Velen ze Žerotína pomohl prosadit zapojení Moravy do odboje proti Habsburkům. Oba muži byli aktivními členy a podporovateli Jednoty bratrské. 134 text Karel starší ze Žerotína ( ) byl moravský šlechtic, politik, spisovatel, podporovatel a ochránce Jednoty bratrské a Jana Amose Komenského ( ). Účastnil se hugenotských válek na straně Jindřicha IV. Navarského a znepřátelil si tím Rudolfa II., vůči kterému opakovaně stanul v opozici. Patřil k předním aktérům moravského stavovského povstání v roce Naopak nepodpořil odboj proti císaři Matyášovi II. i Ferdinandu II. Proto jako jeden z mála moravských nekatolických šlechticů směl zůstat v zemi. Moravu přesto na pár let dobrovolně opustil a podporoval příslušníky Jednoty bratrské v exilu. Svá poslední léta strávil v Přerově. Ladislav Velen ze Žerotína ( ) byl politickým odpůrcem svého příbuzného Karla staršího ze Žerotína. Pocházel z břeclavské větve rodu Žerotínů. Patřil k radikálním moravským politikům, kteří v roce 1619 prosadili zapojení Moravy do stavovského povstání proti habsburské vládě. Jeho ženou byla neteř Jindřicha Matyáše Thurna ( ). Ladislav Velen ze Žerotína velel vojsku povstalých stavů, s nímž 5. srpna 1619 porazil v bitvě u Dolních Věstonic císařskou armádu. Po porážce stavovského povstání musel uprchnout do zahraničí a zbytek života prožil v exilu. Dále byl rozšířen a doplněn úvodní text kapitoly (o pohled katolické strany na příčinu stavovského povstání). Napětí vyplývající z náboženského rozdělení českých zemí se na začátku 17. století vyostřovalo. Českým evangelickým stavům vadilo, že katolíci porušovali svobody zaručené Majestátem. Mezi takové horlivé katolíky patřili dva místodržící, kteří spravovali zemi jako císařovi zástupci. Podnětem k přímému konfliktu se stalo uzavření evangelického kostela v Broumově a zboření evangelického kostela v Hrobu. Obě stavby ležely na královském majetku propůjčeném nebo darovaném katolickým vrchnostem, jež zřízení evangelických kostelů pro změnu chápaly jako porušení svých práv. Představitelé evangelíků na svém setkání v Praze naplánovali ráznou protestní akci, kterou uskutečnili následující den. Místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka a Jaroslav Bořita z Martinic byli svrženi z oken své kanceláře na Pražském hradě. Spolu s nimi byl vyhozen i jejich písař Fabricius.

22 135 text 141 text Upravena otázka 2 ve shrnutí: 2. Porovnejte názory na události z hlediska katolíků, evangelíků a z pohledu Ferdinanda II.? Kdo z nich považoval povstání za oprávněnou obranu před nespravedlností? Kdo za ohavnou rebelii proti již dříve právoplatně zvolenému králi? Oproti prvnímu vydání je navíc doplněn pohled katolíků, respektive katolických vrchností, které existenci kostelů na svém území vnímaly jako porušení svých vrchnostenských práv. Doplněna otázka u poslední podkapitoly: Do Lešna byla přispěním Karla staršího ze Žerotína přesunuta bratrská tiskárna z Kralic nad Oslavou. Ô 128 Která významná kniha byla v kralické tiskárně vytištěna? Bible Kralická. Doplněn obrázek Karla staršího ze Žerotína. 146 obrázek Karel starší ze Žerotína Zdroj: Wikimedia Commons Doplněn obrázek Ladislava Velena ze Žerotína. 147 obrázek Ladislav Velen ze Žerotína Zdroj: zámek Moravská Třebová / Jindřich Kos

23 148 text Vyměněn popisek u bodu D, rotunda na Řípu vyměněna za Rotundu sv. Kateřiny ve Znojmě. D. Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě Vyměněn obrázek rotundy na Řípu za Rotundu sv. Kateřiny ve Znojmě. 149 obrázek Rotundu sv. Kateřiny ve Znojmě Zdroj: Shutterstock / Rogit, text text 152 text 153 text Dodána 2 hesla: ghetto, místo (čtvrť, ulice), kde židé museli nuceně pobývat odděleni od ostatních obyvatel, často za vysokými zdmi. Poprvé byl tento výraz užit v Benátkách roku markrabě, též markrabí, původně hrabě pověřený vládou pohraničního území, tzv. marky. Později také vládce závislého území, např. markrabě moravský, hornolužický apod. Dodáno 1 heslo: nástupnický stát, nástupnické státy vznikají po rozpadu určitého státního celku. (např. po zániku Československa se nástupnickými státy staly Česká republika a Slovensko). Dodána 2 hesla: pogrom, násilné vystoupení proti židům, jejich vraždění, drancování židovského majetku. Slovo pochází z ruštiny. prelát, významný hodnostář katolické církve (např. biskup, arcibiskup, kardinál, opat ). Upraveno 1 heslo: synagoga, doslova dům shromáždění; budova, kde se židé scházejí k modlitbě, rovněž místo náboženské výuky. Proto se synagoze často také říká škola.