Seznam podstatných úprav a změn v pracovním sešitě Dějepis 7 pro základní školy a víceletá gymnázia (2. vydání)

Transkript

1 Seznam podstatných úprav a změn v pracovním sešitě pro základní školy a víceletá gymnázia (2. vydání) Strana Místo změny Znění změny Doplněn text o Velkém pátku na liště stránky. 7 text 18 mapa 19 text 22 text 23 text K významným velikonočním dnům patří také Velký pátek. V některých zemích je Velký pátek dokonce státním svátkem. Zjisti, co se podle křesťanské tradice o Velkém pátku odehrálo. Které konkrétní dny Velikonoc se slaví jako státní svátky v České republice? O Velkém pátku byl ukřižován Ježíš Kristus. Okolnosti jeho ukřižování lze ve spolupráci s učitelem případně blíže rozvést. V podmínkách ČR je svátkem (nepracovním dnem) pouze velikonoční pondělí, nikoliv také Velký pátek, jako je tomu např. v některých zemích EU. Velikonoční neděle svátkem není, protože jakákoliv neděle je v ČR zároveň volným dnem. Upravena a zpřesněna podoba mapy Říše římské v oblasti Pomořan. Errata: V prvním nákladu PS D7 (2. vydání) vypadlo nedopatřením ze závěru popisku mapy: ( století). Věc bude opravena v aktualizovaných dotiscích. Při dohledání data (století) souvisejícího s přelomem raného a vrcholného středověku v externích zdrojích lze správnou odpověď pokládat 11. i 12. století, případně: v století. Přepracováno cvičení 2 (zcela nové znění): Uveď: 1. Významné znaky románské kultury. 2. Co tvořilo výzdobu kostelů? Alespoň 3 příklady románských památek na území dnešní České republiky. 1. Mimo jiné: stavby z kamene, někdy doplněné nástěnnými malbami a mozaikami, sdružená okna, portály, valená klenba či prosté dřevěné stropy 2. Vstupní portály, hlavice sloupů, nástěnné malby, mozaiky, kamenné reliéfy 3. Např. Rotunda sv. Petra ve Starém Plzenci, Bazilika sv. Jiří na Pražském Hradě, Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě, aj., viz stranu 39 v učebnici, dále je možno zmínit a doplnit další památky, především regionální. Rod Přemyslovců odvozoval svůj původ od bájných postav: kněžny Libuše a jejího muže Přemysla Oráče. Prvním historicky doloženým knížetem je Bořivoj. Přijal křesťanství na Moravě od arcibiskupa Metoděje. Roku 935 knížete Václava zavraždili družiníci jeho bratra Boleslava. Zavražděný Václav byl brzy uctíván jako světec (svatý) a stal se symbolem Českého knížectví. Za vlády Václavových nástupců byla dočasně ovládnuta část Moravy i další území, která se nalézají v dnešním Polsku. Mírně přepracováno cvičení 1, doplněna 1 věta v závěru: První královské tituly získali Vratislav II. a Vladislav II. [jako knížata] Případně může žák uvést: První královské tituly získali Vratislav I. a Vladislav I. [jako králové] Obě řešení jsou správná a mají svoji logiku.

2 23 text 29 text 30 text 31 text Doplněn text o údělných knížectvích na liště: Břetislav I. před svou smrtí ustavil údělná knížectví na Moravě. Ta měli spravovat další příslušníci přemyslovské dynastie, podřízení vládnoucímu českému knížeti. Postupně se vyvinuly tři moravské úděly, se sídly v Olomouci, Brně a Znojmě. Podle potřeby byly úděly dočasně zřizovány také v Čechách (na Plzeňsku, Žatecku, Kouřimsku či v části východních Čech). Úděly zanikají zhruba na přelomu 12. a 13. století. Dědičný královský titul zaručoval českým panovníkům dokument nazývaný Zlatá bula sicilská. Začala platit i nová zásada nástupnictví prvorozenectví, kdy trůn dědil prvorozený syn. Mocenské úspěchy posledních Přemyslovců umožnila naleziště stříbra. Mezi poslední Přemyslovce patřili králové Přemysl Otakar I., Václav I., Přemysl Otakar II., Václav II. a Václav III. Nečekanou smrtí Václava III. vymřel rod Přemyslovců po meči. Na lištu doplněna zajímavost o Chebu a Chebsku (viz také stranu 55 a 69 v učebnici). Město Cheb představovalo mezi významnými městy přemyslovské říše výjimku. Vzniklo ještě předtím, nežli jej ovládli čeští vladaři, a bylo dlouho nazýváno městem říšským. Chebsko bylo několikrát dočasně připojeno k Čechám. Trvale jej však čeští králové ovládli až za vlády Jana Lucemburského. V rámci zjednodušení text neakcentuje, že území historického Chebska se později zmenšilo a dnes k nám náleží pouze jeho část s městem Chebem. Zbylé části původního Chebska v současnosti patří ke spolkovým zemím Bavorsko a Sasko. Nabízí se možnost v rámci výuky téma ještě rozvést dle úvahy učitele. Do střední Evropy přicházeli židé v raném středověku. V Čechách je jejich přítomnost doložena od 10. století. Nesměli vlastnit půdu a zabývat se zemědělstvím. Významným zdrojem obživy židů se staly obchod a půjčování peněz na úrok. Židovský duchovní se nazývá rabín. Asi nejznámějším židovským duchovních v dějinách českých zemí je rabín Löw, jenž působil v Praze a Mikulově. Doplněn obrázek synagogy v Mikulově 31 obrázek Foto: Jan Štěpánel 33 text Po smrti Jana Lucemburského převzal vládu v českých zemích jeho syn Karel. Prvním pražským arcibiskupem se stal rádce Karla IV. Arnošt z Pardubic. Karlův nejstarší syn Václav zdědil zemi s řadou nedořešených problémů. Byl rovněž králem římským. Tento titul později získali také jeho bratr Zikmund, uherský král, a bratranec Jošt, moravský markrabě.

3 37 text 39 text 40 text 51 text 54 text + obrázek Husovo upálení vyvolalo v našich zemích hnutí odporu. Stoupencům Jana Husa se začalo říkat husité. Jejich společným symbolem se stal kalich a způsob přijímání podobojí. Husovi stoupenci založili v jižních Čechách město Tábor. V Praze byl jejich významným představitelem kněz Jan Želivský. Na Moravě mělo husitství slabší ohlas nežli v Čechách. Nikdy zde nevzniklo významné středisko podobné jihočeskému Táboru či Praze. Doplněn závěr cvičení 3: Panovník, který se stal nepřítelem krále Jiřího z Poděbrad a sídlil v Budíně, se jmenoval Matyáš Korvín. Roku 1469 se proti Jiřího vůli nechal zvolit českým králem a až do své smrti vládl v části českých zemí. Český král Vladislav z polského rodu Jagellonců se po dlouhých bojích s Matyášem Korvínem stal i králem uherským. Vzniklo česko-uherské soustátí. Vladislav a po něm i jeho syn Ludvík zvolili za své sídelní místo uherský Budín. V Českém království rozhodovaly stavy. Na sněmu v Čechách zasedali zástupci pánů, rytířů a královských měst. V Markrabství moravském měli na zemském sněmu zastoupení také preláti. Doplněn text na straně 51: Jedním z nejvýznamnějších měst východní Evropy byl Novgorod. Po několik staletí zde existovala bojarská republika. V poslední čtvrtině 15. stol. si ji podrobil moskevský kníže. Za vlády Ivana Hrozného zde členové panovníkovy gardy povraždili okolo osob, převážně bojarů. Doplněn text + obrázek na liště strany 51: Karel z Lichtenštejna, významný představitel povstalých moravských stavů v r Zjisti více o jeho životě v dalším období. Karel z Lichtenštejna ( ) moravský šlechtic, kníže, účastník povstání proti Rudolfu II. V době českého stavovského povstání zůstal věrný Ferdinandu II. Byl členem finančního konsorcia, které po porážce povstání dalo v Čechách razit znehodnocenou minci, za níž pak jeho členové levně nakupovali zkonfiskované statky patřící původně protestantům. Roku 1623 i v důsledku této situace nastal v Čechách státní bankrot. Zdroj: Wikimedia Commons 54 text Ke konci 16. stol. se Praha stala centrem habsburské monarchie, protože zde sídlil císař Rudolf II. Rudolf II. zval do Prahy slavné vědce, jako byli Tycho Brahe a Johannes Kepler. Císař se také zajímal o alchymii a astronomii. Roku 1608 se proti Rudolfovi vzbouřily stavy v Uhrách, v Rakousích a na Moravě. Do čela vzbouřených stavů se postavil Rudolfův bratr Matyáš a stal se vladařem těchto zemí. Rudolf II. se na konci svého života snažil zachránit trůn, a dokonce podepsal Majestát, listinu o náboženské toleranci.

4 56 text + obrázek Doplněn text + obrázek na straně 56 (cvičení 3) Portrét Ladislava Velena ze Žerotína ( ), představitele povstalých moravských stavů a stavovského vojevůdce (r v bitvě u Dolních Věstonic porazil vojsko věrné Ferdinandu II.). Byl manželem neteře Jindřicha Matyáše Thurna a členem a podporovatelem Jednoty bratrské. Po porážce povstání pokračoval v bojích v zahraničí, sloužil ve službách dánského krále. Zemřel v emigraci v polské Poznani. Mezi poražené účastníky stavovského povstání patří: Ján Jessenius, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic a Ladislav Velen ze Žerotína. Mezi vítěze: Albrecht z Valdštejna a Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Zdroj: zámek Moravská Třebová / Jindřich Kos Přehled učiva 4 text 11 text Doplněn text na lištu: Asi Český kníže Oldřich dobyl Moravu. Doplněn text do podkapitoly Karel IV., panovník Svaté říše římské a český král Po smrti Karla IV. vypukly mezi jeho syny a příbuznými rozepře. O trůn římského krále soupeřili jeho synové, český král Václav IV. a uherský král Zikmund, i Karlův synovec, moravský markrabě Jošt. Stavové v Rakousku, na Moravě a v Uhrách protestovali proti Rudolfovu způsobu vládnutí. Cítili se jím omezováni ve svých právech. Spor vyústil ve stavovské povstání, v jehož čele stanul Rudolfův bratr Matyáš a stal se vládcem těchto zemí. Na Moravě přislíbil respektovat tamní náboženské poměry. Čeští stavové zachovali věrnost Rudolfovi. Roku 1609 Rudolf podepsal Majestát, listinu, která v Čechách oficiálně zaručovala náboženskou snášenlivost. Možnost svobodně rozhodovat o své víře na základě Majestátu se týkala šlechty, královských měst i poddaných. Slovníček pojmů 13 text 14 text ghetto, místo (čtvrť, ulice), kde židé museli nuceně pobývat odděleni od ostatních obyvatel, často za vysokými zdmi. Poprvé byl tento výraz užit v Benátkách roku markrabě, též markrabí, původně hrabě pověřený vládou pohraničního území, tzv. marky. Později také vládce závislého území, např. markrabě moravský, hornolužický apod. nástupnický stát, nástupnické státy vznikají po rozpadu určitého státního celku. (např. po zániku Československa se nástupnickými státy staly Česká republika a Slovensko). pogrom, násilné vystoupení proti židům, jejich vraždění, drancování židovského majetku. Slovo pochází z ruštiny.

5 prelát, významný hodnostář katolické církve (např. biskup, arcibiskup, kardinál, opat ) synagoga, doslova dům shromáždění; budova, kde se židé scházejí k modlitbě, rovněž místo náboženské výuky. Proto se synagoze často také říká škola.