Analýza a ovládání rizik ohrožení vojsk zbraněmi hromadného ničení

Transkript

1 Analýza a ovládání rizik ohrožení vojsk zbraněmi hromadného ničení doc. Ing. Alena Oulehlová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta vojenského leadershipu Katedra krizového řízení Kounicova 65, Brno alena.oulehlova@unob.cz Tel:

2 ÚVOD Spojenecká vojska běžně operují jako expediční síly zapojené do společných operací v prostoru odpovědnosti NATO i mimo něj. Zde jsou vystavena širokému spektru rizik. Vysoce závažné riziko představuje použití zbraní hromadného ničení (WMD) protivníkem. Bezpečnost, jeden z principů operací, a ochrana jako klíčový prvek bezpečnosti, zaujímají v tomto prostředí vysokou důležitost.

3 ÚVOD Ochrana vojsk (FP) - souhrn opatření a prostředků k minimalizaci rizika ohrožení osob, zařízení, výzbroje, techniky a činností před jakýmkoliv ohrožením za každé situace a k zachování akceschopnosti a bojeschopnosti vojsk. Smysl FP - ochrana osob, zařízení, materiálu, činností a informací. Je základní povinností všech příslušníků NATO. Velitelé jsou odpovědni za všechny aspekty FPpro jejich přidělené síly. Státy poskytující kontingenty odpovídají za jejich vlastní FP, zároveň jsou povinny přispívat do širšího společného plánu FP společných sil, ke kterým jsou přiděleny. Hostitelské státy NATO (HNs), ve shodě s veliteli spojeneckých sil a přispívajícími státy, odpovídají za vnitřní zabezpečení ochrany vojsk. Hostitelské státy, které nejsou členy NATO, mohou nebo nemusí poskytovat FP spojeneckým vojskům.

4 ÚVOD Vojska jsou zranitelná při rozmístění, přijetí, pobytu, pohybu vpřed, přesunů v rámci operace a stahování zvlášť, není-li dostatek informací o situaci a příhodná infrastruktura. Úplná FP je nedosažitelná i v bezpečném prostředí. Bází FP musí být efektivní vyhodnocení rizika, což umožní snížit ohrožení vojsk. Nereálné naděje, že lze eliminovat všechna rizika mohou splnění mise komplikovat a zhatit i její politické i vojenské řešení. FP ve společné operaci poskytuje návod pro plánování a vedení FP na operační úrovni. Velitelé musí zapracovat FP do činnosti svých štábů a předávat nařízení a rady podřízeným velitelům. Opatření FP by měla být od počátku plně integrovány a koordinovány s přípravou operace. FP zahrnuje jak vojenské osoby spojeneckých sil, tak nevojenské osoby, dodavatele, civilisty, nevládní organizace a jejich zařízení.

5 Jaderné zbraně a klasifikace Jaderné zbraně (NWs) jsou schopny způsobovat hromadné ztráty, vyřazení osob, bojové a dopravní techniky, materiálu všeho druhu a ochranných objektů nebo staveb z boje. Ničivý efekt je dán energií uvolňující se při výbuchu, jehož bází je jaderná reakce. Dělí se na: 235 U a) Štěpné NWs obsahují nadkritické množství štěpných látek, obvykle 92 nebo Pu. K dosažení nadkritického stavu (U 10 kg, Pu kg) jsou užívána dvě konstrukčně-technická uspořádání, implozní a hlavňové. V implozním dochází výbuchem klasických výbušnin, obklopujících podkritickou štěpnou náplň k jejímu prudkému rovnoměrnému stlačení (implozi), čímž tato přejde do nadkritického stavu. V hlavňovém jsou dva nebo více kusů podkritického množství štěpného materiálu vstřeleny explozí klasické výbušniny vůči sobě uvnitř zařízení, tvarem připomínajícím uzavřenou dělovou hlaveň.

6 Jaderné zbraně a jejich klasifikace b) Termonukleární NWs využívají k uvolnění energie principu jaderné syntézy (fúze). Jde o proces, při němž se atomová jádra lehkých prvků ( 2 H, 3 H, a izotopů Li, obvykle ve formě deuteridu lithného, z něhož vzniká 3 H) spojují a tvoří jádro těžšího prvku. Pro iniciaci jaderné syntézy se využívá štěpné řetězové reakce. Do této skupiny lze zařadit i kobaltovou bombu, v jejímž obalu je nejen 2 H a 3 H, nýbrž i kobalt. Ten se působením neutronů změní na izotop Co s poločasem rozpadu 5,24 roku a zamoří půdu. c) Neutronová puma má omezenou emisi elektromagnetického záření, ničivý účinek, zapříčiněný emisí množství vysokoenergetických neutronů získaných reakcí vznikajícího ionizujícího záření s Be obalem. Bomba má snížené destrukční účinky (proto je maximální mohutnost 5 kt), ničivý účinek je směrován hlavně proti živé síle.

7 d) Radiologické zbraně (špinavé bomby) jsou zbraně, využívající škodlivé účinky ionizujícího záření. K rozptýlení radionuklidů nebo radioaktivní látky Cs, Sr, Co, Am aj., lze použít nálož klasické trhaviny, čímž dochází k rozsáhlé radioaktivní kontaminaci území. e) Třístupňová bomba je v podstatě vodíková puma, avšak se třetím stupněm tvořeným pláštěm z U. Rychlé neutrony vzniklé z jaderné fúze štěpí 238 U, čímž se výrazně zvyšuje účinnost. 92 Jaderné zbraně a jejich klasifikace Bomba car 30/10/ Mt, účinek snížen pomocí Pb Deployable H-bombs Operation Castle, Bravo 1st March 1954, Bikini, 15 Mt

8 Druhy jaderných zbraní Jaderné zbraně lze klasifikovat i dle místa výbuchu na: a) vzdušné (nízké, vysoké); b) pozemní, návodní; b) podzemní, podvodní. Jadernou munici představují granáty, bomby, hlavice a jaderné miny. Ničivé účinky výbuchem uvolněné energie se projevují ve formě: a) tlakové vlny; b) světelného a tepelného záření; c) pronikavé radiace; d) elektromagnetického impulzu ; d) seismické vlny. Prostor přímo zasažený jaderným výbuchem se nazývá prostorem napadení jadernou zbraní. Je charakterizován hromadným rozrušením budov, staveb a technických zařízení, plošnými závaly, vyřazením a poškozením mostů, haváriemi na vodohospodářských, komunikačních a energetických sítích, požáry ve větší části prostoru napadení, okamžitými účinky pronikavé radiace a velkými ztrátami obyvatelstva.

9 Účinky jaderného výbuchu podle způsobu provedení

10 Okamžité účinky vzdušného jaderného výbuchu o mohutnosti 20 kt na nechráněné síly

11 Poloměry hranic zón rozrušení při vzdušném výbuchu Poloměry zóny I a zóny II při rychlosti výškového větru 30 km.h -1 v relaci k intenzitě radioaktivity zóna I je z operačního hlediska zónou okamžitého zájmu; zóna II je zóna druhotného nebezpečí (dle NATO).

12 Ochrana proti účinkům NW Ochrana osob v prostoru napadení jadernou zbraní probíhá formou kolektivní ochrany, která spočívá v ukrytí obyvatelstva především ve stálých tlakově odolných úkrytech a systému metra. V praxi jde o kombinaci ukrytí a evakuace obyvatelstva z předpokládaných prostorů napadení nebo o jejich návaznost. Ochrana osob v prostoru radioaktivního zamoření se realizuje v závislosti na typu (cestě) ozáření: a) Ochrana před celotělovým ozářením z kontaminovaného terénu spočívá v ukrytí. K ukrytí lze využít stínící účinky budov, zejména sklepních prostor a stálých tlakově odolných úkrytů. b) K ochraně před ozářením z povrchové kontaminace slouží ochranné oděvy či improvizované prostředky, jejich průběžná dezaktivace, resp. častá obměna. Následuje hygienická očista osob a speciální očista oděvů, jež se měly probíhat i v průběhu činnosti osob v kontaminovaném prostoru.

13 Ochrana proti účinkům NW Sedan kráter, Nevada c) Ochrana před ozářením z příjmu radionuklidů: i. K ochraně před inhalací slouží ochranné masky nebo aspoň roušky. Lze užít též typové prostředky individuální ochrany. ii. iii. Ochrana před ingescí tkví v ochraně potravin, potravinových surovin a pitné vody před vnější kontaminací pomocí vhodných obalů. Nutno realizovat i adekvátní opatření v zemědělství a vodohospodářství, včetně radiometrické kontroly potravin, které mohou být kontaminovány rovněž vnitřně, tj. vstupem radionuklidů do potravinového řetězce. K ochraně proti penetraci kůží lze aplikovat ochranné oděvy a různé improvizované prostředky.

14 Vývojové trendy užití WMD WMD, mezi něž patří i jaderné zbraně, mají účinek na velké ploše nebo prostoru, působí po delší dobu a jejich použití zpravidla neumožňuje zcela konkrétní specifické aplikace jen vůči vybraným cílovým objektům. Reálný vojenský význam WMD postupně klesá, tím spíše, že jejich užití je považováno veřejností za silně neetické. Nicméně jejich úloha není v současnosti zdaleka vyčerpaná.

15 Chemické zbraně Chemická zbraň (CW) objekt útoku zasahuje anorganickými nebo organickými látkami působícími na organismus dráždivě nebo toxicky. Mechanismus působení je různý, od cíleného poškozování určitých orgánů až po působení systémové, tj. celé tělo. CW jsou velice účinné při použití proti nechráněné živé síle vojsk nebo při zneužití proti civilnímu obyvatelstvu. Výroba je často velmi levná. Některé potenciální otravné látky se používají v průmyslu jako suroviny ve velkém (amoniak, chlor, kyanovodík, fosgen). Odtud rezultuje vysoká nebezpečnost těchto látek při havárii zařízení či cíleném útoku. Otravné látky se mohou vyskytovat ve skupenství pevném (obvykle ve formě aerosolu), kapalném i plynném. Jejich vývoj, výroba a skladování jsou celosvětově zakázány.

16 Klasifikace chemických zbraní Běžně užívaná je vojensko-toxikologická klasifikace, která je dělí jednak podle charakteristického účinku a jednak z aspektu hlavního účelu pro dosažení bojového záměru. Podle toho se BW rozdělují na: a) látky se smrtícím účinkem způsobující těžká zasažení i smrt lidí a zvířat: i. nervově-paralytické látky, kde jsou zařazovány sarin, soman, tabun, látky VX a IVA; ii. iii. zpuchýřující látky, např. sulfidický a dusíkatý yperit, lewisit; všeobecně jedovaté látky, zahrnující kyanovodík a chlorkyan; iv. dusivé látky, kam náleží fosgen, difosgen, chlorpikrin a perfluorisobuten; v. toxiny, kde se nalézá botulotoxin A, saxitoxin a ricin.

17 Klasifikace chemických zbraní b) zneschopňující látky, které způsobují dočasné vyřazení osob z činnosti: i. dráždivé (slzotvorné) látky, kam patří -chloraceton a látky CS a CR užívané hlavně policií; ii. iii. psychoaktivní látky, např. látky BZ a LSD; stafylokokový enterotoxin B, který náleží zároveň též do skupiny biologických agens. Protivníkem mohou být zneužity rovněž industriální chemické sloučeniny, které se v chemickém průmyslu vyskytují ve velkém množství a slouží jako surovina pro výrobu jiných chemikálií či komerčních produktů. Patří sem zejména amoniak, chlor, kyseliny dusičná, sírová chlorovodíková a fosforečná, včetně některých petrochemikálií.

18 Vojensky významné nervově paralytické látky

19 Vojensky významné nervově paralytické látky

20 Vojensky významné zpuchýřující látky Vojensky významné všeobecně jedovaté látky

21 Vojensky významné dusivé látky

22 Vojensky významné dráždivé (slzotvorné) látky

23 Vojensky významné psychoaktivní látky Z událostí ve světě i zpravodajských informací plyne, že mezi CW, které nejpravděpodobněji připadají v úvahu k použití teroristickými a extremistickými organizacemi, popř. státy rozvíjejícími chemickou výrobu, náleží sarin, tabun, sulfidický yperit, kyanovodík, fosgen, difosgen a perfluorizobuten.

24 Biologické zbraně Biologické zbraně (BW) využívají patogenních účinků mikroorganismů nebo jejich toxinů s cílem masové eliminace živé síly, hospodářských zvířat, ničení rostlin a oslabení bojeschopnosti vojsk. Analogicky jako u chemických zbraní jsou jejich vývoj, výroba a skladování celosvětově zakázány. Klasifikují se do následujících skupin: a) bakteriální, kam náleží antrax, botulismus, cholera, záškrt, syfilis, mor, Lymeská borelióza, legionelóza, tyfus, tetanus, tyfus, tuberkulóza atd.; b) virová, kam patří AIDS (Acquired Immune Deficiency Syndrome), encefalitida, ebola, hepatitida A, B, C, prasečí a ptačí chřipka, virová meningitida, virová hemoragická, žlutá a dengue horečka aj.;

25 Biologické zbraně c) rickettsie, zahrnující skvrnité horečky jako horečku Skalistých hor, rickettsiové neštovice, severoasijskou a japonskou skvrnitou horečku, australskou klíšťovou horečku, skupinu tyfových nemocí, např. endemický (krysí) a skvrnitý (epidemický) tyfus a skupinu křovinových tyfových horeček, např. japonskou říční horečku; d) chlamydie jsou vnitrobuněční cizopasnící bez vlastního zdroje energie. Potřebují živé buňky k množení a jsou jako bakterie citlivé na antibiotika. e) zoonózy, kde lze zařadit salmonelózu, kampylobakteriózu, tularemii, botulismus, Q horečku (Coxiella burnetti), plícní mor (Yersinia pestis), brucelózu, toxoplazmózu, listeriózu,; f) geneticky modifikované organismy, jejichž genetický materiál, tedy DNA nebo RNA u RNA virů, byl úmyslně změněn způsobem, jehož se nedosáhne přirozenou rekombinací;

26 Biologické zbraně g) mykotická (plísňová) onemocnění, (plísně se dělí na dermatofyty, kvasinky a houby tvořící mycelia), např. různé druhy plísně Aspergillus, kandidóza, údolní horečka, plísňová meningitida, aj.; h) toxiny jsou produkované živými organismy a náleží k nim např. aflatoxiny, botulotoxin (Clostridium botulinum), stafylokokový enterotoxin typu B, ricin (Ricinus communis). BWs lze užít ve formě aerosolu (bakterie, viry, toxiny) do ovzduší nebo uzavřených prostor, vypouštěním hmyzu (vši, blechy, mouchy, klíšťata) či infikováním vody, potravin, vzduchu a různých předmětů. Smysly člověka je biologické zamoření nezjistitelné. Výskyt se zjišťuje speciálními přístroji a odběrem vzorků.

27 Vojensky významné biologické zbraně Antrax Q horečka Tularemie Virové horečky (Ebola, Marburg, Lassa, Dengue) Ricin Botulotoxin Stafylokoky

28 Použitelnost vojensky významných biologických zbraní

29 Použitelnost vojensky významných biologických zbraní

30 Zpravodajský cyklus Dříve, než se začne realizovat analýza rizika ohrožení ozbrojených sil WMD, musí personál řešící tento problém identifikovat možnosti a zámysl protivníka (nepřítele) v relaci k útoku WMD. Toho se dosáhne využitím zpravodajského cyklu (Intelligence Cycle or Process; IC). IC je řetězec postupných a vzájemně navazujících činností, při nichž jsou získávány, shromažďovány, zpracovány informace do formy zpravodajské informace a dány k dispozici uživatelům. IC sestává z: a) Řízení - stanovení zpravodajských požadavků, plánování sběru informací, zpracování rozkazů a požadavků vůči podsystémům sběru a udržování nepřetržité kontroly jejich produktivity. b) Sběru (shromažďování) - využívání zdrojů podsystému sběru a přenos získaných informací k podsystémům hodnocení.

31 Zpravodajský cyklus c) Zpracování - konverze informací na zpravodajské informace prostřednictvím třídění, hodnocení, analýzy, integrace a interpretace. d) Distribuce - časově sladěný tok zpravodajských informací v předepsané formě a vhodnými prostředky příjemcům. NBC Zpravodajský cyklus sestává z následujících fází: a) definování prostoru a prostředí operace; b) popisu účinků v prostoru operace; c) vyhodnocení úrovně hrozby; d) stanovení úrovně ohrožení (zranitelnosti) průběhu akce.

32 Definování prostoru a prostředí operace Personál provádějící analýzu rizika ohrožení vojsk WMD by měl: a) pokusit se identifikovat ohrožující síly a jejich WMD kapacitu, např. počet jednotek a nosné systémy protivníka; b) vyhodnotit geografii terénu, počasí a jakékoliv politické faktory, jako ochotu národního/vojenského vedení protivníka užít WMD na vlastním či jiném teritoriu nebo vystavit civilní obyvatelstvo nebezpečí; plynoucího z užití WMD c) definovat oblast zájmu možného užití WMD; d) získat směrnice úmluv k reakci na události na užití WMD; e) prozkoumat infrastrukturu území; f) získat informace o dostupnosti průzkumných prostředků protivníka.

33 Popis účinků v prostoru operace Personál provádějící analýzu rizika ohrožení vojsk WMD by měl: a) popsat účinky terénu a počasí v relaci k působení NBC zbraní; b) získat předpověď počasí.

34 Faktory a povětrnostní podmínky ovlivňující využití kapalných persistentních chemikálií pro kontaminaci

35 Vyhodnocení úrovně hrozeb Personál zabývající se analýzou rizika ohrožení WMD zpravodajskému personálu při stanovení: by měl pomáhat a) typu a složení nepřítele a kapacity jednotek WMD v místě operace; b) dispozicí nepřítele jako např. velících a řídících míst; c) ohrožení statusu výcviku, zejména výcviku týkajícího sewmd; d) schopností ohrožení, jako dosah nosných systémů WMD, dostupných WMD, dostupných zařízení pro ochranu a dekontaminaci a možné utajované nebo teroristické operace; e) národní a vojenské politiky týkající se užití WMD; f) jakéhokoliv dřívějšího užití WMD zbraní; g) doktríny použití WMD; h) pravděpodobných indikátorů použití WMD protivníkem.

36 Stanovení úrovně ohrožení průběhu akce Personál zabývající se analýzou rizika ohrožení WMD by měl: a) vyznačit a předpovědět cílové oblasti pro průběh všech aktivit; b) označit jmenované oblasti zájmu a vymezit odpovědnost za ně; c) stanovit pravděpodobné vlastní pozemní body průniku. Centrum výstrahy WMD Hostivice - Břve Protiletadlový raketový komplex označení NATO: SA-4 Ganef

37 Analýza chemického rizika Personál WMD by měl rozdělit analýzu rizika do dvou fází. V první části by měl v daném čase vyhodnotit pravděpodobnost ohrožení chemickou municí oblasti, v níž jednotka operuje nebo spadá do sféry jejího zájmu. Poté by měl vyhodnotit úroveň dopadu (zranitelnosti) a odhadnout riziko. Stanovení chemické zranitelnosti vychází z citlivosti vlastních jednotek k chemickému útoku nepřítele nebo expozici toxickým průmyslovým chemikáliím (TICs). Po analýze chemického rizika by měl zjistit prostředky pro zmírnění rizika. Nepřítel obecně využívá nepersistentní činidla v terénu, který plánuje překročit nebo obsadit. Nepersistentní látky přinutí napadené vojenské jednotky, aby zaujaly a udržely obranné pozice po delší dobu, čímž sníží jejich bojovou účinnost.

38 Vyhodnocení zranitelnosti a rizika plynoucího z možného požití chemických zbraní protivníkem

39 Minimální vzdálenosti po směru větru od míst výroby, nakládání a skladování průmyslových chemických toxických látek, kde by mohla expozice dosáhnout letální úrovně při masivním uvolnění toxikantu

40 Analýza biologického rizika Jako při analýze chemického rizika by měl personál WMD v první části v daném čase vyhodnotit pravděpodobnost ohrožení biologickými zbraněmi či průmyslovými biologickými látkami (TIBs) v oblasti, kde jednotka operuje nebo spadá do sféry jejího zájmu. Poté by měl vyhodnotit úroveň dopadu (zranitelnosti), odhadnout riziko, a je-li neakceptovatelné identifikovat prostředky k jeho redukci. Rozmanitost biologických činidel a jejich nosných systémů vyžaduje zapojit do procesu Zpravodajský cyklus. Biologická činidla mohou být aplikována na území s rozlohou vyšší než 10 3 km 2. Infekční dávky mohou obsahovat jen malé koncentrace účinného agens v podobě mikroorganismů se schopností se v organismu napadené oběti rozmnožovat, být přenášeny na jiné organismy a vysokou úrovní toxicity ve srovnání s klasickými chemickými zbraněmi. Odhad biologického rizika by měl být proveden co nejdříve, aby mohla být zavčas zahájena preventivní opatření, např. vakcinace.

41 Vyhodnocení zranitelnosti a rizika plynoucího z možného požití biologických zbraní protivníkem

42

43 Faktory a povětrnostní podmínky ovlivňující využití biologických zbraní Virus ebola Bakterie Escherichia coli

44 Odhad úrovně pravděpodobnosti napadení chemickými a biologickými zbraněmi Odhad úrovně pravděpodobnosti sestává z etap v sekvenci: následující časové 1) Stanovení časového intervalu zájmu, který je daný operační koncepcí velitele a proměnlivostí situace, např. měnící se očekávané trvání operace. 2) Přiložení informací o povětrnostních (teplota, rychlost větru, kategorie povětrnostní stability) a terénních podmínkách ke každému časovému intervalu. Vyžadovaná data umožní odhad šíření chemického a biologického agens. Všechna vyžadovaná data mohou být získána z předpovědí a zpráv o směru větru a usnadní odhad šíření nebezpečných agens.

45 Odhad úrovně pravděpodobnosti napadení chemickými a biologickými zbraněmi 3) Odhad množství a druhu chemické, resp. biologické munice (výzbroje), která může být v oblasti operce vlastních jednotek nepřítelem v každé časové periodě využita. Přitom je třeba spolupracovat s důstojníky zpravodajské služby a/nebo a s důstojníky pro palebnou podporu a přitom zvažovat následující faktory: a) vliv počasí na užití pravděpodobných CWs a BWs agens; b) schopnost nepřítele využít k rozptylu CWs a BWs nosné systémy; c) způsob zamoření, tj. bodové nebo prostorové zamoření; d) vliv útoku chemickým, resp. biologickým agens na civilní obyvatelstvo.

46 Odhad úrovně zranitelnosti při užití chemických a biologických agens protivníkem Odhad úrovně zranitelnosti sestává z etap v této časové sekvenci: 1) Stanovení velikosti vlastních pravděpodobných cílů. Na základě zpráv personálu zpravodajství a WMD personálu je zapotřebí vybrat území a/nebo jednotky, které nepřítel pravděpodobně zasáhne a stanovit velikosti těchto cílů. 2) Určení agens pravděpodobného útoku. Dokud není jasné, které agens bude použito, předpokládat užití nejúčinnějšího nepříteli dostupného chemického, resp. biologického prostředku s maximálními možnými následky na ztráty životů, škodami na materiálu, kritické infrastruktuře, informačních systémech a omezení při výkonu plánovaných aktivit ke splnění mise.

47 Odhad úrovně zranitelnosti při užití chemických a biologických agens protivníkem 3) Odhadnout počet mrtvých a raněných, škody na materiálu, kritické infrastruktuře, informačních systémech a ovlivnění vlastních aktivit. K těmto účelům užít národní postupy. V procesu hodnocení úrovně se odhadují hranice kontaminace, doba trvání a účinky agens v závislosti na čase, počasí, charakteru terénu, směru větru aj. Faktory, které jsou při odhadu počtu mrtvých a raněných zvažovány zahrnují stanovení možností využití antidot, resp. úrovně imunizace v závislosti na užití předpokládaného druhu chemických, resp. biologických látek, možnosti ochrany jednotky pomocí ochranných prostředků a aktuální nebo plánované činnosti.

48 Odhad úrovně zranitelnosti průmyslovými toxikanty Úvahy pro stanovení zranitelnosti toxickými průmyslovými chemikáliemi zahrnují: a) identifikaci možných průmyslových závodů, místa skladů a překládacích stanic a sil které se při vedení operací pohybují v okolí těchto míst; b) zjištění spektra chemikálií, jež jsou běžně vyráběny či užívány nebo s nimiž je v dané oblasti běžně nakládáno; c) identifikaci chemických postupů užívaných při výrobě chemikálií; d) vyhodnocení skutečnosti, zda záměrné uvolnění toxických průmyslových chemikálií je za dané situace reálné; e) Stanovení pravděpodobné akce vlastní odezvy (reakce).

49 Odhad rizika chemického nebo biologického napadení Personál WMD sestaví v relaci k zásahu chemickou a biologickou municí všechny dvojice pravděpodobnost/zranitelnost v daném čase. Pro každou dvojici pravděpodobnost/zranitelnost se odhadne riziko, a to kvalitativně, výjimečně semikvantitativně či kvantitativně, jako součin úrovně pravděpodobnosti a zranitelnosti. Ke zjednodušení lze užít logaritmické vyjádření hodnot pravděpodobnosti a zranitelnosti, jež se při odhadu rizika sčítají. Na základě hodnotrizika se stanoví priority, resp. kritická rizika. Personál WMD může k procesu odhadu rizika získat rozhodující informace od civilních úřadů, zúčastněných zaměstnanců hostitelského národa nebo vládních agentur v oblasti operací. Včasná spolupráce s těmito a jinými možnými informačními zdroji významně zkvalitní proces analýzy rizika a minimalizuje dopady (zranitelnost) chemického útoku nebo kontaminace nepřítelem.

50 Opatření k redukci rizika zneužití zbraní hromadného ničení (WMD) Zahajují se v době míru opatřeními na zamezení rozšiřování WMD, včetně jejich nosných systémů a odstrašováním nepřítele. Pokusy zamezit šíření WMD spočívají v přijímání mezinárodních dohod a v kontrole technologií. Odstrašování spočívá ve snaze působit na potencionální protivníky, kteří by mohli užít WMD, aby nebyly úspěšní při vývoji nových WMD a jejich zneužití Selhávají-li pokusy o zamezení rozšiřování je třeba využít aktivní opatření. Je obtížné eliminovat všechna ohrožení WMD výzbrojí a nosnými systémy, zvláště balistickými raketami a raketami s plochou dráhou letu. Proto musí jednotky přijímat defenzivní opatření, aby se vyhnuly zásahu a redukovaly dopad útoku.

51 Defenzivní opatření Výroba biologických zbraní Preventivní plány předpokládají, že úkoly se budou plnit a vykonávat v prostředí kontaminace. Velitelé musí zvážit dobu plnění úkolu v relaci k průběhu akce a plánovat dodatečnou dobu, která bude za ztížených podmínek vyžadována. V rámci preventivních plánů lze realizovat následující defenzivní opatření: a) Zabránit odhalení opatřeními k zajištění operační bezpečnosti, maskováním, prací za omezené viditelnosti, snížit rizika přenosu dat elektronickými signály a odhalení elektronických opatření. b) Jestliže se jednotka nemůže vyhnout útoku WMD je významné včasné varování o nebezpečí v bojovém prostoru. Varování a zpravodajský systém by měly být využity, aby uvědomily jednotky, že např. sousedící jednotky byly napadeny CWs nebo BWs a/nebo, že vítr vane v nepříznivém směru.

52 Defenzivní opatření c) Jednotky by měly udržovat disciplínu a důvěru ve své schopnosti, aby přežily, byly bojeschopné a aby překonaly šok plynoucí z útoku WMD. K tomu by měl přispět výcvik. Vojáci by měli nosit výbavu balíčku individuální ochrany. Velitelé mají provádět aklimatizační výcvik jednotek s ochrannými prostředky, a to za všech podmínek. Nejistoty v podmínkách s využitím NBC zbraní mohou způsobit psychický stres, který snižuje bojeschopnost jednotek. Existuje-li hrozba, že nepřítel může použít CWs nebo BWs, mohou příslušníci jednotek vyhledat lékařské ošetření, aniž byli exponováni těmto agens.

53 Defenzivní opatření d) Vyhledávání ochrany spočívá v aplikaci ochranných prostředky proti účinkům WMD, přirozeném využití možností terénu a struktur vybudovaných člověkem. e) Stupeň rozptýlení členů jednotky, které snižuje možnost napadení WMD, musí zvážit velitel, aby zároveň nenarušil plnění úkolů. Jakékoli oblasti, kde se pohybuje mnoho osob jsou WMD velmi zranitelné. Pro některá klíčová místa jako námořní přístavy, letecké základny aj. lze tato opatření využít jen omezeně. f) Udržování taktické mobility umožňuje veliteli vyhnout se napadení WMD. Logicky důsledná a stálá mobilita zabraňuje nepříteli identifikovat stanoviště jednotek a přesně WMD zacílit. Pro některá klíčová místa tato opatření využít pouze omezeně. g) Přikrytí zásob a zařízení zamezí jejich kontaminaci. Výbornou ochranu před přímými účinky kapalných chemických látek a biologických kontaminantů poskytují budovy.

54 Defenzivní opatření h) Po útoku WMD je třeba realizovat postupy, aby byly dodrženy expoziční limity pro exponované osoby. Do kontaminované oblasti mohou vstupovat jen v rámci mise pověřené osoby. Jednotka se musí neustále zbavovat kontaminovaného sesbíraného materiálu, jako jsou filtry vzduchu nebo jiný kontaminovaný odpad. Zařízení, která nejsou dekontaminována by měla být označena. Útok sarinem v tokijském metru

55 Defenzivní opatření i) Zamezení rozšiřování kontaminace spočívá v omezení počtu osob a zařízení v oblasti kontaminace, v úsilí omezit kontaminaci do minimálního prostoru a území, značení kontaminovaných prostor a informování o nich. Dekontaminovat je nutné co nejdříve, přičemž jednotky, které odcházející z kontaminovaného prostoru musí být dekontaminovány na hranicích nebo blízko hranic kontaminace. Kontaminované zařízení musí být transportováno nebo přesouváno na příslušná místa za dodržení těchto bezpečnostních opatření: i. používat minimum dopravních prostředků; ii. přepravu realizovat nejkratší cestou; iii. monitorovat trasu přepravy; iv. přikrýt kontaminovaný materiál k zamezení šíření kontaminace; v. upozornit osoby, aby se nepohybovaly ve směru větru; vi. dekontaminovat dopravní prostředky před přepravou materiálu a zařízení, které nejsou kontaminovány; vii. zajistit, aby osoby použili adekvátní ochranné prostředky.

56 Aktivní opatření Aktivní opatření zahrnují zničení výrobního zařízení a zásob WMD, nosných systémů a výzbroje protivníka. Zničení výrobního zařízení a zásob WMD je obvykle nereálné na úrovni nižších velitelů. Proto mají odpovědnost za splnění tohoto úkolu vojenské formace na vyšší úrovni než jednotky mise. Jednotky mise nemívají schopnost vypátrat a zničit sklady nebo výrobní zařízení WMD nepřítele. Obvykle však mohou objevit a zničit jeho nosné systémy. Preferovaným způsobem snížení pravděpodobnosti ataku je zabránit nepříteli užití WMD. Koncept zastrašení dosahuje nejvyšší významnosti před započetím konfliktu, pokračuje v průběhu i po jeho skončení.

57 Ochrana proti toxickým průmyslovým chemikáliím Nejtoxičtější průmyslové chemikálie jsou uvolňovány ve formě par. Páry mají tendenci setrvávat v původní koncentraci ve směru větru a v přírodních nízko ležících oblastech jako jsou údolí, rokle, strže a podzemní umělé struktury. Vysoká koncentrace se uchovává také v budovách, lesích nebo prostorách s nízkou cirkulací vzduchu. Ohrožení kapalnými toxikanty se může uskutečnit též odpařením toxické látky a její následnou kondenzací v chladném ovzduší. Těžce ranění po útoku chlórem na syrskou vesnici

58 Záměrné uvolnění amoniaku v blízkosti železniční stanice a tábora mise Ochrana proti toxickým průmyslovým chemikáliím Při výskytu TICs je preferováno rozmístění jednotek v místech maximální nadmořské výšky, v otevřených přírodních prostorech a proti směru větru zdroje TICs, neovlivní-li to plnění mise. Velitelé NBC, služby bojového zdravotnictví a osoby pro civilní záležitosti by měli, je-li to možné, před rozmístěním jednotek zjistit civilní úřady, které odpovídají za řešení mimořádných událostí a zdroje TICs, které může nepřítel využít. TICs jsou nebezpečnější, jsou-li vypuštěny v noci. V noci je obtížnější vyhnout se zamořeným místům a uvidět přibližující se toxický mrak. Proto nemá být místo, kde se v noci shromažďuje vojsko uvnitř rizikové vzdálenosti vzhledem k chemickým závodům nebo skladům chemikálií.

59 Ochrana proti toxickým průmyslovým chemikáliím Nejlepší ochranou proti vypuštěným TICs je evakuace oblasti a nebezpečných míst. Vojáci, kteří uvidí rezervoár s nebezpečnou látkou explodovat nebo hořet nebo zaregistrují oblak par uvolňující se ze známého nebo očekávaného místa procesu a skladu TICs by si měli okamžitě nasadit masku a urychleně opustit oblast. Největší riziko plynoucí z velkého rozsahu uvolněných TICs nastává, nejsou-li účastníci operace schopni bezprostředně uniknout ze zasažené oblasti a podlehnou účinku kouře či tlakové vlny po výbuchu. Vojenské respirátory, dýchací přístroje a ochranné oděvy mohou poskytnout jen omezenou ochranu a mají být využívány výhradně při úniku z nebezpečné oblasti.

60 Ochrana proti toxickým průmyslovým chemikáliím Personál NBC by měl při rozmístění jednotky provést následující: a) Identifikovat nebezpečné TICs v oblasti operace; b) Identifikovat postupy lokálních civilních agentur a bezpečnostního managementu, odpovědného za havárie při nakládání s nebezpečným materiálem. c) Identifikovat místní systémy značení a varování, týkající se nebezpečných látek a jiných nebezpečí. Zprávy a seznamy o místních informačních systémech a názvech vysoce nebezpečných TICs by měly být rozpracovány k užití v polních podmínkách a osvojeny účastníky operace. d) Zaopatřit si a vybavit jednotky speciálními detektory, např. kolorimetrickými trubičkami ochrannými maskami oděvy a případně dýchacími přístroji.

61 Děkuji za pozornost