ATOMOVÁ FYZIKA JADERNÁ FYZIKA

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "ATOMOVÁ FYZIKA JADERNÁ FYZIKA"

Vlastimil Kovář
před 4 lety
Počet zobrazení:

1 ATOMOVÁ FYZIKA JADERNÁ FYZIKA 17. OCHRANA PŘED JADERNÝM ZÁŘENÍM Autor: Ing. Eva Jančová DESS SOŠ a SOU spol. s r. o.

2 OCHRANA PŘED JADERNÝM ZÁŘENÍM VLIV RADIACE NA LIDSKÝ ORGANISMUS. 1. Buňka poškození opraví a bude žít dál. 2. Buňka zahyne na následky rozsáhlých poškození. Pak záleží na počtu zemřelých buněk, zda bude zasažen i celý organismus. V případě odumření většího počtu buněk mohou selhat postižené orgány a způsobit smrt. Jedná se o tzv. nestochastické účinky záření, někdy označované jako akutní nemoc z ozáření: Vysoké dávky nad 30 Sv poškodí centrální nervový systém tak, že smrt nastává nevyhnutelně během hodin. Nižší dávky od 10 do 30 Sv způsobí těžká poškození vnitřních orgánů. Dávky mezi 1 a 10 Sv vyvolají zpočátku nevolnosti a zvracení. Poté následuje období, kdy se pacientu uleví. Polovina nemocných však nakonec umírá na vážné poškození buněk v kostní dřeni, které zásobují organismus krví. 3. Buňka přežije, ale neopraví všechna poškození. V tom případě hrozí riziko, že vyvolá rakovinné bujení, nebo (jedná-li se o buňku pohlavních orgánů) že se její poškození projeví tím, že narozené dítě bude mít vrozenou vadu.

OCHRANA PŘED JADERNÝM ZÁŘENÍM V zásadě tedy platí, že žádná, ani sebemenší dávka, není úplně bezpečná - vždy zvyšuje riziko úmrtí člověka, většinou vznikem rakoviny.

3 OCHRANA PŘED JADERNÝM ZÁŘENÍM V zásadě tedy platí, že žádná, ani sebemenší dávka, není úplně bezpečná - vždy zvyšuje riziko úmrtí člověka, většinou vznikem rakoviny. Otázkou zůstává, o kolik je riziko úmrtí dávkou zvýšeno. Zde jsou mezi odborníky rozdílné názory, nicméně dlouhodobě se věda k rizikům záření staví stále opatrněji. Za posledních čtyřicet let se mezinárodně doporučované limity radiačních dávek pro obyvatele snížily 15- násobně. Dnes činí 1 msv za rok. Obrázek č. 1 Mezinárodní výstražný symbol, označující radioaktivní materiál.

4 NEMOCI Z OZÁŘENÍ Při jaderném výbuchu se uplatňuje tzv. okamžité záření neutronů (během 10-6 sekundy). Potom následuje počáteční gama záření (během prvních 10 sekund). Epicentrum výbuchu a radioaktivní mrak jsou zdrojem reziduálního záření. Záření na člověka působí jako stresor. Při velkém ozáření (několik desítek sievertů) dochází k velkým změnám v mozku a k těžké poruše vědomí. Silně postižená je i trávicí soustava. Ozářený umírá během několika hodin. Při středním ozáření (jednotky sievertů) dochází u ozářeného k vodnatým průjmům s příměsí krve, zvracení, k dehydrataci a ledvinovému selhání. Ozářený obvykle umírá týdny po ozáření. Slabší ozáření postižený zpravidla přežívá - trpí však krvácivým syndromem a anémií. Ozáření u postižených způsobuje obvykle ztrátu ochlupení, pocení, ztrátu chuti, vředy, vzestup tělesné teploty, selhávání krevního oběhu, ledvinové selhávání, radiační popálení kůže (zčernání kůže) a poškození zraku. Nejcitlivější jsou na záření buňky kostní dřeně, buňky střeva, buňky zárodečných žláz a buňky kožní. Naopak odolné proti záření jsou buňky nervové, svalové, kostní a pojivové.

5 NEMOCI Z OZÁŘENÍ Mechanismus účinku Je dvojí. Při průchodu částic tkání může dojít k úplné nebo částečné absorpci záření buňkami. Množství absorbované energie je charakterizované veličinou absorbovaná dávka (D). V praxi je užívaná jednotka gray (Gy). Účinek záření může být přímý, pokud ionizace proběhne přímo v molekule DNA. Nepřímý účinek je zprostředkován radikály vody, které následně poškozují vlákna DNA. Prevence Zásady ochrany před nebezpečím jakéhokoliv druhu ionizujícího záření tkví v naprostém zamezení deterministických účinků a snahou o co největší omezení účinků stochastických - předejít akutním projevům způsobeným nadprahovou dávkou záření a předcházet i působení podprahových dávek, které se časem sčítají. Ochrana - vzdáleností - stíněním - časem

2 Nový doplňkový výstražný symbol ionizujícího záření schválený dne 15.

6 OCHRANA PŘED JADERNÝM ZÁŘENÍM Gy (gray) DÁVKA - míra účinku záření (dávka zaření, při níž se v 1 kg prostředí absorbuje 1 J energie. 1 Sv (sievert) - DÁVKOVÝ EKVIVALENT upravená DÁVKA na živý organizmus na tzv. biologickou účinnost záření Obrázek č. 2 Nový doplňkový výstražný symbol ionizujícího záření schválený dne 15. února 2007 Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (IAEA)aMezinárodní organizací pro normalizaci (ISO) Klasický žluto-černý symbol radioaktivity nahrazuje jen v určitých případech.

7 OCHRANA PŘED JADERNÝM ZÁŘENÍM Správná volba vhodného materiálu má za cíl zeslabení jaderného záření.

8 POUŽITÉ ZDROJE [1] ISO (1), Přispěvatelé Wikipedie, Akutní radiační syndrom [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2013, Datum poslední revize , 10:55 UTC, [citováno ], www: =Akutn%C3%AD_radia%C4%8Dn%C3%AD_syndrom&id=

9 POUŽITÉ OBRÁZKY [1] Commons.wikimedia.org [online], [citováno ], tento soubor nemůže být předmětem autorských práv, a je tedy volným dílem, protože sestává výhradně z informací, jež jsou veřejným vlastnictvím, a neobsahuje žádné autorské dílo, www: [2] Commons.wikimedia.org [online], [citováno ], tento soubor nemůže být předmětem autorských práv, a je tedy volným dílem, protože sestává výhradně z informací, jež jsou veřejným vlastnictvím, a neobsahuje žádné autorské dílo, www

Podobné dokumenty

Radiační patofyziologie. Zdroje záření. Typy ionizujícího záření: Jednotky pro měření radiace:

Radiační patofyziologie. Zdroje záření. Typy ionizujícího záření: Jednotky pro měření radiace: Radiační patofyziologie Radiační poškození vzniká účinkem ionizujícího záření. Co se týká jeho původu, ionizující záření vzniká: při radioaktivním rozpadu prvků, přichází z kosmického prostoru, je produkováno