Filmový program festivalu

Transkript

1

2 Mezinárodní filmový festival Ostrava Kamera Oko První ročník mezinárodního filmového festivalu Ostrava Kamera Oko se specializací na kameramanskou tvorbu se koná od pátku do neděle Ostrava Kamera Oko je součástí. Desetidenní filmová přehlídka představí mimo jiné i filmovou tvorbu spojenou s městem Ostrava. Jednotné vstupné 50,- Kč. Festival probíhá v šesti nezávislých sálech města Ostravy: v Minikině, v kinech Vesmír, Art a Luna a v sálech klubu Atlantik a Stará Aréna (bývalé Divadlo Hudby, 28. října 23). Foyer Staré Arény slouží také jako festivalové centrum. Filmový program festivalu * Mezinárodní sekce Divácky atraktivní Mezinárodní sekce festivalu představí vizuálně zajímavé zahraniční i české filmy, které jsou uváděny v české premiéře či jako předpremiéry distribučních titulů. Festival Ostrava Kamera Oko je koncipován jako festival se zaměřením na kameramanskou tvorbu a tomu je podřízen i výběr filmů v této sekci. Celkem bude divákům nabídnuto 11 filmů: z českých snímků je to předpremiéra nového filmu Tomáše Vorla Ulovit miliardáře a snímek Vladimíra Morávka Hrubeš a Mareš Reloaded. V české premiéře je uveden čínský film Jalainur. V předpremiéře budou uvedeny distribuční tituly: norský snímek Na sever (Aerofilms), thriller USA Bílá smrt (Warner Bros.), festivalově ceněný britsko-irský film Hlad režiséra Steva McQueena (Artcam), film Náhradníci s Brucem Willisem (Falcon), severský horor Ať vejde ten pravý, nizozemský film pro děti Hrdinové z Daranu (Cinemart) a francouzský Vánoční příběh (který je již v distribuci NFA). Jako zvláštní událost je v této sekci promítán film Nikdy v neděli (1960, režie: J. Dassin), který je poctou řecké herečce, zpěvačce a političce Melině Mercouri, zakladatelce projektu Evropské kultury. * Pocta Karel Reisz Zvláštní součástí festivalu je pocta ostravskému rodákovi a světově proslulému režisérovi a producentovi Karlu Reiszovi. Reisz, který prožil dětství v Ostravě, se do Velké Británie dostal jako jedno z dětí, které před holocaustem zachránil Sir Nicholas Winton. Karel Reisz je představitelem významného filmového hnutí Free Cinema. Je autorem filmů V sobotu večer, v neděli ráno; Psí vojáci či Francouzova milenka. Jako producent se podílel i na filmech dalších příslušníků Free Cinema. Věnoval se také filmové kritice a teorii. Napsal mimo jiné knihu Umění filmového střihu. Pracoval ve Velké Británii a USA. Ostrava Kamera Oko uvede jeho krátký film Maminka to nedovolí, který byl součástí prvního programu Free Cinema, promítaného v únoru 1956 v National Film Theatre v Londýně. Dále bude uveden slavný film Ten sportovní život Tonyho Richardsona (který Reisz produkoval) a dokumentární snímek Matěje Mináče Síla lidskosti: Nicholas Winton.

3 * Národní kameramanská studentská soutěž V rámci programu věnovanému kameramanské tvorbě proběhne na festivalu národní soutěž krátkých studentských filmů o nejlepší kameru (podporovaná firmou Kodak, vitěz dostane 5000 m filmové suroviny). Z přihlášených necelých padesáti filmů studentů českých filmových škol bylo vybráno sedm snímků, které následně ohodnotí odborná porota. Filmy budou uvedeny jak společně v jednom programovém bloku, tak i jako předfilmy snímků z Mezinárodní sekce po vzoru koncepce paralelní sekce festivalu v Cannes La semaine de la critique. Porota soutěže: Stanislav Milota (kameraman) Ilja Racek (ředitel ostravského studia České televize) Dita Pepe (fotografka) Seznam vybraných filmů: Charmers (režie a kamera:gašper Šnuderl, FAMU) Den jednoho herce (režie: Radim Filipec, kamera: Matěj Cibulka, FAMU) Děti sledující noční vlaky (režie: Michal Hogenauer, kamera: Adam Stretti, FAMU) Julie miluje Shakespeara (režie: Liliana Mikhnevich, kamera: Yvon Puflerová, SVOŠF v Písku) Milovat se (režie: Jaroslav Pauer, kamera: Daniel Souček, FAMU) Pokus o duchovní nápravu opraváře televizí Josefa Lázničky v devíti obrazech (režie, kamera: Lukáš Kokeš, FAMU) Příští ráno (režie: Jiří Renza, kamera: Martin Cenkl, UTB Zlín) * Česká kameramanská škola Průřezová přehlídka je koncipována jako každoroční. Představí umělecky hodnotná i divácky oceňovaná díla významných českých kameramanů. Tradice české kameramanské školy byla založena již před více než sto lety a řada českých kameramanů dosáhla světového věhlasu. Tato sekce si klade za cíl postupně představovat práci všech významných českých kameramanů všech generací a upozorňovat tak na význam české kameramanské školy a význam práce kameramana pro filmové umění vůbec. Letos budou na festivalu uvedeny filmy kameramanů Václava Vícha, Otto Hellera, Jaroslava Kučery, Miroslava Ondříčka, Ivana Šlapety, Jaromíra Šofra, Stanislava Miloty a Františka Uldricha. Erotikon (režie: Gustav Machatý, kamera: Václav Vích, 1930) Svět patří nám (režie: Martin Frič, kamera: Otto Heller 1937) Spalovač mrtvol (režie: Juraj Herz, kamera: Stanislav Milota, 1968) Mučedníci lásky (režie: Jan Němec, kamera: Miroslav Ondříček, 1969) Na samotě u lesa (režie: Jiří Menzel, kamera: Jaromír Šofr, 1976) Vrchní, prchni! (režie: Ladislav Smoljak, kamera: Ivan Šlapeta, 1980)

4 * Pocta František Uldrich V rámci sekce Česká kameramanská škola proběhne pocta kameramanu Františku Uldrichovi u příležitosti jeho letošního ocenění Cenou Asociace českých kameramanů (AČK) za celoživotní dílo. Výběr z jeho bohaté tvorby představí jednak Uldrichovu asi nejvýznamnější spolupráci s režisérem Františkem Vláčilem, a také odlehčenější filmová díla, na kterých se podílel. Program pocty: Údolí včel (režie: František Vláčil, 1968) Adelheid (režie: František Vláčil, 1970) Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky (režie: Václav Vorlíček, 1967) * Chytilová - Kučera - Kučera Výběrová retrospektiva režisérky Věry Chytilové ostravské rodačky, k jejímu životnímu jubileu, je postavena na spolupráci režisérky s kameramany - manželem Jaroslavem Kučerou a synem Štěpánem Kučerou. Věra Chytilová a Jaroslav Kučera: Perličky na dně (1965) Sedmikrásky (1966) Ovoce stromů rajských jíme (1970) Věra Chytilová a Štěpán Kučera: Pasti, pasti, pastičky (1998) Vzlety a pády I a II (2000) Cesta (portrét Věry Chytilové, režie: Jasmina Blaževič, kamera: Štěpán Kučera, 2004)

5 * Ostrava ve filmu Rozsáhlá sekce představí Ostravu jako město, které svojí vizuální přitažlivostí a osobitou historií přitahovalo filmaře již od počátku 20. století. Filmová Ostrava se představí nejen v známých dílech z české filmové historie jako Poslední výstřel či Nad námi svítá, ale také například v němém filmu z roku 1921 Šachta pohřebných idejí, který byl leta považován za ztracený a až v 90. letech se NFA podařilo získat jeho kopii ze soukromé sbírky. Z novějších filmů je třeba zmínit kultovní Kouř Tomáše Vorla, který se bude promítat přímo v areálu akciové společnosti Vítkovice, kde byl natáčen, nebo Šulíkův Sluneční stát. V této festivalové sekci budou zastoupeny všechny polohy a žánry včetně dokumentů a videoartu. Šachta pohřbených idejí (režie: Rudolf Myzet, Antonín Ludvík Havel, 1921) Poslední výstřel (režie: Jiří Weiss, 1950) Nad námi svítá (režie: Jiří Krejčík, 1953) Kouř (režie: Tomáš Vorel, 1989) Fajně (režie: Radim Filipec, 2003) Sluneční stát (režie: Martin Šulík, 2005) Zpráva z černé díry (dokument, režie: Michal Najbrt, 2005) Industriální elegie (dokument, režie: Daniela Gébová, 2006) Ostravský videoart (dramaturg programu Denisa Fialová z ateliéru videoartu, Fakulta umění, Ostravská univerzita v Ostravě) * Pocta Jan Kačer Pocta herci a režisérovi Janu Kačerovi, který dlouhá léta působil v Ostravě, představí Kačerovu hereckou i režijní práci. Převážně divadlení režisér a herec Jan Kačer je českým divákům známý i díky své filmové tvorbě, které se věnuje již od 60. let. Kačer jako filmový herec exceluje v rolích vážných i komediálních, jak dokazují i jeho nezapomentutelné výkony v komedii Václava Vorlíčka Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky, detektivním příběhu Václava Gajera a Josefa Škvoreckého Flirt se slečnou Stříbrnou i v historickém opusu Františka Vláčila a Vladimíra Körnera Údolí včel. Kačerovu tvorbu režijní zastupuje jeho drama z roku 1978, věnované osudové Ostravě, Město mé naděje. Flirt se slečnou Stříbrnou (režie: Václav Gajer, 1969) Město mé naděje (režie: Jan Kačer, 1978) Údolí včel (režie: František Vláčil, 1968) - sekce Pocta Františku Uldrichovi Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky (režie: Václav Vorlíček, 1967) - sekce Pocta Františku Uldrichovi

6 *Studio Ostrava V roce 2005 oslavilo Televizní studio Ostrava 50 let své existence. Jeho tvorba bude prezentována v samostatné sekci, která vzniká ve spolupráci s Televizním studiem Ostrava a představí zajímavé a unikátní projekty, které zde v posledních letech vznikly. Málokdo ví, že to bylo právě v Ostravě, kde vznikly televizní pořady známého pražského Divadla Sklep. Televizní tvorba tohoto oblíbeného divadelního souboru bude představena ve dvou programových blocích a v rámci festivalu také proběhne vystoupení Divadla Sklep v divadle Domu kultury města Ostravy. Dalším zajímavým a velmi úspěšným počinem Televizního studia Ostrava je dokumentární seriál režiséra Radovana Lipuse a architekta Davida Vávry Šumná města. V této sekci budou promítány i animované filmy pro děti z oddělení Krátkého filmu Studia Prométeus. Tvorbu studia zastupuje celovečerní animovaný film Jak ševci zvedli vojnu pro červenou sukni a sedmidílný večerníček Pohádkový dědeček, který zde vznikl, tak jako řada dalších, na zakázku České televize. Česká televize, Televizní studio Ostrava,: Divadlo Sklep blok 1 (Mlýny, režie: Ondřej Trojan) Divadlo Sklep blok 2 (Tak dělejte něco!, režie: Tomáš Vorel, Postup, režie: Ondřej Trojan, Časem vrah, vrahem čas, režie: Ondřej Trojan) Šumná města (režie: Radovan Lipus, díly: Ostrava, Karvinsko, Frýdek-Místek, Český Těšín) Petr Bezruč (bez záruky) (režie: Ivo Macharáček, 2002) Back to Heaven 27 (program videoklipů z TS Ostrava) Studio Prométheus (Krátký film a.s.): Jak ševci zvedli vojnu pro červenou sukni (režie: Karel Trlica, 1989) Pohádkový dědeček (animovaný večerníček, 7 dílů, režie: Ivan Renč, 1979) Zahájení a zakončení Festival bude slavnostně zahájen v pátek v nejprve odhalením pamětní desky Karla Reisze (na domě č. 25 v ulici 28. října, kde Reisz vyrůstal) a následně paralelními projekcemi nového filmu Tomáše Vorla Ulovit miliardáře a dvou filmů Karla Reisze (krátký film Maminka to nedovolí, Ten sportovní život, který Rieisz produkoval). Filmová přehlídka bude zakončena v sobotu předáním ceny vítězi Národní kamermanské studentské soutěže a předpremiérou filmu Náhradníci s Brucem Willisem. Work in progress Na festivalu dostanou také prostor připravované zajímavé české celovečerní filmy. Letos se divákům i odborné veřejnosti budou prezentovat v ukázkách a dialogu s diváky hrané filmy Pouta (režie: Radim Špaček), Dvojka (režie: Jaroslav Fujt), dokumentární film Olgy Špátové Oko nad Prahou a v pracovní verzi bude promítnut i celý film Jitky Rudolfové Zoufalci.

7 Doprovodný program Kromě klasického promítání v kinech se na festivalu Ostrava Kamera Oko připravuje i několik speciálních, nejen filmových, akcí. Koncert a projekce videoklipů na Dole Michal V neděli 27. září od proběhne v prostoru řetízkových šaten Dolu Michal promítání videoklipů z archivu TS Ostrava, o jejichž výběr se postaral a pod názvem Back to Heaven 27 do bloku sestavil hudební publicista Pavel Klusák. Po projekci bude následovat koncert mladých, nejen ostravských kapel (Like She, Sklo, Supraphon Family z Žiliny). Besídka Divadla Sklep Dva bloky pořadů, které Divadlo Sklep natočilo v TS Ostrava České televize doplňuje i živé představení Divadla Sklep, které se koná ve čtvrtek 1. října od v divadle Domu kultury města Ostravy. Vstupenky na představení (v ceně Kč) již nyní v běžných předprodejích Domu kultury. Filmová procházka Součástí doprovodného programu bude i filmová procházka s promítáním na zdi a fasády domů, na které se dramaturgicky podílí Jiří Hruška z Mezinárodního studentského festivalu Ostrava Picture. Procházet se bude po jednom z urbanistických skvostů SORELy, porubské Hlavní třídě. Český rozhlas Ostrava V sále Staré Arény se kromě projekcí budou konat i poslechy rozhlasových her a pořadů, vyrobených v Českém rozhlase Ostrava. Kromě nových a festivalově úspěšných dokumentárních pořadů Labutí sen o duši a Na kraji světa se nejen milovníci divadla mohou těšit na rozhlasová zpracování her Evžen Oněgin (stále na repertoáru Divadla Petra Bezruče) a Průběžná O(s)trava krve. Právě velmi úspěšná inscenace režiséra Radovana Lipuse Průběžná O(s)trava krve bude ve své rozhlasové podobě z roku 2000 uváděna ve stejném prostoru, kde se hrála v době, kdy zde sídlila Komorní scéna Aréna. Rozhlasové hry v Planetáriu Jako speciální doprovodný program jsou v prostorách ostravského planetária připraveny poslechy rozhlasových her. Dvě klasické rozhlasové hry Čapkova Válka s mloky v režii Jiřího Horčičky z roku 1958 a Bühnerův Vojcek v režii Aleše Vrzáka, který měl rozhlasovou premiéru letos, budou v tomto netradičním prostoru pouštěny vždy v sobotu od Živé improvizované představení Život nedoceníš Radia Ivo ve složení Petr Marek, Marian Moštík a Johana Švarcová je připraveno na pondělí 28. záři (18.00). Uvidíme, jak hvězdná obloha ovlivní podobu živé rozhlasové hry. Více informací na

8 Co je projekt Evropské kultury Mezinárodní projekt Evropské kultury byl založen roku 1985 z iniciativy řecké ministryně kultury Meliny Mercouri. Titul EHMK umožňuje dvěma vybraným městům po dobu jednoho roku představit Evropě svoji kulturní jedinečnou a rozmanitost. V roce 2015 poputuje tento titul do Belgie a do České republiky. Výběr města bude probíhat ve dvou fázích uzávěrka přihlášky do prvního kola soutěže je O vítězných městech bude rozhodnuto koncem roku V obou případech budou jednotlivé žádosti hodnoceny třináctičlennou odbornou komisí, složenou ze sedmi zástupců evropských institucí a šesti českých porotců. Tato komise pak předkládá návrh na udělení titulu Radě ministrů EU. Kdo byla Melina Mercouri Tato inspirativní žena chtěla podnítit zájem občanů o kulturu v místě, kde žijí, dát příležitost jejich tvořivosti na úkor setrvačnosti kulturního provozu a vytvořit prostor pro výměnu myšlenek, projektů a kontaktů napříč Evropou. Důvod, proč se tento nápad stal jedním z nejúspěšnějších evropských projektů vůbec, spočívá v eleganci a přínosu pro ty, kdo se projektu zúčastní. Pocházela z rodiny známých politiků: její dědeček Spyros Mercouris byl po čtyři volební období starostou Athén. Tatínek Stamatis Mercouris byl členem parlamentu. Vystudovala herectví a úspěšně ztvárnila několik divadelních i filmových postav. Mezinárodní věhlas získala rolí prostitutky ve filmu Nikdy v neděli (Never on Sunday) z roku Za ni byla nominována na Oscara a na Zlatou palmu v Cannes. Během vojenské diktatury v Řecku v letech byla zbavena občanství a žila ve Francii. Bojovala za demokracii a posílení národní kultury ( Kultura je těžkým průmyslem Řecka ). Přijímá novou životní roli - stává se politickou aktivistkou a i v tomto snažení dosáhne mezinárodního úspěchu a uznání. Zemřela 6. března 1994 ve věku 73 let. Šestý březen byl vyhlášen Melina Mercouri Day a na její počest je v tento den vstup do všech muzeí v Řecku bezplatný. Její jméno se stalo synonymem pro rozhodnost a fair play. Více informací na