EDUARD F6F-3 INFO MODEL MĚSÍCE: HELLCAT 1/72 ROČNÍK 11 ČÍSLO 8 SRPEN eduard. MODELY: Tempest Mk.V 1/48 LIMITED EDITION

Transkript

1 INFO EDUARD ROČNÍK 11 ČÍSLO 8 SRPEN 2011 MODELY: Tempest Mk.V 1/48 LIMITED EDITION POSTAVENO: Spad XIII 1/48 F6F-3 MODEL MĚSÍCE: HELLCAT 1/72 eduard

2 INFO EDUARD ROČNÍK 11 ČÍSLO 8 SRPEN

3 OBSAH MiG-21MF interior early Hellcat 4 ÚVODNÍK 6 MODELY 6 F6F-3 1/72 7 TEMPEST Mk.V. 1/48 8 BRASSIN MiG-21MF interior early 1/48 9 BIG-ED 10 FOTOLEPTY 12 NOVINKY Seznam novinek, srpen HISTORIE 13 HELLCAT! 19 Populární francouz a Tempesty 22 POSTAVENO 18 Fokker F.I 22 Spad XIII 1/48 24 ON APPROACH Novinky září 2011 eduard Vydává Eduard Model-Accessories, Spol. s.r.o. Mírová 170, Obrnice info@eduard.cz F6F-3 MODEL MĚSÍCE

4 ÚVODNÍK V srpnu je čas dvaasedmdesátinového Hellcata. Je to naše první dvaasedmdesátina po skoro pěti letech. Poslední novinkou v tomto měřítku byl Nieuport 17 na podzim roku Mimochodem, první čtvrtkový Hellcat spatřil světlo světa v únoru Snažili jsme se nový model moc nekomplikovat, podobně jako v případě již zmíněné čtvrtky stejného typu, ale přesto nic neošidit a vybavit jej patřičnými detaily. A to nejen na plastových, ale i kovových dílech, což pak v souhrnu dává zajímavý, takový až jemný výsledek. K němu pak přispějí i obtisky, které také vycházejí z původního čtvrtkového modelu, stejně jako kamuflážní schémata. V podstatě je vše zmenšené ze čtvrtky, co si budeme povídat. Obtisky naší konstrukce vytiskl Cartograf, což je záruka perfektních, mnohdy až šíleně titěrných detailů. Jak se nám povedlo celou stavebnici namíchat, už posuďte vy. My všichni tady v Eduardu, kdo jsme si Hellcata slepili, jsme celkem spokojení. Hellcat potvrzuje trend předchozích modelů, a to je hlavní. Leccos by se zajisté dalo udělat jinak, ale to zase příště. Ostatně, příště nebude dlouho trvat, alespoň na eduardí poměry. Jak víte, nejde jen o Hellcata. Jde o návrat Eduarda ke dvaasedmdesátinám, další budou následovat po Novém roce, ať už to bude Bf 110, MiG-15 nebo Avia B-534. Hellcat vám tak může dát jistou představu, co od našich novinek lze v brzké budoucnosti očekávat. Osobně si myslím, že nový malý Hellcat je poměrně pěkným a nadějným příslibem věcí budoucích. Jedna novinka, spojená s Hellcatem, vás možná nepotěší, na Facebooku už jsme za ní dostali za uši. Zkoušíme nový typ krabic, z boku otevírané krabice typu rukáv. Chápu, že jsou částí modelářů považované za uživatelsky, řekněme, nepřívětivé. Důvodem, proč je testujeme, je logistika. Potřebujeme zjednodušit a zrychlit balení, a z tohoto hlediska jsou nové krabice pro nás daleko svižnější, než ty staré typu víko/dno. Nejde o cenu krabice, finanční úspora na nich kupodivu oproti předchozímu typu není žádná, díky lepení a také vyšší gramáži použitého papíru. Jde prostě o čas. Ten je nám, mrcha, pořád v patách. Druhým srpnovým modelem je starý dobrý Tempest, vydaný, jak předpokládám, naposledy, tentokrát v řadě Limited Edition. Přiznám se, že se mi příčí o něm mluvit jako o novém Tempestu. Však víte, je to už pěkně vousatý kousek. Jak asi víte, z titulu své funkce jsem poměrně dlouho blokoval jeho opětovné vydání, byť řada mých kolegů a hlavně modelářů byla opačného názoru. Nakonec jsem kapituloval a s jistými obavami a pochybnostmi jsem souhlasil s poslední reedicí. Obavy asi nebyly na místě, musím konstatovat, že konečná sestava po přidání resinových odlitků, nových leptů, obtisků od Cartografu a opravě forem nevypadá špatně. Samozřejmě, model je odrazem našich schopností před patnácti lety a doufám, že nikdo neočekává výsledek srovnatelný s našimi posledními počiny, jako je Hellcat nebo nedej bože MiG-21. Na druhou stranu, srovnání Hellcata, který se z naší nástrojárny vyloupl právě teď, a Tempesta, který kdysi zahajoval naši cestu za kvalitními modely, je také více než zajímavé. V uplynulých měsících jsme bez nějaké verze MiGu-21 nedali skoro ani ránu. Bez tohoto typu se neobejde ani srpen, byť tentokrát nemáme od MiGa žádnou novou krabici. Co ale máme, jsou další doplňky, jak v Brassinu, kde představujeme první z interiérových sad, tak v leptech, kde shodou okolností uvádíme také interiérovou sadu, v tomto případě na verzi MFN. V leptech je, jako obvykle, nových sad požehnaně. Ve čtvrtkových letadlech jsou to dále sady na Ta 152 od Hobbybose, La-5 od Zvezdy a pokračujeme se další sadou na S-2E od Kinetiku. Ve dvaasedmdesátinách najdete sady pro Mi-4 od Hobbybosse, Bf 110E od airfixu a C-27 od Italeri. Ve dvaatřicetině se dvěma sadami věnujeme F-18E od Trumpetera a podvozkům na F-16I, což je sestava navazující na už vydané sady na tento typ. V pětatřicetině bych upozornil především na dvě sady na lokomotivu BR-86, což je opět jednou poměrně monumentální záležitost. A jak už se stalo v poslední době dobrým zvykem, nabízíme i pět nových sad na lodě, jimž dominují dvě sady na třistapadesátinového Admirala Hippera od Trumpeteru. Letošní léto je poměrně studené, alespoň u nás v Evropě. To moc nepřispívá k dobrým pocitům z dovolené, na druhou stranu my máme před sebou pořád spoustu práce s přípravou a hlavně dokončením novinek na další měsíce. Naše plány jsou v tomto směru poměrně ambiciózní. V srpnu nás také čeká neobvykle intenzivní výstavní aktivita, takže o nějakém prázdninovém odpočinku není moc řeči. Hned na začátku srpna jsme týden v Omaze na americké IPMS National convention, na konci srpna se zase po letech vrátíme do Plzně na PilsenKit. To je pro většinu Čechů určitě podstatnější než naše cesta do Ameriky. A v září nás čeká intenzivní práce na dokončení našeho nového webu, na který se všichni těšíme a s nímž stále ještě poněkud bojujeme. Tedy, spíš bojujeme s dodavatelem, než s webem jako takovým, ale výsledek je stejný. No a pak už přijde E-day. Jen připomínám, že se letos koná 1. října. Po dlouholetém tlaku ze strany vystavujících modelářů jsme se E-day rozhodli letos pokusně zkrátit na jeden den. Já tedy moc nečekám nějakou velkou spokojenost, myslím si, že problém není ani tak v jednom nebo dvou dnech, ale v tom, že vystavující modeláři respektive jejich modely mají být na výstavě až do konce výstavní doby, ale to už je zase jiná záležitost, stejně jako aktivita nebo spíše neaktivita vedení plastikové sekce modelářského svazu. Mimochodem, už tušíte, co bude letos vstupenkovým modelem? Buť kit! Vladimír ŠULC 4 eduard

5 JÁ eduard 5

6 MODELY SRPEN F6F-3 ProfiPACK Edition 1/72 Cat.No F6F-3, BuNo 25813, Lt. C.K. Ken Hilderbrandt, VF-33, Ondonga, prosinec 1943 F6F-3, BuNo 40090, VF-1, Lt. William C Moseley, USS Yorktown, červen 1944 F6F-3, Probable BuNo 66016, VF-16, USS Lexington, Hawaii, září markingů - barevné fotolepty - krycí maska - obtisky Cartograf F6F-3, Lt. Richard E. Stambook, VF-27, USS Princeton, říjen 1944 F6F-3, BuNo 40467, Lt. Alexander Vraciu, VF-6, USS Intrepid, únor 1944 KOUPIT F6F-3 1/72 6 eduard

7 MODELY SRPEN Tempest Mk.V. LIMITED EDITION 1/48 Cat.No markingů - resinové doplňky interiéru - barevné fotolepty - krycí maska - obtisky Cartograf W/Cdr Roland P. Beamont, CO of No.150 Wing, Castle Camps, počátek roku 1944 Pierre Clostermann, No.3 Sqdn., RAF, Fassberg, Germany, květen 1945 F/O B.F. Miller, No. 501 Sqdn, Bradwell Bay, říjen 1944 Pierre Clostermann, No.3 Sqdn, RAF, Fassberg, Germany - Copenhagen, Denmark, červenec - srpen 1945 S/L Cornelius J. Sheddan, CO of No. 486 Sqdn, RAF, Fassberg, květen 1945 W/Cdr Evan D. Mackie, CO of No.122 Wing, Fassberg, Německo, květen 1945 KOUPIT Tempest Mk.V 1/48 eduard 7

8 BRASSIN MĚSÍCE MiG-21MF interior early 1/48 (Eduard) 1/48 KOUPIT MiG-21MF interior early - vana kokpitu se zadní přepážkou a bočnicemi - sedačka, podsedák, opěrka hlavy - 3 verze palubní desky (pouze resin; resin + lept; lept + lept) - 2 druhy zaměřovačů (raný a pozdní) - reflexní sklo k zaměřovači z čirého resinu - pedály - řídící páka BONUS: - přilba ZŠ-25 8 eduard Info Info Eduard - srpen - srpen

9 BIG ED MĚSÍCE BIG3303 Bf 109F-4 1/32 HASEGAWA * Bf 109F-4 exterior Bf 109F-4 interior S.A. JX116 Bf 109F-4 BIG4954 F-111C 1/48 HOBBY BOSS * F-111 engine F-111C exterior F-111 early seatbelts Tornado IDS exterior (BIG4953) F-111C interior S.A F-111 avionics Remove Before Flight EX292 F-111A Tornado IDS exterior (BIG4953) BIG4953 TORNADO IDS 1/48 HOBBY BOSS * Tornado IDS exterior Tornado Air brake and flaps Tornado ladder Remove Before Flight Tornado IDS interior S.A F-111 avionics (BIG4954) Tornado IDS seatbelts EX299 Tornado IDS BIG4952 EF-2000 TYPHOON Single Seater 1/48 REVELL * EF 2000 ladder Remove Before Flight F-111 engine (BIG4954) EF-2000 Typhoon Single Seater EX191 EF-2000 Typhoon Single Seater KOUPIT KOUPIT KOUPIT KOUPIT BIG3303 Bf 109F-4 1/32 HASEGAWA BIG4954 F-111C 1/48 HOBBY BOSS BIG4953 TORNADO IDS 1/48 HOBBY BOSS BIG4952 EF-2000 TYPHOON Single Seater REVELL eduard 9

10 LEPTY MĚSÍCE VÝBĚR S-2E exterior 1/48 Kinetic Ta 152 S.A. 1/48 Hobby Boss Ta 152 landing flaps 1/48 Hobby Boss Ta 152 S.A. 1/48 Hobby Boss F/A-18E seatbelts 1/32 Trumpeter Bf 109E-4 S.A. 1/48 Airfix F/A-18E interior S.A. 1/32 Trumpeter eduard

11 LEPTY MĚSÍCE Celý sortiment fotoleptů pro tento měsíc naleznete na str. 12. FOTOLEPTY C-27J S.A. 1/72 Italeri Admiral Hipper 1/350 Trumpeter Admiral Hipper railings 1/350 Trumpeter Admiral Hipper 1/350 Trumpeter eduard 11

12 NOVINKY SRPEN eduard MODELY 7076 F6F-3 1/72 ProfiPACK 1169 TEMPEST Mk. V. 1/48 LIMITED LEPTY F/A-18E seatbelts 1/32 Trumpeter F/A-18E interior S.A. 1/32 Trumpeter F-16I SUFA undercarriage 1/32 Academy BR 86 floor plate 1/35 Trumpeter BR 86 interior 1/35 Trumpeter BMP-3 UAE 1/35 Trumpeter BMP-3 UAE baskets 1/35 Trumpeter Leopard 2A6M CDN 1/35 Hobby Boss Lavochkin La-5 landing flaps 1/48 Zvezda S-2E exterior 1/48 Kinetic Ta 152 landing flaps 1/48 Hobby Boss Bf 109E-4 S.A. 1/48 Airfix Lavochkin La-5 S.A. 1/48 Zvezda Ta 152 S.A. 1/48 Hobby Boss MiG-21MFN interior S.A. 1/48 Eduard Admiral Hipper 1/350 1/350 Trumpeter Admiral Hipper railings 1/350 1/350 Trumpeter Mi-4 exterior 1/72 Hobby Boss Mi-4 cargo 1/72 Hobby Boss Mi-4 interior S.A. 1/72 Hobby Boss Bf 110E S.A. 1/72 Airfix GLOSÁŘ J & T C-27J S.A. 1/72 Italeri Railings 45 3 bars short 1/ Railings 45 3 bars short 1/ WWII IJN watertight doors 1/700 ZOOMY F/A-18E interior S.A. 1/32 1/32 Trumpeter FE525 Bf 109E-4 interior S.A. 1/48 Airfix FE562 Lavochkin La-5 S.A. 1/48 Zvezda FE567 Ta 152 interior S.A. 1/48 Hobby Boss FE572 MiG-21MFN interior S.A. 1/48 Eduard SS387 Mi-4 interior S.A. 1/72 Hobby Boss SS392 Bf 110E interior S.A. 1/72 Airfix SS394 C-27J S.A. 1/72 Italeri MASKY CX292 F9F-2 1/72 1/72 Hobby Boss EX336 UC-43/C-17 1/48 1/48 Roden JX127 He 111P 1/32 1/32 Revell JX129 Spitfire Mk.XVIe 1/32 1/32 Tamiya JX130 Harrier Gr.Mk.7 1/32 1/32 Trumpeter JX131 Il-2M two seater 1/32 1/32 Trumpeter BIG-ED BIG3303 Bf 109F-4 1/32 1/32 Hasegawa BIG4952 EF-2000 TYPHOON Single Seater 1/48 Revell BIG4953 TORNADO IDS 1/48 Hobby Boss BIG4954 F-111C 1/48 Hobby Boss KOUPIT na e-shop Eduard 12 eduard

13 HISTORIE Srecko Bradic Mark Nankivil Grumman Hellcat sice nepatřil s kusy vyrobených strojů mezi nejpočetněji zastoupené stíhací letouny druhé světové války, nebyl ani nejrychlejší, ani nejlépe vyzbrojený či nejobratnější, avšak přesto se mohl pochlubit vynikajícím poměrem vlastních ztrát ve srovnání s počtem dosažených úspěchů při bojovém nasazení. Hellcaty zaznamenaly 55 % všech vzdušných vítězství dosažených stíhači Mark Nankivil amerického námořnictva a námořní pěchoty. Podle amerických údajů to představovalo sestřelů, z nichž bylo vítězství dosaženo letouny operujícími z letadlových lodí a 209 bylo přiznáno pilotům Hellcatů od jednotek dislokovaných na pevnině. To vše při ztrátě pouhých 270 strojů. Konstrukce Hellcatu byla totiž řešena tak, aby poskytovala ideální rovnováhu mezi výkonem motoru, výdrží a letovými schopnostmi. Hellcat vznikal pod označeními Design 33 a 33A, což byly v podstatě vývojové programy úprav stíhačky Wildcat na výkonnější hvězdicový motor Wright R Práce na překonstruovaném námořním stíhači s tímto motorem začaly v březnu roku 1938 pod označením Design 35. Ještě v úvodní fázi prací padlo však rozhodnutí soustředit se na zcela novou konstrukci. Koncepce nové stíhačky sice v mnoha ohledech vycházela ze základních principů konstrukce Wildcatu, ale objevila se řada vylepšení, včetně podvozku se širším rozchodem, níž umístěného křídla a značného zlepšení výhledu z kokpitu. Zprávy z evropského válčiště jen potvrzovaly, že nová stíhačka musí mít lepší výkony, než měl Wildcat. Americké námořnictvo 30. června 1941 objednalo dva prototypy označené XF6F-1 (BuNo /02982). Není bez zajímavosti, že stejného dne jako Hellcat byl objednán také Vought F4U Corsair. První objednávka z roku 1942 zněla na výrobu sériových kusů. F6F-3 v letu během roku rané Hellcaty mělz kamufláž tvořenou Non Specular Blue Grey na horních plochách a výsostné znaky bez pruhů. Povšimněte si omšelého nátěru. Foto nahoře: Tento F6F reprezentuje model -5 pozdější produkce bez bočních oken za překrytem kabiny. eduard 13

14 HISTORIE Poté, co bylo vyvinuto a odzkoušeno několik verzí, uskutečnil dne 3. října 1942 svůj první vzlet F6F-3, verze schopná operační služby. Od srpna 1943 byly všechny Hellcaty vybaveny trupovým závěsníkem pro odhazovací přídavnou nádrž na 568 litrů paliva. Od počátku ledna 1944 se verze F6F-3 dočkala montáže motoru R W místo R , který neměl systém vstřikování vody. Celkem se jednalo o 60% všech vyrobených F6F-3. Do 20. dubna 1944 bylo dodáno do služby celkem této verze. Továrna Grumman upravila 229 strojů na noční stíhací letouny, označené F6F-3N a vybavené radarem. Další sériovou verzí byl F6F-5, který v prvních měsících roku 1945 ve službě plně nahradila starší F6F-3. Vznikla také noční varianta F6F-5N. První bojová mise Hellcatu proběhla dne 31. srpna 1943 při útoku na ostrov Marcus. Zúčastnily se jí jednotky VF-5 velitele CDR Charlese Crommelina, VF-9 LCDR Phila Torreye a část VF-6 vedená Butchem O Harem. Útok se odehrál za časného rána a bylo při něm zničeno osm japonských dvoumotorových bombardérů na zemi při ztrátě dvou Hellcatů způsobené protiletadlovou palbou a dalšího stroje pro závadu motoru. Následující den zaznamenali na Hellcatu LTJG Dick Loesch a ENS A.W. Nyquist první vzdušné vítězství, kdy společnými silami poslali nad ostrovy Howland a Bakers k zemi létající člun Kawanishi H8K. Hellcaty byly nasazeny ve všech velkých bitvách u Formosy 12. až 14. října 1944, při druhé bitvě ve Filipínském moři 24. a 25. října, bojích o Iwo Jimu v únoru a o Okinawu v březnu V závěrečné fázi války poskytovaly Hellcaty z letadlových lodí vzdušné krytí bombardérům útočícím na zbytky sil japonského námořnictva, které se pokoušely uprchnout do vod Vnitřního moře. Podílely se také na velkých vzdušných bitvách nad Japonskem až do kapitulace. Nejvyšší příčky Mark Nankivil Britští mechanici připravují Hellcat Mk I. na misi. Hellcaty užívané Brity měly drobné úpravy v kokpitu. žebříčku stíhacích es amerického námořnictva okupují piloti Hellcatů operující z letadlových lodí, jmenovitě CDR David McCampbell z VF15 (34 vítězství), LCDR Cecil Harris z VF-18 and VF-27 (24), LCDR Gene Valencia z VF-9 (23), LCDR Alex Vraciu z VF-6, VF-16 a VF-20 (19) a LCDR Pat Fleming z VF-80 (19). Hellcaty přidělené námořní pěchotě byly v zásadě používány u jednotek plnících úkoly nočního stíhání. První noční stroje se do bojové oblasti dostaly počátkem srpna 1944, kdy F6F-3N od VMF(N)-534 přilétly na ostrov Guam. Tato jednotka však zaznamenala jediný úspěch při sestřelu průzkumného letounu Nakajima C6N1, navíc za denního světla. F6F-3N používala také VMF(N)-541 operující z ostrova Peleliu v souostroví Palau, kam dorazily v září roku 1944 a kde sestřelila svůj první nepřátelský letoun. Následovalo dalších 22 sestřelených letounů protivníka a několik Mark Nankivil Bojovali tvrdě za naší svobodu! Tato tabule je jedním z důkazů schopností Hellcatů a jejich pilotů. 14 eduard strojů zničených na zemi při operacích z ostrova Tacloban. Během bojů o Okinawu si piloti jednotek VMF(N)-533, 542 a 543 nárokovali 35, 18 a 15 vítězství, všechna dosažená v noci a po přezbrojení na verzi F6F-5N. Na konci války se tyto tři squadrony se nacházely na Okinawě. Počátkem roku 1946 noční stíhací Hellcaty sloužily u osmi squadron dislokovaných na Okinawě, v Číně, Japonsku a USA. Nedlouho poté se počet těchto útvarů snížil a na konci čtyřicátých let byl již i poslední F6F-5N, ze stavu námořní pěchoty, nahrazen letouny modernější konstrukce. Jednou z jednotek USMC (americká námořní pěchota) vyzbrojenou standardními Hellcaty byla MAG-51 (Marine Air Group 51). V roce 1944 procházela v rámci projektu Danny výcvikem použití raket Tiny Tim, s nimiž měla bojovat v Evropě. Předpokládalo se nasazení proti odpalovacím rampám létajících pum V 1. Mezi bojově nasazenými Hellcaty USMC lze nalézt také stroje od VMD-354 (Marine Photographic Squadron 354). Jednotka měla ve výzbroji fotoprůzkumnou verzi F6F-5P. V květnu 1945 byla vyslána na Guam a až do konce války operovala z ostrova Peleliu, atolu Ulithi a z Okinawy. U jednotek námořní pěchoty působily především stroje F4U Corsair. Hlavním bitevním polem pro americké Hellcaty byl sice Dálný východ, ale v srpnu 1944 stroje od jednotky VOF-1 (Observation Fighting Squadron One) z letadlové lodi USS Tulagi (CVE-72) a od VF-74 USS Kasaan Bay (CVE-69) podpořily také operace na evropském bojišti, kdy poskytovaly vzdušné krytí operace Dragoon v jižní Francii. Do bojů se zapojily koordinací dělostřelecké palby vedené z plavidel, ozbrojeným průzkumem, útoky na pozemní cíle i bombardováním. Během této operace Hellcaty dosáhly pouze několika vzdušných vítězství. Jediným oficiálním zahraničním uživatelem Hellcatů byla Velká Británie. Leteckým si- InfoInfo Eduard Eduard - srpen - srpen

15 HISTORIE Bradič Srečko Akrobatická skupina US Navy byla ve svých počátcích vybavena Hellcaty, aby je po roce používání vyměnila za Beracaty. Letouny nesly standardní námořní zbarvení barvou Glossy Sea Blue, doplněné žlutými písmeny. Povšimněte si, že pilot je oblečen v khaki kombinézu vyrobenou z nylonu. Tento materiál byl považován za nepoužitelný. S tímto strojem létal ENS Bob Burnell z VF-27 z paluby letadlové lodi USS Princeton v říjnu Standardní kamufláž z konce války doplňuje pojmenování letounu PAPER DOLL a stylizované japonské vlaječky jako symboly sestřelů pod kabinou. Po válce našel Hellcat nové uplatnění v roli cvičného a záložního letounu. Příkladem může být letoun z Naval Air Station New York. Kamuflážní schéma zůstalo stejné, žlutý pruh identifikuje rezervní jednotku. Číselné označení zůstalo ve standardní bílé barvě. eduard 15

16 HISTORIE zamořenými mračny při známé zkoušce atomové pumy na atolu Bikini (operace Crossroad). V období mezi 28. srpnem a 2. září 1952 bylo šest F6F-5K od jednotky GMU-90 (Guided Missile Unit 90) z letadlové lodě USS Boxer (CV-21) vysláno proti mostu, železničnímu tunelu a elektrárně v Severní Koreji. Je také důležité vzpomenout na to, že na Hellcatech létala ve svých začátcích akrobatická skupina Blue Angels, nesoucí jméno po jistém nočním klubu. Jednou z institucí, která používala poválečné Hellcaty, byla také NASA. Mark Nankivil Pováleční zahraniční provozovatelé Jeden z krytů radaru užívaných na variantě F6F-3. lám Královského námořnictva (Fleet Air Arm - FAA) bylo dodáno celkem Hellcatů verzí F6F-3, F6F-5, F6F-5N a F6F-5P. O oficiálním uživateli mluvím, protože jeden exemplář padl do rukou Japonců. Zda jej testovali, však není jisté. Hellcat byl u FAA během válečných let také nejpočetněji zastoupeným letounem americké konstrukce. Nejdříve bylo dodáno 252 letadel verze F6F-3 a Britové jim chtěli dát bojové jméno Gannet I. Nakonec si stroje ponechaly původní americké pojmenování a byly vedeny jako Hellcat I ještě před zahájením dodávek v květnu Následovalo 849 strojů verze F6F-5 a 76 nočních F6F-5N, které byly u FAA přeznačeny na Hellcat F. Mk. II, respektive Hellcat N.F. Mk. II. Většina britských Hellcatů létala s vybavením tak, jak byly dodány z USA, avšak továrna Blackburn Aircraft na část F6F-3 namontovala závěsníky pro rakety britské provenience. Část strojů F6F-5 prošlo přestavbou na verzi Hellcat P.R. Mk.II, což byl lehký fotoprůzkumný letoun. Další Hellcaty P.R. Mk. II létaly také bez výzbroje. První dvě jednotky vyzbrojené Hellcaty I byly squadrony č. 800 a 804. Obě se záhy dne 3. dubna 1944 zapojily do operace Tungsten, kdy poskytovaly krytí při útocích na německou bitevní loď Tirpitz kotvící v Norsku. V počáteční etapě této operace britské Hellcaty sestřelily v soubojích s Bf 109 a Fw 190 tři nepřátelské letouny při ztrátě dvou vlastních strojů. Z paluby letadlové lodě HMS Emperor poskytovaly také vzdušné krytí při vylodění v jižní Francii. Britské Hellcaty se zapojily do bojů proti Japonsku 29. srpna 1944, kdy squadrony č a 1844 plnily z paluby letadlové lodi HMS Indomitable úkoly podpory útoků na přístav v Nizozemské Východní Indii. Nejvýznamnějšími operacemi, kterých se zde britské Hellcaty zúčastnily, byly útoky na sumatránská ropná pole v lednu V závěrečných dnech války v Pacifiku však poskytovaly krytí pouze při nočních operacích. Po skončení druhé světové války byly téměř všechny le16 eduard tuschopné Hellcaty navráceny do Spojených států. Poslední dvě squadrony, vyzbrojené tímto typem, byly č. 892 a č Zrušeny byly v dubnu a srpnu Úplně posledním Hellcatem, který setrval ve Spojeném království, byl stroj evidenčního čísla KE209 a zůstal letuschopný přinejmenším do roku Poválečná služba v USA Po skončení války byly Hellcaty poměrně rychle staženy ze služby u bojových jednotek. Poslední exemplář byl nahrazen v roce Déle zůstala ve službě pouze noční stíhací verze F6F-5N, a to až do léta Navzdory tomu však Hellcaty i v poválečném období plnily důležitou roli dálkově řízených letounů pod označením F6F-3K a F6F-5K. V červenci 1946 stroje F6F-3K prolétaly radioaktivitou Francie obdržela 179 strojů F6F-5 a F6F-5N, kterými byly vybaveny jednotky jak Armée de l Air operující v Indočíně, tak i námořní jednotky od Aéronautique Navale umístěné ve Francii a přesunuté do Indočíny na letadlových lodích. Na jaře roku 1950, kdy první skupina pilotů Aéronautique Navale podstupovala přeškolovací výcvik v USA, na doprovodné letadlové lodi Dixmunde byly první F6F-5 dopraveny do Bizerte v Tunisku, aby nahradily Supermarine Seafire III a XV, sloužící u Flottille 1F a 12F. Aéronautique Navale obdržela 124 F6F-5 a 15 F6F-5N; poslední byl dodán v roce Armée de l Air bylo dodáno 40 F6F-5 a F6F-5N, přičemž stroje verze F6F-5N byly dodány v říjnu 1950 a operovaly v Indočíně u tří stíhacích skupin (Groupes de Chasse - GC). Za pozornost stojí, že nejdelší službu u bojových jednotek do ukončení 2. světové války prodělaly Hellcaty právě ve Francii. V Indočíně se první francouzskou jednotkou vyzbrojenou Hellcaty stala Groupe de Chasse I/6 Corse, která Hellcaty nasazovala v roli vzdušné podpory pěchotě a na počátku prosince 1950 ze základny Da Nang (Tourane ve francouzštině) k narušování komunikačních Mark Nankivil Přístrojový panel F6F-3. InfoInfo Eduard Eduard - srpen - srpen

17 HISTORIE kanálů Viet Minhu. Později téhož měsíce byly F6F-5 vyčleněny k posílení GC II/6 Normandie Niemen vyzbrojené Belly P-63C. Detašmány Hellcatů od GC I/6 a GC II/6 byly přemístěny do Hanoje, odkud participovaly na operacích v Tonkinské oblasti a pomáhaly zde zastavit hlavní ofenzívu Viet Minhu. V březnu 1951 GC I/6 přezbrojila na Bearcaty. Ještě než byla GC II/6 poslána bez výzbroje zpět do Francie, začala v dubnu 1951 předávat své Hellcaty ke GC II/9 Auvergne. GC II/9 pak s Hellcaty létala až do konce roku 1952, kdy také přešla na Bearcaty a své poslední F6F-5 předala námořnictvu. Hellcaty námořnictva ke svým prvním bojovým operacím vzlétly z lehké letadlové lodi Arromanches. Její Hellcaty zůstaly spolu s Helldivery v operační službě až do návratu do Francie v květnu Poté, co letadlová loď musela být odeslána do Francie k modernizaci, Flottille 12F se přemístila na pozemní základny a bojové mise její stroje plnily z lehké letadlové lodě La Fayette. Flottille 12F se na palubě La Fayette do Francie vrátila v květnu 1953 a začalo její přezbrojení na typ Vought F4U-7. V tomto období byla Flottille 1F přeznačena na 11F a na palubě Arromanches se vrátila do Indočíny, kde od října 1953 plnila bojové úkoly až do pádu Dien Bien Phu dne 7. května Při podpoře vojenské posádky v Dien Bien Phu ztratila Flottille 11F čtyři stroje. Hellcaty také působily v Hyeres u Section d Entrainement at la Chasse de Nuit, která disponovala několika radarem vybavenými F6F-5N a u Escadrilles de Servitude 3S, 54S, 57S a 59S. V operační službě se poslední Hellcaty nacházely ještě v roce 1960, kdy byly čtyři stroje poslány do Alžírska, aby se na hranici s Tuniskem pokusily narušovat zásobování místních bojůvek. Po této misi byly zbývající Hellcaty námořnictva používány u mariňácké l Ecole de Rochefort jako učební pomůcky. Deset F6F-5 bylo po válce také předáno námořním silám do Argentiny. Několik z nich se později ocitlo v Paraguayi. Hrstka těchto původně argentinských strojů byla v omezené míře používána u Servicio de Aeronautica de la Marina. Dalších deset F6F-5 bylo v dubnu 1952 přepraveno z USA do Uruguaye, kde sloužily pod sériovými čísly A-401 až A-406 a A-451 až A-454 u námořního letectva. Mark Nankivil F6F-5N ve francouzských službách. Tyto poválečné stroje jsou snadno rozpoznatelné díky kanónové výzbroji. Mark Nankivil Tento stroj je jediným existujícím příkladem Hellcatů v britských službách po 2. sv. válce. V současnosti je muzejním exponátem. Mark Nankivil Úplně nakonec Z vojenské služby byly Hellcaty staženy počátkem roku Poté se množství exemplářů dostalo do různých muzejních i soukromých sbírek. Naštěstí se v dnešní době několik strojů nalézá též v letuschopném stavu. Dokonce proběhl jeden pokus vybavit Hellcat nádržemi s chemikáliemi pro postřik obilí, ale projekt se pro neekonomičnost neuskutečnil. KOUPIT F6F-3 1/72 Tyto pestrobarevné stroje sloužily krátce po válce jako drony ; během testů atomových zbraní. eduard 17

18 POSTAVENO 1/72 Fokker F.I Autor: Matt Bittner, USA ( Fokker F.I, 101 /17, Adlershof, srpen 1917 KOUPIT Fokker Dr.I Fokkerův trojplošník stále zůstává jedním z nejznámějších, nejslavnějších i nejzáhadnějších letadel všech dob. Jeho zrod je poněkud zahalen v mlze mýtů a nepřesných tvrzení, nicméně je pravdou, že při jeho vzniku stála souhra několika šťastných okolností. Na jaře 1917 požadovalo německé letectvo nový stíhací letoun, který by nahradil nyní zastaralé Albatrosy D.III a D.V, deklasované novými britskými typy, jako byl Sopwith Camel nebo Se-5a. V ten samý čas, po sérii předchozích neúspěchů, stavěla firma Fokker rozsáhlou řadu prototypů s dřevěnými, samonosnými křídly s tlustým profilem. V červnu 1917, kdy měl konečně slibný prototyp dvouplošníku, označený V.4, obdržel Fokker oficiální objednávku Idfliegu (Inspectorat der Flieger) na stavbu tří prototypů trojplošníku. Fokker bez váhání překonstruoval V.4 na trojplošník. Úspěšné zkoušky nového trojplošníku začaly koncem června, a 14. července objednal Idflieg prvních 20 letadel. První tři prototypy, které německé letectvo obdrželo, byly označené Fokker F.I. První trojplošníky, které se dostaly koncem srpna 1917 na frontu, byly Fokkery F.I 102/17 a 103/17. Obě letadla byla přidělena ke slavné JG I, kde je intenzivně zkoušeli její prominentní příslušníci. Velitel JG I, Manfred von Richthofen, dostal letoun č.102/17, a velitel Jasta 10, Werner Voss. Richthofen dosáhl v cockpitu 102/17 dvou sestřelů, ale již 17. září byl stroj sestřelen, když ho pilotoval poručík Kurt Wolf. Voss dosáhl devíti sestřelů se 103/17 předtím, než byl 23. září 1917 zabit na konci svého legendárního souboje se sedmi Se-5a od 56. squadrony RFC. Přes tento trpký konec Fokkery F.I otevřely dlouhou bojovou kariéru slavných trojplošníků. 18 eduard Info Info Eduard - srpen - srpen

19 HISTORIE V dobách, kdy ještě knihy, časopisy a denní tisk pokrývaly většinu výměny informací, dokázala také tato média zajistit popularitu svým autorům. Ve sféře válečné vzpomínkové literatury se na stranu úspěšných spisovatelů zařadil též Pierre Clostermann. Jeho kniha vzpomínek na působení na válečném poli Velký cirkus se stala oblíbenou četbou mnoha chlapců i mužů. Díky literárnímu počinu je i dnes Clostermann mnohem známějším letcem, než jeho mnohem úspěšnější kolegové tedy pokud jako měřítko bereme počty sestřelených nepřátel. Clostermannovo jméno je pevně spojeno s Hawkerem Tempest, byť s ním létal poměrně krátkou dobu. Tomuto letounu jsme se věnovali v dobách dávno minulých čtvrtková stavebnice se na trhu poprvé objevila před mnoha a mnoha lety. Nyní se výlisky v podobě limitované edice zcela výjimečně na trh vracejí. Výrazně jsme pozměnili nabídku barevných schémat. Snažili jsme se vybrat nejatraktivnější stroje a chybět mezi nimi nemohou ani ty Clostermannovy. Pierre Clostermann se narodil 28. února 1921 v brazilské Curitibě do rodiny francouzského diplomata. Poměrně záhy se přestěhoval do Francie, kde žil se svým strýcem, Robertem Aubrym, který bojoval ve vzduchu během 1. světové války. Také se mu dostaly do rukou memoáry hrdinů francouzského prvoválečného nebe, Guynemera, Navarreho a Foncka. Po dvou letech se vrátil zpět do Brazílie, kde pod vedením Karla Benitze (padl ve 2. sv. válce jako pilot Luftwaffe), získal svůj pilotní průkaz. Po porážce Francie se Clostermann rozhodl přidat na stranu Svobodných Francouzů. Do Velké Británie se dostal z USA, kde studoval na California Technical Institute, doslova cestou kolem světa a do řad letectva Svobodných Francouzů vstoupil 18. března Po absolvování leteckého kurzu a důstojnické školy putoval k operačně výcvikové jednotce No. 61 OTU, kde poprvé usedl do kokpitu Spitfiru. Od ledna 1943 pak působil u No. 341 Alsace Squadrony RAF. První bojový let absolvoval 24. března, jednalo se o průzkumnou misi na Spitfiru. První úspěch přišel o pět dní později, kdy poškodil Bf 109. Sestřelů dosáhl až 27. července, kdy si připsal dva Fw 190. Jeden z kontroverzních momentů jeho kariéry přišel v září Tehdy musel kvůli opakované letecké nekázni a připisovanému podílu na smrti velitele jednotky opustit francouzskou peruť a nastoupil k britské No. 602 Sqdn. Postupně přicházely další úspěchy a 6. července 1944 byl vyznamenán DFC za sedm potvrzených sestřelů, všechny dosáhl v kokpitu Spitfiru. Zároveň dokončil svou bojovou túru a byl přeložen na štáb letectva Svobodných Francouzů, do tiskového oddělení. Byl také povýšen do důstojnického stavu. Na štábu pracoval po několik dalších měsíců. V září ještě absolvoval kurz u Central Gunnery School v Catfossu. Práce u tiskového oddělení v Londýně ho definitivně přestala bavit konbcem roku 1944, Zažádal o povolení k návratu k bojové jednotce. Po prvotním zamítavém postoji nadřízených mu bylo nakonec vyhověno. V prosinci prodělal rychlé přeškolení na Typhoony, Dne 10. února 1945 poprvé usedl do kopitu Hawkeru Tempest. Na adresu výkonného stroje se vyjadřoval po- eduard 19

20 HISTORIE chvalně, imponovala mu zejména rychlost. K datu 2. března byl zařazen k No. 274 Sqdn a již o tři dny později zaznamenal první vítězství na Tempestu, když poblíž Hengelo sundal Bf 109. Další přesun přišel 17. března, kdy se stal příslušníkem No. 56 Sqdn. Během bojového letu dne 24. března německé protiletadlové dělostřelectvo zasáhlo Clostermannův Tempest, což vyústilo v nouzové přistání na břicho. Clostermann sice vyvázl z dramatické situace doprovázené ohněm se zraněním nohy,ale již o čtyři dny později si mohl na své konto připsat Fi 156 Storch, jenž zničil během startu z letiště. Nad mnohem tvrdším protivníkem, Fw 190 D, měl navrch 2. dubna. Dalším Clostermannovým působištěm se stala No. 3 Sqdn, kam přišel 8. dubna. Ujal se velení Flightu A a dostal první z Tempestů označených JF E tentokrát šlo o stroj s/n NV994. Dne 20. dubna nahlásil sestřelení dvou Fw 190, ale při návratu musel opět nouzově přistát. K létání se vrátil 3. května a dostal přidělený další Tempest JF E, sériové číslo znělo SN222 a z letounu se stal legendární Le Grand Charles. Ještě týž den se zúčastnil útoku na Großenbrode, který pro něj skončil nadmíru úspěšně. Nárokoval zničení těchto nepřátelských strojů: Fw 190 D, Bv 138, Ju 252, dvou Bf 109 ve spolupráci s dalším pilotem a dvou Do 24. Anděl strážný stál při Clostermannovi také po ukončení bojů. Během letecké přehlídky v Bremerhavenu dne 12. května 1945 se ve vzduchu srazily čtyři letouny z jeho formace. Clostermann zůstal jediným pilotem, který z tragédie vyvázl bez zranění. Ke své záchraně ale musel použít padák. Přežil také SN222, na kterém Clostermann létal ještě v polovině června v Kodani. V pozdější době již létal na posledním JF E, jenž nesl s/n NV724. Letectvo opustil 27. srpna 1945, v padesátých letech se však vrátil, když dostal povolávací rozkaz do alžírského konfliktu. Místo výkonných stíhaček však létá na spojovacím MH.1521 Broussard. V mírových dobách pracoval na vysokých manažerských postech v leteckém průmyslu, zapojil se také do politického života. Do leteckého nebe odešel 22. března Letečtí modeláři a historikové se obvykle soustřeďují na počty sestřelů a podobu letadel. V obou oblastech se u Clostermanna objevily nejasnosti. U počtu sestřelů mají nejasnosti původ v rozdílném způsobu klasifikace vítězství v rámci francouzského a britského letectva, respektive klasifikace vzdušných a pozemních vítězství.. Francouzi Clostermannovi uznali 33 vítězství (24 jistých a 9 pravděpodobných sestřelů), britské záznamy hovoří o 24 jistých sestřelech. Přehled Clostermannových potvrzených vítězství na Tempestech dle britských dokumentů: Datum Protivník Místo Zařazení v době vítězství 14. březen x Bf 109 Hannover No. 274 Sqdn 5. březen březen duben duben duben duben duben duben květen květen květen květen květen x Bf 109 1/2 Ju 88 1 x Fw 190 D-9 1 x Ju88 1/2 Bf 109 1/2 Bf x Fw 190 D-9 1/2 Ju x Fw 190D-9 1 x Ju x Do 24 1/2 Bf 109 1/2 Bf 109 Celkem 13 Nordhorn letiště Rheine Hopsten letiště Ahlhorn Wunstorf jezero Dümmer jezero Dümmer jezero Dümmer Skagerrak Kiel Großenbrode průliv u ostrova Fehmarn Großenbrode Großenbrode No. 274 Sqdn No. 274 Sqdn No. 56 Sqdn No. 56 Sqdn No. 56 Sqdn No. 56 Sqdn No. 3 Sqdn No. 3 Sqdn No. 3 Sqdn No. 3 Sqdn No. 3 Sqdn No. 3 Sqdn No. 3 Sqdn Zdeněk Nožička Jeden ze čtyř Clostermannových Tempestů označených JF E nesl mnohem výraznější marking. Na přídi se objevil lotrinský kříž, znak Svobodných Francouzů a na vrcholu svislé ocasní plochy pak znak No. 3 Squadrony. Povšimněte si rozsáhlejšího počtu symbolů sestřelů pod kabinou. Právě počty nepřátelských letadel sestřelených Clostermannem zůstávají předmětem diskuzí. Poválečné seznamy potvrzené francouzskými autoritami se liší od válečných záznamů v britských archivech, zejména díky odlišné praxi používané oběma letectvy. 20 eduard

21 HISTORIE Zdeněk Nožička Pierre Clostermann patří mezi nejznámější francouzské válečné piloty. Kniha válečných vzpomínek Velký cirkus se stala bestsellerem a vysněnou četbou mnoha leteckých nadšenců po celém světě. Syn francouzského diplomata se k létání dostal poměrně záhy a za války se postavil na stranu Svobodných Francouzů. Nejprve létal na Spitfirech u No. 602 Sqdn. V březnu 1945 se přemístil k No. 274 Sqdn, kde se poprvé dostal do kontaktu s Tempesty. Válku ukončil jako velitel Flightu A u No. 3 Sqdn, kde létal s několika Tempesty označenými písmeny JF E. Tempest SN222. Právě tento letoun byl pojmenován Le Grand Charles. Poměrně rozsáhlé zmatky panují kolem Tempestů s označením JF E, zejména pak s ohledem na sériové číslo jednotlivých letounů. Z doby Clostermannova působení u No. 3 Squadrony RAF jsou fotograficky zdokumentovány tři Tempesty s označením JF E. - NV994 bez jakéhokoliv osobního markingu - SN 222, na němž se postupně objevil nápis Le Grand Charles a symboly sestřelů nejprve 28 křížů. Tento počet se rozrostl na 32 křížů a přibyl velký znak No. 3 Sqdn na ocasní plochu. - NV724, bez nápisu Le Grand Charles, s malým znakem No. 3 Sqdn, s 32 symboly vítězství a ve finále s lotrinským křížem na krytu motoru. Obtiskový arch v naší stavebnici jsme koncipovali tak, abyste měli možnost postavit stroje SN222 a NV724 ve všech zdokumentovaných podobách. Poděkování za poskytnutí podkladů patří Michelovi a Josie Clostermannovým, kontakt s nimi nám zprostředkovali O. Repka a M. Souffan. Za odborné konzultace děkuji Michalovi Havrdovi. KOUPIT 1169 Tempest Mk.V 1/48 eduard 21

22 POSTAVENO SPAD XIII 1/48 Sergent Fernand Chavannes, Escadrille SPA.112, srpen 1918 Francouzská stíhačka SPAD S.XIII byl přímým nástupcem úspěšného S.VII. Díky použití silnějšího motoru Hispano-Suiza HS 8Be o výkonu 162 kw (220 k) a později HS 8BEe (173 kw/235 k) mohl být odstraněn největší nedostatek předchozího typu - slabé vyzbrojení jedním kulometem. Letouny S.XIII dostaly dva kulomety Vickers se zásobou po 400 ks nábojů na zbraň. Šéfkonstruktér Spadu Louis Béchereau nový drak oproti S. VII mírně zvětšil a celkově zesílil. První prototyp S.XIII zalétl podporučík René Dorme 4. dubna Nový stíhací stroj sice nebyl díky větší hmotnosti tak obratný jako S.VII, ale zlepšila se stoupavost a max. rychlost vzrostla na 215 km/h. První série S.XIII měly kulaté konce křídel, ty byly ale brzy změněny na hranaté po vzoru S.VII. Výkony nového stíhacího stroje byly natolik přesvědčivé, že byl ihned uzavřen kontrakt na velké dodávky. Na těch se nakonec podílelo celkem devět výrobců (SPAD, A.C.M., Bernard, Blériot, Borel, Kellner, Levasseur, Nieuport a SAFCA). Kromě francouzského letectva sloužily Spady S.XIII i v letectvech Velké Británie, USA, Itálie, Belgie a po skončení 1. světové války i v Polsku a Československu. Fernand Henri Chavannes se narodil Sloužil u jednotky N.112, po přezbrojení z Nieuportů na Spady přejmenované na SPA.112, v hodnosti Sergenta (četaře). V období od do vybojoval 7 vítězství. Konec války dosloužil u Escadrille SPA.176 jako Sous Lieutenant (podporučík). Dožil se 88 let, zemřel v Paříži. Spady S. XIII dostávaly ve výrobě pětibarevnou kamufláž, sestávající z béžové, tmavě hnědé, světle zelené, tmavě zelené a černé barvy. Přestože toto schéma bylo dáno předpisem, u jednotlivých výrobců se poněkud lišilo. Postavil Luboš Zach. 22 eduard Info Info Eduard - srpen - srpen

23 POSTAVENO Z rodiny SPAD XIII: 7053 Spad XIII 1/72 ProfiPACK 1142 Spad XIII American Eagles DUAL COMBO 1/48 LIMITED 7411 Spad XIII Early 1/72 Weekend 8196 Spad XIII late 1/48 ProfiPACK 8424 Spad XIII late 1/48 Weeekend KOUPIT Spad XIII eduard 23

24 ON APPROACH 8197 Spad XIII early 1/48 ProfiPACK MODELY 1158 MiG-21MF in Czechoslovak service 1/48 LIMITED EDITION ZÁŘÍ Fw 190F-8 1/48 WEEKEND ZÁŘÍ BIG7268 F-16I SUFA 1/72 Kinetic BIG7269 Bf 109G-6 1/72 Airfix BIG4955 Su-24M FENCER D 1/48 Trumpeter BIG5309 PRINZ EUGEN 1/350 Trumpeter ZÁŘÍ MiG-21 seat early 1/48 Eduard MiG-21MF interior late 1/48 Eduard eduard

25 ON APPROACH FOTOLEPTANÉ DOPLŇKY ZÁŘÍ LEPTY F-16I SUFA exterior 1/32 Academy F/A-18E exterior 1/32 Trumpeter F/A-18 ladder 1/32 Trumpeter MiG-23ML Flogger G interior S.A. 1/32 Trumpeter He 111 seatbelts 1/32 Revell F/A-18 Chaff and Flare dispensers 1/32 Trumpeter rushes/rákos 1/ BR 86 exterior 1/35 Trumpeter Leopard 2A6M CDN boxes 1/35 Hobby Boss Leopard 2A6M CDN mesh 1/35 Hobby Boss MiG-27 Flogger D exterior 1/48 Italeri MiG-21SMT exterior 1/48 Eduard MiG-27 Flogger D interior S.A. 1/48 Italeri Me 262A-1a/U3 S.A. 1/48 Hobby Boss F-14A S.A. 1/48 Hobby Boss MiG-21SMT interior 1/48 Eduard I-53 floor plates 1/72 1/72 Lindberg I-53 1/72 1/72 Lindberg I-53 Kaiten 1/72 Lindberg Akagi rear column 1/350 Hasegawa F-16D S.A. 1/72 Kinetic T-6G Texan 1/72 Academy Railings 45 2 bars short 1/ Railings 45 2 bars long 1/ WWII IJN extra ladders 1/ IJN ship windows 1/700 ZOOMY MiG-23ML Flogger G interior S.A. 1/32 1/32 Trumpeter Bf 110C-7 1/32 1/32 Dragon FE560 MiG-27 Flogger D interior S.A. 1/48 Italeri FE563 Me 262A-1a/U3 S.A. 1/48 Hobby Boss FE570 F-14A interior S.A. 1/48 Hobby Boss FE576 MiG-21SMT interior 1/48 Eduard SS389 F-16D interior S.A. 1/72 Kinetic BR 86 exterior 1/35 Trumpeter He 111 seatbelts 1/32 Revell rushes/rákos 1/ BR 86 exterior 1/35 Trumpeter MiG-27 Flogger D exterior 1/48 Italeri MiG-27 Flogger D interior S.A. 1/48 Italeri I-53 1/72 Lindberg eduard 25

26 PE-SETS fauna 10 mm 6 mm 9 mm NALÁDUJTE SVŮJ AIRBRUSH INSEKTICIDEM! EDUARDÍ POTVORY U VAŠICH DVEŘÍ! 70 mm 47 mm 26 eduard

27 MEZINÁRODNÍ MODELÁŘSKÁ VÝSTAVA MISTROVSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY V PLASTIKOVÉM MODELÁŘSTVÍ JEDINEČNÁ PODÍVANÁ ZE SVĚTA PLASTIKOVÝCH MODELŮ, INSPIRACE PRO TVŮRČÍ DĚTI I RODIČE A PRO OSTATNÍ NÁVRAT DO DĚTSKÝCH LET NÁKUPNÍ CENTRUM GALERIE BUTOVICE PRAHA ÚČAST ČESKÝCH I ZAHRANIČNÍCH MODELÁŘŮ A MODELÁŘSKÝCH FIREM DOPROVODNÉ AKCE PRO NÁVŠTĚVNÍKY SNADNÁ DOSTUPNOST A BEZPLATNÉ PARKOVÁNÍ METRO B STANICE NOVÉ BUTOVICE Radlická 520/117, Praha 5, prostory podzemních garáží Galerie Butovice SOUŘADNICE GPS: N, E eduard eduard 27

28