Posudek. Farma větrných elektráren Andělka

Transkript

1 Posudek dokumentace vlivu záměru na životní prostředí podle 9 zákona č. 100/2001 Sb. Objednatel : Ministerstvo životního prostředí Vršovická Praha 10 - Vršovice Zpracovatelé posudku : EKOBAU Mgr. Pavel Bauer, Netlucká 633, Praha 10 - Dubeč Bc. Petr Bauer, Merhautova 603, Beroun III Tel: , ekobau@seznam.cz EKOBAU, červen

2 OBSAH ÚVOD... 3 I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE... 3 II. POSOUZENÍ DOKUMENTACE... 5 II.1. a II.2. Úplnost a správnost dokumentace... 6 II.3. Pořadí variant z hlediska vlivu na životní prostředí II.4. Hodnocení významných vlivů na životní prostředí přesahujících státní hranice III. POSOUZENÍ TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU S OHLEDEM NA DOSAŽENÝ STUPEŇ POZNÁNÍ, POKUD JDE O ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ IV. POSOUZENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V. VYPOŘÁDÁNÍ VŠECH OBDRŽENÝCH VYJÁDŘENÍ K DOKUMENTACI VI. CELKOVÉ POSOUZENÍ AKCEPTOVATELNOSTI ZÁMĚRU Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VII. NÁVRH STANOVISKA I. Identifikační údaje II. Průběh posuzování III. Hodnocení záměru III.1. Souhrnná charakteristika předpokládaných vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti III.2. Hodnocení technického řešení záměru s ohledem na dosažený stupeň poznání, pokud jde o znečišťování životního prostředí III.3. Návrh opatření k prevenci, vyloučení, snížení, případně ke kompenzaci nepříznivých vlivů záměru na životní prostředí III.4. Pořadí variant (pokud byly předloženy) z hlediska vlivu na životní prostředí III.5. Vypořádání vyjádření k dokumentaci (oznámení) a k posudku III.6. Stanovisko příslušného úřadu Přílohy: Situace 1: (1 : ) Došlá vyjádření k dokumentaci EKOBAU 2

3 ÚVOD Posudek je zpracován na základě pověření Ministerstva životního prostředí, oprávněnou osobou podle 19 odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb. je Mgr. Pavel Bauer. Posudek je zpracován v rozsahu členění kapitol podle přílohy č. 5 a návrh stanoviska podle přílohy č. 6 zákona. Posudek podle 9 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ze znění pozdější předpisů, je další fází v procesu posuzování vlivů záměru. Oznámení záměru zpracoval Mgr. Luboš Motl v lednu 2008, následně bylo firmou WSB Koncept s.r.o. podáno na Krajský úřad Libereckého kraje se žádostí o zahájení zjišťovacího řízení. V průběhu zjišťovacího řízení byl záměr postoupen k vyřízení na Ministerstvo životního prostředí z důvodu očekávaných přeshraničních vlivů. Závěrem zjišťovacího řízení byl požadavek na zpracování dokumentace EIA. Dokumentace EIA byla dokončena v prosinci I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1. Název záměru 2. Kapacita (rozsah) záměru Záměrem je stavba větrných elektráren Enercon E-82 včetně související infrastruktury (úprava a stavba příjezdových komunikací, realizace podzemního kabelového připojení ke stávající elektrické síti). Jedná se o kuželové věže ukončené gondolou s vlastním zařízením elektrárny (asynchronní generátor vyrábějící střídavý proud) a trojlistým rotorem. Výška věže je 108 m, průměr věže u paty větrné elektrárny (dále VTE) je 9 m, průměr rotoru je 82 m. Záměr bude povolen jako dočasná stavba na dobu let. Poznámka: Záměr byl řešen v dokumentaci ve 3 variantách. Fakticky se jedná o 2 varianty. Je to varianta A (6 VTE) a varianta C (8 VTE). V dokumentaci uváděná varianta B (6+1 VTE) není další variantou záměru, nýbrž se jedná o variantu A, která je vyhodnocena (velmi správně) společně s kumulativním vlivem další 1 VTE ENERCON E-70 s platným stavebním povolením v řešeném prostoru. V posudku je rovněž zohledňován kumulativní vliv 1 VTE, v takových případech je varianta A označována A(B), pro zachování kontinuity značení s dokumentací, viz situace 1 posudku. Varianta A 6 ks VTE typu ENERCON E 82 o celkovém jmenovitém výkonu 12 (6 x 2) MWe. Bude vybudováno cca m obslužných komunikací (z toho m nové komunikace na ZPF + cca m stávajících upravených cest). Komunikace budou široké do 4 m, povrch bude štěrkový. Pozn.: Při orientačním ověřování správnosti výpočtu záborů ZPF zpracovatel posudku dospěl k částečně odlišnému výsledku, a to k menšímu rozsahu cest na orné půdě a většímu využití stávajících cest dle katastrální mapy. Rozdíl nemá dopady na míru vyhodnoceného vlivu, uvádíme ale přepočtené hodnoty. V dalších fázích projektové přípravy je třeba zábory přesně vyhodnotit. U každé VTE bude vybudována zpevněná plocha stejného typu jako komunikace o velikosti 630 m 2, celkem 3780 m 2, základ 6 VTE bude znamenat zábor celkem 1266 m 2. Bude vybudováno cca m podzemního kabelového vedení pro připojení VTE k elektrické síti. EKOBAU 3

4 Pozn.: Při orientačním ověřování správnosti kvantifikace délky kabelové vedení dle mapového podkladu, dospěl zpracovatel posudku k částečně odlišnému výsledku, a sice k délce kabelového vedení cca o 150 m delší. Rozdíl nemá dopady na míru vyhodnoceného vlivu, v posudku ale uvádíme přepočtené hodnoty, ke kterým dokládáme situaci, viz situace 1 přílohy posudku). V dalších fázích projektové přípravy je třeba délku podzemního vedení přesně vyhodnotit. Varianta C 8 ks VTE typu ENERCON E 82 o celkovém jmenovitém výkonu 16 (6 x 2) MWe. Bude vybudováno cca m obslužných komunikací zpevněním stávajících cest nebo zčásti nově na ZPF. U každé VTE bude vybudována zpevněná plocha stejného typu jako komunikace o velikosti 630 m 2, celkem 5040 m 2. Základ 8 VTE bude znamenat zábor celkem 1688 m 2. Bude vybudováno cca m podzemního kabelového vedení. 3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) Lokalita záměru se nachází ve Frýdlantském výběžku na území obce Andělka, čísla parcel 382, 357, 266, 198, 1016/6. Zájmové území je v 350 m od státní hranice s Polskem. Hranice Německa je ve vzdálenosti 3,4 km. Kraj: Obec: Liberecký Višňová Katastrální území: Andělka Souřadnice S-JTSK: Varianta A Varianta C VTE č. 1: , VTE č. 1: , VTE č. 2: , VTE č. 2: , VTE č. 3: , VTE č. 3: , VTE č. 4: , VTE č. 4: , VTE č. 5: , VTE č. 5: , VTE č. 6: , VTE č. 6: , VTE č. 7: , VTE č. 8: , Obchodní firma oznamovatele WSB Koncept s.r.o. 5. IČ oznamovatele Sídlo (bydliště) oznamovatele Klimentská 1746/52, Praha 1 Nové Město, Zástupce oznamovatele Ing. arch. Lumír PAŠEK, Telefon: , lumir.pasek@wsb.eu EKOBAU 4

5 II. POSOUZENÍ DOKUMENTACE Dokumentace byla zpracována podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. ve smyslu došlých připomínek k oznámení. Pro tento záměr proběhlo zjišťovací řízení, jehož závěr byl vydán MŽP dne pod č.j /ENV/08. Zpracovatel posudku měl k dispozici následující podklady: - Dokumentace EIA Dále byly použity tyto podklady (převážně bylo doplněno zpracovatelem oznámení): - Územní systém ekologické stability (prezenční náhled na MěÚ Frýdlant) - Mapa tříd ochrany ZPF ( - Sklenička, P., 2005: Vyhodnocení možností umístění větrných elektráren a dalších vertikálních staveb na Frýdlantsku, Hrádecku a Chrastavsku z hlediska ochrany přírody a krajiny, - Vzorové příčné řezy komunikací, manipulačních ploch a kabelového el. vedení - Upřesněná situace záměru v měřítku 1 : 5000 včetně katastrální mapy - Situace rozmístění VTE dohodnutá s německou stranou - Výřez příslušné části s územního plánu obce Višňová - Digitální mapy 1 : ČÚZK - Seznam literatury pro hodnocení vlivů na ptáky a netopýry: AHLÉN I. (2002): Fladdermöss och fåglar dödade av vindkraftverk. Fauna och flora 97 (3): BERGEN F. (2001): Untersuchungen zum Einfluss der Errichtung und des Betriebs von Windenergieanlagen auf Vögel im Binnenland. Unveröffentlichtes. Manuskript eingereicht als Dissertation zur Erlangung des Grades eines Doktors der Naturwissenschaften der Fakultät für Biologie der Ruhr-Universität Bochum angefertigt am Lehrstuhl Allgemeine Zoologie und Neurobiologie, Bochum, 287p. BERGEN F. (eds.) (2002): Windenergie und Vögel Ausmaß und Bewältigung eines Konfliktes. Technische Universität Berlin, Institut für Landschafts- und Umweltplanung Fachgebiet Landschaftsplanung insbes. Landschaftspflegerische Begleitplanung und Umweltverträglichkeitsprüfung, Berlin, 207 p. BREUER W. (2005): Hinweise zur Berücksichtigung des Naturschutzes und der Landschaftspflege sowie zur Durchführung der Umweltprüfung und Umweltverträglichkeitsprüfung bei Standortplanung und Zulassung von Windenergieanlagen. Herausgegeben vom Niedersächsischen Landkreistag, Msc., 31 p. DÜRR T. (2003): Vogelverluste an WEA in Deutschland (Daten aus Archiv Staatliche Vogelschutzwarte, LUA Brandenburg, T. Dürr, ). DÜRR T. (2005): Vogelverluste an Windenergieanlagen in Deutschland. Daten aus der zentralen Fundkartei der Staatlichen Vogelschutzwarte im Landesumweltamt Brandenburg zusammengestellt von Tobias Dürr HANÁK V. & ANDĚRA M. (2005): Atlas rozšíření savců v České republice. Předběžná verze V. Letouni (Chiroptera) část 1. Vrápencovití (Rhinolophidae), netopýrovití (Vespertilionidae) Barbastella barbastellus, Plecotus auritus, Plecotus austriacus. Národní muzeum, Praha. HANÁK V. & ANDĚRA M. (2006): Atlas rozšíření savců v České republice. Předběžná verze V. Letouni (Chiroptera) část 2. Netopýrovití (Vespertilionidae rod Myotis). Národní muzeum, Praha. HANÁK V. & ANDĚRA M. (2007): Atlas rozšíření savců v České republice. Předběžná verze V. Letouni (Chiroptera) část 3. Netopýrovití (Vespertilionidae Vespertilio, Eptesicus, Nyctalus, Pipistrellus and Hypsugo). NM, Praha. HÖTKER H. (2006): Auswirkungen des Repowering von Windkraftanlagen auf Vogel und Fledermäuse. Michael-Otto-Institut im NABU. 40 p. KETZENBERG C., EXO K. - M., REICHENBACH M. & CASTOR M. (2002): Einfluss von Windkraftanlagen auf brütende Wiesenvögel. Natur und Landschaft 77: KINGSLEY A. & WHITTAM B. (2005): Wind Turbines and Birds. A Background Review for Environmental Assessment. Canadian Wildlife Service, 81 p. KOČVARA R. (2007): Závěrečná zpráva z monitoringu mortality obratlovců v období ve větrném parku Břežany. Msc., ORNIS, Přerov, 23 p. LANGSTON R. H. W. & PULLAN J. D. (2003): Wind farms and birds: an analysis of the effects of wind farm on birds, and guidance on EIA criteria and site selection issues. Report written by BirdLife International, Strasbourg. LEKUONA J. M. & URSÚA C. (2006): Avian mortality in wind plants of Navarra (northern Spain). In: de Lucas, EKOBAU 5

6 M, Janss, G. & Ferrer, M. (eds). Birds and Wind Power. Lynx Edicions, Barcelona.MÜLLER A. & ILLNER H. (2001): Beeinflussen Windenergieanlagen die Verteilung rufender Wachtelkönige und Wachteln? Vortrag auf der Fachtagung Windenergie und Vögel Ausmaß und Bewältigung eines Konfliktes am 29./ in Berlin. MÜLLER A., DALBECK L., MAMMEN U., KAATZ J. & ZIESEMER F. (2003): Regionalplan Oberpfalz-Nord Ausschlusskriterien für Windenergieanlagen im Vorkommensgebiet gefährdeter Großvogelarten. Büro für faunistische Fachfragen, Linden. 56p. MADDERS M. & WHITFIELD P. D. (2006): Upland raptors and the assessment of wind farm impacts. Ibis 148, REICHENBACH M. (2003): Auswirkungen von Windenergieanlagen auf Vögel Ausmaß und planerische Bewältigung. Dissertation zur Erlangung des akademischen Grades Doktor der Naturwissenschaften. Fakultät VII Architektur Umwelt Gesellschaft, Technische Universität Berlin. 211p. VIŠŇÁK R. (2006): Plán péče pro: Přírodní rezervaci Meandry Smědé na období: Msc., 44 p. WHITFIELD D. P. & MADDERS M. (2006): Deriving collision avoidance rates for red kites Milvus milvus. Natural Research Information Note 3. Natural Research Ltd, Banchory, UK. II.1. a II.2. Úplnost a správnost dokumentace Dokumentace EIA je zpracována podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, z tohoto pohledu odpovídá požadavkům zákona. Dále jsou uvedeny jednotlivé kapitoly dokumentace a hodnocena jejich úplnost a správnost. Část A Základní údaje Bez připomínek. Část B Údaje o záměru I. Základní údaje B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č.1 Záměr je správně zařazen do kategorie II, bod 3.2 přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů. Jako příslušný úřad je uvedeno Ministerstvo životního prostředí. Doplňujeme, že podle přílohy č. 1 zákona je příslušným úřadem krajský úřad Libereckého kraje. Záměr byl v průběhu zjišťovacího řízení převeden k vyřízení na MŽP z důvodu předpokládaných přeshraničních vlivů. B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru V prvním odstavci je uvedeno, na základě jakých legislativních předpisů je dokumentace EIA zpracována. Vhodnější je toto uvést v úvodu dokumentace. Následuje popis základních parametrů záměru rozhodujících o míře ovlivnění životního prostředí. Bylo by vhodné ještě i na tomto místě uvést průměr rotoru, který je 82 m a dále celkové nároky záměru na zastavění území (zábor ZPF apod.), viz dále v dokumentaci. Formální chybou je uvedení základních parametrů pouze pro jednu variantu, tyto údaje lze však vyčíst dále v textu. S obsahem i rozsahem kapitoly lze jinak souhlasit. EKOBAU 6

7 B.I.3. Umístění Je tabelárně uveden kraj a obec, kde má být záměr realizován. Bylo by vhodné v této kapitole doplnit bližší stručný geografický popis umístění záměru. Toto je ale uvedeno na jiných místech dokumentace, věcně se nejedná o chybu. Podstatná je např. informace o bezprostřední blízkosti statní hranice s Polskem apod. V dokumentaci je uveden obrázek (letecký snímek) zájmového území. Podstatným formálním nedostatkem obrázku, který omezuje možnost práce s dokumentací, je absence měřítka. Tento problém se bohužel v dalších mapových podkladech většinou opakuje. B.I.4. Charakter a možnost kumulace s jinými záměry Lze souhlasit s první částí obsahu kapitoly. Pouze je možné doplnit, že některé informace jsou nadbytečné, např. čísla parcel. Působí to negativně na přehlednost dokumentace. Dále je v dokumentaci uvedeno umístění VTE ve variantách A, B, C. Jsou uvedeny souřadnice jednotlivých VTE. Informace o lokalizaci VTE patří spíše do kapitoly B.I.3 (umístění záměru) nebo lépe do B I.5 ( přehled zvažovaných variant). Ohledně možnosti kumulace vlivů je uveden záměr na výstavbu 1 VTE ENERCON E-70 v rámci plochy posuzovaného záměru. Na tuto jednotlivou VTE bylo vydáno v dubnu 2009 stavební povolení. Je správně uvedeno, že při posuzování nového záměru Farmy VTE Andělka je nutné zohlednit plánovanou VTE s platným územním rozhodnutím. Není ovšem metodicky správné kumulativního působení dvou záměrů považovat za variantní řešení záměru. Významně to ztěžuje orientaci v problému posuzování vlivů (viz např. doporučování pouze 6 VTE jak v přílohách dokumentace, tak dotčenými orgány). Rušit povolenou VTE v rámci posuzování jiného nelze. Další podobné stavby v okolí nejsou v dokumentaci uváděny. Vzdálenější VTE je třeba zohlednit zejména s ohledem na možnosti kumulativního vliv s ohledem na krajinný ráz (popř. z hlediska kumulativního vlivu na faunu). Je třeba poznamenat, že na sever od záměru v Polsku a Německu je realizováno v dohledu velké množství (desítky) VTE. Tyto VTE jsou umístěny v jiném krajinném prostoru, jejich viditelnost na území ČR je malá (jsou vidět prakticky pouze z hřebene a přivráceného svahu vrchu Větrný), z většiny vymezeného DoKP (příloha H.1 dokumentace) viditelné nejsou. Ke kumulaci vlivů na území ČR docházet nebude. Pro úplnost doplňujeme další záměry v prostoru Frýdlantského výběžku. Nejbližší záměry jsou ve vzdálenosti přes 10 km, v zóně slabé viditelnosti: 1. Lysý vrch 6 VTE: Ve vzdálenosti 13,5 km na jih je na Lysém vrchu v rámci Albrechtickho hřebenu provozováno 6 VTE, typ Tacke TW500, celkový instalovaný výkon je 3,1 MWe. 2. Krásný Les: Větrná elektrárna VENSYS 77 o max. výkonu 1,5 MWe, průměr rotoru 77 m, výška věže 61,5 m. Zjišťovací řízení bylo ukončeno 23. srpna 2006, bylo vydáno stavební povolení, probíhá stavba. Vzdálenost od Andělky je 13,5 km na jihovýchod. 3. Horní Řasnice: Předmětem stavby je výstavba VTE typu REPOWER MM 92 o max. výkonu 2 MWe, průměr rotoru 92 m, výška věže 80 m, celková výška nad úrovní terénu 121 m. Bylo vydáno územní rozhodnutí, stavba má být dokončena na přelomu roku 2009/10. Vzdálenost od Andělky je 16 km na jihovýchod. 4. Václavce: bylo zahájeno zjišťovací řízení z důvodu změny technologie, bylo zjišťovací řízení ukončeno z jiných důvodů. EKOBAU 7

8 Únosnost širšího řešeného území byla parametrem v koncepčním posouzení Vyhodnocení možností umístění větrných elektráren a dalších vertikálních staveb na Frýdlantsku, Hrádecku a Chrastavku z hlediska ochrany přírody a krajiny (Sklenička, 2005), které by mělo představovat orientační návrh limitu využití území pro tento účel. Stávající a rozpracované záměry tento limit nedosahují. B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, respektive odmítnutí Zpracovatel posudku souhlasí s dokumentací, že VTE jsou obnovitelným zdrojem energie a alternativou ke zdrojům neobnovitelným. S výčtem skutečností, ke kterým bylo přihlíženo při návrhu realizace záměru lze souhlasit. Nejasnost zůstává v bodu 4, kde je uvedeno, že jsou respektovány převažující tahy avifauny. Zároveň je v příloze H.4.A je uvedeno, že migrační tahy ptáků nejsou příliš známy. Naopak lze doplnit, že při výběru variant byl respektován požadavek německé strany na zmenšení vlivu na krajinný ráz posunutím většiny VTE níže za hřeben vrcholu Větrný, aby byla viditelnost VTE snížena. Dále byla při projektové přípravě záměru věnována pozornost minimalizaci vlivu záboru ZPF úpravou příjezdových komunikací. Dokumentace EIA řeší několik variant záměru. Popsání a přehled variant je v dokumentaci nejednotné, a tím nepřehledné. Varianty mají různé označení. Pochopit souvislosti mezi variantami bylo možné až po důkladném prostudování textu a doplňujících podkladů. Kromě variant s různým počtem VTE jsou zbytečně uváděny již nesledované varianty trasování příjezdových komunikací. V dokumentaci je uvedeno, že variantní řešení bylo uvažováno ve třech hlavních parametrech: počet a umístění VTE, variantách zbarvení, variantách typu a rozměru VTE. V dokumentaci jsou řešeny varianty různého počtu a umístnění VTE. Jsou uváděny 3 možnosti viz rovněž v kapitole B.I.4 dokumentace: Varianta A je označována též jako varianta 6 VTE. Pro záboru pozemků je uváděna překonaná verze trasování komunikací dle oznámení záměru. Není to přehledně a důsledně popisováno, je to zbytečně zavádějící, s touto verzí trasování komunikací se reálně neuvažuje. Varianta B nebo rovněž varianta 6+1 VTE, někdy 7 VTE (např. str. 15,16 dokumentace). Jsou zbytečně uváděny dvě (pod)varianty označované jako 6+1 VTE, které se liší označením a 6+1. Podvarianty se liší trasováním příjezdových komunikací, přičemž je varianta z oznámení záměru, o které se reálně neuvažuje. K variantě 6+1 lze poznamenat, že není formálně správná. Nelze do variantního řešení záměru počítat VTE s platným stavebním povolením. Působí to velké zmatky v dokumentaci i v následných vyjádřeních dotčených orgánů. Posudek situaci řeší tak, že varianty A B považuje za jednu variantu A. V případě popisování kumulativních vlivů původní variantu 6+1 označuje jako A(B). Záměrem je ale stále pouze 6 VTE!! Varianta C, označovaná rovněž jako varianta 8 (např. str. 17). Při posuzování této varianty není zohledněn kumulativní vliv povolené VTE ENERCON E-70. Je to zdůvodněno tím, že v případě realizace této varianty nebude VTE ENERCON E-70 realizována. Přestože se jedná o stejného provozovatele, tento postup není možný (nelze předpokladát zrušení stavebního povolení). Varianta je posudkem hodnocena, ale v návrhu stanoviska není za těchto podmínek doporučena z důvodu neřešení kumulativního vlivu s VTE ENERCON E-70. B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení Jsou uvedeny dílčí části záměru a základní parametry navržených VTE. EKOBAU 8

9 S oznamovatelem byl konzultován termín minimální šířka komunikace 3,5 m. Pro posuzování vlivů je důležitější maximální šíře, popř. průměrná šíře komunikace Na základě podaných informací doplňujeme, že prostorové nároky jsou počítány pro šířku komunikace 4 m. Šíře komunikace 4 m je uvedena v kapitole B II.4. Pro větší přehlednost bylo by vhodné uvádět údaje o příjezdových komunikacích a zpevněných plochách společně v podkapitole Komunikace (tak, jak je záměr rozdělen na dílčí části v úvodu kapitoly). Chybí zde údaje o konstrukci komunikací. V kapitole B II.4. lze se toto dočíst. Je uvedeno, že se bude jednat o šterkovou cestu se zakalením. Uvádění některých údajů v kapitole B II.4. není vyloženě chybou, ovšem ztěžuje to orientaci v dokumentu. Bylo by vhodné uvést alespoň odkaz. Jinak nejsou ke kapitole připomínky. B.I.7. Předpokládaný termín realizace záměru a jeho dokončení Bez připomínek. B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků (2.1.8.) Bez připomínek. B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat S uvedenými údaji nelze souhlasit. Navazující rozhodnutí podle 10 odst. 4 je pouze: - územní rozhodnutí podle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon správní úřad je MěÚ Frýdlant, odbor stavebního úřadu a životního prostředí - popř. stavební povolení podle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon správní úřad je MěÚ Frýdlant, odbor stavebního úřadu a životního prostředí. B.II. Údaje o vstupech B.II.1. Půda Pojednání o vstupech (záborech) půdy je provedeno poměrně obšírně. Je uveden popis nakládání s ornou půdou, což je vhodnější uvést v kapitole B.I.6. Je nevhodně použit termín humus, jedná se o složku půdy, není vhodné označovat takto půdu jako celek. Nadbytečně je uveden přehled dotčených parcel a jejich velikost. Dále je členěn zábor pro jednotlivé prvky stavby. Chybí ovšem zábor ZPF podle BPEJ. Uvedená kvantifikace je zatížena řadou chyb: např.: - je započítána již povolená VTE ENERCON E-70 - je uváděn zábor pod trafostanicemi a zvlášť pod patkami, ve skutečnosti trafostanice budou dle sdělení oznamovatele v prostoru nad základem (patkou) VTE, tzn. zábor pro trafostanici je zahrnut již v záboru pro základovou desku VTE, je tedy počítán 2krát, - pro variantu záměru, tj. pro 6 VTE, je uveden na str. 22 pouze zábor pro již nesledovanou variantu trasování komunikací v oznámení, - na str. 25 je u dočasného záboru uvedeno, že se týká montážních ploch a prací souvisejících s pokládkou podzemních kabelů a výstavbou komunikací. V číselném vyjádření záboru je uvedena pouze rozloha montážních ploch (35 x 18 x počet ploch), - podle sdělení oznamovatele budou montážní plochy trvalé po dobu životnosti VTE, EKOBAU 9

10 - není specifikován zábor ZPF podle BPEJ ani podle tříd ochrany ZPF. Na základě těchto skutečností nemělo smysl se výsledky uvedenými v dokumentaci dále zabývat. Protože ale záměr není příliš náročný na zábor půdy, nebylo přistoupeno k vrácení dokumentace, ale zpracovatelé posudku provedli podle podkladu oznamovatele v GIS vlastní orientační výpočet. Výpočet byl proveden pouze pro variantu, která je v závěru posudku doporučována. Členění pozemků podle tříd ochrany ZPF bylo převzato z internetových stránek ( Zábor půdy v m 2 na let pro potřeby realizace varianty A 6 VTE Stavební prvek Celkem II III IV V Plochy komunikací (m 2 ) Manipulační plochy (m 2 ) Základová deska VTE (m 2 ) Celkem (m 2 ) Z uvedeného vyplývá, že zábor půdy II. a III. třídy ochrany nepřesáhne 0,5 ha. Celkově je zábor půdy menší než 1 ha. Vliv na ZPF považujeme za přijatelný. B.II.2. Voda Lze souhlasit, pouze doplňujeme, že potřeba vody pro fázi výstavby bude jednorázová několik desítek a až stovek m 3. B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Souhlas, nároky na suroviny i energie jsou mále, nevýznamné. Je možné snadno blíže specifikovat množství základních surovin - beton, železo, ocel, sklolaminát. Jsou známy přesné údaje v obecné technické dokumentaci VTE. Z hlediska posuzování vlivů se jedná o údaj doplňkový. Tyto údaje mají význam pro informaci, že se nejedná o technologii zcela bez nároků na vstupní suroviny, a tím i energii. B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu S realizací VTE souvisí vybudování obslužných komunikací o šířce 4 m. Není uvedena délka komunikací, je uvedena délka kabelů. To je nesystematické, bylo by přehlednější zachovávat v rámci stejné kapitoly přibližně stejnou podrobnost pro dílčí prvky záměru. Délka kabelů pro jednotlivé varianty je poněkud matoucí, protože délka kabelů ve variantě A (6 VTE) je větší věž pro variantu B (7 VTE). Je to dáno tím, že se zavádějícím způsobem prezentuje varianta vedení kabelů, která byla řešena v oznámení záměru (nebo předchozích fázích projektu) a v dokumentaci již není tato posuzována. Při orientačním ověřování správnosti kvantifikace délky kabelové vedení dle mapového podkladu, dospěl zpracovatel posudku k částečně odlišnému výsledku, a sice k délce kabelového vedení cca o 150 m delší. Rozdíl je malý a nemá dopady na míru vyhodnoceného vlivu. V dalších fázích projektové přípravy je třeba délku podzemního vedení přesně vyhodnotit. III. Údaje o výstupech B.III.1. Ovzduší Je uvedena intenzita obslužné dopravy při výstavbě. Tyto informace je vhodnější uvádět v některé z kapitol v části B.I., v části B.II.4. nebo alespoň uvádět odkazy. EKOBAU 10

11 Lze souhlasit s tím, že vliv výstavby na ovzduší bude zanedbatelný. Intenzity dopravy budou malé, omezené pouze na dobu výstavby, tj. na několik měsíců. B.III.2. Odpadní vody Bez připomínek. B.III.3. Odpady Lze souhlasit, že největší množství bude vznikat výkopové zeminy, množství není bohužel blíže specifikováno. Objem výkopových zemin lze odvodit z velikosti základových desek pod VTE. Celkové množství bude pro 6 VTE m 3. Pokud bude zemina splňovat příslušné parametry dané vyhláškou, nepodléhá nakládání s výkopovou zeminou zákonu o odpadech. Lze souhlasit, že ve fázi výstavby a provozu bude vznik odpadů minimální, z hlediska vlivu na životní je množství odpadů zanedbatelné. Ve fázi odstraňování stavby bude množství odpadu odpovídat množství použitého materiálu. Záměr není významný z hlediska produkce odpadů. B.II.4. Hluk a vibrace K odstavci o vzniku hluku v době výstavby je třeba doplnit, že uváděnou veličinou charakterizující zdroje hluku je akustický výkon, popř. ekvivalentní hladinu akustického tlaku A v referenční vzdálenosti. U zdrojů hluku za provozu chybí kvantifikace, tj. akustický výkon VTE, který je vstupem při výpočtu hluku, tj. specifikaci akustické situace. Doplňujeme tedy, že akustický výkon VTE ENERCON E-82 je při maximálním výkonu. V kapitole chybí základní akustické parametry zdrojů hluku, tj. zejména akustický výkon. Tyto parametry pro VTE plánovaného typu jsou uvedeny v příloze č. 3, takže je doplňujeme rovněž do této kapitoly. Akustický výkon VTE ENERCON E-82 udává výrobce L wa= 103,8 db (pro maximální výkon VTE a rychlost větru 8 až 9 ms -1 ). Z důvodu splnění hygienických limitů v nočním období je možné nastavit provoz VTE v omezeném režimu výroby. Při elektrickém výkonu P N,red = 1048 kw je možné dosáhnout akustický výkon L wa= 98,7 db. Dále v kapitole pojednáno o infrazvuku. Obsahem kapitoly lze souhlasit. Dále bez připomínek. B.II.5. Doplňující údaje Většinou bez připomínek. V dokumentaci je uváděno, že výkopová zemina bude použita do hutněné podkladové vrstvy obslužné komunikace bez bližší specifikace. Je třeba upozornit na teoreticky možnou mocnost tělesa komunikace, která bude v území vybudována. Zpracovatel posudku si vyžádal od oznamovatele zpřesnění konstrukčních vrstev komunikací a manipulačních ploch a obdržel vzorové příčné řezy, viz následující obrázek. Rozhrnutí výkopové zeminy na trase komunikací cca 4 km v šířce 4 m, znamená průměrnou vrstvu cca 20 cm (při využití výše uvedeného objemu výkopové zeminy), při teoretické tloušťce vrchní štěrkové vrstvy 30 cm to znamená průměrnou mocnost tělesa obslužné komunikace 50 cm, o který bude převyšovat okolní terén. Jedná se pouze o úvahu, konkrétní řešení není zpracováno, není v dokumentaci uvedeno. Není také známo, jak konkrétně budou vypadat manipulační plochy a závěrečné uspořádání reliéfu. V této fázi to lze EKOBAU 11

12 akceptovat, protože řešení bude závislé na inženýrsko-geologickém průzkumu a vlastnostech podloží a výkopových zemin. Nicméně je zřejmé, že při realizaci může být problém s přebytkem výkopové zeminy, popř. že mohou vznikat poměrně masivní tělesa komunikací popř. manipulačních ploch, to všechno v pohledově exponované odlesněné hřebenové partii kopce Větrný. Je důležité se zaměřit v dalších fázích projektové přípravy na zpřesnění bilance zemin a popsat množství, způsob využití a uložení výkopových zemin. Je třeba podrobně zpracovat koncové terénní úpravy okolí VTE i komunikací. Navržené řešení bude konzultováno s příslušným orgánem ochrany přírody podle 12 zákona č. 114/1992 Sb. a s orgánem ochrany ZPF. Je třeba minimalizovat konstrukční vrstvy komunikace převyšující okolní terén, šířku komunikace navrhnout jako minimální možnou (preferovat 3,5 m). Vzorový příčný řez příjezdových komunikací (podklad WSB Koncept s.r.o.) EKOBAU 12

13 Část C Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území C.I. Výčet environmentálních charakteristik dotčeného území C.I.1. Charakteristiky území Bez připomínek. C.I.2. ÚSES Chybí prvky lokálního ÚSES. Zpracovatel posudku si vyžádal podklad na MěÚ ve Frýdlantě. Ve vzdálenosti cca 150 m (od VTE 1) se nachází lokální biocentrum 6. Jedná se o lesní biocentrum tvoření jehličnatými kulturami, o přírodní biotop se nejedná. Lokální biokoridor 6/7 vede z BC 6 na jih v souběhu se západním okrajem zájmové lokality, tj. ve vzdálenosti cca 250 m od VTE 1, 2,3. Obrázek na str. 37 má nevyhovující měřítko. Uvedené měřítko cca 1,4 : není pro rychlou orientaci v problému použitelné. Bylo by snadné použít kulaté měřítko 1:50000 až 1: Plocha pro vymezení záměru je ve skutečnosti menší, více umístěna k západu, řešená plocha je ze severu ohraničena vyznačenou cestou ke kótě Větrný. Na východ plocha nedosahuje ve skutečnosti až ke komunikaci. Upozorňujeme na různé označení vrchu Větrný v mapových podkladech obecně (nesouvisí s dokumentací). Zatímco na zmiňovaném obrázku a na mapách menších měřítek (např. 1 : ) je jako vrch Větrný označena kóta 384 m, na mapě menších měřítek je za vrch Větrný označena kóta 373,7 m cca 500 m od kóty 384 m. C.I Kapitola je bez připomínek, jenom pro doplnění hranice CHOPAV Jizerské hory představují zároveň CHKO Jizerské hory. S podkapitolou NATURA 2000 lze souhlasit. Za poněkud silnou považujeme formulaci o EVL Smědá, že se jedná o porosty s dominantní netýkavkou žláznatou a zlatobýlem kanadským (informace je zřejmě převzata webu AOPK, není vhodné vytrhávat z kontextu, popř. by bylo vhodné vysvětlit). Obě jmenované rostliny jsou nebezpečné invazní druhy, z části se EVL překrývá s PR Meandry Smědé. Text v dokumentaci může vzbudit domněnku, že se jedná o prvky ochrany. EVL jsou vyhlašovány s konkrétním účelem a předmětem ochrany, proto by při zmínce o EVL měly být přednostně tyto předměty ochrany uváděny, další informace jsou doplňkové. Doplňujeme, že EVL Smědá byla vymezena pro ochranu biotopu klínatky rohaté (vážky) a vranky obecné (ryba), tzn. ochrana je zaměřena na tok Smědé. S ohledem na uvedené předměty ochrany je možnost ovlivnění záměrem vyloučena. V podkapitole území přírodních parků je uvedeno možné ovlivnění z hlediska vlivu na krajinný ráz. Dále v kapitole D.I. není tento vliv přímo na PřP Peklo řešen. Je možné ale odvodit a vyčíst z přílohy dokumentace hodnocení vlivu na krajinný ráz, že PřP Peklo se nachází na okraji místa krajinného rázu III., v zóně slabé viditelnosti od VTE. Vlivy jsou hodnoceny jako slabé až žádné. Lze očekávat podobné ovlivnění jako v případě pohledových horizontů hřebenů Jizerských hor (slabý vliv). S podkapitolou významné krajinné prvky lze souhlasit. Drobná připomínka se týká uvedení o ochranného pásma lesa v dokumentaci. Je třeba upozornit, že VKP ochranné pásmo ze zákona nemá, formulace je nepřesná. Platí, že podle lesního zákona je třeba pro správní řízení podle stavebního zákona souhlas příslušného orgánu státní správy lesů pro záměry ve vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Protože ochrana přírody a krajiny na jedné straně a ochrana lesa podle lesního zákona na straně druhů nejsou stejně koncipovány a nemají totožné cíle ochrany, není vhodné ani možné toto zaměňovat. Informace je zavádějící. EKOBAU 13

14 V podkapitole území historického kulturního nebo archeologického významu není uvedena ucelenější charakteristika zájmového území. Tato charakteristika je uvedena v kapitole C.2, což je rovněž možné. V některých charakteristikách území se požadavky na obsah kapitol C.1 a C.2 mohou překrývat. Větší část textu podkapitoly území historického kulturního nebo archeologického významu se zabývá trochu nadbytečně detaily architektonického řešení tradičních obytných objektů. K podkapitole Území hustě zalidněná pro upřesnění doplňujeme, že nejbližší obytný objekt v obci Andělka je vzdálen m a v osadě Saň 700 m. Nejedná se o území hustě zalidněné, spíše naopak. Kapitola je v pořádku. Další podkapitoly jsou bez připomínek. C.2. Charakteristika současného stavu prostředí Ovzduší Právní rámec ochrany ovzduší je poměrně obsáhle popsán. Z uvedených výsledků jsou podstatné průměrné roční koncentrace SO 2, NO 2, PM 10. Nejsou překračovány imisní limity, roční průměry jsou výrazně podlimitní. Nejvíce se limitu blíží koncentrace NO 2, naměřené hodnoty ve Frýdlantu jsou mírně nižší než polovina povolené koncentrace. Přestože jsou v dokumentaci definovány oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace, chybí jakýkoli komentář stavu. Tyto informace jsou pro předmět posuzování a nadbytečné, nemělo to být uvedeno, ztrácí se přehlednost dokumentace. Stav kvality ovzduší v zájmovém území nemá přímou vazbu na realizovatelnost záměru v dané lokalitě, protože realizace záměru bude ovlivňovat kvalitu ovzduší zanedbatelně. Charakteristika kvality ovzduší v lokalitě je pro posuzování předloženého záměru okrajová. Platí spíše naopak, že pozitivní význam záměru vzrůstá zhoršující se kvalitou ovzduší, neboť záměr umožní výrobu elektrické energie bez produkce emisí, tedy emisní situaci nezhorší. Nelze ovšem očekávat, že realizací záměru se kvalita ovzduší zlepší, protože výkon VTE je v porovnání s potřebou energie malý. Jedná se o dlouhodobý proces, který se může projevit pouze kumulací řady dalších záměrů a opatření. Klima, voda, geologie, půda, přírodní zdroje Bez připomínek. Pouze k podkapitole půda lze namítnout, že charakteristika půdních poměrů na lokalitě chybí. Podklady lze dohledat v kapitole B.II.1, pokud má čtenář znalosti nebo podklady k výkladu kódu BPEJ. Bylo by vhodné uvést stručnou charakteristiku HPJ (hlavní půdních jednotek). Jedna okrajová poznámka se týká rovněž podkapitoly přírodní zdroje. Doplňujeme, že uvedené definici přírodního zdroje odpovídá i energie větru, kterou záměr využívá k výrobě elektrické energie. Jedná se dle definice o obnovitelný zdroj energie. Doplňujeme, že odebírání energie větru v posuzovaném rozsahu se nijak na stavu v atmosféře neprojeví. Fauna a flóra A) Flora Chybí floristická charakteristika území, nejsou uvedeny výsledky botanického šetření. V dokumentaci EIA by měly být uvedeny všechny výsledky a důležité skutečnosti pro závěry posuzování, v přílohách je možné nechat metodiky apod. Komentář k provedení a výsledkům botanického šetření je uveden v komentáři k příslušné příloze. B) Fauna Fauně je věnována samostatná příloha. Komentář k provedení a výsledkům zoologického šetření je uveden podrobně v komentáři k příslušné příloze. Lokalizace výskytu zvláště chráněných druhů termínem v širších vztazích je nedostatečná. EKOBAU 14

15 Při terénním šetření k posudku byly pozorovány v blízkosti kóty 373,7 m (u povolené VTE ENERCON E-70) 2 jedinci koroptve polní chráněný druh kategorie ohrožený. Poslední odstavec podkapitoly popisuje vlivy, patří do části D.I. Podkapitola krajina je bez připomínek. V podkapitole obyvatelstvo je více jak polovina informací obecně geografických, tyto je vhodnější uvádět v kapitole B.I.3 apod. V podkapitole hmotný majetek je uvedena definice a mechanismus vyřešení případných střetů. Chybí však výčet zasaženého hmotného majetku, popř. informace, že hmotný majetek dotčen nebude. Doplňujeme tedy, že hmotný majetek dotčen nebude. Podkapitola kulturní památky je bez připomínek. C.III. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení Bez zásadních připomínek. Druhá polovina kapitoly se zabývá posouzením záměru na životní prostředí, což patří do části D. Část D Komplexní charakteristika a hodnocení vlivů záměru na veřejné zdraví a životní prostředí D.I. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení D.I.1. Vliv na obyvatelstvo Jsou správně uvedeny možnosti vlivu na veřejné zdraví. Je nepřehledné, že část vlivů je uvedena v kapitole D.I.3 (samostatná podkapitola veřejné zdraví). Chybí zmínka, jak může být zdraví ovlivněno a jaké zdravotní komplikace mohou vznikat. S věcnými závěry vyhodnocení vlivu na veřejné zdraví lze souhlasit. Chyba v závěrech vyplývá ze špatně definovaných variant záměru. Je preferována varianta A (6 VTE řešených v oznámení), která ovšem není reálná, nelze zrušit VTE ENERCON E-70 s platným stavebním povolením. Posudek nepřesnosti v posuzovaných variantách záměru vyřešil novým předefinováním variant viz kapitola I.2 posudku. Podstatným, ale formálním nedostatkem dokumentace je, že výsledky hodnocení vlivů na složky životního prostředí zpracované v přílohách nejsou řádně v dokumentaci vyhodnoceny. Jsou uváděny pouze odkazy a závěry. Podkapitola sociálně ekonomické vlivy je více bez zásadních připomínek. Domníváme se pouze, že pojednání o změně turistické atraktivity je nepřesné, mohlo by být označeno i za zavádějící, i když to tak pravděpodobně nebylo myšleno. Pokud bude totiž vybudována nová cyklotrasa, je logické, že se zvýší návštěvnost v území i s VTE, ovšem v důsledku cyklotrasy, nikoli kvůli VTE. Názory na vliv VTE na atraktivitu území jsou velmi rozporuplné, objektivní statisticky průkazná práce chybí. Domníváme se, že k pozitivním ani negativním změnám nedojde, protože oblast Andělky není významná turistická lokalita, v okolí je několik osad s chalupami. Ke zvýšení turismu v území by mohlo dojít v případě podstatného ekonomického zisku obce ze záměru s následnou možností financování jiných aktivit. S hodnocením významu větrných elektráren zpracovatel posudku souhlasí. EKOBAU 15

16 D.I.2. Vliv na ovzduší a klima Správně je vliv znečištění ovzduší vyhodnocen jako krátkodobý a zanedbatelný. Jenom drobná poznámka, že při velké rychlosti větru (dobrých rozptylových podmínkách) se zvyšuje dosah prašnosti a zvyšuje se sekundární prašnost. Podstatný je aktuální směr větru. Rozhodující pro prašnost v době výstavby bude stav obslužných komunikací a vlhkost povrchu. Vlhké komunikace nelze přirozenou cestou zcela zajistit, protože při deštích se často musí přestat i s prováděním zemních prací, následně povrch osychá jako první apod. Skrápění pojezdových komunikací je zapracováno jako podmínka do návrhu stanoviska. D.I.3. Vliv na hlukovou situaci V prvním odstavci je zdůrazněn význam rozlišování fyzikálních veličin ekvivalentní hladiny akustického tlaku A a akustického výkonu. Zpracovatel posudku pouze doplňuje, že znalost definice používaných fyzikálních veličin je obecně velmi důležitá. Ještě by bylo vhodné případně definice zmiňovaných veličin uvést. Zjednodušeně lze doplnit, že akustický výkon je parametr zdroje ( výstup a pro účely dokumentace se uvádí v kapitole B.III.). Někdy se pro akustickou charakteristiku zdroje používá i ekvivalentní hladina akustického tlaku A v referenční vzdálenosti od zdroje (zpravidla 5 a 10 m). Ekvivalentní hladina akustického tlaku A je parametr charakterizující intenzitu hluku v prostředí. V obou případech je používanou jednotkou decibel (db). Dokumentace EIA stav akustické situace za provozu VTE neuvádí. Je pouze konstatováno, že nejsou překročeny hygienické limity, podmínky provozu a dále odkaz na přílohu H.2 hluková studie, kde jsou chybějící údaje dohledatelné. V dokumentaci není tedy co hodnotit (je komentováno v samostatné kapitole). Jsou uvedeny podmínky provozu pro variantu A, varianta však není realizovatelná (je vydáno stavební povolení na další VTE ENERCON E-70 v lokalitě). V podkapitole veřejné zdraví patří dle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. do kapitoly D.I.1 Stroboskopický efekt Lze souhlasit. Bez připomínek. D.I.4. Vliv na povrchové a podzemní vody Bez připomínek, záměr nemá vliv na vody. Nejistotou je neznalost podobných hydrologických poměrů, bude doplněno v dalších fázích projektové dokumentace. D.I.5. Vliv půdu Je správně popsán vliv na půdy, dojde k záboru. Vyhodnocení je však nedostatečné, chybí základní kvantitativní údaje, včetně uvedení jakého typu a kvality půdy se zábor bude týkat. Je to podstatný nedostatek, dokumentace nebyla vrácena, protože záměr není příliš významný z hlediska záboru půdy, vrácení dokumentace nebylo věcně nutné. Zpracovatelé posudku provedli podle podkladu oznamovatele v GIS vlastní orientační výpočet. Výpočet byl proveden pouze pro variantu, která je doporučena v závěru posudku. Členění pozemků podle tříd ochrany ZPF bylo převzato z internetových stránek ( Zábor půdy v m 2 na let pro potřeby realizace varianty A 6 VTE Stavební prvek Celkem II III IV V Plochy komunikací (m 2 ) Manipulační plochy (m 2 ) Základová deska VTE (m 2 ) Celkem (m 2 ) EKOBAU 16

17 Z uvedeného vyplývá, že zábor půdy II. a III. třídy ochrany nepřesáhne 0,5 ha. Celkově je zábor půdy menší než 1 ha. Vliv na ZPF považujeme za přijatelný. Je uvedeno, že jako kompenzace budou provedena určitá opatření. Zpracovatel posudku považuje takto specifikovaná opatření za nekonkrétní, nelze je převzít do návrhu stanoviska. D.I.6. Vliv horninové prostředí a přírodní zdroje Bez připomínek. D.I.7. Vliv na faunu, flóru a ekosystémy Flóra Se závěrem lze souhlasit. Fauna Vlivy na ptáky jsou popsány v obecné rovině. Chybí vyhodnocení rizika pro jednotlivé druhy, které se v okolí záměru vyskytují. Podstatné informace ohledně vlivů na ptáky a netopýry nejsou uvedeny ani v příloze dokumentace. Na základě oponentního posouzení (Mgr. Kočvary) a doplnění publikovaných dat vyplývá, že významný vliv na faunu je málo pravděpodobný i přes nejistoty, které vyplývají z nedostatků v dokumentaci. Zpracovatelé posudku považují záměr za akceptovatelný, jsou ale doplněna opatření v návrhu stanoviska. Ekosystémy Nelze souhlasit s obecným tvrzením, že ovlivnění funkčnosti prvků ÚSES lze vyloučit. Velikost vlivu na ÚSES je závislá především na vzdálenosti od VTE a na charakteru ÚSES. V dokumentaci chybí konkrétní rozbor možnosti ovlivnění jednotlivých prvků ÚSES, popř. zdůvodnění, že k ovlivnění dojít nemůže. Nejbližší prvky ÚSES dokumentace neuvádí, viz kapitola C.1. Obecně relevantní vliv nelze vyloučit na část fauny (ptáky, netopýry, částečně i další obratlovce) jedná se o součást ekosystému a případně i ÚSES. Velikost vlivu na ÚSES je zčásti úměrná vlivu na faunu obývající nejbližší prvky ÚSES souhlas s dokumentací. Jak je vyhodnocen vliv na faunu, je komentováno v rámci posouzení zoologického průzkumu. Vliv na funkci uvedených prvků ÚSES bude mírný (viz vliv na ptáky a netopýry). Bude oslaben potenciál využití části přilehlých lesů LBC 6 pro některé druhy fauny z důvodu vyrušování. Vliv hluku se v přilehlém biokoridoru 6/7 může také částečně projevit, riziko je spíše teoretické, pro některé citlivé druhy. Lokální biokoridory jsou důležité především pro šíření diaspor, popř. migraci málo mobilních druhů, které na hluk zpravidla citlivé nejsou. Se závěrem dokumentace lze souhlasit, avšak zpracovatel posudku by volil raději formulaci: Vliv na ÚSES lze považovat za mírný, akceptovatelný. D.I.8. Vliv na krajinu V první části kapitoly jsou uvedena fakta, ze kterých lze vycházet při hodnocení krajinného rázu. K tomuto seznamu lze poznamenat, že je uvedena poměrně nesourodá směs, místy terminologicky nepřesná. Není zcela zřejmé, zda se jedná o teze odpovídající přímo posuzovanému záměru nebo zda se jedná o teze obecně platné pro VTE. Pravděpodobně platí oboje, přičemž není toto jednoznačně odděleno a může tak dojít k nesprávně interpretaci. Pro vysvětlení připojujeme komentář (text dokumentace je kurzívou). Funkční podstata VTE plně naplňuje principy trvale udržitelné krajiny - V podstatě souhlas, nicméně vše má své meze a limity. EKOBAU 17

18 Vzhled elektráren plně odpovídá jejich funkční podstatě - Obecně známá skutečnost, není jasný důvod tvrzení. Záměr přímo neovlivní žádná zvláště chráněná území ani jinak chráněná území (např. lesní porosty, biocentra a biokoridory, území Natury 2000 atd.) Do zvláště chráněných území nepatří lesní porosty ani ÚSES. Tvrzení je v rozporu se závěry přílohy Hodnocení vlivu větrné farmy Andělka na krajinný ráz byl vyhodnocen slabý až středně silný vliv na PR Meandry Smědé. Vizuální ovlivnění je na základě parametrů elektráren snesitelné Bez připomínek. Větrné elektrárny na základě nutných požadavků na technické parametry nebrání migraci flory ani fauny a jejich výstavba v okolí biocenter a biokoridorů je možná - Pokud se tvrzení vztahuje k záměru, je v rozporu s tím, co je uvedeno v příloze H.4.A, kde je vyjádřena nejistota ohledně migračních tras ptáků. Obecně platí, že jedním z rizik VTE může být usmrcování ptáků, zejména pokud jsou postaveny v místě migračních tras ptáků. Posudek problém řeší doplněním opatření k záměru. Záměr není nevratným zásahem do rázu krajiny. Po uplynutí doby životnosti elektráren (cca let) lze tato zařízení demontovat a lokalitu uvést do stavu původního. - Souhlas, oproti většině technologií výroby el. energie z neobnovitelných zdrojů, jsou následky provozu VTE podstatně nižší (žádné). Na druhou stranu kapacitou výroby jsou nesrovnatelně menší než tepelné elektrárny. Demontáž je dokonce podmínkou realizace záměru. Záměr je z hlediska krajinného rázu zásahem do zemědělské a urbanizované krajiny a proto bude nutné zařízení elektráren udržovat po stránce vizuální v perfektním stavu (nátěry povrchu, bez dodatečných instalací antén, reklam apod.) i po stránce technické (převážně dodržením limitních hodnot pro produkovaný hluk) Poznámka je nadbytečná, jedná se o samozřejmost. Viditelnost 140 m vysokých staveb bude v jakémkoliv typu krajiny značná, nedají se předpokládat výrazná minimalizační opatření k jejich zaclonění - S tvrzením nelze souhlasit, je zavádějící. Viditelnost objektů se podle morfologie, vegetačního krytu a umístění VTE v krajině může výrazně lišit, proto se provádí posouzení vlivu na krajinný ráz, vizualizace a apod., viz též příloha dokumentace. Je to patrné i na posuzovaném záměru, např. VTE 3 je oproti VTE 1 umístěna o 35 m níže na svahu hřebene Větrný a dále od hřebene ve směru k Andělce, viz str. 53 přílohy. Různá viditelnost a hlavně projev viditelnosti v krajině platí i při pohledu na přivrácený svah s VTE. Obecně platí, že projev VTE na obzoru, tj. proti obloze, je větší než pohled na VTE, kde pozadí není otevřené, např. proti svahu. Nápadná barevnost elektráren a světelné značení je požadavkem leteckých civilních i vojenských institucí. Proti těmto požadavkům není možné ze strany investora protestovat Není jasný smysl tvrzení, je logické, že je potřeba splnit všechny technické a další požadavky projektu potřebné pro navazující správní řízení. V posledním odstavci na str. 60 dokumentace je odkaz na (Sklenička, 1999). Jedná se o překlep, dle informace zpracovatele dokumentace má být (Sklenička, 2005). Podrobné hodnocení vlivu opět není uvedeno, není uvedeno členění dotčeného krajinného prostoru na místa krajinného, vliv na znaky krajinného rázu apod. Je uveden pouze závěr přílohy H.1. Posudek se tedy hodnocením správnosti vlivu na krajinný ráz zabývá především v hodnocení přílohy H.1. Zejména pro hodnocení vlivu na krajinný ráz jsou nedostatkem dokumentace mapové podklady, které jsou pro dobrou orientaci v problému nezbytné. Zákres míst KR do ortofotomapy měřítka 1: je příliš malý a neumožňuje orientaci v terénu. Další dvě tématické mapy (v příloze H.1) v měřítku okolo 1: jsou téměř nečitelné. U fotopřílohy chybí přesnější vyznačení míst pohledů, popř. uvedení nadmořské výšky. Oba údaje charakterizující místo pohledu jsou pro viditelnost VTE velmi důležité. Pokud čtenář okolí záměru dobře nezná, je obtížné si situaci v okolí představit, zvláště když chybí topografická mapa s vrstevnicemi. EKOBAU 18

19 Se závěry posouzení vlivu na krajinný ráz zpracovatel posudku většinou souhlasí. Nesouhlasíme úplně s tvrzením, že krajina je v zóně silné a zřetelné viditelnosti již dnes ovlivněna vizuálním projevem VTE na německé straně. Z velké části uváděného území (jižně a jihovýchodně od lokality) nejsou VTE na německé straně viditelné, jsou kryty hřebenem s kótou Větrný a lesem nebo jsou jen doplňkem v krajinné scéně. Na německé a polské straně, na sever od hřebene Větrný výše rozebírané tvrzení platí, souhlasíme. V závěru kapitoly je reagováno na připomínku KÚ LK, kde je vyjádřen rozpor mezi doporučovanou maximální výškou Bylo by vhodnější formulovat stanovisko v první osobě za celý zpracovatelský tým např.: Domníváme se, že Autor studie je člen týmu zpracovatelů, nejedná se o citaci jiné práce. Za vyhodnocení vlivu nese odpovědnost zpracovatel dokumentace (včetně příloh), který sestavuje autorský tým. Vyšší výška VTE se projeví skutečně hlavně v Německu a Polsku. Vliv VTE Andělka byl s německou stranou konzultován a byla dohodnuta varianta A(B) 6+1 VTE. Vliv vyšších VTE se projeví více ještě v bezprostřední blízkosti záměru, tj. v obci Andělka. VTE jsou zčásti kryty hřebenem s kótou Větrný, pokud jsou větrné elektrárny o 28 m vyšší, budou více za horizontem vyčnívat. V prostoru místa krajinného rázu II a III lze souhlasit, že projev v krajině nebude oproti případné výšce 30 m příliš rozlišitelný. D.I.9. Vliv na hmotný majetek a kulturní památky Bez připomínek. D.II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na ŽP z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů V úvodu kapitoly jsou uvedeny vlivy dle významnosti. Autoři posudku v zásadě souhlasí, s výjimkou vlivu na flóru (mírný vliv). I z dokumentace EIA vyplývá, že vliv je zanedbatelný žádný, u fauny a ekosystémů je to jiné, tam se skutečně může jednat o mírný až středně silný vliv, navíc s nejistotou u motáka pochopa. a) vliv na krajinný ráz Je nevhodně uvedeno obecné pojednání o vlivu na krajinný ráz, naopak měly být shrnuty stručně závěry, viz poslední věta. b) vliv na hlukovou situaci Není uvedeno shrnutí vlivů, stručné srovnání s limity apod., pouze je uvedena nejvhodnější varianta 6 VTE, která ovšem sama o sobě není relevantní, protože nezohledňuje VTE Enercon E-70 s již platným SP. c) vliv stroboskopického efektu Bez připomínek. d) vlivy na faunu Rušení v době výstavby je přímé. K vyhodnocení vlivu nestačí zkušenosti s jinými záměry a mnoha studií (které navíc nejsou citovány). Naopak platí, že bez podrobného průzkumu alespoň létajících obratlovců budou existovat rizika případného ovlivnění, tedy vždy je nutno vycházet z konkrétní situace. Rizika pro různé druhy se liší. Součástí dokumentace je průzkum obratlovců. Jsou tedy základní podklady k dispozici. Se závěrem tedy lze souhlasit, ovšem v návrhu stanoviska jsou doplněny podmínky. e) z hlediska trvalé udržitelnosti Vliv je v tomto smyslu uváděn pozitivní. Zpracovatelé posudku souhlasí, chybí uvedení míry tohoto vlivu, které je ovšem správně naznačeno na str. 52 dokumentace. Pouze opakujeme, EKOBAU 19

20 možnosti nahrazení obnovitelných zdrojů jsou omezené a podíl na celkové výrobě je malý. Tento vliv se může projevit pouze v kumulaci více záměrů a řady dalších opatření (úspory). f) přeshraniční vlivy Lokalita záměru se nachází v bezprostřední blízkosti státní hranice. Nejbližší VTE je vzdálena od hranice s Polskem 350 m na západ, ve stejném směru (severozápad) následuje hranice s Německem ve vzdálenosti 3,5 km. Lze očekávat ovlivnění krajinného rázu. Na základě vyjádření Polské i Německé strany, kde byl po úpravách záměru vyjádřen souhlas, nebyly přeshraniční vlivy v dokumentaci hodnoceny. S uvedeným postupem zpracovatelé posudku souhlasí. D.III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech Pojednání o rizicích havárií a nestandardních stavů je rozděleno na fázi výstavby, provozu a na případ překročení doby životnosti technologie. Pro fázi provozu jsou rizika vyjmenována a jsou označena za únosná. Lze souhlasit s poznámkou, že se v řadě případů nejedná o rizika havárií nebo nestandardních stavů, nýbrž o standardní vlivy, které byly vyhodnoceny (správně) ve výše uvedených kapitolách. O rizika ve smyslu této kapitoly se jedná zejména v případě znečištění prostředí ropnými látkami, popř. u rizika pracovních úrazů. Jaké bude riziko pro podzemní vody, se prokáže v inženýrskogeologickém průzkumu, popř. hydrologickém posouzení lokality v závislosti na hladině podzemní vody. Ještě doplňujeme, že riziko kontaminace prostřední ropnými látkami je malé, srovnatelné s běžnou drobnou stavební činnosti, popř. se zemědělským nebo lesnickým hospodařením. Výstavba VTE bude trvat jen několik měsíců. S riziky havárií a nestandardních stavů za provozu lze souhlasit. Jen na okraj poznámka, pokud je technologie bezpřevodovková, neexistuje ani teoretická možnost úniku oleje z převodovkové skříně. Uvedené informace si proto částečně odporují. Ještě doplňujeme, že rizikem je možnost usmrcení ptáků a netopýrů v případě srážky s VTE. Toto riziko (vliv) je uvedeno v kapitole D I.7. Chybí ovšem bližší údaje o dosavadních znalostech o četnosti kolizí s VTE (bylo doplněno v posudku, viz dále). Rizika překročení doby životnosti VTE nejsou uvedena. Lze se jen z kontextu domnívat, že je uvedena obava, že stavba nebude po ukončení životnosti odstraněna. K tomu lze jen připojit poznámku, že toto riziko je potřeba účinně ošetřit již při správních řízeních k povolení stavby, kde je potřeba na toto pamatovat a odstranění stavby to ukončení provozu požadovat. Případně je možné zvažovat požadavek na tvorbu finanční rezervy, pokud to legislativa umožňuje. Podmínka na odstranění stavby po ukončení provozu bude doplněna do návrhu stanoviska. D.IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, kompenzaci nepříznivých vlivů na ŽP Nelze souhlasit s tvrzením, že opatření k minimalizaci vlivu budou rozvíjena v závislosti na stupni poznání vlivu VTE na životní prostředí. Podmínky stavby a provozu budou stanoveny ve stavebním povolení a při kolaudaci stavby. Nebylo by seriózní tyto podmínky za provozu měnit, ostatně to není ani možné (s výjimkou zcela výjimečných, spíše teoretických případů). Opatření realizovaná v průběhu zpracování projektové dokumentace Opatření realizovaná v průběhu zpracování projektové dokumentace nepatří do této kapitoly, zde mají být uvedena konkrétní opatření nad rámec projektu, popř. je možné některé konkrétní prvky zdůraznit (např. odstranění stavby). Uvedené body patří, pokud má smysl je všechny vůbec uvádět, do úvodu, popř. do kapitoly B I. EKOBAU 20