Potenciál cestovního ruchu ve Slovinsku

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SPORTOVNÍCH STUDIÍ Katedra společenských věd ve sportu Potenciál cestovního ruchu ve Slovinsku The Potential of Tourism in Slovenia Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Oldřich Racek Brno, 2012 Vypracovala: Jana Šmídová Tělesná výchova a sport (MCR)

2 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s uvedením veškeré literatury a pramenů v pouţitých zdrojích... V Brně dne Jana Šmídová

3 Na tomto místě bych velmi ráda poděkovala vedoucímu této bakalářské práce Mgr. Oldřichu Rackovi za uţitečné rady, odborné vedení práce a připomínky, kterými mi pomohl práci zkvalitnit a zvýšit její úroveň.

4 OBSAH ÚVOD LITERÁRNÍ PŘEHLED Objasnění definice pojmu cestovní ruch Typologie cestovního ruchu Formy cestovního ruchu Druhy cestovního ruchu Činitelé ovlivňující rozvoj cestovního ruchu Selektivní (stimulační) faktory rozvoje a rozmístění CR Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu Realizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu Marketing a jeho význam Definice marketingu Definice marketingového mixu Marketingový mix v praxi CÍL, ÚKOLY A METODIKA PRÁCE Cíl práce Úkoly práce Metodika práce VÝSLEDKY Selektivní faktory Lokalizační podmínky Podmínky přírodního charakteru Podmínky společenského charakteru Realizační podmínky Aktivní vyuţití volného času DISKUZE ZÁVĚR SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY RESUMÉ... 66

5 ÚVOD Pojem cestovní ruch je jiţ v dnešní době rozšířený natolik, ţe turistou či účastníkem cestovního ruchu je snad kaţdý z nás, ať si to uvědomujeme nebo nikoliv. Tento způsob trávení volného času nám umoţňuje objevovat nová místa a poznávat nové lidi, coţ bývá spojeno s novými záţitky a také pozitivními i negativními zkušenostmi, které jsou pro kaţdého z nás vţdy velkým přínosem. Narůstající zájem o cestovní ruch v posledních letech přispěl k rozmachu počtu cestovních kanceláří a agentur, a s tím souvisejících nabídek dovolených, záţitkových kurzů či programů a pobytů v nejrůznějších turistických destinacích. Odvětví cestovního ruchu bývá jedním z důleţitých zdrojů pro příjmy do státní pokladny. Spousta zemí z cestovního ruchu velice dobře profituje a země, pro některé jsou to příjmy téměř jediné a jsou tak na cestovním ruchu mnohdy existenčně závislé. Také díky vzrůstajícímu fondu volného času narůstá i ţivotní úroveň populace. Lidé se naučili oddělovat svůj neformální ţivot od formálního a naučili se trávit svůj volný čas ke svému osobnímu uspokojení, jako např. poznávání nových záţitků, kultur, míst a také cestováním do exotických zemí, coţ je dnes téměř běţnou záleţitostí. Tato země stojí za zmínku uţ jen pro opravdovou krásu a čistotu, spoustu příleţitostí a míst, které stojí za to vidět. Je škoda, ţe je pro mnohé Slovinsko pouhou průjezdovou zemí slouţící při cestě do letní destinace Chorvatsko. Slovinsko přitom nabízí mnoho přírodních a kulturních krás, historických památek, sportovního vyţití, tradičních akcí a festivalů, které Vám přiblíţí zemi zase z mnohem zajímavější stránky neţ je pouhá rekreace u moře. Ne nadarmo je Slovinsko označováno jako Zelená země mezi Alpami a Jaderským mořem. Jsme zastánci názoru, ţe kaţdý si zde najde osobní záţitek i to, co potřebuje ke své spokojenosti. Ať uţ je to dovolená na klidném odlehlém místě bez lidské stopy a civilizace, či dovolená plná adrenalinu nebo organizovaný program. 5

6 Cílem této bakalářské práce je konkrétní zpracování fakt a poznatků o Slovinsku. K uskutečnění práce jsme ke sběru informací pouţili odbornou literaturu, internetové zdroje, kniţní průvodce, ale také zkušenosti nabyté při dlouhodobém pobytu v dané zemi. 6

7 1. LITERÁRNÍ PŘEHLED 1.1 Objasnění definice pojmu cestovní ruch Definice cestovního ruchu mívají několik složek. Obecně se cestovní ruch definuje jako krátkodobý přesun lidí na jiná místa, než jsou místa jejich obvyklého pobytu, za účelem pro ně příjemných činností. Definice zní jednoduše, ale není plně výstižná. Nezahrnuje například lukrativní oblast služebních cest, kde hlavním smyslem cestování je práce, nikoli zábava. Je také nesnadní určit, jak daleko člověk musí cestovat apod. [3]. Ukázkou dalších dvou definicí bych chtěla poukázat na rozdílnost chápání cestovního ruchu: Cestovní ruch je definován jako činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo běžné životní prostředí/mimo místo bydliště/ a to na dobu kratší než 1 rok u mezinárodního cestovního ruchu a 6 měsíců u cestovního ruchu domácího, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výděleční činnosti v navštíveném místě. Jiný účel cesty než vykonávání výděleční činnosti znamená, že výdělečná činnost není v navštíveném místě založena na trvalém či přechodném pracovním poměru [10]. Cestovní ruch se stal již neodmyslitelnou součástí dnešní moderní společnosti. V rámci cestovního ruchu se každoročně dává na celém světě do pohybu obrovské množství lidí, kteří zpravidla ve svém volném čase opouštějí dočasně místa svého stálého bydliště a účelem rekreace, poznání, styku s lidmi a z celé řady dalších důvod. [4]. Hledisek, dle kterých máme moţnost cestovní ruch zkoumat je nemálo. Dalšími jsou například klimatologie, hydrologie, hygiena, demografie, ale také 7

8 různé odvětví ekonomiky jako jsou ekonomika dopravy, obchodu, kultury, stavebnictví, dále obor financí, práva a podobně [10]. 1.2 Typologie cestovního ruchu Formy cestovního ruchu zde se především zaměřujeme na hledisko motivů, proč se účastnit cestovního ruchu Druhy cestovního ruchu Je to závislost cestovního ruchu na geografických, společenských, ekonomických a jiných podmínkách Formy cestovního ruchu Formy cestovního ruchu jsou zejména odvozeny od motivace návštěvníků. Primární motivy realizace cestovního ruchu, ze kterých se dále vymezují formy CR, jsou motivy rekreační, kulturní, společenské, sportovním, ekonomické a specifické motivy [13]. Rekreační cestovní ruch Tato forma rekreace zahrnuje pod sebou příměstskou rekreaci, pobyty na dovolené a lázeňský cestovní ruch. Jedná se o nejvíce rozšířenou formu cestovního ruchu. Důleţitým společným jmenovatelem tohoto cestovního ruchu je fyzická a psychická regenerace. Příměstská rekreace probíhá v městských zázemích. Jsou to například parky, rekreační zařízení, vodní plochy, lesy. Tyto moţnosti jsou často vyuţívané díky dobré dostupnosti. Většina těchto míst je dostupná pěšky, jízdou na kole či městskou dopravou. Je to alternativa vyuţívaná o víkendech jako druhé bydlení např. chalupaření, ale také i jako krátkodobé vyuţití v průběhu týdne. Lázeňský cestovní ruch zahrnuje pobyt v lázních za účelem regenerace, poznání či sociálních kontaktů. Dnešním trendem je pobyt v lázních uskutečňovat jako preventivně-zdravotní pobyt [11]. 8

9 Kulturní cestovní ruch Cílem tohoto cestovního ruchu je poznávání jiných kultur, tradic, způsobu ţivota, náboţenství a zvyků. Vzdělávací cestovní ruch je typický studijními pobyty, hrazenými nebo alespoň částečně hrazenými z grantů nebo stipendii. Dále máme také jazykové kurzy. Oboje tyto způsoby rekreace jsou prováděny za účelem poznání místních kultur, zvyků, také získáváním znalostí a dovedností v navštívené destinaci. V tomto cestovním ruchu se můţeme vzdělávat i sami za podpory informačních tabulí, infoboxů, infocenter a naučnými stezkami [11]. Alternativní cestovní ruch Zde uvádíme, ţe alternativní cestovní ruch zahrnuje v menším podání poznávání jiných kultur a způsobu ţivota, ale v malých skupinách lidí v jejich domácím prostředí. Příkladem je agroturistika či ekoagroturistika. Další cestovní ruch zaměřený na poznávání je náboţenský cestovní ruch. Můţeme ho označovat také jako religiózní či poutní cestovní ruch. Je obzvláště zaměřený na prohlídky a návštěvy poutních míst jako jsou kostely, katedrály, hřbitovy [13]. Společensky orientovaný cestovní ruch Pro tyto formy cestovního ruchu je typická motivovanost společenského setkání. Především je nejtypičtější formou návštěva příbuzných a známých. Můţeme také v tomto případě mluvit o klubovém cestovním ruchu, kdy je jeho charakteristickým znakem vědomě utvořená skupina lidí se společnými zájmy a zálibami, která má společný styl trávení volného času [13]. Sportovní cestovní ruch Sportovní cestovní ruch můţeme rozdělit do dvou skupin na formy cestovního ruchu s aktivní sportovní činností a na formy cestovního ruchu s pasivní sportovní činností. Aktivně orientovaný sportovní cestovní ruch je 9

10 zaměřený na pobyty se sportovní činností, které mají udrţovat a posilovat zdraví a prohlubovat morální vlastnosti lidí. Můţeme zde zařadit vodní turistiku, pěší turistiku, horskou a vysokohorskou turistiku, cykloturistiku a další. Specifická forma tohoto sportovního cestovního ruchu je lovecká turistika spojená s lovem zvěře a rybolovem. Jako pasivní formu sportovního cestovního ruchu můţeme označit sportovní diváctví jako pasivní účast na sportovních akcích, pokud je sportovní akce mimo místo pobytu účastníka [11]. Ekonomicky orientovaný cestovní ruch Zde tato forma probíhá převáţně v pracovním čase a jsou zde zdůrazněny ekonomické, profesní aspekty motivace účastníka. Příkladem můţeme uvézt obchodní cestovní ruch, u kterého jsou typické sluţební cesty zaměřené obchodně i profesně. Jsou to cesty za účelem, obchodního jednání mezi firmami, jednání s institucemi, organizacemi, jednání managementu či sjednávání obchodních kontaktů. Dále máme kongresový cestovní ruch zahrnující účast na kongresech, seminářích s vědeckým a odborným tématem a konferencích. Můţeme ještě uvézt cestovní ruch veletrhů a výstav a incentivní cestovní ruch znamenající poskytování benefitů zaměstnavatele zaměstnanci za dobře odvedenou prácí či jako stimul k pracovnímu výkonu [13]. Specificky orientovaný cestovní ruch Touto formou se vyznačuje cestovní ruch na základě specifických zájmů a motivů účastníka. Jsou to například nákupní cestovní ruch, politický cestovní ruch, vojenský cestovní ruch [13] Druhy cestovního ruchu Druhy cestovního ruchu zohledňují hlavně jevový průběh cestovního ruchu a způsob, jak jej realizovat ve spojení s geografickými, ekonomickými, společenskými a jinými podmínkami. Můţeme tedy říct, ţe druhy cestovního ruchu ovlivňují zejména vnější faktory. Podle těchto faktorů dělíme cestovní ruch do několika skupin: 10

11 Dle původu účastníků dělíme CR na domácí a zahraniční. U domácího CR cestují a pobývají v místech mimo jejich trvalý pobyt za účelem vyuţití volného času, realizace profesních povinností, obchodu a jinými. Tyto pobyty mohou být maximálně do délky jednoho roku ne déle ve vlastním státě. Souhrn domácího a příjezdového CR v systému národních účtů se nazývá vnitřní cestovní ruch. Oproti domácímu CR máme zahraniční cestovní ruch, ke kterému dochází při překročení státních hranic účastníkem. Dělíme ho dále na Příjezdový a výjezdový cestovní ruch. U příjezdového CR se jedná o CR do dané země realizovaný jinými zeměmi a výjezdový zahrnuje CR obyvatel dané země do jiných zemí za účelem pobytu, vyuţití volného času, podnikání či za jiným účelem [13]. Dle počtu účastníků rozlišujeme tři druhy CR, a to individuální, kolektivní a masový cestovní ruch. Individuální CR představuje cesty jednotlivců a rodin. Kolektivní CR bývá organizovaný a představuje pohyb větší skupiny a masový CR obnáší velký počet účastníků. Je zcela opakem individuálního CR a také má negativní dopad na ţivotní prostředí [3]. Dle věku účastníků dělíme CR na mládeţnický cestovní ruch a seniorský cestovní ruch. Mládeţnický CR zahrnuje věkovou hranici let. Tito účastníci cestují bez rodičů a ještě i bez své vlastní rodiny. Většinou to jsou tábory nebo školní výlety. Seniorský CR definujeme věkem po ukončení pracovní aktivity [13]. Dle délky trvání máme CR krátkodobý a dlouhodobý. Krátkodobý CR netrvá více neţ 4 přenocování. Dlouhodobý CR se vyznačuje délkou více neţ 4 přenocování do délky 3 týdnů [9]. Dle místa pobytu vymezuje CR spojenost s typologií středisek cestovního ruchu. Kaţdé středisko nabízí jiný produkt, sluţby a je jinak zaměřený. Příkladem je venkovský cestovní ruch, městský cestovní ruch lázeňský, přímořský a horský cestovní ruch apod. [13]. 11

12 Dle ročního období závisí CR na sezónnosti. Rozlišujeme jednotlivé kategorie, jako jsou letní a zimní cestovní ruch a cestovní ruch v hlavní a vedlejší sezoně. V hlavní sezoně cestuje největší počet návštěvníků do dané destinace, ale naopak v mimosezónním období je míra návštěvnosti nejniţší [9]. Dle způsobu ubytování vyčleňujeme hotelový cestovní ruch a parahotelový cestovní ruch. Hotelový zajišťuje ubytování v ubytovacím zařízení zejména v hotelu. A u parahotelového druhu CR vybíráme ubytovací zařízení jiné neţ hotel. Jsou to například kempy, apartmány, stany, chatky, apod. [13]. Dle způsobu cestování dělíme CR na organizovaný a neorganizovaný cestovní ruch. Organizovaný CR zajišťuje cestovní kancelář či jiné subjekty zprostředkovávající sluţby v cestovním ruchu a neorganizovaný CR si zajišťuje účastník zcela sám [13]. 1.3 Činitelé ovlivňující rozvoj cestovního ruchu Pro rozvoj a rozmístění cestovního ruchu existuje několik důleţitých skupin faktorů. Jsou to činitelé, kteří stimulují, umoţňují a vytvářejí podmínky výběru. Dělíme je na selektivní faktory, lokalizační podmínky a realizační podmínky [2] Selektivní (stimulační) faktory rozvoje a rozmístění CR Selektivní faktory členíme na objektivní a subjektivní, přičemţ objektivní faktory dále rozdělujeme na faktory politické, demografické, urbanizační, ekonomické a ekologické [2]. Politické faktory - zařazujeme situaci mírového uspořádání světa bez válečných konfliktů, a také jejich vnitropolitickou stabilní situaci. Další důleţitou roli hraje reklama a propagace, které jsou důleţité pro rozvoj modernosti a módnosti jednotlivých středisek a tím očekávaný zájem zákazníka o danou destinaci. Demografické faktory - se zaměřují na určité skupiny obyvatelstva dělené podle věku, rodiny s dětmi, svobodné apod. Tyto faktory dále napomáhají k dalším krokům zařizování rekreačních středisek, hotelů, turistických středisek. 12

13 Urbanizační faktory - mohou být rozdílné jak pro vesnické obyvatelstvo, tak pro obyvatelstvo městského typu. Můţeme například zmínit víkendové rekreace, kterých se účastní více obyvatelstva městského. Důleţitou roli hraje stránka kvalitativní a kvalitativní. Ekonomické faktory - jsou v závislosti na dosaţené ţivotní úrovni populace. Movitější obyvatelé volí dovolenou a cestování jako nedílnou součást ţivotního stylu [13]. Ekologické faktory - zaznamenávají nejen negativní dopady za ţivotní prostředí. Pokud je v určitém místě zájem o rozvoj cestovního ruchu znamená to v určitých místech finanční přínos, rozvoj infrastruktury a hlavně tlak na zlepšování ţivotního prostředí. Bohuţel skutečností je, ţe negativní vliv převládá z důvodů fyzické úpravy krajiny, a masového rozvoje CR [2] Lokalizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu Tyto předpoklady mají sice pro rozvoj celkového cestovního ruchu druhotný význam, ale naopak u konkrétní destinace zaujímají význam prvotní. K uspořádání schématu kritérií kvality podmínek pro výběr dané destinace je potřeba fyzická a objektivní základna pro uspokojení poptávky. V tomto případě hovoříme o potenciálu cestovního ruchu [2]. Přírodní předpoklady rozvoje CR: Reliéf a morfologické poměry Nejvýznamnější prvky při výběru a realizaci rekreačních a turistických aktivit jsou zejména formy povrchu, výšková poloha, vertikální členitost reliéfu (sklonitost, reliéfová energie), horizontální členitost reliéfu (hustota říční sítě, délka údolí) a expozice [2]. 13

14 Klimatické poměry Vliv podnebí na rekreační vyuţití území můţeme zkoumat ze dvou základních hledisek. První jako působení horizontální a vertikální zonálnosti podnebí na Zemi. Zde se rozhodujeme vyuţívat dané destinace podle zonálnosti jak k zimním sportům, tak pro turistiku. Druhé hledisko se zaměřuje na konkrétní území a zkoumá například průměrnou teplotu, sráţkové teploty, sněhové pokrývky, délku slunečného svitu, inverzi, oblačnost, vítr či výskyt mlh [2]. Hydrologické poměry Tyto poměry patří k nejvýznamnějším prvkům přírodního rekreačního potenciálu. U povrchových vod je nejvíce významným moře, které je hojně vyuţívané k dlouhodobým rekreačním pobytům. Ostatní toky, vodní plochy jako jsou jezera, řeky, podzemní vody jsou vyuţívány především pro krátkodobější rekreace [11]. Rostlinstvo a živočišstvo Dvěma důleţitými sloţkami jsou rostlinstvo a ţivočišstvo, které určitým způsobem ovlivňují ekologii krajiny. Ţivočišstvo je pro předpoklad cestovního ruchu méně významný. Jedná se zejména o vyuţitelnost území za účelem lovu a rybaření či rybolovu [2]. Kulturně-historické předpoklady rozvoje cestovního ruchu Na rozdíl od přírodních předpokladů vznikly tyto předpoklady činností člověka. V tomto případě zahrnujeme takové atraktivity CR, které dokáţou přitáhnout co nejvíce návštěvníků a zároveň na ně působí jako součást potenciálu krajiny. Jejich vlastnost je ve smyslu doplňování atraktivity přírodní krásy. Dělíme je na kulturně-historické památky, kulturní zařízení, společenské akce. 14

15 Kulturně historické památky dělíme dále na architektonické, technické, národněhistorické, lidová architektura, přírodní [2]. Kulturní zařízení a kulturní akce Mezi komponenty těchto zařízení a těchto akcí patří muzea, galerie, divadla, hvězdárny, skanzeny. Pod kulturní akce můţeme zařadit všechno, co se týče a plní funkci společenských, sportovních, kulturních, kongresových a veletrţních akcí [2] Realizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu Je tzn. vlastní uskutečnění cestovního ruchu a rekreace, které vytváří spojovací článek a konkretizaci mezi jednotlivými centry a oblastmi rekreace. Dle P. Mariota se tyto vztahy uskutečňuji skrz materiálně-technickou základnu. Tento pojem označuje všechna zařízení umoţňující a podporující jejich rozvoj. Zařízením máme na mysli všechna ubytovací zařízení, stravovací zařízení, sportovně rekreační zařízení, zábavní a dopravní zařízení [11]. Dopravní prostředky pro rozvoj cestovního ruchu Zajišťuje prostorovou realizaci cestovního ruchu a rekreace. Čím je větší dostupnost a rozmístění komunikačních sítí do rekreačních a turistických míst, tím je rozvoj cestovního ruchu jednodušší [2]. 1.4 Marketing a jeho význam Definice marketingu Podle Kotlera můţeme definovat pojem marketing jako sociální a manaţerský proces, v němţ jednotlivci a skupiny získají, co potřebují (chtějí) 15

16 prostřednictvím vytváření a výměny produktů a peněz s ostatními, resp. proces dosaţení cílů organizace spočívající ve zjištění potřeb cílového trhu a uspokojení těchto potřeb lépe neţ konkurence. Marketing firem, který by se měl vyznačovat kvalitou, musí obsahovat tyto následujícími atributy: plánovitost, úzké propojení se strategií firmy, kontinuálnost, uţívání marketingového mixu klasicky 4P. Těmito P jsou: produkt, cena, distribuce, propagace. Na prvním místě je snaha o uspokojování potřeb zákazníka, která spočívá v souladu s dlouhodobou strategií firmy a zájmy firmy. V marketingu cestovního ruchu máme důleţité specifika, jako je marketingový výzkum, marketing sluţeb, marketing místa, marketingová komunikace a marketingová strategie [8]. Jsou známé různé definice marketingu, které vystihují různý pohled odborníků k jeho filozofii. Existuje mnoho způsobů, jak jej definovat. Podle Kotlera (1994), americký vědec v tomto oboru, definuje marketing takto: Společenský a řídící proces, jehož pomocí jednotlivci a skupiny získávají to, co chtějí a potřebují, prostřednictvím vytváření a výměny výrobku a hodnot s druhými. Levitt (1986) vidí roli marketingu takto: Poctivě a solidně pojatý marketing se snaží vytvořit hodnotné, uspokojivé zboží a služby, které zákazníci budou kupovat [3] Definice marketingového mixu Podle Philipa Kotlera a Garyho Armstronga je publikováno v jedné z nejuţívanějších učebnic marketingu Marketing (Grada Publishing 2004, překlad šestého vydání) definice, která vystihuje definici marketingového mixu: "Marketingový mix je soubor taktických marketingových nástrojů - výrobkové, cenové, distribuční a komunikační politiky, které firmě umožňují upravit nabídku podle přání zákazníků na cílovém trhu" [1]. 16

17 1.4.3 Marketingový mix v praxi Marketingový mix je základem všeho, čeho organizace pokouší, aby vzbudila potřebu poptávky po produktu. V opačném případě, aby sníţila výši demarketingu [1]. Podle Morrisona na rozdíl od Kotlera a Armstronga je definována vyšší efektivita marketingového mixu skrz 8 P. Marketingový plán musí být postaven na solidních základech, pečlivém výzkumu a analýze. Musí být pečlivě naprogramovaný, organizovaný, zaloţen na faktech, flexibilní, důkladně propojený, jasný a jednoduchý. Díky většímu dělení marketingového mixu by měl být plán efektivnější, ale pro klasické uţití v praxi stačí pravidlo 4P [5]. Rozdělujeme tedy marketingový mix do čtyř proměnných: Produkt Produkt nám představuje základní sloţku marketingového mixu. Můţeme si pod tímto pojmem představit vše, co uvede zákazníka na míru spokojenosti, a také k uspokojení lidské potřeby. Produktem můţeme označovat všechny hmotné předměty, ale také i abstraktní pojmy. Za produkt můţeme označit vlastně vše, co můţeme na trhu nabídnout, abychom zaujali zákazníka a uspokojili jeho potřeby a přání. Tudíţ produkt můţe být nejen samotný výrobek nebo sluţbu, ale také design, sortiment, záruky, obal, image výrobce, kvalitu, značku, sluţby a další faktory, které z pohledu spotřebitele rozhodují o tom, jak produkt uspokojí jeho očekávání. Důleţitou vlastností produktu jejího ţivotní cyklus [22]. Cena Mezi cenou sluţeb a hodnotou peněz existuje významný rozdíl, který zákazník při jejím nákupu pociťuje. Výši ceny odvozujeme od kvality daného 17

18 výrobku nebo sluţby. Cena výrobku či sluţby je velmi důleţitou záleţitostí, dle které podnik prosperuje naopak upadá. Nad stanovením ceny by se mělo pečlivě uvaţovat a analyzovat všechny dopady nasazení ceny, protoţe je potřeba v zákazníkovi vyvolat pocit, ţe za své investované peníze získal skutečnou hodnotu [5]. Distribuce Tato část marketingového mixu řeší, jak se zboţí či sluţby k zákazníkovi dostanou a jakým způsobem. Tato část marketingového mixu zaujímá nejsloţitější a nejzdlouhavější řešení, které má dovézt organizace a firmy k danému cíli. Cílem myslíme, dodat zboţí či sluţby na domluvené místo ve správný čas a v poţadované kvalitě, za jakou si zákazník zaplatil. Distribucí označujeme přepravu produktů, z jednoho stanoviska na to cílové, jejich přesun. Distribučními cestami označujeme dále pak celý proces, který zahrnuje přepravu výrobku. Je to vlastně souhrn všech sluţeb, které se na distribuci podílejí [22]. Propagace Propagace představuje komunikační nástroje, které můţeme rozdělit do několika sekcí podle způsobu podání zákazníkovi. Je to reklama, podpora prodeje, public relations, prodejní personál (osobní prodej) a přímý marketing. Poslední dobrou je propagace stále více efektivnější díky novým nástrojům jako je web, a mobilní marketing. Přesto však osvědčené prostředky jako média, televize, rádio, tisk či direct mail nikdy nezklamou a jsou jistou zárukou úspěšnosti. Cílem propagace by mělo být informování zákazníka o daném produktu či sluţbě avšak neméně důleţité je si zákazníka udrţet [22]. 18

19 2. CÍL, ÚKOLY A METODIKA PRÁCE 2.1 Cíl práce Cílem bakalářské práce je zhodnotit potenciál cestovního ruchu ve Slovinsku a zároveň získat a vytvořit souhrn relevantních informací o dané zemi. 2.2 Úkoly práce Vyhledání a zpracování informací o Slovinsku Vytvoření pohledu na moţnosti rekreace a zároveň cestovního ruchu ve Slovinsku Dozvědět se a zhodnotit potenciál návštěvnosti a zájmu o danou zemi Vysvětlit, zda je země pro cestovní ruch atraktivní či nikoliv, a proč tomu tak je 2.3 Metodika práce Pro zpracování a sběru informací o Slovinsku jsme čerpali z odborné literatury, internetových zdrojů, ale také ze zkušeností z dlouhodobého pobytu v dané zemi. Nejlepším zdrojem sběru informací byla osobní zkušenost a záţitek. V tomto případě jsme pouţili podloţená a ověřená fakta a skutečnosti doporučeného řazení týkající se atraktivnosti nabídky cestovního ruchu ve Slovinsku. 19

20 3. VÝSLEDKY Slovinsko je země leţící v centrální Evropě. Hlavním městem je Lublaň s 271 tisíci obyvateli. Celkový počet obyvatel ţijících ve Slovinsku je více neţ 2 miliony. Jméno prezidenta Republiky je Danilo Türk. Slovinsko je členem Evropské Unie i NATO a dalších mezinárodních společenství. Úředním jazykem je slovinština, ale dále se ve Slovinsku hovoří i maďarsky a italsky. Co se týče náboţenství, lidé věřící jsou převáţně Římští Katolíci, ale je zde oficiálně registrovaných 40 věřících komunit. Měnou je euro (EUR), které Slovinsko uţívá jiţ od roku Lidé se soustřeďují hlavně ve městech, ale nemalý počet ţije na venkově. Převáţná většina obyvatel pracuje ve sluţbách a v zemědělství, ale i malou část tvoří lidé pracující ve výrobě. Slovinci jsou známí jako národ pilně pracujících lidí, proto je zřejmé, ţe se stát pyšní jako jeden z nejbohatších nových členů EU. Mají stálé úsilí něco zlepšovat a usilovat o pokrok. Tuto zemi můţeme také charakterizovat jako zemi sportovců a jako zemi poskytující mnoho extrémních sportů jako je horská turistika a cykloturistika, ultramaraton, rafting, canyonig a lyţování. Země se pyšní nejen krásnou přírodou s bohatým pohořím, vodstvem, hustými lesy nebo planinami, kde se výrazně daří vinné révě, ale také přírodními úkazy, které sahají i do podzemí a vytváří jedny z nejkrásnějších aţ 9000 krasových jeskyní na světě [30]. Slovinsko je nezávislý stát od roku 1991, i kdyţ nemá majestátní historii jako mnoho větších evropských národů, ale minulost však neméně důleţitou. Pro mnohé je překvapením, ţe tento malý národ bez králů a slavných vojenských vůdců, si vybojovalo a vytvořilo svou vlastní nezávislou cestu. To vše je ale pouhá odolnost a odhodlání Slovinců, jejichţ kultura a společný jazyk přeţily celá staletí v této mírumilovné zemi [31]. 20

21 3.1 Selektivní faktory Politické faktory Politické faktory jsou velmi důleţité pro selekci dané destinace. Slovinsko je členem Evropské unie, tudíţ zajišťuje volný pohyb osob v rámci tohoto uspořádání států Evropské unie. V zemi je politický klid, coţ se odráţí také na výši kriminality, která je zde nízká [61]. Ekonomické předpoklady Slovinsko je země s nejvyspělejší ekonomikou z bývalých komunistických zemí sovětského bloku. Rokem 1991 se začalo soustředit na trţní ekonomiku, a tím odrazilo úpadek projevující se v ostatních státech téhoţ bloku dodnes. Vstupem do Evropské unie roku 2004 má nejrychleji rostoucí ekonomiku v rámci eurozóny. Avšak důsledkem globální hospodářské krize byl v posledních letech zaznamenaný mírný pokles [14]. Demografické a věkové sloţení obyvatelstva Země má přibliţně 2 miliony obyvatel, přičemţ v hlavním městě ţije téměř 280 tisíc obyvatel. Hustota osídlení je asi 101 obyvatel na čtvereční kilometr. Průměrný věk obyvatelstva je okolo 40 let [39]. Kvalita ţivotního prostředí Slovinsko je jiţ známo jako Zelená země Evropy, coţ z tohoto pojmenování samo o sobě nese kvalitu a čistotu ţivotního prostředí. Administrativní podmínky Tento stát je členem Evropské unie. V kaţdém regionu či městě existují místní vyhlášky. Je dobré tyto vyhlášky dodrţovat. Slovinci kladou za nedodrţování zákonů, vyhlášek a podobně vysoké pokuty a sankce, které by mohly kaţdému způsobit nemalé potíţe. 21

22 3.2 Lokalizační podmínky Podmínky přírodního charakteru Tomuto kousku Evropy bylo naděleno nesmírné přírodní bohatství. Pokud se bude člověk rozhodovat, kterou část Slovinska navštívit, v první řadě by měl vědět, co se v jaké oblasti nachází, a co se v tamějším místě dá navštívit a vidět. Slovinsko můţeme rozdělit do čtyř oblastí. Alpský svět, severovýchodní výšiny a níţiny, Kras a pobřeţí. Hlavní město je střed těchto oblastí a pyšní se všemi čtyřmi typy krajiny [32]. Alpy Julské a Kamniško-Savojské Alpy jsou jedny z nejkrásnějších částí Slovinska. Návštěvníci si oblíbili horská jezera Bled, Bohinj a Blejski Vintgar, soutěska vytvořená řekou Radovna. Julské Alpy jsou také domovem průzračné řeky Soči a celého údolí. Tato destinace byla hodnocena cenou EDEN. Další oblíbenou destinací se stala oblast Solčavsko v Kamišsko-Savojských Alpách. Nesmíme zapomenout na Kranjskou Goru a Bovec, místa které jsou typická pro mnoho venkovních a adrenalinových sportů, a také města Kranj a Škofja Loka Nížiny a výšiny Zelené svahy masivu Pohorje se nachází v okolí Mariboru, druhého největšího města Slovinska, a jsou také rozděleny mezi tři přírodní lázně: Zreče, Dobrna a Topolšica. Na východu Slovinska můţeme nalézt další přírodní lázně, které se vyskytují v oblasti termálních pramenů. V těchto místech s termálními prameny se produkují léčivé minerální vody Kadenci a Rogaška Slatina. Velkým lákadlem je třetí město Slovinska, Celje, a jeho starý hrad, kdysi domovem slovinského šlechtického rodu, hrabat z Celje. Vinařská oblast Podravje je plná vinic a turistických farem, jejichţ vynikající jídlo a víno jsou vítaným dárkem pro pěší turisty a cyklisty [15] Pobřeží Slovinské pobřeţí je krátké, zato má ale celou řadu atrakcí. Vedle Strujanského útesu se nachází největší flyšová zeď na Jadranu leţící v Sečovské pánvi, dále také regionální park a ptačí rezervace. Několik měst na pobřeţí stojí za návštěvu. Určitě stojí za to vidět kromě měst Piran a Portoroţ, také atraktivní destinace, jako jsou Koper a Izola. Pobřeţí je ideální k provozování vodních sportů, zatímco kopce jsou ideální pro cykloturistiku. Jsou zde také přírodní lázně Strunjan a Portoroţ [34] 22

23 Počasí, fauna a flora Počasí - Ve Slovinsku se střetávají tři různá podnebí přicházející z Alp, jakoţ to alpské drsné podnebí převaţující na horách, sub-středomořské podnebí v přímořské oblasti a v severovýchodní oblasti podnebí kontinentální. Průměrná teplota v červenci přesahuje 20 stupňů a v lednu se pohybuje okolo 0 stupňů Flora - Slovinsko je třetí nejvíce zalesněnou zemí Evropy. Pouhých 60km od hlavního města se vyskytují pralesy. V mnohých lesech nalezneme interpretační stezky a celá území spadají do evropské sítě oblastí ochrany přírody Natura Nejbohatší oblasti s výskytem endemické flory je Triglavský národní park. Můţeme zde najít vzácný hořec triglavský či zvonek Zoysův. Celá země je vhodná pro pěstování vinné révy [21] Fauna - Pokud by člověk tíhl přijít do kontaktu s volně ţijícími zvířaty ve Slovinsku, stačí se jen vzdálit třeba do předměstí či do blízkosti měst a můţete vidět spoustu druhů zvěře v lesích jako například jeleny, srny, a menší zvířata jako jsou veverky a podobně. Ve Slovinsku také ţije medvěd hnědý. Jejich počet není znám, ale odhaduje se, ţe je okolo 700 medvědů ţijících ve Slovinsku. Zařazují se v posledních desetiletí do ohroţených druhů. Důvodem je jak vymírání, tak pytláctví. Medvědi se většinou lidem vyhýbají, jsou plaší a spatřit medvěda ve volné přírodě se lidem podaří velmi zřídka. Také mnoho dalších ohroţených druhů obývá lesy, jako je vlk, rys, kočka divoká, tetřev nebo baţant, Všechny tyto druhy jsou chráněny. Na horách můţeme spatřit kozoroţce či běţnějšího kamzíka. Okolí řek, jezer, a pobřeţí vod je domovem dalších rozmanitých druhů ryb a raků. Stanovištěm pro ptactvo jsou ve Slovinsku především parky. Zde ţijí převáţně stěhovavé druhy ptáků [33] 23

24 Venkov Čas na slovinském venkově běţí pomaleji. Přátelští hostitelé turistických farem Vám nabídnou chutné, doma vařené jídlo a pití. Odpočinete si ve společnosti otevřených a přátelských lidí v neporušené přírodě, kde můţete být znovu sami sebou. Vpustíte se do harmonie souţití člověka s přírodou a ucítíte autentičnost slovinské krajiny. Dovolená na statku je skvělá příleţitost, jak se dozvědět o bohatém kulturním dědictví slovinského venkova, zachované architektuře, zvycích a řemeslech. Je to příleţitost, jak se vcítit do zcela odlišného způsobu ţivota. Agroturistika, ekoagroturistika jsou formami spojujícími lidí s ţivotem na venkově. Označují aktivní trávení volného času v prostředí uprostřed přírody například na ekologických farmách, venkovských usedlostech, venkově, či statcích. Lidé se můţou zkusit vţít do ţivota farmářů a venkovanů, někdy pobyt je spojen také s vyzkoušením sezónních prací a obhospodařování usedlostí [42]. Z turistických farem na vinice Pokud plánujete na víkend výlet z města jedna z moţností je návštěva turistických farem, kde vám nabídnou nejen dobré jídlo, ale taky kvalitní a výborné víno. Můţete se vydat na jednu z mnoha vinařských cest ve třech vinařských oblastech, kde můţete ochutnat a koupit si kvalitou ověřené slovinské a šumivé vína. Je to nejlepší způsob, jak se dozvědět o průběhu pěstování vína, a také o vinařské profesi jako takové. Skvělé kulinářské záţitky lze nalézt v krasu a širším regionu Primorska. Slovinský venkov je zajímavý také pro bohaté slovinské kulturní a folklorní dědictví [43]. Chráněná území Ve Slovinsku jsou 3 regionální parky (Škocjanské jeskyně, Notraňský regionální park a Park Kozjansko) a 44 přírodních parků. Pár příkladů přírodních parků, které stojí za to navštívit je Logarska dolina, Trnovski gozd, 24

25 Rakov-Škocjan, Planinsko polje, Lahinja u Črnomelje, Golty nad Mozirjem, Vipavska dolina, Volčjí potok, park Tivoli v Ljubljani, park na Brdu u Kranje, botanický park v Seţaně a Savinjski gaj v Mozirji a chráněné území jako je arboretum v Rafutski parku u Nové Gorici. Návštěvnost těchto území je také patrným rizikem pro zachování přírody v jejím původním vzhledu a čistotě. Lidí jsou mnohdy bezohlední a chovají se k přírodě krutě, proto ochránci přírody byli nuceni zavézt pravidla pro ochranu přírody. Výhradně se zakazuje táboření, také je zcela zakázáno rozdělávání ohně na veřejných prostranstvích. Odpadky si turisté mají povinnost vzít s sebou. Jsou vyznačené stezky, po kterých se turista smí pohybovat, nikoliv mimo vyznačená území. Hlavním důvodem, proč byla tato pravidla v přírodě zavedena, je důvod zachování neporušené přírody a původní vegetace a fauny [24]. Bohinjské jezero Bohinjské jezero vlastní četné přítoky. Nejdůleţitějším je Savica. Jeho voda je poskytnuta z podzemí triglavského údolí. Řeka Savica je důleţitá pro zásobování jezera vodou, ale také známým vodopádem, který měří celkově 78 metrů. Skládá se z velkého a malého vodopádu a dohromady spolu tvoří písmeno A. Toto místo slouţí v letních měsících zejména pro rekreaci a odpočinek. Neuvěřitelně čirá voda v jezeře přiláká kdekoho. Sice je teplota vody nízká, ale právě v horku můţe poslouţit jako způsob osvěţení [7]. Triglavský národní park Jediný národní park rozprostírající se v severozápadní části země v Julských Alpách. Rozprostírá se na 880 kilometrech čtverečních zabírající 3% ve Slovinsku. Nespočet přírodních a kulturních prvků je rozmístěných v krasovém horském terénu s malebnými vrcholky hor a údolí s dostatkem příleţitostí pro aktivity a trávení volného času v přírodním prostředí. Svůj název podle nejvyšší hory, Triglav, který se rovněţ v národním parku nachází. Tato hora 25

26 sahá do výšky 2864 metrů. Aljaţský sloup, pojmenovaný podle jeho tvůrce. Na severní straně se nachází jediný ledovec na slovinské straně Julských Alp. Na severní straně Triglavu naleznete Dolina Vrata, která je vysoká přes jeden kilometr povaţována největší stěnou Východních Alp. V parku můţete najít dva prameny známých balkánských řek Soču vyvírající pod Trávníkem 1050 m n. m. a Sávu soutok dvou říček Sava Dolnika a Sava Bohinjka vlévající se do Dunaje. Největších atrakcí jsou impozantní vodopády, ke kterým se vyplatí naplánovat výlet. Pro prohlídku vodopádů si jistě nenechejte ujít. Prohlídka zahrnuje cenu vstupného, ale i tak je tento záţitek nezapomenutelný a vyplatí se do něj investovat. Největší z nich jménem Zapotok měří 73 metrů a další Spodněji Peričnik a Savica, které se zasluhují o zásobování vodou Bohinjské jezero. Je to skvost tektonicko-ledovcového původu a také největší přirozenou sladkovodní plochou ve Slovinsku. Pro výlet je také zajímavé místo u Triglavských jezer jako Černé jezero, Krnské jezero a Kriška. Pro turisty je Triglavský národní park lákavě propleten trasami ze všech stran (Jesenice, Bled, Bohinjská Bistrica, Podkoren, Tolmin, Bovec). Turistické výpravy vedou do nejkrásnějších dolin - Vrata, Kot a Krma, které jsou nejlepším výchozím bodem vesnice Dovje a Mojstrana. Park nabízí opravdu vynikající podmínky pro vysokohorskou turistiku a pro horolezce [24]. Logarská dolina Toto údolí bylo vytvořeno hříčkou přírody hluboko v srdci Kamnišsko- Savinjských Alp, podél velebných vrcholků Kroficka a Ojstrica, Lucka Baba, Planjava a brána, Turska Gora a Rinke, kde u všech přesahuje nadmořská výška 2000 metrů. V malebném alpském údolí se můţete kochat krásou přírody, kde se nachází obrovským ledovcem ve tvaru "U". Údolí je rozděleno do tří částí: spodní plocha se nazývá Log, centrální část Plest a horní část je známá jako Kot. Log a Kot je částečně zalesněný. Za zelené scenérii lesa lze slyšet zvuky vodopádu Rinka. Přitaţlivost Logarské doliny pro milovníka přírody spočívá v jeho bohatství na přírodní památky spolu s téměř nedotčeným prostředím. Zde pocítíte kompletní harmonii člověka a přírody. Díky své jedinečné poloze představuje vynikající výchozí bod pro mnoho výstupů na vrcholky Savinjských Alp. Logarska dolina obsahuje mnoho přírodních stezek, které vedou zachovalou přírodou v tomto parku (obr. 1). Chodcům se nabízí mnoho přírodních 26

27 a národopisných památek. Díky průvodcům jsou návštěvníci zavedeni do krásného světa přírody, která odhaluje mnoho přírodních památek jako je například pramen v Savinji, obrovské balvany, vysoké dřevorubecké chýše, loveckou rozhlednu a abnormálně vysoké jalovce. Délka stezky je 7 km zahrnující 14 zastávek končící v horní části u vodopádu Rinka. Vysočina Solčavsko, sahající aţ k vrcholkům Kamnišsko-Savinjských Alp, nabízí nedočkavým turistům mnoho namáhavých a snadných, značených i neznačených stezek. Existuje mnoho horských tras s překáţkami, jako jsou kmeny stromů leţící v cestě, skály podobně, ale pokud se drţíte turistických značek. Nemáte se kde ztratit. Turisté a horolezci si mohou odpočinout v v horských chatách Planincev v Logarské dolině, Logarski Kot nebo v Robanov Kot. Všechny tyto chaty se nacházejí v údolí. Naopak po cestě se můţete zastavit a odpočinout v chatách Klemenča Jama, Frischauf, v chatě Kocbek, v boudě Grohot nebo také v chatě Loka pod Raduho. Všechny tyto chaty nabízejí nespočet pokrmů a nocleh. Pro lezce je k dispozici nocleh zdarma přímo na útesu i v údolí v usedlosti Zohar. Obr. 1. Logarská dolina [70] K dispozici je také umělá lezecká stěna v Kolčavě pouţívaná pro lezení v zimě, v létě je pouţívaná sportovci a alpinisty, zároveň tak i turisty, kteří chtějí lezení vyzkoušet. Pro ledové lezení je k dispozici Palenk vodopád, který se nachází v centru údolí. Místní lezci vytvořili umělou lezeckou stěnu pro ledové lezení, 27

28 která je vhodná i pro úplné začátečníky. Horolezeckého vybavení lze zapůjčit i na místě. Na konci ledna se zde koná šampionát v ledovém lezení, které se odehrává v tomto bloku [25]. Krásy krasu Slovinský kras se protíná téměř 9000 jeskyněmi. Světem Krasu je zejména jiţní část Slovinska. Pouze 20 z nich jsou otevřené veřejnosti k prohlídkám, ale co ty ostatní? Spolu s jeskynním průvodcem máte moţnost jeskyně prozkoumat hlouběji a pečlivěji neţ při klasických prohlídkách. Jihozápad je oblast s největším počtem krasových jeskyní včetně Postrojna jeskyně a jeskyně Skocjan, které stojí opravdu za to vidět. Další úţasná atrakce je Predjamski hrad postavený ve skále zatajující sloţitý jeskynní systém stavby. V řadě slovinských jeskyní mohou menší skupiny s průvodcem prozkoumat krásy podzemí, které nemáte moţnost nikdy vidět. Některé jeskyně jsou přístupné pouze se správným vybavením. Nádherným záţitkem je prozkoumání opuštěného dolu a podzemní šachty na kole v Neţidě pod Mt Peca. Městečko Lipica, kde se nachází chov slavných lipicánů, který začal více neţ před 400 lety. Hřebčín Lipica je příjemné rekreační středisko a jezdecká škola [7]. Postojna jeskyně Postojna jeskyně (obr. 2) je komplex 20 kilometrů chodeb, štol a komor, kterými jsou návštěvníci průvodci provázeni. Za posledních 188 let bylo provedeno neuvěřitelných 31 milionu návštěvníků. Je to největší jeskyně v klasickém krasu a v Evropě. V roce 1872 byly poloţeny v jeskyni koleje a zavedena elektrika, které umoţňují zákazníkům obdivovat krásy podzemního světa a geologickou minulost zaznamenanou unikátním způsobem. Zákazníci jsou zde oslněni mnoţstvím podzemních útvarů, mezi které patří vápencové útvary, stalaktity, stalagmity mnoha barev a věku, lesknoucí krápníky a jeskynní zvířata. Konstantní teplota jeskyně se pohybuje kolem 8 aţ 10 C. Návštěvníci prohlídku absolvují ve vláčku nikoliv pěšky. Prohlídky trvají většinou 1 hodinu aţ 1,5 hodiny. Cena vstupného pro dospělou osobu je eur, pro děti, studenty 28

29 důchodce a skupiny je moţná ţádat o zvýhodněné vstupné [48]. Obr. 2. Postojna jeskyně [71] Škocjanska jeskyně Tato jeskyně zaujímá velmi důleţité místo v popředí mezi dalšími 9000 jeskyněmi ve Slovinsku. Leţí v jihozápadní části Slovinska, rozléhá se na 413 hektarů v podzemí. Je plná podzemních hal, roklí, přírodních mostů, geologických rysů a také útvarů, jakými jsou samozřejmě stalaktity, stalagmity vápencové útvary a další. Vzhledem k její jedinečnosti přírodních prvků a kulturnímu dědictví je tato jeskyně zapsána v seznamu světového dědictví UNESCO. Konstantní teplota je v jeskyni 12 C. Zákazníci jsou prováděni kvalifikovanými průvodci ve slovinském, ale i anglickém jazyku. Kromě prohlídek krás podzemního světa, kdy jsou otevřeny pro návštěvníky celoročně, Vám můţou nabídnout prohlídku Škocjanského muzea, výstavu v přírodním vědeckém centru a středně náročnou naučnou stezku, trvá chůzí 1,5 hodiny. Ceny vstupného se odvíjí od toho, co vše chcete ve Škocjanu navštívit. Vstupenky se pobybují od 4,00 eury do 20,00 eur, kdy cena zahrnuje prohlídku celého komplexu [49], [50]. 29

30 Bled Bled se svým okolím a přírodními krásami je jedním z nejkrásnějších alpských středisek, které jsou známé svým mírným podnebím, čistému přírodnímu prostředí a termální jezerem. Krása hor se odráţí v hladině jezera, slunce, klid a čerstvý vzduch vzbuzují příjemné pocity návštěvníků po celý rok a poskytují ideální podmínky pro příjemnou či aktivní dovolenou nebo. Bled láká podnikatele, umělce, sportovce, průzkumníky, sportovní nadšence, a to jak mladé i staré, prostě lidi z celého světa. Po návštěvě jste si jisti, ţe se budete chtít vrátit zpět. Základní údaje - Účinné termální prameny v Bledu také v plaveckých bazénech v Grand Hotel Spa (23 C) umoţňují příjemné koupání a úspěšnou léčbu nemocí souvisejících se stresem, vyčerpáním, onemocněním souvisejících s věkem a únavou. Bled (obr. 3) obklopuje sub-alpské klima s nejdelší koupací sezónou alpského letoviska. Hřebeny Julských Alp a Karavanek chrání oblast před studenými severními větry [51] Obr. 3. Bled [72] Většina událostí v Bledu se konají v létě Gorenjska lidová tradice můţe učit se prostřednictvím tance a lidové hudby a legrace se zvukem - to jediné 30

31 kolo. Milovníci hudby si můţou poslechnout koncert na zámku, kostelu. Můţete navštívit hrad s příjemnou procházkou kolem jezera, kde uvidíte výstavu umění a řemesel, poslechnout koncert dechových kapel a děti se mohou těšit na dětský program. Většina událostí jsou známé jako Bledské dny. Čtvrtý víkend v červenci se koná laserová show s integrovanými světly a ohňostroji nad jezerem a veletrh umění a řemesel s různými koncerty na bledské promenádě. Na Nový rok se zde koná koncert váţné hudby a tradiční novoroční galakoncert. Na velikonoční neděli je pořádaný Velikonoční koncert. Riklijeva sportovní dny pořádané na začátku července zahrnují pochod a různé sportovní turnaje. Jednou z nejvýznamnějších akcí je mezinárodní hudební festival Bled, který se tradičně koná v posledních dnech měsíce června a července v různých místech Bledu a okolí. Na festivalu se představí nejlepší houslisté z celého světa, v různé komorní soubory a nejvyšší úroveň dovedností na hudební scéně profesionálů. V srpnu Vám můţe Bled nabídnout Okarina folklorní festival, hostující nejvíce originálních a zajímavých kapel z celého světa [52]. Bohinj Bohinj je 20 km dlouhá obec obklopena na jiţní straně horami Dolní Bohinj, které sahají aţ do metrů. Na severu obklopena pohořím Triglav s horou Triglav. Bohinj je rozdělena na horní a Dolní Bohinj údolí. V těchto dvou údolích se nachází dvacet čtyři vesniček. Bohinj je jedním z nejkrásnějších míst v srdci Julských Alp a Národního parku Triglav. Je to místo přírodní krásy vysokých hor, zelených lesů, krásných horských pastvin a luk, kulturních a historických památek, přátelských, restaurací, hostinců, které záruční návštěvníkům příjemný pobyt v obci Bohinj. Bohinj je ideálním výchozím bodem pro výlety, procházky, po stezkách, které leţí v celém údolí. Pro turistiku a horolezectví nabízí ideální moţnosti, které jsou příleţitostí pro odpočinek a relaxaci ve všech ročních obdobích. V zimě údolí stává střediskem zimních sportů, zatímco v létě nejkrásnější perla údolí, jezero Bohinj, 4 km dlouhé a 1 km široké, které je největším jezerem Slovinska. Láká turisty a návštěvníky ke koupání, ale hlavně v horkých letních dnech. Voda je průzračně čistá, ale nedosahuje větší teploty jak 20 C. Můţete navštívit všech charakteristických památek na jezero, vodopád 31

32 Savica, Mostnica Canyon nebo chodit do Rudnica Hill a vychutnat si krásný výhled na celé údolí Bohinj. Kolem jezera Bohinj Výchozím bodem je Ribčev Laz, nebo kostel svatého Jana (Sveti Janez) na východním okraji jezera. Stezka vede proti směru hodinových ručiček, ale je na Vás, jakým směrem se vydáte. Cesta začíná na sever směrem zátoce Fuţinarski na východní straně jezera. Na konci zátoky vede stezka podél severního břehu jezera. Tento břeh je na výsluní, tišší, a proto i přitaţlivější. Pak se vydáte lesní stezkou, po celou dobu jen pár metrů od břehu, k západnímu konci jezera a louky Ukanc. Trasa vede přes louky, pokračuje se kolem jezera, a pak po silnici vedoucí k hotelu Zlatorog. Cesta vede odtud aţ k rozcestí pod horou Vogel, dále kolem kostela svatého Ducha a zpět do Ribčev Laz. Procházku kolem jezera lze obohatit oklikou k vodopádu Savica nebo řece Mostnica, ke kterým lze udělat výlet i samostatně. Doba výletu trvá 3 hodiny. Trasa je dlouhá 12 km [53], [54] Bovec Všichni, kteří hledají něco pro sebe, svou duši a tělo, Bovec je to, co hledáte. Nabízí panensky nedotčenou přírodu, hory, smaragdové řeky a přítoky a příjemné alpské a středomořské klima. Z krasového pramene uprostřed Julských Alp Triglavského národního parku se vlévá voda z vodopádů Treta do řeky Soči. Smaragdová voda značí charakter řeky a můţeme ji označit jako jednu z nejkrásnějších evropských řek pod horami alpských vrcholků protékající právě městem Bovec. Přírodní krásy, které také stojí za to vidět je například Jeskyně Srnica a Mala Boka jeskyně [26] Podmínky společenského charakteru Slovinská města nám mohou nabídnout více neţ svou historii, památky, kostely, muzea a restaurace s vynikajícím jídlem a pitím, ale jsou to také místa konání mnoha událostí od těch drobných po ty světové. Ve městech se nejen, ţe o Vás 32

33 dostatečně a příjemně postarají, ale také jsou v kaţdém z nich zajištěny pro turisty infocentra, s ochotnými poradci, kteří vám zodpoví všechny dotazy. V kaţdém z nich jsou také k dispozici mapy a různé broţury k zakoupení či volnému vzetí. Slovinsko není v poměru k velikosti a počtu obyvatel ve srovnání s jinými evropskými městy největší ani nic megalomanského. Nenajdeme zde Eiffelovky věţe ani římské Koloseum, ale můţete se zato dostat do jejich duší a uţít si kaţdou chvilku v plné míře. Místní obyvatelé se Vám rádi přiblíţí a mnohdy se s radostí stanou Vašimi přáteli. To, co Vám nabízí, ať jsou to sluţby nebo pohoštění, vţdy je to pro ně potěšení, ţe Vám mohou něco nabídnout [38]. Hlavní město Lublaň Kromě toho, co všechny ostatní moderní hlavní města mají, Lublaň podařilo udrţet příjemnou atmosféru malého města. Populace Lublaně s obyvateli je malebné a velmi ţivé město plné překvapení. Kromě oblasti s hlavním městem Lublaň zahrnuje region 25 dalších obcí známými svou tradiční pohostinností, rozmanitou přírodou, krásami center, hrady, kvalitními restauracemi a tradičními vesnickými kostely s jejich bohatým uměleckým dědictvím. Městem protéká řeka Lublanice. Sice není Lublaň (obr. 4) mezi největšími městy Evropy, ale i tak má svou hlavní třídu, Slovenska cesta, v níţ najdete největší ruchu města. Z této hlavní třídy je překrásný pohled na zasněţené alpské vrcholky. Úplné centrum je kruhové náměstí Prešernov trg, z něhoţ vedou tři mosty nazvané neočekávaně Trojmostoví na proslulou lublaňskou trţnici. Z tohoto náměstí pohledem vzhůru můţete spatřit dominantu města Lublaňský hrad. Ovšem na témţe náměstí je také skvost města barokní kostel sv. Mikuláše, který nelze přehlédnout. V Lublani se také nachází nejvyšší budova s restaurací na střeše, ze které je krásný výhled na hrad, hory a samotné centrum. Této budově Slovinci říkají Nebotičnik neboli česky mrakodrap [20]. 33

34 Obr. 4. Hlavní město Lublaň [67] Celkovou prohlídku hlavního města můţeme rozdělit do 8 sekcí: okolo Prešernova trgu, oblast trţnice, Staré město, Lublaňský hrad, centru, oblast muzeí, park Tivoli, Krakovo a Trnovo, a ostatní muzea a galerie. Prohlídku můţeme začít u Trojmostí, kde je Špitálský most z roku Architektem je Josip Plečnik. Most má slouţit chodcům i motoristům. Vlevo od mostu se nachází známá Trţnice s Plečnikovým sloupořadím lemující břeh řeky Lublanice aţ k Dračímu mostu. Centrem Trţnice je Pogačajev trg u Trojmostí a na něm stojí biskupský palác s nádherným arkádovým nádvořím, kde je umístěna rozsáhlá knihovna se vzácnými rukopisy z 16. století. Dominantou náměstí je však katedrála sv. Mikuláše ve stylu baroka. Z trojmostí se dostaneme uličkou na Mestni trg s Robbovou kašnou. Dále se dostaneme ke Gruberovu paláci a na Gorni trg, na kterém najdeme pět středověkých domů. Přešernov trg spojuje centrum a staré město. Ozdobou trgu je socha básníka Prešerna vytvořená Maksem Fabianim a Ivanem Zajcem. Okolo tohoto trgu najdeme vesměs vše, co potřebujete, neboť se nachází tento trg v samotném centru města [7]. ZOO v Lublani - ZOO se nachází na jiţním svahu kopce Roţnik v přírodním prostředí lesů a luk. Je nedílnou součástí chráněného přírodního parku a dalších zelených ploch. Kaţdým rokem ZOO navštíví kolem 34

35 návštěvníků. Návštěvníci mohou obdivovat mnoho druhů volně ţijících ţivočichů ze všech kontinentů. Pracovníci se snaţí, aby se zvířata cítila jako ve svém domácím ţivotním prostředí. Aby mohla vykonávat své ţivočišné potřeby jako je spaní, defekace, skrývání, lovení, koupání apod. ZOO je otevřena celoročně. Otevírací doba mimo sezónu v lednu, únoru, listopadu, prosinci je od 9h aţ 16 h, v březnu, dubnu, září a říjnu od 9h aţ 18 h a v sezónní období od 9h aţ 19 h. Ceny vstupného se pohybují do 6 euro. Zoologická zahrada poskytuje i zvýhodněné vstupné pro děti, studenty, důchodce, ZTP, skupiny [29] Maribor Je druhé největší město Slovinska, avšak i přesto má asi o polovinu méně obyvatel neţ Lublaň. Město je bránou do Mariborského Pohorje a do Slovenskich Goric, vinné oblasti na severu a východu země podél řeky Drávy. Mezi nejstarší památky patří zámek, renesanční stavba na gotických základech, která byla později upravena barokně. Na přilehlém Grajském trgu stojí sloup sv. Floriána, patrona hasičů. Po nábřeţí dojdete k nejstaršímu exponátu vinné révy na světě, kde se lisuje a stáčí proslavené červené víno Ţametna črnina [7]. Stare trte (Maribor) Stará trta je nejstarší ţijící exemplář vinné révy naší planety, která stále hrozny nese. Věkem více neţ 400 let je zapsaná v Guinessově knize rekordů jako nejstarší vinná réva na světě. Tento unikát symbolizuje bohatou kulturu vína Mariboru, Štajerska, a také celého Slovinska. Rouby této révy rostou na mnoha místech ve Slovinsku a téměř na všech kontinentech. Odrůda Ţametovka nebo Modrá kavčina je jedním z nejstarších domácích šlechtických druhů vín v zemi. Ročně se sklidí 35 aţ 55kg hroznů. Z tohoto mnoţství se naplní kolem 100 lahví vína. S tímto historickým skvostem se pojí na počest různé akce, jako jsou slavnostní akce prořezávání staré révy, oslavy Svatého Martina samozřejmě vinobraní v Mariboru. Otevřeno je zde kaţdý den [40] 35

36 Florina (akvárium a terárium) - Podzemní svět se nachází ve městě Maribor. Najdeme ho v městském parku. Toto akvárium a terárium je velmi oblíbené mezi místními obyvateli. Stejně oblíbené jak mezi dětmi, tak mezi dospělými. Je jedno z nejvíce známých v jiţní Evropě. Je umístěno ve všech registrech významných evropských a světových zoologických zahrad a akvárií. Komplex je otevřen 7 dní v týdnu celoročně [41] Akvárium - při procházce parkem byste se měli zastavit a dopřát si chvilku a jít se podívat do 39 akvárií, které zahrnují napodobeniny řek, jezer či moří ze všech koutů světa. V akváriích ţije 120 druhů ryb, jako je piraňa, exotické tropické ryby a ryby pocházející z Jaderského moře [41] Terárium - nemá sice takovou tradici jako akvárium, ale obohacuje ho jako nové oddělení, které je jeho chloubou. Zde si můţete prohlédnout více neţ sto druhů plazů, obojţivelníků hmyzu a nejvíce jedovatých plazů na světě. Dále můţete vidět leguány, ještěrky nebo bezstarostně leţící krokodýly [41] Také zajímavé akvárium se nachází ve městě Portoroţ u pobřeţí, kde jsou vystavovány hlavně mořští ţivočiši, jako jsou ţraloci, okouni, humři, krabi, úhoři, mořští jeţci i různé druhy hub. Otevřeno je denně vyjma pondělí [41]. Novo Mesto Město je obklopeno řekou Krka. Významnou památkou je kapitulní kostel sv. Mikuláše z 15. století. Poblíţ kostela stojí Dolejnské muzeum s historickými a etnografickými sbírkami a galerií. Na Glavnim trgu najdete neorenesanční městskou radnici. Na pravém břehu Krky je zámek Grm, panský dům s halou s bohatě zdobeným štukovým stropem. Řeka Krka nabízí turistům se sportovním duchem vyţití ve vodě, ať uţ jde o pronájem kanoí v Luna baru nebo pro odváţnější kanoistika či rafting v Rafting klubu Gimpex. Atrakcí je zde jízda na koni ve sportovním centru Struga [7]. 36

37 Ptuj Ptuj je jedno z nejstarších měst v zemi, které je srovnatelné s Lublaní. Má kompaktní středověké jádro s hradem, kláštery a kostely. Městu náleţí hrad Pettau, jehoţ západní věţ z 10. století je nejstarší zachovalou stavbou ve Slovinsku. Na minoritském trgu stojí morový sloup Panny Marie s Jezulátkem ze 17. století, a také minoritský klášter [7]. Celje Na jihu řeky Savinja leţí třetí největší město Slovinska. Je to administrativní, obchodní, hospodářské, obchodní, kulturní, vzdělávací, zdravotní, sportovní, a trţní centrum regionu. Návštěvníci budou okamţitě dojati jeho krásným prostředím, bujnou zelení, parky a lesy. Ve středověkém starém městě čeká mnoho restaurací, butiků, kaváren, dláţděných ulic a úzkých průchodů. Z památek se můţete nabaţit například: Kostel sv. Daniela - pocházející z počátku 14. století. V kostele naleznete nádherné fresky a náhrobky, ale jeho největší poklad z 15. století je vyřezávaná dřevěná Pieta v kapli Bolestné Matky. Kaple má vyřezávané kamenné zdi a klenby se zbytky fresek Starý hrad - největší pevnost ve Slovinsku. Je posazený na 407 m vysokém srázu a pěšky trvá cesta k hradu po vyznačeném chodníku asi půl hodiny. Překvapivě velká část hradu zůstává beze změny, nicméně, a byl obnoven, včetně 35m vysoké věţe Frederick. Celje palác pochází ze 16. století. Je to krásná renesanční budova s dvěma úrovněmi podloubí kolem dvora, který obsahuje zrekonstruované regionální muzeum Regionální muzeum - má deset místností, mnoho z nich je situováno do stylů různých období (např. barokní, klasicistní, secesní). V muzeu můţete nalézt například skříň s loveckými exponáty vykládané slonovinou, 20-ti zásuvkový stůl "banka" s tajným prostorem a neoklasicistní kombinované hodiny a Music Box, který stále funguje a další [7] 37

38 Kranj Město leţí na úpatí Kamnišsko-Savinjských Alp pod vrcholem Stoţice. Kranj je příjemné historické město se skalnatými horami nad soutokem řek Sávy a Kokry. Ve městě Kranj byly nalezeny archeologické nálezy ve starých městských hradbách a věţích jako je hrob Prešerena a podobně. Vše je uloţeno v místním muzeu. V centru města se můţete podívat na radnici, ve které probíhá archeologická výstava Železná nit. Dále uvidíte v centru měšťanské domy z 16. století s renesančními arkádovými chodbami, a dále hrad Khislstein. Ve městě Kranj jsou velmi aktivní v organizaci. Připravují bohatý program koncertů, představení a akce pro děti i dospělé, a to zejména v létě, v zámecké zahradě. Po celý rok různé akce jsou pořádány jako: Prešerenovy dny v Kranju, Týden slovinského dramatu, Kislfest, Kranjský jazzový festival v Carniole, Festival tvůrčích kytaristů, hudební festivaly jako Hudba Carnium, týden mládeţe a Kranfest a třeba Kranjská noc. Zajímavé a populární sportovní události, jako je Tour de Kranj. Také má město širokou škálu přírodních zajímavostí: kaňony řeky Kokry, Bobovšký kaňon. Největším turistickým lákadlem tohoto města je známá Kranjská klobása [7]. Piran a Portoroţ Pokud byste měli chuť se vykoupat v moři ve Slovinsku, tu moţnost máte samozřejmě také. Sice celé pobřeţí patřící Slovinsku nemá více jak 50 km, ale tak pár pohodlných vstupů do moře turistům poskytuje. Země má také svoje přístavy, i kdyţ jich není mnoho, tak stojí za zmínku. Původně přístavní město Piran s 5000 obyvateli je přímořským městečkem benátského typu na břehu Jaderského moře. Jednou z obcí, spadající do Piranského okresu je také známé přímořské letovisko Portoroţ. Ve městě najdeme nádherné památky, významnou dominantou města je Františkánský klášter (Frančiškanski samostan), dále také Kostel sv. Jiří (sv. Jurij), Tartiniho náměstí (Tartinijev trg). Na západní hranici s městěm Piran a Piranským zálivem, na severu pak s přímořským městečkem podobného typu Izola najdeme také zajímavé přímořské městečko Portoroţ. Turisté mohou jistě ocenit uměle navezenou písčitou pláţ orámovanou z jedné strany Jadranem, z druhé strany pak řadou moderních staveb hotelového charakteru, ale 38

39 i klasicistní vilky. Turisté zde naleznou plný komfort, pokud jsou v letních měsících zvyklí na hustou kapacitu dalších sluncechtivých návštěvníků, kteří si také chtějí dopřát odpočinek a koupání [6]. Kultura Slovinsko má velmi dobře propracovanou síť kulturních institucí, organizací a sdruţení srovnatelné s nejbohatší a nejprogresivnější zemí v Evropě. Slovinci se účastní mnoha akcí, jejichţ proslulost se rozšířila do zbytku světa. Řada kulturních akcí, festivalů, koncertů a výstav stačí uspokojit i ty nejnáročnější hosty. Malá velikost trhu znamená, ţe mnohé umělecké a kulturní aktivity ve Slovinsku disponují značnou podporou a dotacemi od vlády, a finančními prostředky od místních úřadů. Kultura má historický a zvláštní význam ve Slovinsku. Je také jedním z těch vzácných zemí, ne-li jedinou zemí na světě, kde den kultury je státní svátek. Hlavní město a mnoho dalších se pyšní bohatým a pestrým kulturním ţivotem s mnoha muzei, galeriemi a kulturními centry. K dispozici je 45 stálých galerií ve Slovinsku a více neţ 800 prostorů pro výstavy jakéhokoliv druhu. Architektura je také důleţitou sloţkou slovinské kultury. Nejslanější rodák je architekt Joţe Plečnik, který byl průkopníkem moderní slovinské a evropské architektury 20. století. Lublaň je známá jeho zásluhou a mnoho jeho studentů ho následovalo v jeho činnosti v období druhé poloviny 20. století [44]. Události a festivaly Slovinsko má na výběr akce všeho druhu, takţe si kaţdý z vás přijde na to své. Kaţdý si můţete vybrat z nabídky různých koncertů, festivalů, výstav, divadelních festivalů či dalších kulturních, společenských nebo sportovních akcí. Tyto akce neznamenají pouze formu zábavy, ale také podporují určitým způsobem místní tradice, které tímto můţete poznat. Události se zejména konají ve městech Lublaň (World book capital 2011) a Maribor (European Capital of Culture 2012). V Lublani je hlavní kulturní centrum Cankarjev Dom, kde se koná široká škála 39

40 akcí po celý rok. Lublaň ţije zejména hudebními festivaly, jako je Jazz festival. Maribor se pak můţe pochlubit vynikajícím postním festivalem [44]. Druga Godba Ljubljana začíná v posledním květnovém týdnu. Festival alternativní hudby hojně navštěvovaný jak domácími, tak zahraničními umělci stále oblíbenější je široce pojatý ţánr world music Postní festival Maribor (obr. 5) koná se poslední dva týdny v červnu. Velká slavnost s řadou koncertů klasické i populární hudby, s divadelními představeními a baletními vystoupeními. Běţné jsou také produkce pouličních loutkových i jiných divadel a folklorní tance. Festivalové centrum najdete u břehu řeky Drávy Masopustní karnevaly Karnevaly v Ptuji (Kurentovanje) o masopustu lidé vyhánějí ducha zimy pomocí postavy v huňatých koţiších (Kurenti) a vítají jaro. Také v Cerknu mají karneval (Laufarija. Laufarji) nazývaný podle masek, které jsou vyřezávané ze dřeva a na okolí působí hrůzostrašně Obr. 5. Karneval Kurenti (Postní festival) [66] 40

41 Sportovní akce skoky na lyţích v Mariborském pohorje, Kranjské Goře, Planice Biatlon v Pokluka, Pěší prohlídka hlavního města, Maraton v Lublani, Kadenci, Cyklistické závody Franja, Horský maraton přes Vršič Etnologické a kulinářské akce Karnevaly v Ptuji, Cerknici, Dreţině, Lublani Veletrhy dřevěného zboţí Ribnica, ševcovský veletrh v Trţič, festival v Postojna Svatováclavské Martinování slavnosti vína [44] Architektura Mnoho památek je pozůstatkem římské doby, jeţ zanechala na území Slovinska v kaţdém regionálním muzeu. Nejvíce je jich ovšem uloţeno v Národním muzeu v Lublani. Z románské doby se dochovalo památek velmi málo, poněvadţ byly zničeny při velkém zemětřesení v roce Jaké ale máme skvosty z raného středověku, které k tomuto období neodmyslitelně patří, jsou hlavně hrady. Ve Slovinsku jich najdeme kolem 900, ale většina z nich jsou jiţ zříceniny. Z doby gotické se dochovalo mnoho krásných památek, jako například Minoritský kostel v Jurijevu, katedrála v Mariboru, farní kostel v Kranji a kostel v Ptujské Goře. Také gotické plastiky a nástěnné malby můţeme obdivovat třeba vyřezávaný oltář v kostele P. Marie v Ptujské Goře, fresky Jana Křtitele v Bohinji, nástěnné malby v kostele Nejsvětější Trojice v Hrastovlji a další. Baroko zanechalo katedrálu a Robbovu kašnu v Lublani, morový sloup v Mariboru. Nejznámějším a nejvlivnějším architektem doby byl Josip Plečnik, kterého díky jeho alternativnímu stylu nelze zařadit do ţádného slohového období. Jeho díla jsou po celé zemi a i v zahraničí. Jednu dobu byl Josip Plečnik dokonce i hradním architektem Praţského hradu. Nejznámějším dílem, které vytvořil je Trţnice v Lublani. Dnes jiţ sice zrenovovaná, ale díky tomu slouţí dále svému účelu [39]. Lublaňský hrad - Hrad z 16. století je asi nejviditelnější památkou v Lublani, jelikoţ leţí přímo na kopečku Grič přímo nad centrem hlavního města. Celý komplex se skládá z věţe Belveder, kaple sv. Jiří a pentagonálních věţí. Věţ Belveder pochází z 19 století a v dnešní době je vyuţívána jako rozhledna. Kaple sv. Jiří je z roku 1489 a můţete v ní shlédnout dochované 41

42 fresky a erby vévody z Karnioly. Na hradu se můţete vyvézt lanovkou, která město a hrad výškově spojuje. Virtuální muzeum, které od roku 2001 má své místo pod vyhlídkovou věţí hradu, začalo fungovat v lednu 2012, a nový vzhled muzea je nazýván jako virtuální hrad. Technická, prostorová a věcná renovace předchozího Virtuálního muzea je obohacena o prohlídku hradu, která nabízí návštěvníkům zajímavou virtuální prohlídku s informacemi o historii hradu. Nádvoří hradu je vystavěno moderním stylem, ţe byste ani nepoznali, ţe za zdmi nádvoří se skrývá historická památka. Konají se zde různé akce, oslavy, ale také i svatby. V hradu naleznete také info centrum, kde Vám zajisté poradí a pomůţou s čímkoliv, co budete potřebovat, a také Vám rádi odpoví na všechny Vaše dotazy, které jim poloţíte. V info centru si také můţete odnést informační broţury a letáky a můţete si zakoupit nejrůznější suvenýry. Prohlídka hradu je přístupná celoročně [46] Predjamský hrad - Pouze 10 kilometrů od jeskyně Postojna stojí jeden z nejmalebnějších divů v lidské historii: Predjamský hrad. Stáří hradu je téměř 700 let a stále pevně stojí v 123 metrech nad útesem. Legenda vypráví, ţe tento hrad byl ideální skrýši pro vzdorovitého, vzpurného a neodbytného rytíře Erazma Predjamského. Hrad (obr. 6) je dnes zrekonstruovaný a interiéry návštěvníkovi poskytnou představu, jak lidé kdysi ţili a jak pracovali, tak dobře byl hrad dochován. Mezi nejzajímavější památky patří obytné prostory, věţ a podzemí (hladomorna). Jsou také k vidění tehdejší zbraně, olejomalby a zachovalá Pieta z roku Z hradu se buduje průchod ke skalnatému útesu, ze kterého je nádherný výhled na okolní krajinu [47]. Erazmus turnaj označován jako středověký turnaj, který se koná na Predjamském hradě kaţdoročně v červenci pojmenovaný po známém rytíři Erazmu Predjamském. Po dobu trvání turnaje se vše promění zpět do 42

43 doby středověku. V parku, kde se turnaj koná, je vše v dobovém duchu středověku a všichni jsou také oblečeni do dobových kostýmů [7] Obr. 6. Predjamský hrad [68] 3.3 Realizační podmínky Realizační podmínky mají finální funkci pro konečnou etapu různých forem cestovního ruchu. Patří sem materiálně-technická základna, která zahrnuje dopravní sluţby, ubytovací zařízení, stravování, sportovně rekreační zařízení, účelová zařízení, sluţby cestovních kanceláří a doplňkové sluţby jako průvodcovské či finanční sluţby nebo prodej suvenýrů Aktivní vyuţití volného času Zde bych se chtěla zaměřit na samotné Slovinsko, jaké jak jsou v něm zajištěné sluţby pro turisty a hlavně na sportovní stránku, která pod sebe zahrnuje nejrůznější sporty, které můţete ve Slovinsku vyzkoušet. Tato země je nejvhodnějším příkladem pro prezentaci sebe jako takové, jakoţ to kolébku nejrůznějších sportů a adrenalinu. Mezi sporty, které můţete poznat či vyzkoušet je zejména turistika a vysokohorská turistika, vodní sporty, horolezectví, cyklistika v horách, lázně, wellnes, jízda na koni, golf, zimní sporty a další. 43

44 Slovinsko Slovinsko nabízí výjimečné památky a zkušenosti pro kaţdého, pokud jej navštívíte. Mohlo by být obtíţné kdekoliv jinde nalézt tolik přírodních krás, kulturních památek, mnoho způsobů, jak trávit a aktivně si uţít volný čas na tak malém kousku země. Ale jak uţ víme v této zemi je vţdy co dělat a co nového objevovat. Pokud se plánuje cesta po Slovinsku, můţe člověk očekávat, ţe téměř kaţdý kilometr v sobě skrývá a můţe nabídnout něco nového. Můţete si být jisti, ţe jste učinili správnou volbu, při návštěvě kterékoliv části země, za předpokladu, ţe víte, co dělat. Tato země není zajisté tou, kde po několika dnech cestování máte pocit, ţe jste viděli všechno. Proţívání a uţívání Slovinska člověku dodává záţitek ochutnání něčeho nového, ale samozřejmě dobré věci se můţou opakovat znovu a znovu. Slovinsko zahrnuje řadu cílů, které stojí za návštěvu [35]. Ubytování Nabízí se mnoho moţností, kde se ve Slovinsku můţe turista ubytovat. Záleţí ovšem na tom, jakou cenovou kategorii člověk hledá a kolik je popřípadě do ubytování ochoten investovat. Tou levnější moţností ubytování jsou hostely, kempy, penziony, turistické farmy či ubytovny, ale také soukromé pokoje, ve kterých se dá lacině ubytovat. Tento druh ubytování se pro turisty pohybuje mezi 15 do 50 za noc. Můţete se také v těchto ubikacích dobře najíst. Farmy Vám poskytnou kromě noclehu a případně i jídla také nádherný záţitek z prostředí a domácí atmosféry. Větší investice je pak do hotelů. Tento druh ubytování se pohybuje ve vyšší cenové kategorii, ale je moţné najít nocleh v hotelu i za 30 za noc. Většina hotelů má tři hvězdičky, ale můţete samozřejmě najít i hotely vyšší kategorie. Velkým trendem se stala v posledních letech agroturistika a ubytování i dovolená na venkově a zejména ubytování na statcích a farmách. Lidé zatouţili poznat, jaký je ţivot tamějších obyvatel. Skutečným lákadlem jsou ekologické farmy, které nabízejí zdravé ţivotní prostředí a certifikované biopotraviny. Příkladem hotelových operátorů zabývajících se ekoturistikou jsou Terme Snovik, Park Hotel Bohinj a pro označení ekologických turistických farem se uţíván 44

45 symbol červeného jablka, dle toho turisté v nabídce ubikací poznají, ţe se jedná o tento druh ubytování [6]. Doprava Cestování po Slovinsku by nemělo být ţádným problémem. Slovinci obstojně mluví plynule anglicky či jinými jazyky, tudíţ se domluvíte opravdu všude a nic nebude problém vyřešit. Jako všude byste měli mít po celou dobu pobytu u sebe i kopie Vašich dokumentů po případně ztráty těch originálních. Slovinsko je členem Schengenského prostoru, tudíţ je vstup do země, jako u jiných zemí Evropské unie je zapotřebí platný pas či občanský průkaz totoţnosti. Cestování autem po Slovinsku je díky jasně a dobře značenými trasami velmi jednoduché. Všude se autem dostanete do dvou aţ tří hodin díky rozloze země. Pokud chcete zvolit rychlejší cestu, není problém. Ve Slovinsku je velmi dobrá a hustá infrastruktura a mnoho dálnic, které proplétají celou zemi. Na dálnice budete potřebovat dálniční známku. Zákon je dobré neobcházet z důvodu úspor financí. Slovinci nasazují vysoké pokuty nejen za dopravní přestupky. Rychlostní limity v zemi jsou v obci 50km/h, mezi obcemi 90km/h, na rychlostních silnicích 110km/h a dálnicích 130km/h. Expresní vlaky ze sousedních zemí a mnoha dalších nabízí snadný způsob, jak se dostat do Slovinska i přes noc. Cestování vlakem je jedna z nejpohodlnějších způsobů jak cestovat. Slovinsko má dobře rozvinutou ţelezniční síť, coţ znamená, ţe se vyplatí jezdit za četnými turistickými atrakcemi právě vlakem. Jízda vlakem je zde levná. Doporučená společnost se jmenuje InterCity (IC) [37]. Stravování Hostince jsou trochu častěji na venkově neţ ve městech. Mnoho z nich jsou rodinné podniky, některé s tradicí sahající sto let a více. Sortiment potravin nabízený v hostincích je velmi pestrý, a kaţdý z nich nabízí nejméně tři jídla typické pro okres či kraj. Také v restauracích budete spokojeni. Ve Slovinsku můţete také nechat restaurace šťastný. Zájemci o jiných kuchyních, stejně jako slovinské jídlo je dobře postaráno. Existuje mnoho italských restaurací, pizzerií, srbských restaurací se specialitami na grilu, 45

46 mezinárodních restaurací a četné mnoţství asijských a čínských restaurací, které na rozdíl od restaurací, u kterých je majitelem Slovinec, jsou otevřeny i v neděli. U slovinských podniků, jak jsem jiţ psala, stále zachovávají neděli odpočinku kdy mají zavřeno a nepracují. Slovinsku specialitou je vzduchem sušené maso zvané Kraški pršut, který je velmi ojedinělý, mezi sladké speciality patří Potica, připomínající českou bábovku různou náplní, Prekmurská Gibanica, jejíţ recept je tak sloţitý na realizaci, ţe si ji vychutnáte raději ke kávě ve slovinských restauracích a samozřejmé dobré vína, ze kterých nemusíte vybírat do nejlepší, protoţe Slovinci jsou známí tím, ţe se jim ve vinařství hojně daří [6]. Infocentra V kaţdém městě jsou zajištěna pro turisty infocentra, s ochotnými poradci, kteří vám zodpoví všechny dotazy, obslouţí mapami i broţurami. Nachází se vţdy v samotném centru městy, aby je turista nemusel sloţitě vyhledávat. K dispozici celkově zajištěno 90 turistických informačních center po celé zemi. Turistům je kromě prospektů, broţur v několika cizích jazycích a suvenýrů poskytnuto kompletní bezplatné zodpovězení všech dotazů o zemi. Informace jsou poskytování především o volnočasových aktivitách, ubytování, dopravě, stravování nebo prohlídkách města s průvodcem či bez něj [3]. Aktivní dovolená Slovinsko nabízí moţnost zúčastnit se sportovních aktivit a vychutnat si nezapomenutelné záţitky kterýkoliv den v roce. Většina aktivit se dá provádět v přírodě, coţ má pozitivní vliv na duševní zdraví a vyrovnanost. Samozřejmostí je, ţe činnosti jsou závislé na ročním období. V zimě jsou k dispozici sjezdovky a v létě například vodní sporty, letecké dobrodruţství, a nejen pro jaro a podzim se nabízí nespočet turistických a cykloturistických tras [55]. 46

47 Turistika Musíme zmínit, ţe vysokohorská turistika je jedna z nejţádanějších aktivit ve Slovinsku. Slovinsko je protkáno bezpočtem stezek procházejících nedotčenou krajinou. Přírodní krásy můţeme poznávat díky dobře vystavěným turistickým stezkám jak pěšky, tak na kole. Můţeme si vybrat z tras pro začátečníky či pro nadšené turisty. Od procházek údolím se můţeme dostat k výšlapům do vysokých hor v chráněných horských územích či parcích. Je zde téměř kilometrů značených stezek. Není také divu, kdyţ přírodní krásy můţete naleznout téměř na kaţdém kroku či hned za městem. Vybírat tratě můţeme od těch jednodušších jako krátké procházky v údolí a podhůří, aţ po velmi náročné trasy ve vysokých horách, kde si můţete vychutnat výhled na alpské vrcholy. Klid a téměř nikde nikoho ve vrcholcích nepotkáte, tudíţ si můţete vychutnat boţský klid. Jednoduše si kaţdý můţe najít to, co mu vyhovuje a co má rád. Můţete si vybrat z několika druhů stezek: - lesní interpretační stezky - tematické turistické stezky - stezky určené speciálně pro nordic walking - horské stezky (3 úrovně obtíţnosti) - delší regionální tratě a Gross-country stezky - naučné stezky Většinu tras můţeme vyuţívat po celý rok, za předpokladu, ţe jsme na túry dostatečně vybaveni a připraveni na proměnlivé počasí, které můţe v horách nastat. V terénech toto značení doplňují šipky a téměř na kaţdém rozcestí jsou ukazatele. Je důleţité ale vţdy mít u sebe mapu. Na turistických stezkách je zabezpečeno občerstvení i nocleh v horských chatách označený logem pro turisty. V těchto oblastech je nutné dbát na zachování přírody takové, do jaké jste vstoupili, tak ji také opouštět. Proto je potřeba dbát na to, aby si člověk s sebou odnesl vše a nezanechal po sobě ţádné odpadky ani nepořádek. K výletu můţete vybrat jednu z horských tras označovanou č. 1, která spojuje Julské Alpy, přes Vogel, Koblu a Postojnou s Koprem na západním pobřeţí. Dále můţete vyzkoušet trasu z Mariboru a pokračovat přes hřeben 47

48 Pohorje, přes Kamnicko-Savinjské Alpy, Karavanky a Julské Alpy do jardanského Ankaranu. [12] Ve Slovinsku existuje 210 organizací, které se starají o značení turistických cest, a také poskytují doprovod při náročnějších túrách. Doporučuje se horská sluţba pod názvem Gorska reševalna služba, u které se můţete informovat o stavu počasí, plánování túr a ostatních věcí potřebných pro bezpečnou vysokohorskou turistiku [6]. Horolezectví Horolezectví patří mezi adrenalinové sporty a to také fanoušci těchto sportů řádně ve Slovinsku ocení. Julské, Savinjsko-Kamnišské Aply jsou pro tento sport jak dělané. Existuje mnoho různých cest k nejrůznějším vrcholům, jako jsou vápencové štíty Debela Peč, Rakova Špica, Špik, Travnik a Šite, ovšem největší výzvou je dobytí vrcholu hory Triglav. Téměř kaţdý turista jej touţí alespoň jednou zdolat. Triglav, mohutný vápencový a nejvyšší vrchol ve Slovinsku vysoký 2864 metrů, byl ve Slovinsku vţdy symbolem respektu a inspirace. Kdysi lidé věřili, ţe je hora sídlem tříhlavého boha, který vše řídí. Nikdo se však na vrchol neodváţil vystoupit. První, kdo Triglav zdolal byl jeden Rakušan a tři Slovinci. Dnes je ale hora Triglav nejţádanější turistickou atrakcí. Pokud se chystáte na vrchol, je potřeba si důkladně výstup naplánovat, promyslet, a řádně se na něj připravit. Za potřebí je také kvalitní vybavení, bez kterého je výstup ţivotu ohroţující. Podmínkou je vhodná pevná obuv, helma, teplé a nepromokavé oblečení, dostatek jídla a hlavně tekutin! Nejvhodnější měsíc pro výstup je měsíc srpen. Pro dobré naplánování tras pro výstup Vám pomohou rádi odborníci v informačních centrech. Výstup na vrchol Triglavu (obr. 7) - Trasa vede po strmé skalnaté, ale dobře zabezpečené stezce. Stezka začíná hluboko v údolí, v Stara Fuţina v obci Bohinj. Trasa k vrcholu vede přes Uskovnica a na chatu Vodnik a Planika. Pokud dojdete k těmto chatám, jste zatím na půli cesty, ale u tohoto náročného stoupání je 48

49 zapotřebí nocleh. Ten je moţný v těchto chatách a druhý den se pak vydat k vrcholu. Pokud jiţ nechcete ve výstupu pokračovat, můţete se vrátit zpět přes nádherné údolí triglavských jezer, přes Komarča a na strmé stezce sestoupit do Ukanc a nakonec se dostanete k jezeru Bohinj. Obr. 7. Nejvyšší hora Slovinska Triglav [63] Výškový rozdíl : 2500 m Délka výletu : 2-3 dny Kam to táhne kaţdé srdce horolezce je horolezecká vesnička Osp. Tato obec v blízkosti italských hranic najdete jednu z nejlepších skal pro horolezce, kteří hledají strmé vápencové stěny. Pár kilometrů od vesničky najdete další horolezecký útes zvaný Crni, který nabízí také kvalitu lezení. Po Krátké procházce hranic najdete malebnou středomořskou vesničku Misja Pec, která nabízí stejně jako celá tamější oblast lákající stěny. Vyhlášená náročná horolezecká stěna se nachází i v okolí u istrijské vesničky Osp, blízko italských hranic. Nachází se zde tři skalní útesy, jedna přímo nad vesnicí Ops, druhá Misja Pec leţí 500 m od ní a třetí tzv. Crni Kal je vzdálená 49

50 5 km. Celkem dohromady tyto tři skalní stěny nabízí více neţ 600 lezeckých cest [26]. V horách na kole Ideální volbou je také cyklistická dovolená. Můţete se po Slovinsku vydat od méně náročných aţ po velmi náročné cyklistické stezky. Díky středomořskému klimatu si můţete kola vychutnat téměř po celý rok. Výjimkou jsou Alpy, které jsou nádherou atrakcí hlavně v létě, kdy jsou přístupné. Existuje také mnoho tras i pro silniční kola i pro kola s omezeným provozem. Tratě a cesty skrz regiony jsou vhodné pro jízdu na horském kole. Na některých místech můţete jezdit po speciálních stezkách vytvořených přímo pro cykloturistiku. Pro cyklisty jsou k dispozici vyhrazené ubytování typu Biker-friendly hotely, penziony, kempy a turistické farmy. Příkladem si můţete vybrat výlet na kole kolem Mariboru. Projíţďka začíná v turistickém informačním centru v Mariboru, odkud se dá jet do města přes místo s nejstarším ţivým exponátem vinné révy na světě, kde se můţete zastavit v domě kultury vína, Stare trte. Pak se jede Studenško lávkou a pokračuje se stále po břehu řeky Drávy na Malečnik, kde si můţete vychutnat pestrou jízdu přes Vodole a Ruperče. Sjezd k Vukovju přes jezero Pernice Perniškega, za kterým se můţete zastavit ve vinném sklepě Dveri-Pax. Zpět přes Gačnik do Pesnicena znovu do kopce Košaški klanec a zpět do Mariboru. Trasa je středně náročná, dlouhá 37 km [56]. Vodní sporty K dispozici je pro nenáročné i náročné hosty spousta míst dostupných k plavání a termálních lázní. Mezi lákavé patří ve Slovinsku i extrémní vodní sporty jako je rafting či hydrospeeding. Tyto sporty se provádějí zejména na řece Soče. Soča je vhodná také pro canyoning. Pro kajaky jsou tu řeky Sáva, Savinja nebo Krka a pro jízdu na kanoích a raftech se doporučuje Kolpa či Dráva. Turistickou destinací zejména pro letní měsíce je město Portoroţ s pláţí a přístupem k moři, coţ je ve Slovinsku jedno z mála míst na 50km pobřeţí. Zde si můţete zapůjčit i šlapadla. Město Piran a Strujan jsou vynikající pro potápění. 50

51 Na rozdíl od různých mořských rostlin a ţivočichů můţete vidět i pozůstatky vraků. Piran a Koper jsou místem pro milovníky plachtění. V létě zde fouká velmi silný vítr. Vodní atrakce - Nejlepší volbou, jak si uţít vodní turistiku je výběr řeky Soči pro rafting či hydrospeeding. Další řeky, které stojí za to zkusit je Sáva, Savinja, Krka, které si můţeme uţít zase na kajaku. Méně divoké, ale stejně hodnotné řeky se doporučují Dráva a Kolpa. Slovinské řeky jsou také rájem pro rybáře. Existuje kolem 25 druhů ryb, které můţete lovit. Specialitou je pstruh mramorovaný, na kterém si kdokoliv pochutná. Rafting na Soči Pro mnohé je smaragdová Soča jedním z nejkrásnějších míst na světě pro vodní sporty. Výjimečná a nenapodobitelná Soča (obr. 8) v sobě skrývá majestátní vodopády, nádherné říční bazény, skryté a tajemné rokle prameny, soutěsky a kaňony. Nikde jinde byste nemohli najít v tak malém prostoru tolik různých forem věčného a stále trvajícího cyklu přírody. Existuje bezpočet malých zákoutí mající kouzlo, které nutí návštěvníky se na chvíli zastavit a s obdivem se dívat [28]. Obr. 8. Rafting na řece Soča [62] Kaţdá jízda na raftu, kterou si zaplatí z jedné z mnoha zdejších turistických agentur, je pod vedením kvalifikovaného instruktora. Všichni zúčastnění jsou povinní mít na sobě neopren, helmu a záchrannou vestu. V nabídce je několik tras, které můţete jet. Celá délka řeky Soči je rozdělená na několik úseků dělících se na sekce: 51