Aktualizace č. 1 ZÚR Moravskoslezského kraje Odůvodnění

Transkript

1 Objednatel: Moravskoslezský kraj 28. října 117, Ostrava Pořizovatel: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor územního plánování, stavebního řádu a kultury 28. října 117, Ostrava Projektant: Atelier T-plan, s.r.o. Na Šachtě 497/9, Praha 7 Holešovice, Aktualizace č. 1 ZÚR Moravskoslezského kraje Odůvodnění K PROJEDNÁNÍ DLE 37 STAVEBNÍHO ZÁKONA.. RNDr. Libor Krajíček jednatel a ředitel společnosti Ing. arch. Karel Beránek odpovědný zástupce RNDr. Libor Krajíček hlavní projektant Květen 2015 Zakázka č

2

3 TÝM ŘEŠITELŮ Atelier T-plan, s.r.o. RNDr. Libor Krajíček Ing. Marie Wichsová, Ph.D. Ing. Václav Novotný Mgr. Alena Kubešová, Ph.D. Ing., Tomáš Daněk Ing. arch. Jiří Zběžek Ing. Michal Nosál, DiS. Externí spolupráce Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. (PROCES Centrum pro rozvoj regionů, s.r.o.) Ing. Ivana Foldynová (PROCES Centrum pro rozvoj regionů, s.r.o.) Ing. Michal Samiec (PROCES Centrum pro rozvoj regionů, s.r.o.) Ing. Václav Škvain (Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o.) Ing. Martina Sochorová (Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o.) RNDr. Jiří Kocián (AGERIS, s.r.o.) Mgr. Jan Karel (ATEM Atelier ekologických modelů, s.r.o.) Mgr. Eva Volfová

4 OBSAH I. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH (NADREGIONÁLNÍCH) VZTAHŮ... 1 I.1. Koordinace využívání území se sousedními kraji... 1 I.I.1. Olomoucký kraj... 1 I.I.2. Zlínský kraj... 3 I.2. Koordinace využívání území se sousedními státy... 4 I.2.1. Slovensko... 4 I.2.2. Polsko... 4 II. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ PODMÍNEK VYPLÝVAJÍCÍCH Z PŘÍPADNÝCH VYJÁDŘENÍ SOUSEDNÍCH STÁTŮ A VÝSLEDKŮ KONZULTACÍ S NIMI... 6 III. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ A PODMÍNEK PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ZÚR MSK, OBSAŽENÝCH VE ZPRÁVĚ O UPLATŇOVÁNÍ ZÚR MSK... 7 IV. VYHODNOCENÍ SOULADU PÚR ČR IV.1. PÚR ČR IV.2. Aktualizace č. 1 PÚR ČR V. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ TÝKAJÍCÍCH SE ROZVOJE ÚZEMÍ STÁTU, KTERÉ NEJSOU OBSAŽENY V POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE, S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ VI. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ VI.A. Priority územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území VI.B. Rozvojové oblasti a rozvojové osy VI.C. Specifické oblasti VI.D. Plochy a koridory nadmístního významu včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, úses a územních rezerv D.I. Dopravní infrastruktura D.II. Energetická infrastruktura D.III. Vodní hospodářství D.IV. Plochy a koridory ÚSES D.V. Specifické plochy a koridory D.VI. Plochy pro ekonomické aktivity

5 VI.E. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území VI.F. Stanovení cílových charakteristik krajiny VI.G. Veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření G.1. Veřejně prospěšné stavby G.II. Veřejně prospěšná opatření VI.H. Požadavky nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v ÚPD obcí H.I. Upřesnění vymezení plocha koridorů nadmístního významu H.II. Další požadavky na řešení v ÚPD obcí VI.I. Plochy a koridory k prověření územní studií VI.J. PLOCHY A KORIDORY, VE KTERÝCH JE POŘÍZENÍ A VYDÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU ORGÁNY KRAJE PODMÍNKOU PRO ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ VI.K. Zadání regulačního plánu pro plochy nebo koridory vymezené dle písm. J VI.L. stanovení pořadí změn v území (etapizace) VI.M. Stanovení kompenzačních opatření dle 37, odst. 8 stavebního zákona VI.N. Počet listů zásad územního rozvoje a počet výkresů grafické části VII. KVALIFIKOVANÝ ODHAD ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU VIII.1. Úvod 376 VIII.2. Zemědělský půdní fond VIII.2. Pozemky určené k plnění funkcí lesa SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK Textové a tabulkové přílohy Č. Název 1. ZÚR MSK ve znění Aktualizace č. 1 - Úplné znění výrokové části s vyznačením provedených změn (samostatný svazek) 2. Metodika revize vymezení rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí 3. Indikátory rozvojového potenciálu obcí MSK 4. Podoblasti OB2 Ostrava indikátory obcí 5. Míra využití vybraných průmyslových zón v MSK

6 6. Stanovení cílových charakteristik krajiny MSK 7. Postup prověření záměrů na vymezení ploch pro umístění větrných elektráren a větrných parků v rámci A-ZÚR MSK 8. Větrné elektrárny a větrné parky Vlivy na přírodní a krajinné hodnoty, územní střety a potenciál území 9. Větrné elektrárny a větrné parky Sociodemografické a ekonomické charakteristiky dotčených obcí 10. Míra vizuálního uplatnění VE a VP v rámci specifických krajin MSK Grafické přílohy Č. Název 1. Srůstání sídel v rozvojových oblastech, osách a specifických oblastech 2. Srůstání sídel v rámci typů krajin 3. Přírůstek (úbytek) počtu obyvatel stěhováním na 1000 obyvatel stř. stavu prům. ročně (dle obcí) 4. Intenzita bytové výstavby na 1000 obyvatel stř. stavu prům. ročně 5. Intenzita výstavby rodinných domů na 1000 obyv. stř. stavu prům. ročně 5a. Podíl zastavěných a ostatních ploch na rozloze obce 5b. Podíl nejkvalitnější půdy 5c. Lesnatost území dle obcí 5d. Vzdálenostní dostupnost silniční sítě (dálnice, rychlostní silnice, silnice I. a II. třídy) 5e. Časová dostupnost obcí s rozšířenou působností 5f.. Podíl počtu obyvatel ve věku 65 a více let v % celkového počtu obyvatel k Pětileté průměry překročení imisních limitů ( ) 7. Typy krajin a podíl budov určených k rekreaci (dle obcí) 8. Rekreační objekty v typech krajin 9. Rychlost větru 100 m nad povrchem se zákresem posuzovaných VE a VP 10. Vymezení typů krajin se zákresem posuzovaných větrných elektráren / parků a ostatních oblastí vysokých krajinných hodnot

7 I. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH (NADREGIONÁL- NÍCH) VZTAHŮ Z geografické pozice Moravskoslezského kraje a vymezení jeho územního obvodu vyplývají požadavky na koordinaci využívání území v rámci širších vazeb jednak se sousedními kraji ČR (Olomoucký a Zlínský kraj) a jednak s přilehlými oblastmi Polska (Województwo Śląskie, Województwo Opolskie) a Slovenska (Žilinský samosprávny kraj). Z hlediska osídlení a urbanizace jsou z pohledu širších vztahů Moravskoslezského kraje významné vnitrorepublikové vazby na Olomouckou aglomeraci 1 (cca 197 tis. obyvatel), v mezinárodních souvislostech potom vazby na metropolitní regiony Katowice (2,6 mil. obyvatel) a Kraków (800 tis. obyvatel) v Polsku, resp. aglomeraci Žilina Martin (200 tis. obyvatel) na Slovensku. Mezinárodní dopravní vazby jsou realizovány v rámci větve VIb. severojižního transevropského multimodálního koridoru (dále TEMMK) transevropské dopravní sítě (Trans European Network Transport; dále TEN-T), která propojuje významné sídelní a ekonomické struktury střední a východní Evropy v relaci Katovice Ostrava Vídeň. Širší vztahy území Moravskoslezského kraje jsou zachyceny ve výkresu B.2. Výkres širších vztahů, resp. D.B.2. Výkres širších vztahů podklad pro právní stav ZÚR MSK po aktualizaci. Oba výkresy jsou zpracovány v měřítku 1: Z hlediska koordinace využívání území se sousedními kraji ČR i státy, byly předmětem vyhodnocení změny ve vymezení rozvojových oblastí, rozvojových os, specifických oblastí, ploch a koridorů nadmístního významu včetně ÚSES a územních rezerv obsažené v návrhu Aktualizace č. 1 ZÚR MSK 2. Zároveň byly prověřeny platné dokumentace sousedních krajů a států, zda neobsahují novou plochu nebo koridor s přesahem (pokračováním) na území MSK, bez zajištění návaznosti v rámci ZÚR a jejich aktualizace. Výsledky vyhodnocení jsou prezentovány přehlednou tabelární formou, kdy první dva sloupce obsahují kódové označení a název oblasti, osy, plochy nebo koridoru, pod jakým jsou tyto jevy sledovány v ZÚR MSK a v posledním sloupci je uveden stručný komentář. I.1. I.I.1. KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ SE SOUSEDNÍMI KRAJI Olomoucký kraj Koordinace využívání území Moravskoslezského a Olomouckého kraje byla prověřena ve vztahu k ZÚR Olomouckého kraje ve znění Aktualizace č. 1, která byla vydána Zastupitelstvem kraje dne na základě usnesení UZ/19/44/ Rozvojová oblast republikového významu OB8 dle PÚR ČR 2008 v upřesněném vymezení dle ZÚR Olomouckého kraje ve znění aktualizace č Dále jen A-ZÚR MSK nebo A-ZÚR. 1

8 Ozn. v ZÚR Název Návaznost na sousedním území (označení záměrů dle ZÚR OLK) D4 R48 Bělotín Palačov, stavební Návaznost zajištěna vymezeným koridorem pro silniční dopravu úpravy, řtyřpruhová směrově dělená (VPS D019 - R 48, Bělotín Palačov, rozšíření na normové rychlostní silnice parametry) EZ1 EZ2 EZ3 Venkovní elektrické vedení 400 kv (Krasíkov) Tvrdkov - Horní Životice Vedení VVN kv Břidličná Dětřichov nad Bystřicí Moravský Beroun ( Šternberk) Vedení VVN 110 kv Horní Životice (- Moravský Beroun) Návaznost zajištěna vymezeným koridorem elektroenergetiky VVN 400 kv (VPS E01 - Vedení 400 kv č. 458 Krasíkov Horní Životice, část 2) Platné ZÚR OLK vymezuje v navazujícím území OLK pouze koridor pro vedení 400 kv (viz VPS E01). Souběh vedení 400 a 110 kv (EZ1 a EZ2 dle ZÚR MSK) není zatím v platných ZÚR OLK reflektován. Zpráva o uplatňování ZÚR OLK v období 07/ /2014, schválená Zastupitelstvem kraje usnesením č. UZ/12/44/2014 ze dne jako podklad pro aktualizaci č. 2 ZÚR OLK ukládá: prověřit polohu koridoru pro venkovní vedení 2x110 kv v trase Šternberk-Moravský Beroun, Moravský Beroun-Břidličná, Moravský Beroun-Horní Životice, při zpracování respektovat již stabilizované polohy koridorů v území MSK. Návaznost zajištěna souběhem s koridorem pro VVN 400 kv (VPS E01). EZ10 Návaznost není zajištěna, platné ZÚR OLK evidují v navazujícícm území kraje pouze stavové elektrické vedení VVN 110 kv. Vedení 400 kv pro napojení rozvodny 400/110/22 kv Kletné z (viz výše) jako podklad pro aktualizaci č. 2 ZÚR OLK ve vztahu Zpráva o uplatňování ZÚR OLK v období 07/ /2014 vedení V403 Prosenice Nošovice, k záměru Venkovní vedení VVN 400kV Prosenice Nošovice; včetně rozšíření rozvodny Kletné s použitím ÚS E1 vedení 400 kv Nošovice - Prosenice a napojení velkého energetického zdroje na území Olomouckého kraje.na k.ú. Bělotín prověřit vedení v nové trase severně na Kletné PZ1 VTL plynovod Hrušky Libhošť (plynovod Moravia) Návaznost zajištěna vymezeným koridorem VVTL (VPS E14 - VVTL plynovod DN700 Hrušky - Příbor) NRBC 30 Sovinec NRBC 65 Slunečná NRBC 88 Praděd Návaznost zajištěna vymezeným nadregionálním biocentrem OK1 (též jako VPO) - bez aktualizovaného vymezení dle MŹP Návaznost zajištěna vymezeným nadregionálním biocentrem 65 (též jako VPO) - bez aktualizovaného vymezení dle MŹP Návaznost zajištěna vymezeným nadregionálním biocentrem 88 (též jako VPO) - bez aktualizovaného vymezení dle MŹP D507 D517 Vysokorychlostní trať (VRT) (Bělotín ) hranice kraje - Ostrava - Návaznost zajištěna vymezeným koridorem územní rezervy pro Bohumín, nová stavba VRT (územní rezerva) Průplavní spojení Dunaj-Odra-Labe (územní rezerva) Návaznost zajištěna vymezeným koridorem územní rezervy pro vodní cestu AV502 AV505 Vodní nádrž Dlouhá Loučka na Huntavě (územní rezerva) Vodní nádrž Spálov na Odře (územní rezerva) Návaznost zajištěna vymezením plochy územní rezervy pro vodní nádrž Dlouhá Loučka pouuze v povodí Huntavy. Návaznost zajištěna vymezením plochy územní rezervy pro vodní nádrž Spálov 2

9 Dílčí nesrovnalosti ve vymezení NRBC ÚSES vyplývají z aktuálního podkladu AOPK ČR nově vymezujícího NRBC v celé ČR a způsobu jeho využití v rámci A-ZÚR MSK (viz kap. VI.D.4. tohoto odůvodnění). K tomuto tématu Zpráva o uplatňování ZÚR OLK uvádí: Na základě shromážděných podnětů, vyjádření, návrhů a jiných dalších podkladů je zpracováváno odborné posouzení takto zjištěných problémů v úrovni regionální a nadregionální (nahradí v této části oborovou studii generel ÚSES). V této souvislosti bude prověřena i současná síť nadmístních prvků ÚSES obsažená v řešení ZÚR OK po jejich aktualizaci č. 1. Výsledky tohoto posouzení po jejich projednání budou využity při zpracování aktualizace č. 2 ZÚR OK, a to včetně řešení návazností na prvky ÚSES vymezené na území sousedních krajů (PK, ZK, JMK a MSK). Z výše uvedeného přehledu vyplývá, že vzájemná koordinace využívání území je ve vztahu k Olomouckému kraji v zásadě zajištěna. Vyhodnocení logicky odráží skutečnost, že ZÚR a jejich aktualizace jsou v obou krajích pořizovány v různých časových obdobích. Z toho logicky plynou možné dočasné nesoulady ve vymezení ploch a koridorů (v daném případě EZ2, EZ10 a NRBC ÚSES.). Zásadním zjištěním je, že na všechny uvedené případy reaguje Zpráva o uplatňování ZÚR Olomouckého kraje požadavkem na prověření a zajištění nezbytné koordinace v rámci pořizované Aktualizace č. 2. I.I.2. Zlínský kraj Koordinace využívání území s územím Zlínského kraje byla vyhodnocena ve vztahu ZÚR ZLK ve znění Aktualizace č. 1, která byla vydána Zastupitelstvem kraje usnesením č. 0749/721/12 ze dne Ozn. v ZÚR Název Návaznost na sousedním území (označení záměrů dle ZÚR ZLK) DZ19 Optimalizace a, elektrizace celostátní tratě č. 323 v úseku Frýdek- Místek Frenštát p. R. Valašské Meziříčí. V rámci platných ZÚR ZK není předmětný koridor vymezen. ZÚR ZK sledují pouze stávající trať č PR1 Produktovod DN200 Návaznost zajištěna vymezeným koridorem VPS B01 - Loukov - Sedlnice (Mošnov) NRBC 10 Radhošť - Kněhyně Návaznost zajištěna vymezením nadregionálního biocentra 103 (VPO PU09) - bez aktualizovaného vymezení dle MŹP SOB2 Specifická oblast OB2 Beskydy Návaznost zajištěna vymezenou oblastí SOB2 na území ZK. OB-N1 Rozvojová oblast Podbeskydí Návaznost zajištěna vymezenou oblastí N-OB1 na území ZK. Zjištěné nesoulady ve vymezení koridoru DZ19, resp. NRBC 10 mají zdroj v aktuálních podkladech, které byly dispozici v době zpracování návrhu A-ZÚR MSK (2014) a které logicky nemohly být zohledněny v rámci ZÚR ZLK, resp. její Aktualizace č. 1, vydané v r S ohledem na dobu vydání A-ZÚR ZLK a s přihlédnutím k ust. 42 odst. 3 stavebního zákona 3 lze přípravu a projednání Zprávy o uplatňování ZÚR ZLK za uplynulé období, do které by požadavky na vymezení koridoru, resp. úpravu vymezení NRBC již měly být obsaženy, předpokládat v období Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Dále též stavební zákon nebo SZ. 3

10 I.2. KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ SE SOUSEDNÍMI STÁTY I.2.1. Slovensko Podkladem pro vyhodnocení koordinace územních vazeb s územím Slovenska je Územný plán veľkého územného celku Žilinského kraja ve znění zmen a doplnkov č. 1 až 4. Ozn. v ZÚR Název Návaznost na sousedním území SR E8 Nošovice Mosty u J. Varín (SR) V prostoru státní hranice byla zjištěna dílčí nenávaznost, vyvolaná změnou vymezení v ÚPN VÚC Žilinského kraja, který koridor převymezuje na území obce Svrčinovec, tak aby následně pokračoval severovýchodně od města Čadca a nebránil v jeho rozvoji. I.2.2. Polsko V rámci A-ZÚR MSK byl provedeny změny a úpravy koridorů dopravní a technické infrastruktury s pokračováním na území Województwa Śląskiego. Z tohoto důvodu byl podkladem pro vyhodnocení koordinace využívání území ve vazbě na území Polska použit Plan zagospodarowania przestrennego Województwa Śląskiego 4. Zároveň bylo přihlédnuto ke strategickým dokumentům zpracovaným na národní a mezinárodní úrovni Koncepce územního rozvoje Polska do r (KPZK 2030) a Společná strategie územního rozvoje států V 4+2. Ozn. v ZÚR PZ6 PZ10 Název VTL plynovod PZP Třanovice státní hranice ČR / Polsko Propojovací VVTL plynovod. DN 700 Děhylov - Hať - státní hranice ČR/Polsko (plynovod Moravia) Návaznost na sousedním území Polska Plynovod byl již realizován a uveden do provozu. Ze ZÚR MSK se tento koridor vypouští V rámci A-ZÚR MSK došlo pouze k úpravě názvu a doplnění úkolů pro územní plánování. Vlastní vymezení koridoru se nemění. Návaznost na polském území je v plánovací dokumentaci Slezského vojvodství zajištěna. D507 Plocha pro VRT v úseku Bohumín Petrovice u K. / Věřňovice st. hranice ČR / Polsko (územní rezerva) Vedle dlouhodobě sledovaného řešení VRT s přechodovým bodem na území Polska v Petrovicích u Karviné byly zahájeny práce na prověření alternativních řešení s přechodem st. hranice prostoru Věřňovic. Výsledky projednání na mezistátní úrovni nebyly v době zpracování A-ZÚR MSK k dispozici. Do plánovací dokumentace Slezského vojvodství nejsou zatím tyto změny promítnuty. 4 Dále jen plánovací dokumentace Slezského vojvodství. 4

11 Ozn. v ZÚR D517 Název Průplavní spojení Dunaj Odra Labe (územní rezerva) Návaznost na sousedním území Polska Aktualizace č. 1 ZÚR MSK upravila v dílčích úsecích směrové vedení koridoru podle aktuálních podkladů, přechodový bod na státní hranici s Polskem zůstal zachován. Společná strategie územního rozvoje států V 4+2 identifikuje funkční nenávaznost vyplývající z nedostatečných technických parametrů vodní cesty na území Polska. KPZK 2030 eviduje významný úsek řeky Odry na území Polska (Brzeg Dolny Kraków Wroclaw Gliwický kanál jako regionální vodní cestu plavební třídy. Územní ochrana koridoru průplavního spojení na českém území stanovená Usnesením vlády ČR č. 368 z zůstává zachována až do doby vyřešení otázky zařazení nebo vypuštění vodní cesty ze sítě TEN-T. Za tímto účelem pořizovaná Aktualizace č. 1 PÚR ČR ukládá ministerstvu dopravy ve spolupráci s MŽP ČR prověřit účelnost a reálnost průplavního spojení v evropských souvislostech. 5

12 II. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ PODMÍNEK VYPLÝ- VAJÍCÍCH Z PŘÍPADNÝCH VYJÁDŘENÍ SOU- SEDNÍCH STÁTŮ A VÝSLEDKŮ KONZULTACÍ S NIMI Kapitola bude doplněna na základě výsledků případných konzultací se sousedními státy postupem dle ust. 37 odst. 5 stavebního zákona. 6

13 III. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ A PODMÍNEK PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ZÚR MSK, OBSAŽENÝCH VE ZPRÁVĚ O UPLATŇOVÁNÍ ZÚR MSK V souladu s ust. 42 stavebního zákona je Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje 5 zpracována na podkladě Zprávy o uplatňování Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje 6, která byla schválena Zastupitelstvem kraje na jeho 25. zasedání dne usnesením č. 25/2512. Obsahem této kapitoly je vyhodnocení splnění požadavků a podmínek pro zpracování návrhu A-ZÚR MSK, obsažených v kap. e) Zprávy. V rámci následujícího vyhodnocení je vždy nejprve vizuálně odlišitelným způsobem uvedeno plné znění požadavku nebo podmínky, za kterým následuje hodnotící komentář. A. PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Prověřit případnou úpravu textu priority č. 9 upravující možnost vymezování lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci. Článek 9. se návrhem A-ZÚR vypouští. Předmětná problematika je zahrnuta do nově zformulovaného čl. 6. priorit územního plánování kraje. Prověřit možnou úpravu textu priority č. 14 upravující ochranu výjimečných hodnot, včetně pohledových horizontů v návaznosti na výsledky územní studie Cílové charakteristiky krajiny Moravskoslezského kraje. Článek 14. je nově zformulován ve smyslu tohoto požadavku. Potřeba úpravy textu priorit může vyplynout z projednání aktualizace ZÚR MSK, případně z nových odborných podkladů nebo Aktualizace Politiky územního rozvoje ČR. Na základě prověření textu kap. A. vydaných ZÚR MSK byly provedeny úpravy článků 5. a 11. republikových priorit s cílem lépe vystihnout danou problematiku s ohledem na kompetence nástrojů územního plánování stanovené stavebním zákonem. Text priority čl. 14 ZÚR MSK bude upraven ve smyslu větší ochrany a zajištění přirozeného vodního cyklu v území, a to jak při vymezování nových rozvojových aktivit, tak v již zastavěných územích. Dále budou do textu promítnuty požadavky Společné deklarace k opatření pro zlepšení kvality ovzduší v MSK, uzavřené mezi MŽP a MSK, zejména ve vztahu k vymezování zelených pásů (podrobněji viz Příloha č. 2 Vyhodnocení vyjádření dotčených orgánů, KÚ MSK str ). 5 Dále jen ZÚR MSK. 6 Dále jen Zpráva. 7

14 Článek 14. byl obsahově zobecněn tak, aby zahrnoval vedle ochrany krajinných hodnot vymezených zmíněnou územní studií obsáhl také ostatní přírodní kulturní a civilizační hodnoty území. Ochrana přirozeného vodního cyklu jako jedna z klíčových podmínek funkční krajiny je v tomto zahrnuta. Konkrétně je požadavek ochrany vodního cyklu zdůrazněn v kap. B, v rámci čl. 19. a 20. ve vztahu k ochraně jedinečných přírodních hodnot CHKO Poodří. Problematiku vymezování zelených pásů reflektuje upravené znění článku 11. republikových priorit a návazně je promítnuta jeden z požadavků na využití území v rámci rozvojové oblasti OB2 Ostrava. B. ROZVOJOVÉ OBLASTI A ROZVOJOVÉ OSY Prověřit případnou úpravu upřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os republikového významu v ZÚR MSK a podmínek pro rozhodování v území a úkolů pro územní plánování s ohledem na výsledky Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje Citovaná studie byla spolu se schválenou Strategií regionálního rozvoje ČR hlavním podkladem k prověření potřeby případných úprav ve vymezení rozvojových oblastí a os. Na základě zpracovaných analýz došlo k úpravě vymezení rozvojových oblastí OB2 Ostrava a OB N1 Podbeskydí a rozvojových os OS10 a OS13. Podobně jak tato problematika byla popsána v rámci kap. VI.B tohoto odůvodnění. Ve všech rozvojových oblastech a osách prověřit případnou revizi textů upravujících možnost vymezování lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci. S ohledem na úpravu této problematiky na úrovni priorit územního plánování kraje a také z důvodů legislativních (vyhl. č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na výstavbu) formuluje shodné požadavky pro rodinné domy i pro stavby pro rodinnou rekreaci, není v rámci kap. B. toto téma dále rozpracováno. S ohledem na odstranění obsahových duplicit jednotlivých částí ZÚR je řešení této problematiky přesunuto do kap. F. ZÚR. Doplnit u OS13 areál Mosty u Jablunkova jako významné rekreační středisko oblasti s celoročním provozem. Splněno. Areál je doplněn do čl. 21 jako rekreační areál nadmístního významu. Doplnit u OB2 Ostrava významné rozvojové plochy rozvojové oblasti v rámci využití brownfields např. Nová Karolina, Trojické údolí a Hrušov (Ostrava) a strategickou zónu Barbora (Karviná). Podpora využívání brownfields konkrétních lokalitách (Hrušov, Nad Barborou) je doplněna do požadavků na využití území rozvojové oblasti OB2 Ostrava (čl. 19). Lokality Nová Karolína a Trojické údolí nebyly vyhodnoceny jako plochy nadmístního významu a řešení jejich využití je ponecháno ÚP města Ostravy. Nad rámec požadavků Zprávy byla provedená zásadní redakce textu této kapitoly ve smyslu přesunutí požadavků na využití území, které byly identifikovány jako společné pro všechny rozvojové oblasti a osy na úvod kapitoly do nového článku 18a. Cílem této formální úpravy je zjednodušení a zpřehlednění textu výrokové části ZÚR. Zároveň byly vypuštěny požadavky, jejichž uplatňování nelze vymáhat nástroji územního plánování. 8

15 C. SPECIFICKÉ OBLASTI Prověřit případnou úpravu upřesnění vymezení specifických oblastí v ZÚR MSK a podmínek pro rozhodování v území s ohledem na výsledky Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje Vymezení specifických oblastí bylo prověřeno stejným metodickým postupem jako rozvojové oblasti a rozvojové osy (viz textová příloha 2 tohoto odůvodnění). Na základě tohoto prověření došlo k úpravám ve vymezení specifických oblastí SOB2 Beskydy a SOB4 Karviná (viz kap. VI.C. tohoto odůvodnění). Prověřit v SOB4 Karvinsko případnou úpravu a upřesnění podmínek pro umisťování nových ploch pro ekonomické aktivity a příp. doplnit významné rozvojové záměry z hlediska využití brownfields (např. záměr průmyslově komerčního areálu Dukla a další ). Prověřit a příp. zapracovat výsledky Územní studie specifické oblasti SOB4 Karvinsko pořízené Ministerstvem pro místní rozvoj, Praha v r Aktualizace č. 1 ZÚR MSK vymezuje v rámci SOB4 Karvinsko rozvojové plochy v lokalitách Nad Barborou (RPZ 1) a Barbora (RPZ 3). Uvedená územní studie byla použita jako jeden z podkladů pro odůvodnění obou vymezených ploch (viz kap. VI.D.VI. tohoto odůvodnění). Prověřit v SOB3 Jeseníky Králický Sněžník případnou úpravu a upřesnění úkolů pro územní plánování a podmínek pro rozhodování v území s ohledem na výsledky Územní studie rekreačního potenciálu oblasti Nízkého a Hrubého Jeseníku na území Moravskoslezského kraje a příp. doplnit známé významné rozvojové záměry z hlediska využití záměrů v návaznosti na dokumenty: Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje a Regionální inovační strategii Moravskoslezského kraje Prověřit a navrhnout specifické úkoly, podmínky a kritéria pro rozhodování v území pro oblast Osoblažska v rámci specifické oblasti SOB3 Jeseníky Králický Sněžník. Citované dokumenty neobsahují žádný konkrétní rozvojový záměr nadmístního významu, který vyžadoval vymezení plochy nebo koridoru v rámci ZÚR MSK. Pro specifickou oblast SOB 3 Jeseníky Králický Sněžník formuluje A-ZÚR na základě vyhodnocení výše uvedených dokumentů požadavek na vzájemné propojení a koordinaci rozvoje rekreační funkce v horské a podhorské části Hrubého a Nízkého Jeseníku včetně zahrnutí území Osoblažského výběžku a zejména přilehlého území Olomouckého kraje. Pro území Osoblažska je formulován samostatný požadavek na vytvořené územních podmínek pro propojení úzkorozchodné železniční tratě Třemešná - Osoblaha se železniční sítí n území Polska. Ve všech specifických oblastech prověřit případnou revizi podmínek upravujících možnost vymezování lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci se zohledněním výsledků Územní studie rekreačního potenciálu oblasti Nízkého a Hrubého Jeseníku na území Moravskoslezského kraje a Územní studie Cílové charakteristiky krajiny Moravskoslezského kraje. S ohledem na úpravu této problematiky na úrovni priorit územního plánování kraje a také z důvodů legislativních (vyhl. č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na výstavbu) formuluje shodné požadavky pro rodinné domy i pro stavby pro rodinnou rekreaci, je v rámci kap. C. tato problematika reflektována jen nepřímo v rámci čl. 25a., který formuluje společné požadavky na využití území pro SOB 2, SOB3 a SOB 9

16 N2, která disponují rekreačním potenciálem. S ohledem na odstranění obsahových duplicit jednotlivých částí ZÚR je řešení této problematiky přesunuto do kap. F. ZÚR. Vypustit z textu ZUR čl. 27 (SOB3 Jeseníky Králický Sněžník) odstavec: Nové plochy sportovně rekreačních zařízení včetně koridorů odpovídající dopravní a technické infrastruktury na území CHKO Jeseníky vymezovat s ohledem na požadavky dotčených orgánů ochrany přírody a krajiny (duplicita s právním předpisem). Splněno. Upřesnit význam pojmu stabilizovaný ve vztahu k lyžařským areálům v SOB3 Jeseníky. Splněno. Uvedený pojem je vysvětlen ve vztahu k lyžařskému areálu Praděd - Ovčárna v rámci odůvodnění úprav čl. 27. ZÚR (viz kap. VI.C. tohoto odůvodnění). Nad rámec požadavků Zprávy byla provedena zásadní redakce textu této kapitoly ve smyslu přesunutí požadavků na využití území, které byly identifikovány jako společné pro všechny rozvojové oblasti a osy na úvod kapitoly do nového článku 25a. Cílem této formální úpravy je zjednodušení a zpřehlednění textu výrokové části ZÚR. Zároveň byly vypuštěny požadavky, jejichž uplatňování nelze vymáhat nástroji územního plánování. D. PLOCHY A KORIDORY VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, ÚSES, ÚZEMNÍ REZER- VY Z důvodu zlepšení přehlednosti bude řazení záměrů převzatých z jednotlivých územních plánů velkých územních celků (ÚP VÚC), obsažených v jednotlivých tabulkách v kapitole D. upraveno, a to seřazením záměrů vzestupně podle jejich označení dle ZÚR MSK. Splněno. Pro lepší identifikaci bude u příslušných záměrů vyplývajících z PÚR ČR zapracovaných do ZÚR MSK v kapitole D. doplněno jejich označení podle PÚR ČR. V průběhu zpracování A-ZÚR bylo ze strany pořizovatele od tohoto požadavku upuštěno. Vazba jednotlivých záměrů mezinárodního a republikového významu na PÚR ČR (ve znění aktualizace) je důsledně uplatňována v rámci odůvodnění záměrů. D.I D.I.1 Dopravní infrastruktura Dopravní infrastruktura záměry k prověření a vypuštění Vypustit z obsahu ZÚR MSK záměry, které jsou jednoznačně dokončeny: Č. OZN ZÚR POPIS ZÁMĚRU ZDROJ ZÁMĚRU 1 D80 I/58 Kopřivnice křiž. R48, přeložka (dvoupruhová směrově nedělená silnice I. tř.), uvedeno do provozu, v užívání 10

17 Č. OZN ZÚR POPIS ZÁMĚRU ZDROJ ZÁMĚRU 2 D86 I/67 jihovýchodní obchvat Bohumína, přeložka, dvoupruhová směrově nedělená silnice I. tř. dokončena I. část - uvedení do provozu 10/2011, část II. předpoklad uvedení do provozu 06/ D25 I/11 Opava jižní obchvat (úsek I/11 I/57), dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy stavba realizována, jde o investici Moravskoslezského kraje, uvedení do provozu se předpokládá v 08/2012 Splněno. Uvedené záměry jsou ze ZÚR vypuštěny. Dále bude prověřeno vypuštění těchto záměrů z řešení ZÚR: Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU ZDROJ ZÁMĚRU 1 D174 letiště Frýdek - Místek, nová stavba prověřit v rámci Aktualizace návrh na vypuštění záměru ze ZÚR MSK 2 DZ7 Silnice II/482 Kopřivnice severozápadní obchvat prověřit nutnost zachování koridoru 3 D510 II/466 přeložka na území obcí Markvartovice a Šilheřovice (mimo zastavěné území obcí), dvoupruhová směrově nedělená silnice II. třídy - vypuštění územní rezervy ze ZÚR MSK 4 D170a Vlečka Paskov průmyslová zóna jih - prověřit v rámci Aktualizace návrh na vypuštění záměru ze ZÚR MSK OBEC OBEC OBEC OBEC Splněno. Uvedené záměry jsou ze ZÚR vypuštěny. D.I.2 Dopravní infrastruktura záměry k úpravě V rámci Aktualizace řešit úpravy těchto záměrů obsažených v ZÚR MSK: Doprava silniční Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU ZDROJ ZÁMĚRU 1 D55 I/56 Opava - Ludgeřovice, přeložky a homogenizace šířkového uspořádání, čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy) - rozšíření koridoru záměru v prostoru Kravař, dále případné upřesnění a úprava koridoru (podle obalové čáry součástí stavby dle připravované podrobnější dokumentace, bez úpravy silnic nižších tříd, které nejsou součástí záměru) ÚAP 11

18 Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU ZDROJ ZÁMĚRU 2 D56 D513 D56 (D47 - III/01137, dálniční přivaděč; přeložka I/56, směrově dělený čtyřpruh) a územní rezervy a D513 (I/56 úsek III/01137 Hlučín, dokončení přeložky čtyřpruhové směrově dělené silnice I. třídy - po r. 2015) - na území Ostravy sjednocení návrhu do jednoho záměru ÚAP 3 D4 R48 Bělotín - Palačov, stavební úpravy, čtyřpruhová směrově dělená rychlostní silnice - v grafické části ZÚR MSK zobrazit hranici koridoru přesahujícího z území sousedního kraje (v prostoru obce Starý Jičín místní části Dub, Starojická Lhota tak, aby bylo zřejmé možné dotčení pozemků i na území MSK) ÚAP 4 D35 D36 D35 (Těrlicko - Třanovice, nová stavba, čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy) a D36 - v prostoru napojení na R48 doplnit propojení koridorů silnice I/11 ve směru od Jablunkova a R67 ve směru od Těrlicka ÚAP 5 D30 Havířov, rondel - III/47210, přestavba stávající II/475 + nová stavba, čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy) - prodloužení koridoru záměru západním směrem v Havířově přes "rondel" až do Šenova (včetně stanovení šířky koridoru pro úpravu křižovatky I/11 se silnicí II/479) ÚAP 6 D40 I/11 Hrádek průtah (čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy) uvedeno do provozu 05/ v provozu pouze v polovičním profilu nutno ponechat v ZÚR MSK jako záměr na doplnění silnice na čtyřpruh 7 DZ3 (v textu označeno DZ3a) - silnice I/45 Nové Heřminovy Zátor, přeložka - rozšíření koridoru záměru v prostoru cca od křížení se stávající silnicí III/4581 tak, aby umožňoval také realizaci tzv. úsporné varianty, tj. svedení přeložky od křížení se silnicí na Milotice n. O. zpět do obce s napojením na současnou komunikaci v prostoru mezi křižovatkou na Milotice n. O. a obecním úřadem 8 D22 I/11 Horní Životice, přeložka, dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy - upravit záměr a to o přeložku silnice I/11 v Horním Benešově koridor vymezit v souladu s územním plánem Horního Benešova; záměr D22 tedy by měl mít nově název D22 I/11 přeložka Horních Životic a Horního Benešova 9 D64 I/57 Krnov, severní obchvat, dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy upravit záměr podle územního plánu Krnova o pokračování koridoru pro úpravy silnice východním směrem 10 D66 I/57 Brumovice, lokální úprava, dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy upravit záměr o pokračování koridoru pro úpravy silnice až do obce Úvalno ÚAP ÚAP ÚAP ÚAP 12

19 Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU ZDROJ ZÁMĚRU 11 D81 I/58 Kopřivnice Frenštát p. Radhoštem, přeložka, dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy - upravit koridor pro záměr, v severní části vypustit již zrealizovaný úsek silnice, v jižní části doplnit koridor pro pokračování úpravy přes Lichnov směrem k Frenštátu p. R. 12 D501 I/57 - Březová Fulnek, přeložka, dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy - upravit záměr o pokračování koridoru pro úpravy silnice až do obce Březová ÚAP ÚAP 13 D515 D76 D D150 D515 Jižní tangenta Ostravy 1. část - čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy - záměry D515 a D76 a záměr D127 - sjednotit podélnou etapizaci a jednotně vymezit celý úsek čtyřpruhové komunikace v kategorii návrh Jižní tangenta Ostravy 2. část - dvoupruhová směrově nedělená silnice I. třídy - záměry D150 a D515 - sjednotit podélnou etapizaci a jednotně vymezit celý úsek dvoupruhové komunikace v kategorii návrh, záměr koordinovat s železniční spojkou Vratimov Bartovice tak, aby nebyla znemožněna její realizace OBEC OBEC Splněno. Všechny uvedené koridory byl na základě prověření upraven. Viz kap. D.I. ZÚR + výkres A.2 Plochy a koridory, ÚSES a územní rezervy. Ostatní dopravní záměry Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU ZDROJ ZÁMĚRU 1 D507 vysokorychlostní trať (VRT) Bělotín-Ostrava, nová stavba - úprava vedení územní rezervy podle nových studijních podkladů Ministerstva dopravy ÚAP Splněno. Viz čl. 44. ZÚR + výkres A.2 Plochy a koridory, ÚSES a územní rezervy. D.I.3 Dopravní infrastruktura nové záměry V rámci Aktualizace do ZÚR MSK dále zapracovat tyto nové záměry: Silniční doprava Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU ZDROJ ZÁMĚRU 1 nový záměr II/469 obchvat Děhylova - úsek až do Martinova do ÚAP ORP Ostrava bylo původní řešení převzato z ÚPN VÚC (D27 II/469 směrová úprava silnice (k.ú. Hlučín) a D28 II/469 obchvat Děhylova (k.ú. Děhylov), nyní upřesňováno v ÚP Děhylova ÚAP 13

20 Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU ZDROJ ZÁMĚRU 2 Nový záměr záměr průchodu silnice I/11 územím Opava Opava Komárov řešený ve třech variantách čtyřpruhové komunikace s pracovním názvem varianta Sever, varianta Jih a varianta Průtah (ve variantě Sever je průchod silnice navržen jako plocha a koridor silniční dopravy přes Velké Hoštice, koridor je pro přeložku silnice I/11 stanoven v šířce cca m od osy vymezeného návrhu; pro variantu Průtah není koridor stanoven, varianta Jih je navržena jako územní rezerva) OBEC Splněno vymezením koridorů DZ21 a DZ23. Viz čl. 37. a 37b. ZÚR + výkres A.2 Plochy a koridory, ÚSES a územní rezervy. Železniční doprava Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU ZDROJ ZÁMĚRU 1 nový záměr 2 nový záměr 3 nový záměr 4 nový záměr 5 nový záměr 6 nový záměr modernizace trati č. 321 v úseku Ostrava (Svinov) Havířov Český Těšín zdvoukolejnění trati č. 321 (316) v úseku Ostrava Opava optimalizace trati č. 322 a její elektrifikace v celé trase v úseku Český Těšín Frýdek-Místek optimalizace a elektrifikace trati č. 310 Opava Krnov zdvoukolejnění trati č. 323 v úseku Vratimov Frýdek- Místek elektrifikace trati č. 323 v úseku Ostrava-Kunčice Frenštát pod Radhoštěm (Valašské Meziříčí) ÚAP ÚAP ÚAP ÚAP ÚAP ÚAP Splněno vymezením koridorů DZ12 až D14, DZ16, DZ18 a DZ19. Viz čl. 43a. až 43c., 43e., 43h. a 43g. ZÚR + výkres A.2 Plochy a koridory, ÚSES a územní rezervy. V rámci Aktualizace prověřit a případně zapracovat do ZÚR MSK tyto záměry: Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU ZDROJ ZÁMĚRU 1 nový záměr 2 nový záměr záměr vlakotramvaj Orlová Ostrava v ÚP Orlové záměr stabilizován, v ostatních částech je předpoklad využít stávající železniční a tramvajové koleje územní rezerva prověřit aktuálnost a případně zapracovat záměr vlakotramvaje Hlučín Ostrava územní rezerva, podmínky definovat tak, aby záměr neohrozil rozvoj obcí ÚAP ÚAP 14

21 Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU ZDROJ ZÁMĚRU 3 nový záměr 4 nový záměr 5 nový záměr záměr prodloužení úzkorozchodné trati Osoblaha - Raclawice Šlaskie/Scyborzice Male (záměr je součástí aktivit, jejichž cílem je ekonomické oživení Osoblažska rozvojem cestovního ruchu, založeným na zpřístupnění a využívání přírodních a kulturně historických atraktivit tohoto prostoru) celostátní železnice - železniční úvrať Vratimov celostátní železnice - železniční úvrať Frýdek-Místek ÚAP ÚAP ÚAP Požadavky 1 a 2 splněny vymezením územních rezerv DR3 a DR4 viz čl. 44f. a 44g. ZÚR + výkres A.2 Plochy a koridory, ÚSES a územní rezervy. Požadavek 3 splněn formou požadavku na využití území v rámci SOB3 Jeseníky Králický Sněžník z důvodu nedostatečných podkladů pro vymezení koridoru. Požadavky 4 a 5 splněny vymezením koridorů DZ15 a DZ17 viz čl. 43d. a 43f. ZÚR + výkres A.2 Plochy a koridory, ÚSES a územní rezervy. Ostatní doprava Č OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU ZDROJ ZÁMĚRU nový záměr Územní rezerva - vzletová a přistávací dráha letiště Mošnov - prověření záměru za respektování podmínek SCHKO Poodří ÚAP Požadavek splněn vymezením územní rezervy DR2. Viz čl. 44e. ZÚR + výkres A.2 Plochy a koridory, ÚSES a územní rezervy. D.II. D.II.1 Energetická infrastruktura Energetická infrastruktura záměry k prověření Prověřit aktuální stav realizace následujících záměrů a na základě něj případně vypustit z obsahu ZÚR MSK ty, které budou již jednoznačně dokončeny, případně vypustit ty, od nichž upustil investor: Elektroenergetika Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU ZDROJ ZÁMĚRU 1 E45 E9 (EDĚ) Nošovice Albrechtice (VVN) vypustit ze ZÚR MSK záměr zvýšení přenosové kapacity - vedení 400 kv v souběhu se stávající trasou (požadavek ČEPS a.s. již nesledováno) ÚAP 15

22 Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU ZDROJ ZÁMĚRU 2 E7 Vratimov vybudování uzlu 400 kv Vratimov vypustit ze ZÚR MSK (požadavek ČEPS a.s.) záměr byl přehodnocen vzhledem k problematickému umístění v blízkosti zástavby a je nahrazen záměrem nové rozvodny Dětmarovice) 3 EZ7 plocha technické infrastruktury pro umístění nové elektrické transformační stanice 400/110/22 kv, Hladké Životice- Suchdol nad Odrou (Kletné) včetně koridorů el. vedení 400 kv, 110 kv a 22 kv pro zapojení do přenosové soustavy nevypouštět ze ZÚR celou plochu, do provozu uvedeno pouze částečně!! ÚAP ÚAP Splněno. Koridory uvedených záměrů byly ze ZÚR vypuštěny. Plynoenergetika Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU ZDROJ ZÁMĚRU 1 PZ6 VVTL plynovod DN 500, PN63 PZP Třanovice státní hranice ČR/Polsko - vypustit záměr ze ZÚR MSK již ve zkušebním provozu ÚAP Splněno. Koridory uvedených záměrů byly ze ZÚR vypuštěny. Teplárenství Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU ZDROJ ZÁMĚRU 2 T4 Dětmarovice Bohumín (TN) výstavba tepelného napaječe 2x DN vypustit záměr ze ZÚR MSK - dokončeno ÚAP Splněno. Koridor uvedeného záměru byl ze ZÚR vypuštěn. D.II.2 Energetická infrastruktura záměry k úpravě V rámci Aktualizace řešit úpravy těchto záměrů obsažených v ZÚR MSK: Elektroenergetika Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU ZDROJ ZÁMĚRU 1 EZ2 nadzemní elektrické vedení VVN 110 kv Břidličná - Dětřichov nad Bystřicí - (- Šternberk) - změna trasy VVN Břidličná - Mor. Beroun - nyní ČEZ navrhuje vést v souběhu s VVN Krasíkov Horní Životice - tj. společný koridor pro záměry EZ1 a EZ (obdobně jako máme u EZ a EZ3) ÚAP 16

23 Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU ZDROJ ZÁMĚRU 2 E4 E5 vedení Dětmarovice Nošovice 2x400 kv - zachovat v ZÚR MSK jako jeden záměr koridor 400 m pro (původně sledováno podle jednotlivých ÚP VÚC jako dva záměry E4 vedení 2x400 kv EDĚ TR Nošovice) pro vyvedení výkonu z EDĚ a E5 (EDĚ) Vratimov Nošovice, vedení 400 kv pro vyvedení výkonu EDĚ 600 MW ÚAP 3 EZ4 koridor nadzemního VN 2x110 kv Poruba-Plesná - upravit koridor záměru podle upravené přípravné dokumentace (změna vyvolána nutností koordinace záměru se stavbou silnice I/11 tzv. prodloužená Rudná ) 4 E327 vedení 110 kv - propojení rozvodny 110/22 kv ve Vítkově s rozvodnou 400/110 kv v Horních Životicích - zařadit záměr do seznamu veřejně prospěšných staveb (souvisí se záměrem E27) ÚAP ÚAP 5 EZ1 EZ3 E327 v prostoru Horních Životic upravit a spojit koridory záměrů EZ1 nadzemní elektrické vedení VVN 400 kv (Krasíkov -) Tvrdkov Horní Životice, EZ3 nadzemní el. vedení VVN 110kV Horní Životice - Dvorce (-Moravský Beroun) a E327 v jeden společný rozšířený koridor tak, aby bylo v tomto prostoru možné prokřížení stávajících a návrhových vedení 2x400 a 2x 110 kv ÚAP 6 E8 zúžit koridor a upravit popis: vedení 2 x 400 kv ve stávající trase, šířka koridoru 150 m na každou stranu od osy (celkem 300 m) 7 E43 upravit popis záměru Prosenice Nošovice na zdvojení vedení 400 kv podle požadavku ČEPS ÚAP Splněno. Vymezení uvedených koridorů bylo upraveno ve smyslu požadavků formulovaných ve Zprávě. Plynoenergetika Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU ZDROJ ZÁMĚRU 1 PZ1 upravit označení záměru a jeho specifikaci následovně: - PZ1 VTL plynovod Hrušky Příbor (Libhošť), navrhovaný koridor pro zdvojení stávajícího plynovodu DN700, PN63 v předpokládaném profilu DN v závislosti na budoucí přepravní kapacitě; koridor respektuje trasu stávajícího plynovodu prověřit možné zúžení koridoru pro eliminaci střetů s I. zónou CHKO ÚAP 17

24 Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU ZDROJ ZÁMĚRU 2 PZ2 upravit označení záměru a jeho specifikaci následovně: PZ2 VTL plynovod Příbor (Libhošť) Děhylov, navrhovaný koridor pro zdvojení stávajícího plynovodu DN700, PN63 v předpokládaném profilu DN v závislosti na budoucí přepravní kapacitě; koridor respektuje trasu stávajícího plynovodu (koridor pro záměr PZ2 tedy bude v ZÚR MSK ponechán beze změny) 3 PZ10 upravit označení záměru a jeho specifikaci následovně: PZ10 koridor propojovacího VTL plynovodu Děhylov Hať státní hranice ČR/Polsko ÚAP ÚAP Poznámka: Dle nových směrnic již není rozlišováno VVTL a VTL nyní oboje již pouze VTL - upravit v textových částech ZÚR. Rovněž doplnit u všech dotčených záměrů informaci, že se jedná o součást plynovodu Moravia. Splněno. Šířkové vymezení koridorů PZ1 bylo na území CHKO Poodří zúženo. Textové označení všech tří uvedených koridorů bylo upraveno. D.II.3 Energetická infrastruktura nové záměry Elektroenergetika Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU ZDROJ ZÁMĚRU 1 nový záměr 2 nový záměr 3 nový záměr 4 nový záměr přestavba vedení V kv Nošovice Lískovec na vícenásobné vedení 2x 400 kv (přestavba je plánována ve stávající trase s realizací kolem roku 2022, přestavbou dojde k rozšíření ochranného pásma) koordinovat se záměrem ČEZ rekonstrukce vedení V kv Nošovice Lískovec ve stávající trase plocha technické infrastruktury pro umístění nové rozvodny 400 kv/110/22 kv Dětmarovice, včetně koridorů pro vedení 110 kv a 400 kv (nutno koordinovat se záměrem DZ5 - Silnice I/67 Bohumín Karviná) vedení 400 kv - napojení rozvodny Kletné ze stávajícího vedení V 403 v současné době je studijně prověřováno několik variant možného napojení, preferováno řešení s minimem dopadů na životní prostředí nové el. vedení pro zajištění navýšení přenosové schopnosti a zajištění zásobování území - el. vedení 110 kv Opava- Velké Hoštice, včetně nové transformovny Opava jih a rozšíření transformovny Velké Hoštice ÚAP ÚAP ÚAP ÚAP Splněno vymezením koridorů EZ8, EZ9, EZ10 a EZ11. Viz čl. 45a., 46.,46a. a 52a. ZÚR + výkres A.2 Plochy a koridory, ÚSES a územní rezervy. 18

25 Větrné elektrárny V návaznosti na výsledky územní studie Cílové charakteristiky krajiny Moravskoslezského kraje a územní studie Posouzení umístění záměrů velkých výškových, plošných a prostorových rozměrů v krajině posoudit možnost zapracování ploch pro větrné elektrárny a požadavků pro jejich vymezení, včetně pravidel pro řešení vyvedení výkonu těchto energetických zdrojů: Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU ZDROJ ZÁMĚRU 1 nový záměr 2 nový záměr 3 nový záměr 4 nový záměr 5 nový záměr 6 nový záměr 7 nový záměr 8 nový záměr 9 nový záměr 10 nový záměr 11 nový záměr větrný park Křišťanovice větrný park 6 x VTE, kabelové propojení se spínací stanicí Bílčice větrný park Bílčice větrný park 9 x VTE, podzemní kabelové propojení Bílčice Horní Životice větrný park Dvorce větrný park se 4 VTE, podzemní kabelové propojení do rozvodny v Horních Životicích, větrný park Dvorce je součástí větrného parku na území Olomouckého kraje (3 VTE) větrný park Oldřišov 1 x VTE (výška osy rotoru 105 m), připojení do rozvodny větrný park Hošťálkovy 3 x VTE (výška osy rotoru 105 m) větrný park Hlinka 5 x VTE (výška osy rotoru m) větrný park Dívčí Hrad 3 x VTE (výška osy rotoru m) větrný park Leskovec 1x VTE (výška osy rotoru m) větrný park Bratříkovice - 5 x VTE včetně vyvedení výkonu podzemním kabelovým vedením větrný park Moravice-Melč - 6 x VTE včetně vyvedení výkonu podzemním kabelovým vedením větrný park Nové Lublice 3 x VTE včetně vyvedení výkonu podzemním kabelovým vedením investor ÚAP OBEC investor ÚAP OBEC investor ÚAP investor ÚAP OBEC investor ÚAP investor OBEC investor ÚAP investor ÚAP investor ÚAP OBEC investor ÚAP OBEC investor ÚAP OBEC 19

26 Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU ZDROJ ZÁMĚRU 12 nový záměr 13 nový záměr 14 nový záměr 15 nový požadavek větrný park Čaková 6 x VTE (výška osy rotoru m) větrný park Slezské Pavlovice 7x VTE (výška osy rotoru m) Větrné elektrárny Hať 2 x VTE (výška dříku 100m, průměr listu rotoru 92m) obce Rýmařov, Břidličná, Dolní Moravice, Horní Město, Jiříkov, Malá Morávka a Tvrdkov uplatnily věcně stejný požadavek - nesouhlas s plochami pro větrné elektrárny v obci a navazujícím území OBEC investor ÚAP OBEC OBEC OBEC ÚAP Na základě prověření postupem popsaným v textové příloze 7, jehož výsledky jsou shrnuty v kap.vi.d.ii.5. tohoto odůvodnění byly v ZÚR vymezeny plochy pro záměry č. 4, 6, 7, 9, 13 a 14. Záměry 1, 2, 5, 11 a 12 byly prověřeny stejným způsobem jako výše uvedené záměry, avšak na základě zjištění významných negativních vlivů spojených s těmito záměry se bylo rozhodnuto tyto záměry do ZÚR nezahrnout (viz dále). Záměry 3 a 10 byly z prověřování vypuštěny, v případě záměru 3 na základě žádosti investora, v případě záměru 10 z důvodu vydání platného územního rozhodnutí. Záměr 4 větrná elektrárna Oldřišov byl v průběhu zpracování A-ZÚR realizován. Požadavek 15 byl akceptován, na území uvedených obcí ZÚR nevymezuje plochy větrných elektráren. Na základě podnětů uplatněných v ÚAP MSK 2013 byly do prověření dále zahrnuty záměry: 17 Větrný park Leskovec II 7x VE 18 Větrná elektrárna Zátor 1x VE 19 Větrná elektrárna Starý Jičín 1x VE a dále záměry na realizaci větrné elektrárny Březová (2 x VE) a větrného parku Dvorce II (7 x VE). Záměry 17 až 19 byly podrobeny stejnému prověření jako ostatní záměry na umístění VE a na základě výsledků tohoto posouzení ZÚR vymezují plochy pro záměry 18 a 19. Záměr 17 není do ZÚR zahrnut ze stejných důvodů jako záměry výše uvedené, tzn. z důvodu rizika významných negativních vlivů. V případě posledních dvou záměrů investor stáhl svoji žádost o zapracování záměrů do ZÚR vzhledem k nesouhlasným stanoviskům obcí, na jejichž území měly být záměry umístěny. 20

27 Souhrnné odůvodnění k plochám VE a VP nezahrnutým do ZÚR Jak je patrné z výše uvedeného textu v rámci návrhu Aktualizace č. 1 ZÚR MSK bylo prověřováno celkem 15 návrhů na vymezení ploch pro umístění větrných parků (VP) nebo větrných elektráren (VE) převzatých částečně ze Zprávy o uplatňování ZÚR a částečně z následně dokončované aktualizace ÚAP MSK Základní informace o způsobu prověření a použitých podkladech jsou uvedeny v rámci kap. VI.D.II.5. tohoto odůvodnění, vlastní metodický postup, kterým bylo všech 15 záměrů posouzeno, je popsán v textové příloze 7. Z důvodu přehlednosti byly všechny záměry označeny identifikačním alfanumerickým kódem. S tímto kódem jsou všechny prověřované záměry zobrazeny v grafickém schématu (příloha 10) a v tabulkové příloze 7. Plochy, resp. záměry, které byly v rámci A-ZÚR také předmětem prověření jsou: EZv 1 EZv 2 EZv 8 EZv 11 EZv 5 EZv 12 EZv 17 větrný park Křišťanovice - 6x VE, s předpokládanou výškou osy rotoru 105 m větrný park Bílčice 9x VE, s předpokládanou výškou osy rotoru 105 m větrná elektrárna Leskovec 1x VE, výška osy rotoru m větrný park Nové Lublice 3x VE, s předpokládanou výškou osy rotoru 105 m větrný park Hošťálkovy 3x VE, s předpokládanou výškou osy rotoru 105 m větrný park Čaková 6x VE, výška osy rotoru m větrný park Leskovec II 7x VE, výška osy rotoru 150 m Z grafické přílohy č. 10 je zřejmé, že tyto záměry jsou soustředěny do dvou oblastí: okolí vodní nádrže Slezská Harta - EZv 1, EZv 2, EZv 8, EZv 11, EZv 17; vrcholové partie Krasovské vrchoviny (západní část Brantické vrchoviny) EZv 5 a EZv 12. Větrnostní poměry jsou na všech sledovaných lokalitách velmi dobré (cca 6,6 7,5 m/s) a v tomto ohledu není mezi nimi podstatný rozdíl. Ve vztahu ke specifickým krajinám, vymezeným v kap. F. A-ZÚR se první skupina záměrů vyskytuje v rámci specifické krajiny B-05 Slezská Harta (EZv 1, EZv 2, EZv 8), případně v sousedních krajinách B-06 (EZv 17) a B-09 (EZv 11) avšak v těsné blízkosti společné hranice těchto krajin. Druhá skupina záměrů je situována v centrální části specifické krajiny B-03 Krasov. Dalším znakem, který tyto dvě skupiny záměrů jednoznačně identifikuje, je jejich umístění uvnitř nebo po obvodu unikátních krajinných prostorů, vymezených Ing. Arch. Löwem v rámci Studie umístění záměrů velkých výškových, plošných a prostorových rozměrů (2013) Velký a Malý Roudný a Zlatohorská vrchovina, který však s ohledem na příslušnost k jiné geomorfologické jednotce nazýváme Krasovsko. S ohledem na vysokou specifičnost obou krajinných prostorů a silné vzájemné pohledové interakce záměrů v obou skupinách komentujeme tyto záměry společně, aniž bychom opomíjeli případné individuální odlišnosti jednotlivých lokalit. Skupina záměrů v okolí Slezské Harty Plochy pro umístění jednotlivých záměrů jsou vymezeny široce zaoblených návrších po obvodu vodní nádrže v nadmořských výškách cca od 550 do 650 m n m. Tyto náhorní polohy jsou poměrně intenzivně zemědělsky využívané a zastoupení krajinné zeleně v rámci těchto ploch je zejména na severní straně nádrže spíše 21

28 sporadické. Vlivy umístění stožárů ve vztahu k plochám, na kterých jsou umístěny, jsou proto hodnoceny jako méně významné. Pro specifickou krajinu B-05 je určujícím fenoménem kontrast horizontály vodní plochy s vertikálou vulkanického vrchu Velký Roudný, který lze uvažovat za emblematický znak tohoto krajinného celku. Okolí nádrže má charakter lesozemědělské krajiny středních měřítek s mírně zvlněným reliéfem v její severní části. Naopak jižní a západní část je charakteristická dynamičtějším reliéfem rozčleněným příkřeji zahloubenými údolími pravostranných přítoků Moravice s dominantami Velkého a Malého Roudného na pozadí výrazně protáhlého zalesněného hřbetu Slunečné vrchoviny (nejvyšší bod Slunečná 800 m n. m.), který utváří působivou krajinnou scenerii pohledově uzavírající tento o prostor směrem k západu. Pohledová otevřenost náhorních poloh, ve kterých jsou posuzované plochy vymezeny, způsobuje, že s výjimkou lokality Nové Lublice (EZv 11) všechny ostatní posuzované záměry představují ve vztahu k pohledové siluetě Velkého a Malého Roudného a zmíněnému kontrastnímu fenoménu vodní nádrže zásadní narušení této vůdčí krajinné charakteristiky., Z tohoto důvodů jsou vlivy jednotlivých EZv 1, EZv 2, EZv 8 a EZv 18 jednotlivě, tzn. v případě samostatného vizuálního působení, hodnoceny jako významně negativní. Druhým zásadním faktorem, který se odvíjí od charakteru tohoto území a od vymezení posuzovaných ploch v daných lokalitách, je silné vizuální propojení tohoto krajinného celku. Jak je patrné z tabulkové přílohy č. 10, všechny hodnocené záměry se budou v rámci této specifické krajiny významně uplatňovat a proto je jejich kumulativní působení na dotčený krajinný celek hodnoceno jako výrazně negativní. Tento závěr plně koresponduje se závěry studie umístění velkých záměrů, která konstatuje, že na kumulativním ovlivnění Masivu Velkého a Malého Roudného se budou nejvíce podílet VP Křišťanovice, VP Bílčice a VP i VE Leskovec. Všechny tyto záměry se nacházejí ve vzdálenosti cca 4 5 km od této dominanty. Plocha pro VP Nové Lublice je umístěna v mírně oddálenější poloze a záměr je ve vazbě na tento krajinný prostor hodnocen pouze jako negativní. Jako významně negativní je však hodnoceno jeho kumulativní působení ve spojení se záměrem Moravice Melč, pro který již bylo vydáno územní rozhodnutí, na území přírodního parku Moravice. V neprospěch záměrů EZv 1 (Křišťanovice a EZv 2 (Bílčice) hovoří i fakt, že jejich vymezené plochy jsou ve významném územním střetu se společným koridorem tras plánovaných vedení 400 a 110 kv (koridory EZ1 a EZ3). Tato část MSK je poměrně řídce osídlena, vymezené plochy jsou situovány vždy nejméně 1 km od nejbližší obytné zástavby. Ohrožení jejich sídelního významu umístěním VP není proto příliš pravděpodobné. Zcela jiná je však situace z hlediska rekreace a cestovního ruchu. Prostor Slezské Harty je v koncepčních dokumentech MSK (Strategie regionálního rozvoje MSK) hodnocen jako oblast s mimořádným potenciálem pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu zejména v letním období. Z tohoto důvodu také ZÚR MSK navrhují v čl. 27. Vzájemné propojení a koordinaci rekreačních aktivit v oblasti Hrubého a Nízkého Jeseníku. Lokalizace záměrů VP a VE v blízkosti rekreačně nejexponovanějšího území v okolí vodní nádrže (zóna viditelnosti do 3 km) je proto spojena s rizikem velmi výrazné ztráty atraktivity tohoto území pro rekreační využití. V kontextu výsledků tohoto hodnocení zvažoval projektant existenci jiných veřejných zájmů na případném umístění VP (VE) v navrhovaných plochách. Tuto úvahu odvíjí od existence VP (VE) jako zdroje příjmu do rozpočtů obcí, na jejichž území je VP nebo VE umístěna. Vybrané sociodemografické a ekonomické ukazatele obcí (viz tabulková příloha 9) ukazují, že dotčená sídla jsou populačně i ekonomicky slabá (výrazný úbytek obyvatelstva migrací, nepříznivá věková struktura, vysoká ne- 22

29 zaměstnanost) v kontextu celého kraje a dodatečný finanční zdroj by (teoreticky) mohl přispět alespoň ke zmírnění současných negativních trendů. Tuto úvahu je však třeba doplnit o fakt, že příjmy vždy inkasuje pouze obec, na jejímž území jsou stožáry umístěny bez ohledu na míru a rozsah vlivů na sousední obce. Z tohoto důvodu lze koordinovaný rozvoj rekreace a cestovního ruchu v celém širším zájmovém území Slezské Harty považovat z celospolečenského hlediska za přínosnější a více v souladu s čl. (16) republikových priorit PÚR ČR. Tuto úvahu proto projektant uzavírá konstatováním, že podle prezentovaného rozboru není výstavba větrných parků v prostoru Slezské Harty převažujícím veřejným zájmem. Skupina záměrů v prostoru Krasovska Plochy pro vymezení větrných parků Hošťálkovy (EZv 5) a Čaková (EZv 12) jsou situovány na plošinách vrcholových partiích Krasovské vrchoviny, na jihu a východě výrazně omezeném neckovitým údolím Opavy. Větrností podmínky obou lokalit jsou velmi dobré (viz grafická příloha č. 9). Lokalita EZv 5 je umístěna lesem obklopené enklávě zemědělské kulturní krajiny, zaniklého panského dvora. Drobná mozaika harmonické krajiny utvářená ostrým, ale členitým pohledovým ohraničením lokality, s až prstovitým prolínáním lesních ploch s plochami pastvin a nelesní zeleně jsou důvodem pro výrazně negativní hodnocení umístění záměru v této lokalitě. Území, ve kterém je vymezena plocha pro VP Čaková má podobný charakter, z důvodu menší nadmořské výšky jsou však bloky zemědělské půdy rozsáhlejší a dotčený prostor má v pohledově rozvolněnější a otevřenější charakter. Ač v porovnání s předchozí lokalitou je u tohoto záměru uvažováno s dvojnásobným počtem stožárů (6), jejich rozmístění je plánováno na rozsáhlejším území. Vliv na lokalitu je v tomto případě hodnocen jako negativní. Podle Studie umístění velkých záměrů jsou obě lokality součástí území s výjimečně dobře zachovalými historickými krajinnými strukturami záhumenicových plužin, velmi dobře dochovanými půdorysnými typy sídel a s množstvím dochovaných objektů lidové architektury. Tato zachovalá venkovská krajina je vůči okolí ohraničena zalesněnými hřbety. Krajinné hodnoty tohoto území jsou nadprůměrné a zcela jistě splňují statut vyššího stupně ochrany podle zvláštních předpisů (přírodní park). Nejhodnotnější území je ve většině případů ohraničeno zalesněnými hřbety, které tak v podstatné míře utvářejí jeho charakter. Pro zachování vysokých krajinných hodnot tohoto území je nutné jej chránit včetně tohoto pohledového ohraničení. Přestože jsou obě lokality ve srovnání s ostatními poměrně pohledově skryté (především EZv 5 Hošťálkovy), nacházejí se přímo v místech pohledového ohraničení zmiňovaného území. Okolní dochované krajinné struktury budu proto umístěním stožárů významně dotčeny. Možné kumulativní působení s ostatními záměry v okolních krajinách je s ohledem na zmíněnou pohledovou uzavřenost obou lokalit málo pravděpodobné (viz příloha 10). Oba záměry se však budou vizuálně uplatňovat v rámci specifické krajiny B03 Krasov, zejména v okolí Krasova a Hošťálkov, tedy obcí s dochovanou cennou urbanistickou strukturou a s četnými stopami historických krajinných struktur (záhumenkové plužiny). Kumulativní vlivy obou těchto záměrů, vzdálených od sebe vzdušnou čarou cca 4,5 km, na tato území jsou proto klasifikována jako významně negativní. K územním střetům s ostatními plochami a koridory, vymezenými v ZÚR MSK v případě těchto posuzovaných ploch nedochází. Vymezené plochy nejsou v přímém pohledovém kontaktu s obytnou zástavbou. Rekreační potenciál území spočívá především v atraktivitě krajiny pro turistiku, cykloturistiku a chalupaření. Výraznějšímu rozvoji však brání omezená infrastruktura. 23

30 Zvažovaným veřejným zájmem na umístění větrných elektráren v navrhovaných plochách může být příjem do rozpočtu obcí, na jejichž území jsou větrné elektrárny umístěny. Vybrané sociodemografické a ekonomické ukazatele obcí (viz tabulková příloha 9) ukazují, že dotčená sídla jsou populačně i ekonomicky slabá, byť jejich demografické charakteristiky jsou rozdílné (Hošťálkovy - úbytek obyvatelstva, horší věková struktura / Čaková - přírůstek obyvatelstva, nižší hodnoty indexu stáří). Dodatečný finanční zdroj by (teoreticky) mohl přispět alespoň ke zmírnění současných negativních trendů. Tuto úvahu je však třeba doplnit o fakt, že příjmy vždy inkasuje pouze obec, na jejímž území jsou stožáry umístěny bez ohledu na míru a rozsah vlivů na sousední obce. S ohledem na unikátní vlastnosti tohoto území, které by bylo žádoucí potvrdit územní ochranou dle zák. č. 114/91992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, považuje projektant z celospolečenského za přínosnější a více v souladu s čl. (16) republikových priorit PÚR ČR zachovat současný charakter tohoto území za podpory šetrného využívání tohoto území. Tuto úvahu proto projektant uzavírá konstatováním, že podle prezentovaného rozboru není výstavba větrných parků v tomto prostoru převažujícím veřejným zájmem. Doporučení studie velkých záměrů na redukci počtu stožárů A-ZÚR nereflektuje jednak z metodických důvodů uvedených v kap. VI.D.II.5. (posuzování záměru jako celku). Podnět ke snížení výšky stožárů již směřuje ke konkrétnímu technickému provedení záměru. Navíc je třeba upozornit, že předpokládaná výška stožárů je odvozena od větrných poměrů v dané lokalitě, přičemž její (z hlediska vlivů na krajinu) výraznější redukce by byla spojena se snížením výkonu elektrárny a tedy i ekonomické efektivity záměru. Plynoenergetika Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU ZDROJ ZÁMĚRU 1 nový záměr 2 nový záměr VTL plynovod Libhošť (kompresorová stanice) - Třanovice (PZP), koridor v šířce 400m, v oblasti EVL Niva Morávky nutno vymezit koridor v šířce 800 m (z důvodu zájmů ochrany přírody) investorem uplatněno také do aktualizace PÚR ČR havarijní propojení - VTL plynovod DN 400 mezi stávající PRS Nošovice a VTL plynovodem DN 150 (Komorní Lhotka Nošovice) ÚAP ÚAP Požadavek splněn vymezením koridorů PZ14 a PZ 13. Viz čl. 59. a 63a. + výkres A.2 Plochy a koridory, ÚSES a územní rezervy. D.III. Vodní hospodářství Prověřit aktuální stav následujících záměrů a případně je v rámci aktualizace vypustit: Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU ZDROJ ZÁMĚRU 1 PO17 zkapacitnění vodního toku Otický příkop realizováno ÚAP 24

31 Záměr je již realizován a proto je ze ZÚR vypuštěn. V rámci Aktualizace řešit doplnění a upřesnění v textové části popis u specifikace záměru VZ1 SOUBOR OPATŘENÍ NOVÉ HEŘMINOVY. V ZÚR MSK je v souladu s usnesením vlády ČR č. 444 ze dne 21. dubna 2008 sledován záměr Plocha pro opatření ke snížení povodňových rizik v povodí horního toku řeky Opavy prostřednictvím vodní nádrže Nové Heřminovy včetně ploch a koridorů doprovodných technických opatření v povodí horního toku řeky Opavy (dále jen soubor opatření Nové Heřminovy ). V době od vydání ZÚR MSK byla postupně dopracována podrobnější dokumentace, na základě které bude specifikace záměru doplněna a upřesněna. Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU 1 VZ1 plocha pro opatření ke snížení povodňových rizik v povodí horního toku řeky Opavy prostřednictvím vodní nádrže Nové Heřminovy včetně ploch a koridorů doprovodných technických opatření v povodí horního toku řeky Opavy ZDROJ ZÁMĚRU ÚAP Pro akce souboru opatření Nové Heřminovy byl v roce 2009 vypracován Investiční záměr, který jej následovně podrobněji rozčlenil takto: Celek 1 - Nádrž Nové Heřminovy, Celek 2 - Opatření na vodních tocích, Celek 3 - Rozšíření monitorovací sítě, Celek 4 - Soubor malých vodních nádrží, Celek 5 - Úpravy v krajině, Celek 6 - Náhradní výstavba, Celek 7 - Dopravní obslužnost území a infrastruktura, Celek 8 - Přeložka silnice I/45. Podle zpracované podrobnější dokumentace bude v rámci Aktualizace u Celku 2 Opatření na vodních tocích do popisu záměru VZ1 doplněno podrobnější členění do jednotlivých staveb: Opatření v prostoru jezu Kunov, Opatření pod přehradní hrází Nové Heřminovy, Opatření v úseku Zátor Loučky, Opatření v úseku Zátor Brantice, Opatření v úseku Brantice, Opatření v úseku Brantice Kostelec, Opatření v úseku Krnov město, Opatření v úseku pod Krnovem, Opatření Skrochovice, Opatření Holasovice, 25

32 Opatření ve vyústění trati Čižiny, Brumovice - Pustý Mlýn. Dále budou jako součást záměru VZ1 v textu doplněny upřesněné záměry z Celku 4 Soubor malých vodních nádrží jako součást Opatření na horní Opavě: Suchá nádrž Jelení (obec Karlovice), Suchá nádrž Lichnov III (obec Lichnov), Suchá nádrž Krnov (Krnov), Suchá nádrž Lichnov V (Lichnov), Suchá nádrž Košetice (Velké Heraltice), Suchá nádrž Loděnice (Holasovice). Požadavek splněn zapracováním výše uvedených opatření do bodu 67. ZÚR. Protipovodňová ochrana záměry k úpravě V rámci Aktualizace řešit úpravy těchto záměrů obsažených v ZÚR MSK: Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU ZDROJ ZÁMĚRU 1 PO14 - upravit v grafické části ZÚR MSK vymezení nádrže Stěbořice podle aktuálních podkladů k připravovanému záměru - v textové části pak upravit popis záměru následovně: Suchá nádrž Stěbořice - opatření na ochranu před povodněmi v povodí vodního toku Velká pro město Opavu ÚAP Požadavek splněn úpravou vymezení nádrže Stěbořice i textového popisu záměru. D.IV. Plochy a koridory ÚSES Prověřit v rámci aktualizace možnost úpravy šířky území pro vymezení nadregionálních a regionálních biokoridorů v územních plánech (nyní je v ZÚR MSK koridor o šíři celkem 200 m, tj. 100 m na obě strany od osy zakreslené v grafické části). Rozšířil by se pouze pás území, v němž je možné biokoridor upřesnit v územních plánech podle konkrétních podmínek a vztahů v území v souladu s metodikami vymezování ÚSES. Navrhnout šířku cca 300 m od osy zakreslené v grafické části na obě strany. Splněno. Viz upravený čl. 70 ZÚR. V čl. 70 ZÚR MSK bude v Úkolech pro územní plánování revidován a upraven text první odrážky. Splněno. Nadregionální ÚSES bude v dílčích lokalitách upraven pro zajištění jeho lepší funkce a návaznosti na ÚSES Olomouckého kraje, zejména v území NRBC Sovinec a NRBC Praděd (podrobněji viz Příloha č. 2 Vyhodnocení vyjádření dotčených orgánů, MŽP str ). 26

33 Vymezení všech NRBC na území MSK bylo upraveno na základě aktuálního podkladu AOPK ČR. Způsob vymezení je popsán v čl. (90) tohoto odůvodnění. D.V. Specifické plochy a koridory V rámci Aktualizace řešit úpravy těchto záměrů obsažených v ZÚR MSK: Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU ZDROJ ZÁMĚRU 1 D517 územní rezerva pro zabezpečení zájmů státu, vyplývajících z mezinárodních závazků - úprava vedení územní rezervy podle nových studijních podkladů Ministerstva dopravy + stanovení šířky koridoru pro tuto územní rezervu ÚAP Předmětná územní rezerva je nově vymezena pod názvem Průplavní spojení Dunaj Odra Labe v rámci kap. D.I.3. Ostatní druhy dopravy. Směrové vymezení koridoru je upraveno na základě aktuálních podkladů. Viz čl. 44d. + výkres A.2 Plochy a koridory, ÚSES a územní rezervy. Prověřit v rámci aktualizace ZÚR MSK zařazení nových záměrů: Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU ZDROJ ZÁMĚRU 1 nový záměr 2 nový záměr Karviná doplnit bližší specifikaci pro umístění Krajského integrovaného centra pro nakládání s odpady Fulnek prověřit plochu územní rezervy pro Integrované centrum pro nakládání s odpady v místní části Fulnek Děrné (náhrada za dožívající skládku Životice u NJ) OBEC OBEC Splněno. Pro záměr 1 ZÚR vymezují rozvojovou plochu RPZ 3. Pro záměr 2 územní rezervu SPR 1. Viz č. - 71d. a 71e. ZÚR + výkres A.2 Plochy a koridory, ÚSES a územní rezervy. D.VI. Plochy pro ekonomické aktivity Prověřit v rámci aktualizace ZÚR MSK zařazení rozvojových ploch výroby: Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU ZDROJ ZÁMĚRU 1 nový záměr 2 nový záměr Dolní Benešov požadavek na vymezení plochy výroby v rozsahu podle řešení ÚP (celkem cca 142,6 ha) prověřit a vyhodnotit s ohledem na naplněnost ostatních ploch určených v území pro daný účel (u zóny Dolní Benešov je v dané lokalitě pro účely výrobních aktivit vymezeno více než 140 ha kvalitních zemědělských ploch a nedochází zde k naplnění funkčního využití této rozsáhlé prům. zóny) průmyslová zóna Nad Barborou - prověřit požadavek na vymezení rozvojové plochy (dle Studie proveditelnosti umístění průmyslové zóny v lokalitě Nad Barborou ) s využitím ploch brownfields OBEC KÚ MSK, ŽPZ ÚAP investor MSK 27

34 Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU ZDROJ ZÁMĚRU 3 nový záměr Studénka - Nová Horka - prověřit a vyhodnotit požadavek na vymezení rozvojových ploch ve vztahu k dosavadnímu využití ostatních rozvojových ploch v širším území - podrobně zhodnotit dopady na zájmy ochrany přírody a krajiny a zájmy ochrany zemědělského půdního fondu - zvážit možnost vymezení oblasti s prioritou ochrany přírodních hodnot v daném území ÚAP investor KÚ MSK, ŽPZ SCHKO Poodří Záměr 1 není do ZÚR zapracován. Rozvojová plocha v obci Dolní Benešov byla zařazena do Zprávy o uplatňování ZÚR MSK (dále jen Zpráva ) jako záměr k prověření z Územně analytických podkladů MSK aktualizace Do územně analytických podkladů kraje byl tento záměr převzat z územně analytických podkladů ORP Hlučín, kam byl převzat z územního plánu obce Dolní Benešov (2005). Nejedná se o přímý podnět obce resp. investora, ale o svým způsobem historický záměr, který je v územním plánu dlouhodobě stabilizován. Záměr se nachází pouze na území obce Dolní Benešov, rozvojová plocha nemá specifikované budoucí využití a nelze tedy odhadnout případné vlivy na území sousedních obcí vyvolané její realizací a provozem. Záměr nebyl vyhodnocen jako nadmístní, není proto důvod jej vymezovat také v zásadách územního rozvoje. Pro záměry 2 a 3 vymezují ZÚR plochy RPZ 1 a RPZ 2. Viz čl. 71b. a 71c. ZÚR + výkres A.2 Plochy a koridory, ÚSES a územní rezervy. E. UPŘESNĚNÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE PŘÍ- RODNÍCH, KULTURNÍCH A CIVILIZAČNÍCH HODNOT ÚZEMÍ Text kapitoly (včetně podkapitol) bude v rámci Aktualizace ZÚR MSK prověřen a upraven na základě nových odborných podkladů, zejména územních studií Cílové charakteristiky krajiny Moravskoslezského kraje a Posouzení umístění záměrů velkých výškových, plošných a prostorových rozměrů v krajině. V návaznosti na výstupy uvedené studie bude posouzena aktuálnost přírodních, kulturních i civilizačních hodnot vymezených v ZÚR MSK a navržena případná úprava jejich vymezení. Výstupy studií budou rovněž zohledněny při úpravě zásad a úkolů upravujících podmínky ochrany hodnot kraje. Budou definovány nové podmínky a zásady pro vymezování ploch a koridorů a umisťování záměrů velkých plošných a prostorových parametrů v území s cílem omezení rizik zásadního narušení hodnot území (přírodních, kulturních a civilizačních). Bude prověřena také možnost případné změny podmínek upravujících možnost vymezování lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci s ohledem na nově definované cílové charakteristiky krajiny a podmínky pro rozhodování o změnách v území. Text kapitoly byl zásadním způsobem přepracován. 28

35 F. VYMEZENÍ CÍLOVÝCH CHARAKTERISTIK KRAJINY Text kapitoly (včetně podkapitol) bude v rámci Aktualizace ZÚR MSK prověřen a upraven na základě nových odborných podkladů, zejména územních studií Cílové charakteristiky krajiny Moravskoslezského kraje a Posouzení umístění záměrů velkých výškových, plošných a prostorových rozměrů v krajině. Bude revidováno a upraveno vymezení krajinných oblastí, jejich charakteristik a hodnot, které budou předmětem ochrany. Vymezení specifických krajin (krajinných oblastí) bylo převzato z výše uvedené územní studie. Cílové charakteristiky krajiny byly upraveny s ohledem na možnosti jejich uplatňování v rámci nástrojů územního plánování. G. VEŘEJNĚ PROPĚŠNÉ STAVBY A VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ G.I. Veřejně prospěšné stavby Text kapitoly bude v rámci Aktualizace ZÚR MSK upraven v rozsahu změn provedených v kapitole D. Splněno. Do úvodu kapitoly bude doplněn následující text: Součástí dále uvedených veřejně prospěšných staveb jsou i související přeložky inženýrských sítí a komunikací, mimoúrovňové křižovatky apod. Splněno. Uvozující text této kapitoly (čl. 100.) byl upraven ve smyslu výše formulovaného požadavku. Z důvodu zlepšení přehlednosti bude řazení veřejně prospěšných staveb (VPS) převzatých z ÚP VÚC a obsažených v jednotlivých tabulkách v kapitole G upraveno, a to seřazením VPS vzestupně podle jejich označení dle ZÚR MSK. Splněno. Pro lepší identifikaci bude u příslušných veřejně prospěšných staveb u záměrů vyplývajících z PÚR ČR zapracovaných do ZÚR MSK v kapitole G doplněno jejich označení podle PÚR ČR. V průběhu zpracování A-ZÚR bylo ze strany pořizovatele od tohoto požadavku upuštěno. Vazba jednotlivých záměrů mezinárodního a republikového významu na PÚR ČR (ve znění aktualizace) je důsledně uplatňována v rámci odůvodnění záměrů. G.II. Veřejně prospěšná opatření Text kapitoly bude v rámci Aktualizace ZÚR MSK upraven v rozsahu změn provedených v kapitole D. 29

36 Bude vypuštěna obec Olbramice z obcí dotčených veřejně prospěšným opatřením VPO 602 (str. 143). Dle grafické části ZÚR MSK tento ÚSES není na území obce Olbramice navržen. Splněno. G.III. STAVBY A OPATŘENÍ K ZAJIŠTĚNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU Text kapitoly nebude předmětem aktualizace ZÚR MSK. Bez požadavku na Aktualizaci ZÚR. G.IV. ASANAČNÍ ÚZEMÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU Text kapitoly nebude předmětem aktualizace ZÚR MSK. Bez požadavku na Aktualizaci ZÚR. H. POŽADAVKY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU NA KOORDINACI ÚZEMNĚ PLÁNO- VACÍ ČINNOSTI OBCÍ A NA ŘEŠENÍ V ÚPD OBCÍ H.I. Upřesnění vymezení ploch a koridorů nadmístního významu Požadavky na upřesnění ploch a koridorů budou aktualizovány v souladu se změnami v příslušných kapitolách ZÚR MSK zejména v kapitole D. Splněno. Viz čl ZÚR H.II. Další požadavky na řešení v ÚPD obcí Kapitola obsahuje požadavky, které v měřítku ZÚR nejsou zobrazitelné, ale jako záměry nadmístního významu je třeba je v územně plánovací dokumentaci koordinovat. Požadavky na vzájemnou koordinaci budou prověřeny a aktualizovány v následujícím rozsahu: H.II.1. Dopravní infrastruktura Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU 1 nový záměr Liptaň a Třemešná - přeložka a směrová úprava sil. III/45717, Liptaň (výstavba komunikace v kategorii S7,5/80 s kolmým napojením na sil. I/57) 2 nový záměr Osoblaha - směrová úprava sil. III/45726, Hlinka Nové Vrbno (úprava směrového oblouku v kategorii S7,5/60) 3 nový záměr cyklostezka Hostašovice - Nový Jičín s využitím drážního tělesa bývalé železniční trati č. 326 ZDROJ ZÁMĚRU OBEC OBEC OBEC Splněno. Záměry 1 až 3 jsou doplněny do tabelárního přehledu. 30

37 U záměru Cyklostezka střecha Evropy bude v přehledu dotčených obcí na základě podrobnějších podkladů k trase cyklostezky vypuštěna obec Heřmanice u Oder a doplněna obec Heřmánky. Úprava provedena. H.II.2. Energetická infrastruktura Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU ZDROJ ZÁMĚRU 1 nový záměr rekonstrukce plynovodu Albrechtice Mexiko (Stonava) ÚAP 2 nový záměr Janov, Petrovice - STL plynovod Janov Petrovice s regulační stanicí VTL/STL na území Janova 3 nový záměr Nové Lublice STL plynovod na území Kružberk, Staré Těchanovice, Nové Lublice s regulační stanicí VTL/STL na území Svatoňovic (uplatněno pouze jednou z dotčených obcí) 4 nový záměr nové transformovny pro zajištění zásobování území, včetně jejich napojovacího vedení TR 110/22 kv Vendryně TR 110/22 kv Třinec (Oldřichovice) rozšíření rozvodny 110 kv Albrechtice rozšíření transformovny 110/22 kv Mošnov TR 110/22 kv Opava Kateřinky TR 110/22 kv Dolní Benešov TR 110/22 kv Havířov Šumbark TR 110/22 kv Šenov TR 110/22 kv Ostrava Fifejdy TR 110/22 kv Ostrava Hrušov TR 110/22 kv Ostrava Slezská OBEC OBEC ÚAP MPO investor 31

38 Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU 5 nový záměr nové el. vedení pro zajištění navýšení přenosové schopnosti a zajištění zásobování území: zdvojení stávajícího vedení 110 kv, odbočka Suchdol Nový Jičín vytvoření územních podmínek pro propojení rozvoden TR Ostrava-Hrušov, TR Ostrava-Slezská, TR teplárna Přívoz a TR Černá Louka vedením 110 kv vytvoření územních podmínek pro napojení rozvodny Fifejdy novým vedením 110 kv rekonstrukce stávajícího vedení č. 699 Lískovec Nošovice, včetně rozšíření rozvodny 110 kv Lískovec (koordinovat se záměrem ČEPS) 6 nový záměr tepelný napáječ (EDĚ) Dětmarovice - Orlová - Rychvald, pro napojení Rychvaldu na CZT ZDROJ ZÁMĚRU ÚAP ÚAP Splněno s výjimkou záměrů zdvojení stávajícího vedení 110 kv, odbočka Suchdol Nový Jičín a rekonstrukce stávajícího vedení č. 699 Lískovec Nošovice, včetně rozšíření rozvodny 110 kv Lískovec, pro které ZÚR vymezují v rámci kap. D. koridory EZ8 a EZ12. H.II.3. Vodohospodářská infrastruktura Protipovodňová ochrana Akce z III. etapy programu Ministerstva zemědělství ČR Prevence před povodněmi s předpokládaným obdobím realizace v letech a akce připravované společností Povodí Odry, jako záměry mající vliv na širší území a více sídel: Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU OBEC 1 nový záměr hráz na Petrůvce, místní část Závada, Petrovice u Karviné říční km 2,0-4,6 2 nový záměr úprava Lubiny, Košatka nad Odrou, Stará Ves nad Ondřejnicí říční km 0,0-2,8 3 nový záměr Lutyňka, rozdělovací objekt Dolní Dolní Lutyně Lutyně 4 nový záměr ochranná hráz na Odře a Orlovské Bohumín Stružce, Bohumín, místní část Pudlov ZDROJ ZÁMĚRU ÚAP ÚAP ÚAP ÚAP Záměr 1 byl obsažen i v původních ZÚR MSK, aktualizace zpřesňuje protipovodňové opatření. Záměr 2 je doplněn do tabelárního přehledu. Záměr 3 je doplněn do tabelárního přehledu. 32

39 Záměr 4 byl obsažen i v původních ZÚR MSK, kde je Orlovská stružka nazvaná jako Vrbická stružka a záměr je označen PO23. Dle sdělení správce se jedná o jeden a ten samý vodní tok a záměr. Se záměrem se nadále počítá a aktualizací ZÚR MSK je záměr doplněn do části H.II. 3 Vodohospodářská infrastruktura. Suché nádrže Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU OBEC POZNÁMKA ZDROJ ZÁMĚRU 1 nový záměr suchá nádrž Oslava - Dolní Loučka Jiříkov Vhp1, v povodí Moravy ÚAP 2 nový záměr suchá nádrž Choltice Litultovice Vhp2 - obsaženo v Plánu oblasti povodí Odry ÚAP 3 nový záměr 2 suché nádrže v povodí Polančice Ostrava, Klimkovice Vhp3 - obsaženo v Plánu oblasti povodí Odry ÚAP 4 nový záměr suché nádrže (účelem je i zachycování splachů z polí) Bohuslavice Vhp4 - obsaženo v Plánu oblasti povodí Odry ÚAP 5 nový záměr 4 suché nádrže (průlehy) Bolatice Vhp5 - obsaženo v Plánu oblasti povodí Odry ÚAP 6 nový záměr suchá nádrž (účelem je i Lichnov zachycování splachů z polí) 7 nový záměr suchá nádrž Vřesina změna proti ZÚR MSK Ostrava, Vřesina původně sledována retenční nádrž Vhp6 - obsaženo v Plánu oblasti povodí Odry Vhp16 - obsaženo v Plánu oblasti povodí Odry ÚAP ÚAP 8 nový záměr suchá nádrž Huntava - Dolní Loučka Tvrdkov Vhp17, v povodí Moravy ÚAP 9 nový záměr objekt/zařízení protipovodňové ochrany suché nádrže, plochy zatravnění (západně od Chuchelné) Chuchelná Vhp20, 2 suché nádrže v lokalitě Hetmenovec podle Studie protipovod. opatření z roku 2005 ÚAP 33

40 Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU OBEC POZNÁMKA ZDROJ ZÁMĚRU 10 nový záměr objekt/ zařízení protipovodňové ochrany suché nádrže v povodí Bílé Vody (Oldřišovského potoka) navrženo 6 nádrží (5 suchých + 1 víceúčelová) v povodí Bílé Vody (Oldřišovského potoka) Kobeřice Vhp21, dle Plánu společných zařízení Komplexních pozemkových úprav v k.ú. Kobeřice ÚAP Záměr 1 je do aktualizace ZÚR MSK zapracován. Dle sdělení správce je záměr suché nádrže na vodním toku Oslava pouze vytipován jako místo vhodné pro budování suchých poldrů. Záměr 2 byl obsažen i v původních ZÚR MSK, kde je označen jako PO8. S realizací záměr se nadále počítá. Záměr 3 je doplněn do tabelárního přehledu. Záměr 4 je doplněn do tabelárního přehledu. Záměr 5 je dle sdělení obce již realizován. V roce 2012 došlo k výstavbě dvou nových suchých nádrží a dvě byly rekonstruované. Záměr 6 je dle sdělení obce již realizován. Záměr 7 je v rámci A-ZÚR MSK změněn z původně sledované retenční nádrže na suchou nádrž. Záměr 8 - záměr je do aktualizace ZÚR MSK zapracován. Dle sdělení správce toku je záměr suché nádrže na Huntavě pouze řazen do míst vytipovaných jako vhodných pro budování suchých poldrů. Suchá nádrž na Huntavě se 100% překrývá s územní rezervou AV 502 (LAPV). Záměr 9 je doplněn do tabelárního přehledu. Záměr 10 je doplněn do tabelárního přehledu. Revitalizační opatření včetně zprůchodnění migračních bariér Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU OBEC POZNÁM- KA ZDROJ ZÁMĚRU 1 nový záměr revitalizace vodního toku Osoblaha - Osoblaha Dívčí Hrad - Pitárné, v délce 18,6 km - nevhodná morfologie; staničení toku od km 0,0 do km 10,9 a 11,3 19,0. Osoblaha, Dívčí Hrad Vhr4, Vhr5 ÚAP 2 nový záměr revitalizace vodního toku Meleček v délce 2,7 km v Melči; staničení toku Melč Vhr10, Vhr35 ÚAP 34

41 Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU OBEC POZNÁM- KA ZDROJ ZÁMĚRU od km 6,3 do km 7,4 a od 7,6 do 9,2. 3 nový záměr revitalizace vodního toku Mikolajický potok v délce 1,5 km v Dolních Životicích; staničení toku od km 0,0 do km 1,5. Dolní Životice Vhr11 ÚAP 4 nový záměr revitalizace vodního toku Hvozdnice v délce 1,8 km - Opava, Otice - nevhodná morfologie vodního toku; staničení toku od km 0,0 do km1,8. Otice Vhr12 ÚAP 5 nový záměr revitalizace vodního toku Štěpánka v délce 2 km ve Štěpánkovicích; staničení toku od km 9,0 do km 11,0. Štěpánkovice Vhr13 ÚAP 6 nový záměr revitalizace vodního toku Opusta v délce 4,3 km v Dolním Benešově a Bolaticích - nevhodná morfologie vodního toku; staničení toku od km 4,5 do km 8,8. Dolní Benešov, Bolatice Vhr14, Vhr36 ÚAP 7 nový záměr revitalizace vodního toku Olše v délce 0,4 km v Karviné; staničení toku od km 17,2 do km 17,6. Karviná Vhr16 ÚAP 8 nový záměr revitalizace vodního toku Pustějovský potok v délce 5,3 km v Pustějově a Kujavách - nevhodná morfologie vodního toku; staničení toku od km 5,7 do km 11,0. Pustějov, Kujavy Vhr19 ÚAP 9 nový záměr revitalizace vodního toku Liščí potok v délce 3 km v Hladkých Životicích - nevhodná morfologie vodního toku; staničení toku od km 0,0 do km 3,0. Hladké Životice Vhr20 ÚAP 10 nový záměr revitalizace vodního toku Lubina v délce 14,8 km - Mošnov, Skotnice, Příbor, Tichá; staničení toku od km 10,0 do km 12,5, od km 7,9 do km 8,5, od km 7,1 do km 7,6, od km 0,9 do km 4,7, od km 24,5 do km 28,7, od km 19,6 do km 22,4 Mošnov, Skotnice, Příbor, Tichá Vhr22, Vhr23, Vhr24, Vhr25, Vhr27 ÚAP 11 nový záměr revitalizace vodního toku Lučina v délce 3,6 km v Ostravě, Šenově - nevhodná morfologie vodního toku; staničení toku od km 7,4 do km 8,2, od 6,2 km do 7,1 km, od 8,2 km do 9,6 km, od 9,8 km do 10,3 km. Ostrava, Šenov Vhr29 ÚAP 35

42 Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU OBEC POZNÁM- KA ZDROJ ZÁMĚRU 12 nový záměr revitalizace vodního toku Olešná v délce 2,7 km - nevhodná morfologie vodního toku; staničení toku od km 6,8 do km 9,5. Frýdek- Místek, Sviadnov, Staříč, Žabeň Vhr30 ÚAP 13 nový záměr revitalizace vodního toku Prudník v délce 4,6 km ve Slezských Pavlovicích- nevhodná morfologie vodního toku; staničení toku od km 0,0 do km 4,6. Slezské Pavlovice Vhr34 ÚAP 14 nový záměr revitalizace vodního toku Pavlovický potok v délce 2,0 km; staničení toku od 0,0 km do 2,0 km. Slezské Pavlovice Vhr37 ÚAP 15 nový záměr revitalizace vodního toku Ondřejnice v délce 1,5 km ve Staré Vsi n. O. - nevhodná morfologie vodního toku; staničení toku od km 0,8 do km 2,3. Stará Ves nad Ondřejnicí ÚAP 16 nový záměr revitalizace vodního toku Kopytná v délce 1,3 km v Bystřici n. Olší - nevhodná morfologie vodního toku; staničení toku od km 0,4 do km 1,7. Bystřice ÚAP 17 nový záměr revitalizace vodního toku Rychtářský potok v délce 4,1 km v Budišově n. Budišovkou - nevhodná morfologie vodního toku; staničení toku od km 1,1 do km 5,2. Budišov nad Budišovkou ÚAP 18 nový záměr revitalizace vodního toku Trnávka v délce 0,7 km v Petřvaldě - nevhodná morfologie vodního toku; staničení toku od km 2,7 do km 3,4. Petřvald ÚAP 19 nový záměr revitalizace vodního toku Starobělský potok v délce 2,4 km v Ostravě Výškovicích - nevhodná morfologie vodního toku; staničení toku od km 0,0 do km 2,4. Ostrava ÚAP 20 nový záměr revitalizace levobř. přítoku Lubiny v km 27,0 v délce 0,9 km - nevhodná morfologie vodního toku; staničení toku od km 0,3 do km 1,2. Lichnov u NJ ÚAP 21 nový záměr revitalizace vodního toku Jordán v délce 0,5 km v Moravici - nevhodná morfologie vodního toku; staničení toku od km 3,9 do km 4,4. Moravice ÚAP 36

43 Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU OBEC POZNÁM- KA ZDROJ ZÁMĚRU 22 nový záměr revitalizace vodního toku Jasénka v délce 4,1 km v Hlučíně - nevhodná morfologie vodního toku; staničení toku od km 1,4 do km 5,5. Hlučín ÚAP 23 nový záměr revitalizace vodního toku Liptaňský potok v délce 0,9 km v Liptani - nevhodná morfologie vodního toku; staničení toku od 4,8 km do 5,3 km a od 6,0 km do 6,4 km. Liptaň ÚAP Součástí revitalizačních opatření je také zprůchodnění vodních toků pro vodní živočichy. Kategorie a doporučení k postupnému zajištění průchodnosti zahrnují tyto hlavní páteřní toky: Odra od soutoku s Olší po Ondřejnici (3 jezy a 3 balvanité stupně u Polaneckého lesa) Olše od soutoku s Odrou nad Dětmarovický jez (stupeň ve Věřňovicích a jez Elektrárny Dětmarovice) Opava od ústí nad Třebovický jez (jez Elektrárny Třebovice) Odra od soutoku s Ondřejnicí pod jez v Jeseníku n. O. (2 jezy a 1 stupeň - jez Bernartice již zprůchodněn) Opava od stupně v Jilešovicích po Nové Heřminovy (11 jezů a 3 stupně); předpokládá se přitom, že úsek od soutoku Opavy s Opavicí současně bude zprůchodněn v rámci Opatření na horní Opavě (5 jezů a 2 stupně) Moravice od ústí do Opavy pod jez vyrovnávací nádrže v Podhradí (6 jezů a 1 stupeň), Olše od jezu Elektrárny Dětmarovice po ústí Stonávky (s 1 jezem Sovinec a úsek zahrnující předpokládanou pokleslinu nového důlního pole Dolu ČSA), Opavice od soutoku s Opavou v Krnově po konec hraničního úseku v Městě Albrechticích (výše ležící úsek po Tisovou je již zprůchodněn po likvidaci povodňových škod z roku 1997). V souběhu se zpracováním aktualizace ZÚR MSK probíhá i aktualizace plánů povodí, ve kterých jsou přezkoumaná navržená opatření v předchozím období ( ). Záměr 1 při aktualizaci plánu oblasti povodí Odry byl aktualizován úsek vodního toku Osoblaha navržený k revitalizaci z původního 0,0 10,9 na 0,0 11,3, druhý úsek zůstává stejný. Záměr 2 navržená revitalizace byla přezkoumána a vyhodnocena jako nepotřebná z důvodu realizace jiných protipovodňových opatření. Záměr 3 navržená revitalizace byla přezkoumána a vyhodnocena jako nepotřebná z důvodu realizace jiných protipovodňových opatření. 37

44 Záměr 4 při aktualizaci plánu oblasti povodí Odry byl aktualizován úsek vodního toku Hvozdnice navržený k revitalizaci z původního 0,0 1,8 na 0,0 2,3. Záměr 5 navržená revitalizace byla přezkoumána a vyhodnocena jako nepotřebná z důvodu realizace jiných protipovodňových opatření. Záměr 6 při aktualizaci plánu oblasti povodí Odry byl aktualizován úsek vodního toku Opusta navržený k revitalizaci z původního 4,5 8,8 na 5,7 8,8. Záměr 7 navržená revitalizace byla přezkoumána a vyhodnocena jako nepotřebná z důvodu realizace jiných protipovodňových opatření. Záměr 8 navržená revitalizace Pustějovského potoka je do aktualizace ZÚR MSK zapracována. Záměr 9 navržená revitalizace Liščího potoka je do aktualizace ZÚR MSK zapracována. Záměr 10 navržená revitalizace byla přezkoumána a vyhodnocena jako nepotřebná z důvodu realizace jiných protipovodňových opatření. Záměr 11 při aktualizaci plánu oblasti povodí Odry byl aktualizován úsek vodního toku Lučina. Z navržených úseků 6,2 7,1, 7,4 8,2, 8,2 9,6, 9,8 10,3 se upouští a revitalizace se přesouvá na ř. km 0,0 3,2. Záměr 12 navržená revitalizace vodního toku Olešná je do aktualizace ZÚR MSK zapracována. Záměr 13 navržená revitalizace vodního toku Prudník je do aktualizace ZÚR MSK zapracována. Záměr 14 navržená revitalizace Pavlovického potoka je již hotová. Záměr 15 navržená revitalizace vodního toku Ondřejnice je do aktualizace ZÚR MSK zapracována. Záměr 16 navržená revitalizace vodního toku Kopytná je do aktualizace ZÚR MSK zapracována. Záměr 17 navržená revitalizace Rychtářského potoka je do aktualizace ZÚR MSK zapracována. Záměr 18 navržená revitalizace vodního toku Trnávka je do aktualizace ZÚR MSK zapracována. Záměr 19 navržená revitalizace Starobělského potoka je do aktualizace ZÚR MSK zapracována. Záměr 20 navržená revitalizace levobřežního přítoku Lubiny v ř. km 27 je aktualizovaná na revitalizaci levobřežního přítoku Lubiny v ř. km 27 s přítokem. Staničení na levobřežním přítoku Lubiny je 0,0 0,33 a na jeho přítoku je 0,0 1,0. Záměr 21 navržená revitalizace na vodním toku Jordán je již hotová. Záměr 22 navržená revitalizace byla přezkoumána a vyhodnocena jako nepotřebná z důvodu realizace jiných protipovodňových opatření. 38

45 Záměr 23 navržená revitalizace byla přezkoumána a vyhodnocena jako nepotřebná z důvodu realizace jiných protipovodňových opatření. Zajištění průchodnosti pro tyto hlavní páteřní toky: Odra záměr zapracován. Olše záměr zapracován. Opava záměr zapracován. Odra zprůchodnění Odry od soutoku s Ondřejnicí pod jez v Jeseníku n. O. (2 jezy záměr zrušen a 1 stupeň - realizováno). Opava záměr zapracován. Moravice záměr zapracován. Olše záměr zapracován. Opavice navržená opatření byla přezkoumána a vyhodnocena jako nepotřebná z důvodu realizace jiných protipovodňových opatření. Záměry na revitalizaci říčních systémů dle ÚAP MSK 2013 Ozn. ÚAP MSK Specifikace záměru Obec Poskytovatel Zdroj záměru Vhr6 Revitalizace vodního toku Kobylí potok v délce 0,5 km - pravobřežní přítok. Staničení toku od 0,0 km do 0,5 km. Hošťálkovy, Krnov Povodí Odry ÚAP MSK 2011 Vhr7 Revitalizace vodního toku Kobylí potok v délce 3,5 km - nevhodná morfologie vodního toku (prioritní oblast horní Opavy) Staničení toku od 2,4 km do 5,9 km. Holčovice, Karlovice Povodí Odry ÚAP MSK 2011 Vhr8 Revitalizace vodního toku Jelení potok v délce 4 km - nevhodná morfologie vodního toku (prioritní oblast horní Opavy) Staničení toku od 0,5 km do 4,5 km. Čaková, Nové Heřminovy Povodí Odry ÚAP MSK 2011 Vhr15 Revitalizace vodního toku Lutyňka v délce 5,3 km Staničení toku od 0,4 km do 5,7 km. Bohumín, Dolní Lutyně Povodí Odry ÚAP MSK 2011 Vhr17 Revitalizace vodního toku Odra v délce 8,8 km Staničení toku od 79,4 km do 88,2 km. Jakubčovice nad Odrou, Odry Povodí Odry ÚAP MSK 2011 Vhr18 Revitalizace vodního toku Odra v délce 1,3 km - nevhodná morfologie vodního toku. Staničení toku od 74,3 km do 75,6 km. Jeseník nad Odrou, Mankovice Povodí Odry ÚAP MSK

46 Ozn. ÚAP MSK Specifikace záměru Obec Poskytovatel Zdroj záměru Vhr21 Revitalizace vodního toku Sedlnice v délce 3,2 km - nevhodná morfologie vodního toku. Staničení toku od 0,0 km do 3,2 km. Bartošovice, Sedlnice, Studénka, Povodí Odry ÚAP MSK 2011 Vhr26 Revitalizace vodního toku Lubina v délce 2 km - nevhodná morfologie vodního toku. Staničení toku od 32,4 km do 34,4 km. Frenštát pod Radhoštěm, Trojanovice Povodí Odry ÚAP MSK 2011 Vhr31 Revitalizace vodního toku Morávka v délce 5 km Staničení toku od 12,2 km do 17,2 km. Morávka, Pražmo, Raškovice, Vyšní Lhoty Povodí Odry ÚAP MSK 2011 Vhr33 Revitalizace vodního toku Černá Ostravice v délce 4,2 km Staničení toku od 0,0 km do 4,2 km. Bílá, Staré Hamry Povodí Odry ÚAP MSK 2011 Vhr6 navržená revitalizace pravobřežního přítoku Kobylího potoka je již hotová. Vhr7 navržená revitalizace Kobylího potoka je již hotová. Vhr8 navržená revitalizace Jeleního potoka je již hotová. Vhr15 záměr zapracován. Vhr17 navržená revitalizace byla přezkoumána a vyhodnocena jako nepotřebná z důvodu realizace jiných protipovodňových opatření. Vhr18 navržená revitalizace vodního toku Odra v ř. km 74,3 75,6 je již hotová. Vhr21 záměr zapracován. Vhr26 při aktualizaci plánu oblasti povodí Odry byl aktualizován úsek vodního toku Lubina navržený k revitalizaci z původního 32,4 34,4 na 31,1 34,6. Vhr31 navržená revitalizace Morávky je již hotová. Vhr33 navržená revitalizace byla přezkoumána a vyhodnocena jako nepotřebná z důvodu realizace jiných protipovodňových opatření. Zásobování vodou Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU ZDROJ ZÁMĚRU 1 nový záměr Býkov-Láryšov, Brantice a Krnov - vodovod pro obec Býkov-Láryšov s využitím stávajícího vodního zdroje v Branticích (dotčené obce Brantice, Krnov, Býkov-Láryšov) OBEC 40

47 Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU ZDROJ ZÁMĚRU 2 nový záměr 3 nový záměr 4 nový záměr 5 nový záměr 6 Nový záměr Čaková a Zátor - vodovod pro spodní část obce Čaková s napojením na vodovod v obci Zátor (dotčené obce Čaková, Zátor) Liptaň - vodovod Dolní Povelice - Horní Povelice (dotčené obce Bohušov - Liptaň) Slezské Rudoltice a Rusín - vodovod z k.ú. Koberno do Slezských Rudoltic přes k.ú. Hrozová (dotčené obce Slezské Rudoltice, Rusín) zkapacitnění vodovodního přivaděče Štramberk - Ženklava - předpokládá se připoložení nového potrubí ke stávajícímu, tzn. s územními nároky Neplachovice - výstavba vodovodu pro místní část Neplachovice Zadky napojeného na přivaděč Holasovice OBEC OBEC OBEC ÚAP Záměry vyplývající z PRVKÚK MSK: vodovod pro Raškovice napájený z vodního díla Morávka přes obec Krásná; výhledové rozšíření rozvodné sítě pro Frýdlant n. O - část Lubno o vodovodní řád Lubno Janovice Bystré; Janovice vodovod - pro zásobování lokality Baščica napojení na nový vodovod v oblasti Krásná; Frýdlant nad Ostravicí - pro pokrytí celého území vybudovat dva vodovodní řády, z nichž jeden bude napojen na stávající vodovodní síť obce Ostravice (lokalita Nová Dědina SÚS); výhledové napojení vodovodu pro část obce Bystřice na zdroj Střelmá v Nýdku; Závada - k textu obsaženému v ZÚR doplnit: vrt a přivaděč pro posílení vodovodu Závada z lokality Vřesina-Bahna. Záměry dodané obcemi byly prověřeny, jestli jsou obsaženy v PRVKÚK a záměry z PRVKÚK uvedené výše byly prověřeny s ohledem na jejich aktuální stav. Z uvedeného přehledu výše je zřejmé, že mnoho z vybraných záměrů již bylo realizováno, popřípadě bylo zásobení pitnou vodou řešeno hospodárněji. Žádný ze záměrů výše uvedených neměl nebo nemá významný negativní vliv na sousední obce, který by vylučoval jeho vymezení v územním plánu bez předchozího vymezení v zásadách územního rozvoje. Z toho důvodu návrh aktualizace ZÚR upouští od zařazení záměrů dodaných obcemi a z PRVKÚK do aktualizace ZÚR MSK. Kanalizace a ČOV Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU 1 nový záměr Kateřinice a Trnávka - likvidace odpadních vod na společné čistírně odpadních vod na k.ú. Trnávka u Nového Jičína ZDROJ ZÁMĚRU ÚAP 41

48 Č. OZN. ZÚR POPIS ZÁMĚRU 2 nový záměr Závišice a Rybí - likvidace odpadních vod z obcí Závišice a Rybí na společné čistírně odpadních vod (umístěné na k.ú. Závišice) 3 nový záměr Hodslavice odkanalizování obce, varianta bez ČOV, napojení výtlačného potrubí na uvažovanou splaškovou kanalizaci v Novém Jičíně Bludovicích (nyní podle PRVKUK vlastní ČOV v Hodslavicích vydáno ÚR) 4 nový záměr Janov, Jindřichov a Petrovice - Odkanalizování obcí Petrovice, Janov, Jindřichov na společné ČOV Jindřichov 5 nový záměr odkanalizování části obce Mořkov Nové Domky a části obce Hodslavice na společnou lokální ČOV v Hodslavicích 6 nový záměr Prověřit aktuálnost a případně zapracovat do ZÚR - umístění ČOV pro obec Veřovice na území obce Mořkov ZDROJ ZÁMĚRU ÚAP OBEC OBEC OBEC OBEC Záměr 1 není obsažen v PRVKÚK. Záměr 2 je obsažen v textové části PRVKÚK. Záměr 3 není obsažen v PRVKÚK. Záměr 4 je obsažen v kartě obce Jindřichov textové části PRVKÚK. U obce Petrovice a městu Janov záměr v PRVKÚK obsažen není. Záměr 5 není obsažen v PRVKÚK. Záměr 6 je obsažen v textové i grafické části PRVKÚK. Záměry vyplývající z PRVKÚK MSK: Odkanalizování Rychvaldu s likvidací vod na nové ČOV s napojením i navržené splaškové kanalizace z obce Orlová, část Poruba. Část města Rychvald je již odkanalizováno na vlastní ČOV. Z celého území města Rychvald je navrženo likvidovat splaškové vody na vlastním území. Likvidace splaškových z části Poruba města Orlová je navrženo na jejich vlastní ČOV. Několik rodinných domů z města Rychvald bude napojeno přípojkami na stoku v městě Orlová. Odkanalizování Bordovic s výtlačným potrubím z ČS napojeným na splaškovou kanalizaci a novou ČOV obce Lichnov. Již realizováno. K textu obsaženému v ZÚR doplnit: Odvedení odpadní vody z Nižních Lhot, Vyšních Lhot a Nošovic na stávající ČOV Frýdek Místek. 42

49 Vysvětleno níže. Odkanalizování jižní části Palkovic Myslík na stávající ČOV obce Kozlovic, severní část Palkovic Myslík, která je spádově situována k obci Palkovice, napojit na stávající ČOV města Frýdek-Místek Již realizováno. Odvedení splaškových vod z části obce Stará Ves nad Ondřejnicí (lokalita Nový Svět) a části městského obvodu Nová Bělá (lokalita Pod Myslivnou) na novou ČOV Krmelín. Dle sdělení obcí se s tímto záměrem nadále počítá. Momentálně probíhá výstavba kanalizace a nové ČOV v obci Krmelín. Odkanalizování Frýdlantu části Nová Ves s likvidací odpadních vod na ČOV Ostravice. Již realizováno. Odkanalizování Metylovic a napojení na kanalizační síť Palkovic s likvidací odpadních vod na ČOV Frýdek-Místek. S odkanalizováním části Metylovic na ČOV Frýdek-Místek se nadále počítá. Odkanalizování Havířova-Dolních Datyň do dvou lokálních ČOV v bezprostřední blízkosti vodního toku Dolní Datyňka, včetně odkanalizování do tohoto systému částí zástavby v obci Dolní Bludovice, část území obce Kaňovice a části území Šenova. Záměr platí. Odvedení odpadních vod z Petrovic u Karviné na ČOV Karviná. K.ú. Dolní Marklovice a jižní část k.ú. Petrovice u Karviné je již odkanalizována na ČOV Karviná. V částech obce nenapojených na stávající kanalizaci není prozatím jasná koncepce odkanalizování. Odkanalizování obce Brantice napojením na ČOV Krnov. Záměr platí. Odkanalizování Mořkova s napojením na kanalizační síť obce Životice u Nového Jičína, a odvedením odpadní vody na ČOV Nový Jičín ve výstavbě. Již realizováno. Odkanalizování části obce Starý Jičín s napojením na stávající kanalizaci, která odvádí odpadní vody přes Loučku na ČOV města Nový Jičín. Již realizováno. Odkanalizování obcí Štítina, Mokré Lazce a Háj ve Slezsku za pomoci čerpacích stanic odpadních vod včetně ČS Mokré Lazce s připojením na stokovou síť místní části obce Háj ve Slezsku - Lhota. 43

50 Se záměrem se stále počítá. Na obec Štítinu by měla být i napojena obec Nové Sedlice. Likvidace odpadních vod z části území Vratimova v lokalitě v Podlesí je navržena na stávající ÚČOV města Ostravy, v lokalitě Vratimovské Zadky a ul. Okrajová do nově navrhované ČOV. Likvidace splaškových vod v místní části Podlesí je již realizována. Likvidace splaškových vod v místní části Vratimovské Zadky a ul. Okrajová je momentálně pozastaven z důvodů nesouhlasu vlastníků dotčených pozemků. Vendryně napojení stokového systému na jednotnou stokovou síť města Třince a ČOV města Třince. Pro lokalitu Vendryně-Záolší - výstavba splaškové kanalizace se 4 čerpacími stanicemi s likvidací odpadních vod na stávající ČOV Bystřice. Již realizováno. Stejně jako u části zásobení pitnou vodou byly záměry dodané obcemi prověřeny, jestli jsou obsaženy v PRVKÚK a záměry z PRVKÚK uvedené výše byly prověřeny, jestli již nejsou realizované. Z uvedeného přehledu výše vyplývá, že mnoho z vybraných záměrů již bylo realizováno úplně či částečně, popřípadě bude likvidace splaškových vod řešena jinak. Žádný ze záměrů výše uvedených neměl nebo nemá významný negativní vliv na sousední obce, který by vylučoval jeho vymezení v územním plánu bez předchozího vymezení v zásadách územního rozvoje. Z toho důvodu návrh aktualizace ZÚR upouští od zařazení záměrů dodaných obcemi a z PRVKÚK do aktualizace ZÚR MSK. I. PLOCHY A KORIDORY K PROVĚŘENÍ ÚZEMNÍ STUDIÍ Nejsou známy plochy k prověření územní studií nad rámec ploch v ZÚR MSK již vymezených. Potřeba vymezení ploch a koridorů k prověření územní studií může vyplynout z projednání aktualizace ZÚR MSK, případně ze studií Cílové charakteristiky krajiny Moravskoslezského kraje a Posouzení umístění záměrů velkých výškových, plošných a prostorových rozměrů v krajině nebo Aktualizace Politiky územního rozvoje ČR. Bez nároků na aktualizaci ZÚR. Plochy vymezené prvními ZÚR k prověření územní studií (čl. 115.) jsou na zákl. ust. čl. II, odst. 4 zák. 130/2012 Sb. ze ZÚR vypuštěny. J. PLOCHY A KORIDORY K ŘEŠENÍ REGULAČNÍM PLÁNEM POŘÍZENÝM OR- GÁNY KRAJE Znění kapitoly nebude předmětem aktualizace ZÚR. Bez nároků na aktualizaci ZÚR. 44

51 K. PLOCHY A KORIDORY K ŘEŠENÍ REGULAČNÍM PLÁNEM POŘÍZENÝM NA ŽÁDOST Znění kapitoly nebude předmětem aktualizace ZÚR. Bez nároků na aktualizaci ZÚR. L. ZADÁNÍ REGULAČNÍCH PLÁNŮ Znění kapitoly nebude předmětem aktualizace ZÚR. Bez nároků na aktualizaci ZÚR. M. STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ Znění kapitoly nebude předmětem aktualizace ZÚR. Na základě prověření úpravy ve vymezení koridoru DZ3 určeného pro přeložku silnice I/45 v úseku Nové Heřminovy Zátor a upřesnění technického řešení tohoto záměru A-ZÚR MSK navrhuje řešení realizace ve dvou samostatných etapách. Viz čl. (128) tohoto odůvodnění. N. OSTATNÍ POŽADAVKY NA ZPRACOVÁNÍ Ve všech relevantních částech ZÚR MSK budou provedeny úpravy zohledňující skutečnost, že na území kraje vznikla ke dni nová obec Libhošť, která spadá do působnosti obce s rozšířenou působností Nový Jičín. Splněno. Promítnout do ZÚR MSK požadavek obsažený v dohodě č. 36/2011 uzavřené mezi Ministerstvem životního prostředí a Moravskoslezským krajem, tj. Společná deklarace k opatřením pro zlepšení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji: Zohlednit ve svých strategických územně plánovacích dokumentech Zelené ochranné pásy. Prověřit a navrhnout možné způsoby řešení problematiky v ZÚR, případně navrhnout konkrétní požadavky a úkoly v jednotlivých relevantních kapitolách ZÚR. Splněno. Problematika zelených pásů je promítnuta do čl. 11. priorit územního plánování kraje a do požadavků na využití území rozvojové oblasti OB 2 Ostrava, kde jej s ohledem na stav ovzduší potřeba jejich vymezování nejaktuálnější. 45

52 IV. VYHODNOCENÍ SOULADU PÚR ČR Politika územního rozvoje ČR určuje požadavky a rámce úkolů územního plánování v republikových a mezinárodních souvislostech a stanovuje rámcové úkoly a podmínky pro navazující územně plánovací dokumentaci. Ve smyslu ust. 31 odst. 4 stavebního zákona je PÚR ČR, závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje. Aktualizace č. 1 ZÚR Moravskoslezského kraje respektuje platnou Politiku územního rozvoje ČR. ve znění Aktualizace č. 1, která byla schválena usnesením vlády ČR č. 276 ze dne S ohledem na časový souběh zpracování A-ZÚR MSK a Aktualizace č. 1 PÚR ČR je soulad A-ZÚR MSK hodnocen jak ve vztahu k PÚR ČR 2008, tak z hlediska souladu s těmi částmi PÚR ČR, které jsou touto aktualizací č. 1 měněny nebo upravovány a ve vztahu k území kraje formulují nové úkoly a požadavky. IV.1. PÚR ČR 2008 Požadavek Způsob řešení v A-ZÚR MSK REPUBLIKOVÉ PRIORITY Články (14) (32) Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území určují požadavky na konkretizaci obecně formulovaných cílů a úkolů územního plánování a určují strategii a základní podmínky pro jejich naplňování v územně plánovací činnosti krajů a obcí ROZVOJOVÉ OBLASTI A ROZVOJOVÉ OSY V rámci A-ZÚR MSK došlo ke změnám a úpravám priorit územního plánování kraje v případě čl. 5., 6., 9., 11 a 14. Vyhodnocení těchto úprav z hlediska republikových priorit územního plánování dle PÚR ČR 2008 je obsahem kap. VI.A. tohoto odůvodnění. Články (41), (62) a (64) Zpřesnit vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os republikového významu: rozvojová oblast OB2 Ostrava rozvojová osa OS10 (Katowice ) hranice ČR/Polsko Ostrava Lipník nad Bečvou Olomouc Brno Břeclav hranice ČR/Slovensko (- Bratislava) rozvojová osa OS13 Rozvojová osa Ostrava Třinec hranice ČR/Slovensko (-Čadca) A-ZÚR MSK rozšiřují vymezení OB 2 Ostrava o vybrané obce z OS 10 a OS 13. Důvodem této změny je prokázané ovlivnění těchto obcí rozvojovou dynamikou města Ostravy (spádovost) v souladu s ust. čl. 36 PÚR ČR. 7 Dále jen PÚR ČR. 46

53 Požadavek Způsob řešení v A-ZÚR MSK SPECIFICKÉ OBLASTI Zpřesnit vymezení specifických oblastí republikového významu: Článek (70) SOB2 Beskydy Článek (71) SOB3 Jeseníky Králický Sněžník Článek (72) SOB4 Karvinsko A ZÚR MSK upravují vymezení SOB2 Beskydy a SOB4 Karvinsko (viz kap. VI.C.). V případě SOB2 došlo k přeřazení vybraných obcí do rozvojových oblastí OB2 a OBN 1. Do OB2 byly přeřazeny obce, u nichž se na základě sociodemografických údajů a analýz projevila výrazná spádovost do Ostravy jako centra aglomerace a rozvojové oblasti (viz výše čl. (36)). Zmenšení SOB 2 ve prospěch OB N1 souvisí se skutečností, že město Frenštát p. Radhoštěm ani obec Trojanovice již nevykazují charakteristiky strukturálního postižení ve smyslu čl. (70), písm. a) PÚR ČR. Vymezení SOB 3 se Aktualizací č. 1 ZÚR nemění. Města Havířov a Petřvald byla vyjmuta ze SOB4 a zůstávají pouze součástí rozvojové oblasti OB2, protože jejich charakteristiky již nevykazují znaky oblastí strukturálně postižených útlumem těžby černého uhlí a těžkého průmyslu, který je primární příčinou negativních trendů v oblasti hospodářského a sociálního vývoje. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Zpřesnit vymezení koridorů železniční dopravy Článek (83) VR1 Brno Ostrava st. hranice ČR/Polsko (-Katowice) Článek (87) C-E-40b Ostrava Mosty u J. st. hranice ČR/Slovensko (-Žilina) Článek (115) Zpřesnit vymezení koridoru kapacitní silnice S6 Bohumín - Havířov Třanovice Mosty u J. - st. hranice ČR/Slovensko (-Žilina) Článek (126) Zpřesnit vymezení koridoru možného budoucího průplavního spojení VD 4 Odra Váh (dle AGN E81) V úseku (Bělotín) hranice kraje Ostrava Bohumín upřesňuje A-ZÚR vymezení koridoru D507 na základě aktuálních podkladů Vymezení navazujícího úseku Bohumín st. hranice ČR / Polsko je zásadním způsobem ovlivněno aktuální neujasněností přechodového bodu trasy na státní hranici s Polskou republikou a směrovým vedením na území Polska. Podrobněji viz kap. VI.D.IV., čl. (44) tohoto odůvodnění). Do první ZÚR MSK bylo z ÚPN VÚC Ostrava Karviná a VÚC Beskydy převzato vymezení koridorů D164 a D165. Jejich vymezení se Aktualizací č. 1 nemění. V rámci A-ZÚR dochází k úpravě vymezení a sloučení koridorů D35 a D36 v dílčím úseku této kapacitní silnice Těrlicko Třanovice Hnojník. V prvních ZÚR MSK nebyl koridor pro uvedené průplavní spojení vymezen neboť Ministerstvo dopravy ČR neuplatnilo v rámci projednání ZÚR MSK dle 37 zák. č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, požadavek jeho územní ochrany na území ČR. V rámci A-ZÚR není tato problematika řešena. Zpráva o 47

54 Článek (130) Požadavek Zpřesnit vymezení plochy pro veřejné logistické centrum (VLC) Ostravsko Způsob řešení v A-ZÚR MSK uplatňování ZÚR MSK tento požadavek neobsahuje. VLC Ostravsko bude umístěno v rámci plochy RP 1, vymezené v rámci prvních ZÚR v bezprostřední návaznosti na prostor Letiště Leoše Janáčka. Podrobněji viz kap. VI:B, čl. (10) tohoto odůvodnění. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Zpřesnit vymezení koridorů a ploch: Článek (141) E3 koridor pro zdvojení vedení V403 Prosenice Nošovice Koridor pod ozn. E43 byl vymezen v rámci prvních ZÚR MSK. Jeho vymezení se Aktualizací č. 1 nemění. Článek (142) E4a plocha pro rozšíření včetně vyvedení elektrického a tepelného výkonu elektrárny Dětmarovice Do prvních ZÚR byly pro tento účel převzaty bez věcné změny z platných ÚPN VÚC Ostrava- Karviná a VÚC Beskydy koridory ozn. E4, E5, E9 a E45. Z důvodu přehodnocení této koncepce se Aktualizací č. 1 koridory E9 a E45 ze ZÚR vypouštějí. Koridory E4 a E5 se spojují do jediného koridoru pod společným označením E4 a v úseku Vratimov Nošovice dochází k úpravám jeho šířkového vymezení v závislosti na souběhu s dalšími koridory ZVN a VVN. Zároveň A-ZÚR v této souvislosti vymezují v těsné blízkosti EDĚ plochu a koridory pod ozn. EZ 9 určené pro umístění nové rozvodny 400/110/22 KV a vyvedení výkonu v napěťové hladině 400 a 110 kv do přenosové, resp. distribuční soustavy. Pro vyvedení tepelného výkonu vymezily první ZÚR MSK koridor T1. V rámci A-ZÚR se vymezení koridoru nemění. Článek (143) Zpřesnit vymezení plochy E4b pro případnou budoucí výstavbu VEZ Blahutovice včetně koridoru pro vyvedení elektrického výkonu a potřebné vodní nádrže Příslušné územní rezervy byly vymezeny v rámci prvních ZÚR MSK. Jejich vymezení se Aktualizací č. 1 nemění. Zpřesnit vymezení koridorů a ploch: Článek (145) E6 - vedení přenosové soustavy V458 Krasíkov - Horní Životice A.-ZÚR obsahuje tyto úpravy: Vymezení koridoru pod ozn. EZ1 se upravuje v úseku Břidličná Dětřichov n. B. ve smyslu sloučení s koridorem EZ2 a dále na území Horních Životic, kde dochází ke sloučení s dalšími koridory (E3, E27) s cílem vytvořit územní podmínky pro zaústění všech navrhovanýchj elekrických vedení do areálu rozvodny. Článek (150) E11 - plocha pro novou elektrickou transformační stanici 400/110/22 kv Kletné včetně jejího zapojení do přenosové soustavy Plocha pro TR Kletné byla v prvních ZÚR vymezena společně s koridory vedení 400 a 110 kv pod označením EZ7. Uvedené záměry již byly realizovány, předmětná plocha i koridory byly proto ze ZÚR vypuštěny. 48

55 Požadavek Zpřesnit vymezení koridorů a ploch: Článek (153) P3 - koridor pro propojovací plynovod VVTL DN 700 v Moravskoslezském kraji, vedoucí z okolí obce Děhylov k obci Hať na hranici ČR Polsko Způsob řešení v A-ZÚR MSK A-ZÚR obsahuje tyto úpravy: Vymezení koridoru pod ozn. PZ10 se nemění. Dochází pouze k úpravě názvu a doplnění úkolů pro územní plánování Článek (156) P6 - koridor pro propojovací plynovod VVTL DN 500 PN63 v Moravskoslezském kraji, vedoucí z podzemního zásobníku plynu v obci Třanovice k obci Chotěbuz (Český Těšín) na hranici ČR Polsko Koridor ozn. PZ6 byl ze ZÚR vypuštěn z důvodu realizace záměru. Článek (157) P7 - plocha pro rozšíření uskladňovacích kapacit podzemních zásobníků plynu:třanovice s využitím ložiska Staré Pole Plocha ozn. ozn. PZ11 byla ze ZÚR vypuštěna z důvodu realizace záměru. Článek (159) P9 - koridor pro zdvojení VVTL plynovodu DN 700 PN63 v trase z okolí obce Hrušky v JM kraji k obci Libhošť v MSK včetně výstavby nové kompresorové stanice u obce Libhošť a navazujícího zdvojení trasy VVTL plynovodu DN 700 PN63 v Moravskoslezském kraji v trase z okolí obce Libhošť (Příbor) k obci Děhylov A-ZÚR upřesňují vymezení koridoru s ozn. PZ1, vymezeného v prvních ZÚR pro úsek Hrušky - Libhošť. U koridoru PZ2, vymezeného prvními ZÚR při úsek Libhošť Děhylov dochází pouze k upřesnění názvu a doplnění textu výrokové části. Pro výstavbu nové kompresorové stanice u obce Libhošť ZÚR vymezují plochu PZ 12, jejíž vymezení je v rámci A-ZÚR v textu upřesněno. Článek (164) DV 3 koridor pro prodloužení produktovodu Loukov Sedlnice Vymezení kordoru s označením PR1 bylo v dílčích úsecích upřesněno na základě aktuálních podkladů. Článek (167) Zpřesnit vymezení ploch morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodných pro akumulaci povrchových vod (LAPV) pro řešení dopadů klimatické změny, především snížení nepříznivých účinků povodní a sucha v dlouhodobém horizontu. DALŠÍ ÚKOLY PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ Ochrana LAPV vymezených v rámci prvních ZÚR se nemění. Vymezení těchto ploch bylo upřesněno dle Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod. Podrobněji viz kap. VI.D.VI. tohoto odůvodnění. Článek (174n) Upřesnit vymezení území vykazující relativně vyšší míru problémů z hlediska udržitelného rozvoje území Libavá (v části území ORP Vítkov) jako specifickou oblast nadmístního významu. Vymezení specifické oblasti nadmístního významu SOB-N2 Budišovsko Vítkovsko se nemění. 49

56 IV.2. AKTUALIZACE Č. 1 PÚR ČR REPUBLIKOVÉ PRIORITY Článek (14a) Článek (16a) Článek (17) Článek A- PÚR ČR Způsob řešení v A-ZÚR MSK Požadavek dbát na rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny je nástroji územního plánování ovlivnitelný zprostředkovaně, ochranou volné krajiny a zejména zemědělské půdy před zastavěním. Tento požadavek včetně ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny je zohledněn v aktualizovaném znění článcích 6 a 14 priorit A-ZÚR MSK a konkretizován novým zněním kapitol E a F. Požadavek vycházet z principu integrovaného rozvoje území, zejména měst a regionů je obsažen již v platných ZÚR MSK, v rámci A-ZÚR zohledněn zvláště v novém znění priority v čl. 5. Polycentrická sídelní struktury předpokládá dělbu rolí v území a tím naplnění smyslu integrovaného rozvoje. Dále rozpracováno v kapitolách rozvojových os, oblastí a specifických oblastí. Požadavek Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí je obsažen již v platných ZÚR MSK, v rámci A-ZÚR pouze rozpracován v kapitolách rozvojových os, oblastí a specifických oblastí. Článek (20a) Požadavek promítnut do aktualizovaného znění čl. 6 priorit územního plánování kraje a dále v kap. B., bod 18a. jako jedno z kritérií pro vyhledávání a vymezování rozvojových ploch pro bydlení, rekreaci, občanskou vybavenost a ekonomické aktivity (společný požadavek pro všechny rozvojové osy a oblasti). Článek (23) Článek (24a) Článek (29) A-ZÚR MSK naplňují rozšířené znění této priority zejména vymezením koridorů silniční dopravy DZ21 až DZ23 8 (viz kap. D.I.) a vymezením koridorů pro optimalizaci a modernizaci rozsáhlých úseků celostátních i regionálních železničních tratí, jejichž součástí je i snížení hlukové zátěže zejména v úsecích v kontaktu s plochami obytné zástavby (viz kap. D.II. koridory DZ12 až DZ14, DZ16, DZ18 až DZ20). Vymezením koridorů železniční dopravy (viz výše) a příp. územních rezerv pro ostatní druhy dopravy (vlakotramvaje) vytváří A-.ZÚR MSK územní podmínky pro snížení zátěže z automobilové dopravy v nejexponovanějších oblastech kraje (zejména v rámci území rozvojové oblasti OB 2 Ostrava). Vymezené výše uvedených koridorů železniční dopravy (viz čl. (23)) vytváří A-ZÚR MSK územní podmínky pro rozšiřování a zkvalitňování systémů integrované dopravy v nejhustěji osídlených částech MSK. 8 DZ3 v doporučené variantě jih. 50

57 Článek (32) Článek A- PÚR ČR ROZVOJOVÉ OBLASTI A ROZVOJOVÉ OSY Článek (38) Koncepce Článek (39) Úkoly pro územní plánování písm. e) písm. f) Článek (41) OB 2 Metropolitní rozvojová oblast Ostrava SPECIFICKÉ OBLASTI Způsob řešení v A-ZÚR MSK Požadavek Při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu ve znevýhodněných městských částech a v souladu s požadavky na kvalitní městské struktury, zdravé prostředí a účinnou infrastrukturu věnovat pozornost vymezení ploch přestavby. je nepřímo promítnut do priorit čl. 7, 12 a 13 A- ZÚR MSK, kde je zdůrazněna potřeba zkvalitňování obytné funkce sídel, využití revitalizovaných ploch a zlepšování všech složek životního prostředí obecně. Požadavky koncepce v měřítku podrobnosti ZÚR zohledňují aktualizované čl. 6. a 14. priorit územního plánování kraje, nový čl. 18a a dále nově zpracované kap. E a F. A-ZÚR MSK respektují Strategii regionálního rozvoje při úpravě vymezení rozvojové oblasti OB2 Ostrava. Vazba na Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší MSK je zakomponována do aktualizovaného znění čl. 13. priorit územního plánování kraje. Aktualizace č. 1 ZÚR upřesňuje vymezení OB2 v intencích aktualizovaného vymezení dle PÚR ČR. Článek (71) SOB3 Jeseníky Králický Sněžník Úkoly pro územní plánování - písm g) Splněno. Viz kap. D.III.2. ZÚR, čl. 71. Článek (72) SOB4 Karvinsko Úkoly pro územní plánování - písm e) DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Článek (79) Koncepce písm b+ c)) Článek (83) VR1 Přerov Ostrava st. hranice ČR/Polsko Nový článek (109a) R48 Bělotín Frýdek-Místek Český Těšín hranice ČR / Polsko (- Kraków) Článek (126) zrušen VD 4 Odra Váh (dle AGN E81) Článek (130) Zpřesnit vymezení plochy pro veřejné logistické centrum (VLC) Ostravsko A-ZÚR vymezují v rámci SOB 4 novou plochu pro ekonomické aktivity RPZ-1 v lokalitě Nad Barborou v území dlouhodobě postiženém těžbou černého uhlí (viz kap. D.VI., čl. 71b.) Požadavky na minimalizaci vlivů na přírodní a krajinné hodnoty území, pokud jsou v rámci vymezeného koridoru identifikovány, jsou promítnuty do kritérií a podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru (viz kap. D.I.) Pro záměry, které jsou součástí uvedených mezinárodních dohod, vytvářejí ZÚR nezbytné územní podmínky vymezením územních rezerv, případně ploch a koridorů. Viz vyhodnocení tohoto článku v rámci kap. IV.1. Úsek silnice R48 Rychaltice - Frýdek-Místek, pro který byl v ZÚR vymezen koridor D9, byl již realizován. Koridor se proto ze ZÚR vypouští. Vymezení ostatních koridorů, vymezených pro jednotlivé úseky R48 na území MSK se s výjimkou koridoru D4 Bělotín Palačov nemění. Viz vyjádření k tomuto článku v rámci kap. IV.1. VLC Ostravsko bude umístěno v rámci plochy RP 1, vymezené v rámci prvních ZÚR v bezprostřední návaznosti na prostor Letiště Leoše Janáčka. Podrobněji viz kap. VI:B, čl. (10) tohoto odůvodnění. 51

58 Článek A- PÚR ČR TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Článek (137) Koncepce Článek (141) E3 koridor pro dvojité vedení 400 kv Prosenice Nošovice s odbočením do elektrické stanice Kletné včetně souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic Nošovice a Kletné Článek (142) E4a Plocha pro rozšíření včetně koridorů pro vyvedení elektrického a tepelného výkonu elektrárny Dětmarovice Článek (143) VEZ Blahutovice Úkol pro územní plánování: Ponechat v ZÚR územní rezervu pro rozvojový záměr a po prověření MPO ČR vymezit územní rezervu pro vyvedení tepelného výkonu. Článek (150) zrušen Nový článek (150e) E16 Koridor pro dvojité vedení 400 kv Nošovice Varín (Slovensko) včetně souvisejících ploch pro rozšíření rozvodny Nošovice. Nový článek (150k) E22 Plocha elektrické stanice 400/110 kv Dětmarovice včetně koridoru pro její zapojení do přenosové soustavy. Nový článek (150l) Plocha elektrické stanice 400/110 kv včetně koridoru pro její zapojení do přenosové soustavy a plochy pro rozšíření elektrické stanice Nošovice. Článek (153) P3 - koridor pro plynovod přepravní soustavy v MSK, vedoucí z okolí obce Děhylov k obci Hať na hranici ČR / Polsko. Článek (156) zrušen. Článek (157) rušen. Článek (159) P9 Koridor pro plynovod přepravní soustavy s názvem Moravia - VTL plynovod vedoucí z okolí obce Tvrdonice v JMK přes území ZLK a OLK k obci Libhošť v MSK včetně plochy pro výstavbu nové kompresorové stanice u obce Libhošť. Nový článek (160a) P12 Koridor pro plynovod přepravní soustavy vedoucí z okolí obce Libhošť k PZP Třanovice Nový článek (160b) P13 Koridor pro plynovod přepravní soustavy vedoucí z okolí obce Libhošť k obci Děhylov. Způsob řešení v A-ZÚR MSK Požadavky na minimalizaci vlivů na přírodní a krajinné hodnoty území, pokud jsou v rámci vymezeného koridoru identifikovány, jsou promítnuty do kritérií a podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru (viz kap. D.II.) Pro odbočení do TR Kletné je v A-ZÚR vymezen koridor EZ10, který zahrnuje i plochu pro případné rozšíření elektrické stanice. Plocha pro rozšíření TR Nošovice je vymezena v rámci styku vymezených koridorů E4, E8, E43 a EZ8. Viz vyjádření k tomuto článku v rámci kap. IV.1. Příslušné územní rezervy byly vymezeny v rámci prvních ZÚR MSK. Jejich vymezení se Aktualizací č. 1 nemění. Viz vyjádření k tomuto článku v rámci kap. IV.1. První ZÚR MSK tento koridor vymezily pod ozn. E8. V rámci A-ZÚR dochází pouze k zúžení koridoru beze změny směrového vedení. Koncepční souvislost s čl. (142) PÚR. A-ZÚR MSK vymezuje pro tento účel plochu a koridor EZ9. A-ZÚR MSK vymezuje pro tento účel koridor EZ8. Viz vyjádření k tomuto článku v rámci kap. IV.I. Viz vyjádření k tomuto článku v rámci kap. IV.1. Viz vyjádření k tomuto článku v rámci kap. IV.1. A-ZÚR upřesňují vymezení koridoru s ozn. PZ1, vymezeného v prvních ZÚR MSK. Pro výstavbu nové kompresorové stanice u obce Libhošť ZÚR vymezují plochu PZ 12, jejíž vymezení je v rámci A-ZÚR verbálně upřesněno. Aktualizace ZÚR MSK vymezuje pro tento účel koridor PZ14. Koridor PZ2 byl vymezen v rámci prvních ZÚR MSK. V rámci A-ZÚR dochází pouze k upřesnění názvu a doplnění textu výrokové části. 52

59 Článek (164) Článek A- PÚR ČR DV 3 Koridor pro prodloužení produktovodu Loukov Sedlnice letiště Mošnov. Nový článek (167a) Plocha pro vodní nádrž Nové Heřminovy včetně dalších nezbytných ploch a koridorů pro opatření ke snížení povodňových rizik v povodí řeky Opavy. Způsob řešení v A-ZÚR MSK Viz vyjádření k tomuto článku v rámci kap. IV.I. První ZÚR MSK vymezily pro tyto účely plochy pod ozn. VZ1a. V rámci A-ZÚR dochází k verbálnímu upřesnění doprovodných technických opatření pro snížení povodňových rizik. Vymezené plochy se nadále označují VZ1. DALŠÍ ÚKOLY PRO MINISTERSTVA, JINÉ SPRÁVNÍ ÚŘADY A PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ Článek (174n) zrušen Nový článek (185) Kraj prověří možnosti umístění průmyslové zóny o velikosti cca ha včetně prověření možnosti využití ploch brownfields v rámci specifické oblasti SOB4, případně rozvojové oblasti OB2. při tom je nutno brát v úvahu limity znečištění ovzduší. Viz vyjádření k tomuto článku v rámci kap. IV.I. A-ZÚR vymezují v rámci SOB 4 novou plochu pro ekonomické aktivity RPZ-1 v lokalitě Nad Barborou v území dlouhodobě postiženém těžbou černého uhlí (viz kap. D.VI., čl. 71b.) 53

60 V. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ TÝKAJÍCÍCH SE ROZVO- JE ÚZEMÍ STÁTU, KTERÉ NEJSOU OBSAŽENY V POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE, S ODŮ- VODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ V průběhu prací na ZÚR MSK nebyly zjištěny žádné záležitostí týkajících se rozvoje území státu, neobsažené v Politice územního rozvoje, vyžadující vymezení v ZÚR MSK. 54

61 Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje - odůvodnění VI. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ Podkladem pro návrh Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje 9 je Zpráva o uplatňování Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, která byla schválena Zastupitelstvem kraje usnesením č. 25/2512 ze dne Další podklady použité zpracování návrhu ZÚR MSK jsou uváděny v rámci odůvodnění jednotlivých výroků. Kromě věcných změn obsahuje návrh ZÚR MSK také technické úpravy, zaměřené na zjednodušení a zpřehlednění výrokové části s ohledem na jejich praktické uplatňování v kontextu kompetencí krajského úřadu jako orgánu územního plánování ve smyslu 7 odst. 1 zák. č. 183/2006 Sb., stavební zákon ve znění pozdějších předpisů 10. Odůvodnění navrhovaného řešení je zpracováno formou textového komentáře se zaměřením na obsahové náležitosti vyplývající z požadavků ust. 68 odst. 3 a ust. 174, odst. 1 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tzn.: důvody výroku, podklady pro jeho vydání (legislativní, věcné), úvahy, kterými se pořizovatel řídil při výkladu právních předpisů a formulaci výroku. Text odůvodnění je členěn po jednotlivých kapitolách výrokové části ZÚR MSK, dle přílohy č. 4 vyhl. č. 500/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů a v rámci každé kapitoly jsou pak odůvodňovány jednotlivé výroky. Vždy nejprve uvedeno označení výroku dle návrhu Aktualizace č. 1. a následně název (pokud příslušný výrok obsahuje) a stručná specifikace navrhované úpravy ZÚR MSK. Přílohou č. 1 Odůvodnění je úplné znění výrokové části ZÚR MSK ve znění Aktualizace č. 1, s vyznačením provedených úprav a změn 11. Pasáže textu určené k vypuštění jsou vyznačeny přeškrtnutím textu ( takto ), pasáže vkládané do ZÚR MSK návrhem Aktualizace č. 1 jsou psány červeným písmem ( takto ). VI.A. PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ KRAJE PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Články 1. 16a. Priority uvedené v článcích 2. až 16a. jsou základním východiskem pro zpracování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů na úrovni kraje i obcí a pro rozhodování o změnách v území. Návrh aktualizace priorit zohledňuje zejména republikové priority územního plánování platné Politiky územního rozvoje ČR ve znění Aktualizace č. 1 12, relevantní priority formulované v aktuálních koncepčních dokumentech platných pro územní 9 Dále jen A-ZÚR nebo A-ZÚR MSK. 10 Dále jen stavební zákon 11 Samostatný svazek. 12 Dále jen PÚR ČR 55

62 obvod MSK a výsledky rozboru udržitelného rozvoje území, zpracované v rámci aktualizace ÚAP MSK V navazujících kapitolách ZÚR MSK jsou tyto aktualizované priority dále konkretizovány. (1) Text článku 1. se upravuje: Specifikace úpravy: Doplňuje se text první věty, vypouští se druhá věta. Předmětná formulace se přesunuje do odůvodnění. Text je informativní, opakuje text stavebního zákona, úprava má technický charakter. V ust. 36 odst. 5 je uvedeno, že zásady územního rozvoje jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. Dle čl. I. odst. 1 písm. a) Přílohy č. 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti obsahují zásady územního rozvoje stanovení priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území včetně zohlednění priorit stanovených v politice územního rozvoje. Z tohoto důvodu jsou priority, jako zákonná část zásad územního rozvoje, závaznými již ze zákona, a zopakování právní úpravy nemá v úvodních ustanoveních žádný důvod ani relevanci. Naopak mohlo toto řešení vytvářet dojem, že kapitoly (jejich části), v nichž závaznost není zdůrazněna výslovným poukazem, závaznými nejsou. (2) Text článku 5. se upravuje: Specifikace úpravy: Zobecnění a formulační zjednodušení textu priority. Věcná podstata výroku zůstává beze změny. Zákonné zmocnění 18 odst. 2 SZ - územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území; 19 odst. odst. 1 písm. i) úkolem územního plánování je stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitu bydlení; 36 odst. 1 SZ - ZÚR stanoví základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje; 36 odst. 3 SZ - ZÚR v nadmístních souvislostech území kraje zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s PÚR ČR. Nové znění priority je zobecněním původního textu při zachování jeho obsahového zaměření. Hlavní znaky sídelní struktury kraje lze charakterizovat v těchto článcích: výrazná koncentrace velkých měst a správních center do prostoru mezi Ostravou, Bohumínem, Karvinou, Českým Těšínem a Havířovem; koncentrace osídlení vázaného na větší města mezi Opavou a Hlučínem; pás koncentrovaného osídlení v celém podhůří Beskyd od Nového Jičína a Kopřivnice přes Frýdek-Místek a Třinec až k Jablunkovu; slabě osídlená západní část kraje vyplněná Jeseníky a Oderskými vrchy bez vytváření územně rozsáhlejších celků městského osídlení. 56

63 Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje - odůvodnění V rámci Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje 13 byla nově vymezena tzv. Ostravská aglomerace, která zahrnuje pás velkých měst od Opavy přes Ostravu, Bohumín, Karvinou, Český Těšín až po Třinec, dále velká města v Podbeskydí (Frýdek-Místek, Kopřivnice, Nový Jičín) včetně mezilehlého území mezi těmito dvěma sídelními osami, převážnou část území Oderské brány a severovýchodní okraj Nízkého Jeseníku. Pro tuto část MSK je typický vysoký počet obyvatel jednotlivých center osídlení (zpravidla se statutem ORP), vysoký počet obyvatel v obcích v jejich zpravidla malém územním obvodu. Převaha velkých sídelních center, jejich malá vzdálenost 14 a dobrá dopravní dostupnost, daná hustotou silniční i železniční sítě ve východní části kraje, vytváří předpoklady pro rozvoj kooperačních vazeb těchto spádových obcí v oblasti nabídky pracovních příležitostí a občanské vybavenosti (školství, zdravotnictví, kultura). Uvedené vlastnosti tohoto území potvrzuje vymezení rozvojové oblasti republikového významu OB2 Ostrava v PÚR ČR, jejíž upřesněné vymezení v rámci ZÚR MSK do značné míry koresponduje s vymezením výše zmíněné Ostravské aglomerace. Citovaná studie vymezila na území MSK též tzv. periferní oblasti, které se vyznačují převahou menších, více vzdálených obcí a často zhoršenou dostupností obce s funkcí spádového centra (Krnov, Bruntál, Rýmařov, Vrbno p. Pradědem) 15 a dále úbytkem obyvatelstva, slabou sídelní i hospodářskou základnou a nízkou koupěschopnou poptávkou. Tato oblast zahrnuje s výjimkou Krnova, Bruntálu a horské části Hrubého Jeseníku celou západní část kraje (cca od spojnice Odry Opava Krnov) včetně osoblažského výběžku. Ekonomické a sociální problémy byly hlavním důvodem pro vymezení specifických oblastí republikového, resp. nadmístního významu v rámci PÚR ČR a ZÚR MSK 16. Z těchto skutečností vyplývá význam a nezbytnost podpory polycentrické sídelní struktury na celém území kraje, ve které jednotlivá města a obce zaujímají různou pozici v hierarchii obsluhy území. Přirozená centra osídlení, plní vedle své rezidenční funkce také pracovištní, obslužnou a administrativně správní funkci pro ostatní sídla v rámci své spádové oblasti a jejich pozice v sídelní struktuře tak získává nadmístní význam. Spádová území zejména menších (lokálních) center osídlení nemusí nutně kopírovat hranice správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP), ale vytvářejí systém přirozených mikroregionů bez ohledu na administrativní hranice. Hierarchická sídelní struktura je důležitá též pro rozvoj ekonomické základny kraje, kdy větší města vytvářejí potenciál pro rozvoj průmyslu a služeb a menší města a obce naopak pro zemědělskou výrobu, lesní hospodářství a rekreaci. Zachování trvalého osídlení ve venkovských oblastech kraje má zásadní význam pro udržení charakteru kulturní krajiny. Podpora polycentrické sídelní struktury je vyjádřena v platné PÚR ČR 2008 (čl. 18) a v evropských dokumentech se vztahem k územnímu rozvoji (Územní agenda Evropské unie 2020, Lipská charta o udržitelných evropských městech, Společná strategie územního rozvoje států V4+2 atd.). Základní myšlenkou evropských urbánních politik je posílení měst jakožto jader střediskových systémů. Města a navazující venkovský prostor tvoří územní jednotky propojené vzájemnými vztahy a souvislostmi. Do budoucna by se proto tyto jednotky měly stát předmětem programové podpory včetně podpory v rámci politiky soudržnosti. Cílem je pomocí odstraňování a předcházení vzniku regionálních rozdílů napomáhat vyváženému rozvoji osídlení. 13 PROCES Centrum pro rozvoj regionů, s.r.o. Ostrava (02/2012) 14 Viz grafické schema na následující stránce. 15 Tamtéž. 16 SOB3 Jeseníky Králický Sněžník a SOB N2 Vítkovsko Budišovsko. 57

64 58 Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje - Odůvodnění

65 Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje - odůvodnění (3) Text článku 6. se vypouští a nahrazuje novým zněním: Specifikace úpravy: Úprava regulace územního rozvoje sídel s důrazem na ochranu volné krajiny, zachování její průchodnosti a zabránění srůstání sídel. Věcná podstata výroku je obdobná. Zákonné zmocnění 18 odst. 2 SZ - územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území; 18 odst. 4 SZ - územní plánování ve veřejném zájmu rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, přitom chrání krajinu jako podstatnou prostředí života obyvatel; s ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využití zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území; 19 odst. odst. 1 SZ - úkolem územního plánování je zejména: písm g) vytvářet podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof ; písm. i) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitu bydlení; písm. l) určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území; písm. m) - vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak. 36 odst. 3 SZ - ZÚR v nadmístních souvislostech území kraje zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s PÚR ČR. Všeobecný rozbor Ochrana nezastavěného území resp. volné krajiny je jedním ze základních cílů územního plánování. Změna priority je v podstatě jejím upřesněním a konkretizací ve vztahu k ochraně volné krajiny. Nově je zdůrazněna potřeba zachování průchodnosti území pro člověka a pro biotu obecně. V evropském kontextu zdůrazňují potřebu řešení nekontrolovaného rozpínání sídel resp. důležitost udržení kompaktnosti sídel jako předpoklad efektivního využívání zdrojů dokumenty Územní agenda Evropské unie 2020 a Lipská charta o udržitelných městech. V uvedených souvislostech je jednoznačně nutné požadavek prostupnosti území ve veřejném zájmu důsledně naplňovat. Proces suburbanizace je definován 17 jako přesun obyvatel, jejich aktivit a některých funkcí z jádrového města do zázemí. Jedná se o typický proces rozšiřování území města, který lze doložit jak u většiny měst vyspělých zemí, tak v historickém vývoji měst ČR. Nejpozději od poloviny 90. let minulého století získává tento proces v celé ČR výrazně vyšší dynamiku, zejména na území obcí v okolí měst. Kromě vzniku nových obytných zón ( rezidenční suburbanizace ) vznikají tímto procesem nové lokality určené pro rodinnou rekreaci, které často charakterem objektů a vybaveností odpovídají nárokům tzv. druhého bydlení a dále zóny výrobních skladových

66 areálů, příp. areály komerční občanské vybavenosti ( komerční suburbanizace ). Zatímco pro vznik nových lokalit (suburbií) rezidenční suburbanizace jsou základními předpoklady přírodně atraktivní nebo méně narušené prostředí (v porovnání s městským prostředím) a dojezdová vzdálenost do jádrového města, komerční suburbanizace má zřetelné projevy zejména ve výhodně lokalizovaných místech podél hlavních dopravních tahů. Vedle nesporného přínosu (vyšší standard bydlení, nové pracovní příležitosti) je proces suburbanizace spojen také s řadou problematických až negativních důsledků na všechny pilíře udržitelného rozvoje, přičemž za významné lze považovat rozšiřování sídel do volné krajiny a snižování její prostupnosti (např. v důsledku postupného srůstání sídel dříve prostorově oddělených) 18, zábor ZPF, narušení přirozeného vodního cyklu vlivem nárůstu zpevněných ploch, zvýšené nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a obsluhu území, disproporce mezi rychlým nárůstem počtu obyvatel a kapacitou stávajících zařízení nekomerční občanské vybavenosti, úbytek obyvatel jádrových měst nebo změna sociálně demografického profilu původních sídel. Pokračující zástavba volné krajiny vede k vytváření husté sítě bariér, které blokují a likvidují původní krajinnou ekologickou síť. Tento proces je obecně označován jako fragmentace krajiny. Na fragmentaci krajiny se vedle výstavby dopravní infrastruktury podílí rozšiřování obytné zástavby a komerčních areálů mimo intravilány obcí, které vede až ke vzájemnému propojování sídel. Samotná krajina pak přestává plnit svou ekologickou i rekreační funkci. Přitom zachování prostupnosti krajiny má zásadní význam jak pro živočišné a rostlinné druhy, tak pro člověka. Pro biotu je prostupnost důležitá z hlediska migrace druhů, která je předpokladem zachování biodiverzity, pro člověka má kromě zachování prostorové identity sídla a jeho umístění v krajině význam také pro rekreační využití volné krajiny, které je zejména v hustě zastavěném území žádoucí. Blízkost přírody je přitom jedním z hlavních důvodů, proč se lidé stěhují na venkov. Zachování volné krajiny má význam také pro vodní režim a klimatické podmínky v území. Dojde-li v důsledku lidské činnosti k rozsáhlému narušení přirozeného vegetačního pokryvu (velké zemědělské plochy, městské zástavby, krajina narušená povrchovou těžbou), vodní cyklus se otevírá a značná část vody se z krajiny ztrácí v důsledku zrychleného odtoku ze zpevněných ploch a zvýšeného výparu v důsledku nedostatku vegetace. Hladina podzemní vody se postupně snižuje, což přispívá k přehřívání půdy, jejímu vysušování a snížení schopnosti zadržovat vodu a látky. V suché prohřáté půdě probíhá oxidativní rozklad organické hmoty rychleji než v půdě nasycené vodou. Zemědělská půda patří k neobnovitelným přírodním zdrojům. Podle údajů ČSÚ činil celkový úbytek zemědělské půdy od roku 2000 do roku hektarů, většinou té nejkvalitnější zemědělské půdy. Stavební zábory jsou v převážné většině případů nevratným procesem, který omezuje nebo úplně zamezuje využívání půdy. Z hlediska udržitelného rozvoje, který nemá ohrožovat podmínky života budoucích generací, je třeba se zemědělskou půdou zacházet uvážlivě a vyvíjet tlak na využívání již dříve zastavěných a nevyužívaných ploch. Pro tuzemskou krajinu jsou typická více či méně kompaktní sídla, obklopená nezastavěným územím. I když zemědělství nebylo ve vyšších polohách hlavním, bylo však vždy nezbytným zdrojem obživy, proto bezlesí doprovázelo každé vznikající sídlo, ba i každou samotu. Je tedy neodmyslitelnou součástí kulturní krajiny. Z toho- 18 Viz též kapitola A., článek

67 Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje - odůvodnění to pohledu je potřebné zachovat zejména bezlesí, která obklopují existující vesnice, vísky i skupiny o několika domech 19 jako charakteristický znak krajiny. Suburbanizace v podmínkách MSK Grafické přílohy č. 1, č. 3 až 5a a č. 7 a 8 tohoto odůvodnění vymezují oblasti s nejvýraznější koncentrací projevů suburbanizace na území MSK. Srůstání sídel Grafická příloha č. 1 schematicky zobrazuje problematiku srůstání sídel. S využitím dat Land Use 20 jsou zobrazena území, kde vzdálenost mezi zástavbou nepřesahuje 200 m. Tento parametr byl zvolen na základě praktických zkušeností jako limitní pro zachování průchodnosti území krajiny a také s ohledem na: zachování prostorové identity sídla a jeho umístění v krajině; pohyb člověka a případnou potřebu umisťování liniových staveb dopravní a technické infrastruktur; prostupnost krajiny umožňující migraci živočišných druhů; riziko relativně rychlého zastavění (šířka generelně umožňuje vymezení cca čtyř až pěti parcel pro rodinné domy). Suburbanizace v Moravskoslezském kraji je má odlišný charakter od ostatních území ČR. Zpravidla zde nevznikají nová velká sídliště rodinných domů stavěná developerskou formou na zelené louce, ale území je víceméně chaoticky postupně zastavováno podle přání vlastníků, kterým byly pozemky vráceny v restituci nebo je získali koupí (tzv. restituční urbanismus ). Vzhledem k dostupnosti pozemků z páteřních komunikací expanduje zástavba podél stávajících silnic až k hranicím katastrů. V centrální a východní části kraje již nyní existují oblasti, kde jsou sídla i celé obce nepropustně propojeny, v ostatních částech kraje je nutné tomuto negativnímu jevu předcházet. Pro zamezení nežádoucímu srůstání obcí a pro důsledné zvažování možnosti respektovat dosud zachované krajinné předěly mezi jednotlivými sídly a jejich částmi existují vedle respektování zájmů ochrany přírody a krajiny důvody architektonicko-urbanistické. Z tohoto hlediska je regulace odůvodněna potřebou zachování identity obcí (nehledě na to, že lineární systém vývoje je pro osídlení charakteristický). Nadměrným nekoordinovaným prorůstáním dosud vzájemně rozlišitelných obcí a jejich částí by vznikla beztvará srostlá soustava sídel, bez zřetelné prostorové hierarchizace. V důsledku toho vývoje dochází ke snížení identifikace obyvatel s vlastním sídlem, zhoršení orientace obyvatel i ostatních uživatelů území a k prodlužování vzdálenosti do centrálních částí sídel s občanskou vybaveností. Nekoordinované srůstání zástavby má negativní vliv též na technické řešení a nákladnost realizace i provozu dopravní i technické infrastruktury. Pro obyvatele obcí a jejich částí se zhoršuje dostupnost krajinného zázemí a oslabují se existující rekreační vazby. Celkově tak dochází k degradaci tradičního obrazu sídel v krajině a zánïku tradiční sídelní mozaiky vzniklé přirozeným historickým vývojem. Kromě území vymezeného řekou Ostravicí (na západě), úpatím Moravskoslezských Beskyd (na jihu) a státní hranicí s Polskem (východ a sever) s výrazně specifickým charakterem rozptýlené tzv. slezské zástavby 21, lze riziko srůstání sí- 19 LÖW & spol., s.r.o.: Urbanistický manuál sídel na území NP Šumava, SFŽP GEODIS Brno, spol. s.r.o. 21 Podrobněji viz odůvodnění kap. F. specifické krajiny E-01 a F

68 del identifikovat v celé části MSK východně od řeky Odry, zejména pak v oblastech horských sníženin (Jablunkovská brázda, Frenštátská brázda) a údolí větších řek (Lubina, Ostravice, Moravice). Rezidenční urbanizace Vývoj rezidenční suburbanizace na území MSK byl opakovaně vyhodnocován v rámci zpracování ÚAP MSK 2009 a jejich aktualizací v letech 2011 a Předmětem analýzy byla identifikace základních symptomů tohoto procesu v obcích MSK tj.: vysoký přírůstek počtu obyvatel stěhováním; dynamický rozvoj bytové výstavby, zejm. rodinných domů; nárůst podílu zastavěných ploch. Pro identifikaci procesů rezidenční suburbanizace jsou podstatné především první dva z výše uvedených příznaků, které ve smyslu aktuálních sociodemografických výzkumů 22 musí být pro danou obec splněny zároveň. Změnu těchto hodnot za období zobrazují grafické přílohy č. 3 až 5a. Ze všech uvedených schémat je patrné, že suburbanizační procesy se koncentrují do obcí po obvodu velkých měst (Ostrava, Opava, Bohumín, Karviná, Havířov, Třinec, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Kopřivnice, Bruntál) a dále do obcí s atraktivním přírodním prostředím na úpatí Moravskoslezských Beskyd, Slezských Beskyd a v okrajových partiích Nízkého Jeseníku. Platnost tohoto závěru potvrzuje též migrační úbytek (úbytek stěhováním) obyvatelstva všech uvedených jádrových měst. Vymezený územní rozsah rezidenční suburbanizace na území MSK plně koresponduje s výsledky Prognózy vývoje v zázemí českých měst jako důsledek procesu suburbanizace (Ouředníček et al. 2013) 23, jak dokazuje grafické schéma převzaté z tohoto projektu (viz následující stránka). Urbanizace území objekty druhého bydlení Pokračující zábor volné krajiny objekty bydlení nebo rodinné rekreace v území od sebe není vždy možné jednoznačně oddělit, a to jak z důvodů faktických (přeměna rekreačních objektů na objekty druhého, příp. i prvního bydlení), tak z důvodů legislativně technických. Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, stanovuje v 40 shodné technické parametry pro rodinné domy i pro stavby pro rodinnou rekreaci. Nejvýznamnějším rozdílem tak zůstává lokalizace rekreačních objektů, která se koncentruje do oblastí z hlediska rekreace nejatraktivnějších. Na území MSK to jsou především oblast Moravskoslezských Beskyd, Hrubého Jeseníku, údolí Moravice, severní část Slezských Beskyd a okolí vodních nádrží Žermanice a Těrlicko, jak dokládají grafické přílohy č. 7. a 8. Příloha č. 7 vyjadřuje podíl (v %) budov určených k rekreaci na celkovém počtu obytných objektů v obci, vypočtený z dat ČSÚ. Příloha č. 8 ukazuje rozmístění rekreačních objektů podle informačního systému katastru nemovitostí ( ČUZK 2013). Obě přílohy zároveň zobrazují vymezení typů krajin dle kap. F. ZÚR MSK. 22 Ouředníček et al: metodika sledování rozsahu rezidenční suburbanizace v České republice (MŽP ČR a TAČR 2013) 23 Program na podporu aplikovaného společenskovědního výzkumu a experimentálního vývoje OMEGA Technologická agentura ČR ( ID projektu TDO10049 ) 62

69 63 Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje - odůvodnění

70 Ve vybraných typech krajin je z důvodu zajištění ochrany mimořádně hodnotných charakteristických znaků podmínka využívání zastavěného území zpřísněna a formulována jako obligatorní (viz kap. VI.F. tohoto odůvodnění.). Nejvýznamnější rizika urbanizace území objekty rodinné rekreace, jakož i rekreace a cestovního ruchu obecně, vyplývají z lokalizace těchto aktivit zpravidla do území mimořádně vysokých přírodních a (nebo) krajinných hodnot (CHKO Beskydy, CHKO Jeseníky, přírodní park Moravice). Vedle negativních vlivů na tyto hodnoty je vysoká koncentrace rekreačních objektů v konkrétních lokalitách spojena s dopady na další složky životního prostředí (hluk emise z dopravy, znečištění povrchových vod), které ve svém důsledku mohou představovat ohrožení hodnotných biotopů, ekosystémů nebo významných znaků krajiny. Komerční suburbanizace Rozvinutá a kvalitní dopravní infrastruktura a vysoká hustota osídlení, poskytující dostatek pracovních sil, vytvářejí velmi dobré předpoklady pro umisťování ekonomických aktivit v území označovaném standardně jako Ostravská aglomerace, jejíž vymezení se však v různých pracích z oblasti územního a regionálního plánování vždy lišilo v závislosti na metodice vymezení a charakteru řešené problematiky. ZÚR MSK v tomto případě přebírá rozsah vymezení dle Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje 24, které bylo zároveň podkladem pro úpravu vymezení rozvojové oblasti republikového významu OB2 Ostrava 25. Takto vymezená aglomerace zahrnuje pás velkých měst od Opavy přes Ostravu, Bohumín, Karvinou, Český Těšín až po Třinec, dále velká města v Podbeskydí (Frýdek-Místek, Kopřivnice, Nový Jičín) včetně mezilehlého území mezi těmito dvěma sídelními osami, převážnou část území Oderské brány a severovýchodní okraj Nízkého Jeseníku. Nejvyšší polohový potenciál logicky vykazují plochy s bezprostřední vazbou (zpravidla napojení na nejbližší MÚK) na páteřní komunikace tohoto území (D1, R48, I/11, I/56, I/58). Potřeba územní koordinace těchto aktivit vyplývá především z vysoké míry urbanizace tohoto území, vyjádřené jako podíl zastavěných a ostatních ploch na rozloze obce (viz grafická příloha 5.a) a dále ze skutečnosti, že s výjimkou výše uvedených velkých měst se v území uplatňují ostatní výše popsané druhy suburbanizace. Shrnutí Na základě výše popsaných skutečností, akceptací závěrů rozboru udržitelného rozvoje území, resp. SWOT analýzy sumarizující vyváženost územních podmínek pro udržitelný rozvoj, byly jako závažné ohrožení území identifikovány následující jevy: snížená prostupnost krajiny v důsledku intenzivní suburbanizace (Ostravsko, Karvinsko, Podbeskydí); koncentrace rekreačních aktivit v území nejvyšších přírodních hodnot (Beskydy, Jeseníky); zvýšená zátěž některých oblastí individuální (rodinnou) rekreací (okolí vodních nádrží Těrlicko, Kružberk a Žermanice, území obcí Dolní Moravice, Malá Morávka, Karlova Studánka, Vítkov, Hradec n. Moravicí, Ostravice, Trojanovice a dalších); 24 PROCES Centrum pro rozvoj regionů, s.r.o. Ostrava (02/2012). 25 Podrobněji viz kap. VI.B. tohoto svazku. 64

71 pokračující degradace krajiny v důsledku extenzivní urbanizace území. Cílem nové formulace priority č. 6. je vytvořit jejím uplatňováním v ÚPD a v rozhodování o území koncepční rámec pro efektivnější využívání zastavěného území sídel při uspokojování územních nároků vyplývajících z jejich nezbytného rozvoje a ve svém důsledku pak ochrana nezastavěného území a volné krajiny včetně jejích cílových charakteristik. S ohledem na ust. 40 vyhl. č. 268/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který nerozlišuje technické požadavky pro rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci, zahrnuje aktualizovaný výrok vedle rezidenční a komerční suburbanizace také regulaci její nerezidenční složky, tj. ploch pro stavby k rodinné rekreaci, která je v platných ZÚR MSK řešena prioritou č. 9. Termín rozvojové plochy je třeba chápat jako všeobecný pojem, zahrnující plochy s rozdílným způsobem využití definované v 4 až 8 a 11 a 12 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že priorita je věcně orientována na regulaci územního rozvoje sídel, nejsou pod tento termín zahrnuty plochy dopravní a technické infrastruktury 26, které mohou být v souladu s ust. 18 odst. 5 SZ vymezovány také v nezastavěném území. V souvislosti s tím je třeba uvést, že regulace zástavby s cílem zachování průchodnosti území, je záležitostí nadmístního významu, kterou nelze svěřit pouze územním plánům. Zachování nezastavěného území mezi sídly je nutné koordinovat v ZÚR obecným pokynem nevymezování nových ploch tak, aby nedocházelo k extenzivnímu rozšiřování sídel do volné krajiny nebo k jejich srůstání. Důsledkem trendů nekoordinovaného zastavování území může být situace, kdy správní území jedné obce je zastavěno až k jeho hranici s předpokladem, že potřebný průchod do krajiny zajistí obec sousední. Priorita v aktualizovaném znění z těchto důvodů dopadá na celé území kraje. Akcent na efektivní využívání zastavěného území a ochranu krajiny je zcela v souladu s věcně souvisejícími republikovými prioritami územního plánování dle PÚR ČR, obsaženými v článcích 14, 19 a 20 a to ve vztahu k: zachování rázu jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny včetně zachování jejích stěžejních kulturních, přírodních a užitných hodnot (čl. 14); vytváření předpokladů pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (brownfields), pro hospodárné využívání zastavěného území podporou přestaveb, revitalizací a sanací území a zajištění ochrany nezastavěného území s cílem omezení negativních důsledků suburbanizace na udržitelný rozvoj území (č. 19); umisťování rozvojových záměrů, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny do co nejméně konfliktních lokalit a vytváření podmínek pro ochranu krajiny s ohledem na typy krajin a jejich cílové charakteristiky (čl. 20). Problematika srůstání sídel a zachování propustnosti krajiny je do republikových priorit územního plánování implementována v rámci Aktualizace č. 1 PÚR ČR (čl. 20a). Jak již bylo zmíněno výše, má proces suburbanizace negativní dopady na složky životního prostředí, chráněné podle zvláštních právních předpisů. Každý územní nárok mimo zastavěné území je téměř vždy spojen se záborem zemědělské půdy, přičemž v rovinatých oblastech podél velkých řek Odry a Opavy a v ostravské 26 9 a 10 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 65

72 pánvi se zpravidla jedná o nejkvalitnější půdy I. a II tř. ochrany 27 (viz grafická příloha č. 5.b). V podhorských a horských oblastech nelze vyloučit ani zábor PUPFL s ohledem na generelně vysokou lesnatost území (grafická příloha č. 5.c), přičemž v oblastech Jeseníků, Moravskoslezských Beskyd a Slezských Beskyd je význam ochrany lesa posílen existencí chráněných oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV) 28. Dalším důsledkem suburbanizace je nárůst zpevněných ploch způsobujících zrychlený odtok vody z území a produkce odpadních vod. Identické vlivy jsou spojeny také s realizací související dopravní a technické infrastruktury, přičemž nově vznikající lokality jsou vždy zdrojem nové dopravní zátěže v území podél přístupových komunikací. Požadavek preference lokalit mimo stanovená záplavová území byl zařazen do priorit jako obecně platný pro celé území kraje. Umisťování staveb do záplavového území je vždy spojeno s rizikem ohrožení majetku i lidských životů. Prevence katastrof je nejúčinnějším a nejméně nákladným opatřením, je třeba se vyhýbat vymezování rozvojových ploch v ohrožených lokalitách. Zástavba v záplavových územích je v případě povodně nebezpečná nejen pro vlastníky a uživatele nemovitostí, ale zhoršuje průběh povodně mj. tím, že neponechává volnou plochu pro přirozený rozliv. Uplatňování tohoto požadavku při řešení koncepce rozvoje území znamená, že při vymezování nových zastavitelných ploch je vždy nutné nejprve prověřit, zda je možné plochy pro daný způsob využití vymezit mimo záplavová území. Nevylučuje to možnost zcela výjimečně vymezit zastavitelnou plochu v záplavovém území, za předpokladu návrhu adekvátních opatření k zajištění protipovodňové ochrany předmětné plochy a případně i ostatního území dotčeného změnou odtokových poměrů. V kontextu MSK je nutné připomenout, že na rozsáhlé části území kraje byl nebo stále je stav složek životního prostředí významně narušen v souvislosti s vysokou koncentrací těžebních a průmyslových aktivit, zejména na území okresů Ostrava-město a Karviná, částečně pak okresů Nový Jičín, Frýdek-Místek a Opava). Pokud tedy uplatňování navrhované priority vytváří předpoklad pro snížení nároků územního rozvoje sídel na další nezastavěná území, resp. jejich rozšiřování do volné krajiny a zmírnění s tím souvisejících negativních dopadů na citované složky životního prostředí, jak bylo popsáno výše, lze z toho logicky dovodit, že předmětný výrok zohledňuje ochranu relevantních veřejných zájmů jak v obecné rovině ( 6 a 9 zák. č. 17/1992 Sb., o životním prostředí ve znění pozdějších předpisů), tak konkrétně podle těchto zvláštních předpisů: 4 zák. č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, ve znění pozdějších předpisů; 11 odst. 1 a 14 odst. 1 zák. č. 289/1995 Sb., lesní zákon, ve znění pozdějších předpisů; 27 a 28 zák. č. 254/2001 Sb., vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů; 1 zák. č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů. 27 Vyhláška č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany, ve znění pozdějších předpisů. 28 CHOPAV Jeseníky, CHOPAV Beskydy, CHOPAV Jablunkovsko. 66

73 (4) Vypuštění článku 9. Specifikace úpravy: Zrušení samostatného regulativu pro rozvoj rodinné (individuální) rekreace. Zákonné zmocnění 18 odst. 2 SZ - územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území; 18 odst. 4 SZ - územní plánování ve veřejném zájmu rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, přitom chrání krajinu jako podstatnou prostředí života obyvatel; s ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využití zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území; 19 odst. odst. 1 písm. i) SZ úkolem územního plánování je stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitu bydlení a písm. m) SZ - úkolem územního plánování je vytvářet podmínky pro ochranu území před negativními vlivy záměrů na území. Cílem této priority byla konkretizace republikových priorit dle PÚR ČR 2008, čl. 14 a 20 až 21 ve smyslu regulace extenzivního rozšiřování a vzniku nových lokalit individuální rekreace v oblastech, ve kterých ÚAP MSK identifikovaly jejich koncentraci na hranici únosnosti území. Ochrana zájmů vyjádřených v uvedených článcích PÚR ČR 2008 (ochrana hodnot území, umisťování záměrů do co nejméně konfliktních lokalit z hlediska ovlivnění charakteru krajiny, vymezení a ochrana souvislých ploch veřejně přístupné zeleně) je v ZÚR MSK formulována obecně v článcích 6, 7, 13 a 14, konkrétně pak v kapitolách E. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území a F. Stanovení cílových charakteristik krajin včetně územních podmínek pro jejich zachování a dosažení. Priorita se vypouští kvůli pokračujícímu stírání rozdílů mezi rodinným domem a stavbou pro rodinnou rekreaci, a to jak z hlediska účelu, tak z hlediska legislativního. Někdejší rodinné domy jsou využívány k rekreaci (chalupy na venkově) a naopak do chat se stěhují obyvatelé měst a trvale v nich bydlí. Současně narůstá fenomén druhého bydlení (1 byt ve městě a dům nebo apartmán na venkově). Také vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, nerozlišuje technické požadavky pro rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci ( 40). Venkovské obce, zvláště obce ve specifických oblastech, nejsou schopny pokrýt potřeby trvale žijících obyvatel, zejména nabídku pracovních příležitostí, a nacházejí nový smysl své existence jako lokality druhého bydlení. Funkce rekreace tedy není sama o sobě negativním jevem v území, je jím obecně nadměrná urbanizace a zábor volné krajiny. Regulace v podobě zákazu rozšiřování stávajících a vzniku nových lokalit pro stavby k rodinné rekreaci se tedy s ohledem na uvedené ve vztahu k jejím cílům a účelu nejeví jako komplexní a tedy jako efektivní, a proto byla z této kapitoly vypuštěna. Nežádoucí rozšiřování lokalit s vysokou koncentrací objektů rodinné (individuální) rekreace a pronikání tohoto fenoménu do zvláště přírodně a krajinářsky hodnotných území jsou regulovány pomocí jiných ustanovení ZÚR MSK. Obecně je smyslem požadavků a kritérií pro vymezování záměrů v území v ZÚR MSK, jež jsou konkretizovány v dalších kapitolách, udržitelný rozvoj a ochrana volné krajiny. 67

74 (5) Text článku 11. se upravuje: Specifikace úpravy: Zobecnění a formulační zjednodušení textu priority. Věcná podstata výroku zůstává beze změny. Zákonné zmocnění 18 odst. 2 SZ - územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území; 19 odst. 1 písm. b) SZ - úkolem územního plánování je stanovovat koncepci rozvoje území; 36 odst. 3 SZ - ZÚR v nadmístních souvislostech území kraje zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s PÚR ČR, ZÚR nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem územnímu plánu, regulačnímu plánu nebo navazujícím rozhodnutím. Změna formulace spočívá v oddělení dopravy a sportu a rekreace. Doprava lidí je proces přemisťování osob z jednoho místa na druhé pomocí chůze a dopravních prostředků za účelem dosažení místa zaměstnání, školy, občanské vybavenosti atd. Doprava je prostředek, nikoli cíl. Naproti tomu sport a rekreace jsou formy trávení volného času, kde cílem je vlastní pohyb, například pěší nebo cyklistické výlety. Uvedenou změnou byla zdůrazněna podpora pěší dopravy a cyklodopravy jako alternativního způsobu přemisťování, čímž dojde zároveň k podpoře cyklistiky a pěší chůze nejen jako prostředku k rekreaci, ale i jako prostředku k přepravě osob. Přestože cyklistika ani pěší chůze nemohou s ohledem na svoje limity rovnocenně konkurovat ostatním druhům dopravy, nemělo by v rámci dopravního plánování docházet k tomu, že rozvoj motorové dopravy využití pěší nebo cyklistické dopravy znemožní či ztíží. Úkolem územního plánování je proto zabezpečit podmínky pro to, aby zejména v sídlech, kde je vyšší environmentální zátěž, mohlo být na úrovni obvyklého standardu dosahováno cílů cest všemi druhy dopravy a nedocházelo v důsledku upřednostňování pouze některých druhů dopravy k faktickému zamezení využití alternativních prostředků, jako je chůze či cyklistika. V této souvislosti je totiž nutno si uvědomit, že např. s vyšší intenzitou automobilové dopravy dochází k faktickému snižování mobility jejich uživatelů i uživatelů jiných způsobů dopravy (dopravní přetížení a snížená průjezdnost dotčených úseků), a proto by měly být vytvářeny rovnocenné podmínky pro všechny druhy dopravy ve vzájemných souvislostech. V problematice cyklodopravy tato priorita reflektuje Koncepci cyklistické dopravy na území MSK, schválenou usnesením Zastupitelstva kraje č. 17/1486 ze dne Navrhovaná úprava textu první věty zachovává požadavek vzájemné provázanosti jednotlivých dopravních systémů na území MSK ve vazbě na cíl Začlenění cyklistické dopravy do integrovaného dopravního systému, tj. propojení cyklistiky s veřejnou hromadnou dopravou nejen v rámci volného času nebo turistiky, ale i v oblasti denního dojíždění do práce, do škol apod. Podpora rozvoje pěších tras a cyklotras naproti tomu souvisí s rekreací a cestovním ruchem i s vazbou na přilehlé území Slovenska a Polska. Pěší turistika a cykloturistika jsou v českých zemích masovými rekreačními sporty, které přispívají nejen k ekonomickému rozvoji území, ale současně i k soudržnosti společenství obyvatel. Formulace priority znamená zvýšený akcent na vzájemnou provázanost systémů pěších a cyklistických tras na území MSK s obdobnými systémy v sousedních oblastech a tím zvýšení jejich atraktivity. 68

75 Preference vymezování cyklotras formou samostatných stezek s využitím vybraných místních a účelových komunikací již do nově formulované priority zahrnuta nebyla. Cílem ZÚR MSK je nepředjímat konkrétní návrh a ponechat prostor pro variabilní řešení podle specifických podmínek v území, proto bylo předmětné řešení vyhodnoceno jako nadbytečné, omezující a nad rámec podrobnosti ZÚR. Podpora systému rozvoje udržitelných druhů dopravy a cyklistických tras se jeví v tomto ohledu jako zcela dostatečná. (6) Text článku 12. se upravuje: Specifikace úpravy: Vypuštění druhé části věty. Věcná podstata výroku zůstává beze změny. Zákonné zmocnění 18 odst. 2 SZ - územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území; 18 odst. 4 SZ - územní plánování ve veřejném zájmu rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, přitom chrání krajinu jako podstatnou prostředí života obyvatel; s ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využití zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území; 19 odst. 1 písm. (l) úkolem územního plánování je mj. určovat nutné rekonstrukční a rekultivační zásahy v území; 36 odst. 3 SZ - ZÚR v nadmístních souvislostech území kraje zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s PÚR ČR. Slovní spojení ve vazbě na vlastnosti a požadavky okolního území bylo vypuštěno jako nadbytečné. Je logické, že využití revitalizovaných a rekultivovaných ploch závisí na požadavcích území a neobejde se bez vazby na okolí. V obecné rovině je využití jakýchkoliv ploch závislé na požadavcích konkrétního území a musí proběhnout ve vazbě na okolí. V některých případech je účelné území rekultivovat např. pro rekreační účely, jindy je vhodnější jeho přestavba a opětovné využití např. pro výrobu nebo občanskou vybavenost, někdy je však optimálním řešením jeho ponechání přirozené sukcesi. V PÚR ČR je obdobný požadavek vyjádřen v článku (19) vytváření předpokladů pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch s cílem účelného a úsporného uspořádání území. (7) Do článku 13. se za první větu nově vkládá druhá věta. Specifikace úpravy: Vložení požadavku na vytváření územních podmínek pro výsadbu zeleně zejména v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší. Zákonné zmocnění: 18 odst. 1 SZ - vytváření územních podmínek pro příznivé životní prostředí; 19 odst. 1, písm. m) SZ - vytváření územních podmínek pro ochranu území podle zvláštních předpisů před negativními vlivy záměrů na území; 36 odst. 3 SZ - ZÚR nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem územnímu plánu, regulačnímu plánu nebo navazujícím rozhodnutím. 69

76 ÚAP MSK na podkladě dat ČHMÚ opakovaně prokazují významné narušení složek životního prostředí především na území širšího vymezení ostravské aglomerace, přičemž zvláště nepříznivý stav dlouhodobě vykazuje zejména kvalita ovzduší. Hlavními příčinami tohoto stavu je vysoká koncentrace významných stacionárních zdrojů, dopravy a lokálních topenišť na tuhá paliva a v neposlední řadě vliv sousední Katovické aglomerace. K tomu přispívají zhoršené rozptylové podmínky dané zejména konfigurací terénu Ostravské pánve a oderské nivy. Zeleň je jedním z prvků, které nepříznivou situaci stavu životního prostředí může pozitivně ovlivnit. Zeleň má kromě schopnosti pohlcování prachových částic, tlumení hlukové zátěže a zlepšování mikroklimatických podmínek také funkci rekreační a okrasnou, což má význam zejména v oblastech s vysokým podílem zastavěných ploch a vysokou hustotou zalidnění. Mimo zastavěné území má zeleň kromě svých primárních hospodářských a ekologických funkcí také výrazné funkce krajinotvorné, půdoochranné a vodohospodářské. Podkladem pro návrh úpravy textu priority č. 13 je Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší, vydaný nařízením MSK č. 1/2009, a jeho aktualizace z r. 2012, která v rámci navrhovaných opatření uplatňuje opatření pro výsadbu zeleně s vysokou schopností zachycování prašných částic jednak ve formě ochranné (izolační) zeleně podél silničních komunikací a jednak ve formě plošně rozsáhlejších zelených pásů oddělujících obytná území od významných zdrojů znečištění 29. Tento aspekt podporuje i Společná deklarace MSK a MŽP ČR k opatřením pro zlepšení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji z roku Prioritu vymezení a ochrany souvislých ploch pro vytvoření veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech, rozvojových osách a ve specifických oblastech obsahuje platná PÚR ČR v článku č. 21. Vymezování ploch zeleně je nad rámec podrobnosti ZÚR. Územně plánovací dokumentace nemůže výsadbu zeleně nařídit ani vymáhat, může však pro ni vytvořit územní podmínky například vymezením příslušných ploch v územním nebo regulačním plánu. Zeleň v územních plánech může být buď součástí ploch bydlení, rekreace, veřejných prostranství, ploch smíšených atd., nebo pro ni může být vymezena samostatná plocha. (8) Text článku 14. se upravuje: Specifikace úpravy: Vyjádření koncepce ochrany hodnot území jako priority ZÚR MSK. Zákonné zmocnění 18 odst. 4 SZ - územní plánování ve veřejném zájmu rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, přitom chrání krajinu jako podstatnou prostředí života obyvatel; 19 odst. 1 písm. (c) SZ úkolem územního plánování je prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, posuzovat rizika s ohledem např. na životní prostředí, geologickou stavbu území atd.; 19 odst. 1 písm. (g) SZ - úkolem územního plánování je vytvářet územní podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof ; 29 Opatření MSK_HR2 a MSK_HR 18 Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší MSK (2012) 70

77 19 odst. 1 písm. (m) SZ - úkolem územního plánování je vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů (zákona č. 114/1992 Sb.). Nová priorita vyjadřuje koncepci ochrany hodnot území Moravskoslezského kraje, která akcentuje zejména ochranu hodnot kraje, jež jsou pro území charakteristické a jejichž znehodnocení by představovalo trvalou ztrátu jedinečných kvalit přírody, civilizačních vymožeností a paměti krajiny. Tato koncepce je dále upřesněna v kapitole E. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území., která byla mj. v reakci na rozsudky Nejvyššího správního soudu zcela přepracována. Priorita je formulována obecněji než v původním znění textu. V původním znění totiž byla ochrana omezena na konkrétní hodnoty, které jsou chráněny v tomtéž rozsahu již v jiných kapitolách ZÚR MSK nebo jinými právními předpisy. Tento způsob vymezení se jevil jako duplicitní, a tedy i nadbytečný. Kromě toho vyvstal požadavek na širší pojetí ochrany hodnot území, nejen těch, které už určitými prostředky chráněny jsou. Zobecnění tedy v žádném případě neznamená oslabení akcentu na ochranu uvedených hodnot v území chráněných podle zvláštních předpisů (CHKO Beskydy, CHKO Jeseníky, CHKO Poodří, CHOPAV Beskydy, CHOPAV Jeseníky, CHOPAV Jablunkovsko). K ochraně výjimečných přírodních hodnot území byla doplněna také ochrana hodnot krajinných a civilizačních. Krajina v sobě totiž zahrnuje nejen přírodu jako takovou, ale je významně dotvářena činností člověka. Krajina má proto také hodnoty kulturní a historické, jako jsou například dochované stopy hospodaření, obraz sídla v krajině, kulturní dominanty atd. Každá krajina je ve smyslu Evropské úmluvy o krajině specifická, její znaky a jevy, které se v ní vyskytují, ji odlišují od jiných krajin a stávají se součástí identity prostředí. Nejvýznamnější znaky krajiny je třeba chránit, protože jejich ztráta by znamenala ztrátu identity krajiny jako prostředí života jejích obyvatel. VI.B. ROZVOJOVÉ OBLASTI A ROZVOJOVÉ OSY Články 18a. 23. (9) Vkládá se nový článek 18a. Specifikace úpravy: V článku 18a. jsou shrnuty společné požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území platné pro všechny rozvojové oblasti a rozvojové osy. Účelem této úpravy je zjednodušení textu výrokové části, které umožňuje neopakovat tyto požadavky v rámci jednotlivých rozvojových oblastí a rozvojových os. Zákonné zmocnění 18 odst. 1 SZ vytváření předpokladů pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území; 18 odst. 4 SZ ochrana a rozvoj přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území, určení podmínek pro hospodárné využití území, ochrana nezastavěného území; 19 odst. odst. 1 SZ - úkolem územního plánování je zejména: 71

78 písm. g) vytvářet podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof, písm. h) vytvářet podmínky územní pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn, písm. i) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitu bydlení, písm. l) určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území, písm. m) - vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak; 36 odst. 1 SZ ZÚR stanoví požadavky na účelné a hospodárné využití území kraje; 36 odst. 3 SZ ZÚR zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování a určují strategii pro jejich naplňování a koordinují územně plánovací činnost obcí. Požadavky platné pro všechny rozvojové oblasti a rozvojové osy, které se v předchozí úpravě textu ZÚR MSK opakovaly v úvodních textech jednotlivých oblastí a os, byly z důvodu lepší přehlednosti zařazeny na začátek kapitoly. Jedná se o technickou úpravu, materiální podstata zůstává zachována. Požadavek na zohledňování přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území při vymezování rozvojových ploch a koridorů byl převzat z konkrétní úpravy všech rozvojových oblastí a os doslova. V souvislosti se změnou struktury tohoto článku byl pouze upraven slovosled. Společný požadavek na vymezování nových ploch pro bydlení, rekreaci a občanskou vybavenost 30 vždy včetně odpovídající veřejné infrastruktury znamená, že všechny vymezované plochy mají mít možnost napojení na náležitou veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu s parametry, které umožní bezproblémovou obsluhu těchto ploch. Zastavitelné plochy bez tohoto napojení jsou obtížně využitelné a v územně plánovací dokumentaci jejich vymezení pouze blokuje území. Realizace dodatečně plánované infrastruktury, podmiňující využití těchto ploch, bývá spojena se zvýšenými náklady a může narušovat celkovou koncepci uspořádání území. Pokud není tato infrastruktura z územních nebo ekonomických důvodů zajištěna ani dodatečně, obsluha dotčeného území je spojena s trvalými s provozními problémy. U ploch pro bydlení je nutné počítat i s odpovídající občanskou vybaveností a s veřejnými prostranstvími, aby nevznikaly monofunkční obytné lokality, jejichž využití vyvolá neúměrnou zátěž stávajících zařízení. Požadavek vychází z praktických poznatků i z problémů zjištěných v územně analytických podkladech obcí, kdy zejména plochy bydlení jsou vymezovány v lokalitách bez dopravní infrastruktury odpovídající kapacity, s nedostatečnou hustotou zástavby pro napojení na splaškovou kanalizaci, bez ploch veřejných prostranství atd. PÚR ČR ve znění aktualizace č. 1 reflektuje tuto problematiku v rámci republikových priorit územního plánování ve čl. č. (16), (16a) a (28). Kritéria pro vyhledávání a vymezování nových rozvojových ploch pro ekonomické aktivity se vztahují na plochy výroby a skladování, příp. plochy smíšené výrobní 31. Požadavek vazby na významná sídla ve struktuře osídlení vyplývá z faktu, že tato města (příp. obce) disponují většími předpoklady pro jejich efektivní využití 30 Ve smyslu 4 8 vyhl. č. 500/2006 sb., ve znění pozdějších předpisů a 12 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 72

79 a obsluhu, včetně získání kvalifikované pracovní síly v dostupné vzdálenosti. V globálně fungující ekonomice je vazba na nadřazenou dopravní síť (silniční, příp. železniční) nutností, jak z hlediska ekonomického (přepravní náklady), tak z hlediska ochrany životního prostředí neboť využívání místní silniční sítě dopravou v souvislosti s obsluhou předmětné plochy může vyvolat nadměrnou zátěž obytného území podél těchto komunikací hlukem a emisemi z dopravy. Z důvodu ochrany nezastavěného území ve vazbě na upravené znění článku 6. priorit územního plánování kraje je uplatněn požadavek na preferenci lokalit dříve zastavěných či zdevastovaných (brownfields) nebo v prolukách stávající zástavby. Požadavky na přednostní vymezování těchto ploch mimo záplavová území a na zachování průchodnosti území jsou podrobně zdůvodněny v odůvodnění priority č. 6, v článku (3) odůvodnění. Ve společných ustanoveních pro rozvojové oblasti a rozvojové osy je požadavek prostupnosti území zdůrazněn proto, že již v současnosti je prostupnost a průchodnost území ve vymezených rozvojových oblastech a osách omezená, přičemž zahušťování zástavby vzrůstá směrem do východních částí MSK (viz grafická příloha č. 1) a také četnost požadavků na vymezování nových ploch pro ekonomické aktivity je v těchto územích vyšší než v ostatních částech kraje. V PÚR ČR jsou relevantní podmínky vyjádřeny v článcích (28), kde je stanoven požadavek na zohledňování dalšího vývoje území spolu s řešením všech potřebných souvislostí, včetně nároku na veřejnou infrastrukturu, v článku (24), kde je stanoven požadavek možnosti nové výstavby přímo podmínit dostatečnou veřejnou infrastrukturou a dále v článcích: (16a), kde je deklarována zásada integrovaného rozvoje území včetně koordinace prostorových, časových a odvětvových hledisek; (19), kde je vyjádřena potřeba využívání brownfields; (20a), který se týká zajištění podmínek pro prostupnosti a přístupnosti krajiny; (26), který se týká vymezování zastavitelných ploch v záplavovém území. Potřeba zkvalitnění dopravní infrastruktury se týká jak vzájemného propojení přirozených středisek osídlení v polycentrické sídelní struktuře, tak dopravní obslužnosti v rámci těchto center a jejich spádového území. Doprava je nositelem důležitých funkčních vazeb v území, ať už se jedná o transport materiálu nebo lidí. V souvislosti s dopravní obsluhou center a přilehlého území je nutné též vytvářet podmínky pro udržitelné druhy dopravy (pěší, cyklistickou) ve vazbě na hromadnou dopravu, vhledem k zátěži složek životního prostředí, jehož zdrojem je automobilová doprava. V PÚR ČR jsou obdobně v článku (27) vysloveny požadavky na zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí, které jsou přirozenými regionálními centry, a na vytvoření výkonné integrované sítě všech druhů dopravy, protože mobilita a dostupnost jsou klíčovými předpoklady hospodářského rozvoje. ROZVOJOVÉ OBLASTI REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU Metodický postup použitý při úpravě vymezování rozvojových oblastí, rozvojových os republikového a nadmístního významu je podrobně popsán v části textových a tabulkových příloh tohoto odůvodnění (viz příloha č. 2). 73

80 (10) Text článku 19. se upravuje: Specifikace úpravy: Upravuje se vymezení rozvojové oblasti OB2 Ostrava; společné požadavky, které platí pro všechny rozvojové oblasti a osy a jsou převedeny do článku 18a., se v článku 19 ruší; dále se opravují některé formulace, technicky i věcně. Zákonné zmocnění 18 odst. 4 SZ ochrana a rozvoj přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území, určení podmínek pro hospodárné využití území, ochrana nezastavěného území; 36 odst. 1 SZ ZÚR stanoví požadavky na účelné a hospodárné využití území kraje; 36 odst. 3 SZ ZÚR zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování a určují strategii pro jejich naplňování a koordinují územně plánovací činnost obcí; Příloha č. 4 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a os vymezených v PÚR ČR. Vymezení OB2 Ostrava Podkladem pro nové vymezení rozvojové oblasti OB2 Ostrava byly následující dokumenty: Strategie regionálního rozvoje ČR , která je podkladem aktualizace PÚR ČR, Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje, Územně analytické podklady Moravskoslezského kraje aktualizace 2013 a analýzy provedené na podkladě výsledků SLDB Rozvojová oblast OB2 se z velké části kryje s vymezením širší Ostravské aglomerace dle Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje. Obce, o něž byla rozvojová oblast rozšířena, vykazují výrazný rozvojový potenciál, který se ve sledovaných datech projevuje v mnoha ukazatelích, např. v hustotě osídlení, počtu dokončených bytů za období , intenzitě dopravy, počtu obsazených pracovních míst, intenzitě migrace atd. V tomto území se odehrává většina ekonomických aktivit kraje. Rozšíření území OB2 Ostrava se týká několika podoblastí, u nichž se na základě sociodemografických údajů a analýz projevila výrazná spádovost do Ostravy jako centra aglomerace a rozvojové oblasti OB2 a převážně rezidenční role menších obcí. Území je výrazně ovlivňováno dynamikou makroregionálního centra Ostravy, ale také silných mikroregionálních center Opavy, Frýdku-Místku, Nového Jičína a Třince. Podoblasti jsou rozděleny na základě společných charakteristik, zejména lokalizace a spádovosti. Podoblast 1 Novojičínsko Do rozvojové oblasti OB2 jsou nově zařazeny obce: Bartošovice, Hladké Životice, Kunín, Nový Jičín, Rybí, Sedlnice, Šenov u Nového Jičína a Libhošť 32 (SO ORP Nový Jičín původně zařazeny v rozvojové ose OS10), 32 Samostatná obec od , dříve součást Nového Jičína 74

81 Životice u Nového Jičína (SO ORP Nový Jičín), Ženklava (SO ORP Kopřivnice) a Lichnov (SO ORP Frenštát pod Radhoštěm) původně nezařazeny. Jedná se o obce, které patří díky kvalitnímu dopravnímu napojení do spádového území města Ostravy jako makroregionálního centra. Dle sčítání dopravy došlo mezi lety 2000 a 2010 k výraznému posílení aglomeračních vazeb (viz Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje). Nový Jičín vytváří s dalšími lokálními centry Kopřivnicí a Příborem, jež byly součástí rozvojové oblasti OB2 vymezené ZÚR MSK, polycentrický přirozený region se silnými prostorovými vazbami, které jsou dány dojížďkou do zaměstnání a migračním chováním obyvatel. Ve všech obcích tohoto subregionu dojíždí do Ostravy minimálně 69 % 33 ze všech zaměstnaných mimo okres Nový Jičín, v případě obce Sedlnice je to dokonce 78 %. V případě většiny obcí vzrostl také počet obyvatel zapříčiněný kladným migračním saldem. Přírůstek rezidenčních ploch v letech na katastrech nově přiřazených obcí činil 62,7 ha, přírůstek komerčních ploch ve stejném období činil 13,2 ha. Z výše uvedeného vyplývá, že funkce této nové podoblasti je především rezidenční s dynamickým nárůstem (v období byl průměrný roční nárůst zastavěných rezidenčních ploch v celé oblasti 5 ha, v období byl průměrný roční nárůst v celé oblasti 9,9 ha). U mikroregionálního centra Nový Jičín je velmi silně zastoupena i výrobní funkce (viz Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje). Podoblast 2 - Podbeskydí Do rozvojové oblasti OB2 jsou nově zařazeny obce: Janovice (SO ORP Frýdlant nad Ostravicí), Raškovice a Vyšní Lhoty (SO ORP Frýdek-Místek), které původně byly ve specifické oblasti SOB2. Jedná se o pás obcí v oblasti Podbeskydí, který je přirozeně a funkčně navázán na polycentrický sídelní systém rozvojové oblasti OB2. Ve všech obcích dochází k významnému migračnímu přírůstku, který vykazoval nejvyšší dynamiku v období (např. Janovice 2,5%, Vyšní Lhoty 1,2 %). Migrační nárůsty v této oblasti jsou způsobené především procesem suburbanizace, jehož nejvýznamnějším zdrojem jsou krajské město Ostrava (makroregionální centrum) a Frýdek-Místek (významné mikroregionální centrum). Tyto migrační nárůsty jsou doprovázeny ve všech obcích nárůstem rezidenčních ploch. V období byl průměrný roční nárůst zastavěných rezidenčních ploch v celé oblasti 0,7 ha, v období činil průměrný roční nárůst v celé oblasti 4,6 ha. Za celé sledované období bylo na katastrálním území těchto obcí zastavěno pro tyto účely 18 ha. Obce Janovice, Raškovice a Vyšní Lhoty spádují z hlediska dojížďky za prací k Frýdku-Místku. U všech obcí druhé nejvýznamnější centrum dojížďky je Ostrava. Z celé podoblasti dojíždí 20 % všech vyjíždějících do Ostravy. Podoblast 3 Třinecko Do rozvojové oblasti OB2 jsou nově zařazeny obce: Hnojník, Ropice, Střítež, Třinec a Vělopolí (SO ORP Třinec), které byly v ZÚR MSK zařazeny v rozvojové ose OS13, 33 Pokud není výslovně uvedeno jinak, jsou veškeré sociodemografické údaje údaje převzaty ze Sčítání lidu, domů a bytů (ČSÚ 2011) dále jen SLBD

82 Komorní Lhotka a Smilovice (SO ORP Třinec), které byly v ZÚR MSK zařazeny ve specifické oblasti SOB2. Celá podoblast je dobře dopravně dostupná do hlavních center rozvojové oblasti OB2 (zejména Ostravy a Frýdku-Místku, případně do dalších mikroregionálních center Karviné a Třince) prostřednictvím silnic R48, R56 a I/11. U všech obcí je identifikovaná velmi silná vazba na tato centra a to zejména v případě dojížďky do zaměstnání. V případě Hnojníku je silná vazba na Frýdek-Místek, obyvatelé obcí Ropice a Vělopolí mají silné vazby na Český Těšín. Dokončení rychlostní R48 v úseku Český Těšín Frýdek-Místek se posílila prostorová vazba silného mikroregionálního centra Třince, které má výraznou převahu výrobní funkce sídla nad rezidenční funkcí. Obce Komorní Lhotka a Smilovice jsou silně spádové k Třinci, % všech vyjíždějících do práce dojíždí denně do Třince. V celé zkoumané podoblasti dochází k intenzivním nárůstům rezidenčních ploch a to včetně mikroregionálního centra Třinec. Správní území města Třince je značně rozlehlé s dostatečnou nabídkou vhodných lokalit. Z toho důvodu se suburbanizace méně projevuje migračním nárůstem v okolních obcích. Oproti jiným městům je zde výrazná výstavba nových rezidenčních ploch, která se odehrává především v jižní části administrativního území. Relativní nárůst rezidenčních ploch byl nejvyšší v obci Smilovice (27,4 %), nad 10 % byl ještě v obcích Vělopolí (17 %) a Třinec (11,8 %). V rámci podoblasti byl identifikován i mírný přírůstek komerčních ploch v období , a to především v Třinci (13,9 ha) a v Hnojníku (1,6 ha), což lze vysvětlit atraktivní polohou z hlediska napojení na páteřní komunikace R48 a I/11. Výše uvedené údaje potvrzují intenzivní rozvoj dané oblasti, včetně jejího silného propojení s polycentrickým sídelním systémem vymezeným v rámci rozvojové oblasti OB2 v ZÚR MSK. Přestože makroregionální centrum Ostrava je relativně vzdálené, z celé podoblasti dojíždí do tohoto centra denně do zaměstnání 11,3 % obyvatel. Podoblast 4 Jižní opavsko-ostravský oblouk Do rozvojové oblasti jsou nově zařazené obce: Budišovice, Kyjovice, Pustá Polom, Hradec nad Moravicí, Branka u Opavy a Raduň (SO ORP Opava), Zbyslavice (SO ORP Ostrava). Tato podoblast je ovlivněna blízkostí dvou nejvýznamnějších center v rámci Ostravské aglomerace (měřeno koeficientem komplexní funkční velikosti; vymezeno a blíže popsáno v Sídelní struktuře MSK) a to Ostravou a Opavou, což odráží určitou heterogenitu oblasti. Některé obce jsou silněji provázány s Ostravou, konkrétně Budišovice, Kyjovice, Zbyslavice, Pustá Polom, a další s Opavou, jedná se o obce Hradec nad Moravicí, Branka u Opavy a Raduň. Samotná Opava je silně provázána s makroregionálním centrem Ostravou zejména vyjížďkou do zaměstnání a škol. Silné mikroregionální středisko Opava je funkčně výrazně provázáno s městem Hradec nad Moravicí, které je dobře dopravně dostupné (cesta automobilem trvá cca 12 minut z centra Opavy, cesta vlakem trvá 14 minut). Hradec nad Moravicí a Raduň jsou také dle typologie území ČR vymezeny jako rozvojové urbanizované území propojené s Opavou (viz Strategie regionálního rozvoje ČR ). Obě obce jsou rekreačním zázemím pro příměstskou každodenní a víkendovou rekreaci obyvatel Opavy. Z Opavy do Hradce nad Moravicí směřují silné suburbanizační proudy. Hradec nad Moravicí je funkčně propojen s obcí Branka u Opavy, kde sídlí i významný zaměstnavatel pro obyvatele Hradce n. M. Dostupnost obou obcí do Ostravy se zlepšila dobudováním části jižního obchvatu Opavy. 76

83 U obcí Zbyslavice, Kyjovice a Budišovice je silná vazba na Ostravu (denní dojížďka do zaměstnání v Ostravě v rozmezí %) a ve většině případů je Opava druhým místem z hlediska intenzity dojížďky do zaměstnání. Ve všech obcích dochází k migračnímu nárůstu spojenému s přírůstkem rezidenčních ploch, který má rostoucí dynamiku. Obec Kyjovice je navíc rekreačním zázemím pro příměstskou každodenní a víkendovou rekreaci obyvatel Ostravy. Toto funkční propojení posiluje existence tramvajové linky MHD Ostrava. Podoblast 5 Hlučínsko ( Prajská ) Do rozvojové oblasti jsou nově zařazené obce: Chlebičov a Oldřišov (SO ORP Opava), Bolatice a Štěpánkovice (SO ORP Kravaře), Hať, Darkovice, Vřesina, Závada a Bohuslavice (SO ORP Hlučín). Tato podoblast je ovlivněna blízkostí dvou nejvýznamnějších center v rámci Ostravské aglomerace (měřeno koeficientem komplexní funkční velikosti; vymezeno a blíže popsáno ve Studii sídelní struktury MSK), a to Ostravou a Opavou. Obce v celé podoblasti mají stejný socioekonomický a kulturní charakter. Přirozeným centrem celé podoblasti z hlediska byla historicky dominantnější Opava, ale v současné době je tato podoblast dle dojížďky do zaměstnání spádově rozdělena následujícím způsobem: Z obcí Hať, Darkovice, Vřesina, Závada, Bohuslavice a Bolatice převažuje dojížďka do zaměstnání do Ostravy, z obcí Štěpánkovice, Chlebičov a Oldřišov převažuje do Opavy. V rámci celé podoblasti dochází k přírůstku rezidenčních ploch ovlivněných procesem suburbanizace s největší intenzitou ve Vřesině, Chlebičově, Darkovicích a Oldřišově. V dané podoblasti vzrostla v období rozloha rezidenčních ploch o 45,5 ha a intenzita nárůstu dále stoupá. Významnější zaměstnavatelé jsou lokalizováni v Hlučíně (dle ZÚR MSK součást OB2) a Bolaticích. Technické úpravy Přesunutí obce Dolní Lutyně v tabulce do ORP Bohumín vyplývá ze změny vymezení správních obvodů ORP Orlová a ORP Bohumín provedené k datu Vložení slova částečně do věty pod tabulkou s výčtem obcí, o které se rozšiřuje rozvojová oblast OB2 Ostrava, vyjadřuje skutečnost, že pouze část území OB2 Ostrava se překrývá se specifickou oblastí SOB4 Karvinsko. Požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování Požadavky na využití území rozvojové oblasti OB2 byly zredukovány tak, aby neopakovala ustanovení obsažená v prioritách územního plánování kraje (kap. A), ve společných požadavcích na využití území pro všechny rozvojové oblasti a os (kap. B., článek 18a.), v koncepci ochrany hodnot území v kapitole E a v podmínkách na zachování nebo dosažení cílových charakteristik specifických krajin v kapitole F. V požadavku zkvalitnění a rozvoje dopravního propojení se sousedními rozvojovými oblastmi a osami byly pouze upřesněny názvy oblastí bez věcné změny. U požadavku rozvoje letiště L. Janáčka Ostrava byl ponechán pouze akcent na napojení na silnici R48. Železniční napojení na II. a III. tranzitní železniční koridor je již realizováno a koridor DZ 11 vymezený pro umístění záměru rekonstrukce 77

84 a zkapacitněním železniční trati č. 325 Studénka Sedlnice se z těchto důvodů v rámci ZÚR MSK také vypouští. Vazba plánovaného veřejného logistického centra na letiště reflektuje úpravu předmětné problematiky v rámci PÚR ČR, která vymezuje mj. veřejný terminál nákladní dopravy (VTP). V důvodech pro vymezení VTP se předpokládá postupná etapová realizace sítě VTP napojených na železniční, silniční a případně i vodní a leteckou dopravu. Tyto požadavky v rámci území MSK splňuje pouze výše zmíněné letiště Leoše Janáčka Ostrava, jehož zázemí zároveň disponuje nabídkou ploch vhodných pro tento účel včetně napojení na železniční a kolejovou dopravu a bezprostřední blízkost průmyslové zóny Mošnov. Důvodem vypuštění požadavku na vytvoření podmínek pro umístění Krajského integrovaného centra pro využívání komunálních odpadů 34 je vymezení konkrétní plochy RPZ 3 Barbora pro tento záměr (kap. D.VI., článek (91) ZÚR MSK.). Požadavek ochrany, zkvalitnění a rozvoje obytné funkce sídel a jejich rekreačního zázemí a požadavek řešení obytné funkce současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou je jako obecně platná priorita územního plánování kraje v ZÚR MSK obsaženy (kap. A., článek 7.) a konkrétně pro rozvojové oblasti a osy obsažen v kap. B., článku (18a.). Požadavek vymezování ploch pro dopravní a technickou infrastrukturu s ohledem na hodnoty území byl přesunut do článku (18a.), který sumarizuje společné požadavky pro všechny vymezené rozvojové oblasti a osy. Ochrana konkrétních hodnot území Moravskoslezského kraje je obsažena v kapitole E a v podmínkách na zachování nebo dosažení cílových charakteristik specifických krajin v kapitole F. Kritéria pro vyhledávání ploch pro nové ekonomické aktivity jsou platná pro všechny rozvojové oblasti a osy a z tohoto důvodu jsou přesunuta do článku (18a.). Podpora opětovného využití brownfields je vzhledem k počtu a rozsahu těchto ploch v rámci území OB2 naléhavým požadavkem. Nově vložená odrážka v souladu s aktualizovaným zněním priority č. 6 reflektuje konkrétní záměry na využití brownfields jako významných rozvojových ploch v lokalitách Hrušov, Nad Barborou a Barbora. V lokalitách Nad Barborou a Barbora ZÚR MSK zároveň vymezují konkrétní plochy RPZ-1 pro umístění strategické průmyslové zóny (viz kap. D. VI. článek (89) ZÚR MSK), resp. RPZ-3 pro umístění krajského integrovaného centra pro nakládání s odpady (tamtéž, článek (91) ZÚR MSK). Na lokalitě Hrušov současný stav území neumožňuje vymezit konkrétní plochy pro další využití mj. z důvodů dosud nevyřešené protipovodňové ochrany území (lokalita se nachází dosahu záplavového území Odry). ZÚR MSK proto s odkazem na 19, odst. 1 písm. g) SZ a v souladu s článkem 15 priorit územního plánování kraje uplatňují k této lokalitě požadavek na zajištění její protipovodňové ochrany, která je základní podmínkou pro navazující řešení jejího konkrétního funkčního využití. Uvedené požadavky jsou do ZÚR MSK zařazeny z podnětu města Ostravy (Hrušov), resp. z podnětu kraje a města Karviná (Barbora, Nad Barborou). Realizace záměrů v obou posledně jmenovaných lokalitách může významným způsobem přispět ke snížení nezaměstnanosti na Karvinsku, která je i v republikovém měřítku jednou z nejvíce ohrožených oblastí z hlediska podmínek sociálního a ekonomického pilíře udržitelného rozvoje. Ustanovení o podpoře restrukturalizace ekonomiky a podpoře rozvoje lázeňství bylo nahrazeno vytvářením územních podmínek pro tyto aktivity, protože územní plánování nemá nástroje na jejich přímé ovlivnění, ale může, na základě 34 Dále jen KIC. 78

85 svých zákonných zmocnění 35 napomoci vymezením ploch a koridorů v územně plánovací dokumentaci. S ohledem na volatilitu vnějších podmínek, které utváří liberálně tržní ekonomika, je nutné vytváření územních podmínek v tomto případě chápat jako dlouhodobý kontinuální proces v souladu s ust. 18 odst. 2 stavebního zákona 36. Slovní spojení ve vazbě na vlastnosti a požadavky okolního území v požadavku na rekultivované plochy bylo vypuštěno jako nadbytečné viz odůvodnění článku 12. krajských priorit (článek (6) odůvodnění). Respektování požadavků a vlastností okolního území při řešení této problematiky tím není žádným způsobem zpochybněno. Jejich konkrétní vymezení a zohledňování však, s ohledem na nutnou podrobnost řešení náleží ÚPD obcí. Podpora rozvoje integrované dopravy a udržitelných druhů dopravy včetně pěší dopravy a cyklodopravy a podpora rozvoje turistických pěších a cyklistických tras byla přesunuta do priorit územního plánování kraje (kap. A., články 10. a 11.) a zároveň je reflektována v kap. B., článek 18a. jako společný požadavek pro všechny vymezené rozvojové oblasti a osy. Z požadavku na stabilizaci a zlepšování stavu složek životního prostředí a obnovu krajiny narušené těžbou uhlí byla ponechána pouze obnova krajiny. Stabilizace a postupné zlepšování složek životního prostředí je obecně platným požadavkem pro celé území kraje vyjádřeným v článku 13. priorit územního plánování kraje. S výjimkou oblasti Frenštátu p. Radhoštěm se veškeré dopady těžby černého uhlí soustřeďují do rozvojové oblasti OB 2 Ostrava, zejména pak do území okresů Ostrava-město a Karviná, v menším rozsahu pak do okresu Frýdek-Místek (obce Paskov, Staříč), přičemž krajina je v důsledku existence poklesových jevů, odvalů a odkališť společně s vodou a biotou nejvíce postiženou složkou životního prostředí v těchto územích. Zatímco voda i biota jsou předmětem ochrany poskytované právními předpisy na úseku ochrany životního prostředí, ochranu krajiny svěřuje stavební zákon územnímu plánování 37. S ohledem na skutečnost, že krajina tvoří podstatnou složku života obyvatel a základ jejich totožnosti 38, ZÚR MSK s odkazem na ust. 19, odst. 1, písm. a) a d) formulují tento požadavek pro tuto rozvojovou oblast. Ochrana CHKO Poodří byla doplněna o požadavek ochrany přirozeného vodního cyklu v souvisejícím území z důvodu možného ovlivnění křehké rovnováhy vodního cyklu území CHKO v jeho vymezených hranicích nevhodnými zásahy v sousedících plochách. Přirozený vodní režim má mimořádný význam nejen pro vlhkostní režim půd, koloběh živin, pedogenetický proces tvorby humusového horizontu, tvorbu biomasy a bylinného patra, ale také pro klimatické podmínky. Údolní niva má nezastupitelnou úlohu přirozeného protipovodňového opatření, neboť umožňuje rozliv pro transformaci průběhu povodňové vlny. Přirozený vodní režim ovlivňuje tedy jak přírodní, tak krajinnou a sídelní funkci území, je důležitý obecně pro každé území, tzn. i pro území MSK jako celku. Změny v krajině jako např. nárůst rozsahu zpevněných ploch nebo podílu orné půdy na celkové výměře ZPF zásadním způsobem ovlivňují její retenční funkce, poměr infiltrace a povrchového odtoku srážkových vod. Podpora zajištění odpovídajícího stupně protipovodňové ochrany území je již obsažena v prioritě č. 15 kapitoly A., neboť protipovodňová ochrana je součástí ochrany území před potenciálními riziky, proto byla odrážka týkající se této ochrany odst. 2, 19 odst. 1, písm. b) + c), 36 odst. 1, 43 odst. 1 stavebního zákona. 36 Územní plánování zajišťuje. soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území odst. 4, věta druhá stavebního zákona. 38 Evropská úmluva o krajině. 79

86 z kapitoly B. vypuštěna. Konkrétní protipovodňová opatření jsou součástí kapitol D. a H. návrhu ZÚR MSK. Požadavek nerozšiřování stávajících lokalit rodinné rekreace a zamezení vzniku nových lokalit byl vypuštěn kvůli pokračujícímu stírání rozdílů mezi rodinným domem a stavbou pro rodinnou rekreaci, a to jak z hlediska účelu, tak z hlediska legislativního viz článek (4) tohoto odůvodnění. Venkovské obce, zvláště ty v odlehlejší poloze, nejsou schopny pokrýt potřeby trvale žijících obyvatel, zejména nabídku pracovních příležitostí, a nacházejí nový smysl své existence jako lokality druhého bydlení. Funkce rekreace tedy není sama o sobě negativním jevem v území, je jím obecně nadměrná urbanizace a zábor volné krajiny. Nežádoucí pokračování zastavování lokalit s vysokou koncentrací objektů rodinné (individuální) rekreace a pronikání tohoto fenoménu do zvláště přírodně a krajinářsky hodnotných území lze regulovat pomocí jiných ustanovení ZÚR MSK. Podpora zkvalitnění vazeb se specifickými oblastmi SOB2 a SOB3 byla ponechána v obecné rovině bez výčtu konkrétních území, ve kterých by se tyto vazby měli realizovat. Zkvalitnění funkčních a prostorových vazeb rozvojových oblastí a os s přilehlými specifickými oblastmi je třeba podporovat v celém rozsahu přilehlých území. Nový požadavek na vytváření územních podmínek pro zřizování ploch zeleně je odůvodněn zejména zhoršenou kvalitou ovzduší v rozvojové oblasti a současně potřebou zachovat a rozšiřovat plochy zeleně v tomto hustě osídleném území. Jako podklad pro vymezení oblasti s dlouhodobě zhoršenou kvalitou ovzduší (viz grafická příloha č. 6), ve kterém ZÚR MSK navrhují přednostní vymezení ploch pro realizaci tohoto opatření, bylo použito kritérium překročení alespoň jednoho z imisních limitů dle článků 1 až 3 přílohy č. 1 k zák. č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší v hodnotách průměru za 5 předchozích kalendářních let ( 11, odst. 6, zákona o ochraně ovzduší). Tato data jsou ČHMÚ prezentována pro území o rozměrech 1x1 km. Použití hodnot 5ti-letých klouzavých průměrů umožňuje odstínit krátkodobé extrémní odchylky způsobené např. mimořádně nepříznivými rozptylovými podmínkami nebo nárazovým zvýšením emisní zátěže v důsledku havarijní situace. Z grafické přílohy č. 6 je patrné, že takto vymezená oblast zasahuje téměř celou střední a východní část kraje, cca od linie Krnov - Vítkov Odry, s výjimkou centrálních a jižních partií Moravskoslezských Beskyd. Překračování imisních limitů v ostatních částech MSK má jen lokální rozsah, resp. v případě Osoblažského výběžku se zdroje znečištění nacházejí na území Polska. Z grafické přílohy lze zároveň dovodit, že území se zhoršenou kvalitou ovzduší zahrnuje prakticky celou rozvojovou oblast OB2 Ostrava ve vymezení upraveném ZÚR MSK 39. Vzhledem k tomu, že specifická oblast SOB4 Karvinsko se překrývá s rozvojovou oblastí OB2, platí pro toto překryvné území podmínky a úkoly pro územní plánování obou oblastí. Ze systematických i logických důvodů již není totéž uváděno v části Úkoly pro územní plánování. Úkoly pro územní plánování Úkoly byly zredukovány tak, aby neopakovaly požadavky již obsažené v předchozích pasážích ZÚR MSK. Z tohoto důvodu byly vypuštěny úkoly týkající se vymezování nových rozvojových ploch, které jsou reflektovány v rámci priorit územního plánování kraje (kap. A., článek 6. a kap. B., článek 18a.). Totéž se týká úkolu koordinace ochrany před povodněmi a vymezení nezbytných ploch pro tento účel. 39 Viz grafická část odůvodnění výkres D.A.1. 80

87 Úkol koordinovat vazby a souvislosti s přilehlým územím Polska byl pouze formulačně upraven. Zmínka o sousedních krajích byla vypuštěna neboť vymezená OB2 s ostatními kraji ČR nesousedí. Záměr vymezit plochu pro umístění Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů byl z této obecné části vypuštěn, protože je v ZÚR MSK pro něj vymezena konkrétní plocha (viz kap. D.VI., článek (89)). Upřesněn byl úkol vymezit plochu veřejného logistického centra ve vazbě na letiště L. Janáčka Ostrava jako významného uzlu s vazbou na různé druhy dopravy. Důvody tohoto upřesnění jsou stejné, jako v případě úpravy předmětného požadavku na využití území) viz výše). Úkol vymezování ploch veřejných prostranství a veřejné zeleně byl vypuštěn. Povinnost vymezování ploch veřejných prostranství je obsažena ve stavebním zákoně a prováděcích předpisech. ZÚR MSK v článku 7 priorit deklarují ochranu a zkvalitňování obytné funkce sídel a řešení rozvoje sídel současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou, jejíž součástí jsou mj. veřejná prostranství. Současně je v aktualizovaném znění článku 13 uplatněn požadavek na vytváření podmínek pro výsadbu zeleně, přednostně v oblastech s dlouhodobě zhoršenou kvalitou ovzduší. ROZVOJOVÉ OSY REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU (11) Text článku 20. se upravuje: Specifikace úpravy: Upravuje se vymezení rozvojové osy OS10, společné požadavky, které platí pro všechny rozvojové oblasti a osy a jsou převedeny do článku 18a., se v článku 20 ruší, dále se opravují některé formulace, technicky i věcně. Zákonné zmocnění 18 odst. 4 SZ ochrana a rozvoj přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území, určení podmínek pro hospodárné využití území, ochrana nezastavěného území; 36 odst. 1 SZ ZÚR stanoví požadavky na účelné a hospodárné využití území kraje; 36 odst. 3 SZ ZÚR zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování a určují strategii pro jejich naplňování a koordinují územně plánovací činnost obcí; Příloha č. 4 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a os vymezených v PÚR ČR, zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR. Vymezení OS10 Některé obce rozvojové osy OS10 podle dřívějšího vymezení se staly součástí rozšířené rozvojové oblasti OB2 Ostrava, a proto byl výčet obcí a katastrálních území redukován viz též odůvodnění úprav článku 19. ZÚR MSK. Z rozvojové osy republikového významu OS10 jsou vyjmuty následující obce správního obvodu ORP Nový Jičín: 81

88 Bartošovice, Hladké Životice, Kunín, Nový Jičín, Libhošť 40, Rybí, Sedlnice a Šenov u Nového Jičína. Všechny výše uvedené obce se staly součástí rozvojové oblasti OB2 Ostrava a jsou proto vyjmuty z rozvojové osy republikového významu OS10. Důvody pro vyjmutí těchto obcí z rozvojové osy OS 10, resp. jejich zahnutí do rozvojové oblasti OB2 jsou uvedeny v rámci odůvodnění úprav vymezení této rozvojové oblasti (podoblast Novojičínsko). Požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování Požadavky na využití území rozvojové osy OS10 byly zredukovány tak, aby neopakovaly ustanovení již obsažená v prioritách územního plánování kraje (kap. A.), v požadavcích na využití území pro všechny rozvojové oblasti a osy (kap. B., článek 18a.), v koncepci ochrany hodnot území (kap. E) a v podmínkách na zachování nebo dosažení cílových charakteristik specifických krajin (F). V požadavku zkvalitnění a rozvoje dopravního propojení se sousedními rozvojovými oblastmi a osami byly pouze upřesněny názvy oblastí a os bez věcné změny. Novým požadavkem je zkvalitnění dopravní obsluhy území a doplnění vazby na specifickou oblast nadmístního významu SOB-N2 Budišovsko-Vítkovsko, která je strukturálně postižená mj. z důvodu své regionální perifernosti území sousedí s vojenským újezdem Libavá a z této strany je prakticky nepřístupné. Požadavek na posílení vazeb se specifickou oblastí SOB-N2 Budišovsko-Vítkovsko obsahově zobecňuje a rozšiřuje původní výrok, orientovaný především na problematiku dopravní infrastruktury, na všechny sféry územního rozvoje. Důvodem je skutečnost, že specifická oblast SOB-N2 patří k sociálně a hospodářsky nejslabším regionům MSK. To potvrdila také výše citovaná Studie sídelní struktury MSK, která nezávisle na způsobu vymezení SOB-N2 v ZÚR MSK zahrnula prakticky celé území mezi tzv. periferní oblasti. Podle citované studie patří tato území mezi ekonomicky velmi slabá s nízkou koupěschopnou poptávkou, pro jejichž rozvoj je nutné využít rozvojové aktivity vycházející z potenciálu vnějšího území. Z hlediska této specifické oblasti je nejbližším územím s rozvojovým potenciálem přilehlá západní část rozvojové osa OS10 se sídelními centry Fulnek a Odry a vazbou na nadřazenou dopravní infrastrukturu. Požadavek zkvalitnění napojení sídel na uvedené páteřní tahy dopravní infrastruktury byl vypuštěn. Tento požadavek je reflektován jednak v článku 3. priorit územního plánování kraje (kap. A.) a jednak ve společných požadavcích pro všechny rozvojové oblasti a osy (kap. B, článek 18a). Ochrana a zkvalitňování obytné funkce sídel je obsažena v prioritě č. 7 kapitoly A., platných ZÚR MSK. Platí proto pro celé území kraje a z konkrétních podmínek pro rozvojovou osu OS10 byla proto vypuštěna. Obdobně požadavek vymezování ploch bydlení současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou je obsažen v článku 7. priorit územního plánování kraje a dále ve společných ustanoveních kapitoly B. článek 18a. Kritéria vyhledávání nových ploch pro ekonomické aktivity byla také přesunuta do společných požadavků na využití území, formulovaných v článku 18a. Požadavek na umístění republikově významných vedení energetické infrastruktury je pouze formulačně upraven v tom smyslu, že původní text je nahrazen slovy Vytvoření územních podmínek pro, což lépe odpovídá nástrojům a možnostem územního plánování. 40 Obec Libhošť vznikla k odloučením od Nového Jičína. 82

89 Text Podpora restrukturalizace ekonomiky byl nahrazen slovy Vytvářením územních podmínek pro restrukturalizaci ekonomiky, což lépe odpovídá nástrojům a možnostem územního plánování, které nedisponuje nástroji k přímému ovlivnění této problematiky, ale může, na základě svých zákonných zmocnění 41 napomoci vymezením ploch a koridorů v územně plánovací dokumentaci. S ohledem na volatilitu vnějších podmínek, které utváří liberálně tržní ekonomika, je nutné vytváření územních podmínek v tomto případě chápat jako dlouhodobý kontinuální proces v souladu s ust. 18 odst. 2 stavebního zákona 42. Požadavek ochrany jedinečných hodnot CHKO Poodří byl rozšířen o potřebu ochrany přirozeného vodního cyklu, který má zásadní význam pro přírodně cenné ekosystémy CHKO Poodří (lužní lesy, zamokřené louky). Ochrana se týká také souvisejících území z důvodu možného ovlivnění křehké rovnováhy vodního cyklu území CHKO v jeho vymezených hranicích nevhodnými zásahy v sousedících plochách. Podrobněji je tato problematika rozvedena v článku (10) tohoto odůvodnění. Podpora zajištění odpovídajícího stupně protipovodňové ochrany území je již obsažena v prioritě č. 15 kapitoly A., neboť protipovodňová ochrana je součástí ochrany území před potenciálními riziky, proto byla odrážka týkající se této ochrany z kapitoly B vypuštěna. Konkrétní protipovodňová opatření jsou součástí kapitol D. a H. Podpora rozvoje integrované dopravy a udržitelných druhů dopravy včetně pěší dopravy a cyklodopravy a podpora rozvoje turistických pěších a cyklistických tras byla přeformulována do priority územního plánování kraje a z tohoto důvodu přesunuta do kapitoly A. (články 10. a 11.). Požadavek nerozšiřování stávajících lokalit rodinné rekreace a zamezení vzniku nových lokalit byl vypuštěn kvůli pokračujícímu stírání rozdílů mezi rodinným domem a stavbou pro rodinnou rekreaci, a to jak z hlediska účelu, tak z hlediska legislativního viz článek (4) tohoto odůvodnění. Nežádoucí pokračování zastavování lokalit s vysokou koncentrací objektů rodinné (individuální) rekreace a pronikání tohoto fenoménu do zvláště přírodně a krajinářsky hodnotných území a je regulováno pomocí jiných ustanovení ZÚR MSK, zejména kapitol E a F. Úkoly pro územní plánování Úkoly byly zredukovány, resp. vypuštěny tak, aby neopakovaly požadavky již obsažené v jiných částech ZÚR MSK. Jedná se o obdobné požadavky jako v případě rozvojové oblasti OB2 a stejné jsou proto i důvody jejich vypuštění. Byla upravena formulace úkolu zpřesnění ploch a koridorů s důrazem na koordinaci vazeb na sousední území Olomouckého a Zlínského kraje, na něž vymezení této republikové rozvojové osy navazuje. Cílem je podpořit vznik ucelené sítě relativně ekologicky stabilních území a funkční systém dopravní a technické infrastruktury. Úkol vymezování ploch veřejných prostranství a veřejné zeleně byl vypuštěn. Povinnost vymezování ploch veřejných prostranství je obsažena ve stavebním zákoně a prováděcích předpisech. ZÚR MSK v článku 7 priorit deklarují ochranu a zkvalitňování obytné funkce sídel a řešení rozvoje sídel současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou, jejíž součástí jsou mj. veřejná prostranství. Současně je v aktualizovaném znění článku 13 uplatněn požadavek na vytváření podmínek pro výsadbu zeleně, přednostně v oblastech s dlouhodobě zhoršenou kvalitou ovzduší odst. 2, 19 odst. 1, písm. b) + c), 36 odst. 1, 43 odst. 1 stavebního zákona. 42 Viz poznámka pod čarou k této problematice v rámci článku (10) tohoto odůvodnění. 83

90 (12) Text článku 21. se upravuje: Specifikace úpravy: Upravuje se vymezení rozvojové osy OS13; společné požadavky, které platí pro všechny rozvojové oblasti a osy a jsou převedeny do článku 18a., se v článku 21. ruší, dále se opravují některé formulace, technicky i věcně. Zákonné zmocnění 18 odst. 4 SZ ochrana a rozvoj přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území, určení podmínek pro hospodárné využití území, ochrana nezastavěného území; 36 odst. 1 SZ ZÚR stanoví požadavky na účelné a hospodárné využití území kraje; 36 odst. 3 SZ ZÚR zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování a určují strategii pro jejich naplňování a koordinují územně plánovací činnost obcí; Příloha č. 4 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. v ZÚR zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a os vymezených v PÚR ČR. Vymezení OS13 Z rozvojové osy republikového významu OS13 jsou vyjmuty následující obce ve správním obvodu ORP Třinec: Třinec, Hnojník, Ropice, Střítež a Vělopolí. Všechny výše uvedené obce se staly součástí rozvojové oblasti OB2 Ostrava a jsou proto vyjmuty z rozvojové osy republikového významu OS10. Důvody pro zařazení těchto obcí do rozvojové oblasti OB2 jsou uvedeny v odůvodnění úprav vymezení rozvojové oblasti OB2 (článek (10) odůvodnění). Požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování Požadavky na využití území rozvojové osy OS13 byly zredukovány tak, aby neopakovaly ustanovení již obsažená v prioritách územního plánování kraje (kap. A.), v požadavcích na využití území pro všechny rozvojové oblasti a osy (kap B., článek 18a.), v koncepci ochrany hodnot území (kap. E) a v podmínkách na zachování nebo dosažení cílových charakteristik specifických krajin (F). V požadavku zkvalitnění a rozvoje dopravního propojení se sousedními rozvojovými oblastmi a osami v ČR byly pouze upřesněny názvy oblastí a os bez věcné změny. Ochrana a zkvalitňování obytné funkce sídel je obsažena v prioritě č. 7 kapitoly A., platných ZÚR MSK. Platí proto pro celé území kraje a z konkrétních podmínek pro rozvojovou osu OS10 byla proto vypuštěna. Obdobně požadavek vymezování ploch bydlení současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou je obsažen v článku 7. priorit územního plánování kraje a dále ve společných ustanoveních kapitoly B. článek 18a. Kritéria vyhledávání nových ploch pro ekonomické aktivity byla také přesunuta do společných požadavků na využití území, formulovaných v článku 18a. Požadavek na umístění republikově významných vedení energetické infrastruktury je pouze formulačně upraven v tom smyslu, že původní text je nahrazen 84

91 slovy Vytvoření územních podmínek pro, což lépe odpovídá nástrojům a možnostem územního plánování. Text Podpora restrukturalizace ekonomiky byl nahrazen slovy vytvářením územních podmínek pro restrukturalizaci ekonomiky, což lépe odpovídá nástrojům a možnostem územního plánování, které nedisponuje nástroji k přímému ovlivnění této problematiky, ale může na základě svých zákonných zmocnění 43 napomoci vymezením ploch a koridorů v územně plánovací dokumentaci. S ohledem na volatilitu vnějších podmínek, které utváří liberálně tržní ekonomika, je nutné vytváření územních podmínek v tomto případě chápat jako dlouhodobý kontinuální proces v souladu s ust. 18 odst. 2 stavebního zákona 44. Rozvoj cestovního ruchu ZÚR MSK podporují zejména v oblasti Slezských Beskyd, které mají dosud ne zcela využitý rekreační potenciál. Lyžařský areál v Mostech u Jablunkova je v ZÚR označen jako středisko nadmístního významu, protože je centrem nejen zimních sportů (sjezdové a běžecké lyžování), ale také dalších aktivit mimo zimní sezónu (bobová dráha, lanové centrum). V území představuje nejvýznamnější středisko s celoročním využitím. Mosty u Jablunkova plní společně s Jablunkovem funkci nástupních rekreačních center pro oblast Moravskoslezských i Slezských Beskyd. Rozvoj rekreace a cestovního ruchu je účelné směrovat do středisek nadmístního významu, které mají (nebo mohou vytvářet) kapacity pro absorbování zvýšené návštěvnosti, aby území nebylo zařízeními cestovního ruchu přehlceno. Přílišné množství rekreačních objektů může nejen poškodit přírodu a krajinu, ale v konečném důsledku snižuje i atraktivitu území pro rekreaci. Vazba všech rozvojových ploch na zastavěné území sídel je obecně obsažena v požadavku kap. B, článek 18a. Respektování pohledové exponovanosti lokalit a ochrany přírodních a kulturních hodnot bylo vypuštěno jako proklamativní. Obecná povinnost je stanovena stavebním zákonem a pro území MSK je konkretizována v kapitolách E a F. Podpora rozvoje integrované dopravy a udržitelných druhů dopravy včetně pěší dopravy a cyklodopravy a podpora rozvoje turistických pěších a cyklistických tras byla přeformulována do priority územního plánování kraje a z tohoto důvodu přesunuta do kapitoly A. (články 10 a 11). Požadavek nerozšiřování stávajících lokalit rodinné rekreace a zamezení vzniku nových lokalit byl vypuštěn kvůli pokračujícímu stírání rozdílů mezi rodinným domem a stavbou pro rodinnou rekreaci, a to jak z hlediska účelu, tak z hlediska legislativního viz článek (4) odůvodnění. Venkovské obce, zvláště ty v odlehlejší poloze, nejsou schopny pokrýt potřeby trvale žijících obyvatel, zejména nabídku pracovních příležitostí, a nacházejí nový smysl své existence jako lokality druhého bydlení. Funkce rekreace tedy není sama o sobě negativním jevem v území, je jím obecně nadměrná urbanizace a zábor volné krajiny. Nežádoucí pokračování zastavování lokalit s vysokou koncentrací objektů rodinné (individuální) rekreace a pronikání tohoto fenoménu do zvláště přírodně a krajinářsky hodnotných území je regulováno pomocí jiných ustanovení ZÚR MSK. Požadavek stabilizace a postupného zlepšování složek životního prostředí byl zařazen jako obecně platný do článku 13 priorit územního plánování kraje (kap. A) Ochrana krajiny včetně významných horizontů je obsažena v nově zpracovaných kapitolách E a F odst. 2, 19 odst. 1, písm. b) + c), 36 odst. 1, 43 odst. 1 stavebního zákona. 44 Viz poznámka pod čarou k této problematice v rámci článku (10) tohoto odůvodnění. 85

92 Úkoly pro územní plánování Úkoly byly zredukovány, resp. vypuštěny tak, aby neopakovaly požadavky již obsažené v jiných částech ZÚR MSK. Jedná se o obdobné požadavky jako v případě oblasti OB2 a osy OS10 a stejné jsou proto i důvody jejich vypuštění. Byla upravena formulace úkolu zpřesnění ploch a koridorů s důrazem na koordinaci vazeb s přilehlým územím Slovenska a Polska, na které vymezení této republikové rozvojové osy navazuje. Cílem je podpořit vznik ucelené sítě relativně ekologicky stabilních území a funkčních systémů dopravní a technické infrastruktury. Úkol vymezování ploch veřejných prostranství a veřejné zeleně byl vypuštěn. Povinnost vymezování ploch veřejných prostranství je obsažena ve stavebním zákoně a prováděcích předpisech. ZÚR MSK v článku 7 priorit deklarují ochranu a zkvalitňování obytné funkce sídel a řešení rozvoje sídel současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou, jejíž součástí jsou mj. veřejná prostranství. Současně je v aktualizovaném znění článku 13 uplatněn požadavek na vytváření podmínek pro výsadbu zeleně, přednostně v oblastech s dlouhodobě zhoršenou kvalitou ovzduší. Úkol prověřit územní a environmetální důsledky případné realizace záměrů v plochách LAPV byl vypuštěn, požadavky na prověření budoucího využití ploch územních rezerv pro LAPV a úkoly pro územní plánování jsou formulovány v článku 69 kapitoly D.III.2. ROZVOJOVÉ OBLASTI NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU (13) Text článku 22. se upravuje: Specifikace úpravy: Upravuje se vymezení nadmístní rozvojové oblasti OB N1; společné požadavky, které platí pro všechny rozvojové oblasti a osy a jsou převedeny do článku 18a. se v článku 22 ruší, dále se opravují některé formulace, technicky i věcně. Zákonné zmocnění 18 odst. 4 SZ ochrana a rozvoj přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území, určení podmínek pro hospodárné využití území, ochrana nezastavěného území; 36 odst. 1 SZ ZÚR stanoví požadavky na účelné a hospodárné využití území kraje; 36 odst. 3 SZ ZÚR zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování a určují strategii pro jejich naplňování a koordinují územně plánovací činnost obcí; Příloha č. 4 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. vymezení nadmístních rozvojových oblastí a os v ZÚR. Vymezení OB N1 - Podbeskydí Rozvojová oblast nadmístního významu se na základě analýzy socioekonomických ukazatelů rozšířila jednak o obce dříve nezařazené do žádné oblasti nebo osy (Tichá, Kozlovice a Lhotka), jednak o podhorské obce náležející dříve do specifické oblasti SOB2 Beskydy (Frenštát pod Radhoštěm, Trojanovice), vykazující 86

93 známky výrazného rozvoje (migrační přírůstky, pracovní příležitosti, rekreace) proti ukazatelům specifické oblasti SOB2. Rozvojový potenciál oblasti OB N1 Podbeskydí je dán velmi dobrou dopravní dostupností hlavních sídelních center (Ostrava, Frýdek-Místek) a kvalitou přírodního prostředí, které z této oblasti utvářejí atraktivní území pro bydlení a rekreaci, což dokládá výrazně kladné saldo migrace a s tím související intenzita bytové výstavby a občanské vybavenosti (zejména sportovně rekreačních zařízení). Hlavními symptomy tohoto rozvoje jsou rostoucí nároky na veřejnou infrastrukturu. Spádovými centry, do kterých směřuje dojížďka za prací, jsou Ostrava, Frýdek-Místek, Kopřivnice a Rožnov pod Radhoštěm na území sousedního Zlínského kraje. Oblast Frenštátu pod Radhoštěm byla s Rožnovem pod Radhoštěm (součást rozvojové oblast nadmístního významu N-OB1 dle ZÚR Zlínského kraje) historicky silněji provázána. Z výsledků SLDB 2011 lze však identifikovat slábnoucí vliv Rožnova pod Radhoštěm a naopak posilující vliv sídel polycentrické rozvojové oblasti OB2 Ostrava. Naopak z Rožnova pod Radhoštěm je identifikována výrazná dojížďka do zaměstnání do Frenštátu pod Radhoštěm, který je středním mikroregionálním centrem s výraznou převahou výrobní funkce. Trojanovice jsou funkčně propojeny s Frenštátem pod Radhoštěm, kam dojíždí za prací 53 % obyvatel. Z hlediska dojížďky do zaměstnání následují Kopřivnice, Ostrava a Rožnov pod Radhoštěm. V Trojanovicích narůstá počet obyvatel migrací vyvolávající nárůst rezidenčních ploch (v letech byl průměrný roční nárůst zastavených rezidenčních ploch o 0,2 ha vyšší než v letech ). Také u nově zařazených obcí Tichá, Kozlovice a Lhotka převládá rezidenční funkce spojená nárůstem zastavěných ploch pro bydlení. Zatímco vyjížďka z Tiché směřuje převážně do Frenštátu pod Radhoštěm, ze Lhotky a Kozlovic díky dobré dopravní dostupnosti převážně do Frýdku-Místku a Ostravy. Obce v atraktivním přírodním prostředí v dobré dopravní dostupnosti měst poskytujících zaměstnání i služby jsou cílem rezidenční suburbanizace. Město Frenštát p. Radhoštěm ani obce Trojanovice, Tichá, Kozlovice a Lhotka nejsou strukturálně postiženy. Z hlediska vyváženosti vztahu příznivého životního prostředí, hospodářského rozvoje a soudržnosti společenství obyvatel území jsou územní podmínky těchto dvou obcí hodnoceny jako průměrné, nikoliv zhoršené (ÚAP MSK 2013). Z výše uvedených důvodů byly připojeny k rozvojové oblasti OB N1. Požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování Požadavky na využití území rozvojové osy OB N1 byly zredukovány tak, aby neopakovaly ustanovení již obsažená v prioritách územního plánování kraje (kap. A.), v požadavcích na využití území pro všechny rozvojové oblasti a osy (kap. B., článek 18a), v koncepci ochrany hodnot území (kap. E) a v podmínkách na zachování nebo dosažení cílových charakteristik specifických krajin (F). Vypuštění požadavku týkajícího se ochrany kulturně historických hodnot sídel a vysokých přírodních hodnot krajiny včetně významných krajinných horizontů je zdůvodněno jednak tím, že ve všeobecné rovině je požadavek na ochranu těchto hodnot uplatněn v článku 18a. ZÚR MSK, ale také tím, že ochrana hodnot území je nově zpracována v kapitole E. a v související kapitole F., která se týká cílových charakteristik krajiny. Duplicitní regulace by postrádala smysl. Požadavek vymezování ploch bydlení současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou je obsažen v článku 7. priorit územního plánování kraje a dále do společných ustanovení kapitoly B. článek 18a. 87

94 Také kritéria vyhledávání nových ploch pro ekonomické aktivity byla také přesunuta do společných požadavků na využití území, formulovaných v článku 18a. Vazba na zastavěné území sídel při vymezování zastavitelných ploch je obecně obsažena v požadavku článku 18a. (preference lokalit už dříve zastavěných při vymezování nových rozvojových ploch). Respektování pohledové exponovanosti lokalit a ochrany přírodních a kulturních hodnot bylo vypuštěno jako proklamativní, obecná povinnost je stanovena stavebním zákonem a konkretizována v kapitolách E a F. Požadavek nerozšiřování stávajících lokalit rodinné rekreace a zamezení vzniku nových lokalit byl vypuštěn kvůli pokračujícímu stírání rozdílů mezi rodinným domem a stavbou pro rodinnou rekreaci, a to jak z hlediska účelu, tak z hlediska legislativního viz článek (4) odůvodnění. Funkce rekreace tedy není sama o sobě negativním jevem v území, je jím obecně nadměrná urbanizace a zábor volné krajiny. Nežádoucí pokračování zastavování lokalit s vysokou koncentrací objektů rodinné (individuální) rekreace a pronikání tohoto fenoménu do zvláště přírodně a krajinářsky hodnotných území je regulováno pomocí jiných ustanovení ZÚR MSK, zejména v kapitolách E a F. Požadavek zkvalitnění dopravního propojení a obsluhy hlavních rekreačních středisek byl přeformulován jako požadavek zlepšení dostupnosti hlavních rekreačních center, který souvisí se zlepšením jejich celoroční využitelnosti a současně může napomoci lepší vzájemné kooperaci středisek a tím zvýšení atraktivity této oblasti cestovního ruchu. S touto problematikou věcně souvisí i nová odrážka zaměřená na podporu rozvoje vybavenosti hlavních rekreačních center s cílem jejich celoroční využitelnosti. Obsahově se částečně překrývá s požadavky někdejších dvou odrážek. Na rozdíl od původního znění je však více akcentován rozvoj kvality poskytovaných služeb na úkor zvyšování počtu destinací. Věcná úprava textu vychází z aktuálních trendů v oblasti sportovně rekreačních aktivit, kdy jedním z hlavních předpokladů udržení atraktivity rekreačních středisek je stále širší nabídka volnočasových aktivit a s tím spojených služeb. Akcent na lokalizace těchto aktivit do stávajících rekreačních středisek oblasti OB N1 (viz výše) zároveň vytváří předpoklady pro fixaci těchto aktivit do stávajících sportovně rekreačních areálů nebo jejich bezprostřední blízkosti a ve svém důsledku i pro omezení územních nároků na jejich rozšiřování do území zvýšených přírodních a krajinných hodnot (CHKO Beskydy, masiv Ondřejníku). Podpora rozvoje integrované dopravy a udržitelných druhů dopravy včetně pěší dopravy a cyklodopravy a podpora rozvoje turistických pěších a cyklistických tras byla přeformulována do priority územního plánování kraje a z tohoto důvodu přesunuta do kapitoly A. (články 10. a 11.). Dva nové požadavky týkající se ochrany ložiska černého uhlí, resp. ochrany a využití ložisek zemního plynu a ropy vyplývají z rozšíření rozvojové oblasti OB N1 o území obcí Frenštát p. Radhoštěm a Trojanovice, kde se nachází největší dosud netěžené ložisko černého uhlí v ČR a o území obcí Kozlovice, Lhotka a Pstruží s výskytem ložisek zemního plynu a ropy. Formulační úprava odrážky týkající se ložisek ropy a zemního plynu (náhrada textu zachování možnosti využití ložisek zemního plynu textem vytvářením územních podmínek pro ochranu a využití ložisek ) lépe odpovídá nástrojům a možnostem územního plánování. Úkoly pro územní plánování Úkoly byly zredukovány, resp. vypuštěny tak, aby neopakovaly požadavky již obsažené v jiných částech ZÚR MSK. Jedná se o obdobné požadavky jako 88

95 v případě rozvojových oblastí a os republikového významu a stejné jsou proto i důvody jejich vypuštění. Byla upravena formulace úkolu na zpřesnění ploch a koridorů s důrazem na koordinaci vazeb se sousedním územím Zlínského kraje, na které vymezení této rozvojové oblasti navazuje. Cílem je podpořit vznik ucelené sítě relativně ekologicky stabilních území, funkčních systémů dopravní a technické infrastruktury a koordinaci rozvojových aktivit, zejména v oblasti rekreace a cestovního ruchu. Úkol vymezování ploch veřejných prostranství a veřejné zeleně byl vypuštěn. Povinnost vymezování ploch veřejných prostranství je obsažena ve stavebním zákoně a prováděcích předpisech. ZÚR MSK v článku 7 priorit deklarují ochranu a zkvalitňování obytné funkce sídel a řešení rozvoje sídel současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou, jejíž součástí jsou mj. veřejná prostranství. Současně je v aktualizovaném znění článku 13 uplatněn požadavek na vytváření podmínek pro výsadbu zeleně, přednostně v oblastech s dlouhodobě zhoršenou kvalitou ovzduší. Úkol prověřit územní a environmetální důsledky případné realizace záměrů v plochách LAPV byl vypuštěn, požadavky na prověření budoucího využití ploch územních rezerv pro LAPV a úkoly pro územní plánování jsou formulovány v článku 69 kapitoly D.III.2. ROZVOJOVÉ OSY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU (14) Text článku 23. se upravuje: Specifikace úpravy: Upravuje se vymezení nadmístní rozvojové oblasti OS N1; společné požadavky, které platí pro všechny rozvojové oblasti a osy a jsou převedeny do článku 18a. se v článku 23 ruší, dále se opravují některé formulace, technicky i věcně. Zákonné zmocnění 18 odst. 4 SZ ochrana a rozvoj přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území, určení podmínek pro hospodárné využití území, ochrana nezastavěného území; 36 odst. 1 SZ ZÚR stanoví požadavky na účelné a hospodárné využití území kraje; 36 odst. 3 SZ ZÚR zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování a určují strategii pro jejich naplňování a koordinují územně plánovací činnost obcí; Příloha č. 4 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. vymezení nadmístních rozvojových oblastí a os v ZÚR. Vymezení OS N1 Vymezení rozvojové osy OS N1 se nemění. Požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování Požadavky na využití území rozvojové osy OS N1 byly zredukovány tak, aby neopakovaly ustanovení již obsažená v prioritách územního plánování kraje (kap. A.), v požadavcích na využití území pro všechny rozvojové oblasti a osy (kap. 89

96 B., článek 18a.), v koncepci ochrany hodnot území (kap. E) a v podmínkách na zachování nebo dosažení cílových charakteristik specifických krajin (F). V požadavku zkvalitnění a rozvoje dopravního propojení se sousedními rozvojovými oblastmi a osami a specifickou oblastí SOB3 Jeseníky Králický Sněžník byly pouze upřesněny názvy oblastí a os bez věcné změny. Požadavek na ochranu hodnot údolní nivy Opavy je rozšířen o aspekt ochrany krajiny, jejíž charakteristické znaky vedly k vymezení tohoto území jako specifické krajiny ve smyslu EÚoK v rámci Územní studie cílových charakteristik krajiny MSK 45 a následnému převzetí do návrhu ZÚR MSK 46. Ochrana krajiny zahrnuje kromě přírodního rámce také sídla s jejich kulturními hodnotami, historické krajinné struktury a místa historických událostí. Nezbytnost realizace protipovodňových opatření v tomto území vyplývá z usnesení vlády č. 444 ze dne , kterým byla schválena konečná varianta protipovodňových opatření na řece Opavě. Základem těchto opatření je výstavba tzv. menší vodní nádrže Nové Heřminovy v kombinaci s přírodě blízkými opatřeními na toku (viz též odůvodnění kapitoly D a H). Z tohoto důvodu upravené znění tohoto požadavku současně reflektuje také problematiku protipovodňové ochrany v uvedené formě. Úkoly pro územní plánování Úkoly byly zredukovány, resp. vypuštěny tak, aby neopakovaly požadavky již obsažené v jiných částech ZÚR MSK. Jedná se o obdobné požadavky jako v případě předchozích rozvojových oblastí a rozvojových os a stejné jsou proto i důvody jejich vypuštění. Byla upravena formulace úkolu zpřesnění ploch a koridorů s důrazem na koordinaci vazeb s přilehlým územím Polska, se kterým tato rozvojová osa bezprostředně sousedí. Cílem je podpořit vznik ucelené sítě relativně ekologicky stabilních území, funkčních systémů dopravní a technické infrastruktury. Koordinace protipovodňových opatření na toku Opavy a jejích přítocích je formulována jako samostatný úkol mj. i vzhledem k přeshraničnímu významu této problematiky neboť řeka v řadě úseků tvoří státní hranici s Polskem nebo protéká v její bezprostřední blízkosti. VI.C. SPECIFICKÉ OBLASTI Články (15) Vkládá se nový článek 25a. Specifikace úpravy: V článku 25a. jsou shrnuty společné požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území platné pro všechny specifické oblasti. Účelem této úpravy je zjednodušení textu výrokové části, které umožňuje neopakovat tyto požadavky v rámci jednotlivých specifických oblastí. 45 Atelier T-plan, s.r.o. (2012) 46 Specifická krajina C-02 - viz kapitola F. návrhu A-ZÚR. 90

97 Zákonné zmocnění 18 odst. 4 SZ ochrana a rozvoj přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území, určení podmínek pro hospodárné využití území, ochrana nezastavěného území; 19 odst. odst. 1 SZ - úkolem územního plánování je zejména: písm g) vytvářet podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof, písm. i) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitu bydlení, písm. m) - vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak; 36 odst. 1 SZ ZÚR stanoví požadavky na účelné a hospodárné využití území kraje; 36 odst. 3 SZ ZÚR zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování a určují strategii pro jejich naplňování a koordinují územně plánovací činnost obcí. Požadavky platné pro všechny specifické oblasti, které se v předchozí úpravě textu ZÚR MSK opakovaly v úvodních textech jednotlivých oblastí, byly z důvodu lepší přehlednosti zařazeny na začátek kapitoly. Jedná se v podstatě o technickou úpravu, materiální podstata zůstává zachována. Vyjmutí specifické oblasti SOB4 Karvinsko z uplatňování těchto společných ustanovení je dáno jednak zcela odlišným charakterem a využitím území této specifické oblastí a dále jejím územním překryvem s rozvojovou oblastí OB2 Ostrava. Požadavek vytvoření územních podmínek pro rozvoj obytné a rekreační funkce vždy včetně odpovídající veřejné infrastruktury znamená, že všechny vymezované plochy mají mít možnost napojení na náležitou veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu s parametry, které umožní bezproblémovou obsluhu těchto ploch. Zastavitelné plochy bez tohoto napojení jsou obtížně využitelné a v územně plánovací dokumentaci jejich vymezení pouze blokuje území. Realizace dodatečně plánované infrastruktury, podmiňující využití těchto ploch bývá spojena se zvýšenými náklady a může narušovat celkovou koncepci uspořádání území. Pokud není tato infrastruktura z územních nebo ekonomických důvodů zajištěna ani dodatečně, obsluha dotčeného území je spojena s trvalými provozními problémy. U ploch pro bydlení je nutné počítat i s odpovídající občanskou vybaveností a s veřejnými prostranstvími, aby nevznikaly monofunkční obytné lokality, jejichž využití vyvolá neúměrnou zátěž stávající infrastruktury. Požadavek vychází z praktických poznatků i z problémů zjištěných v územně analytických podkladech obcí, kdy zejména plochy bydlení jsou vymezovány v lokalitách bez dopravní infrastruktury odpovídající kapacity, s nedostatečnou hustotou zástavby pro napojení na splaškovou kanalizaci, bez ploch veřejných prostranství atd. Požadavky na odpovídající dopravní a technickou infrastrukturu se týkají i ploch rekreace, kde jsou často nároky dotčených zájmů při povolovacích procesech benevolentnější než u obytné výstavby, ale nedostatečná vybavenost v konečném důsledku způsobuje stejné problémy s dopadem zejména na životní prostředí (odvádění splaškových vod bez čištění atd.). PÚR ČR ve znění aktualizace č. 1 reflektuje tuto problematiku v rámci republikových priorit územního plánování ve čl. č. (16), (16a) a (28). Požadavek na podporu rozvoje vybavenosti hlavních rekreačních center ve vazbě na jejich dopravní dostupnost souvisí s jejich celoroční využitelností a s potřebou minimalizovat v krajinářsky a přírodně cenném území nároky na nové stavby dopravní infrastruktury, jejichž realizace a provoz generuje další zátěž složek 91

98 životního prostředí (zábor půdy, zrychlený odtok vody ze zpevněných ploch, fragmentace území). ZÚR takto kladou důraz především na rozvoj kvality poskytovaných služeb na úkor zvyšování počtu destinací. Návrh vychází z aktuálních trendů v oblasti sportovně rekreačních aktivit, kdy jedním z hlavních předpokladů udržení atraktivity rekreačních středisek je stále širší nabídka volnočasových aktivit a s tím spojených služeb. Vytváření vhodných podmínek pro hromadnou dopravu ve vazbě na pěší dopravu a cyklodopravu může napomoci zpomalení nárůstu individuální automobilové dopravy, která nepříznivě ovlivňuje životní prostředí v sídlech i volné krajině (viz též odůvodnění článku 11 ZÚR MSK). Ve všech specifických oblastech uvedených v úvodu tohoto článku jsou pěší a cyklistická doprava zároveň podstatnou součástí sportovně rekreačních aktivit ve formě pěší a cykloturistiky. S tímto tématem souvisí i následující požadavek na rozvoj turistických pěších a cykloturistických tras nadregionálního a mezinárodního významu jako podpora cestovního ruchu, který pro uvedené specifické oblasti představuje jednu z možných složek hospodářského rozvoje. Protipovodňové ochrana je jednoznačně nadmístní záležitostí, opatření na tocích ovlivňují vždy území více obcí. Ve výše uvedených specifických oblastech jsou lokalizovány zejména horní úseky významných vodních toků (Opava, Opavice, Moravice, Ostravice, Morávka) a s výjimkou okrajových částí SOB3 jsou v celém rozsahu vymezení součástí povodí Odry, které zaujímá cca 97% území MSK. Proto je požadavek koordinace protipovodňových opatření uplatněn jako společný ve vztahu ke všem uvedeným specifických oblastem. SPECIFICKÉ OBLASTI REPUBLIKOVÉHO VÝZNAMU Pro úpravu vymezení specifických oblastí republikového a nadmístního významu byl použit shodný metodický postup jako v případě rozvojových oblastí a rozvojových os. Postup je podrobně popsán v části textových a tabulkových příloh tohoto odůvodnění (viz příloha č. 2). (16) Text článku 26. se upravuje: Specifikace úpravy: Upravuje se vymezení specifické oblasti SOB2; společné požadavky, které platí pro specifické oblasti SOB2, SOB3 a SOB N2, jsou převedeny do článku 25a. a v článku 26. se ruší; dále se opravují některé formulace, technicky i věcně. Zákonné zmocnění 18 odst. 4 SZ ochrana a rozvoj přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území, určení podmínek pro hospodárné využití území, ochrana nezastavěného území; 36 odst. 1 SZ ZÚR stanoví požadavky na účelné a hospodárné využití území kraje; 36 odst. 3 SZ ZÚR zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování a určují strategii pro jejich naplňování a koordinují územně plánovací činnost obcí; 36 odst. 3 SZ ZÚR nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem územnímu plánu; 92

99 Příloha č. 4 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. v ZÚR zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a os vymezených v PÚR ČR. Vymezení SOB2 - Beskydy Území specifické oblasti SOB2 bylo zmenšeno o obce nově zařazené do rozvojové oblasti republikového významu OB2 Ostrava a rozvojové oblasti nadmístní OB N1 Podbeskydí. Redukce území SOB2 ve prospěch OB2 se týká obcí, u nichž se na základě sociodemografických údajů a analýz projevila výrazná spádovost do Ostravy jako centra aglomerace a rozvojové oblasti. Jedná se o obce Janovice, Raškovice, Vyšní Lhoty, Smilovice a Komorní Lhotka. Přesunutí obcí ve prospěch OB N1 Podbeskydí souvisí se skutečností, že město Frenštát p. Radhoštěm ani obec Trojanovice nejsou strukturálně postiženy. Z hlediska vyváženosti vztahu příznivého životního prostředí, hospodářského rozvoje a soudržnosti společenství obyvatel území jsou územní podmínky těchto dvou obcí hodnoceny jako průměrné, nikoliv zhoršené 47. Z důvodu geografické polohy, nevýrazné spádovosti do Ostravy a prostorové návaznosti na rozvojovou oblast nadmístního významu N-OB1 na území Zlínského kraje, byly proto tyto obce připojeny k rozvojové oblasti OB N1 Podbeskydí. Požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování Požadavky na využití území specifické oblasti SOB2 byly zredukovány tak, aby neopakovaly ustanovení již obsažená v prioritách územního plánování kraje (kap. A), v požadavcích na využití území pro všechny specifické oblasti (kap. C, článek 25a.), v koncepci ochrany hodnot území (kap. E) a v podmínkách na zachování nebo dosažení cílových charakteristik specifických krajin (F). Ochrana historických hodnot sídel a přírodních hodnot krajiny byla vypuštěna jako proklamativní, obecná povinnost je stanovena stavebním zákonem a v ZÚR MSK konkretizována v kapitolách E a F. Podpora obytné a rekreační funkce sídel mimo hlavní střediska rekreace se z textu vypouští s ohledem na zájmy ochrany přírody a krajiny, které jsou v rámci SOB2 prioritní (téměř celé území SOB2 leží v CHKO Beskydy). Rozvíjející se obce v severním podhůří Beskyd byly nově zařazeny do rozvojových oblastí OB2 a OB N1 (viz výše) a ve zbývajícím území SOB2 je již únosnost území z hlediska bydlení i cestovního ruchu dosažena a místy překročena. ZÚR MSK proto akcentují zkvalitňování a rozšiřování spektra nabízených služeb (viz článek (15) tohoto odůvodnění). Preference využívání zastavěného území je vyjádřena v článku 6. priorit územního plánování kraje (kap. A) a obecně vyplývá z ust. 18 odst. 4 SZ. Potřeba zohlednění hodnot krajiny je všeobecně obsažena v článku 14. téže kapitoly a podrobně v kapitolách E a F. Požadavek byl proto z článku 26. vypuštěn. Problematika dopravní dostupnosti rekreačních středisek byla předsunuta do článku 25a. jako požadavek platný pro všechny uvedené specifické oblasti. Podmínky ochrany přírody a krajiny jsou obsaženy v kapitolách E a F. Požadavek zkvalitnění funkčních a prostorových vazeb s OB2 Ostrava byl zobecněn ve smyslu vypuštění výčtu konkrétních území, ve kterých by se tyto vazby měly realizovat. Zkvalitnění funkčních a prostorových vazeb rozvojových oblastí a os s přilehlými specifickými oblastmi je třeba podporovat v celém rozsahu přilehlých území. Technickým důvodem úpravy tohoto požadavku je změna vymezení specifické oblasti OB2. 47 Viz též odůvodnění článku 19. a 22. ZÚR MSK. 93

100 Požadavek nerozšiřování stávajících lokalit rodinné rekreace a zamezení vzniku nových lokalit byl vypuštěn kvůli pokračujícímu stírání rozdílů mezi rodinným domem a stavbou pro rodinnou rekreaci, a to jak z hlediska účelu, tak z hlediska legislativního viz článek (4) tohoto odůvodnění. Někdejší rodinné domy, zejména ve vzdálenějších nebo hůře dostupných částech 48 specifických oblastí jsou využívány jako rekreační chalupy. V oblastech, které jsou z hlavních center osídlení dobře dostupné, dochází naopak k přeměně rekreačních objektů (chaty, chalupy) na objekty trvalého bydlení. Současně narůstá fenomén druhého bydlení (1 byt ve městě a dům nebo apartmán ne venkově). Také 40 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, nerozlišuje technické požadavky pro rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci. Nežádoucí pokračování zastavování lokalit s vysokou koncentrací objektů rodinné (individuální) rekreace a pronikání tohoto fenoménu do volné krajiny lze regulovat pomocí jiných ustanovení ZÚR MSK, např. uplatňováním článku 6. priorit územního plánování kraje (viz výše) a zejména podmínek obsažených v kapitole E. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území a v kapitole F. Stanovení cílových charakteristik krajin včetně územních podmínek pro jejich zachování a dosažení. Omezení kapacity ubytovacích zařízení do 50 lůžek bylo odstraněno jako diskriminační a z hlediska ekonomie provozu nevýhodné. Aktuální poptávka vyžaduje ubytovat minimálně osádku jednoho autobusu, tj. cca 60 osob v jednom zařízení. Současně se jedná o podrobnost nad rámec zásad územního rozvoje (viz 36 odst. 3 SZ). Požadavek na podporu rozvoje občanského vybavení a doprovodných služeb mimo hlavní centra se obsahově překrýval s úvodní odrážkou požadavků na využití území článku (26) a ze stejných důvodů byl také ze ZÚR vypuštěn. SOB2 Beskydy v upraveném vymezení téměř celé leží v CHKO Beskydy, kde je z důvodu ochrany přírody a krajiny nevhodné rozšiřovat zařízení cestovního ruchu mimo dosavadní centra rekreace. Podpora rozvoje integrované dopravy a udržitelných druhů dopravy včetně pěší dopravy a cyklodopravy a podpora rozvoje turistických pěších a cyklistických tras byla přesunuta do společných požadavků na úvod kapitoly C, článek 25a. Ochrana ložiska černého uhlí Frenštát pod Radhoštěm se vypouští. Území obcí Frenštát p. R. a Trojanovice bylo vyjmuto z území SOB2 a z důvodů uvedených výše přesunuto do rozvojové oblasti OB N1. Formulační úprava odrážky týkající se ložisek ropy a zemního plynu (náhrada textu zachování možnosti využití ložisek zemního plynu textem vytvářením územních podmínek pro ochranu a využití ložisek ) lépe odpovídá nástrojům a možnostem územního plánování. Věcné důvody pro uplatňování těchto požadavků jsou uvedeny ve vydaných ZÚR MSK a zůstávají beze změny. Kritéria pro vymezování ploch pro nové ekonomické aktivity byla vypuštěna. Po úpravě vymezení se v rámci SOB2 nevyskytuje území splňující stanovená kritéria. S ohledem na podstatný překryv takto vymezené SOB2 s územím CHKO Beskydy je vymezování nových ploch nadmístního významu s tímto využitím nežádoucí. Odrážka zaměřená na vymezování ploch pro bydlení a rekreaci se byla vypuštěna. Důvodem je jednak částečný věcný překryv s odrážkami uvedenými výše a především přesun této problematiky do společných ustanovení na úvod kap. C, do článku 25a. 48 Myšleno z hlediska hlavních center osídlení - voz článek (2) odůvodnění. 94

101 Požadavek vymezovat plochy a koridory na území CHKO Beskydy s ohledem na požadavky dotčených orgánů se vypouští jako nadbytečný, vyplývá z platné legislativy. Úkoly pro územní plánování Úkoly byly zredukovány tak, aby neopakovaly požadavky již obsažené v ostatních kapitolách ZÚR, případně v požadavcích na využití území. Byla upravena formulace úkolu na zpřesnění ploch a koridorů s důrazem na koordinaci vazeb se sousedním územím Zlínského kraje, a Slovenska, na které vymezení SOB2 navazuje. Cílem je podpořit vznik ucelené sítě relativně ekologicky stabilních území, funkčních systémů dopravní a technické infrastruktury a koordinaci rozvojových aktivit, zejména v oblasti rekreace a cestovního ruchu. Úkol koordinovat opatření na ochranu před povodněmi včetně vymezení nezbytných ploch pro tento účel byl přesunut do článku 25a. neboť je společný všem třem specifickým oblastem, uvedeným v úvodu tohoto článku. Úkol prověřit územní a environmetální důsledky případné realizace záměrů v plochách LAPV byl vypuštěn, požadavky na prověření budoucího využití ploch územních rezerv pro LAPV a úkoly pro územní plánování jsou formulovány v článku 69 kapitoly D.III odst. 3 SZ ZÚR zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování a určují strategii pro jejich naplňování a koordinují územně plánovací činnost obcí; 36 odst. 3 SZ ZÚR nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem územnímu plánu; Příloha č. 4 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. v ZÚR zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a os vymezených v PÚR ČR. Vymezení SOB3 - Jeseníky Králický Sněžník Územní vymezení specifické oblasti SOB3 Jeseníky Králický Sněžník se nemění. Požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování Požadavky na využití území specifické oblasti SOB3 byly zredukovány tak, aby neopakovaly ustanovení již obsažená v prioritách územního plánování kraje (kap. A.), v požadavcích na využití území pro všechny specifické oblasti (kap. C., článek 25a.), v koncepci ochrany hodnot území (kap. E.) a v podmínkách na zachování nebo dosažení cílových charakteristik specifických krajin (F). V požadavku zkvalitnění a rozvoje dopravního propojení se sousedními rozvojovými oblastmi a osami byly pouze opraveny kódy označující jednotlivé rozvojové oblasti oblastí (technická úprava, bez věcné změny). Kritéria pro vyhledávání a vymezování nových rozvojových ploch pro ekonomické aktivity se vztahují na plochy výroby a skladování, příp. plochy smíšené výrobní 49. Podmínka vazby na sídla s rozvojovým potenciálem byla ponechána bez konkrétního výčtu obcí. Jedná se o území zvláště hospodářsky a sociálně oslabené a 12 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 95

102 a je nutné podporovat každé sídlo, které v budoucnu prokáže rozvojový potenciál indikovaný změnou polohového potenciálu, trendem přírůstku počtu obyvatel přirozenou měnou nebo migrací, dostatkem vhodných ploch pro bydlení, veřejnou vybavenost a pro umisťování ekonomických aktivit. Důvody preference využívání lokalit mimo záplavová území spočívají v prevenci ochrany před potenciálním ohrožením majetku i lidských životů před důsledky přírodních katastrof 50. Prevence katastrof je nejúčinnějším a nejméně nákladným opatřením. Zástavba v záplavových územích v případě povodně je nebezpečná nejen pro vlastníky a uživatele nemovitostí v ní umístěných, ale zhoršuje průběh povodně mj. tím, že neponechává volnou plochu pro přirozený rozliv. Uplatňování tohoto požadavku při řešení koncepce rozvoje území znamená, že při vymezování nových zastavitelných ploch je vždy nutné nejprve prověřit, zda je možné plochy pro daný způsob využití vymezit mimo záplavová území. Nová pododrážka s požadavkem zachování prostupnosti území je doplněna proto, že osídlení je v SOB3 z převážné části soustředěno do horských údolí a další extenzivní rozvoj zástavby by mohl vést ke vzniku územních bariér. Na základě výsledků geografické analýzy, jejíž výstup je zobrazen v grafické příloze č. 1 51, byly identifikovány v rámci této specifické oblasti jako potenciálně rizikové z hlediska prostorového spojení zástavby dvou (nebo více) samostatných obcí prostory Krnov Zátor, Staré Město Bruntál Oborná a Stará Ves Rýmařov. V odstavci o zkvalitnění a rozvoji technické infrastruktury a občanského vybavení ve spádových centrech k posílení stability osídlení byla provedena pouze technická úprava vypuštěním slova zejména. Uvedená města jsou etablována jako přirozená spádová centra osídlení a podpora jejich rozvoje je proto konkretizací článku 5. priorit územního plánování kraje (viz kap. A.) ve smyslu podpory polycentrické sídelní struktury a rozvoje rezidenční, výrobní a obslužné funkce spádových obcí. Nový požadavek vzájemného propojení a koordinace rekreační funkce v horské a podhorské části území SOB3 vyplývá z disproporcí mezi intenzivně využívanými středisky v horské části Hrubého Jeseníku (včetně území OLK) a dosud nevyužitého potenciálu oblastí Nízkého Jeseníku (zejména prostor vodní nádrže Slezská Harta) a Osoblažska. Vzhledem k tomu, že masiv Jeseníků je rozdělen mezi Moravskoslezský a Olomoucký kraj a turisty jsou Jeseníky vnímány jako jedna oblast cestovního ruchu, je žádoucí koordinace a sdílení těchto rozvojových aktivit na obou stranách regionální hranice. Následující odrážka zaměřená na podporu rozvoje rekreační funkce mimo hlavní rekreační střediska byla přeformulována v tom smyslu, že problematika současného zajištění odpovídající veřejné infrastruktury (tj. dopravní a technické infrastruktury a občanské vybavenosti) byla včleněna přímo do textu odrážky a doplněna o požadavek respektování hodnot krajiny. Hodnoty a charakteristické znaky specifických krajin utvářejících území této specifické oblasti jsou specifikovány v kapitolách E a F. ZÚR MSK. Požadavek vymezování nových zastavitelných území s ohledem na ochranu volné krajiny byl vypuštěn, neboť tato problematika je nově řešena v rámci priorit územního plánování kraje (kap. A, článek 6.). Zkvalitnění dopravního propojení rekreačních středisek je vypuštěn z důvodu obsahové duplicity s odrážkou výše zaměřenou rozvoj rekreačních středisek. 50 Viz též článeky (3) a (9) tohoto odůvodnění. 51 Podrobnosti viz článek (3) tohoto odůvodnění. 96

103 Požadavky na celoroční využitelnost rekreačních středisek a omezení kapacity ubytovacích zařízení na 50 lůžek byly vypuštěny, neboť přesahovaly rámec regulací na úrovni zásad územního rozvoje. Omezení kapacity ubytovacích zařízení do 50 lůžek je kromě toho diskriminační a z hlediska ekonomie provozu nevýhodné. Aktuální poptávka vyžaduje ubytovat minimálně osádku jednoho autobusu, tj. cca 60 osob v jednom zařízení. Výčet rozvojových lyžařských areálů byl konkretizován vypuštěním slova zejména a doplněn o skiareál v Dolní Moravici, který je svou vybaveností včetně návaznosti na tratě běžeckého lyžování srovnatelný s ostatními uvedenými areály. Nadmístní význam má také lyžařský areál Praděd-Ovčárna, nejvýše položený lyžařský areál s možností ubytování v mimořádně atraktivním prostředí vrcholových patrií Hrubého Jeseníku. S ohledem na mimořádné přírodní a krajinné hodnoty tohoto území deklarují ZÚR MSK tento areál jako územně stabilizovaný, pouze s možností nezbytné rekonstrukce a modernizace jednotlivých zařízení orientované na zvýšení bezpečnosti návštěvníků, ekologizaci provozu a zkvalitňování poskytovaných služeb. ZÚR odvozují existenci areálu Praděd-Ovčárna a jeho další udržitelný provoz v podmínkách přísné ochrany biotopů, živočišných a rostlinných druhů a charakteristických znaků krajiny z výrazné nevyváženosti územních podmínek udržitelného rozvoje v této části MSK, které byly důvodem vymezení specifické oblasti republikového významu v rámci platné PÚR ČR. Je to hospodářsky slabá, strukturálně postižená oblast s negativními trendy demografického a sociálního vývoje (úbytek obyvatelstva, nepříznivá věková struktura, vysoká nezaměstnanost, stagnace až regrese občanské vybavenosti). Případné ukončení provozu by se zejména v zimní sezóně negativně odrazilo v poklesu využití ubytovacích kapacit rekreačních středisek v blízkém okolí (Karlova Studánka, Dolní Moravice, Malá Morávka, Ludvíkov) i vzdálenějším okolí, pro které tento areál představuje mimořádně atraktivní doplněk nabídky vlastních obdobných zařízení. Požadavek dopravní dostupnosti nových rekreačních zařízení byl zařazen do společných ustanovení kapitoly C, článku (25a). Požadavek zohlednění hodnot krajiny je obsažen v prioritách územního plánování kraje (kap. A) a podrobněji rozpracován v kap. E a F. Odrážka týkající se podpory rozvoje vybavenosti pro sport a rekreaci i mimo hlavní centra byla v této části vypuštěna. Předmětná problematika je již vyjádřena v odrážce o podpoře rekreační funkce sídel (viz výše). Požadavek nerozšiřování stávajících lokalit rodinné rekreace a zamezení vzniku nových lokalit byl vypuštěn kvůli pokračujícímu stírání rozdílů mezi rodinným domem a stavbou pro rodinnou rekreaci, a to jak z hlediska účelu, tak z hlediska legislativního viz článek (4) tohoto odůvodnění. Někdejší rodinné domy, zejména ve vzdálenějších nebo hůře dostupných částech 52 specifických oblastí jsou využívány jako rekreační chalupy. V oblastech, které jsou z hlavních center osídlení dobře dostupné, dochází naopak k přeměně rekreačních objektů (chaty, chalupy) na objekty trvalého bydlení. Současně narůstá fenomén druhého bydlení (1 byt ve městě a dům nebo apartmán ne venkově). Také 40 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, nerozlišuje technické požadavky pro rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci. Nežádoucí pokračování zastavování lokalit s vysokou koncentrací objektů rodinné (individuální) rekreace a pronikání tohoto fenoménu do volné krajiny lze regulovat pomocí jiných ustanovení ZÚR MSK, např. uplatňováním článku 6. priorit územního plánování kraje (viz výše) a zejména podmínek obsažených v kapitole E. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území a v kapitole F. Stano- 52 Myšleno z hlediska hlavních center osídlení - voz článek (2) odůvodnění. 97

104 vení cílových charakteristik krajin včetně územních podmínek pro jejich zachování a dosažení. Jedná se tedy o stejné důvody, jako v případě specifické oblasti SOB2 (viz výše). Fenomén rezidenční i nerezidenční suburbanizace má obdobné charakteristiky a důsledky ve všech dotčených oblastech. Podpora rozvoje integrované dopravy a udržitelných druhů dopravy včetně pěší dopravy a cyklodopravy a podpora rozvoje turistických pěších a cyklistických tras byla přesunuta do úvodu kapitoly C, článku 25a. Podpora rozvoje lázeňství byla nahrazena vytvořením územních podmínek pro, což lépe odpovídá možnostem územního plánování. V případě SOB3 se jedná především o lázně Karlova Studánka, které, vedle své funkce rekreačního střediska náleží mezi nejvýznamnější lázeňská centra na území MSK. Požadavek koordinace opatření na ochranu před povodněmi je zahrnut do společných požadavků pro specifické oblasti SOB2, SOB3 a SOB N2 v rámci článku 25a. Zásadní význam území SOB3 pro řešení protipovodňové ochrany významné části MSK (včetně přilehlého území Polska) je dán skutečností, že s výjimkou území cca jižně od linie Rýmařov Břidličná Dvorce je zbytek oblasti součástí povodí horní Opavy, pro které byl usnesením vlády ČR č. 444 ze dne schválen komplex protipovodňových opatření spočívající ve výstavbě tzv. menší vodní nádrže Nové Heřminovy a souboru přírodě blízkých opatření v rámci celého povodí (viz kap. D.III.2., článek 76 ZÚR MSK). Ochrana hodnot sídel a krajiny je již obsažena obecně v prioritách územního plánování kraje (kap. A.) a podrobněji v kapitolách E a F. Podnět k vytvoření územních podmínek pro propojení úzkorozchodné trati Třemešná - Osoblaha s železniční sítí na území Polska (Raclawice Šlaskie) byl reflektován v ÚAP ORP Krnov jako problém k řešení v ÚPD. S ohledem na svůj nadmístní (přeshraniční) charakter byl tento podnět převzat do ÚAP MSK. Požadavek ZÚR MSK navazuje na již realizované a připravované aktivity na koncové osoblažské úzkorozchodné trati č. 298 Třemešná ve Slezsku Osoblaha, jejímž provozovatelem jsou Slezské zemské dráhy. Známé záměry jsou orientovány na rozšíření provozu a navýšení kapacity tratě především pro rekreační využití jako součást aktivit, jejichž cílem je ekonomické oživení Osoblažska rozvojem cestovního ruchu, založeným na zpřístupnění a využívání přírodních a kulturně historických atraktivit tohoto prostoru. Odůvodněnost této koncepce vyplývá též z faktu, že území osoblažského výběžku patří k ekonomicky i sociálně k nejslabším oblastem nejen v rámci MSK ale celé ČR. Raclawice Šlaskie na území Polska jsou železničním uzlem, který poskytuje možnost zpřístupnění Osoblažska z více směrů. Za hlavní možné přínosy prodloužení úzkorozchodné železniční trati na území Polska lze považovat: vytvoření podmínek a předpokladů pro posílení atraktivity a vyšší využitelnosti úzkorozchodné trati s přesahem na polské území; provázání kolejového systému na česko-polské hranici jako podpora pro rozvoj každodenní i rekreační dopravy v okrajové, hospodářsky oslabené oblasti Osoblažska a přilehlé části Polska. Požadavek vymezovat plochy a koridory na území CHKO Jeseníky s ohledem na požadavky dotčených orgánů se vypouští jako nadbytečný, vyplývá z platné legislativy. Úkoly pro územní plánování Úkoly byly zredukovány tak, aby neopakovaly požadavky již obsažené v ostatních kapitolách ZÚR, případně v požadavcích na využití území. 98

105 Byla upravena formulace úkolu na zpřesnění ploch a koridorů s důrazem na koordinaci vazeb se sousedním územím Olomouckého kraje a Polska, na které vymezení SOB3 navazuje. Cílem je podpořit vznik ucelené sítě relativně ekologicky stabilních území, funkčních systémů dopravní a technické infrastruktury a koordinaci rozvojových aktivit, zejména v oblasti rekreace a cestovního ruchu. Úkol koordinovat opatření na ochranu před povodněmi včetně vymezení nezbytných ploch pro tento účel byl přesunut do článku 25a. neboť je společný všem třem specifickým oblastem, uvedeným v úvodu tohoto článku. Úkol prověřit územní a environmetální důsledky případné realizace záměrů v plochách LAPV byl vypuštěn, požadavky na prověření budoucího využití ploch územních rezerv pro LAPV a úkoly pro územní plánování jsou formulovány v článku 69 kapitoly D.III.2. (17) Text článku 28. se upravuje: Specifikace úpravy: Upravuje se vymezení specifické oblasti SOB4, dále se opravují některé formulace, technicky i věcně. Zákonné zmocnění 18 odst. 4 SZ ochrana a rozvoj přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území, určení podmínek pro hospodárné využití území, ochrana nezastavěného území; 19 odst. odst. 1 SZ - úkolem územního plánování je zejména: písm h) vytvářet podmínky územní pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn, písm. l) určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území; 36 odst. 1 SZ ZÚR stanoví požadavky na účelné a hospodárné využití území kraje; 36 odst. 3 SZ ZÚR zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování a určují strategii pro jejich naplňování a koordinují územně plánovací činnost obcí; Příloha č. 4 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. v ZÚR zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a os vymezených v PÚR ČR. Vymezení SOB4 Karvinsko Území specifické oblasti SOB4 Karvinsko bylo zmenšeno na základě nových dat (SLDB 2011) a následných analýz. Města Havířov a Petřvald byla vyjmuta ze SOB4 a zůstávají pouze součástí rozvojové oblasti OB2, protože jejich charakteristiky již nevykazují znaky oblastí strukturálně postižených útlumem těžby černého uhlí a těžkého průmyslu, který je primární příčinou negativních trendů v oblasti hospodářského a sociálního vývoje. SOB4 je oblast s výraznou migrační ztrátou obyvatel a s vysokou mírou nezaměstnanosti, zejména pak nezaměstnanosti dlouhodobé, a oblast s jednou z nejnižších nadějí na dožití v rámci kraje. Správní území ORP Karviná je identifikováno jako sociálně problémová oblast. Území je výrazně ovlivněno těžbou černého uhlí a přetvořením krajiny včetně struktury osídlení (části obcí nebo celé obce v důsledku těžby zanikly, poklesy stále pokračují). Naproti tomu území Havířova a Petřvaldu je po těžbě již v podstatě stabilizované. Dlouhodobá 99

106 nezaměstnanost a doprovodné jevy sociálního vyloučení zde nedosahují úrovně ostatních částí Karvinska. Petřvald zaznamenává dokonce migrační přírůstky jako svého druhu suburbie města Ostravy. Požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování Požadavky na využití území specifické oblasti SOB4 jsou ponechány v podstatě bez věcné změny. Z požadavku na komplexní revitalizaci území dotčeného těžbou bylo vypuštěno verbální vymezení konkrétního dotčeného území, které přesahuje podrobnost měřítka ZÚR. Požadavek se nově uplatňuje na celé území SOB4, přičemž míra jeho uplatnění se odvíjí od rozsahu takto dotčeného území v jednotlivých obcích této specifické oblasti. Upozornění na platnost požadavků na využití území a kritérií a podmínek pro rozhodování o změnách v území z důvodu územního překryvu s rozvojovou oblastí OB2 - Ostrava byl kvůli přehlednosti rozšířen též o úkoly pro územní plánování. Úkoly pro územní plánování Úkol vymezování ploch veřejných prostranství a veřejné zeleně byl vypuštěn. Povinnost vymezování ploch veřejných prostranství je obsažena ve stavebním zákoně a prováděcích předpisech. ZÚR MSK v článku 7 priorit deklarují ochranu a zkvalitňování obytné funkce sídel a řešení rozvoje sídel současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou, jejíž součástí jsou mj. veřejná prostranství. Současně je v aktualizovaném znění článku 13 uplatněn požadavek na vytváření podmínek pro výsadbu zeleně, přednostně v oblastech s dlouhodobě zhoršenou kvalitou ovzduší. Poznámka o platnosti úkolů pro územní plánování z důvodu územního překryvu s rozvojovou oblastí OB2 Ostrava byla sloučena do poslední odrážky předchozího oddílu (viz výše). SPECIFICKÉ OBLASTI NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU (18) Text článku 29. se upravuje: Specifikace úpravy: Vymezení specifické oblasti SOB N2 se nemění; společné požadavky, které platí pro specifické oblasti SOB2, SOB3 a SOB N2, jsou převedeny do článku 25a. a v článku 29. ruš; dále se opravují některé formulace (technicky i věcně). Zákonné zmocnění 18 odst. 4 SZ ochrana a rozvoj přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území, určení podmínek pro hospodárné využití území, ochrana nezastavěného území; 36 odst. 1 SZ ZÚR stanoví požadavky na účelné a hospodárné využití území kraje; 36 odst. 3 SZ ZÚR zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování a určují strategii pro jejich naplňování a koordinují územně plánovací činnost obcí; 100

107 Příloha č. 4 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. vymezení nadmístních specifických oblastí a os v ZÚR. Vymezení SOB N2 Vítkovsko - Budišovsko Územní vymezení specifické oblasti SOB N2 Vítkovsko - Budišovsko se nemění. Požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování Požadavky na využití území specifické oblasti SOB N2 byly zredukovány tak, aby neopakovaly ustanovení již obsažená v prioritách územního plánování kraje (kap. A.), v požadavcích na využití území pro všechny specifické oblasti (kap. C, článek 25a.), v koncepci ochrany hodnot území (kap. E) a v podmínkách na zachování nebo dosažení cílových charakteristik specifických krajin (F). V požadavku zkvalitnění a rozvoje dopravního propojení se sousedními rozvojovými oblastmi a osami byl pouze upřesněno označení osy OS 10, bez věcné změny. Požadavek na umisťování ekonomických aktivit ve vazbě na hlavní sídelní centra byl ponechán bez konkrétního výčtu obcí. Význam Vítkova a Budišova nad Budišovkou v sídelní struktuře této specifické oblasti je jednoznačně dán. Vzhledem k tomu, že území SOB3 je hospodářsky a sociálně oslabené, je nutné podporovat tyto aktivity v každé obci, která v budoucnu prokáže rozvojový potenciál indikovaný změnou polohového potenciálu, trendem přírůstku počtu obyvatel přirozenou měnou nebo migrací, dostatkem vhodných ploch pro bydlení, veřejnou vybavenost a pro umisťování ekonomických aktivit. Požadavek na podporu rozvoje obytné a rekreační funkce sídel společně s odpovídající veřejnou infrastrukturou byl zahrnut na do článku 25a. jako platný pro všechny uvedené specifické oblasti. Požadavek vymezování nových zastavitelných území s ohledem na ochranu volné krajiny řeší ZÚR MSK nově s platností pro celé území kraje v rámci priorit územního plánování (kap. A., článek 6.) a z tohoto důvodu byl z tohoto oddílu vypuštěn. Podpora využití rekreačního potenciálu území je ponechána v obecné rovině, vypouští se konkrétní označení jedné lokality, neboť tuto podporu je třeba uplatňovat v celé území SOB N2. Požadavek celoroční využitelnosti rekreačních středisek byl odstraněn nepřiměřená regulace ve strukturálně postiženém území. Požadavek nerozšiřování stávajících lokalit rodinné rekreace a zamezení vzniku nových lokalit byl vypuštěn kvůli pokračujícímu stírání rozdílů mezi rodinným domem a stavbou pro rodinnou rekreaci, a to jak z hlediska účelu, tak z hlediska legislativního viz článek (4) tohoto odůvodnění. Někdejší rodinné domy, zejména ve vzdálenějších nebo hůře dostupných částech 53 specifických oblastí jsou využívány jako rekreační chalupy. V oblastech, které jsou z hlavních center osídlení dobře dostupné, dochází naopak k přeměně rekreačních objektů (chaty, chalupy) na objekty trvalého bydlení. Současně narůstá fenomén druhého bydlení (1 byt ve městě a dům nebo apartmán ne venkově). Také 40 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, nerozlišuje technické požadavky pro rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci. Nežádoucí pokračování zastavování lokalit 53 Myšleno z hlediska hlavních center osídlení - voz článek (2) odůvodnění. 101

108 s vysokou koncentrací objektů rodinné (individuální) rekreace a pronikání tohoto fenoménu do volné krajiny lze regulovat pomocí jiných ustanovení ZÚR MSK, např. uplatňováním článku 6. priorit územního plánování kraje (viz výše) a zejména podmínek obsažených v kapitole E. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území a v kapitole F. Stanovení cílových charakteristik krajin včetně územních podmínek pro jejich zachování a dosažení. Jedná se tedy o stejné důvody, jako v případě specifických oblastí SOB2 a Sob3 (viz výše). Fenomén rezidenční i nerezidenční suburbanizace má obdobné charakteristiky a důsledky ve všech dotčených oblastech. Podpora rozvoje integrované dopravy a udržitelných druhů dopravy včetně pěší dopravy a cyklodopravy a podpora rozvoje turistických pěších a cyklistických tras byla přesunuta do společných požadavků na úvod kapitoly C. článek 25a. Ochrana hodnot sídel a krajiny je již obsažena obecně v prioritách územního plánování kraje (kap. A.) a podrobněji v kapitolách E a F. Podpora zkvalitnění funkčních a prostorových vazeb se sousedícími rozvojovými oblastmi je doplněna o vazbu na rozvojovou osu OS 10. S touto rozvojovou osou má SOB N2 společnou hranici, konkrétně se správním územím Oder, které jsou vedle Opavy nejbližším přirozeným spádovým centrem z hlediska pracovních příležitostí, dojížďky do škol a občanské vybavenosti. Úkoly pro územní plánování Úkoly byly zredukovány tak, aby neopakovaly požadavky již obsažené v ostatních kapitolách ZÚR, případně v požadavcích na využití území. Byla upravena formulace úkolu na zpřesnění ploch a koridorů s důrazem na koordinaci vazeb se sousedním územím Olomouckého kraje, na které vymezení SOB N2 navazuje. Cílem je podpořit vznik ucelené sítě relativně ekologicky stabilních území, funkčních systémů dopravní a technické infrastruktury a koordinaci rozvojových aktivit, zejména v oblasti rekreace a cestovního ruchu. Úkol prověřit územní a environmetální důsledky případné realizace záměrů v plochách LAPV byl vypuštěn, požadavky na prověření budoucího využití ploch územních rezerv pro LAPV a úkoly pro územní plánování jsou formulovány v článku 69 kapitoly D.III.2. VI.D. PLOCHY A KORIDORY NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU VČETNĚ PLOCH A KORIDORŮ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY, ÚSES A ÚZEMNÍCH REZERV Články e. Zákonné zmocnění 2 odst. 1, písm. l) SZ: veřejně prospěšnou stavbou stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci ; 18 odst. 1 SZ vytváření předpokladů pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území; 102

109 18 odst. 2 SZ zajištění předpokladů pro udržitelný rozvoj území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území; 18 odst. 4 SZ ochrana a rozvoj přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území, určení podmínek pro hospodárné využití území, ochrana nezastavěného území; 19 odst. odst. 1 SZ - úkolem územního plánování je zejména: písm. c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, písm. e) stanovovat podmínky pro provedení změn v území, písm. g) vytvářet podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof, písm. h) vytvářet podmínky územní pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn, písm. j) prověřovat a vytvářet územní podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území, písm. m) - vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak; 36 odst. 1 SZ ZÚR: stanoví požadavky na účelné a hospodárné využití území kraje, vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, mohou vymezit plochu nebo koridor a stanovit jejich využití, jehož potřebu a plošné nároky je nutno prověřit ( územní rezerva ); 36 odst. 3 SZ ZÚR zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování a určují strategii pro jejich naplňování a koordinují územně plánovací činnost obcí; Příloha č. 4 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, ÚSES a územních rezerv. 17 odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Pro uskutečnění stavby dálnice, silnice nebo místní komunikace lze vlastnické právo ke stavbě, pozemku a zařízení vyvlastnit podle zvláštního právního předpisu zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů odst. 1 - Vlastník dráhy je povinen zajistit údržbu a opravu dráhy v rozsahu nezbytném pro její provozuschopnost a umožnit styk dráhy s jinými dráhami. odst. 2 - Vlastník dráhy celostátní a dráhy regionální je dále povinen pečovat o rozvoj a modernizaci dráhy v rozsahu nezbytném pro zajištění dopravních potřeb státu a dopravní obslužnosti území kraje. 54 Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění). 103

110 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů: 2 písm. a) bod 1. - (v elektroenergetice ) distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu; 2 písm. a), bod (v elektroenergetice ) přenosová soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu. 2 písm. b) bod 1 - (v plynárenství ) distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu; 2 písm. b) bod 15 - (v plynárenství ) přepravní soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu. 24 odst. 1 písm. a) provozovatel přenosové soustavy (v elektroenergetice ) zajištuje provoz, obnovu a rozvoj přenosové soustavy 25 odst. 1 písm. a) provozovatel distribuční soustavy (v elektroenergetice ) zajištuje provoz obnovu a rozvoj distribuční soustavy 58 odst. 8 písm. a) provozovatel přepravní soustavy (v plynárenství ) zajištuje provoz, obnovu a rozvoj přepravní soustavy 59 odst. 8 písm. a) provozovatel distribuční soustavy (v plynárenství ) zajištuje provoz obnovu a rozvoj distribuční soustavy 102 odst. 1. písm g) zák. č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů opatření ve veřejném zájmu.zřizování, obnova a provoz vodních děl a zařízení k ochraně před povodněmi. 3 odst. 2 zák. č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění, ve znění pozdějších předpisů: Sleduje-li se vyvlastněním provedení změny ve využití nebo v prostorovém uspořádání území, včetně umísťování staveb a jejich změn 55, lze je provést, jen jestliže je v souladu s cíli a úkoly územního plánování. (19) Název kapitoly D. se upravuje: Specifikace úpravy: Za slovo koridorů se doplňují slova: nadmístního významu, včetně ploch a koridorů. Úprava má technický charakter. Název kapitoly odpovídá obsahu této části ZÚR podle písm d), přílohy č. 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů, ze kterého je zřejmý úmysl zákonodárce řešit plochy a koridory nadmístního významu všeobecně. Stavební zákon a prováděcí předpis nepředpokládá problematiku vymezování ploch a koridorů pouze pro veřejnou infrastrukturu. Provedená úprava názvu kapitoly lépe zohledňuje obsah dokumentace v souladu ust. 18 odst. 2, 36 odst. 1 a ust. 36 odst. 3 stavebního zákona. V rámci této kapitoly A-ZÚR vymezují také plochy pro realizaci zájmů soukromých subjektů (viz kap. D.II.5. a D.VI.). 55 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. 104

111 (20) Znění článku 30. se upravuje: Specifikace úpravy: V kontextu úpravy názvu kapitoly, je uvozující text nově formulován tak, aby věcně zahrnoval celý obsah kapitoly D. Technická úprava. Upřesnění obsahu článku do podoby odpovídající označení kapitoly a jeho obsahu. Úprava plně koresponduje s obsahem dokumentace ve smyslu ust. 36 stavebního zákona a přílohy č. 4 č. 500/2006 Sb. D.I. Dopravní infrastruktura D.I.1. SILNIČNÍ DOPRAVA Plochy a koridory mezinárodního a republikového významu (21) Znění článku 31. se upravuje: Specifikace úpravy: Uvozující text nově definuje záměry, pro které ZÚR MSK v tomto článku vymezují koridory silniční dopravy a stanovuje obecnou (základní) šířku vymezených koridorů, přičemž u konkrétních koridorů nebo jejich dílčích úseků může být jejich šířka upřesněna. V tomto článku se dále stanovují společné požadavky na využití území a úkoly pro územní plánování. Specifické požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování jsou uvedeny u jednotlivých ploch a koridorů. V navazující tabulce dochází k úpravám jednotlivých řádků (viz níže). Úvodní text Technická úprava uvozujícího textu. Původní preambule článku signalizovala, že část záměrů a územních rezerv byla v souladu s právní úpravou platnou v době vydání zásad územního rozvoje přebírána bez věcných změn z platných územních plánů velkých územních celků a nebyla v souladu s ust. 187 odst. 2 stavebního zákona znovu projednávána s dotčenými orgány. Po vydání zásad územního rozvoje a pozbytí platnosti územních plánů velkých územních celků je tato informace zbytná. Požadavky na využití území 56 upřesňují účel vymezených ploch a koridorů ve vazbě na ust. 36 odst. 5 stavebního zákona a jsou proto formulovány jako závazné jak pro nižší stupně územně plánovací dokumentace (územní plán, regulační plán) a tak pro rozhodování v území, tj. je nezbytné tyto požadavky zohledňovat v rámci projektové dokumentace příslušných staveb. Stanovení kritérií a podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezených koridorů 57, resp. úkolů pro územní plánování 58 odpovídá celkové koncepci zásad územního rozvoje a koresponduje s ust. 43 odst. 3 stavebního zákona, podle kterého územní plány v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního 56 Dále též jen požadavky. 57 Dále jen kritéria a podmínky. 58 Dále též jen úkoly. 105

112 rozvoje. Společné požadavky, kritéria a podmínky a úkoly zároveň zohledňují měřítko podrobnosti ZÚR (1: ) a omezení jejich podrobnosti ve smyslu ust. 36 odst. 3 stavebního zákona. Na tomto podkladě jsou formulovány požadavky, kritéria a podmínky, resp. úkoly pro návazná podrobnější prověřování a řešení na úrovni územně plánovací (územní, příp. regulační plány), i technické (projektová dokumentace). Doplnění textu respektuje systematiku zásad územního rozvoje. Vzhledem k obecné platnosti společných požadavků na využití území, kritérií a podmínek a úkolů pro územní plánování jsou tyto vytknuty před tabulku a jsou obecně platné pro plochy a koridory mezinárodního a republikového významu vymezené v článku 31. a to i pro koridory, které nedoznaly změn ve vymezení. Doplnění a obecná platnost požadavků, kritérií a podmínek a úkolů odpovídá ust. 18 odst. 1 stavebního zákona, podle kterého je cílem územního plánování, a tedy i obsahem zásad územního rozvoje mj. vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Návrh respektuje ust. 18 odst. 2 stavebního zákona, když požadavky na využití území zajišťují předpoklady pro jeho udržitelný rozvoj stanovením podmínek pro komplexní řešení účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Stanovené požadavky, kritéria a podmínky a úkoly jsou v souladu s ust. 18 odst. 3 stavebního zákona. Jejich prostřednictvím je nastaven princip koordinace veřejných a soukromých záměrů v území, kdy veřejný záměrem je vytvoření podmínek pro vybudování dopravní infrastruktury mezinárodního a republikového významu (tj. vymezení ploch a koridorů, které jsou ve smyslu ust. 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona určeny pro veřejnou infrastrukturu) a zde například stavby pozemních komunikací včetně souvisejících zařízení. Soukromé zájmy jsou zejména pak zájmy na zajištění dopravní obsluhy navazujícího území, které nelze realizovat bez dalších opatření přímo z nadřazené dopravní infrastruktury z titulu předpisem a normou upravených možností umisťování a případně vzdáleností sjezdů. Samostatně je pak zdůrazněna ochrana obytného prostředí přilehlých obcí jako zájem obyvatel území na kvalitním obytném prostředí. Kritéria a podmínky pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezených koridorů jsou zároveň hlavním nástrojem ZÚR pro vytváření podmínek pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů ve smyslu ust. 19 odst. 1 písm. m) stavebního zákona. Požadavky na využití území První odrážka stanovuje požadavek na umístění jednotlivých dopravních staveb v území dle tabulkového přehledu níže jako nezbytný územní předpoklad pro jejich realizaci, a to včetně dalších souvisejících nebo podmiňujících a staveb jako jsou např. odvodnění komunikace, lapače ropných látek, odvodnění terénu, sjezdy, propustky, opěrné zdi, zabezpečení svahů a přeložky inženýrských sítí včetně přípojek objektů v blízkém okolí komunikace. Druhá odrážka stanovuje požadavek na řešení dopravní obsluhy přiléhajících pozemků a navazujícího území. V souvislosti s výstavbou pozemních komunikací, zejména v případě staveb nadřazené silniční sítě (dálnice, rychlostní silnice, ostatní kapacitní komunikace), dochází k přerušení sítě některých obslužných komunikací, omezení vjezdů na novou komunikaci vyšší kategorie (v případě rychlostních komunikací a dálnic např. až k vyloučení i stávajících sjezdů). Řešení těchto souvislostí 106

113 přesahuje rámec podrobnosti zásad územního rozvoje. S ohledem na tyto skutečnosti ZÚR ukládají vytváření podmínek pro obsluhu navazujícího území nižším stupňům územně plánovací a projektové dokumentace. Kritéria a podmínky pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru Emise z dopravy představují jednu z hlavních zátěží životního prostředí. V případě, že je dotčeným územím obytná zástavba mohou být emise spolu s hlukem zdrojem významných zdravotních rizik pro tamější obyvatelstvo. Tímto prizmatem je třeba chápat požadavek na upřesňování optimální stopy komunikace v rámci vymezeného koridoru, technické řešení vlastní komunikace a na případný návrh dalších technických opatření k minimalizaci vlivů provozu komunikace na obytné prostředí. Tato řešení musí zároveň zohledňovat všechny ostatní souvislosti a jevy v území s přihlédnutím k vyváženosti jednotlivých zájmů, hospodárnosti, efektivnosti a náročnosti řešení ve vztahu k dosažení sledovaného cíle. Ve volné krajině mohou dopravní stavby páteřních komunikací mezinárodního a republikového významu představovat ohrožení dosavadních přírodních a krajinných hodnot, které jsou předmětem obecné i zvláštní ochrany dle zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů 59, v případě krajiny též ust. 18 odst. 4 stavebního zákona. V měřítku podrobnosti ZÚR (1 : ) není možné všechny tyto hodnoty a limity postihnout. S ohledem na výše definované pojetí kritérií a podmínek a platná ustanovení stavebního zákona ( 36 odst. 5 a 43 odst. 3) je uplatnění této podmínky závazné i ve vztahu k hodnotám a limitům sledovaným v podrobnosti územních plánů jako např. VKP, lokální ÚSES, nelesní krajinná zeleň, hodnotné biotopy nebo přírodní stanoviště, oblasti a místa krajinného rázu aj. Stavby páteřních dopravních sítí přispívají svými technickými parametry k vytváření bariér v území a jeho fragmentaci s negativními důsledky jak pro člověka a krajinu, tak pro biologické organismy. Průchodnost území pro člověka je nezbytným předpokladem zajištění obsluhy území a dále jeho identifikace s okolní krajinou 60. V případě rostlinných a živočišných druhů existuje riziko degradace zejména u populací, jejichž rozmnožování je závislé na migraci v rozsáhlejších přírodních areálech. Podrobně byla tato problematika diskutována v odůvodnění článku 6. priorit územního plánování. Zatímco článek č. 6. kap. A je zaměřen především na regulaci rozvoje osídlení, tato odrážka rozšiřuje požadavek na řešení této problematiky také v případě silničních staveb mezinárodního a republikového významu. Takto formulovaná kritéria a podmínky je nutné zohledňovat zejména v případě záměrů, u kterých bylo v rámci posouzení vlivů na životní prostředí ať už na strategické 61 či projektové úrovni zjištěno riziko významných negativních vlivů na obyvatelstvo a přírodní a krajinné hodnoty území, přičemž obecný termín přírodní hodnoty uvedený ve výroku zahrnuje všechny hlavní složky životního prostředí (tj. ovzduší, vodu, zemědělskou a lesní půdu, flóru, faunu, biologickou rozmanitost, horninové prostředí). Podmínku minimalizace vlivů je třeba chápat tak, že přípustná je vždy pouze varianta s nejmenším možným vlivem na danou hodnotu, jev nebo limit, v rámci navrhovaných technicko-ekonomických řešení. 59 Dále jen ZOPK odst. 4, věta druhá stavebního zákona 61 Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředeí podle přílohy stavebního zákona. 107

114 Úkoly pro územní plánování V rámci koridorů vymezených v ZÚR je první odrážkou uloženo hledat v územních plánech dotčených obcí takové upřesněné vedení trasy, které bude vyvolávat co nejmenší vliv na kvalitu obytného prostředí přilehlé zástavby. Z toho důvodu je stanovena taková šíře koridoru, která by měla umožnit nejen vyhledání optimální trasy komunikace, ale také případnou realizaci technických opatření pro minimalizaci záměru na stávající obytnou zástavbu. V rámci stanovení podmínek pro plochy s rozdílným způsobem využití v navazující územně plánovací dokumentaci je nezbytné volit takové řešení, které minimalizuje riziko vlivů záměru na obytné území, tj. např. nenavrhovat do blízkosti koridorů plochy bydlení. Zbývající část textu obdobně jako v předchozím případě ukládá hledat v územních plánech dotčených obcí takové konkrétnější vedení trasy v rámci koridorů vymezených v ZÚR, které bude vyvolávat co nejmenší vliv na přírodní a krajinné hodnoty dotčeného území. Druhá odrážka je zaměřena na zajištění prostorové koordinace dopravních koridorů s ostatními koridory dopravní a technické infrastruktury tak, aby nebylo znemožněno umístění ostatních staveb veřejné dopravní a technické infrastruktury a aby byla hledána taková řešení, která respektují plochy bydlení, vymezená v platné ÚPD obcí. Recipročně je nutné tento úkol chápat i tak, že nelze připustit řešení, která budou navrhovat plochy bydlení do těsné či blízké vzdálenosti od stávajících nebo navrhovaných dopravních koridorů (zejména v případě dálnic, rychlostních silnic nebo kapacitních komunikací). Prakticky jde o pokyn plynoucí z ust. 18 odst. 3 stavebního zákona, podle kterého orgány územní plánování koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Třetí odrážka ukládá (ve vazbě na výše uvedený požadavek) v nižších stupních ÚPD řešit dopravní obslužnost a zpřístupnění území přilehlého k plochám dopravní infrastruktury mezinárodního, republikového nebo nadmístního významu, které nelze obsloužit přímo z nadřazené dopravní infrastruktury. Tabulka Seřazení záměrů v tabulce podle jejich označení vzestupně je technickou úpravou a plyne z potřeby přehlednosti a usnadnění jejich vyhledávání. Uvádění zdrojové územně plánovací dokumentace (ÚPN VÚC) a označení konkrétní veřejně prospěšné stavby podle ní je již bezpředmětné. Jak je již uvedeno výše, účelem této informace bylo v procesu projednání nově pořizovaných zásad územního rozvoje poukázat (pro přehlednost jak nositelům těchto záměrů, tak dotčeným orgánům i obcím a veřejnosti) na konkrétní původní označení záměrů přebíraných bez věcných změn z platných územních plánů velkých územních celků. Tato ÚPD pozbyla platnosti vydáním prvních ZÚR MSK. V tuto chvíli je tato informace zbytná a nedůvodně zesložiťuje informace v zásadách územního rozvoje. Řádek D4 Aktualizací ZÚR MSK je upraveno vymezení koridoru čtyřpruhové směrově dělené silnice R48 Bělotín Palačov v úseku Dub, východ Strojická Lhota, západ. Koridor vymezený V ZÚR MSK 2011 ve dvou samostatných částech s mezi úsekem nacházejícím se původně pouze na území Olomouckého kraje, který je aktualizací propojený a vymezený jako jeden spojený koridor s přesahem i na území Moravskoslezského kraje, tj. na území kraje je přičleněna právě ta část koridoru v úseku Dub, východ Strojická Lhota, západ, jehož osa leží na území Olomouckého kraje 108

115 a na území Moravskoslezského kraje zasahuje pouze jeho severní okraj. Koridor R48, v ZÚR Olomouckého kraje vymezený v šíři 300 m, zasahuje na území MSK vzhledem k členitému průběhu hranice správních území v proměnlivé šířce. Provedená úprava koridoru je v souladu se Zprávou a současně vyplývá i ze zjištění ÚAP MSK a také z aktuálního stavu přípravy záměru a prověřování podmínek realizace podrobnější dokumentací. Dotčený úsek silnice R48 je investičně součástí stavby I/35 Lešná Palačov (v ZÚR MSK D43), jejímž záměrem je převedení evropského silničního tahu, využívaného zejména pro tranzitní dopravu, ze stávající trasy silnice I/35, vedoucí přes města Hranice a Teplice nad Bečvou, na kapacitní čtyřpruhovou silnici I/35 v nové trase, s napojením na R48 u Palačova (území obce Starý Jičín). Součástí stavby I/35 Lešná Palačov je právě také rekonstrukce stávající silnice I/48 Bělotín Český Těšín, respektive její úsek Dub Palačov. Úprava silnice R48 vychází ze studie Rekonstrukce silnice I/48 Bělotín Palačov na rychlostní směrově rozdělenou komunikaci, která má dosahovat kategorie R 25,5/100. Stávající silnice I/48 je zařazena do sítě rychlostních silnic a je po ní veden evropský silniční tah E 462 Český Těšín Bělotín Olomouc Brno. V dotčeném úseku I/48 nevyhovuje stávající šířkové uspořádání a také nerovný povrch vozovky. Cílovým stavem je tedy homogenizace (v celém úseku R48) na čtyřpruhovou směrově dělenou silnici pro motorová vozidla v kategorii rychlostní silnice. Vybudováním kvalitního, kapacitního dopravního připojení komunikace I/35 na stávající rychlostní silnici R48 a páteřní dálniční tah D1 se vytvoří předpoklady pro další rozvoj navazujících regionů. Podle aktuálních informací oprávněného investora tohoto záměru (tj. Ministerstva dopravy a ŘSD ČR) byla inženýrská činnost (včetně komplexní majetkoprávní přípravy) vedoucí k získání právoplatného územního rozhodnutí stavby ukončena v roce 2010 vydáním ÚR. V roce 2012 ale proběhlo přepracování dokumentace pro územní rozhodnutí podle návrhu úsporných opatření MD, které si vyžádá změnu územního rozhodnutí. V oblasti MÚK Palačov dochází k malým změnám v rozsahu záboru zemědělské půdy vlivem změny tvaru větví MÚK a drobných úprav tras navazujících úseků silnic I/35 a R 48. Z důvodu nutnosti zajištění souladu upraveného záměru s územním plánem Hustopeče n. B. bude podle aktuálních informací další inženýrská činnost pro změnu územního rozhodnutí probíhat nejdříve v roce Jelikož tedy dosud není jednoznačně rozhodnuto o konkrétním přesném umístění vlastního záměru je nezbytné i nadále územně hájit stanovený koridor ve vymezené šíři a zajistit jeho sledování v potřebném rozsahu, tj. včetně jeho přesahu na území Moravskoslezského kraje. Řádek D9 Úsek silnice I/48 označený v zásadách územního rozvoje D9 byl realizován a uveden do provozu v prosinci 2012, potřeba územního hájení koridoru v ÚPD kraje tedy již pominula. Z tohoto důvodu je tento řádek ze ZÚR MSK vypuštěn. Řádky D35 a D36 Technická úprava reflektující propojení a sloučení původně samostatných, prostorově oddělených koridorů D35 a D36. V souladu se Zprávou jsou aktualizací ZÚR MSK v prostoru napojení na R48 územně propojeny a sloučeny do jednoho záměru dva dílčí úseky navrhovaného dopravního propojení - záměru čtyřpruhové směrově dělené silnice I. třídy, a to D35 Těrlicko - Třanovice a D36 Třanovice - Hnojník vymezené v ZÚR MSK Nový koridor je vymezen pod společným označením D35. Současně je prodloužena jeho jižní část tak, aby byly zajištěny potřebné územní podmínky pro prokřížení a mimoúrovňové napojení tahu silnice I/11 a rychlostní silnice R48.(umístění 109

116 mimoúrovňové křižovatky). Šířka koridoru nově vymezených částí je shodná s oběma původně vymezenými dílčími úseky koridoru v ZÚR MSK 2011, tj. 600 m. Upravený koridor pro záměr D35 v úseku Těrlicko Třanovice Hnojník navazuje na další navrhovanou přestavbu a zkapacitnění silnice I/11 v jižním směru v úseku Hnojník Bystřice Mosty u Jablunkova (dle ZÚR MSK úseky D37, D38, D40, D 41 a D42) s návazností na silniční a dálniční síť Slovenska - směr Žilina. V severním směru koridor D35 navazuje na výhledový tah čtyřpruhové směrově dělené silnice I. třídy - propojení mezi dokončenou dálnicí D1 (D47) a rychlostní komunikací R48 v úsecích Ostrava Hrušov (D1) Havířov (budoucí plánované označení I/68), Havířov Třanovice (I/11). Koridor je vymezen v dostatečné šíři tak, že umožňuje umístění stavby, její přípravu a realizaci v normových parametrech v souladu s ČSN Projektování silnic a dálnic a souvisejícími technickými podmínkami. Směrové vedení koridoru je v souladu se zpracovanou dokumentací - studie proveditelnosti a účelnosti Silnice I/11 Havířov Třanovice (SHB, a.s., Ostrava, 2009). Aktualizace záměru, která je v souladu s požadavkem uplatněném ve Zprávě, současně vyplynula i ze zjištění v ÚAP MSK a z nutnosti vytvořit územní podmínky pro realizaci napojení tohoto sledovaného dopravního tahu na již dokončenou a zprovozněnou rychlostní silnici R48. Vymezení záměru D35 jako součásti koridoru kapacitního dopravního propojení v území jednoznačně sleduje posílení obsluhy území a vazeb na Slovensko a jeho dálniční systém. Přispívá tak k naplnění priority územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území (čl. 2 ZÚR MSK), a to požadavků na využití území rozvojové oblasti OB2 Ostrava a rozvojové osy OS13 formulované v ZÚR MSK (čl. 19 a 21). Zásadním způsobem pak také přispívá ke zkvalitnění a rozvoji vzájemného dopravního propojení a dopravní obsluhy hlavních sídelních center v území včetně zajištění návazností na sousední rozvojové oblasti a rozvojové osy. Silnice I/11 v současné době prochází v úseku Havířov - Třanovice průtahem obcemi a je převážně (mimo úsek na začátku úpravy v Havířově) uspořádána jako dvoupruhová směrově nerozdělená komunikace. Toto stávající řešení neodpovídá potřebám a významu této komunikace. Podle veřejně dostupných informací ŘSD ČR vyplývá z výhledových intenzit dopravy nemožnost zajištění požadované úrovně kvality dopravy na silnici s dvoupruhovým uspořádáním. Předpokládané dopravní intenzity odpovídají požadované návrhové kategorii směrově rozdělené čtyřpruhové silnice. Podle údajů z celostátního sčítání dopravy 2010 byly na úsecích stávajících silnic v území, které má navrhovaná komunikace v budoucnu převést, zjištěny tyto hodnoty (viz tabulka). Silnice č. Úsek Sčítací úsek č. RPDI 62 - všechny dny Z toho TV 63 I/11 Těrlicko I/68 Dolní Třanovice II/474 Zdroj: ŘSD ČR (2010) RDPI roční průměr dopravní intenzity 63 TV těžká motorová vozidla 110

117 V dlouhodobém výhledu bude navrhovaný tah silnice I/11 součástí významného krajského propojení mezi dokončenou dálnicí D1 (D47) a rychlostní komunikací R48 v úsecích Ostrava Hrušov (D1) Havířov (předpokládané budoucí plánované označení I/68), Havířov Třanovice (I/11) a následně směrem na Slovensko v úsecích Třanovice (R48) Bystřice Hrádek Jablunkov Slovensko (I/11), čímž bude realizováno napojení jednotlivých částí aglomerace na nadřazenou dopravní síť. Silnice I/11 v úseku Třanovice (R48) - Hnojník je součástí globální sítě TEN-T Třanovice (R48) hranice ČR/SR (-Žilina), vymezené Nařízením TEN-T s prioritami a opatřeními uvedenými v předchozí části (záměr D4, R48 Bělotín Palačov, stavební úpravy). V dokumentu DSS, 2. fáze, je záměr sledován jako součást opatření v úseku Třanovice státní hranice ČR/SR, řešící nedostatky na síti TEN-T Comprehensive Network (globální síť). Podle PÚR ČR je záměr D35 (spolu se všemi ostatními úseky výše popsaného silničního tahu) součástí koridoru kapacitní silnice republikového významu S6 Bohumín (D1) Havířov Třanovice Bystřice Mosty u Jablunkova hranice ČR/SR (- Žilina). Koridor S6 má návaznost na rozvojový záměr kapacitní silnice na Slovensku ve směru od Čadce. V nadmístních souvislostech a v návaznosti na silnici R48 pak zajišťuje také dopravní napojení a obsluhu průmyslové zóny Nošovice. Záměr D35 je obsažen také v oborovém schváleném základním dokumentu Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje ve znění jeho aktualizace Vyhodnocení Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje. Plochy a koridory nadmístního významu (22) Znění článku 32. se upravuje: Specifikace úpravy: Dílčí upřesnění vymezeného koridor a technické úpravy formulací v dalších oddílech tohoto článku. Požadavek na aktualizaci vymezení koridoru DZ1 vyplynul z požadavku na zapracování variant nově navrhované přeložky silnice I/11 v navazujícím úseku Nové Sedlice (Opava-Komárov) Opava, vymezené aktualizací ZÚR MSK jako záměr DZ23 (var. 1 - "Sever", var. 2 - "Jih, var. 3 - "Průtah"). V rámci A-ZÚR MSK je pouze zkrácen koridor DZ1 pro přestavbu stávající silnice I/11 na čtyřpruhovou směrově dělenou silnici v prostoru Nových Sedlic (východně od místní části Opava-Komárov) tak, aby mohl být nově vymezen navazující koridor DZ23 ve variantách. Původně vymezený koridor DZ1 se kromě jeho zkrácení v západním koncovém úseku ve svém územním vymezení nemění. Šířka koridoru se nemění. Současně jsou v textové části A-ZÚR provedeny technické úpravy textu, zejména se jedná o upřesnění popisu vymezeného koridoru a místních názvů v jednotlivých oddílech výroku. V souvislosti s novelou stavebního zákona zákonem č. 350/2012 Sb., která omezuje podrobnost řešení zásad územního rozvoje, je v jednotlivých oddílech výroku vypuštěno slovo normových či s normovými parametry dané komunikace jako podrobnost přesahující rámec ust. 36 odst. 3 stavebního zákona. Také ostatní úpravy mají převážně technický charakter. Vypuštění Opavy m. č. Komárov z výčtu dotčených sídel, ve kterých je třeba řešit minimalizaci vlivů nové 111

118 stavby na obytnou funkci a kvalitu obytného prostředí, vyplývá z výše uvedeného zkrácení koridoru. Z oddílu Požadavky na využití území se z důvodu zjednodušení textu a odstranění duplicity vypouští odrážka s požadavkem na minimalizaci vlivů na obytnou zástavbu uvedených sídel. Obsahově se jedná o kritérium, resp. podmínku pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru a úkol pro územní plánování, přičemž v obou těchto oddílech je tato problematika reflektována. Sledovaný záměr je součástí postupné přestavby stávající čtyřpruhové, směrově nedělené silnice I. třídy v úseku Ostrava Opava, která v rámci rozvojové oblasti republikového významu OB2 Ostrava 64 zajišťuje hlavní přepravní vztahy Opavska k jádrovému území Ostravska a Moravskoslezského kraje včetně návazností na dálnici D1. Záměr přestavby silnice I/11 v úseku Nové Sedlice Suché Lazce je obsažen také v dokumentu Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje. (23) Znění článku 33. se upravuje: Specifikace úpravy: Upřesněné vymezení koridoru, nově stanovená šířka koridoru a technické úpravy formulací v dalších oddílech tohoto článku. V úseku Opava-Předměstí Opava - Jaktař (křížení se silnicí I/11) aktualizace ZÚR MSK upravuje vymezení koridoru DZ2 jeho zúžením a zkrácením, tj. ukončením v navrhované křižovatce severního obchvatu Opavy se stávající silnicí I/11, kde koridor navazuje na také aktualizací ZÚR MSK upravený záměr D54 (I/11 Opava, severní obchvat - dokumentace pro území rozhodnutí, 2013). Upřesnění řešení vychází z ÚAP ORP Opava a řešení Technické studie Jihozápadní obchvat Opavy (Dopravoprojekt Ostrava, s.r.o, 12/2008), jejíž zpracování zadalo statutární město Opava, jako podklad pro pořizovaný územní plán. S ohledem na stabilizaci koncepčního řešení navrhovaných přeložek silnice I/11 a I/57 v západní části Opavy je koridor DZ2 v aktualizaci ZÚR MSK zúžen na celkovou šířku 400 m. Tato šíře při stabilizaci koncepčního řešení umožňuje umístění stavby včetně souvisejících staveb a objektů, její přípravu a realizaci v normových parametrech v souladu s ČSN Projektování silnic a dálnic a souvisejícími technickými podmínkami a požadavky. Podkladem pro úpravu vymezení koridoru je aktualizace ÚAP ORP Opava Záměr dostavby západní části jižního obchvatu Opavy, v návaznosti na stabilizované koridory severního obchvatu města (úsek I/11 - I/56 - I/57) a východní část jižního obchvatu (I/57 I/11) představuje součást celkové přestavby nadřazeného komunikačního systému města Opavy. Navrhovaný západní segment obchvatu města je v souladu s požadavky města Opavy a aktuálními koncepčními dokumenty ŘSD ČR sledován v parametrech dvoupruhové, směrově nedělené silnice I. třídy. Cílem je obvodové, kontinuální propojení radiálně zaústěných silnic I. třídy (I/57, I/11, I/46, I/57) vedené mimo centrální část města pro bezkolizní tranzit a zajištění prostorově rozložených vnějších návazností na vnitřní systém komunikací města pro zdrojovou a cílovou dopravu. 64 Dle PÚR ČR

119 Záměr je obsažen v dokumentu Koncepce dopravy MSK. Návrh trasy v rámci vymezeného koridoru, aktualizací zkráceného a vymezeného v konstantní šířce 400 m, respektuje nejvýznamnější limity v území, jako jsou zastavěné území sídel (Otice, Opava-Jaktař), odtokové poměry Hvozdnice, jejíž záplavové území koridor přechází a plocha pro suchou nádrž Zlatníky na potoce Velká. Minimalizace vlivů na tyto limity je zároveň kritériem pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru, specifikované ve výrokové části původních ZÚR MSK, zůstávají beze změny. Změny textu v oddíle Úkoly pro územní plánování jsou pouze technickou úpravou formulace, kdy výčet konkrétních dotčených obcí je nahrazen obecným pojmem dotčených obcí, který v plné šíři a výstižněji vztahuje nutnost upřesnit řešení v celém dotčeném území. Dále je v tomto oddíle vypuštěno slovo normových jako podrobnost přesahující rámec ust. 36 odst. 3 stavebního zákona v souvislosti s novelou stavebního zákona zákonem č. 350/2012 Sb., která omezuje podrobnost řešení zásad územního rozvoje, (jak je již uvedeno i výše). (24) Znění článku 34. se upravuje: Specifikace úpravy: Doplnění etapové realizace stavby, upřesnění vymezení koridoru, nově stanovené šířky koridoru v jednotlivých dílčích úsecích a technické úpravy formulací v dalších oddílech tohoto článku, včetně zohlednění etapového řešení. Koridor DZ3 je v rámci aktualizace ZÚR MSK částečně upraven ve svém prostorovém vymezení. Požadavek na úpravu vychází z Usnesení vlády ČR č. 119 ze dne k předpokládanému zabezpečení finančních prostředků na přípravu a dílčí realizaci opatření ke snížení povodňových rizik v povodí horního toku řeky Opavy s využitím přírodě blízkých opatření včetně dokončení majetkoprávních vypořádání, které bylo iniciováno hledáním úspor ve vodohospodářské části a racionálního řešení dopravní části i vzhledem k dosahovaným dopravním intenzitám v obci Nové Heřminovy se současným prováděním jejich vzájemné koordinace. Z tohoto usnesení vyplynul požadavek na etapovou realizaci přeložky silnice I/45. Na základě uvedeného usnesení byla následně ŘSD ČR pořízena studie Etapizace výstavby přeložky silnice I/45 v úseku Nové Heřminovy (SHB, a.s. Ostrava, 03/2012), jejíž řešení umožňuje dosáhnout úspory v racionalizaci dopravního řešení a vytvořit územní podmínky pro realizaci záměru výstavby vodní nádrže a současně koordinovat postupnou etapizaci výstavby. Vedení koridoru je nepatrně upraveno také v souladu se zpracovanou studií Územní studie dopadů realizace údolní nádrže Nové Heřminovy na území (Ing. arch. Ludmila Konečná, 03/2009, včetně doplňku z 06/2012), která byla vypracována jako podklad k pořízení územně plánovací dokumentace pro obec Nové Heřminovy. Návrh etapizace záměru DZ3 - přeložky silnice I/45, která je ve výrokové části obsažena samostatně v kapitole M. Stanovení pořadí změn v území, předpokládá následující postup: 1. etapa přeložky silnice I/45 v prostoru Nových Heřminov vychází z dříve prověřované tzv. úsporné varianty C, zpracované ve vyhledávací studii Přeložka silnice I/45 Nové Heřminovy jižní obchvat, aktualizace vyhledávací studie (ŘSD ČR Brno, 2008). V 1. etapě má být ve směru od Oborné využita (po úpravách) stávající silnice I/45 až po východní okraj Nových Heřminov, kde bude z nového křižovatkového uzlu prostřednictvím přestavby silnice III/4581 napojena na východní úsek navrhované jižní přeložky. 113

120 Tato etapa zahrnuje rovněž rekonstrukci stávající silnice I/45 od Oborné v průtahu zastavěnou částí Nových Heřminov do východní části Nových Heřminov do prostoru nově navrhované křižovatky silnic I/45 a III/4581. Silnice III. třídy v nové trase bude zajišťovat etapové propojení silnice I/45 s východním úsekem navrhované přeložky Nové Heřminovy. Ta bude napojena na stávající silnici I/45 na severním okraji místní části Zátor-Loučky (k.ú. Nové Heřminovy, k.ú. Milotice nad Opavou, k.ú. Čaková, k.ú. Loučky u Zátora, k.ú. Zátor). Výhledově bude toto etapové propojení s využitím upravené silnice III/4581 zajišťovat obsluhu území a návaznost východní části Nových Heřminov na přeložku I/45. Ve 2. etapě bude dokončena západní část přeložky I/45 ve směru od Oborné v nové trase po severním úbočí vrchu Hříběcí s krátkým tunelem a napojením na východní část přeložky (1. Etapa) v prostoru křižovatky s upravenou trasou III/4581. Tento koridor je bez nových územních nároků stabilizovaný v ZÚR MSK 2011 (k.ú. Skrbovice, k.ú. Nové Heřminovy, k.ú. Milotice nad Opavou). Plošné vymezení koridoru s dílčí prostorovou úpravou, v souladu se záměrem umístění vodního díla Nové Heřminovy, umožňuje umístění přeložky včetně všech souvisejících staveb a etapovou realizaci v normových parametrech dvoupruhové silnice I. třídy v souladu s ČSN Projektování silnic a dálnic a souvisejícími technickými podmínkami. V koordinaci s výstavbou vodní nádrže Nové Heřminovy pak umožňuje zajištění kvalitativně příznivějších podmínek průchodu silnice I. třídy v potřebných parametrech pro přepravní vztahy v relaci Bruntál Krnov, včetně obsluhy dotčeného území po přerušení dopravních vazeb realizací vodní nádrže. Záměr přeložky silnice I/45 v úseku Nové Heřminovy - Zátor je vyvolán připravovanou realizací vodní nádrže Nové Heřminovy. Přeložka navazuje na již realizovaný obchvat Oborné a upravený úsek Zátor Krnov v homogenizovaných parametrech dvoupruhové směrově nedělené silnice I. třídy. Upravené vymezení koridoru s dílčí prostorovou úpravou je podrobně popsáno v oddílu Šířka koridoru se stanovuje a respektuje výše uvedenou podkladovou technickou studii z 03/2012, níž toto vymezení vychází, a koresponduje s unesením vlády ČR č. 119 ze dne Dále je v oddíle Požadavky na využití území vypuštěno slovo normových jako podrobnost přesahující rámec ust. 36 odst. 3 stavebního zákona (viz již výše). Změna textu v oddíle Kritéria a podmínky pro rozhodování o možných variantách změn v ploše vymezeného koridoru je technickou úpravou. Vyhodnocení vlivů A-ZÚR na udržitelný rozvoj území 65 konstatuje ve vztahu k upravenému vymezení koridoru DZ3 snížení rozsahu vlivu na flóru, faunu a biologickou rozmanitost.; tyto vlivy však nadále považuje za významné. Jako významné jsou nadále hodnoceny také vlivy na lesní porosty v souvislosti s rozšířením severní části koridoru, trasované zalesněným pravobřežním svahem údolí Opavy. Z hlediska významnosti zjištěných vlivů nedochází proti původnímu vymezení koridoru k zásadním změnám. Z těchto důvodů původní ZÚR formulovaly podmínku pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru ve smyslu minimalizace vlivů na krajinný ráz a přírodní hodnoty dotčeného území, přičemž jmenovitě jsou uvedeny lesní porosty a segmenty nadregionálního a regionálního ÚSES. V případě ÚSES dochází v rámci Aktualizace k upřesnění výroku s ohledem na skutečnost, že potenciálně dotčeným segmentem není pouze NRBC 2007 Ptačí vrch údolí Opavy, ale též RBC 257 V Zátorském lese. 65 Dále jen VVURÚ. 114

121 Podmínku minimalizace vlivů je třeba, tak jako v předchozích případech chápat tak, že přípustná je pouze varianta s nejmenším možným vlivem na dotčenou hodnotu, jev nebo limit v rámci navrhovaných technicko-ekonomických řešení. Obdobně změna textu v oddíle Úkoly pro územní plánování je v pouze technickou resp. zobecňující úpravou, ale současně lépe vystihující potřebný rozsah a okruh záležitostí, k nimž bude nutno přihlížet. Pokyn zpřesnit podle vybrané varianty vodní nádrže je nahrazen obecným pokynem. Součástí realizace vodní nádrže bude řada dalších souvisejících a také vyvolaných staveb a navržená úprava tedy věcně zahrnuje koordinaci záměru přeložky silnice s řešením všech nezbytných souvisejících staveb. Úprava poslední odrážky tohoto oddílu je opět technickou úpravu textu - výčet konkrétních obcí je nahrazen obecným pojmem dotčených obcí, čímž v plné šíři a výstižněji vztahuje nutnost upřesnit řešení v celém dotčeném území. Formulace ostatní přírodní hodnoty dotčeného území, kterou A-ZÚR nemění, zahrnuje výše uvedené segmenty ÚSES a lesní porosty uvedené v předchozím oddílu kritérií a podmínek pro rozhodování. Vlivy na lesní porosty a na segmenty ÚSES jsou synergicky spojeny také s vlivy na krajinu. Za podstatnou je však třeba považovat skutečnost, že přeložka silnice I/45 je vyvolanou investicí spojenou s realizací vodní nádrže Nové Heřminovy určené, společně se souborem dalších přírodě blízkých opatření, ke snížení povodňových rizik v celém povodí horní Opavy. Veřejný zájem na realizaci těchto opatření včetně souvisejících investic lze proto při splnění podmínek a úkolů, stanovených ZÚR MSK, považovat za převažující nad veřejnými zájmy ochrany přírody a ochrany lesa podle zvláštních předpisů 66. (25) Znění článku 35. se upravuje: Specifikace úpravy: Technické úpravy formulací ve vybraných oddílech tohoto článku. V rámci tohoto článku jsou provedeny pouze formální a technické, zpřesňující úpravy. Slovo normových je vypuštěno stejně jako v předchozích případech z důvodu podrobnosti, přesahující rámec ust. 36 odst. 3 stavebního zákona. Změna textu v oddíle Kritéria a podmínky pro rozhodování o možných variantách změn v ploše vymezeného koridoru je formulační úpravou, která však přesněji a lépe vystihuje. (26) Znění článku 36. se upravuje: Úpravy tohoto článku mají pouze technický charakter. Slovo normových je vypuštěno stejně jako v předchozích případech z důvodu podrobnosti, přesahující rámec ust. 36 odst. 3 stavebního zákona. 66 Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů. 115

122 (27) Nové znění článku 37. Specifikace úpravy: Vypuštění koridoru DZ7 ze ZÚR MSK a vymezení nového koridoru DZ21 včetně popisu a stanovení šířky koridoru a stanovení požadavků na využití území, kritérií a podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše koridoru a úkolů pro územní plánování. Vypuštění koridoru DZ7 Záměr DZ7 Silnice II/482 Kopřivnice, severozápadní obchvat původně v tomto článku sledovaný byl na základě požadavku Zprávy prověřen a je navržen jeho vypuštění ze ZÚR MSK. Podnět k vyřazení záměru ze ZÚR MSK včetně jeho odstranění z vymezených veřejně prospěšných staveb vyšel od města Kopřivnice. Jelikož se celý koridor DZ7 nachází uvnitř správního území města Kopřivnice a jeho konkrétní vedení není nutno z hlediska návazností koordinovat s žádnou jinou obcí nelze tento záměr považovat záměr nadmístního významu podle ust. 2 odst. 1, písm. h) zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Konkrétní trasování záměru je tedy plně ponecháno v kompetenci obce a bude předmětem ÚP Kopřivnice, kde je možné výsledný návrh vedení silnice řešit efektivněji a operativněji. DZ 21 II/469 Děhylov, obchvat (nový záměr) Na podkladě požadavku Zprávy a ÚAP MSK 2013 vymezuje A-ZÚR MSK koridor pro možný jihovýchodní obchvat Děhylova. Záměr je součástí platné Koncepce dopravy MSK. Vymezený koridor se u jižního okraje zástavby obce rozvětvuje na západní a východní větev. Vytváří tak současně územní podmínky pro jeho pokračování jako obchvat Martinova napojením na silnici III/ po stávající ulici Martinovské s její dílčí přeložkou v zapojení do sil. II/479 (Opavská) a současně možnost rozdělení dopravních proudů a převedení části dopravy ve směru na Plesnou (Ostrava) a návazně pak na Velkou Polom napojením východní větve na silnici III/4613 v prostoru severně od zástavby Staré Plesné. Důvodem návrhu přeložky je rovněž potřeba odstranění dopravně nevyhovujícího výškového a směrového vedení stávající silnice jak na území Ostravy, tak Děhylova. Cílem pak je přeložka silnice ve významu II., resp. III. třídy, která zajistí vazby Hlučín - Ostrava (Martinov, Plesná, Poruba), a to v koridoru vedeném v co nejmenším kontaktu s obytným územím. Podle výsledků Sčítání dopravy 2010 průměrná denní intenzita dopravy v úseku Hlučín Děhylov přesahuje hodnoty 6,1 6,2 tis. voz./24 hod., z toho podíl těžké nákladní dopravy představuje cca 11,5%. Současný průtah Děhylovem je pro stávající dopravu tedy již značně problematický a z hlediska zajištění bezpečnosti motorového i nemotorového provozu výhledově ve stávající trase nepřijatelný. Modelově vypočtené hodnoty dopravní zátěž navrhované přeložky (k r. 2015) dosahují cca voz./24h. Silnice II/469 je jednou z regionálně významných tras, propojujících a obsluhujících sídelní strukturu v západním segmentu příměstského prostoru Ostravy, tj. hlučínskou část okresu Opava, s vazbou na krajské město samotné. Silnice II. třídy ve spojení (I/56) Hlučín Děhylov - Ostrava-Poruba také propojuje silnice nadregionálního významu I/57 a I/11 s vazbou na dálnici D1 a nadřazenou komunikační síť města Ostravy. 116

123 Přeložka silnice je sledována v šířkovém uspořádání jako dvoupruhová, směrově nedělená silnice II. třídy, resp. západní větev jako silnice III. třídy. Proměnlivá šířka vymezeného koridoru 250 až 450 m umožňuje v jednotlivých úsecích s ohledem na respektování stanovených podmínek a kritérií vyhledávání přijatelných variant řešení v ploše koridoru včetně možnosti řešení a umístění všech nezbytných souvisejících staveb. Vymezení koridoru v navržených šířkách současně umožňuje v rámci podrobnější územně plánovací dokumentace a předprojektové přípravy upřesnit trasu tak, aby (v souladu se stanovenými kritérii a podmínkami pro rozhodování o změnách v ploše vymezeného koridoru) byly minimalizovány vlivy na kvalitu obytného prostředí přilehlé zástavby Děhylova a Martinova, na přírodní hodnoty tohoto území, z nichž nadmístní význam mají segmenty nadregionálního a regionálního ÚSES (NRBK K96, RBC č Dobroslavický les) a dále na zemědělskou půdu, která je v ploše koridoru řazena z převážné do I. a II. tř. ochrany. Podmínka minimalizace vlivů na odtokové poměry v záplavovém území Opavy vyplývá z faktu, že severní koncový úsek koridoru zahrnuje prakticky celou pravobřežní část údolní nivy. V případě území soustavy Natura 2000 nacházejících se v blízkosti vymezeného koridoru - EVL Děhylovský potok Štěpán (obec Děhylov, k.ú. Děhylov) a EVL Jilešovice - Děhylov (obec Dobroslavice, k.ú. Dobroslavice) je ve smyslu platných ustanovení zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů 67, nutnou podmínkou pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru eliminace významných negativních vlivů na obě EVL ve smyslu zachování jejich celistvosti a příznivého stavu předmětů ochrany 68. Území, ve kterém je záměr situován, má charakter hustě osídlené západní periferie Ostravy, poskytuje kvalitní prostředí pro bydlení ve venkovském prostředí a zároveň se v něm realizují prostorové interakce krajského města s okolními obcemi (dojížďka do zaměstnání, do škol a za vyšší občanskou vybaveností). Je logické, že jednou ze základních podmínek dalšího rozvoje těchto vazeb je odpovídající dopravní infrastruktura nezatěžující nadměrně obytná území. V těchto souvislostech lze vymezení koridoru DZ 21 považovat za naplnění čl. (23) republikových priorit územního plánování ve smyslu zmírňování zátěže městských oblastí tranzitní dopravou a zároveň čl. 13 priorit územního plánování kraje, která má obdobné obsahové zaměření. Za předpokladu dodržení stanovených podmínek a kritérií pro rozhodování o změnách v ploše vymezeného koridoru záměr naplňuje ust. 18 odst. 1 stavebního zákona. Zkvalitnění obytného prostředí snížením emisí a hluku z dopravy lze zároveň považovat za veřejný zájem převažující nad veřejným zájmem ochrany výše uvedených hodnot a limitů dle zvláštních předpisů. Záměr zároveň splňuje charakteristiky veřejně prospěšné stavby v souladu s ust. 2 odst. 1, písm. l) stavebního zákona. (28) Vkládá se nový článek 37a. Specifikace úpravy: Vymezení nového koridoru DZ22 včetně popisu a stanovení šířky koridoru a stanovení požadavků na využití území, kritérií a podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše koridoru a úkolů pro územní plánování. Silnice III. třídy Nošovice s napojením na R48 představuje nový záměr, který je zapracován do aktualizace ZÚR MSK na základě zjištění v ÚAP MSK Pod- 67 Díle jen ZOPK h a 45i zák. č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 117

124 kladem pro vymezení koridoru je ÚAP ORP Frýdek-Místek 2012 a projektová dokumentace pro MÚK Nošovice, připravovaná ŘSD ČR. Účelem nové silnice je zajištění přímého, bezkolizního napojení strategické průmyslové zóny Nošovice na stávající rychlostní silnici R48 (MÚK) a zároveň odklonění dopravy ze silnice III/4774 se stávajícím nevyhovujícím průjezdem obytnou částí Nošovic (vazba na R48 - MÚK Dobrá). Silnice III. třídy (III/4775), v koordinaci s připravovanou výstavbou mimoúrovňové křižovatky MÚK Nošovice na R48, je vedena od silnice III/4774 z prostoru jihovýchodně od zastavěné části Nošovic (k.ú. Nižní Lhota), odsud v severozápadním směru obchází průmyslovou zónu Nošovice a napojuje se na R48 prostřednictvím připravované MÚK Nošovice. Silnice je sledována v šířkovém uspořádání jako dvoupruhová, směrově nedělená silnice III. třídy. Šířka 100 m vymezeného koridoru pro tuto silnici nabízí dostatečnou rezervu pro umístění trasy a všech souvisejících staveb. Proměnlivé rozšíření koridoru v ploše připravované MÚK Nošovice (R48) na šířku 350 m umožňuje umístění mimoúrovňové křižovatky včetně všech souvisejících staveb. Území, ve kterém je předmětný koridor vymezen se s ohledem na dlouhodobé intenzivní využívání nevyznačuje mimořádnými přírodními nebo kulturně historickými hodnotami. V rámci vyhodnocení vlivů A-ZÚR na udržitelný rozvoj území nebyly v daném případě zjištěny žádné významné negativní vlivy. Z tohoto důvodu výrok neformuluje žádné podmínky a kritéria zohledňující jejich ochranu podle zvláštních předpisů. Vznik průmyslové zóny Nošovice byl výrazným rozvojovým impulsem pro celou jižní a východní část rozvojové oblasti OB2 Ostrava. Její přímé napojení na rychlostní silnici R48 s vyloučením průjezdu zastavěným územím sídel naplňuje čl. (23) republikových priorit územního plánování ve smyslu zmírňování zátěže městských oblastí tranzitní dopravou a zároveň čl. 13 priorit územního plánování kraje, která má obdobné obsahové zaměření. Vymezení koridoru DZ22 je zároveň splněním podmínky formulované v ZÚR pro rozvojové plochy (čl. 18a.) ve smyslu zajištění vazeb na nadřazenou síť dopravní infrastruktury. Při dodržení stanovených úkolů pro územní plánování záměr naplňuje ust. 18 odst. 1 stavebního zákona a jeho umístění a ve vymezeném koridoru a následnou realizaci lze považovat za převažující veřejný zájem na využití území. Záměr zároveň splňuje charakteristiky veřejně prospěšné stavby v souladu s ust. 2 odst. 1, písm. l) stavebního zákona. (29) Vkládá se nový článek 37b. Specifikace úpravy: Vymezení nového koridoru DZ23 ve třech variantách, včetně popisu a stanovení šířky jednotlivých variantních koridorů a stanovení společných požadavků na využití území a kritérií a podmínek pro rozhodování o vymezených variantách a stanovení úkolů pro územní plánování, jednotlivě dle variant. Silnice I/11 z hlediska širších vazeb představuje hlavní dopravní tah pro spojení východ - západ s návaznostmi na Olomoucký kraj a na Slovensko. V úseku Opava Ostrava zajišťuje silnice I/11 přepravní vztahy Opavska a severozápadní části MSK k jeho jádrovému území kraje a návazně pak dálnici D1. Tato silnice je již postupně přebudovávána na čtyřpruhovou směrově dělenou. Problémovým a nevyhovujícím úsekem trasy silnice I/11 zůstává v současnosti průtah Komárovem a návazný úsek mezi Komárovem a Opavou. V Komárově je komunikace vedena v těsné blízkosti zástavby, která je tak ve značné míře negativně ovlivněna vnějšími vlivy dopravy, zejména hlukem, vibracemi 118

125 a exhalacemi. Návazný úsek mezi Komárovem a Opavou se současným uspořádáním úrovňových křižovatek (včetně úrovňového křížení s železniční tratí Ostrava Opava) pak již nevyhovuje z kapacitního hlediska. Intenzita dopravy v tomto příměstském úseku, kde se koncentruje doprava zdrojová a cílová i doprava průjezdná, dosahuje dle základních výsledků sčítání dopravy průměrných hodnot cca 16,1 tis. voz./24. hod. Z podrobných výsledků sčítání pak vyplývá, že v pracovní dny dosahují hodnoty RDPI téměř 17,5 tis. vozidel za 24 hodin, přičemž více než 18% z toho činí těžká vozidla. Z uvedených hodnot je zřejmé, že území je vysoce zatížené, a to jak cílovou, tak tranzitní dopravou, kapacita stávající silnice je již téměř vyčerpána (až překročena) a dochází zde k výraznému negativnímu ovlivnění životního prostředí (zejména v prostoru průtahu městskou částí Komárov). Požadavek na vymezení koridoru pro řešení problémového úseku je obsažen ve Zprávě o uplatňování ZÚR MSK. Účelem vymezení nového koridoru DZ 23 je přestavba silnice I/11 v úseku Opava-Komárov - Opava a zajištění kapacitního a bezkolizního vedení silnice I. třídy územím s požadavkem na minimalizaci vlivů dopravy na obytnou zástavbu. Přestavba stávajícího průtahu místní částí Opava-Komárov byla prověřována technickou studií již v r (Dopravoprojekt Ostrava) ve variantách, s rozšířením stávající čtyřpruhové směrově nedělené silnice a mimoúrovňovými křižovatkami. Na základě tohoto prověření byla jako výsledná vybrána varianta průtahu s jednou mimoúrovňovou křižovatkou a obslužnými komunikacemi. Následující Studie proveditelnosti této varianty však prokázala značnou náročnost záměru včetně většího počtu demolic rodinných domů a výrazného množství potřebných obslužných komunikací. Z tohoto důvodu byla následně zpracována technická studie severního obchvatu ve variantách (Dopravoprojekt Ostrava, 2008), a poté ještě i technická studie jižního obchvatu (Dopravoprojekt Ostrava, 2011). Na podkladě výše uvedených studií a v koordinaci s ÚAP MSK 2013 vymezuje aktualizace ZÚR MSK koridor pro přestavbu silnice I/11 v úseku Opava-Komárov Opava v parametrech čtyřpruhové, směrově dělené silnice s mimoúrovňovými křižovatkami ve třech koncepčních variantách; varianta 1 - Sever (DZ23s) varianta 2 - Jih (DZ23j) varianta 3 - Průtah (DZ23p) Varianta Sever počáteční článek čtyřpruhové směrově dělené silnice navazuje na upravený záměr Nové Sedlice Suché Lazce (DZ1), dále pokračuje severozápadním směrem přes navrhovanou mimoúrovňovou křižovatku se silnicí III/4663 (MÚK Komárov, východ), mostem přes železniční trať Ostrava Opava se koridor dostává do polohy severního obchvatu, estakádou přechází záplavové území řeky Opavy, přes navrhovanou křižovatku s jižním obchvatem (MÚK Komárovzápad) se stáčí jihozápadním směrem a mostem přes Moravici v Opavě se napojuje do stávající trasy. Varianta Jih počáteční článek čtyřpruhové směrově dělené silnice také navazuje na upravený záměr Nové Sedlice Suché Lazce (DZ1), dále pokračuje jihozápadním směrem přes navrhovanou mimoúrovňovou křižovatku se silnicí III/4663 (MÚK Komárov, východ), severozápadně od Suchých Lazců. V oddálené jižní poloze obchází městskou část Komárov, estakádou přechází železniční trať 69 Zdroj: ŘSD ČR (2010) 119

126 Ostrava Opava. Křížení s jižním obchvatem je řešeno mimoúrovňovou křižovatkou MÚK Kylešovice. Odsud je trasa vedena estakádou přes stávající silnici I/11 a řeku Moravici a mostem přes řeku Opavu se napojuje do stávající trasy. Varianta Průtah počáteční článek čtyřpruhové směrově dělené silnice rovněž navazuje na upravený záměr Nové Sedlice Suché Lazce (DZ1) v místě křižovatky se silnicí III/4663, dále pokračuje v trase stávající silnice ve směru na Opavu s rozšířením na směrově dělený čtyřpruh s novou mimoúrovňovou křižovatkou v centrálním prostoru městské části Komárov. Křížení s železniční tratí je řešeno podjezdem a dále s napojením na stávající trasu v prostoru křižovatky s jižním obchvatem. Všechny tři varianty ve východní části navazují na aktualizací zkrácený koridor DZ1 I/11 Nové Sedlice Suché Lazce, v západní části na stávající silnici a již realizovaný jižní obchvat Opavy v úseku mezi silnicemi I/11 a I/57. Pro porovnání všech třech variant byla ve výrokové části specifikována kritéria a podmínky pro rozhodování o možných variantách, s využitím závěrů vyhodnocení vlivů A-ZÚR MSK na udržitelný rozvoj území. Na podkladě dostupných údajů výše uvedených dokumentací v průmětu do územních podmínek je v následující tabulkové části zpracováno rámcové porovnání variant dle stanovených kritérií a podmínek. Kritérium Var. Sever (DZ23s) Var. Jih (DZ23j) Var. Průtah (DZ23p) Dopravní účinnost Odklon dopravy z průtahu městskou částí Opava-Komárov řešen s relativně nízkým prodloužením obchvatové trasy v relaci Nové Sedlice Opava oproti stávajícímu průtahu Odklon dopravy z průtahu městskou částí Opava-Komárov řešen se značným prodloužením obchvatové trasy v relaci Nové Sedlice Opava oproti stávajícímu průtahu Absolutně neřeší odklon dopravy z enormně zatíženého průtahu obytným územím městské části Opava-Komárov doprava zůstává na stávajícím průtahu bez nárůst délky trasy cca o 1,9 km přináší relativně vysokou atraktivitu využitelnosti pro průjezdnou dopravu dálkovou i lokální se zdrojem a cílem v prostoru Opavy napojení městské části Opava-Komárov zajištěno dvěma MÚK v poloze východ a poloze západ ideální napojení městské části na kapacitní silnici I/11 v obou směrech - minimalizuje zbytnou dopravu na stávajícím průtahu nárůst délky trasy cca o 4,2 km přináší relativně nízkou atraktivitu využitelnosti především pro regionální a lokální zdrojovou a cílovou dopravu směřující do centrální části Opavy riziko nižší využitelnosti napojení městské části Opava-Komárov zajištěno dvěma MÚK v poloze východ a západ ideální napojení městské části na kapacitní silnici I/11 v obou směrech - minimalizuje zbytnou dopravu na stávajícím průtahu (srovnatelné s var. Sever ) možnosti odklonu či volby trasy délka přestavbové trasy je oproti současnému stavu beze změny nejkratší spojení v relaci Nové Sedlice - Opava 120

127 Kritérium Var. Sever (DZ23s) Var. Jih (DZ23j) Var. Průtah (DZ23p) Kvalita obsluhy přilehlého území a návaznost na nižší dopravní síť Zajišťuje obsluhu městské části Komárov a přilehlého území (Suché Lazce) včetně návazností na silniční síť nižšího řádu na požadované úrovni - 2 MÚK, 3 ÚK Zajišťuje obsluhu městské části Komárov a přilehlého území (Suché Lazce) včetně návazností na silniční síť nižšího řádu na požadované úrovni - 2 MÚK, 2 ÚK - srovnatelné s var. Sever Omezená obsluha přilehlého území - zajištěno jednou MÚK v centrální části Opava- Komárov obsluha území podmíněna přestavbou a novými obslužnými komunikacemi v zastavěné části Komárova Návaznost na nižší silniční síť (kromě MK) není daným řešením umožněna Stavebně-technické parametry Délka 5,050 km 2 MÚK, 3 ÚK Délka 7,004 km 2 MÚK, 2 ÚK Délka 3,171 km 1 MÚK, 2 ÚK 7 mostů se dvěma estakádami o celkové délce cca 2060 m, 3 nadjezdy přeložky silnic I/11, III/4663, účelové komunikace protihlukové stěny 6 mostů s jednou estakádou o délce cca 514 m, úpravy 2 stávajících mostů, 4 nadjezdy, přeložky silnic I/11, II/461, III/4661, III/4662, III/4663 o celkové délce cca m místní a účelová komunikace o celkové délce cca 550 m 7 mostů a další malé objekty Přeložka silnice III/4663 o délce cca 1530 m místní obslužné komunikace o celkové délce cca 5100 m podchody, lávky o celkové délce 362 m další drobné stavby, protihlukové stěny o celkové délce cca 4400 m demolice cca 41 obytných domů Ekonomické parametry 4,67 mld. Kč 2,92 mld. Kč 2,95 mld. Kč Minimalizace vlivů na obytnou funkci stávající zástavby Předpokládané zásadní snížení dopravní zátěže v zastavěném území městské části Opava- Komárov dotčený provozem na obchvatové silnici zůstává severovýchodní a severní okraj městské části Komárova s blízkostí navrhované MÚK Komárov-východ, riziko nepříznivého ovlivnění jižní okrajové zástavby Velkých Hoštic provozem dopravy v trase severního obchvatu Předpokládané výrazné snížení dopravní zátěže v zastavěném území městské části Opava- Komárov, včetně částečného zklidnění její východní okrajové části riziko nepříznivého ovlivnění okrajové zástavby Suchých Lazců umístěním MÚK Komárov-východ a navazující trasy jižního obchvatu do jejich blízkosti řešeno vymezením koridoru DZ23j v maximálním možném odstupu od okrajové zástavby Suchých Lazců Ponechání dopravní zátěže průjezdné, zdrojové i cílové dopravy na průtahu městskou částí nutné řešení protihlukovými opatřeními, které nepatří do městského charakteru zástavby a neřeší beze zbytku očekávaný nárůst negativních vlivů z dopravy na obytnou zástavbu, situovanou podél silnice I/11 minimalizaci vlivů nelze v této variantě plně zajistit riziko nepříznivého ovlivnění blízkostí navr- 121

128 Kritérium Var. Sever (DZ23s) Var. Jih (DZ23j) Var. Průtah (DZ23p) hované MÚK Kylešovice lokality Černý Mlýn a zástavby Kylešovická osada Minimalizace vlivů na přírodní hodnoty dotčeného území Koridor severního obchvatu je z důvodů kontaktu s prvky nadregionálního a regionálního ÚSES redukován na minimální šířku 200 m s rozšířením pouze v místech MÚK (300 m), západní úsek veden estakádou; přesto střety s prvky ÚSES nelze vyloučit (snížení funkčnosti RBC) návrhem koridoru je částečně redukován střet s ÚSES Zásah do drobnějších vodních toků (Hoštata, Strouha) minimalizace vlivů řešitelná stavebně technickými opatřeními částečné narušení remízů a meandrů v lokalitě Černý mlýn - nezbytné řešit v podrobnější dokumentaci Varianta v průtahu stávající zástavbou - minimální vliv na přírodní hodnoty území Průchod OP vodních zdrojů II. stupně na k.ú. Velké Hoštice Minimalizace vlivů na odtokové poměry v záplavovém území Dotčené záplavové území řeky Opavy řešeno dvěma estakádami o celkové délce cca 2060 m Přechod řeky Moravice a železniční tratě řešeno estakádou o délce cca 514 m Spodní voda v navrhovaném podjezdu po železniční tratí řešeno technicky (monolitická železobetonová vana s nepřetržitým odčerpáváním) Na základě porovnání všech tří variant dle vymezených kritérii a s ohledem na výsledky hodnocení VVURÚ A-ZÚR MSK je varianta Průtah považována za nejméně vhodnou a to zejména z toho důvodu, že neřeší odklon dopravy z enormně zatíženého průtahu obytným územím městské části Opava-Komárov a naopak přináší do tohoto území další dodatečnou zátěž, přičemž nutná technická opatření k pro minimalizaci těchto vlivů (hluk) by významným způsobem ovlivnila dosavadní předměstský charakter dotčeného území. Proti této variantě hovoří i fakt, že dotčené území je součástí územně rozsáhlé části MSK, vysoce exponované zhoršenou kvalitou ovzduší 70. Zvýšení zátěže obytného území Komárova dalšími emisemi z dopravy by proto vedlo k dalšímu zvýraznění této expozice. Ostatní dvě varianty s obchvatem městské části Opava-Komárov var. Sever a var. Jih jsou vyhodnoceny z hlediska územní průchodnosti jako relativně přijatelné a relativně účinně řešící daný problém s preferencí varianty Jih z hlediska vlivů na odtokové poměry Opavy a přírodní hodnoty dotčeného území (segmenty regionálního ÚSES, hodnotná krajina údolní nivy Opavy). Koridory obou variant jsou vymezeny v plochách s kvalitní zemědělskou půdou. Vzhledem k tomu, že půdy I. A II. třídy ochrany ZPF v dotčeném území zcela převažují, územní podmínky neumožňují vymezit variantu s výrazně menším vlivem na ZPF. S ohledem na tyto skutečnosti ZÚR upřednostňují ochranu přírodních hodnot v údolní nivě Opavy, které jsou významně dotčeny severní variantou vymezeného koridoru. Mírně nižší zábor ZPF v koridoru DZ23s (v porovnání s DZ23j) je negativně kompenzován zásahem 70 Výkres C.6. Vyhodnocení vlivů A-ZÚR MSK na životní prostředí Kumulativní a synergické vlivy. 122

129 do ploch vysokých přírodních a krajinných hodnot a nutností náročného řešení ochrany odtokových poměrů v záplavovém území Opavy. Zásadně rozdílné je hledisko ekonomických parametrů a tedy investiční náročnosti (rozdíl v částce cca 1,75 mld. Kč). V tomto stupni znalostí lze konstatovat, že ekonomicky náročnější varianta severní v žádném případě nepřináší takové řešení, které by rozsahem předpokládaných negativních vlivů dopravy na okolí bylo oproti variantě jižní jednoznačně výhodnější a přínosnější úměrně odhadovaným investičním nákladům. Z tohoto důvodu se doporučuje k rozhodnutí o výběru varianty ve smyslu ust. 38 odst. 2 stavebního zákona varianta Jih. Přestavba silnice I/11 v úseku Opava - Ostrava naplňuje jednu z priorit územního plánování kraje zaměřenou na zkvalitnění dopravního propojení západní části MSK s krajským městem (článek 3.). Tato priorita je pak konkretizována v požadavcích na využití území v rámci rozvojové oblasti OB2 Ostrava (článek 19.). Území, ve kterém je záměr situován, je součástí severozápadního výběžku rozvojové oblasti OB 2 Ostrava, přičemž správní obvod ORP Opava, resp. jeho východní část patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím územím v rámci kraje. Zajištění kapacitního propojení Opavy jako velmi silného mikroregionálního centra s krajským městem patří k zásadním podmínkám dalšího rozvoje tohoto území. V těchto souvislostech lze za hlavní přínosy tohoto záměru považovat posílení vazeb na rozvojovou oblast OB2 Ostrava v souladu s články (18), (24) a (27) republikových priorit PÚR ČR a články 3. a 5. priorit územního plánování kraje (viz kap. A.). Vymezení koridoru DZ23 v doporučené variantě Jih lze proto považovat za příspěvek k vytváření příznivých územních podmínek pro soudržnost společenství obyvatel a hospodářský rozvoj území v rozsahu celého prostoru podél silnice I/11 mezi Ostravou a Opavou s přesahem do rozvojové osy OS N1 (směr Krnov) a do specifické oblastí SOB3 Jeseníky Králický Sněžník (směr Horní Benešov a Bruntál). Při dodržení stanovených podmínek a kritérií pro rozhodování o změnách v ploše vymezeného koridoru DZ23j záměr naplňuje ust. 18 odst. 1 stavebního zákona a s ohledem na územní podmínky všech tři posuzovaných variant nejlépe zohledňuje ostatní veřejné zájmy chráněné podle zvláštních předpisů 71. S ohledem na dopravní význam silnice I/11 pro řešení přepravních vztahů Krnovska a Opavska 72 a v širších souvislostech celé republikové specifické oblasti SOB3 Jeseníky Králický Sněžník s krajským městem a centrální částí kraje lze veřejný zájme na umístění stavby v koridoru DZ23j a její následnou realizaci považovat za veřejný zájem převažující nad ochranou ZPF ve smyslu zák. č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, ve znění pozdějších předpisů. Záměr zároveň splňuje charakteristiky veřejně prospěšné stavby v souladu s ust. 2 odst. 1, písm. l) stavebního zákona. (30) Znění článku 38. se upravuje: Specifikace úpravy: Uvozující text nově definuje záměry, pro které ZÚR MSK v tomto článku vymezují koridory silniční dopravy (záměry nadmístního významu) a stanovuje obecnou (základní) šířku vymezených koridorů, přičemž u konkrétních koridorů nebo jejich dílčích úseků může být jejich šířka upřesněna. V tomto článku se dále stanovují společné požadavky na využití území a úkoly pro územní plánování. Specifické požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách 71 Zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů a zák. č. 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů. 72 Ve smyslu správních obvodů ORP. 123

130 v území a úkoly pro územní plánování jsou uvedeny u jednotlivých ploch a koridorů. V navazující tabulce dochází k úpravám jednotlivých řádků (viz níže). Úvodní text Věcný obsah článku 38. je zaměřen na ostatní plochy a koridory silniční dopravy nadmístního významu, které byly v souladu s právní úpravou platnou v době vydání ZÚR MSK převzaty bez věcných změn z platných územních plánů velkých územních celků a které, v souladu s ust. 187 odst. 2 stavebního zákona, nebyly znovu projednávány s dotčenými orgány. Nový uvozující text je proto svým účelem, obsahem i strukturou podobný s uvozujícím textem uvedeným článku 31., který byl zaměřen na plochy a koridory silniční dopravy mezinárodního a republikového významu, tzn., že se také orientuje na obecné stanovení šířky koridorů a formulaci společných požadavků na využití území, kritérií a podmínek pro rozhodování v ploše vymezených koridorů a úkolů pro územní plánování. Tabulka Z těchto důvodů odkazujeme v tomto článku na odůvodnění článku 31. Seřazení záměrů v tabulce podle jejich označení vzestupně je technickou úpravou a plyne z potřeby přehlednosti a usnadnění jejich vyhledávání. Uvádění zdrojové územně plánovací dokumentace (ÚPN VÚC) a označení konkrétní veřejně prospěšné stavby podle ní je již bezpředmětné. Jak je již uvedeno výše, účelem této informace bylo v procesu projednání nově pořizovaných zásad územního rozvoje poukázat (pro přehlednost jak nositelům těchto záměrů, tak dotčeným orgánům i obcím a veřejnosti) na konkrétní původní označení záměrů přebíraných bez věcných změn z platných územních plánů velkých územních celků. Tato ÚPD pozbyla platnosti vydáním prvních ZÚR MSK. V tuto chvíli je tato informace zbytná a nedůvodně zesložiťuje informace v zásadách územního rozvoje. Řádek D22 Silnice I/11 z hlediska širších vazeb představuje hlavní silniční spojení MSK ve směru východ - západ s návaznostmi na Olomoucký kraj, v opačném směru na Slovensko. Koridor záměru D22, stabilizovaný v rámci platných ZÚR MSK, v rámci aktualizace prodloužen k západu v poloze severozápadního obchvatu Horního Benešova s opětovným napojením na stávající I/11 západně od města. Vymezené prodloužení přeložky silnice I/11 v prostoru Horního Benešova tak řeší na tahu Bruntál Opava zásadní přestavbu silnice v úseku Horní Životice Horní Benešov s možným omezením průjezdné dopravy centre města. Prodloužení koridoru vyvolává i formální úpravu v názvu záměru (původní název I/11 Horní Životice, přeložka). V regionálních souvislostech navržená přestavba silnice reaguje na rostoucí nároky každodenní přepravy na bezkolizní upravenost nadřazené silniční sítě a zajištění bezpečnosti motorového i nemotorového provozu v zastavěných částech dotčených sídel. Silnice je sledována v šířkovém uspořádání dvoupruhové, směrově nedělené silnice I třídy. Šířka vymezeného koridoru pro prodloužený západní úsek s obchvatem Horního Benešova je shodná s šířkou koridoru východního stabilizovaného úseku, tzn. 400 m. Takto šířkově vymezený koridor nabízí dostatečnou rezervu pro umístění trasy dvoupruhové, směrově nedělené silnice I. třídy a všech souvisejících staveb. 124

131 Cílem záměru je zkvalitnění a rozvoj dopravního propojení specifické oblasti SOB3 Jeseníky - Králický Sněžník (dle PÚR ČR 2008) s centrální částí MSK. Kromě priority územního plánování kraje (čl. 3 ZÚR MSK) tento záměr naplňuje požadavky na zkvalitnění vzájemných funkčních a prostorových vazeb mezi rozvojovými (OB2 Ostrava) a specifickými oblastmi (SOB3 Jeseníky Králický Sněžník), jak jsou formulovány v čl. 19 a 27 ZÚR MSK. Řádek D25 Záměr Opava, jižní obchvat, pro který byl v zásadách územního rozvoje vymezen koridor označený D25, byl realizován a uveden do provozu v srpnu Potřeba územního hájení koridoru v ÚPD kraje tedy již pominula a záměr se proto ze ZÚR MSK vypouští. Řádek D30 Koridor záměru D30 pro umístění čtyřpruhové, směrově dělené silnice I. třídy je v rámci A-ZÚR prodloužen západním směrem do prostoru Šenova, kde se napojuje na stávající silnici I/11. Vymezené prodloužení přeložky silnice II/475 v širším prostoru Havířova řeší zásadní přestavbu silnice ve čtyřpruhovém směrově děleném uspořádání. Aktualizací navrhované prodloužení koridoru vyvolává i úpravu v názvu záměru (původní název Havířov, rondel III/47210). Východní úsek koridoru D30, který je v ZÚR MSK 2011 stabilizovaný, v prostoru Dolní Suché navazuje na již realizovaný čtyřpruh silnice II/475 v úseku Dolní Suchá Horní Suchá a dále pokračuje západním směrem k rondelu Havířov. Šířka vymezeného koridoru pro prodloužený západní úsek je shodná s šířkou koridoru východního stabilizovaného úseku, tj. 600 m. Takto šířkově vymezený koridor nabízí dostatečnou rezervu pro umístění trasy a všech souvisejících staveb včetně křižovatky silnic II/11 a II/479 Cílem záměru je zkvalitnění a rozvoj silniční sítě v centrální části MSK, rozvojové oblasti republikového významu OB2 (PÚR ČR 2008) s enormní koncentrací průjezdných i zdrojových a cílových přepravních vztahů s návaznostmi na nadřazené sítě, tj. především dálnici D1, silnice I/58, R56 a koridor kapacitní silnice republikového významu S6 Bohumín (D1) Havířov Třanovice Bystřice Mosty u Jablunkova hranice ČR/SR (- Žilina). Záměr D30 nepřímo navazuje na aktualizované záměry 1. a 2. části jižní tangenty Ostravy (DZ76 + DZ150). Řádek D44 Aktualizací je na základě zjištění v ÚAP MSK 2013 směrově mírně upraven severní úsek koridoru D44, vymezeného v platných ZÚR MSK, a to s dílčím posunem východním směrem. Jižní část koridoru je aktualizací prodloužena s přesahem na správní území obce Lomnice (k.ú. Tylov) tak, aby byly vytvořeny podmínky pro vhodné napojení přeložky na stávající silnici. Silnice je sledována v šířkovém uspořádání dvoupruhové, směrově nedělené silnice I třídy. Šířka vymezeného koridoru se směrovým posunem i pro prodloužený jižní úsek je nezměněná, tj. 400 m. Takto šířkově vymezený koridor nabízí dostatečnou rezervu pro umístění trasy a všech souvisejících staveb. Silnice I/45 je jedním z významných dopravních tahů jihozápadní a západní části MSK zajištující dopravní vazby specifické oblasti republikového významu SOB3 Jeseníky Králický Sněžník v propojení Bruntálska a Krnovska v severní části s návazností na Polsko, v jižní části na Olomoucký kraj (republiková rozvojová oblast OB8 Olomouc PÚR ČR 2008). Kromě těchto vztahů má zásadní význam pro zpřístupnění a obsluhu rekreační oblasti Hrubého Jeseníku a v souladu s koncepcí ZÚR MSK (viz čl. 27) též prostoru v okolí vodní nádrže Slezská Harta. 125

132 Intenzita dopravy na silnici I/45 v prostoru Valšova dosahuje dle výsledků CSD 2010 průměrných denních hodnot cca 4,9 tis. voz./den. Zásadní podmínkou pro rozhodování o variantách trasy přeložky v ploše vymezeného koridoru je minimalizace vlivů na využívané výhradní ložisko stavebního kamene Valšov, pro něž jsou stanoveny dobývací prostory Valšov I a Valšov II a CHLÚ Valšov III., představující surovinovou rezervu po dotěžení obou DP. Ložisko představuje regionálně významný zdroj drceného kameniva a zároveň je zdrojem pracovních příležitostí v tomto hospodářsky a sociálně slabém regionu 73. Sledovaný záměr naplňuje požadavky ZÚR MSK na využití území specifické oblasti SOB3 (čl. 27 ZÚR MSK), které sledují zkvalitnění a rozvoj dopravního napojení této oblasti se sousedními rozvojovými oblastmi a osami republikového (SOB8 - Olomouc) a nadmístního významu (OS-N1). Záměr je dlouhodobě sledován v Koncepci dopravy MSK. Řádek D52 Na základě zjištění v ÚAP MSK ZÚR MSK upravuje koridor silnice I/47 vymezený v platných ZÚR MSK pro východní obchvat Oder. V severní části je směrově mírně oddálen od zastavěné části města s rozdvojením koncového úseku pro možnou přestavbu křižovatky s napojením silnice II/441. V jižní části je koridor upraven na základě podrobnějších prověření tak, že navazuje na stávající silnici I/47 severně od Trněného rybníka. Silnice je sledována v šířkovém uspořádání dvoupruhové, směrově nedělené silnice zatím I. třídy. Šířka aktualizací vymezeného koridoru je kromě severního koncového úseku nezměněná, tj. 400 m. Šířka samostatných koncových větví v prostoru křižovatky I/47 a II/441 je stanovena na 200 m. Takto šířkově vymezený koridor nabízí dostatečnou rezervu pro umístění trasy a všech souvisejících staveb. Silnice I/47 po zprovoznění dálnice D1 převzala funkci doprovodné silnice k dálnici D1 s obslužným charakterem pro dotčené území. Tomu odpovídá i intenzita dopravy na této silnici, která podle výsledků CSD 2010 v prostoru Oder dosahuje průměrné denní hodnoty cca 2,7 3,4 tis. voz./24 hod. Ve vazbě na priority územního plánování kraje (čl. 7 a 13 ZÚR MSK) záměr vytváří příznivé podmínky pro zkvalitnění dopravní obsluhy sídelní struktury a možné posílení vnitroměstských funkcí na stávajícím průtahu sídlem Odry. Záměr je dlouhodobě sledován v Koncepci dopravy MSK. VVÚRÚ identifikuje ve vztahu k upravenému vymezení koridoru D52 významné vlivy na režim a jakost vodních zdrojů Odry u koupaliště a Pohoř, do jejich OP 1. stupně koridor zasahuje. Stejně tak úhel, pod kterým osa koridoru kříží záplavové území Odry, indikuje možné vlivy na odtokové poměry. Vymezený koridor zároveň zasahuje do hodnotných přírodních biotopů v rámci vymezených segmentů regionálního ÚSES. Z těchto důvodů A-ZÚR formulují pro tento koridor specifické podmínky pro rozhodování o možných variantách změn v ploše vymezeného koridoru obsahově zaměřené na minimalizaci vlivů na uvedené jevy v území. Podmínku minimalizace vlivů je třeba, tak jako v předchozích případech chápat tak, že přípustná je pouze varianta s nejmenším možným vlivem na dotčenou hodnotu, jev nebo limit v rámci navrhovaných technicko-ekonomických řešení. 73 Území je součástí specifické oblasti SOB3 Jeseníky - Králický Sněžník. 126

133 Řádek D54 Na základě zjištění v ÚAP MSK 2013 a v souladu s podklady z postupujících příprav realizace navrhuje A-ZÚR MSK upřesnění koridoru D54, vymezeného v platných ZÚR MSK pro umístění severního obchvatu města Opavy silnicí I/56. Jedná se pouze koncepční úpravu koridoru v koordinaci s řešením navazujících koridorů D55 a DZ2. Ve východní části tohoto úseku, navazujícího na koridor D55, je koridor zúžen na šířku 200 m (na základě projektové dokumentace ke stavebnímu povolení) s rozšířením až na 800 m pro umístění MÚK Prodloužení ul. Mostní tak, aby byla zajištěna dostatečná plocha pro možné napojení na vnitroměstskou komunikační síť. V severozápadním úseku je koridor v souladu s aktuálním stupněm projektové dokumentace směrově mírně upraven. V navazující západní části je provedena zásadní úprava ve vymezení koridoru ve smyslu jeho zúžení na 600 m (původní šířka až 2 km), s ohledem na koordinaci s upraveným vymezením koridoru DZ2 (západní část jižního obchvatu Opavy). Prodloužení koridoru D54 v jeho západní okrajové části umožňuje umístění křižovatkového uzlu, zajištujícího společné napojení severního i jižního obchvatu Opavy (koridor DZ2) na navazující silnice I/11 a I/57. S ohledem na zmíněné zúžení koridoru v porovnání s platnými ZÚR nevyvolává upravené řešení nové územní nároky, naopak uvolňuje významnou část území v prostrou západního okraje Opavy k jinému případnému využití. Vymezený koridor v upravených šířkách vytváří s dostatečnou rezervou podmínky pro umístění trasy ve čtyřpruhovém uspořádání směrově dělené silnice I. třídy a všech souvisejících staveb. Přestavba silnic I. třídy v prostoru města Opavy je zakotvena Koncepci dopravy MSK a jednotlivé záměry jsou dlouhodobě připravovány ŘSD ČR. Stávající silnice I/11 je vedena centrem Opavy, což je vzhledem k vysokým intenzitám dopravy a prognóze jejího růstu neúnosné. V roce 2009 proto byla dokončena stavba spojky S1 propojující silnice I/11 a I/56. Nyní se připravují východní a západní části severního obchvatu. Stávající komunikační systém Opavy je charakteristický svým vějířovitým uspořádáním. Páteřními komunikacemi tohoto systému jsou silnice I/11, I/46, I/56, I/57 a II /464, které ve stávajícím uspořádání zavádějí veškerou tranzitní dopravu do centra města. Na neúplném vnitřním městském okruhu dochází k distribuci tranzitní dopravy mezi výše uvedenými komunikacemi. Tato skutečnost způsobuje, že kapacita městského okruhu je již téměř vyčerpána, dochází zde k nežádoucím dopravním kongescím (dopravní zácpy, neprůjezdnost, zpomalení dopravy), ale zejména k velmi výraznému negativnímu ovlivnění životního prostředí centrální části města. Z výše uvedených důvodů je uvažováno s řešením této situace. Tranzitní doprava by měla být svedena na spojku S1 a severní obchvat. Spolu se spojkou S1 tvoří východní část severního obchvatu základní krok k vymístění tranzitní dopravy mimo centrum města Opavy. S ohledem na narůstající dopravní komplikace v centrální části města je nutno obě tyto stavby považovat za prioritní. Dostavba pokračování severního obchvatu až silnici I/57 směr Krnov a I /11 směr Bruntál bude následovat po jejich dobudování ve dvou etapách. Z tohoto pohledu je záměr v souladu s prioritami územního plánování kraje, formulovanými v článcích 3., 7. a 13 kapitoly A. Severní obchvat města je v konečném uspořádání řešen v kategorii S 22,5/100 s plánovaným dokončením do r Etapově bude obchvat realizován v polovičním profilu jako S 11,5/80. Z hlediska limitů využití území, které musí technické řešení záměru respektovat, jde zejména o záplavové území řeky Opavy, do kterého koridor zasahuje za křížením Vávrovické ulice. 127

134 Řádek D55 Na základě podnětu ÚAP MSK 2013 aktualizace ZÚR MSK upravuje směrové vedení koridoru D55 pro přeložku a homogenizaci šířkového uspořádání silnice I/56 v úseku Opava Ludgeřovice. Podkladem pro úpravy byla podrobnější prověřující dokumentace Technická studie Silnice I/56 Opava Dolní Benešov, Dolní Benešov Ostrava; (SHB, a.s. Ostrava, 2008). Hlavní úprava směrového vedení koridoru byla provedena v severovýchodním prostoru Kravař oddálením od zastavěného území. V ostatních úsecích došlo pouze k dílčím směrovým úpravám (k rektifikaci) koridoru vymezeného v platných ZÚR MSK. Šířkové parametry koridoru vytvářejí dostatečnou rezervu pro umístění trasy a všech souvisejících staveb ve čtyřpruhovém uspořádání směrově dělené silnice I. třídy. Koridor v upraveném vymezení navazuje ve východní části Opavy v tzv. Kateřinském dopravním uzlu na severní obchvat Opavy (koridor D54) a pokračuje východním směrem se severními obchvaty Malých Hoštic a Velkých Hoštic. Poté dál vede východním směrem s levostranným obloukem k městu Kravaře, které obchází pravostranným obloukem severovýchodním obchvatem. Následuje úsek trasy vedený třemi oblouky v koridoru mezi letištěm Zábřeh a železniční tratí Opava východ Hlučín k městu Hlučínu a dál pokračuje jihozápadním obchvatem Ludgeřovic. Následně končí na hranici se správním územím města Ostravy, kde navazuje na aktualizací upravovaný koridor D56. Jako kritérium pro rozhodování o výběru varianty v ploše vymezeného koridoru je třeba uplatnit zajištění ochrany vodního zdroje na západním okraji Dolního Benešova, jehož ochranná pásma koridor zahrnuje. Střety s ochranou ložisek vyhrazených nerostů, identifikované v rámci VVURÚ lze s vysokou pravděpodobností považovat za řešitelné. Těžba ložisek cihlářských surovin (DP Malé Hoštice, CHLÚ Hlučín I.), která se nacházejí v ploše koridoru, byla již ukončena a její obnovení není s ohledem na množství a kvalitu zůstatkových zásob pravděpodobné. Pokud bude nutné s ohledem na ochranu jiných veřejných zájmů v území vymezit trasu v plochách těchto ložisek lze umístění a realizaci stavby považovat za veřejný zájem převažující nad jejich ochranou ve smyslu horního zákona 74. Hlavním důvodem je níže popsaný význam dopravního propojení Ostravy a Opavy. Zásoby zemního plynu, resp. černého uhlí, do jejichž CHLÚ, resp. DP vymezený koridor zasahuje, nebudou realizací stavby za předpokladu splnění podmínek stanovených OBÚ, resp. MŽP ČR dotčeny. Úkolem pro územní plánování je prostorová koordinace trasy s areálem veřejného vnitrostátního letiště Dolní Benešov Zábřeh. Silnice I/56 je významným spojením Opavska a Ostravska s návazností na dálnici D1 a komunikační síť krajského města Ostravy. Mimo tyto regionální vztahy zajišťuje obsluhu sídel v dotčeném silně urbanizovaném pásu sídelní struktury. Stávající vedení silnice s průtahy sídly a její omezené šířkové uspořádání neodpovídá intenzitě dopravy a vyvolává poptávku po odpovídajícím komunikačním propojení. Přeložka silnice I/56 je navržena v kategorii R 25,5/120 jako směrově rozdělená čtyřpruhová rychlostní silnice. Záměry přestavby silnice I. třídy v úseku Opava - Ostrava jsou dlouhodobě sledovány ŘSD ČR a zakotveny v Koncepci dopravy MSK. Záměr v souladu s prioritami územního plánování kraje formulovanými kapitole A. Záměr přispívá ke zkvalitnění dopravního propojení se západní, hospodářsky slabší 74 Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákonú, ve znění pozdějších předpisů. 128

135 částí kraje (článek č. 3) a odvádí tranzitní dopravu mimo zastavěná území sídel a snižuje jejich zátěž emisemi a hlukem z dopravy (články č. 7. a 13.) Řádky D56 a D57 Požadavek na úpravu vymezení koridorů silnice I/56 v úseku od křížení se silnici III/01337 po dálnici D47 je obsahem Zprávy o uplatňování ZÚR MSK, věcným podkladem pro tyto úpravy pak technická studie Silnice I/56 Dolní Benešov Ostrava (SHB, a.s. Ostrava 2008). Na podkladě této studie A-ZÚR MSK ruší koridor územní rezervy D513, vymezený v platných ZÚR MSK pro dokončení přeložky silnice I/56 v cílovém uspořádání čtyřpruhové, směrově dělené silnice I. třídy, resp. začleňují předmětné plochy do koridoru D56. Účelnost této úpravy vyplývá ze skutečnosti, že platné ZÚR MSK převzaly vymezení jednotlivých koridorů přeložky silnice I/56 v tomto prostoru z platných ÚPN VÚC bez věcné změny ve smyslu ust. 187 odst. 2 stavebního zákona. V současné době je však z územního hlediska efektivnější hájit koridor pro umístění této významné páteřní komunikace jako celek mj. i s ohledem na ust. 36 odst. 1 SZ, týkající se územních rezerv. Možnost případné etapové realizace v polovičním profilu tím není dotčena. Druhou zásadní úpravou je sloučení koridoru D56 s navazujícím koridorem D57, jeho mírné prodloužení jihovýchodním směrem a oboustranné rozšíření tak, aby zahrnoval plochy nezbytné pro napojení na dálnici D47 včetně úprav dálniční křižovatky (Exit 360). Touto úpravou jsou vytvořeny dostatečné územní podmínky pro upřesnění záměru v navazujícím územním plánu a následné dokumentaci pro přípravu a realizaci záměru v plném šířkovém uspořádání čtyřpruhové směrově dělené silnice I. třídy, navazující jak na postupně realizovaný úsek Opava Ludgeřovice, tak v opačném směru na dálnici D1 a rovněž tak na komunikační síť města Ostravy. Technickou úpravou je zakončení koridoru D56 až na k.ú. Ludgeřovice. V původním osovém vymezení byly koridory D56 a D513 zakončeny přesně na hranici správního obvodu města Ostravy a Ludgeřovic. Vzhledem k limitované podrobnosti měřítka ZÚR (1 : ) a také s ohledem na způsob vymezování koridorů v prostředí ArcGIS je problematické vymezit konec koridoru takto striktně a proto A-ZÚR západní zakončení koridoru vymezuje s přesahem do k.ú. Ludgeřovice. Územní vymezení upraveného koridoru D56 dle A-ZÚR MSK je (s výjimkou prodloužení a rozšíření v jv. koncové části viz výše) tedy identické s původně vymezenými koridory D56, D57 a D513 pod společným označením D56. Řádek D57 se proto v textové tabulce vypouští a relevantní údaje se vkládají do řádku D56 (obec a k.ú. Ludgeřovice). Šířkové parametry koridoru vytvářejí dostatečný prostor pro umístění záměru v požadovaných parametrech a všech souvisejících staveb ve čtyřpruhovém uspořádání směrově dělené silnice. Záměr přestavby silnice I/56 v úseku Opava Ostrava včetně úseku vymezeného koridoru D56, zajišťujícího návaznost na dálnici D1 a komunikační síť krajského města Ostravy, je dlouhodobě sledován ŘSD ČR a zakotven v platné Koncepci dopravy MSK. Silnice I/56 mimo regionální vztahy zajišťuje obsluhu sídel v dotčeném silně urbanizovaném pásu sídelní struktury. V úseku silnice I/56 na průtahu Ludgeřovicemi intenzita dopravy dle výsledků CSD 2010 dosahuje skokového nárůstu z cca 6,8 tis. voz./24 hod. na intenzitu cca 12,2 tis. voz./24 hod. Hodnota RPDI (roční průměr denních intenzit dopravy) již v pracovní dny přesahuje v daném místě 13 tis. voz./24 hod. (z toho těžká vozidla činí více než 16 %). Takový nárůst intenzity 129

136 dopravy se současnou blízkostí krajského města jednoznačně vyžaduje řešení a to zásadní přestavbu v odpovídajících parametrech. Na základě výše uvedených údajů lze konstatovat, že záměr v souladu s prioritami územního plánování kraje formulovanými kapitole A přispívá ke zkvalitnění dopravního propojení se západní, hospodářsky slabší částí kraje (článek č. 3.) a odvádí tranzitní dopravu mimo zastavěná území sídel a snižuje jejich zátěž emisemi a hlukem z dopravy (články č. 7 a 13). Řádek D61 ZÚR MSK vymezily pro směrové úpravy na silnici I/57 v úseku Vysoká Liptaň - Třemešná koridor D61 ve dvou samostatných úsecích. Vymezení dle A-ZÚR MSK kromě dílčích směrových úprav propojuje oba úseky v jeden souvislý koridor. Jižní koncový úsek na hranici správních území obcí Liptaň a Třemešná je prodloužen tak, aby umožňoval dílčí úpravy silnice v průchodu místní části Damašek (obec Třemešná). Touto úpravou koridoru jsou vytvořeny podmínky pro ucelenější přestavbu silnice v úseku Vysoká Liptaň - Třemešná v odpovídajících parametrech dvoupruhové, směrově nedělené silnice I. třídy. Záměr na homogenizaci a dobudování celého silničního tahu je vyvolán potřebou zlepšení vnější a vnitřní obslužnosti příhraniční severní části Moravskoslezského kraje, která je podmínkou pro jeho oživení a rozvoj. Trasa upravené silnice I/11a na ni navazující úpravy silnice I/57 umožní propojení dálnice D1 s rekonstruovanou polskou dálnicí A4 a dále nabízí v širších vazbách perspektivní propojení českých dálnic D1 a D11 trasou vedenou částečně přes polské území (Nysa Klodsko Náchod). Moravskoslezský kraj tak může získat zajímavé alternativní propojení s Prahou při výrazném zkrácení vzdálenosti. Navržená úprava záměru D61 zajišťuje podmínky pro zkvalitnění a rozvoj dopravního napojení a obsluhy okrajových území v souladu s prioritami územního plánování kraje (článek 3.) a požadavky na zkvalitnění vzájemných funkčních a prostorových vazeb mezi rozvojovými (OB2 Ostrava) a specifickými oblastmi (SOB3 Jeseníky Králický Sněžník) tak, jak jsou formulovány v článku 19 a 27 ZÚR MSK. Aktualizací upravený koridor vytváří dostatečný prostor pro umístění trasy a všech souvisejících staveb ve dvoupruhovém uspořádání směrově nedělené silnice I. třídy. Obecný požadavek na minimalizaci vlivů na přírodní a krajinné hodnoty území, formulovaný v úvodu tohoto článku je třeba v případě koridoru D61 uplatnit ve vztahu k ochraně vydatnosti a jakost vodního zdroje Dívčí kámen, odtokových poměrů Petrovického potoka a potoka Mušlov a lesních porostů potenciálně dotčených rozšířením koridoru. Řádek D64 Prostor Krnova představuje významný dopravní uzel, kde se propojují silnice I/57 Opava Bartultovice hranice ČR /Polsko a silnice I/45 hranice ČR/Polsko - Opava- Bruntál Dětřichov nad Bystřicí (- Olomouc). Silnice I/57 je součástí významné mezinárodní trasy Ostrava Opava Krnov Bartultovice, vedoucí po silnicích I/11 a I /57 k mezinárodnímu hraničnímu přechodu bez omezení tonáže v Bartultovicích, který má vazbu na polském území na silnici 413 do Prudniku. Vytíženost silnice se negativně projevuje právě v Krnově. Intenzita dopravy na průjezdu stávající silnice I/57 Krnovem dosahuje průměrných denních hodnot dle CSD 2010 cca 9,1 12,7 tis. voz./24 hod. Z výsledků sčítání 2010 vyplývá, že v pracovní dny dosahuje RPDI hodnoty až vozidel za 24 hodin a z toho činí cca 14% těžká vozidla. Stávající silnice s průtahem centrální částí města je kapacitně i šířkově nevyhovující, narušena je i bezpečnost motorového i nemotorového provozu i městská funkce přilehlého prostoru. 130

137 Koridor D64 vymezený v ZÚR MSK 2011 proto je v souladu se Zprávou a na základě dostupných podrobnějších podkladů ŘSD ČR částečně upraven. V celém svém průběhu je směrově mírně rektifikován. V západní koncové části pak je prodloužen a napojen na stávající silnici v prostoru Chomýže v koordinaci se záměrem D203 (původní označení D302 I/45 Krnov, západní obchvat). Tímto jsou vytvořeny územní podmínky také pro možnost řešení křižovatky severního obchvatu Krnova s přeložkou silnice I/45 Krnov, západní obchvat. Upravené vymezení koridoru vytváří dostatečný prostor pro umístění trasy a všech souvisejících staveb ve dvoupruhovém uspořádání směrově nedělené silnice I. třídy. Odklon těžké dopravy z centra města je vzhledem k vysokým současným i výhledovým intenzitám nezbytný. Pro aktivizaci budované průmyslové zóny Krnov- Červený Dvůr je navíc nutné vybudování obchvatu města Krnova s napojením na silnici I/45 ve směru Bruntál Olomouc. Záměr je z těchto důvodů sledován ŘSD ČR a je zakotven v platné Koncepci dopravy MSK. Mezi dopravně ekonomické přínosy vybudování obchvatu města lze zařadit především zajištění plynulé a bezpečné dopravy, dostatečnou kapacitní rezervu i pro nárůst intenzity dopravy mimo návrhové období, nižší spotřebu pohonných hmot a s ní související snížení emisí do ovzduší. Obchvatem Krnova se také podstatně zkrátí jízdní doba. Zároveň se zvýší bezpečnost silničního provozu, a tím pádem dojde i ke snížení počtu dopravních nehod. Podstatným přínosem bude vytvoření podmínek pro další rozvoj regionu, například výstavbou nové průmyslové zóny. Začátek úpravy je v místní části Krnova Krásné Loučky před výhledovou průsečnou křižovatkou s jihozápadním obchvatem silnice I/45, stávající silnici I/45 a železniční trať kříží obchvat mimoúrovňově. Trasa se odklání mimo centrum města směrem k hranici s Polskem, kříží řeku Opavici a prochází ochranným pásmem vodního zdroje II. stupně do průsečné křižovatky se silnicí I/45 k hraničnímu přechodu. Záplavovým územím řeky Opavice a Opavy se vrací na stávající silnici I/57 po mimoúrovňovém křížení železniční tratě do okružní křižovatky v místní části Krnova-Petrův Důl. Silnice I/57 má navrženou kategorii S 11,5/80. Záměr odvádí tranzitní dopravu mimo zastavěná území sídel a snižuje jejich zátěž emisemi a hlukem z dopravy v souladu s prioritami územního plánování kraje (článek 7. a 13. ZÚR MSK). Z hlediska limitů využití dotčeného území je nutné, aby jednou z podmínek pro výběr výsledné varianty v ploše vymezeného koridoru byla minimalizace vlivů na odtokové poměry řek Opavy a Opavice a ochrana vodního zdroje na sz. okraji Krnova. Řádky D66 a D67 Jak již bylo uvedeno výše, patří silnice I/57 v rámci MSK k významným silničním tahům. V návaznosti na silnici I/11 a I/56 v Opavě se podílí na propojení Osoblažského výběžku, Krnovska a Opavska s prostorem Ostravy a zde se nacházející možné návaznosti na další dopravní tahy v tomto území. Vzhledem ke své důležitosti vyžaduje silnice I/57 homogenizaci celé své trasy zejména v prostrou mezi Opavou a Krnovem, kde se nachází celá řada dopravních závad. Požadované šířkové parametry nesplňuje silnice v úseku mezi Holasovicemi a Brumovicemi, kde je v m. č. Skrochovice vedena centrální zastavěnou částí obce jako průtah. Stávající průtah mezinárodní kamionové trasy po silnici I/57 zastavěným územím není vzhledem ke zvyšujícím se dopravním intenzitám vyhovující. Stísněné poměry v zástavbě a těsná blízkost železniční tratě neumožňují rozšíření stávající komunikace na požadovanou kategorii. Podle výsledků celostátního sčítání dopravy (CSD) 2010 dosahuje intenzita dopravy v jednotlivých hodnocených úsecích průměrných denních hodnot cca 5,9 131

138 6,9 tis. voz./24 hod. V nejzatíženějších úsecích v pracovní dny dosahuje RPDI hodnoty až vozidel za 24 hodin a z toho podíl těžkých vozidel činí cca 18 21%. Navrhované úpravy předmětných záměrů na silnici I/57 vychází z řešení technické studie Obchvat obce Brumovice, část Skrochovice, zadané Sdružením pro výstavbu komunikace I/11-I/57, Opava. Tato studie vznikla v rámci kompletace přípravy silničního tahu Ostrava Opava Krnov Bartultovice. Jejím cílem bylo především prověření reálnosti trasy na základě zaměření polohopisu a výškopisu, studie odtokových poměrů řeky Čížiny a dalších aktualizovaných podkladů. Záměr na homogenizaci a dobudování celého silničního tahu je vyvolán potřebou zlepšení vnější a vnitřní obslužnosti příhraniční severní části Moravskoslezského kraje, která je podmínkou pro jeho oživení a rozvoj. Trasa upravené silnice I/11a na ni navazující úpravy silnice I/57 umožní propojení dálnice D1 s rekonstruovanou polskou dálnicí A4 a dále nabízí v širších vazbách perspektivní propojení českých dálnic D1 a D11 trasou vedenou částečně přes polské území (Nysa Klodsko Náchod). Moravskoslezský kraj tak může získat zajímavé alternativní propojení s Prahou při výrazném zkrácení vzdálenosti. Koridor D66 vymezený v platných ZÚR MSK je v souladu se Zprávou ve směru západním prodloužen za účelem vytvoření podmínek pro možnou přestavbu a úpravy stávající silnice v celém úseku Brumovice Úvalno. Prodloužením trasy byl aktualizací upraven i původní název záměru I/57 Brumovice, lokální úprava s doplněním koncového článku Úvalno. Koridor D67 byl na základě podrobnější dokumentace (viz výše) směrově mírně rektifikován oproti vymezení v platných ZÚR MSK Šířka obou upravených koridorů zůstává zachována (400 m) a vytváří dostatečné předpoklady pro umístění dvoupruhové, směrově nedělené silnice I. třídy. Významné vlivy koridoru D66 identifkované v rámci VVURÚ na přírodní hodnoty dotčeného území (PP Úvalenské louky, RBC 107 Brumovická niva) bude možné eliminovat v rámci upřesnění vymezení koridoru v ÚP dotčených obcí (Brumovice, Úvalno). PP Úvalenské louky je vymezena na odvrácené straně železniční trati. Přesto, že vymezený koridor s ohledem na měřítko tiskového výstupu přesahujje těleso železniční trati č. 310 (Opava Krnov), není technicky ani ekonomicky reálné, aby upravená trasa silnice I/57 křížila železniční trať. Předmětné RBC přesahuje zmíněnou železniční trať pouze okrajově a mezi jeho hranicí a tělesem současné silnice existují dostatečné územní podmínky pro případnou změnu stopy silnice bez narušení plochy biocentra. Z tohoto důvodu A-ZÚR neformuluje pro tento případ specifické podmínky pro rozhodování o možných variantách změn v ploše vymezeného koridoru a odkazuje na uplatnění obecné podmínky na minimalizaci vlivů na přírodní a krajinné hodnoty dotčeného území, formulované v úvodu tohoto článku. Z hlediska dalších limitů využité dotčeného území je nutné, aby v případě koridoru D67 jednou z podmínek pro výběr výsledné varianty v ploše vymezeného koridoru byla minimalizace vlivů na odtokové poměry řeky Opavy. Upravené vymezené koridorů D66 a D67 vytváří podmínky pro zkvalitnění a rozvoj dopravního napojení a obsluhy okrajových území v souladu s prioritami územního plánování kraje (článek 3.) a požadavky na zkvalitnění vzájemných funkčních a prostorových vazeb mezi rozvojovými (OB2 Ostrava) a specifickými oblastmi (SOB3 Jeseníky Králický Sněžník) tak, jak jsou formulovány v článku 19 a 27 ZÚR MSK. V případě záměru D67 zároveň dochází k odklonu tranzitní dopravy mimo zastavěné území Brumovic (m. č. Skrochovice) a vytvoření předpokladu pro snížení zátěže emisemi a hlukem z dopravy v souladu s prioritami územního plánování kraje (článek 7. a 13. ZÚR MSK). 132

139 Řádky D76 ve spojení s řádky D127 a D150 Tzv. jižní tangenta města Ostravy představuje kapacitní jižní propojení nadřazené silniční sítě radiálně vedené do vnitřní části Ostravy (od jihozápadu silnicí I/58, z jihu silnicí I/56 a od východu pak silnicí I/11) se současným odvedením průjezdné dopravy mimo hustě osídlenou a urbanizovanou jižní část města v úseku mezi silnicemi I/58 (k.ú. Krmelín a Nová Bělá) a I/11 (k.ú. Bartovice). Vzhledem k faktu, že se jedná o koncepčně ucelený úsek, který byl v předchozích ÚPD z řady důvodů rozdělen do více koridorů a teprve v rámci A-ZÚR MSK dochází k jeho sjednocení, je také odůvodnění provedených úprav prezentováno společně. Z ÚPN VÚC Beskydy a VÚC Ostrava-Karviná, zpracovaných dle předchozí právní úpravy 75 byly do prvních ZÚR MSK převzaty bez věcné změny 76 koridory reflektující záměr podélné etapizace výstavby jižní tangenty v úseku mezi silnicemi I/58 a I/56 s etapovou realizací ve dvoupruhovém uspořádání a s územní rezervou pro čtyřpruh (koridory D76, D127 a územní rezerva D515). S ohledem na rostoucí intenzitu dopravy v jižní části Ostravy a v souladu s vývojem zájmů v území A-ZÚR MSK přehodnocuje koncepci podélné etapizace vymezenou těmito koridory. V rámci tohoto přehodnocení dochází v úseku mezi silnicemi I/58 a I/56 ke sloučení uvedených koridorů včetně ploch územní rezervy D515 pod společným označením D76 v neměněném šířkovém uspořádání pro umístění čtyřpruhové směrově dělené komunikace. Obdobným způsobem byl s ohledem na rostoucí intenzitu dopravy přehodnocen také navazující úsek jižní tangenty mezi silnicemi a R56 a I/11, sledovaný již pouze ve dvoupruhovém uspořádání jako směrově nedělená komunikace. V tomto úseku byly z obou výše zmíněných ÚPN VÚC převzaty koridory vymezené s ohledem na postupnou realizaci jednotlivých dílčích úseků ve formě návrhu (D150) nebo územní rezervy (část koridoru D515). Na základě požadavku Zprávy A-ZÚR MSK také v tomto úseku tato koncepce přehodnocena vymezením koridoru pod ozn. D150, pro dvoupruhovou, směrově nedělenou silnici v celém původně sledovaném průběhu (I/56 I/11), který kromě ploch vymezených v platné ZÚR MSK zahrnuje také plochy předmětných úseků územní rezervy D515. Aktualizací ZÚR upravené koridory obou částí jižní tangenty Ostravy vytvářejí vyhovující územní podmínky pro umístění předmětné komunikace a všech souvisejících staveb v navrhovaném šířkovém uspořádání, tj. 600 m v případě koridoru D76 a 400 m v případě koridoru D150 včetně následné možnosti přímého napojení okolního území bez průjezdu obytným územím. Koncepční záměr realizace jižní tangenty města Ostravy vytváří podmínky pro snížení dopravní zátěže na dosavadních komunikacích v dotčeném prostoru, které často procházejí zastavěným územím sídel (Krmelín, Paskov, Paskov, Hrabová, Řepiště, Vratimov) a snižuje jejich zátěž emisemi a hlukem z dopravy v souladu s prioritami územního plánování kraje (článek 7. a 13. ZÚR MSK). Mezi kritéria pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezených koridorů je třeba zařadit ochranu přírodních léčivých zdrojů lázní Klimkovice-Hýlov, a ochranu výhradního ložiska cihlářské suroviny vymezeného CHLÚ Nová Bělá, do nichž zasahuje koridor D76. V případě koridoru D150 je třeba v rámci těchto kritérií uplatnit ochranu odtokových poměrů řeky Ostravice, do jejíhož záplavového území vymezený koridor zasahuje na k.ú. Hrabová. 75 Zákon č. 50/1976 Sb.,stavební zákon, v platném znění. 76 Ve smyslu ust. 187 odst. 2 stavebního zákona. 133

140 Ve vazbě na provedené úpravy popsané výše se v řádcích D76 a D150 tabulky provádějí technické úpravy doplněním dotčených obcí a katastrálních území a zároveň se vypouští řádek D127. Řádek D80 Úsek silnice I/58 označený v zásadách územního rozvoje D80 byl realizován a uveden do provozu v listopadu 2011, potřeba územního hájení koridoru v ÚPD kraje tedy již pominula a předmětný koridor je proto ze ZÚR MSK vypuštěn. Řádek D81 V souladu se Zprávou A-ZÚR vypouští severní část koridoru pro umístění silnice I/58 v úseku, který je již realizován a uveden do provozu. Podkladem pro úpravy provedené v rámci A-ZÚR MSK byla Studie proveditelnosti a účelnosti Silnice I/58 Frenštát pod Radhoštěm Vlčovice (11/2010), jejímž úkolem bylo prověřit technickou realizovatelnost a možnost umístění trasy komunikace v dlouhodobě sledovaném koridoru včetně odůvodnění účelnosti realizace této plánované silnice. Hlavní úpravou je propojení dvou původně samostatných dílčích úseků a jejich sloučení do jednoho koridoru. Na k.ú. Vlčovice je koridor rozšířen o výběžek umožňující napojení přilehlých rozvojových ploch na plánovanou přeložku silnice I/58. Jižní koncový úsek koridoru je v rámci A-ZÚR prodloužen až k sz. okraji zástavby města Frenštát p. Radhoštěm. Koridor je vymezen pro umístění trasy dvoupruhové směrově nedělené silnice I. třídy. Úsek silnice z Kopřivnice (m. č. Vlčovice) až do Lichnova je navržen v nové trase z důvodu zcela nevhodného směrového vedení stávající silnice. V celém navazujícím úseku mezi okrajem zastavěného území obce Lichnov a Frenštátem p. R. je pak důsledně sledována stávající stopa silnice I/58, tak aby bylo možno využít silničního pozemku a částí zemního tělesa stávající silnice k realizaci přeložky. Silnice I/58 je významnou trasou základního dopravního skeletu kraje ve směru sever jih v uceleném tahu od st. hranice s Polskem dále v ose Bohumín - Ostrava - Příbor - Frenštát p. R - Rožnov p. R. (ZLK). V úseku Příbor Frenštát p. R. převádí přepravní vztahy mezi rychlostní silnicí R48 a rekreačními středissky na moravskoslezské (Frenštát p. r. Trojanovice, Kunčice p. O.) a návazně i na zlínské straně Moravskoslezských Beskyd. Intenzita dopravy na silnici I/58 v úseku Kopřivnice Frenštát pod Radhoštěm dosahuje v jednotlivých sčítacích úsecích průměrné denní intenzity cca od 5,4 tis. do 7,1 tis voz./24 hod. s podílem těžké nákladní dopravy cca mezi %. Z podrobných výsledků sčítání pak vyplývá, že v pracovní dny hodnota RPDI na nejzatíženějším úseku dosahuje více než 7,7 tis. voz./24 hod. a z toho podíl těžkých vozidel je téměř 26% 77. Navrhovaná přestavba silnice v homogenizovaných parametrech tedy vytváří předpoklady pro bezkolizní obsluhu, zpřístupnění a možnou návaznost rozvíjejícího se území této části MSK (rozvojová oblast OB N1) s vazbou na Zlínský kraj. Upravené vymezení koridoru vytváří dostatečné územní podmínky pro umístění přeložky v parametrech dvoupruhové směrově nedělené silnice I. třídy. VVURÚ A-ZÚR MSK vyhodnotilo v jižní prodloužené části koridoru významné vlivy na RBC 229 Tichavká Lubina, které může být navrhovanou přeložkou dotčeno. Zvýšená intenzita dopravy zároveň může ohrozit funkčnost nadregionálního biokori- 77 Zdroj: Ceslostátní sčítaní dopravy 2010 (ŘSD ČR). 134

141 doru ÚSES K144 MB, který koridor silnice kříží jižně od Vlčovic, v údolí mezi Holým vrecem a Tichavskou hůrkou. Z tohoto důvodu návrh A-ZÚR doplňuje tuto část výroku o specifikou podmínku pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru a obsahově identický úkol pro územní plánování orientované na minimalizaci vlivů na oba uvedené segmenty ÚSES. Podmínku minimalizace vlivů je třeba, tak jako v předchozích případech chápat tak, že přípustná je pouze varianta s nejmenším možným vlivem na dotčenou hodnotu, jev nebo limit v rámci navrhovaných technicko-ekonomických řešení. Řádek D86 Úsek silnice I/67 označený v zásadách územního rozvoje D80 (východní obchvat Bohumína) byl realizován a uveden do provozu v listopadu 2011, potřeba územního hájení koridoru v ÚPD kraje tedy již pominula a předmětný koridor je proto ze ZÚR MSK vypuštěn. Řádek D127 Koridor převzatý z ÚPN VÚC Ostrava Karviná bez věcné změny do prvních ZÚR MSK (v souladu s ust. 187 odst. 2 SZ) pro jeden z dílčích úseků tzv. jižní tangenty města Ostravy byl v souvislosti s přehodnocením koncepce jejího vymezení v ZÚR zahrnut do koridoru D76 a předmětný řádek tabulky se proto ruší 78. Řádek D150 Koridor D150 zahrnuje upravené vymezení koridoru jižní tangenty města Ostravy v úseku mezi silnicemi I/56 (k.ú. Krmelín) a I/11 (Ostrava, k.ú. Bartovice). Specifikace a odůvodnění provedených úprav je uvedeno výše, společně s koridorem D76 s ohledem na skutečnost, že řešení jižní tangenty města Ostravy představuje ucelený koncepční segment. Řádek D203 Z podnětu ÚAP MSK 2013 a na podkladě zpracované technické studie (Dopravoprojekt Ostrava, 2009), upravuje A-ZÚR směrové vedení koridoru pro umístění západního obchvatu Krnova mírným posunem jeho osy západním směrem a dále prodlužuje jeho jižní koncovou část na území obce Brantice tak, aby bylo umožněno optimální řešení křižovatky se stávající silnicí I/45. Silnice I/45 je jedním z významných dopravních tahů jihozápadní a západní části MSK, který zajišťuje přepravní nároky průjezdné i zdrojové a cílové dopravy uvnitř specifické oblasti republikového významu SOB3 Jeseníky Králický Sněžník v relaci Krnov Bruntál s návazností na Olomoucký kraj a v opačném směru na sousední Polsko, směr Glubczyce. Kromě těchto vztahů v návaznosti na nižší silniční síť má zásadní význam pro zpřístupnění a obsluhu rekreační oblasti Hrubého Jeseníku a přilehlé části území Nízkého Jeseníku s potenciálně významným rekreačním prostorem vodní nádrže Slezská Harta a přilehlého území jednotlivých obcí. Stávající průtah silnice I/45 Krnovem je výhledově nevyhovující a je nutné koncepční řešení v koordinaci se sledovaným severním obchvatem města (koridor D64) a napojením na přeložku na silnice I/57. Intenzita dopravy na vjezdu do Krnova ve směru od Bruntálu dosahuje dle výsledků CSD 2010 průměrných denních hodnot cca 4,2 tis. voz./den. 78 Podrobněji viz odůvodnění k řádku D

142 Územní rezervy Přeložka silnice je sledována v šířkovém uspořádání dvoupruhové, směrově nedělené silnice I třídy. Šířka vymezeného koridoru se směrovým posunem zůstává zachována i v jižním prodlouženém úseku. Takto vymezený koridor vytváří dostatečné územní podmínky pro umístění přeložky v požadovaných parametrech a všech souvisejících staveb včetně křižovatky se stávající I/45. VVURÚ A-ZÚR MSK identifikovalo významné vlivy na segmenty ÚSES (RBC 150 Kostelecká niva, NRBK K96 N) v souvislosti s prodloužením a rozšířenám jižní koncové části koridoru, jejichž funkčnost může být dotčena a to jak samotným záměrem přeložky, tak v kumulaci s realizací přírodě blízkých protipovodňových opatření v údolní nivě Opavy doplňujících výstavbu vodní nádrže Nové Heřminovy. Z tohoto důvodu návrh A-ZÚR doplňuje tuto část výroku o specifikou podmínku pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru a obsahově identický úkol pro územní plánování orientované na minimalizaci vlivů na oba uvedené segmenty ÚSES. Podmínku minimalizace vlivů je třeba, tak jako v předchozích případech chápat tak, že přípustná je pouze varianta s nejmenším možným vlivem na dotčenou hodnotu, jev nebo limit v rámci navrhovaných technicko-ekonomických řešení. Sledovaný záměr naplňuje požadavky ZÚR MSK na využití území specifické oblasti SOB3 (článek 27. ZÚR MSK), které sledují zkvalitnění a rozvoj dopravního napojení této oblasti se sousedními rozvojovými oblastmi a osami republikového (SOB8 - Olomouc) a nadmístního významu (OS-N1). Záměr umožňuje odvedení dopravy z centrální části města přes jeho nezastavěnou část (oblast Ježník) s napojením na připravovanou stavbu Silnice I/57 Krnov severní obchvat. Záměr je dlouhodobě sledován v Koncepci dopravy MSK. S ohledem na zařazení záměru mezi veřejně prospěšné stavby a interní metodiku pořizovatele týkající se značení ploch a koridorů v ZÚR MSK byla v rámci aktualizace provedena změna označení koridoru z původního D302 a D203. V souvislosti s prodloužením koridoru, resp. jeho směrovým posunem byla mezi katastrální území doplněno k.ú. Radim u Brantic. (31) Znění článku 41. se upravuje: Specifikace úpravy: Uvozující text nově definuje, pro jaký účel ZÚR MSK v tomto článku vymezují koridory silniční dopravy (územní rezervy) a stanovuje obecnou (základní) šířku vymezených koridorů, přičemž u konkrétních koridorů nebo jejich dílčích úseků může být jejich šířka upřesněna. V tomto článku se dále stanovují společné požadavky na prověření budoucího využití. Specifické požadavky, pokud jsou stanoveny, jsou uvedeny u jednotlivých ploch a koridorů. V navazující tabulce územních rezerv republikového významu dochází pouze k technické úpravě, v tabulce územních rezerv pro záměry nadmístního významu dochází kromě toho k úpravám jednotlivých řádků (viz níže). Úvodní text Technická úprava uvozujícího textu. Původní preambule článku signalizovala, že část záměrů a územních rezerv byla v souladu s právní úpravou platnou v době vydání zásad územního rozvoje přebírána bez věcných změn z platných územních plánů velkých územních celků a nebyla v souladu s ust. 187 odst. 2 stavebního zákona znovu projednávána s dotčenými orgány. Po vydání zásad územního rozvo- 136

143 je a pozbytí platnosti územních plánů velkých územních celků je tato informace zbytná. Obecné (společné) požadavky stanovují využití vymezených ploch a koridorů územních rezerv, jehož potřebu a plošné nároky je třeba prověřit a další významné aspekty územní nebo environmentální povahy, na které je nutné v rámci tohoto prověření zaměřit. Ve vazbě na ust. 36 odst. 5 stavebního zákona a jsou tyto požadavky formulovány jako závazné pro nižší stupně územně plánovací dokumentace (územní plán, regulační plán). Doplnění textu respektuje systematiku zásad územního rozvoje. Vzhledem k obecné platnosti požadavků jsou tyto vytknuty před obě následující tabulky a jsou obecně platné jak pro územní rezervy mezinárodního a republikového významu (první tabulka), tak pro územní rezervy nadmístního významu (druhá tabulka), vymezené v článku 41 a to včetně koridorů, jejichž vymezení se v rámci A-ZÚR MSK nemění. Vymezením územních rezerv ve smyslu ust. 36 odst. 1 věta třetí stavebního zákona naplňují ZÚR ust. 18 odst. 2 stavebního zákona ve smyslu zajišťování předpokladů pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území. Vymezení územních rezerv v sobě obsahuje tzv. princip předběžné opatrnosti, standardně aplikovaný v dokumentech koncepčního nebo strategického charakteru 79. Tento princip vychází ze skutečnosti, že v některých případech nelze na základě dnešních zkušeností a znalostí s jistotou stanovit, ale ani vyloučit potřebnost realizace konkrétních záměrů včetně jejich vlivů hospodářských, sociálních a environmentálních důsledků (vlivů). Současně s potřebou a územními nároky je proto žádoucí prověřovat výše zmíněné důsledky (vlivy) tohoto případného budoucího využití ploch a koridorů vymezených územních rezerv. Princip předběžné opatrnosti je zahrnut také čtvrté větě 36 odst. 1 stavebního zákona, které v ploše (koridoru) územní rezervy zakazuje změny v území 80, které by mohly stanovené využití podstatně ztížit nebo znemožnit. Tento přístup plně koresponduje s ust. 18 odst. 1 stavebního zákona a definicí trvale udržitelného rozvoje ve smyslu 6 zák. č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Požadavky na prověření budoucího využití První odrážka formuluje požadavek na prověření územních podmínek pro případné umístění jednotlivých dopravních staveb v území dle obou navazujících tabulkových přehledů jako nezbytného územního předpokladu pro jejich realizaci včetně dalších souvisejících nebo podmiňujících a staveb (např. odvodnění komunikace, lapače ropných látek, odvodnění terénu, sjezdy, propustky, opěrné zdi, zabezpečení svahů a přeložky inženýrských sítí včetně přípojek objektů v blízkém okolí komunikace). Ostatní odrážky reflektují obdobná témata jako v případě koridorů pro umísťování silničních staveb, vymezených v předchozích článcích ZÚR (viz čl. 31) s tím rozdílem, že v případě vymezených územních rezerv budou výsledky prověření těchto aspektů podkladem pro rozhodnutí, zda je možně předmětnou územní rezervu v rámci některé z následujících aktualizací ZÚR změnit na plochu nebo koridor umožňující stanovené využití. 79 Např. Státní politika životního prostředí ČR (MŽP ČR 09/2012) odst. 1 písm a) stavebního zákona. 137

144 Tabulka Územní rezervy pro záměry republikového významu Uvádění zdrojové územně plánovací dokumentace (ÚPN VÚC) je již bezpředmětné. Účelem této informace bylo v procesu projednání nově pořizovaných zásad územního rozvoje poukázat (pro přehlednost jak nositelům těchto záměrů, tak dotčeným orgánům i obcím a veřejnosti) na konkrétní původní označení záměrů přebíraných bez věcných změn z platných územních plánů velkých územních celků. Tato ÚPD pozbyla platnosti vydáním prvních ZÚR MSK. V tuto chvíli je tato informace zbytná a nedůvodně zesložiťuje informace v zásadách územního rozvoje. Tabulka Územní rezervy pro záměry nadmístního významu Uvádění zdrojové územně plánovací dokumentace, pořízené dle zák. č. 50/1976 Sb., v platném znění, ze které byly tyto územní rezervy převzaty do prvních ZÚR MSK, je i v tomto případě již bezpředmětné a to ze stejných důvodů, jaké jsou uvedeny výše u tabulky se záměry republikového významu. Řádek D501 Územní rezerva D501 pro přeložku dvoupruhové, směrově nedělené silnice I/57 v úseku Březová Fulnek je součástí výhledové přestavby dílčích úseků silnice I/57 ve spojení Opava Fulnek dálnice D1 (MÚK Hladké Životice). Aktualizace prostorového vedení vychází ze zjištění v ÚAP MSK Cílem je výhledové odstranění bodových závad v trase s vyloučením průtahu Vrchy s ohledem na případný razantní nárůst dopravy v přímé návaznosti na dálnici D1. Vymezením aktualizovaného koridoru územní rezervy je zajištěna územní ochrana pro možné prověření trasy a potřebnosti výhledové přeložky a úprav silnice v plném rozsahu. Jihovýchodní koncová část koridoru byla upřesněna ve vazbě na již dokončený úsek přeložky silnice I/57 v úseku Kunín Fulnek. Ve střední části koridoru mezi Fulnekem a Vrchy došlo pouze k dílčím směrovým úpravám, vyplývajícím z aktuální technické dokumentace. Severní část koridoru byla upřesněna ve smyslu jeho oddálení od západního okraje zástavby obce Vrchy a prodloužení na území obce Březová v zájmu vytvoření územních podmínek pro zaústění případné přeložky do stopy stávající komunikace. Důvodem pro vymezení koridoru ve formě územní rezervy jsou nízké intenzity dopravy v daném úseku silnice (691 voz./24 hod., z toho TV cca 20%). Celostátní sčítání dopravy 2010 však ještě neposkytuje relevantní údaje o změně dopravní zátěže v důsledku zprovoznění dálnice D1. Z tohoto důvodu je vymezení územní rezervy plně odůvodněné. Řádek D510 Stávající komunikace II/466 spolu s úsekem silnice II/467 tvoří příhraniční příčku vedenou v severní partii okresu Opava v trase Třebom - Sudice - Chuchelná - Píšť. Komunikace slouží převážně místní dopravě. Územně byly sledovány lokální směrové úpravy na sil. II/466 v úseku Šilheřovice Píšť spolu se záměrem prodloužení této příhraniční trasy až do oblasti Bohumína. Toto prodloužení bylo uvažováno po stávající silnici III/4695 a dále pak po nové propojovací komunikaci sil. III/4695 a II/469 (s využitím stávající místní komunikace mezi sil. III/4698 a II/469). Střední úsek pak s využitím stávajícího úsek komunikace v lokalitě Šilheřovic - Bažantnice a koncový úsek od sil. III/4697 po lokalitu Paseky předpokládal vedení v souladu s tehdy platným ÚP obce Šilheřovice. Jedním z důvodů pro územní ochranu koridoru této přeložky byl zvažovaný záměr umístění strategické průmyslové zón v prostoru východně Šilheřovic. Před- 138

145 mětná komunikace byla uvažována jako jedna z komunikací pro obsluhu této rozvojové plochy. S ohledem na další vývoj zájmů v území, tj. umístění strategické rozvojové zóny kraje v prostoru Nošovic a s tím související uzavření tzv. Deklarace porozumění mezi společností Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o., Moravskoslezským krajem, ministerstvem průmyslu a obchodu a agenturou CzechInvest na jedné straně a nevládními organizacemi aktivně vystupujícími proti záměru investice na straně druhé, bylo upuštěno od realizace průmyslové zóny Šilheřovice a rovněž Dolní Lutyně V této souvislosti a také v souvislosti s výstavbou dálnice D1 (D47) a s ní souvisejících staveb napojovacích komunikací pro obsluhu území bylo následně přehodnoceno i možné výhledové pokračování silnice II/471 z dálničního uzlu Bohumín do pohraničního území opavského okresu s Polskem (v ÚPN VÚC okresu Opava označená jako silnice II/466). Potřeba této trasy byla hodnocena ve vztahu ke vstupu obou zemí do EU již jako sporná, neboť na polské straně se nachází v podstatě souběžná silnice podobného významu ve spojení Chalupki Racibórz. Dalším předpokladem, který se v dalších letech potvrdil, bylo zvýšení propustnosti hranice mezi sousedícími obcemi na naší a polské straně. S ohledem na požadavky obcí Markvartovice, Šilheřovice a Bohumín na vypuštění další územní ochrany koridoru D510 ze ZÚR MSK, uplatněné v rámci územně analytických podkladů příslušných ORP jako návrhy na aktualizaci ZÚR MSK a na základě výše uvedeného prověření je předmětný koridor z řešení ZÚR MSK aktualizací vypuštěn. Řádek D513 Koridor územní D513 byl vymezen v rámci ÚPN VÚC Ostrava Karviná pro výhledové dokončení přeložky silnice I/56 v úseku III/01337 Hlučín parametrech čtyřpruhové směrově dělené silnice I. třídy, která byla etapově navrhována k realizaci v polovičním profilu (viz koridor D56 v původním vymezení. V souvislosti sloučením jednotlivých koridorů dílčích úseků přeložky silnice I/56 v úseku mezi Ludgeřovicemi a dálnicí D1 do jednoho koridoru pod označením D56 (viz bod (31) řádek D56 tohoto odůvodnění) došlo v rámci A-ZÚR MSK ke zrušení této územní rezervy, resp. zahrnutí předmětných ploch do upraveného vymezení koridoru D56. Řádek D515 Koridor územní rezervy D515 byl v rámci ÚPN VÚC Ostrava Karviná vymezen pro výhledovou realizaci dílčích úseků tzv. jižní tangenty města Ostravy mezi silnicemi I/58 I/11 na k.ú. Stará Bělá, Nová Bělá, Hrabová, Kunčice n. Ostravicí a Bartovice. A-ZÚR MSK přehodnocuje původní vymezení jednotlivých koridorů a slučuje jižní tangentu do dvou koncepčně samostatných koridorů pod označením D76 a D150 (viz bod (31) řádek D76 tohoto odůvodnění). V této souvislosti došlo ke zrušení územní rezervy D513, resp. k zahrnutí těchto ploch do obou výše uvedených koridorů. Řádek D526 Úprava vymezení koridoru silnice I/45 v tom, to úseku vychází ze zjištění v ÚAP MSK 2013 a z novějšího prověřování záměru. Územní rezerva D526 pro přeložku dvoupruhové, směrově nedělené silnice I/45 v prostoru Dětřichova nad Bystři- 139

146 cí je součástí sledované postupné přestavby dílčích úseků silnice I/45 ve spojení Krnov Bruntál Dětřichova nad Bystřicí (Šternberk Olomouc). Cílem je v návaznosti na územní rezervu D527 I/45 Lomnice obchvat výhledové odstranění bodových závad v celé trase Bruntál - hranice krajů Moravskoslezského a Olomouckého s posílením návazností specifické oblasti SOB3 na krajské město Olomouckého kraje a rychlostní silnici R35. Vymezením aktualizovaného koridoru územní rezervy je zajištěna územní ochrana pro možné podrobnější prověření výhledové přeložky a potřebných úprav. V rámci A-ZÚR MSK dochází k dílčím úpravám směrového vedení koridoru a k prodloužení obou koncových úseků z důvodu vytvoření lepších územních podmínek pro zaústění přeložky do stopy stávající silnice. Řádek D529 Aktualizace prostorového vedení vychází ze zjištění v ÚAP MSK 2013 a potřeby prostorové koordinace s koridory D20 a D45. Cílem výhledového řešení, v návaznosti na tento východní obchvat Bruntálu (koridor D45) a přeložky silnice I/11 Bruntál - Žlutý kopec (koridor D20), je zajištění územních podmínek pro možný výhledový odklon tranzitní dopravy z centrální části Bruntálu ve směru Opava Bruntál Mohelnice do polohy severovýchodního příměstského prostoru a omezení rizika zastavění území postupnou urbanizací. Vymezením aktualizovaného koridoru územní rezervy je zajištěna územní ochrana pro možnou výhledovou přípravu, případně podrobnější prověření. Úpravy koridoru mají charakter dílčích rektifikací s dílčím posunem osy koridoru západním směrem v prostoru mezi Bruntálem a Starým Městem. D.I.2. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Plochy a koridory mezinárodního a republikového významu (32) Znění článku 42. se upravuje: Specifikace úpravy: Uvozující text nově definuje záměry, pro které ZÚR MSK v tomto článku vymezují koridory železniční dopravy a stanovuje obecnou (základní) šířku vymezených koridorů. V navazující tabulce dochází pouze k technickým úpravám (viz níže). Úvodní text Technická úprava uvozujícího textu. Původní preambule článku signalizovala, že část záměrů a územních rezerv byla v souladu s právní úpravou platnou v době vydání zásad územního rozvoje přebírána bez věcných změn z platných územních plánů velkých územních celků a nebyla v souladu s ust. 187 odst. 2 stavebního zákona znovu projednávána s dotčenými orgány. Po vydání zásad územního rozvoje a pozbytí platnosti územních plánů velkých územních celků je tato informace zbytná. Tabulka Uvádění zdrojové územně plánovací dokumentace (ÚPN VÚC) je již bezpředmětné. Účelem této informace bylo v procesu projednání nově pořizovaných zásad územního rozvoje poukázat (pro přehlednost jak nositelům těchto záměrů, tak 140

147 dotčeným orgánům i obcím a veřejnosti) na konkrétní původní označení záměrů přebíraných bez věcných změn z platných územních plánů velkých územních celků. Tato ÚPD pozbyla platnosti vydáním prvních ZÚR MSK. V tuto chvíli je tato informace zbytná a nedůvodně zesložiťuje informace v zásadách územního rozvoje. Plochy a koridory nadmístního významu (33) Znění článku 43. se upravuje: Specifikace úpravy: Celý původní text tohoto bodu se ruší a nahrazuje novým uvozujícím textem, který přímo reflektuje řešení zásad územního rozvoje v následujících článcích 43a. až 43i. Zrušený text Záměr DZ11 a koridor pro něj vymezený se z obsahu ZÚR MSK vypouští. Stavba Rekonstrukce a zkapacitnění trati Studénka - Mošnov" byla již realizována a následně byl předmětný úsek trati č. 325 uveden do provozu. Nový text Úprava má technický charakter. Text článku uvozuje vymezení nových koridorů, které je popsáno v následujících, nově vložených článcích 43a. až 43.i. (34) Znění článku 43a. se upravuje: Specifikace úpravy: Celý původní text tohoto bodu včetně tabulky se ruší a nahrazuje novým uvozujícím textem, který reflektuje vymezení nového koridoru DZ12, včetně popisu a stanovení šířky koridoru a stanovení požadavků na využití území, kritérií a podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše koridoru a úkolů pro územní plánování. Zrušený text Oba záměry, uvedené v tabulce se ze ZÚR MSK vypouští. Vypouští se také uvozující text tohoto bodu, který signalizoval, že koridory uvedené v následující tabulce byly v souladu s právní úpravou platnou v době vydání zásad územního rozvoje převzaty bez věcných změn z platných územních plánů velkých územních celků, a nebyly v souladu s ust. 187 odst. 2 stavebního zákona znovu projednávány s dotčenými orgány. Řádek D170a Koridor D170a vymezený pro umístění železniční vlečky Paskov průmyslová zóna Hrabová jih byl do ZÚR MSK převzat z ÚPN VÚC Ostrava Karviná s tím, že předmětná vlečka bude sloužit pro kolejové napojení průmyslové zóny Hrabová. V době jeho vymezení však nebylo zcela zřejmé, jakou tato zóna bude plnit funkci, resp. kteří investoři a s jakými nároky a požadavky na dopravní obsluhu ji budou ve výsledku využívat. V současné době (tj. v r. 2014) je zóna Hrabová již z převážné části zaplněna. K dispozici zbývá cca 13 ha z celkových 120 ha, především v její střední a severní část. S dalším rozšiřováním průmyslové zóny se neuvažuje. 141

148 Koridor vlečky se dotýká jižní části této zóny, která je v současné době již využita, tj. zaplněna investory. Investoři nacházející se v zóně o využití dopravního kolejového napojení prostřednictvím vlečky nemají zájem, ani charakter již umístěných provozů a aktivit, či provozů a aktivit předpokládaných není takového druhu, aby využití kolejového dopravního napojení vyžadoval a předpokládal. Dle ÚAP ORP Ostrava není již záměr aktuální. Průmyslová zóna je napojena přímo na MÚK Hrabová - průmyslová zóna v km 39,9 silnice I/56. Tato silnice poskytuje průmyslové zóně Hrabová přímé napojení na nadřazenou síť dopravní infrastruktury bez zátěže obytného území cílovou a zdrojovou dopravou vyvolanou provozem této zóny. Podnět k vyřazení vyšel od statutárního města Ostrava v rámci zprávy o uplatňování ZÚR Moravskoslezského kraje, a to na základě průzkumu mezi investory. Řádek D200 Koridor D200 vymezený pro umístění jednokolejné železniční trati žst. Sedlnice dopravna letiště Ostrava Mošnov se ze ZÚR MSK vypouští, záměr by realizován. Nový text Záměr DZ12 je situován na stávající železniční trať Olomouc Opava mezi stanice Opava východ a Krnov, která se vyznačuje silnými přepravními proudy a jejíž kapacita v úseku Krnov Ostrava-Svinov je již dnes vyčerpána. Vymezený koridor DZ12 v celém úseku kopíruje těleso stávající trati č Záměr je součástí celkové revitalizace trati ve vybraných železničních úsecích tak, aby byla zajištěna vyšší bezpečnost na trati, zvýšení rychlosti (předpoklad až 100 km/hod.) a plynulosti provozu a tím také zvýšení komfortu pro cestující. S tím souvisí také možnost prodloužení stávajícího ramene příměstské dopravy z Ostravy až do Krnova a zavedení konkurenceschopného železničního spojení v rámci kraje v relaci Návsí Ostrava Krnov. Realizace záměru umožní kvalitnější využívání železnice v rámci integrovaného dopravního systému Moravskoslezského kraje (ODIS). Z tohoto pohledu představuje vymezení koridoru naplnění článku 10. priorit územního plánování kraje (viz kap. A.) a článku (29) republikových priorit územního plánování dle PÚR ČR ve znění Aktualizace č. 1. Železniční doprava má kromě toho proti dopravě silniční relativně nižší energetickou náročnost, nižší prostorové nároky, je bezpečnější a emituje méně polutantů do ovzduší. Zvyšování preference využívání železnice nejen k osobní, ale i k nákladní dopravě obecně proto vytváří předpoklady pro snižování zátěže z automobilové dopravy a tedy i ke zlepšování kvality životního prostředí v souladu s čl. 13. priorit územního plánování kraje. Záměr bude realizován ve stávající stopě železniční trati, na drážních pozemcích, nevznikne tak potřeba významných nových nároků na nové pozemky a zábor nových ploch (např. ZPF, či PUPFL). Z tohoto důvodu je navržena šířka koridoru pro zajištění záměru pouze v šířce ochranného pásma dráhy tj. 120 m. Revitalizace železniční trati zahrnuje ve vybraných úsecích výměnu železničního svršku a spodku, rekonstrukci vybraných železničních stanic a zastávek, rekonstrukci mostů, propustků a vybraných železničních přejezdů a vybudování nového traťového zabezpečovacího zařízení včetně nové kabelizace traťových přenosových systémů. Realizací dálkově ovládaného sdělovacího a zabezpečovacího zařízení (včetně rekonstrukce přejezdů na trati) bude dosaženo vyšší bezpečnosti nejen pro železniční, ale i silniční dopravu a také pro pěší. 142

149 Hlavním vlivem provozu železničních tratí obecně je hluková zátěž a snížení kvality obytného prostředí v přilehlé zástavbě dotčených obcí. V případě vymezeného koridoru se jedná o Opavu, Neplachovice, Skrochovice, Úvalno Krnov, jejichž zástavbou železniční trať č. 310 prochází. Podmínka snížení hlukové zátěže přilehlé zástavby jako součást realizace popsaného záměru vychází z článku (24) republikových priorit územního plánování PÚ ČR ve znění aktualizace č. 1. Riziko negativních vlivů na přírodní a krajinné hodnoty v důsledku stavebních prací existuje především v případech, kdy železniční trať protíná nebo prochází v bezprostřední blízkosti takových ploch. V měřítku ZÚR byly v rámci VVURÚ identifikovány tyto hodnoty nadmístního významu, jejichž ochranu bude nutné v podrobnějším měřítku řešení zohlednit: PP Úvalenské louky, segmenty ÚSES - RBC Brumovická niva a biokoridory NRBK K96 NH a K96 N. Vzhledem k tomu, že optimalizace proběhne ve stávající stopě trati, existují dobré předpoklady pro minimalizaci zjištěných vlivů. Železniční doprava patří k environmentálně nejšetrnějším druhům dopravy s nízkou energetickou náročností (a tedy i s provozními náklady), má vysokou bezpečnost provozu a výhodné využití pro přepravu velkých množství nákladů a přepravu na velké vzdálenosti, ale také na menší vzdálenosti v případě osobní dopravy. Očekávané zvýšení průměrné cestovní rychlosti posílí konkurenceschopnost železniční dopravy a prohloubí integraci železniční dopravy do dopravního systému. V těchto souvislostech lze za hlavní přínosy tohoto záměru považovat posílení vazeb na rozvojovou oblast OB2 Ostrava a zlepšení dopravní obsluhy přilehlého území a dostupnosti přirozených spádových center osídlení (Krnov, Opava) v souladu s články (18), (24) a (27) republikových priorit PÚR ČR a články 3. a 5. priorit územního plánování kraje (viz kap. A.). V těchto souvislostech vymezení koridoru DZ12 představuje příspěvek k vytváření příznivých územních podmínek pro soudržnost společenství obyvatel a hospodářský rozvoj území v dostupnosti předmětného úseku železniční trati (rozvojová osa OS N1 s přesahem do specifické oblastí SOB3 Jeseníky Králický Sněžník) ve smyslu ust. 18 odst. 1 stavebního zákona. S ohledem na ust. 20 odst. 1 a 2 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů 81 lze vymezení koridoru pro umístění stavby orientované na zkvalitnění dopravní obsluhy rozsáhlé části území MSK a na snížení hlukové zátěže v obytném území, přilehajícím k vymezenému koridoru, považovat za veřejný zájem převažující (při dodržení stanovených podmínek a kritérií pro rozhodování o změnách v ploše vymezeného koridoru) nad ochranou jiných veřejných zájmů v dotčeném území, chráněných podle zvláštních předpisů. Záměr současně splňuje charakteristiky veřejně prospěšné stavby v souladu s ust. 2 odst. 1, písm. l) stavebního zákona. (35) Vkládá se nový článek 43b. Specifikace úpravy: Vymezení nového koridoru DZ13 včetně popisu a stanovení šířky koridoru a stanovení požadavků na využití území, kritérií a podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše koridoru a úkolů pro územní plánování. Železniční trať č. 321 je důležitou celostátní železniční tratí, která spojuje krajské město se statutárním městem a důležitým železničním uzlem Opavou. Železniční trať č. 321 je v žst. Ostrava-Svinov zaústěna do 2. a 3. TŽK, do žst. Opavavýchod je zaústěna celostátní trať č. 310 Opava - Krnov a další 3 regionální tratě. 81 Dále jen zákon o drahách. 143

150 Vymezený koridor DZ13 v celém úseku kopíruje těleso stávající trati č. 321, Ostrava-Svinov Opava, která se vyznačuje silnými přepravními proudy a jejíž kapacita v úseku Opava Ostrava-Svinov je již dnes vyčerpána. Cílem revitalizace vybraných železničních úseků zajištění bezpečnost na trati, zvýšení rychlosti (předpoklad až 100 km/hod.) a plynulosti provozu na trati a tím také zvýšení komfortu pro cestující a možnost prodloužení kapacitního ramene příměstské dopravy z Ostravy až do Krnova a vytvoření konkurenceschopného železničního spojení v regionální relaci Návsí Ostrava Opava s návazností ve směru na Krnov (viz výše - koridor D12). Záměr navazuje na modernizaci a elektrizací traťového úseku Ostrava - Opava východ ( ), kdy byl sanován železniční svršek i železniční spodek a instalováno moderní zabezpečovací zařízení včetně dálkového ovládání trati a systému AVV. Bohužel bez dostatečného zkapacitnění traťového úseku. Podle Dopravních sektorových strategií, 2. fáze (dále jen DSS, 2. fáze ) je na trati nedostatečná kapacita regionální osobní dopravy. Přepravní vazby na relaci Opava - Ostrava proto musí být z části realizovány ekologicky náročnější autobusovou dopravou. Již podle dokumentu Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury MSK z roku 2008 byla trať 321 Ostrava-Svinov - Opava-východ dostatečně vytížena v grafikonu vlakové dopravy = GVD 2007/2008 (stupeň obsazení 0,500). Od té doby provoz ještě narostl, což potvrzuje proklamovaný nedostatek kapacity dle DSS, 2. fáze. Vzhledem k relativně velkému počtu míst zastavení (žst. a zastávek), provozu rozdílných kategorií vlaků (R, Os, Sp, N), nestabilitě GVD a typu zabezpečovacího zařízení (automatické hradlo) je jako vhodnější dopravně-inženýrské řešení navrhováno zdvoukolejnění celého úseku (oproti pouhému zřízení několika výhyben či úseků pro letmé křižování vlaků). Záměr předpokládá maximální možné využití stopy stávajícího železničního tělesa. Šířka koridoru pro zajištění záměru je stanovena 200 m (100 m od osy stávající koleje na každou stranu) s ohledem na prostorové nároky na zdvoukolejnění traťového úseku, případně na jeho mírnou rektifikaci trasy spolu s úpravou tvaru tělesa železničního spodku a s přihlédnutím k platným technickým předpisům. Takto vymezený koridor umožní zdvoukolejnit stávající železniční trať včetně navazující infrastruktury (kolejové spojky) a případně rovněž upravit tvar tělesa železničního spodku s ohledem na geotechnické poměry. Zkapacitněním uvedeného úseku trati dojde k možnosti zkrácení intervalů na velmi důležité vlakové lince S1 a dalších linkách R1 a R10 v rámci systému ES- KO integrovaného dopravního systému Moravskoslezského kraje (ODIS), rovněž k zajištění vyšší stability GVD a ve výsledku tedy ke spolehlivosti a bezpečnosti pro cestující. Z tohoto pohledu představuje vymezování koridorů pro rozvojové záměry železniční dopravy vytváření územních podmínek pro rozvoj systémů integrované hromadné dopravy v souladu s článkem 10. priorit územního plánování kraje (viz kap. A.) a článkem (29) republikových priorit územního plánování dle PÚR ČR. Funkční systémy integrované hromadné dopravy mají zásadní význam pro obsluhu území a dostupnost přirozených center osídlení z ostatních obcí spádového území. Vymezené koridory lze proto chápat také jako nepřímou podporu vzájemných kooperačních vazeb sídel v rámci polycentrické sídelní struktury ve smyslu článku 5. priorit územního plánování kraje. Podmínka minimalizace vlivů na kvalitu obytného prostředí před účinky hluku z provozu železnice se v případě koridoru DZ13 vztahuje na plochy obytné zástavby v rámci zastavěného území Ostravy, Děhylova, Jilešovic, Háje ve Slezsku, Lhoty u Opavy, Mokrých Lazců, Štítiny a Opavy, přilehající k vymezenému koridoru. 144

151 Přírodní hodnoty, které mohou být především v důsledku stavebních prací negativně ovlivněny 82, jsou PP Turkov, PR Koutské a Zábřežské louky, PR Štěpán, segmenty ÚSES (RBC Dobroslavický les, RBC Turkov, NRBK K96 N, RBK 587 a RBK 612) a zejména EVL Děhylovský potok - Štěpán a EVL Jilešovice Děhylov. Zatímco v případě uvedených maloplošných ZCHÚ přírody a segmentů ÚSES je nutné v podrobnějším měřítku ÚP a technické dokumentace řešit minimalizaci vlivů na jednotlivé předměty ochrany, resp. funkčnost, v případě území soustavy Natura 2000 je nezbytnou podmínkou realizace eliminace (vyloučení) významně negativních vlivů na příznivé podmínky předmětů ochrany a na celistvost dotčených EVL. Vytvoření podmínek pro dlouhodobé komplexní udržení bezpečné a kapacitní železniční dopravní cesty je orientováno na posílení hospodářského a sociálního pilíře severozápadního segmentu rozvojové oblasti OB2 Ostrava mezi Ostravou a Opavou s přesahem do okolního území přilehlého území. Železniční doprava má zároveň oproti dopravě silniční relativně nižší energetickou náročnost, nižší prostorové nároky, je bezpečnější a emituje méně polutantů do ovzduší. Realizace záměru přispěje ke snížení zátěže okolního území hlukem a emisemi. Vzhledem k umístění ve stávající stopě trati bude vliv na přírodní a krajinné hodnoty záměru minimální. Vymezení koridoru záměru DZ13 lze proto chápat též jako vytváření územních podmínek pro zlepšování kvality životního prostředí v souladu s čl. 13. priorit územního plánování kraje a naplnění hlavního cíle územního plánování dle ust. 18 odst. 1 stavebního zákona. S příhlédnutím k ust. 20 odst. 1 a 2 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů 83 lze záměr orientovaný na zkvalitnění dopravní obsluhy rozsáhlé části území MSK ve spojení se snížením hlukové zátěže v obytném území, přilehajícím k vymezenému koridoru považovat za veřejný zájem převažující (při dodržení stanovených podmínek a kritérií pro rozhodování o změnách v ploše vymezeného koridoru) nad ochranou jiných veřejných zájmů v dotčeném území, chráněných podle zvláštních předpisů. Záměr současně splňuje charakteristiky veřejně prospěšné stavby v souladu s ust. 2 odst. 1, písm. l) stavebního zákona. (36) Vkládá se nový článek 43c. Specifikace úpravy: Vymezení nového koridoru DZ14 včetně popisu a stanovení šířky koridoru a stanovení požadavků na využití území, kritérií a podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše koridoru a úkolů pro územní plánování. Železniční trať č. 321 je důležitou celostátní železniční tratí, která je v žst. Ostrava-Svinov i Český Těšín zaústěna do národních tranzitních železničních koridorů (TŽK), konkrétně se jedná o II. a III. TŽK. Trať č. 321 je součástí globální sítě TEN- T, musí tedy odpovídat podmínkám interoperability dle požadavků TSI (technické specifikace pro interoperabilitu). Jejich úkolem a cílem je vytvoření konkurenceschopné železnice v Evropě zvýšením kompatibility národních železničních systémů, a dále zajištění potřebné úrovně bezpečnosti železniční dopravy. Předmětný úsek trati má dle TTP v současné době (r. 2014) nedostatky v dopravně - technickém stavu (zejména chybějící přechodnice a poloměry směrových oblouků neodpovídající traťové rychlosti) i vizuálním stavu in situ. Z hlediska organizace drážní dopravy je pak na jednokolejném úseku trati odbočka Odra - Ostrava-Svinov podle 82 Zjištění VVURÚ A-ZÚR MSK. 83 Dále jen zákon o drahách. 145

152 Dopravních sektorových strategií, 2. fáze nedostatečná kapacita dopravní cesty v dopravní špičce i celodenním období. Podobně stav na úseku popisuje také Plán dopravní obslužnosti MSK, který na toto zjištění reaguje doporučením pro zvýšení rychlosti, pravidelnosti a spolehlivosti na trati 321 v úseku Ostrava-Svinov - Český Těšín, včetně zkapacitnění (zdvoukolejnění) v úseku Ostrava-Svinov - odb. Odra. Podle výsledků SLDB 2011 patří intenzita dojížďky mezi Havířovem a Ostravou, přesahující 2000 dojíždějících za den, mezi 13 nejvyšších hodnot v ČR. Zkapacitněním uvedeného úseku trati budou vytvořeny podmínky k možnosti zkrácení intervalů na velmi důležité vlakové lince S1 v rámci systému ESKO integrovaného dopravního systému Moravskoslezského kraje (ODIS) a rovněž dojde k zajištění vyšší stability GVD, a tedy spolehlivosti a bezpečnosti pro cestující. Podle údajů Dopravních sektorových strategií, 2. fáze bude optimalizace trati prováděna v ose stávající koleje, případně s její mírnou rektifikací. Z tohoto důvodu je šířka koridoru navržena 120 m (60 m na každou stranu od osy koleje). Pouze pro úsek odbočka Odra - Ostrava-Svinov je navržen koridor o šířce 200 m (100 m od osy stávající koleje na každou stranu) s ohledem na větší prostorové nároky na zdvoukolejnění tohoto úseku, případně jeho mírnou rektifikaci spolu s úpravou tvaru tělesa železničního spodku. Koridor stanovených parametrů umožní uvést trať do interoperabilního stavu dle TSI, rektifikovat směrové a výškové poměry na trati, zmodernizovat železniční stanice a zastávky, v úseku odb. Odra - Ostrava-Svinov zdvoukolejnit stávající železniční trať včetně navazující infrastruktury (kolejové spojky) a případně rovněž upravit tvar tělesa železničního spodku v celém traťovém úseku s ohledem na geotechnické poměry. Podmínka minimalizace vlivů na kvalitu obytného prostředí před účinky hluku z provozu železnice se v případě koridoru DZ14 vztahuje na plochy obytné zástavby v zastavěném území Ostravy, Vratimova, Havířova a Českého Těšína, přilehající k vymezenému koridoru. Riziko negativních vlivů na přírodní a krajinné hodnoty především v důsledku stavebních prací existuje v případech, kdy železniční trať protíná nebo prochází v bezprostřední blízkosti takových ploch. Z tohoto důvodu A ZÚR uplatňuje podmínku minimalizace vlivů na přírodní a krajinné hodnoty území ve vztahu k plochám chránněným dle ZOPK, uk terých bylo v rámci VVURÚ A-ZÚR MSK zjištěno potenciální riziko významných vlivů, tzn., CHKO Poodří, PR Polanský les, PR Rezavka, segmenty ÚSES NRBC Oderská niva, NRBK 99 MH, RBK 583 a 618, a plochy s výskytem chráněného druhu Nymphoides peltata. Za prioritní lze považovat zajištění maximálně možného omezení vlivů v úseku odbočka Odra Ostrav-Svinov, kde k tělesu stávající železniční trati přilehají hranice obou výše uvedených přírodních rezervací, přičemž plochy jižně od železničního tělesa jsou již součástí CHKO Poodří. Další zásadním kritériem pro rozhodování o variantách v ploše vymezeného koridoru, vyplývající ze závěrů VVURÚ je vyloučení významných negativních vlivů na příznivé podmínky předmětů ochrany a na celistvost EVL Poodří a PO Poodří (obec Ostrava, k.ú. Svinov a k.ú. Zábřeh nad Odrou); resp. EVL Mokřad u Rondelu (obec Šenov u Ostravy, k.ú. Šenov u Ostravy; obec Havířov, k.ú. Havířov-město). Vytvoření územních podmínek pro dlouhodobé komplexní udržení bezpečné a kapacitní železniční dopravní cesty je orientováno posílení hospodářského a sociálního pilíře v centrální části rozvojové oblasti OB2 Ostrava mezi Ostravou, Havířovem a Českým Těšínem s přesahem do specifické oblasti SOB4 Karvinsko. Z tohoto pohledu představuje vymezení koridoru naplnění článku 10. priorit územního plánování kraje (viz kap. A.) a článku (29) republikových priorit územního plánování dle 146

153 PÚR ČR. Železniční doprava má kromě toho proti dopravě silniční relativně nižší energetickou náročnost, nižší prostorové nároky, je bezpečnější a emituje méně polutantů do ovzduší. Zvyšování preference využívání železnice nejen k osobní ale i k nákladní dopravě obecně proto vytváří předpoklady pro snižování zátěže z automobilové dopravy a tedy i ke zlepšování kvality životního prostředí. Při dodržení stanovených podmínek a kritérií pro rozhodování o změnách v ploše vymezeného koridoru, přispěje realizace záměru ke snížení zátěže okolního území hlukem a nenaruší významně přírodní hodnoty nacházejících se v kontaktu s vymezeným koridorem nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Vymezení koridoru záměru DZ13 lze proto chápat též jako vytváření územních podmínek pro zlepšování kvality životního prostředí v souladu s čl. 13. priorit územního plánování kraje a naplnění hlavního cíle územního plánování dle ust. 18 odst. 1 stavebního zákona. S ohledem na tyto skutečnosti vytváří vymezení koridoru územní podmínky pro naplnění povinností vlastníka dráhy vyplývajících z ust. 20 odst. 1 a 2 zákona o drahách a lze jej proto považovat za veřejný zájem převažující (při dodržení stanovených podmínek a kritérií pro rozhodování o změnách v ploše vymezeného koridoru) nad ochranou jiných veřejných zájmů v dotčeném území, chráněných podle zvláštních předpisů. Záměr současně splňuje charakteristiky veřejně prospěšné stavby v souladu s ust. 2 odst. 1, písm. l) stavebního zákona. (37) Vkládá se nový článek 43d. Specifikace úpravy: Vymezení nového koridoru DZ15 včetně popisu a stanovení šířky koridoru a stanovení požadavků na využití území, kritérií a podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše koridoru a úkolů pro územní plánování. Koridor záměru traťové spojky (úvrať Vratimov) je vymezen v návaznosti na úseky celostátních tratí č. 321 (Ostrava - Havířov - Český Těšín) a č. 323 (Ostrava - Frýdek - Místek - Valašské Meziříčí (ZLK)) Technickým důvodem pro vymezení koridoru pro tuto traťovou spojku jsou záměry na zkapacitnění, resp. optimalizaci obou uvedených celostátních tratí. Dosavadní úvraťová jízda vlaků do žst. Vratimov v relaci Český Těšín Frýdek-Místek snižuje propustnou výkonnost žst. Vratimov a zásadním způsobem limituje možnost maximálního využití zkapacitněných úseků obou tratí. V navrhovaném zkapacitnění tratě č. 323 v úseku Vratimov - Frýdek-Místek (viz koridor DZ16), je v důsledku úvraťových jízd je vázáno kapacitní omezení při konstrukci GVD (grafikonu vlakové dopravy). Celostátní trať č. 321 Český Těšín Ostrava-Svinov (viz koridor DZ14) jako součást tratí Evropského železničního systému musí splňovat podmínky interoperability TSI. Návrh na traťovou spojku tratí 321 a 323 je zahrnut v Koncepci rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje k realizaci po roce Jak je zřejmé ze Zprávy o uplatňování ZÚR MSK podporuje záměr také i MD ČR. Poloha koridoru je převzata z ÚAP Moravskoslezského kraje S ohledem na požadované technické parametry pro konstrukční a geometrické uspořádání koleje a na minimální poloměr směrového oblouku ve smyslu platných předpisů je šířka koridoru stanovena na 120 m. 147

154 Koridor je vymezen v silně urbanizovaném území, bezprostředně přilehajícím k jz. okraji průmyslového areálu Arcelor Mittal 84. Z tohoto důvodu je v rámci kritérií a podmínek pro rozhodování uplatněn pouze požadavek minimalizace vlivů na přilehlou zástavbu Vratimova. Po tratích č. 321 (úsek Český Těšín Vratimov), č. 323 (úsek Vratimov Frýdek-Místek) a č. 322 (úsek Frýdek-Místek Nošovice) je možné provozovat ucelené vlaky mezi Žilinou a Nošovicemi, kde se v průmyslových zónách nacházejí kooperující závody fy. Hyundai. Odstraněním úvraťových omezení ve Vratimově (viz koridor DZ15) a ve Frýdku-Místku (koridor DZ17) společně s optimalizací uvedených železničních tratí (viz koridory DZ14, DZ16 a DZ18) vytvářejí ZÚR MSK územní podmínky pro zásadní zkvalitnění železniční infrastruktury v celé východní části rozvojové oblasti OB2, rámcově vymezené spojnicí Ostrava Havířov Český Těšín Frýdek-Místek Ostrava. Zároveň vznikne atraktivní přímé spojení průmyslových provozů s možností snížení dopravní zátěže silniční sítě mezi Nošovicemi a Žilinou ve prospěch železniční přepravy. Traťová spojka Vratimov zároveň umožní přímé (bezúvraťové) napojení průmyslové zóny Nošovice na celostátní koridorovou trať č. 270 Přerov - Bohumín (II. a III. TŽK) mimo žst. Frýdek-Místek a tedy i zvýšení její propustné výkonosti, kterou dosavadní úvraťové jízdy omezují. Vzhledem polycentrické sídelní struktuře rozvojové oblasti OB2 Ostrava umožní provoz nové traťové spojky zavedení nové linky systému ESKO v rámci integrovaného dopravního systému ODIS. Z tohoto pohledu je vytvoření územních podmínek pro spojku mezi železničními tratěmi č. 321 a 323 konkrétním naplněním článku 10. priorit územního plánování kraje (viz kap. A.) a článku (29) republikových priorit územního plánování dle PÚR ČR. Funkční systémy integrované hromadné dopravy mají zásadní význam pro obsluhu území a dostupnost přirozených center osídlení z ostatních obcí spádového území. Vymezené koridory lze proto chápat také jako nepřímou podporu vzájemných kooperačních vazeb sídel v rámci polycentrické sídelní struktury ve smyslu článku 5. priorit územního plánování kraje. V kontextu výše uvedených skutečností tak ZÚR MSK vymezením koridoru DZ15 vytvářejí územní podmínky pro posílení hospodářského a sociálního pilíře celé východní části rozvojové oblasti OB2 Ostrava ve smyslu podpory rozvoje kooperačních vazeb (a tedy i rozvoje polycentrické sídelní struktury v této části kraje v souladu s články (18), (24) a (27) republikových priorit PÚR ČR a článkem 5. priorit územního plánování kraje (viz kap. A). Dodržení stanovených podmínek a kritérií pro rozhodování o změnách v ploše vymezeného koridoru je předpokladem pro naplnění ust. 18 odst. 1 stavebního zákona. S ohledem na výše uvedené skutečnosti představuje vymezení koridoru DZ15 vytvoření územních podmínek pro naplnění povinností vlastníka dráhy vyplývajících z ust. 20 odst. 1 a 2 zákona o drahách a lze jej proto považovat za převažující veřejný zájem v dotčeném území. Záměr zároveń splňuje charakteristiky veřejně prospěšné stavby v souladu s ust. 2 odst. 1, písm. l) stavebního zákona. (38) Vkládá se nový článek 43e. Specifikace úpravy: Vymezení nového koridoru DZ16 včetně popisu a stanovení šířky koridoru a stanovení požadavků na využití území, kritérií a podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše koridoru a úkolů pro územní plánování. 84 Dříve NHKG. 148

155 Celostátní železniční trať č. 323 v úseku Ostrava - Kunčice - Vratimov - Frýdek-Místek je spojnicí krajského města se statutárním městem Frýdek Místek. Vzhledem k blízkosti a velikosti obou měst lze aplikací tzv. gravitačního zákona využívaného v dopravním inženýrství usuzovat na vysokou afinitu obou měst, kterou potvrzují i údaje o směru dojížďky a vyjížďky za prací dle SLDB 2011, kdy vyjížďkový proud Ostrava - Frýdek - Místek patří mezi 13 nejmohutnějších vyjížďkových proudů, které přesahují intenzitu 2000 osob/den. Vytvoření kvalitní dopravní infrastruktury v takto významné relaci s cílem podpory rozvoje kooperačních vazeb (a tedy i rozvoje polycentrické sídelní struktury v této části kraje), je tak v souladu s články (24) a (27) republikových priorit PÚR ČR a článkem 5. priorit územního plánování kraje (viz kap. A). V úseku Vratimov - Frýdek-Místek je trať č. 323 v současné době v nevyhovujícím dopravně-technickém stavu. Traťová rychlost je dle TTP 80 km/h s lokálními propady rychlosti až na 40 km/h a z hlediska organizace drážní dopravy existují na trati omezení jednak z pohledu objednatele regionální osobní dopravy a jednak obecně při konstrukci grafikonu vlakové dopravy (GVD) 85. Návrh na zkapacitnění a optimalizaci trati je kromě Dopravních sektorových strategií, 2. fáze, rovněž obsažen v dokumentu Plán dopravní obslužnosti MSK, kde je tento úsek sledován jako velmi problematický pohledu cestovní rychlosti, stavu zastávek a stanic i vozidel. Dokument Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury MSK uvádí využitelnost tratě v GVD 2007/2008 z 83% její propustné výkonnosti, což značně limituje další rozvoj příměstské osobní dopravy. V rámci optimalizace železniční trati 323 je kromě elektrizace traťového úseku navrhováno zdvoukolejnění a mírná rektifikace trasy spolu s úpravou tvaru tělesa železničního spodku. Z tohoto důvodu ZÚR navrhují pro tento záměr koridor o šířce 200 m (100 m od osy stávající koleje na každou stranu). Koridor o těchto šířkových parametrech zajišťuje územní podmínky pro navrhované zdvoukolejnění stávající železniční trati včetně úprav navazující infrastruktury (kolejové spojení a rozvětvení) a vytváří i možnost případné úpravy tvar tělesa železničního spodku s ohledem na geotechnické poměry. Realizací záměru vzniknou podmínky pro vytvoření uceleného spojení v rámci vlakových linek systému ESKO integrovaného dopravního systému Moravskoslezského kraje (ODIS). Vymezení předmětného koridoru tak naplňuje čl. (29) republikových priorit územního plánování dle PÚR ČR a článek 10. priorit územního plánování kraje dle ZÚR MSK (kap. A.). Podmínka minimalizace vlivů na kvalitu obytného prostředí před účinky hluku z provozu železnice se v případě koridoru DZ16 vztahuje na plochy obytné zástavby v zastavěném území Vratimova, Paskova a Frýdku-Místku, přilehající k vymezenému koridoru. Riziko negativních vlivů na přírodní a krajinné hodnoty v důsledku stavebních prací existuje především v případech, kdy železniční trať protíná nebo prochází v bezprostřední blízkosti takových ploch. V rámci VVURÚ byly měřítku ZÚR jako hodnoty nadmístního významu, jejichž ochranu bude nutné v podrobnějším měřítku řešení zohlednit, identifikovány segmenty nadregionálního a regionálního ÚSES (RBC U Žabně, NRBK K99 MH). Další zásadním kritériem pro rozhodování o variantách v ploše vymezeného koridoru je vyloučení významných negativních vlivů na příznivé podmínky předmětů ochrany a na celistvost EVL Řeka Ostravice, se kterou se koridor DZ16 dostává do kontaktu v k.ú. Paskov; Řepiště, Žabeň; Lískovec u Frýdku, Frýdek a Sviadnov). V obou případech proto A-ZÚR uplatňují jako pod- 85 Dopravních sektorová strategie - 2. fáze. 149

156 mínku pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru minimalizaci, resp. vyloučení významných negativních vlivů na uvedené přírodní hodnoty. Záměry na optimalizaci železničních tratí č. 321, 322 a 323 (viz koridory DZ14, DZ15, DZ16, DZ17 a DZ18) představují koncepci zásadního zkvalitnění železniční infrastruktury v celé východní části rozvojové oblasti OB2, rámcově vymezené spojnicí Ostrava Havířov Český Těšín Frýdek-Místek Ostrava. V tomto kontextu lze vymezení koridoru DZ16 chápat jako vytváření územních podmínek pro posílení hospodářského a sociálního pilíře ve smyslu podpory rozvoje kooperačních vazeb (a tedy i rozvoje polycentrické sídelní struktury v této části kraje) v souladu s články (18), (24) a (27) republikových priorit PÚR ČR a článkem 5. priorit územního plánování kraje (viz kap. A.). Dodržení stanovených podmínek a kritérií pro rozhodování o změnách v ploše vymezeného koridoru je předpokladem pro naplnění ust. 18 odst. 1 stavebního zákona. S ohledem na výše uvedené skutečnosti vytvářejí ZÚR MSK vymezením koridoru DZ16 územní podmínky pro naplnění povinností vlastníka dráhy vyplývajících z ust. 20 odst. 1 a 2 zákona o drahách a lze jej proto považovat za převažující veřejný zájem v dotčeném území. Záměr zároveń splňuje charakteristiky veřejně prospěšné stavby v souladu s ust. 2 odst. 1, písm. l) stavebního zákona. (39) Vkládá se nový článek 43f. Specifikace úpravy: Vymezení nového koridoru DZ17 včetně popisu a stanovení šířky koridoru a stanovení požadavků na využití území, kritérií a podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše koridoru a úkolů pro územní plánování. Koridor navazuje na koridory vymezené v přilehlých úsecích celostátní tratě č. 323, Ostrava-Kunčice Vratimov - Frýdek-Místek (koridor DZ16) a regionální tratě č. 322 Frýdek - Místek - Český Těšín (koridor DZ18). Cílem záměru je odstranit současné úvraťové spojení v relaci Český Těšín Frýdek-Místek Ostrava. Poloha koridoru vychází z ÚAP Moravskoslezského kraje 2013, jeho vymezení a navrhovaná šířka (120 m) pak z požadavků na konstrukční a geometrické uspořádání kolejí (zejm. minimální poloměr směrového oblouku) ve smyslu platných technických norem. Dosavadní úvraťové jízdy vlaků do žst. Frýdek - Místek ve směru od Českého Těšína limitují propustnou výkonnost žst. Frýdek Místek. Toto omezení by se ještě zvýraznilo po zkapacitnění železniční tratě č. 323 v úseku Ostrava-Kunčice - Vratimov - Frýdek-Místek (koridor DZ16). Po tratích č. 321 (úsek Český Těšín Vratimov), č. 323 (úsek Vratimov Frýdek-Místek) a č. 322 (úsek Frýdek-Místek Nošovice) je možné provozovat ucelené vlaky mezi Žilinou a Nošovicemi, kde se v průmyslových zónách nacházejí kooperující závody fy. Hyundai. Odstraněním úvraťových omezení ve Vratimově (viz koridor DZ15) a ve Frýdku-Místku (koridor DZ17) společně s optimalizací uvedených železničních tratí (viz koridory DZ14, DZ16 a DZ18) vytvářejí ZÚR MSK územní podmínky pro atraktivní přímé spojení obou průmyslových provozů včetně snížení dopravní zátěže silniční sítě mezi Nošovicemi a Žilinou ve prospěch železniční přepravy. Odstranění úvraťového spojení železničních tratí č. 322 a 323 umožní prodloužení vlakové linky S7 Český Těšín - Frýdek-Místek až do Ostravy s možným dalším prodloužením ve směru na Opavu. Linka S7 by tak vytvořila plnohodnotnou a ekologicky šetrnější alternativu stávající autobusové dopravě v relaci Ostrava - Nošovice. Průmyslová zóna Hyundai v Nošovicích patří v rámci MSK mezi nejvý- 150

157 znamnější zaměstnavatele, zahájením výroby proto došlo dle údajů SLDB 2011 k výraznému nárůstu dojížďky za prací do Nošovic. Návrh traťové spojky železničních tratí 322 a 323 je rovněž zahrnut v Koncepci rozvoje dopravní infrastruktury MSK s předpokládanou realizací po roce Podmínka minimalizace vlivů na kvalitu obytného prostředí před účinky hluku z provozu železnice se v případě koridoru DZ17 vztahuje na plochy obytné zástavby v zastavěném území Frýdku-Místku, přilehající k vymezenému koridoru. Koridor je vymezen v silně urbanizovaném území města Frýdek-Místek bez zastoupení významnějších přírodních hodnot. S ohledem na výše uvedené skutečnosti představuje vymezení koridoru DZ15 pro záměr orientovaný na zkvalitnění dopravní obsluhy rozsáhlé části území MSK ve spojení se snížením hlukové zátěže v obytném území, přilehajícím k vymezenému koridoru, vytvoření územních podmínek pro naplnění povinností vlastníka dráhy vyplývajících z ust. 20 odst. 1 a 2 zákona o drahách a lze jej proto považovat za převažující veřejný zájem v dotčeném území. Záměr zároveń splňuje charakteristiky veřejně prospěšné stavby v souladu s ust. 2 odst. 1, písm. l) stavebního zákona. (40) Vkládá se nový článek 43g. Specifikace úpravy: Vymezení nového koridoru DZ18 včetně popisu a stanovení šířky koridoru a stanovení požadavků na využití území, kritérií a podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše koridoru a úkolů pro územní plánování. Železniční trať č. 322 je jednokolejnou regionální železniční tratí propojující Frýdek-Místek s Českým Těšínem přes území jihovýchodního segmentu rozvojové oblasti OB2 Ostrava a významnou průmyslovou zónu Nošovice. Zároveň propojuje celostátní železniční trať č. 323 z Frýdku-Místku na III. TŽK v Českém Těšíně. Podle Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury MSK z roku 2008, kdy ještě nebyla zprovozněna vlečka do průmyslové zóny Nošovice, vykazovala trať stupeň obsazení 0,574, což znamenalo využití propustné výkonnosti z 88,5 %. Vzhledem k nárůstu počtu vlaků nákladní dopravy došlo prakticky k plné saturaci kapacity za zvýšení negativních vlivů na okolí trati při nevhodném stavebně-technickém stavu železničního svršku a spodku. Železniční trať č. 322 v úseku Český Těšín - Frýdek-Místek je v současné době (rok 2014) v nevyhovujícím dopravně - technickém stavu, traťová rychlost je podle TTP 70 km/h s lokálními propady rychlosti až na 40 km/h, trať je vybavena zastaralou technologií zabezpečovacího zařízení (částečně telefonické dorozumívání a částečně automatické hradlo) a není vybavena traťovým radiovým systémem. Železniční svršek i spodek vykazuje článkové i liniové závady, což mimo jiné způsobuje zvýšené emise hluku ze styku kolo - kolejnice. Návrh optimalizace a zkapacitnění vychází z dokumentu Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury MSK, ale zároveň reflektuje multilaterální dokument "Deklarace porozumění", uzavřené v rámci přípravy a zprovoznění PZ Nošovice, která deklaruje využívání udržitelné dopravy a tím snížení dopadů na životní prostředí vlivem provozu PZ Nošovice. Průmyslová zóna Hyundai v Nošovicích patří v rámci MSK mezi nejvýznamnější zaměstnavatele, zahájením výroby proto došlo dle údajů SLDB 2011 k výraznému nárůstu dojížďky za prací do Nošovic. Přepravní proudy směřující do PZ Nošovice, vzhledem k charakteru výroby, vykazují velmi výrazné špičky v dopravní 151

158 poptávce, odvozené ze směnnosti provozů, které lze s výhodou efektivně saturovat právě kolejovou dopravou. Vymezení koridoru vychází z Dopravní sektorové strategie (2. fáze), která proponuje rekonstrukci trati v ose stávající trati, s případnou rektifikací trasy a z požadavků zajištění optimalizace trati v rámci ochranného pásma dráhy 86 dle platných technických předpisů. V úsecích Český Těšín Střítež a Hnojník Nošovice je šířka koridoru stanovena na 120 m (60 m na každou stranu od osy koleje). Pro úseky Střítež - Hnojník a Nošovice (nová dopravna/zastávka) - Frýdek-Místek je pak z důvodu prostorových nároků na zdvoukolejnění traťového úseku s mírnou rektifikací trasy a s úpravou tvaru tělesa železničního spodku koridor navržen v šíři 200 m (100 m od osy stávající koleje na každou stranu). Vymezený koridor vytváří územní podmínky pro uvedení železniční trati do odpovídajícího stavebně-technického stavu včetně směrové a výškové rektifikace a úpravy tvaru tělesa železničního spodku v celém traťovém úseku s ohledem na geotechnické poměry podle platných technických norem, zdvoukolejnění výše uvedených úseků a v konečném důsledku také pro snížení emisí hluku do okolí. Přestože realizací záměru bezpochyby dojde ke snížení hlukové zátěže z provozu železniční trati, nelze vyloučit potřebu dodatečných protihlukových opatření v zájmu dodržení platných hygienických limitů. Podmínka minimalizace vlivů na kvalitu obytného prostředí před účinky hluku z provozu železnice se v případě koridoru DZ18 vztahuje na plochy obytné zástavby v zastavěném území Frýdku-Místku, Dobré Dobratic, Hnojníku, Stříteže, Ropice a Českého Těšína, přilehající k vymezenému koridoru. Riziko negativních vlivů na přírodní a krajinné hodnoty v důsledku stavebních prací existuje především v případech, kdy železniční trať protíná nebo prochází v bezprostřední blízkosti takových ploch. V měřítku ZÚR byly v rámci VVURÚ jako hodnoty nadmístního významu potenciálně významně dotčené přírodní hodnoty, jejichž ochranu bude nutné v podrobnějším měřítku řešení zohlednit, identifikovány PP Kamenec a RBK ÚSES 583. Zásadní zkvalitnění železniční infrastruktury v tomto regionálně významném železničním úseku zlepšuje dopravní dostupnost měst, obcí a průmyslových zón okolního území. Vymezením koridoru DZ18 tak ZÚR MSK vytvářejí územní podmínky k podpoře rozvoje kooperačních vazeb (a tedy i rozvoje polycentrické sídelní struktury v této části kraje) a k posílení partnerství mezi městskými a venkovskými oblastmi v souladu s články (18), (24) a (27) republikových priorit PÚR ČR a článkem 5. priorit územního plánování kraje (viz kap. A.). Vytvoření podmínek pro dlouhodobé komplexní udržení bezpečné a kapacitní železniční dopravní cesty v reakci na již realizované zásadní změny v území (průmyslová zóna Nošovice) jsou orientovány na další posílení hospodářského a nepřímo též sociálního pilíře celé východní části rozvojové oblasti OB2 Ostrava s přesahem do území přilehlé části specifické oblasti SOB2 Beskydy. Při dodržení stanovených podmínek a kritérií pro rozhodování o změnách v ploše vymezeného koridoru přispěje realizace záměru ke snížení zátěže okolního území hlukem a nenarušení přírodních hodnot nacházejících se v kontaktu s vymezeným koridorem nebo v jeho bezprostřední blízkosti. S příhlédnutím k ust. 20 odst. 1 a 2 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů 87 lze vymezení koridoru pro záměr orientovaný na zkvalitnění dopravní obsluhy rozsáhlé části území MSK včetně nejvýznamnější 86 8, odst. 1., písm. a) zákona č 266/1994 Sb. o drahách, ve znění pozdějších předpisů. 87 Dále jen zákon o drahách. 152

159 strategické průmyslové zóny kraje a ve spojení se snížením hlukové zátěže v obytném území, přilehajícím k vymezenému koridoru považovat za veřejný zájem převažující (při dodržení stanovených podmínek a kritérií pro rozhodování o změnách v ploše vymezeného koridoru) nad ochranou jiných veřejných zájmů v dotčeném území, chráněných podle zvláštních předpisů. Záměr současně splňuje charakteristiky veřejně prospěšné stavby v souladu s ust. 2 odst. 1, písm. l) stavebního zákona. (41) Vkládá se nový článek 43h. Specifikace úpravy: Vymezení nového koridoru DZ19 včetně popisu a stanovení šířky koridoru a stanovení požadavků na využití území, kritérií a podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše koridoru a úkolů pro územní plánování. Koridor DZ19 je vymezen pro revitalizaci jednokolejné neelektrizované trati č. 323 v úseku na Frýdlant nad Ostravicí Frenštát pod Radhoštěm, která je součástí celostátní trati Ostrava - Valašské Meziříčí. Účelem revitalizace je uvést trať do stavebnětechnického a provozního stavu tak, aby odpovídal parametrům a nárokům požadovaným v dalším časovém horizontu, tzn. zrychlení provozu, zkrácení jízdních dob a přepravních časů, zvýšení komfortu jízdy a kultury cestování, zvýšení bezpečnosti železničního provozu, snížení nároků na údržbu a opravy, snížení hlukové zátěže okolí a zabezpečení kvalitní dopravní obslužnosti okolního území. Vymezení koridoru vychází z Dopravní sektorové strategie (2. fáze), která proponuje rekonstrukci trati v ose stávající trati, a z požadavků zajištění optimalizace v rámci ochranného pásma dráhy 88. Z těchto skutečností je odvozena šířka koridoru 120 m (60 m na každou stranu od osy koleje). Přestože realizací záměru bezpochyby dojde ke snížení hlukové zátěže z provozu železniční trati, nelze vyloučit potřebu dodatečných protihlukových opatření v zájmu dodržení platných hygienických limitů. Podmínka minimalizace vlivů na kvalitu obytného prostředí před účinky hluku z provozu železnice se v případě koridoru DZ19 vztahuje na plochy obytné zástavby v zastavěném území Frýdku- Místku, Starého Města, Bašky, Pržna, Frýdlantu n. Ostravicí, Čeladné, Kunčic p. Ondřejníkem, Frenštátu p. Radhoštěm, Bordovic, Veřovic a Mořkova, přilehající k vymezenému koridoru. Riziko negativních vlivů na přírodní a krajinné hodnoty v důsledku stavebních prací existuje především v případech, kdy železniční trať protíná nebo prochází v bezprostřední blízkosti takových ploch. VVURÚ A-ZÚR identifikovalo možné riziko významných vlivů v případě PP Domorazské louky, přírodní park Podbeskydí a segmenty ÚSES NRBK 145 MB, RBK 548 a 559. Minimalizaci vlivů na tyto hodnoty, chráněné podle zvláštních předpisů 89, zahrnují ZÚR do kritérií a podmínek pro rozhodování o variantách v ploše vymezeného koridoru. Hranici CHKO Beskydy kontaktuje vymezený koridor v délce cca 200 m na území Kunčic pod Ondřejníkem. CHKO je na základě principu předběžné opatrnosti také zahrnuta do hodnot, jejichž případné ovlivnění realizací stavby je nutné minimalizovat. Další zásadním kritériem pro rozhodování o variantách v ploše vymezeného koridoru, které vyplynulo ze závěrů VVURÚ, je vyloučení významných negativních 88 8, odst. 1., písm. a) zákona č 266/1994 Sb. o drahách, ve znění pozdějších předpisů. 89 Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 153

160 vlivů na příznivé podmínky předmětů ochrany a na celistvost EVL Řeka Ostravice, kterou koridor DZ19 kříží (k.ú. Pržno) nebo se sní dostává do kontaktu (k.ú. Místek, k.ú. Staré Město u Frýdku-Místku, k. Kunčičky u Bašky). Stejná podmínka pro koridor DZ19 platí také pro EVL Beskydy a PO Beskydy. V obou případech vymezený koridor sleduje hranici vymezených území na k.ú. Veřovice, Mořkov; obec Hodslavice a k.ú. Hodslavice (PO Beskydy), resp. na k.ú. Kunčice pod Ondřejníkem, Frenštát pod Radhoštěm, Bordovice, Veřovice, Mořkov, Hodslavice, Hostašovice a Lichnov u Nového Jičína (EVL Beskydy). Železniční doprava patří k environmentálně nejšetrnějším druhům dopravy s nízkou energetickou náročností (a tedy i s provozními náklady), má vysokou bezpečnost provozu a výhodné využití pro přepravu velkých množství nákladů a přepravu na velké vzdálenosti, ale také na menší vzdálenosti v případě osobní dopravy. Očekávané zvýšení průměrné cestovní rychlosti posílí konkurenceschopnost železniční dopravy a prohloubí integraci železniční dopravy do dopravního systému. V těchto souvislostech lze za hlavní přínosy tohoto záměru považovat zlepšení dopravní obsluhy přilehlého území a dostupnosti přirozených spádových center osídlení (Frýdek-Místek, Frýdlant n. Ostravicí, Frenštát p. Radhoštěm) v souladu s články (18), (24) a (27) republikových priorit PÚR ČR a článkem 5. priorit územního plánování kraje (viz kap. A.). Na podkladě těchto skutečností lze vymezení koridoru DZ19 považovat za příspěvek k vytváření příznivých územních podmínek pro soudržnost společenství obyvatel v území, hospodářský rozvoj a při dodržení stanovených podmínek a kritérií pro rozhodování o změnách v ploše vymezeného koridoru také pro příznivé životní prostředí území v dostupnosti daného úseku železniční trati (části rozvojových oblastí OB2 Ostrava a OB N1 Podbeskydí, s přesahem do specifické oblasti SOB2 Beskydy). S ohledem na výše uvedené skutečnosti představuje vymezení koridoru DZ19 pro záměr orientovaný na zkvalitnění dopravní obsluhy rozsáhlé části území MSK ve spojení se snížením hlukové zátěže v obytném území, přilehajícím k vymezenému koridoru, vytvoření územních podmínek pro naplnění povinností vlastníka dráhy vyplývajících z ust. 20 odst. 1 a 2 zákona o drahách a lze jej proto považovat za převažující veřejný zájem v dotčeném území. Záměr zároveń splňuje charakteristiky veřejně prospěšné stavby v souladu s ust. 2 odst. 1, písm. l) stavebního zákona. (42) Vkládá se nový článek 43i. Specifikace úpravy: Vymezení nového koridoru DZ20 včetně popisu a stanovení šířky koridoru a stanovení požadavků na využití území, kritérií a podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše koridoru a úkolů pro územní plánování. Železniční trať č. 317 Opava-východ - Hlučín je důležitou spojnicí Hlučína s Opavou, která obsluhuje území na levém břehu řeky Opavy s relativně velkými sídly podél trati (Velké Hoštice, Kravaře, Dolní Benešov, Kozmice). Tím z ní činí vhodnou dopravní infrastrukturu pro relace bydliště pracoviště, bydliště vzdělání nebo bydliště vyšší občanská vybavenost, které generují největší přepravní proudy osobní dopravy. Trať je v žst. Opava - východ napojena na celostátní tratě č. 321 Český Těšín - Opava - východ a č. 310 Opava - východ - Krnov - Olomouc a regionální tratě č. 314 do Jakartovic a č. 315 do Hradce nad Moravicí. V žst. Kravaře je do tratě č. 317 zaústěna regionální trať č. 318 Kravaře - Chuchelná. Na trati je maximální traťová rychlost 70 km/h s několika lokálními propady rychlosti zejména z důvodu zabezpečení provozu na trati na zhlavích stanic (samo- 154

161 vratné přestavníky), kdy podle TTP neodpovídá zabezpečení výhybek traťové rychlosti. Přes některé dílčí úpravy v minulých letech (r. 2000, ) dosud nedošlo k sanaci železničního spodku, která by umožnila mírnou rektifikaci trasy pro další alespoň částečné navýšení cestovní rychlosti a snížení provozních nákladů. Rekonstrukci tratě č. 317 je součástí Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury MSK. Záměr na zdvoukolejnění tratě pro zavedení taktového GVD s intervalem 15 minut obsažený v uvedené koncepci ZÚR zatím nepřebírají s důvodu absence podrobnějších informací, nutných k prověření záměru. Návrh na rekonstrukci tratě pro zvýšení cestovní rychlosti a bezpečnosti včetně návrhu nové zastávky Dolní Benešov-sídliště je uveden také v Plánu dopravní obslužnosti MSK. S ohledem na definici optimalizace dle platných technických předpisů 90, se předpokládá rekonstrukce trati v ose stávající trati a zajištění veškerých požadavků optimalizace v rámci ochranného pásma dráhy 91. Z těchto skutečností je odvozena šířka koridoru 120 m (60 m na každou stranu od osy koleje). Takto definovaný koridor vytváří dostatečné územní podmínky pro zlepšení směrových a výškových poměrů na trati, zvýšení bezpečnosti, snížení provozních nákladů a případně rovněž pro úpravu tvaru tělesa železničního spodku s ohledem na geotechnické poměry. Přestože realizací záměru bezpochyby dojde ke snížení hlukové zátěže z provozu železniční trati, nelze vyloučit potřebu dodatečných protihlukových opatření v zájmu dodržení platných hygienických limitů. Podmínka minimalizace vlivů na kvalitu obytného prostředí před účinky hluku z provozu železnice se v případě koridoru DZ20 vztahuje na plochy obytné zástavby v zastavěném území sídel, přilehající k vymezenému koridoru (Opava, Malé Hoštice, Velké Hoštice, Kravaře, Dolní Benešov, Kozmice, Hlučín). Riziko negativních vlivů na přírodní a krajinné hodnoty v důsledku stavebních prací existuje především v případech, kdy železniční trať protíná nebo prochází v bezprostřední blízkosti takových ploch. V měřítku ZÚR byly jako hodnoty nadmístního významu identifikovány segmenty ÚSES biocentra NRBK K196 N a RBC Malohoštická niva a biokoridor RBK 586. Za hlavní přínosy tohoto záměru považovat zlepšení dopravní obsluhy přilehlého území a dostupnosti přirozených spádových center osídlení (Opava, Kravaře Hlučín) v souladu s články (18), (24) a (27) republikových priorit PÚR ČR a článkem 5. priorit územního plánování kraje (viz kap. A.). Na podkladě těchto skutečností lze vymezení koridoru DZ20 považovat za příspěvek k vytváření příznivých územních podmínek pro soudržnost společenství obyvatel v území, hospodářský rozvoj a při dodržení stanovených podmínek a kritérií pro rozhodování o změnách v ploše vymezeného koridoru také pro příznivé životní prostředí území v dostupnosti daného úseku železniční trati (část rozvojové oblasti OB2 Ostrava podoblast Hlučínsko) s přesahem na ostatní část území MSK až po státní hranici s Polskem. S ohledem na výše uvedené skutečnosti představuje vymezení koridoru DZ20 pro záměr orientovaný na zkvalitnění dopravní obsluhy rozsáhlé části území MSK ve spojení se snížením hlukové zátěže v obytném území, přilehajícím k vymezenému koridoru, vytvoření územních podmínek pro naplnění povinností vlastníka dráhy vyplývajících z ust. 20 odst. 1 a 2 zákona o drahách a lze jej proto považovat za převažující veřejný zájem v dotčeném území. Záměr zároveń splňuje charakteristiky veřejně prospěšné stavby v souladu s ust. 2 odst. 1, písm. l) stavebního zákona. 90 Směrnici SŽDC č. 16/2005 (definice optimalizace). 91 8, odst. 1., písm. a) zákona č 266/1994 Sb. o drahách, ve znění pozdějších předpisů. 155

162 Územní rezervy (43) Článek 44. se upravuje: Specifikace úpravy: Uvozující text nově definuje záměry, pro které ZÚR MSK v tomto článku vymezují územní rezervy koridorů železniční dopravy a stanovuje jejich obecnou (základní) šířku. V obou navazujících tabulkách dochází k technickým úpravám, v první tabulce pak také k úpravě vymezení územní rezervy vysokorychlostní trati (VRT). Úvodní text Technická úprava uvozujícího textu. Původní preambule článku signalizovala, že část záměrů a územních rezerv byla v souladu s právní úpravou platnou v době vydání zásad územního rozvoje přebírána bez věcných změn z platných územních plánů velkých územních celků a nebyla v souladu s ust. 187 odst. 2 stavebního zákona znovu projednávána s dotčenými orgány. Po vydání zásad územního rozvoje a pozbytí platnosti územních plánů velkých územních celků je tato informace zbytná. Vymezením územních rezerv ve smyslu ust. 36 odst. 1 věta třetí stavebního zákona naplňují ZÚR ust. 18 odst. 2 stavebního zákona ve smyslu zajišťování předpokladů pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území. Vymezení územních rezerv v sobě obsahuje tzv. princip předběžné opatrnosti, standardně aplikovaný v dokumentech koncepčního nebo strategického charakteru 92. Tento princip vychází ze skutečnosti, že v některých případech nelze na základě dnešních zkušeností a znalostí s jistotou stanovit, ale ani vyloučit potřebnost realizace konkrétních záměrů včetně jejich vlivů. Tabulky V obou tabulkách pod uvozujícím textem, určeným k vymezení územních rezerv mezinárodního a republikového (první tabulka), resp. nadmístního významu (druhá tabulka), byl vypuštěn sloupec s informacemi o zdrojové územně plánovací dokumentaci (ÚPN VÚC). Účelem této informace bylo v procesu projednání nově pořizovaných zásad územního rozvoje poukázat (pro přehlednost jak nositelům těchto záměrů, tak dotčeným orgánům i obcím a veřejnosti) na konkrétní původní označení záměrů přebíraných bez věcných změn z platných územních plánů velkých územních celků. Tato ÚPD pozbyla platnosti vydáním prvních ZÚR MSK a její uvádění v ZÚR je bezpředmětné. V tuto chvíli je tato informace zbytná a nedůvodně zesložiťuje informace v zásadách územního rozvoje. V první tabulce obsahující výčet územních rezerv mezinárodního a republikového významu byly dále provedeny úpravy vymezení územní rezervy pro umístění vysokorychlostní trati (VRT) v úseku (Bělotín) Ostrava Polsko. Požadavek na vedení trasy vysokorychlostní tratě v uvedených relacích vyplývá z národních a mezinárodních závazků a dokumentů České republiky, zejména z Bílé knihy EU o dopravě, Návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě (TEN-T), PÚR ČR, dále z Dopravní politiky ČR a dokumentu Dopravní sektorové strategie, 2. fáze, který je navázán na Operační program Doprava. Koridor VRT na území Mo- 92 Např. Státní politika životního prostředí ČR (MŽP ČR 09/2012). 156

163 ravskoslezského kraje je součástí tzv. ramene RS 1, resp. koridoru VRT VR1 dle PÚR. ZÚR upravují vedení koridoru vysokorychlostní trati dle aktuálního podkladu ÚTS Bohumín Přerov (Moravia Consult a.s. 2014). ZÚR MSK nově vymezují tuto územní rezervu ve dvou úsecích: úsek - hranice OL/MS kraje Ostrava - Bohumín (první řádek tabulky) úsek - Bohumín Petrovice u Karviné / Věřňovice - st. hranice ČR / PL (druhý řádek tabulky). Z tohoto důvodu dochází také k úpravě názvů obou vymezených úseků. Řádek D507 (hranice OL/MS kraje Ostrava - Bohumín) Úprava vymezení rezervy byla provedena na základě zpřesnění mapových podkladů, zpřesnění technických parametrů návrhových prvků vysokorychlostní železniční trati v zadání ÚTS: návrhová rychlost 350 km/h s minimální traťovou rychlostí 160 km/h pro konvenční vlaky; z toho vyplývající minimální poloměr směrového oblouku 7150 m; napojení nové tratě na stávající železniční infrastrukturu ve vhodných traťových poměrech a využití souběhu trasy dálnice D1. Upravený koridor D507 z výše zmíněných důvodů nově zasahuje do katastrálního území Pustějov v obci Pustějov. Šířka koridoru 200 m je i nadále zachována, pouze v oblasti severně od Suchdola nad Odrou je koridor rozšířen na cca 300 m a v oblasti severně od Studénky je koridor rozšířen až na cca 500 m. Obě rozšíření jsou motivována vytvořením územních podmínek pro následné dořešení směrových oblouků při dodržení jeho minimálního poloměru. V prostoru Studénky k tomuto přistupuje možnost pro vybudování spojek konvenční a vysokorychlostní tratě. Vymezení koridoru VRT respektuje souběh s trasou dálnice D1 v zájmu omezení fragmentace krajiny a prostupnosti území v souladu s článkem (23) republikových priorit územního plánování dle PÚR ČR. Souběh obou liniových staveb nadřazené dopravní infrastruktury mezinárodního významu vytváří předpoklady pro společné (a tedy efektivnější) řešení zajištění prostupnosti území. Dle dokumentu Dopravní sektorové strategie, 2. fáze je umístění VRT do samostatného koridoru rovněž potřebné pro řešení kapacitního nedostatku v průjezdu železničními uzly Ostrava a Bohumín a z důvodu uvolnění kapacity pro nákladní dopravu a vlaky příměstské dopravy na II. TŽK (železniční trať č. 270). Požadavky na prověření budoucího využití jsou vedle prostorové koordinace s ostatními koridory dopravní a technické infrastruktury, vymezenými v ZÚR MSK, zaměřeny na minimalizaci vlivů hlukové zátěže na kvalitu obytného prostředí v částech zastavěného území dotčených obcí, přilehajících k vymezenému koridoru (Hladké Životice, Kujavy, Pustějov, Studénka m. č. Malá Strana, Jistebník, Pustějov, Ostrava - m. č. Polanka n. Odrou, Svinov, Bohumín) a na minimalizaci vlivů na přírodní a krajinné hodnoty území. V měřítku ZÚR byly jako hodnoty nadmístního významu identifikovány CHKO Poodří, PR Rákosina, PR Rezavka a segmenty ÚSES biocentra NRBC Oderská Niva, RBC Emauzské rybníky, Heřmanice-Záblatí a biokoridory NRBK K99 MH, RBK 531, 601, 644. Ve vztahu územím soustavy Natura 2000, se kterými se koridor dostává do kontaktu nebo je protíná, je v souladu s ust. 45i) zák. č. 114/1992 Sb., ve znění 157

164 pozdějších předpisů uplatněn požadavek na vyloučení významných negativních vlivů na příznivý stav předmětů ochrany a celistvost PO, resp.evl. V případě tohoto úseku VRT se jedná o EVL Poodří, PO Poodří (k.ú. Studénka, Jistebník, Polanka n. Odrou, Svinov), EVL Heřmanický rybník a PO Heřmanský stav-odra-poolší (k.ú. Vrbice n. Odrou). Řádek D507 (Bohumín Petrovice u Karviné / Věřňovice - st. hranice ČR / Polsko) Vymezení navazujícího úseku je zásadním způsobem ovlivněno aktuální neujasněností přechodové bodu trasy na státní hranici s Polskou republikou a směrovým vedením na území Polska. Důvody odlišného řešení proti platným ZÚR MSK, sledujícím koridor směřující k hraničnímu přechodu Petrovice u Karviné, jsou především na polském území. Na území MSK lze za problematickou považovat průchodnost území zejména ve vztahu zástavbě Petrovic u Karviné m. č. Závada a Nové Osady. Ust. 38 odst. 2, věta první v kombinaci s ust. 36 odst. 1, věta šestá stavebního zákona vylučují vymezení územních rezerv ve variantách. Z tohoto důvodu vymezují ZÚR MSK územní rezervu pro umístění VRT v daném úseku ve formě plochy, zahrnující ve formě větví jednotlivé směry a přechodové body státní hranice sledované ve výše citované ÚTS včetně plochy koridoru územní rezervy vymezené již v původních ZÚR MSK. Tyto větve jsou v zájmu srozumitelnosti popisu a provázanosti s grafickou částí ZÚR označeny jako D507a, D507b a D507c. Těžištěm vymezené plochy je prostor mezi Novou Vsí, sv. okrajem správního obvodu obce Dolní Lutyně a jz. okrajem zástavby Věřňovic, který je vymezen tak, aby obsáhl všechny dosud zvažované trasy dle citované ÚTS (včetně původního koridoru územní rezervy D507 dle původních ZÚR MSK) a jejich případné kombinace. Směrem k jihu, směřují dvě větve se zaústěním do žst. Bohumín západní ve směru od Nové Vsi je součástí větve D507c, východní, sledující současný koridor železniční trati č. 270, je společná pro větve D507a a D507b (též koridor D507 dle původních ZÚR MSK). Severním a východním směrem od takto vymezené plochy směřují jednotlivé větve ke státní hranici s Polskem: větev D507a (zahrnuje plochu územní rezervy VRT vymezenou v původních ZÚR MSK) od hranice správního obvodu obce Dolní Lutyně směřuje k východu do prostoru severně areálu EDĚ a dále přes území osady Závada (obec Petrovice u Karviné) pokračuje ke státní hranici s Polskem na Petrovice u Karviné; větev D507b směřuje k severu a obec Věřňovice obchází z východu; větev D507c, obchází obec Věřňovice západně, v souběhu s dálnicí D1. Šířka jednotlivých větví a jejich dílčích úseků je stanovena tak, aby do jejich plochy bylo možné umístit všechny dosud sledované varianty s možností případné směrové či výškové korekce trasy VRT. Požadavky na prověření budoucího využití jsou stanoveny společně pro celou vymezenou plochu a její jednotlivé větve. Rozhodujícím faktorem bude dohoda s Polskem ohledně stanovení přechodového bodu státní hranice ČR / Polsko tělesem VRT. V rámci podpůrných argumentů české strany je třeba zohlednit ostatní aspekty, jakými jsou celková výše investičních nákladů na území ČR, prostorová koordinace s ostatními koridory veřejné infrastruktury, vymezenými v ZÚR MSK a zejména minimalizace vlivů: hlukové zátěže na kvalitu obytného prostředí v částech zastavěného území dotčených obcí, přilehajících k vymezené ploše (Bohumín, Dolní Lutyně, Věřňovice, Dětmarovice, Petrovice u Karviné), 158

165 na přírodní a krajinné hodnoty dotčeného území tzn. PP Věřňovice, segmenty NR a R ÚSES (biokoridory NRBK K98 NH, RBK 580, biocentra RBC Bezdínek, Lutyňský Borek, Věřňovická niva), charakteristické znaky specifické krajiny E-02 Niva Olše včetně zachování průchodnosti území a odtokové poměry údolní nivy Olše. Ve vztahu územím soustavy Natura 2000, které se kterými se vymezená plocha dostává do kontaktu nebo je protíná, je v souladu s ust. 45i) zák. č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů uplatněn požadavek na vyloučení významných negativních vlivů na příznivý stav předmětů ochrany a celistvost PO, resp.evl. V případě tohoto úseku VRT se jedná o EVL Niva Olše-Věřňovice, EVL Heřmanický rybník a PO Heřmanský stav-odra-poolší. D.I.3. OSTATNÍ DRUHY DOPRAVY Plochy a koridory mezinárodního, republikového nebo nadmístního významu (44) Článek 44b. se upravuje: Specifikace úpravy: Uvozující text nově definuje záměry ostatních druhů dopravy, pro které ZÚR MSK v tomto článku vymezují plochy nebo koridory a v případě koridorů stanovuje jejich obecnou (základní) šířku. V navazující tabulce dochází k technickým i věcným úpravám (viz níže). Úvodní text Technická úprava uvozujícího textu. Původní preambule článku signalizovala, že část záměrů a územních rezerv byla v souladu s právní úpravou platnou v době vydání zásad územního rozvoje přebírána bez věcných změn z platných územních plánů velkých územních celků a nebyla v souladu s ust. 187 odst. 2 stavebního zákona znovu projednávána s dotčenými orgány. Po vydání zásad územního rozvoje a pozbytí platnosti územních plánů velkých územních celků je tato informace zbytná. Tabulka Vypuštění sloupce s informacemi o zdrojové ÚPD je úpravou technického charakteru. Uvádění zdrojové územně plánovací dokumentace (ÚPN VÚC) je již bezpředmětné. Účelem této informace bylo v procesu projednání nově pořizovaných zásad územního rozvoje poukázat (pro přehlednost jak nositelům těchto záměrů, tak dotčeným orgánům i obcím a veřejnosti) na konkrétní původní označení záměrů přebíraných bez věcných změn z platných územních plánů velkých územních celků. Tato ÚPD pozbyla platnosti vydáním prvních ZÚR MSK. V tuto chvíli je tato informace zbytná a nedůvodně zesložiťuje informace v zásadách územního rozvoje. Jedinou věcnou úpravou v tabulce je vypuštění řádku D174. Řádek D174 Plocha D174 pro realizaci veřejného vnitrostátního letiště ve Frýdku-Místku byla převzata do ZÚR MSK z ÚPN VÚC Beskydy v souladu s ust. 187 odst. 2 zák. č 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, mimo jiné také na základě požadavku statutárního města Frýdku-Místku jako záměr nadmístního významu, tj. řešení 159

166 Územní rezervy které nemohlo být vymezeno v územním plánu, aniž by bylo současně obsaženo v nadřazené ÚPD (tedy v ZÚR). Podnět k vypuštění záměru ze ZÚR MSK včetně jeho vyřazení z VPS vyšel od statutárního města Frýdek-Místek, které jej uplatnilo ve Zprávě o uplatňování ZÚR MSK Město po přehodnocení souvislostí a zvážení nákladů na realizaci od dalšího sledování tohoto záměru upustilo. Důvodem pro zrušení záměru změny stávajícího sportovního letiště na letiště veřejné, vnitrostátní jsou blízkost rezidenční zástavby Frýdku-Místku, kterou by jeho provoz významněji ohrožoval hlukem, problematická dopravní dostupnost vymezené plochy a dále blízkost a dobrá dostupnost mezinárodního letiště Leoše Janáčka, Ostrava (vzdušnou čarou vzdálené cca 20 km) a veřejného vnitrostátního letiště Frýdlant nad Ostravicí (vzdušnou čarou vzdálené cca 10 km). Obě uvedená letiště mají (dle Generelu rozvoje letiště Ostrava, Mošnov z roku 2005, resp. dle expertního úsudku projektanta ZÚR) dostatečnou rezervu kapacity. Po prověření těchto souvislostí a možných dopadů na území je nutno konstatovat, že z hlediska nadmístního významu a požadavků vyplývajících z nadřazené ÚPD (PÚR ČR) nemá letiště Frýdek-Místek vzhledem k širším vztahům opodstatnění. Vyřazení záměrů je v souladu s článkem (19) republikových priorit PÚR ČR, konkrétně plní cíl úsporného uspořádání území z hlediska veřejných rozpočtů, neboť neexistuje ekonomicky zdůvodnitelná potřeba zřízení dalšího nového letiště v předmětné lokalitě. Vymezením územních rezerv ve smyslu ust. 36 odst. 1 věta třetí stavebního zákona naplňují ZÚR ust. 18 odst. 2 stavebního zákona ve smyslu zajišťování předpokladů pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území. Vymezení územních rezerv v sobě obsahuje tzv. princip předběžné opatrnosti, standardně aplikovaný v dokumentech koncepčního nebo strategického charakteru 93. Tento princip vychází ze skutečnosti, že v některých případech nelze na základě dnešních zkušeností a znalostí s jistotou stanovit, ale ani vyloučit, potřebnost realizace konkrétních záměrů včetně jejich. (45) Článek 44d. se upravuje: Specifikace úpravy: Uvozující text nově definuje záměry, pro které ZÚR MSK v tomto článku vymezují koridory územních rezerv a definuje způsob jejich vymezení. V původní tabulce se záměrem D58 dochází pouze k technické úpravě. Před tuto tabulku se vkládá nová tabulka s vymezením koridoru územní rezervy průplavního spojení DOL. Úvodní text Technická úprava uvozujícího textu. Původní preambule článku signalizovala, že část záměrů a územních rezerv byla v souladu s právní úpravou platnou v době vydání zásad územního rozvoje přebírána bez věcných změn z platných územních plánů velkých územních celků a nebyla v souladu s ust. 187 odst. 2 stavebního zákona znovu projednávána s dotčenými orgány. Po vydání zásad územního rozvoje a pozbytí platnosti územních plánů velkých územních celků je tato informace zbytná. 93 Např. Státní politika životního prostředí ČR (MŽP ČR 09/2012) 160

167 Tabulky Řádek D517 (nově vložená tabulka) Územní rezerva průplavního spojení Dunaj Odra Labe (D-O-L) byla v původních ZÚR vymezena ve formě specifické plochy pro zabezpečení zájmů státu, vyplývajících z mezinárodních závazků. Na základě Usnesení vlády ČR ze dne 24. května 2010 č. 368 k návrhu způsobu další územní ochrany koridoru průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe byla tato problematika přesunuta do podkapitoly D.I.3. Ostatní druhy dopravy a územní rezerva jsou vymezeny jako koridor pro vodní dopravu. Název územní rezervy je v souladu s článkem IV., body 4. a 5. Usnesení vlády č. 929/2009 Sb. o Politice územního rozvoje České republiky 2008 upraven na Průplavní spojení Dunaj-Odra-Labe. Podkladem pro vymezení je zpracovaná dokumentace Generální řešení průplavního spojení D-O-L, Oderská větev" z roku Koridor územní rezervy pro průplavní spojení je oproti původním ZÚR MSK, kde byl vymezen pouze ve formě osy směrově upraven a vymezen v šířce 100 m na každou stranu od osy průplavního spojení. Šířka nově vymezeného koridoru vytváří s dostatečnou rezervou územní podmínky pro umístění průplavního spojení v koordinaci s navrhovaným uspořádáním příčných profilů dle podkladové dokumentace. Dílčí úpravy směrového vedení vyplývají z aktualizace technického řešení trasy v rámci výše citovaného podkladu. Průplavní spojení Dunaj-Odra-Labe bylo Nařízením Evropského parlamentu a Rady o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě, s účinností od vypuštěno ze sítě TEN-T, z důvodu omezených technických parametrů řeky Odry na území Polska. Koncepce územního rozvoje státu s výhledem do "Koncepcja Przestrzennego Zagospodarowania Kraju 2030", označuje část řeky Odry za regionální vodní cestu. Důvodem jsou dosažené technické podmínky II., případně III. plavební třídy, které jsou nižší, než jsou parametry mezinárodně stanovené a požadované dohodou AGN (Evropská dohoda o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu). Z hlediska životního prostředí byla důvodem pro vypuštění omezení vyvolaná ochranou přírody a krajiny (největší soustředění habitatů v této části střední Evropy, Natura 2000). Vzhledem k evropskému významu sledovaného průplavního spojení je minimálně na území Polska riziko, že by tohoto cíle nebylo dosaženo. ZÚR MSK ve znění aktualizace č. 1 i přes tyto nejistoty navrhují územní ochrana koridoru průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe v souladu s usnesením vlády ČR č. 49/2011 ze dne , které uložilo ministru dopravy... pokračovat ve spolupráci s 1. místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí v prověřování potřebnosti průplavního spojení Dunaj Odra Labe, včetně projednání koridoru tohoto průplavního spojení s představiteli Polské republiky, Rakouské republiky, Slovenské republiky, Spolkové republiky Německo a s Evropskou komisí, včetně signatářů Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (Dohoda AGN) s cílem posoudit v úplných evropských souvislostech problematiku jeho možné realizace, přepravní účinnosti a investiční náročnosti jednotlivých větví. Na základě tohoto vládního usnesení následně Ministerstvo dopravy ČR rozhodne o pořízení studie proveditelnosti projektu průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe. Území v rámci vymezeného koridoru bude, v souladu s usnesením vlády ze dne 24. května 2010 č. 368 k návrhu způsobu další územní ochrany koridoru průplavního spojení Dunaj - Odra Labe, nadále chráněno formou územní rezervy v územně plánovacích dokumentacích až do doby dalšího rozhodnutí Vlády ČR v této věci. 161

168 Požadavky na prověření potřeby budoucího využití a plošných nároků reflektují všechny hodnoty a limity území relevantní měřítku ZÚR, ve kterém je koridor územní rezervy vymezen. Z hlediska přírodních a krajinných hodnot území je požadována minimalizace vlivů na CHKO Poodří, segmenty ÚSES (biocentra NRBC Oderská niva, RBC Polomské rybníky, Dubská Luha, Jesenická Luha, Koblovská a Vrbická niva, Šunychl, a biokoridory NRBK K143 V, K100 N, K100 V) a cílové charakteristiky specifické krajiny D-02 Poodří, Ve vztahu územím soustavy Natura 2000, které se kterými se koridor dostává do kontaktu nebo je protíná, je v souladu s ust. 45i) zák. č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, uplatněn požadavek na vyloučení významných negativních vlivů na příznivý stav předmětů ochrany a celistvost PO, resp. EVL. V případě vymezeného koridoru D-O-L se jedná o PO a EVL Poodří, PO Heřmanský stav-odra- Poolší a EVL Meandry Odry. Požadavek minimalizace vlivů na režim povrchových a podzemních vod v hydrologicky nebo hydrogeologicky souvisejícím území vyplývá z vymezení koridoru v území, jehož režim povrchových a podzemních vod je bezprostředně vázán na řeku Odru. Zásadní význam přirozeného vodního cyklu tohoto území pro zachování a ochranu jedinečných přírodních hodnot CHKO Poodří je popsán v rámci kap. VI.B., bod (10) tohoto odůvodnění. Rizika ohrožující bezpečnost provozu Letiště Leoše Janáčka (Ostrava - Mošnov) vyplývají z trasování vymezeného koridoru v těsné blízkosti VPD a z průchodu jejími ochrannými pásmy (k.ú. Albrechtičky). Případný vznik vodní plochy v tomto prostoru může vyvolat zvýšený výskyt vodního ptactva hnízdícího v blízké CHKO, pro které může vodní plocha představovat potenciální potravinový biotop. Výskyt ptáků v ochranném pásmu VPD představuje bezpečnostní riziko pro přistávající nebo startující letadla a je proto ve smyslu platných předpisů cíleně omezován. Požadavek prostorové koordinace koridoru D517 s ostatními koridory dopravní a technické infrastruktury vymezenými v ZÚR MSK vychází ust. 36 odst. 1 ve spojení s 19 odst. 1 písm. e) stavebního zákona. Řádek D518 (druhá tabulka, původní) Vypuštění sloupce s informacemi o zdrojové ÚPD je úpravou technického charakteru. Uvádění zdrojové územně plánovací dokumentace (ÚPN VÚC) je již bezpředmětné. Účelem této informace bylo v procesu projednání nově pořizovaných zásad územního rozvoje poukázat (pro přehlednost jak nositelům těchto záměrů, tak dotčeným orgánům i obcím a veřejnosti) na konkrétní původní označení záměrů přebíraných bez věcných změn z platných územních plánů velkých územních celků. Tato ÚPD pozbyla platnosti vydáním prvních ZÚR MSK. V tuto chvíli je tato informace zbytná a nedůvodně zesložiťuje informace v zásadách územního rozvoje. (46) Vkládá se nový článek 44e. Specifikace úpravy: Vymezení nové plochy územní rezervy DR2 včetně prostorových parametrů a stanovení požadavků na prověření potřeby a plošných nároků budoucího využití. Letiště Leoše Janáčka Ostrava je důležitým dopravním uzlem regionu, má statut mezinárodního letiště a jeho rozvoj patří k prioritám Moravskoslezského kraje. Vzhledem k poloze v blízkosti hranic s Polskem a Slovenskem může mít letiště význam i pro sousední regiony. V letecké dopravě se přepokládá trend dalšího posilo- 162

169 vání přepravy nákladů a tím rozšiřování souvisejících logistických služeb. Mezi největší výhody letecké přepravy patří především úspora času, bezkonkurenční rychlost přepravy na velké vzdálenosti či okamžitá přizpůsobivost poptávce za strany zákazníků. Zároveň je letecká doprava co do počtu smrtelných nehod na 100 tisíc cestujících nejbezpečnějším způsobem dopravy. V současné době připravuje nebo realizuje provozovatel Letiště Ostrava, a.s. ve spolupráci s Moravskoslezským krajem několik významných projektů. Jsou realizována opatření ke zvýšení kvality a počtu současně odbavených letadel a zvýšení bezpečnosti leteckého provozu zvýšení odbavovací kapacity a bezpečnosti leteckého provozu. Připravuje se vybudování infrastruktury zajišťující rozvoj dalších služeb letiště, výstavba účelových komunikací napojující letiště a sousední průmyslovou zónu na silniční síť. Je dokončeno napojení letiště na železniční síť a to včetně železničního terminálu. Z posouzení dalšího využívání a možností rozvoje letiště L. Janáčka Ostrava (Generel rozvoje letiště Ostrava, Mošnov , r. 2005) vyplynulo, že kapacita dráhového systému i rozměry vzletové a přistávací dráhy jsou na současný provoz dostatečné. V případě výhledového provozu velkých dopravních letadel (např. A 340, B 747, MD 11 apod.) stávající rozměry vzletové a přistávací dráhy požadavkům takovéhoto provozu již nevyhoví. Na základě této skutečnosti byl v rámci ÚAP MSK uplatněn ve vztahu k ZÚR požadavek na vymezení územní rezervy pro prodloužení vzletové a přistávací dráhy letiště. S ohledem na výše specifikovaný význam letiště a také z důvodu přehodnocení rozsahu jeho ochranných pásem ve vazbě na případnou realizaci, pokud by v rámci některé z příštích aktualizací ZÚR byla předmětná plocha vymezena pro uvedený způsob využití, má plocha vymezené územní rezervy nadmístní význam. Letadla by sice mohla využívat stávající RWY, ovšem s nižší vzletovou hmotností při vyšších teplotách vzduchu. Pro umožnění provozu velkých dopravních letadel s maximální vzletovou hmotností po celý rok je proto nezbytné prodloužit současnou RWY o 500 m severovýchodním směrem (posun THR 22) včetně prodloužené TWY F, která je pro pojíždění letadel nezbytná. Šířka plochy je stanovena v návaznosti na stávající dráhový systém. Hmotnostně neomezený provoz velkých dopravních letadel (např. A 340, B 747, MD 11 apod.) v nákladních verzích (freight) vhodně rozšiřuje multimodalitu přilehlé průmyslové zóny Ostrava-Mošnov a vytváří předpoklad pro zvýšení její atraktivity a konkurenceschopnosti v evropském kontextu. Požadavky na prověření potřeby budoucího využití a plošných nároků jsou zaměřeny na minimalizaci vlivů hlukové zátěže na kvalitu obytného prostředí Petřvaldu, jehož zastavěné území se nachází severně od vymezené plochy. (47) Vkládá se nový článek 44f. Specifikace úpravy: Vymezení nové ho koridoru územní rezervy DR3 včetně šířky koridoru a stanovení požadavků na prověření potřeby a plošných nároků budoucího využití. Účelem koridoru územní rezervy je umožnit v budoucnu přenést stávající přepravní proudy ze silniční dopravy v relaci Ostrava Hlučín na dopravu kolejovou. Současný stav zatížení silniční sítě a s tím souvisejících vlivů na okolní území není dlouhodobě udržitelný. Vlivem silně urbanizovaného území kolem silnice I/56 s počtem obyvatel cca 24 tisíc (v obcích Petřkovice, Ludgeřovice, Markvartovice a Hlučín) je interval v autobusové relaci Hlučín - Ostrava v ranní špičce cca 2,5 minuty při intenzitě do- 163

170 pravy (RPDI) v profilu Ludgeřovice na silnici I/ vozidel/24h 94. Tento stav rovněž potvrzují výsledky SLDB 2011, kdy patří intenzita dojížďky mezi Hlučínem a Ostravou mezi 13 nejvyšších hodnot v ČR přesahujících dojíždějících za den. Vzhledem ke kvalitě prostředí, charakteru a poloze zástavby a faktu, že se jedná o suburbánní zónu Ostravy 95 se jeví jako nejlepší řešení vybudování lehké kolejové dráhy napojené na stávající tramvajovou síť města Ostravy. Lehká kolejová dráha (např. vlakotramvajová nebo tramvajová) dokáže plošně obsloužit území při minimalizaci vlivů na přírodu a krajinu a zároveň dokáže konkurovat individuální automobilové dopravě (IAD). Poloha nové tratě musí být zvolena v daném koridoru tak, aby jednotlivé zastávky adekvátně obsloužily území a zároveň nedošlo k zatížení okolního obyvatelstva hlukem. Návrh na zřízení vlakotramvajové dráhy v relaci Ostrava - Hlučín je rovněž zahrnut v Koncepci rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje. Z hlediska zákona 266/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se může jednat buď o dráhu tramvajovou, nebo dle 3 o dráhu speciální, která slouží zejména k zabezpečení dopravní obslužnosti obce. Z hlediska dopravně inženýrského se také může jednat o dráhu tzv. vlakotramvajovou, která však dosud nemá v české legislativě oporu a je kombinací dráhy regionální, dráhy speciální a dráhy tramvajové. Poloha koridoru vychází z ÚAP Moravskoslezského kraje, kam byla převzata z ÚTS Kolejové trasy Hlučín - Ostrava z roku 2004 zpracovanou firmou DIPRO. Šířka koridoru 60 m byla stanovena s ohledem na ochranné pásmo dráhy dle 8 zákona 266/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů a další platné technické předpisy. Koridor musí umožnit budoucí směrové a výškové úpravy osy dvojkolejné tratě, případně jednokolejné s výhybnami, a vybudování zastávek včetně doprovodné infrastruktury uvedené v citované ÚTS. Směrově koridor v převážné části vymezení kopíruje stávající silnici I/56, pouze v koncovém úseku se odchyluje z důvodu zaústění do žst. Hlučín. Návaznost na železniční trať č. 317 je významným aspektem, který by umožnil v oblasti osobní přepravy vznik velmi atraktivního spojení (včetně dalšího rozšíření a zkvalitnění systému integrované hromadné dopravy ODIS) v relaci Ostrava Hlučín Opava obsluhujícího v plném rozsahu významnou sídelní osu Ostrava Hlučín Dol. Benešov Kravaře Opava včetně mezilehlých obcí a přilehlého území, severně od řeky Opavy. Požadavky na prověření potřeby budoucího využití a plošných nároků reflektují všechny hodnoty a limity území relevantní měřítku ZÚR, ve kterém je koridor územní rezervy vymezen. Požadavek minimalizace vlivů na kvalitu obytného prostředí v přilehlé zástavbě obcí se vztahuje na části zastavěného území Ostravy (m. č. Petrovice) a Ludgeřovic, přilehající ke koridoru. V tomto ohledu bude nutné prověřit, do jaké míry pozitivní vlivy (pokles emisí a hlukové zátěže) vyplývající z poklesu dopravního zatížení silnice I/56 autobusovou a individuální automobilovou dopravou v tomto úseku převáží nad vlivy nového kolejového provozu (hluk). Z hlediska vlivů na přírodní a kulturně historické hodnoty je nezbytné prověřit jednotlivá řešení ve vztahu k minimalizaci vlivů na NPP Landek. Požadavek prostorové koordinace koridoru DR3 s ostatními koridory dopravní a technické infrastruktury vymezenými v ZÚR MSK vychází z ust. 36 odst. 1 ve spojení s 19 odst. 1 písm. e) stavebního zákona. 94 Celostátní sčítání dopravy 2010 (ŘSD ČR). 95 Viz SLDB 2001 a SLDB 2011, Studie sídlení struktury Moravskoslezského kraje (Proces, s.r.o. 2012) a grafické přílohy 3 až 5 tohoto odůvodnění. 164

171 (48) Vkládá se nový článek 44g. Specifikace úpravy: Vymezení nového koridoru územní rezervy DR4 včetně šířky koridoru a stanovení požadavků na prověření potřeby a plošných nároků budoucího využití. Orlová je jediným městem nad obyvatel v ČR, které není napojeno kolejovou dopravou. Tento stav lze z dlouhodobého hlediska považovat za obtížně udržitelný vzhledem k velmi silným dojížďkovým proudům směřujících zejména z Orlové, správního obvodu ORP Orlová a obce Rychvald do Ostravy. Ze SO ORP Orlová dojíždí do Ostravy 35% z celkového počtu vyjíždějících (extrémní hodnotou je obec Petřvald s vyjížďkou do Ostravy 50,1 % všech vyjíždějících), z obce Rychvald je to 55% všech vyjíždějících. Interval v autobusové relaci Orlová - Ostrava v ranní špičce je cca 5 minut při intenzitě dopravy (RPDI) vozidel/24h v profilu Rychvald na silnici II/470 a vozidel/24h v profilu Petřvald na silnici I/ Ve správním obvodu ORP Orlová i obci Rychvald dále dochází k poklesu počtu pracovních míst. Nezaměstnanost v obcích SO ORP Orlová je vyšší, než je krajská míra nezaměstnanosti a výrazně vyšší než je míra nezaměstnanosti ČR (SO ORP Orlová - 16,1%, obce Petřvald - 14,4%, Orlová - 16,3%, Doubrava - 19,4%). Vzhledem k aktuální situaci, se dají očekávat i nadále silné dojížďkové proudy za prací směrem do Ostravy. Dalším důvodem pro posílení dopravních vazeb je fakt, že zmíněné obce leží ve velmi dobré dojížďkové vzdálenosti od Ostravy a v případě přestěhování lidé nejsou nuceni měnit zaměstnání. Podle Rozboru demografického vývoje města Rychvald pro potřeby stanovení obytných ploch (PROCES Centrum pro rozvoj obce a regionů, s.r.o. 2012) se dá očekávat, že zejména Rychvald a Petřvald budou i nadále vyhledávaným místem pro bydlení lidí z Ostravy. Z hlediska struktury bytového fondu je ve SO ORP Orlová vysoké zastoupení hromadného bydlení. Byty v bytových domech zde tvoří 68 % všech obydlených bytů ve správním obvodu. V obci Rychvald byty v bytových domech tvoří 27 % všech obydlených bytů. Tato vysoká hustota osídlení ukazuje na možný vysoký potenciál její obsluhy kolejovou dopravou v rámci vnitroměstských i příměstských relací. Smyslem vymezení územní rezervy je tedy snaha zachovat možnost v budoucnosti prověřit a příp. přenést stávající přepravní proudy ze silniční dopravy na dopravu kolejovou. Případná realizace záměru bude zároveň významným rozvojovým impulsem pro rozšíření a zkvalitnění systému integrované hromadné dopravy v této části kraje (ODIS). Poloha koridoru vychází z ÚAP MSK, kam byla převzata z ÚTS Kolejové spojení Orlová - Ostrava systémem vlakotramvaje. Koridor je veden od stávající-ho tramvajového smyčkového obratiště z Ostravy hlavního nádraží po trase vlečky OKD - doprava přes Heřmanice a Rychvald, jižně od Rychvaldu se od trasy vlečky odpojuje a stáčí se severním směrem do ulice Masarykova třída, následně do ulice na Olmovci, kde je ukončen na autobusovém nádraží s možností navázání dalších dopravních relací v IDS. Šířka koridoru 60 m byla stanovena s ohledem na ochranné pásmo dráhy dle 8 zákona 266/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů a další platné technické předpisy. Koridor musí umožnit budoucí směrové a výškové úpravy osy dvojkolejné, případně jednokolejné tratě s výhybnami a vybudování zastávek včetně doprovodné infrastruktury, uvedené v citované ÚTS. Z hlediska zákona 266/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se může jednat buď o dráhu tramvajovou, nebo dle 3 o dráhu speciální, která slouží zejména 96 Celostátní sčítání dopravy 2010 (ŘSD ČR). 165

172 k zabezpečení dopravní obslužnosti obce, z hlediska dopravně-inženýrského se také může jednat o dráhu tzv. vlakotramvajovou, která však dosud nemá v české legislativě oporu je kombinací dráhy regionální, dráhy speciální a dráhy tramvajové. Návrh na zřízení vlakotramvajové dráhy v relaci Ostrava - Orlová je rovněž zahrnut v Koncepci rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje. Požadavky na prověření potřeby budoucího využití a plošných nároků reflektují všechny hodnoty a limity území relevantní měřítku ZÚR, ve kterém je koridor územní rezervy vymezen. Požadavek minimalizace vlivů hluku na kvalitu obytného prostředí v přilehlé zástavbě obcí se vztahuje na plochy zastavěného území Rychvaldu a Orlové, přilehající ke koridoru. Z hlediska vlivů na přírodní hodnoty je nezbytné prověřit jednotlivá řešení ve vztahu k minimalizaci vlivů na plochy chráněné dle zák. č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které koridor protíná nebo se s nimi dostává do kontaktu (PR Skučák, PP Heřmanický rybník). Ve vztahu územím soustavy Natura 2000, se kterými se koridor dostává do kontaktu nebo je protíná, je v souladu s ust. 45i) zák. č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů uplatněn požadavek na vyloučení významných negativních vlivů na příznivý stav předmětů ochrany a celistvost PO, resp. EVL. V případě vymezeného koridoru DR4 se jedná o EVL Heřmanický rybník a PO Heřmanský stav - Odra Poolší. Požadavek prostorové koordinace koridoru DR3 s ostatními koridory dopravní a technické infrastruktury vymezenými v ZÚR MSK vychází z ust. 36 odst. 1 ve spojení s 19 odst. 1 písm. e) stavebního zákona. D.II. Energetická infrastruktura D.II.1. ELEKTROENERGETIKA Plochy a koridory mezinárodního republikového významu (49) Znění článku 45. se upravuje: Specifikace úpravy: Upřesněné vymezení koridoru EZ1, úprava šířky koncového úseku koridoru a doplnění úkolů pro územní plánování. Vymezením koridoru EZ1 původní ZÚR MSK upřesnily vymezení koridoru E6 dle čl. (145) PÚR ČR pro vedení 400 kv Krasíkov Horní Životice pro zvýšení přenosové kapacity a spolehlivosti dodávek elektrické energie v profilu východ západ na Moravě, konkrétně mezi Olomouckým a Moravskoslezským krajem. Úpravy úvodního textu s popisem směrového vedení koridoru mají v podstatě technický charakter. Důvodem je změna trasování koridoru EZ2 vedení VVN 110 kv EZ2 Břidličná Dětřichov n. Bystřicí ( Moravský Beroun Šternberk), který je v úseku mezi Břidličnou a Dětřichovem nad Bystřicí až po hranice s OLK nově vymezen ve spojení s koridorem EZ1. Oba záměry jsou trasovány ve společném koridoru o nezměněné šířce 400m (tj. 200m od osy navrženého vedení). Úprava textu v závěru tohoto odstavce reflektuje rozšíření koridoru na k.ú. Horní Životice až na m s cílem vytvořit dostatečné územní podmínky pro za- 166

173 ústění všech vedení ZVN a VVN směřujících do rozvodny Horní Životice od jihu a jihovýchodu (koridory EZ1, EZ3 a E27). Vzhledem k posílení významu rozvodny vstupem několika nových vedení v napěťových hladinách 400 a 110 kv lze plochy v rámci vymezeného koridoru, bezprostředně navazující na stávající areál rozvodny využít také pro její případné rozšíření, což vzhledem k rozsahu nových vedení a navýšení přenosové kapacity elektrické sítě lze ve střednědobém časovém horizontu oprávněně předpokládat. Úkoly pro územní plánování jsou, v zájmu minimalizace nových územních nároků doplněny o požadavek trasování vedení ZVN a VVN ve společných úsecích v co nejtěsnějším souběhu, přípustném dle platných technických předpisů, přičemž na základě ust. 36 odst. 5 stavebního zákona je tento požadavek závazný také pro rozhodování v území. Požadavek prostorové koordinace koridoru EZ1 s ostatními koridory dopravní a technické infrastruktury vymezenými v ZÚR MSK vychází ust. 36 odst. 1 ve spojení s 19 odst. 1 písm. e) stavebního zákona. S ohledem na konkrétní územní podmínky je nutné v případě potřeby v podrobnějším měřítku (ÚP, rozhodování o území), připustit jejich křížení a vzájemný minimální dovolený souběh (i např. s překryvem budoucích ochranných pásem) odpovídající technickým požadavkům na jednotlivé záměry. (50) Vkládá se nový článek 45a. Specifikace úpravy: Vymezení nového koridoru EZ8 včetně popisu a stanovení šířky koridoru a stanovení požadavků na využití území, kritérií a podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše koridoru a úkolů pro územní plánování. Důvodem pro vymezení nového koridoru vedení ZVN v napěťové hladině 400 kv je posílení přenosové kapacity elektrické sítě v centrální části rozvojové oblasti OB2 Ostrava a vytvoření územních podmínek pro případné rozšíření rozvodny Lískovec a její zapojení do přenosové soustavy v napěťové hladině 400 kv 97. Koridor EZ8 je upřesněním koridoru E23, vymezeným v čl. (150l) PÚR ČR. Směrové vedení koridoru s osou v trase stávajícího vedení 110 kv (V 699) je navrženo z důvodu omezení vlivu nové stavby na okolní, silně urbanizované území. Proměnlivá šířka koridoru reflektuje jednak souběh tras, resp. sloučení s koridory dalších záměrů z oblasti elektroenergetiky, vymezenými v ZÚR MSK (koridory EZ4 a E8), jednak možné varianty stavebně technického řešení záměru tj. nové samostatné vedení 400kV s případnou rekonstrukci stávajícího vedeni V 699, nebo přestavbu stávajícího vedení 110 kv na zdvojené (společné) vedení 400 kv kv. V rámci kritérií a podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru je uplatněno kritérium vzdálenosti od zastavěného území. V případě elektrických vedení přenosové i distribuční soustavy je zásadní podmínkou realizace stavby vyloučení vlivů elektromagnetického pole na obyvatelstvo, zejména na obytnou zástavbu a plochy pro bydlení obecně 98. Dodržení přípustné hodnoty elektromagnetického pole v každém místě ochranného pásma vedení ve smyslu platných předpisů je zajišťováno minimální přípustnou výškou vodičů, stanovenou na základě konkrétního technického řešení jednotlivě pro každé vedení. 97 Současné napojení TR Lískovec je pouze v napěťové hladině 220 kv vyhlášky č. 501/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 167

174 Vedle tohoto aspektu je žádoucí, s ohledem na konkrétní územní podmínky, zajistit maximální možné oddálení trasy vedení od obytné zástavby z důvodu zachování kvality obytného prostředí. V rámci VVURÚ byl konstatován významný vliv na krajinu v případě provedení záměru ve variantě vedení 2x400 kv a 2x110 kv na společných stožárech, vyžadující výrazné převýšení stožárových konstrukcí v porovnání s variantou nového samostatného vedení 400 kv a rekonstrukce stávajícího vedení 110 kv V 699. Vymezení koridoru EZ8 umožňuje obě varianty technického řešení. Pro minimalizaci vlivů na krajinu bude žádoucí použtí stožárových konstrukcí s nejmenší možnou výškou, která vyhoví technickému řešení ve stanovených stožárových místech. Úkoly pro územní plánování jsou, v zájmu minimalizace nových územních nároků, doplněny o požadavek trasování vedení ZVN a VVN ve společných úsecích v co nejtěsnějším souběhu, přípustném dle platných technických předpisů, přičemž na základě ust. 36 odst. 5 stavebního zákona je tento požadavek závazný také pro rozhodování v území. Tento požadavek je nutné akcentovat zejména v případě realizace samostatného vedení 2x400 kv s ohledem na omezené územní podmínky, vyplývající z dlohodobého intenzivní využívání území v této části MSK. Požadavek prostorové koordinace koridoru EZ8 s ostatními koridory dopravní a technické infrastruktury vymezenými v ZÚR MSK vychází z ust. 36 odst. 1 ve spojení s 19 odst. 1 písm. e) stavebního zákona. S ohledem na konkrétní územní podmínky je nutné v případě potřeby v podrobnějším měřítku (ÚP, rozhodování o území), připustit jejich křížení a vzájemný minimální dovolený souběh (i např. s překryvem budoucích ochranných pásem) odpovídající technickým požadavkům na jednotlivé záměry. V kontextu výše uvedených skutečností tak ZÚR MSK vymezením plochy a koridoru EZ8 vytvářejí územní podmínky pro stabilizované zásobování území energiemi ve smyslu čl. 4. priorit územního plánování kraje a zprostředkovaně též pro posílení hospodářského a sociálního pilíře udržitelného rozvoje v jižní, centrální části rozvojové oblasti OB 2 Ostrava s významnými průmyslovými provozy, které představují v rámci kraje nejvýznamnější poskytovatele pracovních příležitostí. Vymezení koridoru EZ8 představuje vytvoření územních podmínek pro plnění povinností provozovatele přenosové soustavy ve smyslu 24, odst. 1 písm. a) zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon ve znění pozdějších předpisů 99. S přihlédnutím k ust. 2, odst. 1. písm a) bodu 10 energetického zákona jsou tyto povinnosti považovány za veřejný zájem. Na základě prověření záměru z hlediska výše uvedených skutečností ZÚR MSK považují tento veřejný zájem za převažující nad jinými veřejnými zájmy v území, chráněnými dle zvláštních předpisů (zákon o ochraně přírody a krajiny), za předpokladu dodržení stanovených podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru a splnění úkolů pro územní plánování. Záměr zároveň naplňuje charakteristiky veřejně prospěšné stavby v souladu s ust. 2 odst. 1, písm. l) stavebního zákona. (51) Znění článku 46. se upravuje: Specifikace úpravy: Celý původní text tohoto bodu se ruší a nahrazuje novým textem, který reflektuje vymezení nového koridoru EZ9, včetně popisu a stanovení šířky koridoru a stanovení požadavků na využití území, kritérií a podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše koridoru a úkolů pro územní plánování. 99 Dále jen energetický zákon. 168

175 Zrušený text Původní znění článku 46. vymezovalo koridor EZ7 - plocha technické infrastruktury pro umístění nové elektrické transformační stanice 400/110/22kV, Hladké Životice - Suchdol nad Odrou (Kletné), včetně koridorů elektrického vedení 400kV, 110 kv a 22 kv pro zapojení do přenosové soustavy ČR. Tento záměr je realizován a byl uveden postupně do provozu v letech 2011 a Z tohoto důvodu se původní text ruší a nahrazuje se novým zněním. Nový text ZÚR MSK tímto článkem vymezují novou plochu a koridor EZ9 Plocha a koridory technické infrastruktury pro umístění nové rozvodny 400/110/22 kv Dětmarovice a pro vedení 400 kv a 110 kv v souladu s čl. (142) a (150k) PÚR ČR. Záměr nové elektrické stanice Dětmarovice byl v souladu s platným zněním stavebního zákona uplatněn oprávněným investorem 100 (společnost ČEPS a.s.) v rámci Aktualizace č. 1 PÚR ČR a rovněž do této aktualizace ZÚR MSK. Potřeba nové transformační stanice 400/110/22 kv v dané lokalitě vyplynula ze zvýšených požadavků výkonových bilancí v rámci přenosové soustavy, stability elektrizační soustavy ČR a požadavků na zajištění spolehlivosti dodávky energie. Realizace záměru ve výsledku umožní splnění požadavků Přenosové soustavy PS na spolehlivý provoz systému elektrizační soustavy a souboru závazků, plynoucích pro PS z legislativy České republiky i Evropské unie a z pravidel asociace evropských provozovatelů přenosových soustav elektrické energie (ENTSO-E). Splnění závazků, přijatých jak provozovatelem PS (ČEPS, a.s.), tak i vládou ČR, podmiňuje zachování účasti České republiky v mezinárodním propojení přenosové soustavy a funkcionalitu jednotného evropského trhu s elektrickou energií. Umístění elektrické stanice v lokalitě Dětmarovice bylo zvoleno na základě požadavku na výkonové bilance a zajištění dodávky dostatečného elektrického výkonu hlavně do průmyslových oblastí Ostravska 101. Dále toto umístění bylo vybráno jako nejvýhodnější z důvodu blízkosti uvažovaných pozemků pro výstavbu vedení 400 kv přenosové soustavy ČEPS, a.s. V 443 Albrechtice Dobrzen, V 444 Nošovice Wielopole a páteřní vedení 110kV distribuční soustavy V 691 Dětmarovice Bohumín, V 692 Dětmarovice Vratimov, V 693 Dětmarovice Albrechtice, V 694 Dětmarovice Doubrava. Tato zařízení přenosové a distribuční sítě jsou pro napojení a vyvedení transformovaného výkonu z nové stanice nezbytná a jejich blízkost zajišťuje efektivní a hospodárné řešení. Nová elektrická stanice v lokalitě Dětmarovice, bude důležitou uzlovou stanicí elektrizační soustavy České republiky. Bude určena především k zásobování elektrickou energií přilehlých oblastí průmyslové i občanské vybavenosti Ostravska, Karvinska a dalších přilehlých oblastí Moravskoslezského kraje z přenosové soustavy 400 kv. Účelem záměru je i umožnění připojení výkonu nových zdrojů (zejména obnovitelných) v oblasti. Záměr vybudování nové elektrické stanice v lokalitě Dětmarovice je navržen jako systémové opatření v přenosové soustavě ČR, které zvyšuje spolehlivost a efektivnost jejího provozu a zajišťuje spolehlivost napájení spotřeby v této části distribuční sítě 110 kv, tj. aby k ní mohl být připojen každý, kdo o to požádá a splňuje příslušné legislativní podmínky (všechny významné výrobní zdroje elektřiny, distribuční společnosti a případně i největší koneční zákazníci) odst. 2 ve spojení 42 odst. 6 stavebního zákona. 101 Centrální část rozvojové oblasti OB2 Ostrava. 169

176 Území vymezené pro realizaci záměru EZ 9 zahrnuje plochu pro umístění nové elektrické stanice VVN 400/110/22 kv, v bezprostředním jihovýchodním sousedství areálu elektrárny Dětmarovice a koridory pro nová vedení ZVN 400 kv a VVN 110 kv, zajišťující zapojení nové rozvodny do přenosové, resp. distribuční soustavy. Plocha pro umístění nové rozvodny 400/110/22 kv je situována na k.ú. Dětmarovice v prostoru mezi okrajem plochy elektrárny, železniční tratí č. 320 a elektrárenskou vlečkou. Poloha navržené rozvodny je zvolena s ohledem na minimální nároky na realizaci nových liniových staveb pro její napojení. Vyvedení výkonu v napěťové hladině 400 kv bude realizováno zasmyčkováním nového dvojitého vedení 2x400 kv na stávající vedení ZVN V443 Albrechtice Dobrzen (stožáry č. 127 a 127a), které je trasováno severně vymezené lokality. Pro toto nové vedení je určena část koridoru vybíhající severně od plochy nové rozvodny směrem k severu. Zároveň bude vyvedení výkonu realizováno prostřednictvím nového vedení EDĚ Vratimov - Nošovice, pro které ZÚR MSK dlouhodobě sledují koridor E4. Pro zapojení nové rozvodny do distribuční soustavy v napěťové hladině 110 kv je vymezena dílčí část koridoru směřujícího východojihovýchodním směrem do rozvodny Petrovice u Karviné a jednak krátký výběžek směrem na JZ určený pro umístění propojovacího vedení do stávajících tras VVN 110 kv V a V Zajištění dostatečné přenosové kapacity na transformační vazbě 400/110 kv (PS/DS) umožní: naplnit rozvojové představy investorů, které počítají v této oblasti s rozvojem těžkého, zejména hutního průmyslu, kladoucího vysoké nároky na dostatečnou rezervu kapacit v transformačních vazbách PS/DS s lokalizací v rámci možností co nejblíže předpokládaným odběrům, zachování spolehlivého provozu spotřební oblasti Dětmarovice napájené ze stanice 110 kv, za předpokladu transformačního výkonu PS/DS 2 x 350 MVA (již v první etapě výstavby) a zajištění dostatečné přenosové kapacity na transformační vazbě 400/110 kv, a to s minimálními nároky na realizaci nových liniových staveb zajišťujících zapojení nové rozvodny do přenosové a distribuční soustavy. V rámci kritérií a podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru je uplatněno kritérium vzdálenosti od zastavěného území. V případě elektrických vedení přenosové i distribuční soustavy je zásadní podmínkou realizace stavby vyloučení vlivů elektromagnetického pole na obyvatelstvo, zejména na obytnou zástavbu a plochy pro bydlení obecně 102. Dodržení přípustné hodnoty elektromagnetického pole v každém místě ochranného pásma vedení ve smyslu platných předpisů je zajišťováno minimální přípustnou výškou vodičů, stanovenou na základě konkrétního technického řešení jednotlivě pro každé vedení. Vedle tohoto aspektu je žádoucí, s ohledem na konkrétní územní podmínky, zajistit maximální možné oddálení trasy vedení od obytné zástavby z důvodu zachování kvality obytného prostředí. Možné negativní vlivy vyhodnocené v rámci VVURÚ A-ZÚR MSK ve vztahu k segmentům nadregionálního a regionálního ÚSES a ostatním plochám zvýšených přírodních hodnot (VKP, nelesní krajinná zeleň, biotopy chráněných druhů rostlin a živočichů) v ploše koridoru určeného vyvedení výkonu z nové rozvodny do sítě 400 kv (k.ú. Dětmarovice) lze eliminovat vyloučením lokalizace stožárových míst v těchto plochách ve smyslu stanovené podmínky pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru. Podmínku minimalizace vlivů na lesní porosty, které mohou být dotčeny buď vlastní trasou (odnětí) nebo ochranným pásmem no vyhlášky č. 501/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 170

177 vého vedení 103 (omezení využití lesa) je třeba naplnit jednak v rámci upřesnění koridoru v rámci ÚP Dětmarovic a zejména při vymezení osy nového vedení. Uvedené podmínky jsou proto na základě ust. 36 odst. 5 SZ formulovány především pro rozhodování v území. V části koridoru vymezeného pro zapojení nové rozvodny do doistribuční sítě 110 kv byl v rámci VVURÚ vyhodnocení vliv související se vznikem nového průseku v lesním komplexu Oblázek na k.ú. Petrovice u Karviné, mezi rybníky Sirotek a Šafář a severním okrajem zástavby Karviné m. č. Nové Město. Vzhledem k intenzivní urbanizaci okolního území byl tento vliv klasifikován jako významný. Stanovenou podmínku pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru ve smyslu minimalizace zásahu do lesních porostů s ohledem na ust. 46 odst. 4. a 9. možné naplnit pouze výběrem trasy s nejkratším možným průchodem přes lesní komplex. Úkoly pro územní plánování jsou, v zájmu minimalizace nových územních nároků, doplněny o požadavek trasování vedení ZVN a VVN ve společných úsecích v co nejtěsnějším souběhu, přípustném dle platných technických předpisů, přičemž na základě ust. 36 odst. 5 stavebního zákona je tento požadavek závazný také pro rozhodování v území. Požadavek prostorové koordinace plochy, resp. koridoru EZ9 s ostatními koridory dopravní a technické infrastruktury vymezenými v ZÚR MSK vychází z ust. 36 odst. 1 ve spojení s 19 odst. 1 písm. e) stavebního zákona. Především v oblasti navržené rozvodny tak dochází k překryvu jednotlivých koridorů, a proto je nutno koordinovat jednotlivé záměry na lokální úrovni. Zároveň je nutno připustit jejich křížení a vzájemný minimální dovolený souběh (i např. s překryvem budoucích ochranných pásem) odpovídající technickým požadavkům na jednotlivé záměry. V kontextu výše uvedených skutečností tak ZÚR MSK vymezením plochy a koridoru EZ9 vytvářejí územní podmínky pro stabilizované zásobování území energiemi ve smyslu čl. 4. priorit územního plánování kraje a zprostředkovaně též pro posílení hospodářského a sociálního (ve smyslu vzniku nových pracovních příležitostí) pilíře územního rozvoje v rozsahu celé rozvojové oblasti OB2 Ostrava v souladu s články (27) a (137), písm b) PÚR ČR. Vymezením koridoru EZ9 ZÚR MSK vytvářejí územní podmínky pro plnění povinností provozovatele přenosové soustavy ve smyslu 24, odst. 1 písm. a) energetického zákona. Ve smyslu ust. 2, odst. 1. písm a) bodu 10 téhož zákona jsou tyto povinnosti považovány za veřejný zájem. Na základě prověření záměru z hlediska výše uvedených skutečností ZÚR MSK považují tento veřejný zájem za převažující nad jinými veřejnými zájmy v území, chráněnými dle zvláštních předpisů (zákon o ochraně přírody a krajiny, lesní zákon), za předpokladu dodržení stanovených podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru a splnění úkolů pro územní plánování. Záměr zároveň naplňuje charakteristiky veřejně prospěšné stavby v souladu s ust. 2 odst. 1, písm. l) stavebního zákona. (52) Vkládá se nový článek 46a. Specifikace úpravy: Vymezení nového koridoru EZ10 včetně popisu a stanovení šířky koridoru a stanovení požadavků na využití území, kritérií a podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše koridoru a úkolů pro územní plánování odst. 4. a 9. energetického zákona. 171

178 V souladu s čl. (142) PÚR ČR ve znění Aktualizace č. 1 (zde pod ozn. E3) ZÚR MSK tímto článkem vymezují novou plochu a koridor EZ10 pro napojení rozvodny Kletné novým vedením 400 kv odbočkou z vedení V 403 Prosenice - Nošovice, pro jehož zkapacitnění na 2x400 kv je v ZÚR MSK dlouhodobě vymezen koridor E43. Záměr na rozšíření elektrické stanice Kletné a výstavbu nového vedení 400 kv Prosenice Kletné byl v souladu s platným zněním stavebního zákona uplatněn oprávněným investorem 104 (společnost ČEPS a.s.) v rámci Aktualizace č. 1 PÚR ČR a rovněž do této aktualizace ZÚR MSK. Důvodem pro vymezení koridoru je zajištění dlouhodobé ochrany území vhodného pro navýšení výkonu zdrojů, transport výkonů z výrobních oblastí do oblasti spotřeby a zajištění zvýšení spolehlivosti přenosu a distribuce elektrické energie v oblasti střední a severní Moravy a Slezska. Rozvodna 400/110/22 kv Kletné je v současné době (dokud nebude zprovozněno nové vedení V458 z Krasíkova do Horních Životic 105 ) napájena pouze z rozvodny Nošovice jednoduchým vedením 400 kv. Aby bylo v přenosové síti dosaženo požadovaného spolehlivostního kritéria N-1 (tj. aby i při výpadku jednoho prvku přenosové soustavy byla soustava stále schopná plnit svoji funkci), je nezbytné napájet rozvodnu minimálně ze dvou nezávislých vedení. Zřízení nového propojovacího vedení - smyčky z vedení V 403 Prosenice Nošovice tak přinese vyšší stabilitu, bezpečnost a efektivnost provozu přenosové soustavy ČR. Z tohoto důvodu je navrženo zasmyčkování jednoho vedení mezi stávajícími rozvodnami Prosenice a Nošovice pro odbočku do rozvodny Kletné, přičemž tomuto musí předcházet zdvojení stávajícího vedení V 403, které obě rozvodny propojuje. Takto vzniknou dvě samostatná vedení 400 kv, a to vedení V456 Prosenice Kletné a vedení V803 Kletné Nošovice. Tímto řešením dojde také ke zvýšení spolehlivosti napájení průmyslové spotřební oblasti na Ostravsku a přilehlé části kraje. Výstavba nové smyčky vedení V803 do rozvodny Kletné s celkovou délkou přibližně 29 km je navržena na území Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Možnosti průchodu trasy napojovacího vedení do rozvodny Kletné územím byly prověřeny v rámci Studie napojení rozvodny Kletné ze stávajícího vedení V403 (ELEKTROTRANS a.s. Praha 2012), která zvažovala jednak možná místa napojení smyčky na stávající vedení V403, jednak varianty možného vedení její trasy územím. Předmětnou Studií bylo prověřeno a projednáno celkem šest různých variant napojení: varianta 1 - Hodslavice Kletné, varianta 2 - Perná Kletné, varianta 3 - Bělotín Kletné, Varianta 3a - souběh se stávajícím vedením 110 kv V (doporučená Správou CHKO Poodří), varianta 4 - souběh se stávajícím vedením V 459 až k obci Šenov s pokračováním východně zastavěného území a následným zaústěním do rozvodny Kletné, varianta 5 - zdvojení stávajícího vedení V 459 v úseku Mořkov Kletné odst. 2 ve spojení 42 odst. 6 stavebního zákona. 105 Viz koridor EZ1 čl. 45. ZÚR MSK. 172

179 Výsledná trasa vedení (generelně odpovídající variantě 3a) se vyhýbá území CHKO Poodří a byla volena tak, aby vyhovovala i ostatním požadavkům na ochranu přírody a krajiny, pozemků určených k plnění funkce lesa, a přitom byla co nejhospodárnější i z hlediska technického provedení. Koridor navrženého vedení VVN 400 kv (Prosenice Kletné) je veden z rozvodny Kletné u obce Hladké Životice jihozápadním směrem, a to v přibližném souběhu se stávajícím vedením VVN 110 kv do rozvodny Prosenice na území Olomouckého kraje. Poloha koridoru je zvolena s ohledem na již existující stávající vedení VVN 110 kv, v jehož souběhu je nová trasa přibližně vedena. V tomto případě se předpokládá, že souběžné vedení (byť v jiné napěťové hladině) nebude z hlediska vlivů na okolní plochy a území tak výrazným omezujícím prvkem jako stavba vedená v samostatném koridoru, mimo stávající trasy. V úseku mezi rozvodnou Kletné a odbočkou stávajícího vedení VVN 110 kv do rozvodny Suchdol je koridor uvažován jako společný s koridorem EZ12. Dotčení krajinných hodnot území (přírodní park Oderské vrchy) nebude zásadní a to ani ve spojení (kumulaci) se záměrem nového vedení 110 kv EZ12, který je v úseku TR Kletné odbočka do TR 110/22 kv Suchdol n. Odrou veden ve společném koridoru. Subtlnější vedení 110 kv bude odcloněno robusnějšími stožáry vedení 400 kv. Omezená významnost tohoto vlivu vyplývá z polohy koridoru v okrajové části přírodního parku na odvrácené straně dálnice D1, jejíž těleso lze považovat za fyzickou hranici parku. Ochrana krajinných hodnot dotčeného území je na základě závěrů VVURÚ uplatněna jako kritérium pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru. V rámci kritérií a podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru je dále uplatněno kritérium vzdálenosti od zastavěného území. V případě elektrických vedení přenosové i distribuční soustavy je zásadní podmínkou realizace stavby vyloučení vlivů elektromagnetického pole na obyvatelstvo, zejména na obytnou zástavbu a plochy pro bydlení obecně 106. Dodržení přípustné hodnoty elektromagnetického pole v každém místě ochranného pásma vedení ve smyslu platných předpisů je zajišťováno minimální přípustnou výškou vodičů, stanovenou na základě konkrétního technického řešení jednotlivě pro každé vedení. Vedle tohoto aspektu je žádoucí, s ohledem na konkrétní územní podmínky, zajistit maximální možné oddálení trasy vedení od obytné zástavby z důvodu zachování kvality obytného prostředí. Úkoly pro územní plánování jsou v zájmu minimalizace nových územních nároků doplněny o požadavek trasování vedení ZVN a VVN ve společných úsecích v co nejtěsnějším souběhu, přípustném dle platných technických předpisů, přičemž na základě ust. 36 odst. 5 stavebního zákona je tento požadavek závazný také pro rozhodování v území. Požadavek prostorové koordinace koridoru EZ10 s ostatními koridory dopravní a technické infrastruktury vymezenými v ZÚR MSK vychází z ust. 36 odst. 1 ve spojení s 19 odst. 1 písm. e) stavebního zákona. S ohledem na konkrétní územní podmínky je nutné v případě potřeby v podrobnějším měřítku (ÚP, rozhodování o území), připustit jejich křížení a vzájemný minimální dovolený souběh (i např. s překryvem budoucích ochranných pásem) odpovídající technickým požadavkům na jednotlivé záměry. V kontextu výše uvedených skutečností tak ZÚR MSK vymezením plochy a koridoru EZ10 vytvářejí územní podmínky pro stabilizované zásobování území energiemi ve smyslu čl. 4. priorit územního plánování kraje a zprostředkovaně též vyhlášky č. 501/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 173

180 pro posílení hospodářského a sociálního (ve smyslu vzniku nových pracovních příležitostí) pilíře územního rozvoje v rámci MSK v souladu s články (27) a (137), písm. b) PÚR ČR. Vymezením koridoru EZ10 vytvářejí ZÚR MSK územní podmínky pro plnění povinností provozovatele přenosové soustavy ve smyslu 24, odst. 1 písm. a) energetického zákona. Ve smyslu ust. 2, odst. 1. písm a) bodu 10 téhož zákona jsou tyto povinnosti považovány za veřejný zájem. Na základě prověření záměru z hlediska výše uvedených skutečností ZÚR MSK považují tento veřejný zájem za převažující nad jinými veřejnými zájmy v území, chráněnými dle zvláštních předpisů (zákon o ochraně přírody a krajiny), za předpokladu dodržení stanovených podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru a splnění úkolů pro územní plánování. Záměr zároveň naplňuje charakteristiky veřejně prospěšné stavby v souladu s ust. 2 odst. 1, písm. l) stavebního zákona. (53) Znění článku 47. se upravuje: Specifikace úpravy: Uvozující text nově definuje záměry, pro které ZÚR MSK v tomto článku vymezují koridory elektroenergetiky a stanovuje obecnou (základní) šířku vymezených koridorů, přičemž u konkrétních koridorů nebo jejich dílčích úseků může být jejich šířka upřesněna. V tomto článku se dále stanovují společné požadavky na využití území a úkoly pro územní plánování. Specifické požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování jsou uvedeny u jednotlivých ploch a koridorů. V navazující tabulce dochází k formálním úpravám a k věcným úpravám jednotlivých řádků (viz níže). Úvodní text Technická úprava uvozujícího textu. Původní preambule článku signalizovala, že část záměrů a územních rezerv byla v souladu s právní úpravou platnou v době vydání zásad územního rozvoje přebírána bez věcných změn z platných územních plánů velkých územních celků a nebyla v souladu s ust. 187 odst. 2 stavebního zákona znovu projednávána s dotčenými orgány. Po vydání zásad územního rozvoje a pozbytí platnosti územních plánů velkých územních celků je tato informace zbytná. Požadavky na využití území 107 upřesňují účel vymezených ploch a koridorů ve vazbě na ust. 36 odst. 5 stavebního zákona a jsou proto formulovány jako závazné jak pro nižší stupně územně plánovací dokumentace (územní plán, regulační plán) a tak pro rozhodování v území, tj. je nezbytné tyto požadavky zohledňovat v rámci projektové dokumentace příslušných staveb. Stanovení kritérií a podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezených koridorů 108, resp. úkolů pro územní plánování 109 odpovídá celkové koncepci zásad územního rozvoje a koresponduje s ust. 43 odst. 3 stavebního zákona, podle kterého územní plány v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. Společné požadavky, kritéria a podmínky a úkoly zároveň zohledňují měřítko podrobnosti ZÚR (1: ) a omezení jejich podrobnosti ve smyslu ust. 36 odst. 3 stavebního zákona. Na tomto podkladě jsou formulovány požadavky, 107 Dále též jen požadavky. 108 Dále jen kritéria a podmínky. 109 Dále též jen úkoly. 174

181 kritéria a podmínky, resp. úkoly pro návazná podrobnější prověřování a řešení na úrovni územně plánovací (územní, příp. regulační plány), i technické (projektová dokumentace). Doplnění textu respektuje systematiku zásad územního rozvoje. Vzhledem k obecné platnosti společných požadavků na využití území, kritérií a podmínek a úkolů pro územní plánování jsou tyto vytknuty před tabulku a jsou obecně platné pro plochy a koridory mezinárodního a republikového významu vymezené v článku 31, a to i pro koridory, které nedoznaly změn ve vymezení. Doplnění a obecná platnost požadavků, kritérií a podmínek a úkolů odpovídá ust. 18 odst. 1 stavebního zákona, podle kterého je cílem územního plánování a tedy i obsahem zásad územního rozvoje mj. vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Návrh respektuje ust. 18 odst. 2 stavebního zákona, když požadavky na využití území zajišťují předpoklady pro jeho udržitelný rozvoj stanovením podmínek pro komplexní řešení účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Stanovené požadavky, kritéria a podmínky a úkoly jsou v souladu s ust. 18 odst. 3 stavebního zákona. Jejich prostřednictvím je nastaven princip koordinace veřejných a soukromých záměrů v území, kdy veřejný záměrem je vytvoření podmínek pro vybudování technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu (tj. vymezení ploch a koridorů, které jsou ve smyslu ust. 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona určeny pro veřejnou infrastrukturu). Kritéria a podmínky pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezených koridorů jsou zároveň hlavním nástrojem ZÚR pro vytváření podmínek pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů ve smyslu ust. 19 odst. 1 písm. m) stavebního zákona. Požadavky na využití území Stanovený požadavek na vytvoření územních podmínek pro kapacity zvýšení přenosové soustavy a zajištění spolehlivosti dodávek elektřiny v mezinárodních, republikových a regionálních souvislostech naplňuje články (27) a (137), písm b) PÚR ČR a zároveň konkretizuje čl. 4. priorit územního plánování kraje (kap. A.). Vymezením dále uvedených koridorů ZÚR vytvářejí územní podmínky pro naplnění povinností provozovatele přenosové soustavy dle 24, odst. 1 písm. a) energetického zákona. Ve smyslu ust. 2, odst. 1. písm a) bodu 10 téhož zákona jsou tyto povinnosti považovány za veřejný zájem. Kritéria a podmínky pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru V rámci kritérií a podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru se uplatňuje kritérium vzdálenosti od zastavěného území. V případě elektrických vedení přenosové i distribuční soustavy je zásadní podmínkou realizace stavby vyloučení vlivů elektromagnetického pole na obyvatelstvo, zejména na obytnou zástavbu a plochy pro bydlení obecně 110. Dodržení přípustné hodnoty elektromagnetického pole v každém místě ochranného pásma vedení ve smyslu platných předpisů je zajišťováno minimální přípustnou výškou vodičů, vyhlášky č. 501/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 175

182 stanovenou na základě konkrétního technického řešení jednotlivě pro každé vedení. Vedle tohoto aspektu je žádoucí, s ohledem na konkrétní územní podmínky, zajistit maximální možné oddálení trasy vedení od obytné zástavby z důvodu zachování kvality obytného prostředí. Podmínka minimalizace vlivů na přírodní a krajinné hodnoty území vychází ze zjištní, že trasy nových stožárových vedení mohou být spojeny s rizikem ovlivnění krajinných hodnot zejména v málo urbanizovaném území s převahou přírodních prvků. K tomuto ovlivnění může dojít buď nevhodnou lokalizací stožárových míst, případně vznikem nevhodně navržených lesních průseků s následným ohrožením stability lesních porostů. Nevhodná lokalizace stožárových míst může též způsobit poškození přírodních nebo přírodě blízkých ploch, chráněných podle zákona o ochraně přírody a krajiny (např. segmenty ÚSES, VKP, nelesní krajinná zeleň, plochy výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, hodnotné biotopy). V měřítku podrobnosti ZÚR není možné konkrétní trasu ani stožárová místa jednoznačně lokalizovat a nelze ani stanovit technické parametry jednotlivých stožárů. Z tohoto důvodu a s využitím ust. 36 odst. 5 uplatňují ZÚR výše uvedené podmínky jako závazné pro upřesňování jednotlivých tras v rámci řešení ÚP a pro rozhodování o území. Úkoly pro územní plánování Úkoly pro územní plánování jsou v zájmu minimalizace nových územních nároků doplněny o požadavek trasování vedení ZVN a VVN ve společných úsecích v co nejtěsnějším souběhu přípustném dle platných technických předpisů, přičemž na základě ust. 36 odst. 5 stavebního zákona je tento požadavek závazný také pro rozhodování v území. Požadavek prostorové koordinace s ostatními koridory dopravní a technické infrastruktury vymezenými v ZÚR MSK vychází z ust. 36 odst. 1 ve spojení s 19 odst. 1 písm. e) stavebního zákona. S ohledem na konkrétní územní podmínky je nutné v případě potřeby v podrobnějším měřítku (ÚP, rozhodování o území), připustit jejich křížení a vzájemný minimální dovolený souběh (i např. s překryvem budoucích ochranných pásem) odpovídající technickým požadavkům na jednotlivé záměry. Tabulka Uvádění zdrojové územně plánovací dokumentace (ÚPN VÚC) a označení konkrétní veřejně prospěšné stavby podle ní je již bezpředmětné. Jak je již uvedeno výše, účelem této informace bylo v procesu projednání nově pořizovaných zásad územního rozvoje poukázat (pro přehlednost jak nositelům těchto záměrů, tak dotčeným orgánům i obcím a veřejnosti) na konkrétní původní označení záměrů přebíraných bez věcných změn z platných územních plánů velkých územních celků. Tato ÚPD pozbyla platnosti vydáním prvních ZÚR MSK. V tuto chvíli je tato informace zbytná a nedůvodně zesložiťuje informace v zásadách územního rozvoje. Řádky E4 a E5 Změna spočívá ve sloučení (spojení) dosud samostatně vymezených koridorů E4 a E5, které představují dílčí úseky jednoho záměru vedení 400 kv EDĚ - Vratimov Nošovice pod označení E4. Oba koridory byly do prvních ZÚR MSK převzaty bez věcné změny z územních plánů VÚC Ostrava-Karviná (E4) a VÚC Beskydy (E5), tzn. jako samostatné záměry. Účelem této informace bylo v procesu projednání prvních pořizovaných ZÚR MSK poukázat (pro přehlednost jak nositelům těchto záměrů, tak dotčeným orgánům i obcím a veřejnosti) na konkrétní původní označení záměrů přebíraných bez věcných změn z platných územních plánů velkých územ- 176

183 ních celků. Dalším důvodem spojení těchto koridorů je vypuštění plochy E7 Vratimov vybudování uzlu 400kV, určené pro umístění rozvodny 400/110 kv Vratimov ze ZÚR MSK, do které měla být vedení EDĚ Vratimov, resp. Vratimov Nošovice zaústěna. V současné době je proto rozdělení na dva samostatné koridory bezpředmětné a je proto Aktualizací č. 1 ZÚR MSK zrušeno. Severní část koridoru (tj. původní koridor E4) se směrově ani šířkou nemění až na severní hranici správního území města Vratimov. V jižní části (původně koridor E5) se směrové vedení koridoru také nemění. Vzhledem k souběhu několika stávajících i navrhovaných (koridory EZ8 a E8) vedení ZVN a VVN v úseku cca od severní hranice města Frýdek-Místek až po rozvodnu Nošovice je nově vymezený koridor E4 sloučen do rozšířeného koridoru společného pro více záměrů (koridory EZ8 a E8). Navržené rozšíření vychází z technických požadavků na souběhy a křížení sítí technické infrastruktury a podmínek ochranných pásem jednotlivých sítí. Z důvodů popsaných výše se proto řádek E5 vypouští a název koridoru E4 se upravuje na EDĚ Vratimov Nošovice, vedení 2x400 kv. Jak již bylo uvedeno v preambuli tohoto článku, úpravou vymezení koridoru E4 se vytvářejí územní podmínky pro stabilizované zásobování území energiemi ve smyslu čl. 4. priorit územního plánování kraje a zprostředkovaně též pro posílení hospodářského a sociálního (ve smyslu vzniku nových pracovních příležitostí) pilíře územního rozvoje v rámci MSK v souladu s články (27) a (137), písm b) PÚR ČR. Záměr naplňuje ust. 18 odst. 1 stavebního zákona a záměr splňuje charakteristiky veřejně prospěšné stavby v souladu s ust. 2 odst. 1, písm. l) stavebního zákona. Řádek E8 Úprava vymezení koridoru spočívá v jeho zúžení na celkovou šířku 300 m, tj. 150 m od osy stávajícího vedení. Průběh koridoru kopíruje trasu stávajícího vedení V 404, jeho poloha se v aktualizaci ZÚR MSK tedy směrově nemění. Pouze v úvodním úseku poblíž TR Nošovice, kde dochází k souběhu, příp. ke křížení jednotlivých vedení včetně vymezení dalších koridorů (viz výše EZ8 a E4), je nutné vytvořit dostatečné územní podmínky pro zaústění jednotlivých vedení do rozvodny. Z tohoto důvodu je v tomto prostoru vymezen společný (sloučený) koridor o šířce m, tvořený vnější obalovou jednotlivých koridorů. Stanovená šířka tohoto společného koridoru v jednotlivých úsecích vychází z technických požadavků na souběhy a křížení a také podmínek jejich jednotlivých ochranných pásem. Záměr má vazbu na Žilinský samosprávny kraj a jeho platnou Koncepciu územného rozvoja Žilinského samosprávného kraja. Důvodem pro vymezení tohoto koridoru je zajištění možnosti zvýšení přenosové schopnosti profilu mezi Slovenskou republikou a ČR, včetně posílení a zapojení naší elektrizační soustavy do evropského systému UCTE a zlepšení tranzitní funkce přenosové soustavy ČR v souladu s čl. 4 priorit územního plánování kraje. Plochy a koridory nadmístního významu (54) Znění článku 48. se upravuje: Specifikace úpravy: Úprava popisu trasy z důvodu změny směrového vymezení koridoru EZ2. Formu- 177

184 lační úpravy ostatních oddílů tohoto článku a věcné doplnění úkolů pro územní plánování. V rámci aktualizace č. 1 ZÚR MSK dochází ke změně trasování koridoru pro vedení VVN 110 kv. Záměr je motivován nejen potřebou zkvalitnit zásobování elektrickou energií v západní části Moravskoslezského kraje a východní části Olomouckého kraje, které jsou z hlediska požadovaných odběrů deficitní, a to mimo jiné i vzhledem ke stáří a omezené přenosové kapacitě stávajících vedení rozvodné soustavy 110 kv, ale také snahou oprávněného investora (ČEZ Distribuce a.s.) vyjít vstříc požadavkům obcí (Dětřichov nad Bystřicí) na ochranu zastavěného území, požadavky technických předpisů a požadavky vyplývající z podmínek ochranného pásma příslušných sítí. Dalším důvodem pro změnu trasy koridoru EZ2 je snaha o minimalizaci narušení krajinného rázu a zásahu do přírodních území, kterým byl veden koridor původní, tj. NRBC Slunečná a přírodní park Údolí Bystřice. Vzhledem k trasování koridoru EZ1 územím méně citlivým na zásahy do přírodních hodnot a jeho vedení v blízkosti původně vymezeného koridoru bylo rozhodnuto tyto dva koridory sloučit a omezit tak negativní vlivy stavby na životní prostředí a minimalizovat budoucí zásahy do území. Na základě požadavku obce Dětřichov nad Bystřicí a na podkladě podrobnějšího studijního prověření jiných možností vedení trasy zadaného oprávněným investorem je navržena změna vedení koridoru EZ2. V novém vymezení směřuje úvodní úsek k jihu, kde se spojuje s koridorem EZ1, určeným pro vedení ZVN 400 kv Krasíkov Horní Životice. Ve spojení s tímto koridorem pokračuje přes obec Ryžoviště a území Olomouckého kraje a dále přes Dětřichov nad Bystřicí. Šířka společného úseku koridorů EZ2 a EZ1 zůstává beze změny 400 m. Úpravy v oddílech Požadavky na využití území a Kritéria a podmínky pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru jsou pouze formálního charakteru. Úkoly pro územní plánování jsou v zájmu minimalizace nových územních nároků doplněny o požadavek trasování vedení ZVN a VVN ve společných úsecích v co nejtěsnějším souběhu, přípustném dle platných technických předpisů, přičemž na základě ust. 36 odst. 5 stavebního zákona je tento požadavek závazný také pro rozhodování v území. Požadavek prostorové koordinace koridoru EZ2 s ostatními koridory dopravní a technické infrastruktury vymezenými v ZÚR MSK vychází z ust. 36 odst. 1 ve spojení s 19 odst. 1 písm. e) stavebního zákona. S ohledem na konkrétní územní podmínky je nutné v případě potřeby v podrobnějším měřítku (ÚP, rozhodování o území) připustit jejich křížení a vzájemný minimální dovolený souběh (i např. s překryvem budoucích ochranných pásem) odpovídající technickým požadavkům na jednotlivé záměry. Vymezením koridoru EZ2 ZÚR vytvářejí územní podmínky pro naplnění povinností provozovatele distribuční soustavy dle 25, odst. 1 písm. a) energetického zákona. Ve smyslu ust. 2, odst. 1. písm a) bodu 1. téhož zákona jsou tyto povinnosti považovány za veřejný zájem. Změnou ve vymezení koridoru EZ2 ZÚR vytvářejí územní podmínky pro ochranu území podle zvláštních předpisů ve smyslu ust. 149 odst. 1 písm m) stavebního zákona; v tomto konkrétním případě jde především o zájmy chráněné zákonem o ochraně přírody a krajiny. (55) Znění článku 49. se upravuje: Specifikace úpravy: Upřesněné vymezení koridoru EZ3, úprava šířky koridoru na území Horních Životic, 178

185 doplnění úkolů pro územní plánování, technické úpravy v rámci ostatních oddílů tohoto článku. Úprava, resp. doplnění úvodního odstavce tohoto článku reflektuje rozšíření koridoru na k.ú. Hladké Životice až na m s cílem vytvořit dostatečné územní podmínky pro zaústění všech vedení ZVN a VVN směřujících do rozvodny Horní Životice od jihu a jihovýchodu (koridory EZ3, EZ1 a E27). Vzhledem k posílení významu rozvodny vstupem několika nových vedení v napěťových hladinách 400 a 110 kv lze plochy v rámci vymezeného koridoru bezprostředně navazující na stávající areál rozvodny využít také její případné rozšíření, což vzhledem k rozsahu nových vedení a navýšení přenosové kapacity elektrické sítě lze ve střednědobém časovém horizontu oprávněně předpokládat. V rámci požadavků kritérií a podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru jsou provedeny pouze formulační úpravy, resp. upřesnění názvů dotčených sídel. Úkoly pro územní plánování jsou v zájmu minimalizace nových územních nároků doplněny o požadavek trasování vedení ZVN a VVN ve společných úsecích v co nejtěsnějším souběhu přípustném dle platných technických předpisů, přičemž na základě ust. 36 odst. 5 stavebního zákona je tento požadavek závazný také pro rozhodování v území. Požadavek prostorové koordinace koridoru EZ3 s ostatními koridory dopravní a technické infrastruktury vymezenými v ZÚR MSK vychází ust. 36 odst. 1 ve spojení s 19 odst. 1 písm. e) stavebního zákona. S ohledem na konkrétní územní podmínky je nutné v případě potřeby v podrobnějším měřítku (ÚP, rozhodování o území), připustit jejich křížení a vzájemný minimální dovolený souběh (i např. s překryvem budoucích ochranných pásem) odpovídající technickým požadavkům na jednotlivé záměry. (56) Znění článku 50. se upravuje: Specifikace úpravy: Úprava šířky koridoru EZ4, technické úpravy v rámci ostatních oddílů tohoto článku. Důvodem rozšíření dílčích úseku vymezeného koridoru je vytvoření odpovídajících územních podmínek pro umístění navrhovaných rozvoden 110/22 kv na k.ú. Poruba a k.ú. Krásné Pole. Území západního a jihozápadního okraje Ostravy patří v současnosti k nejdynamičtěji rozvíjejícím se segmentům města, kde platný ÚP města Ostravy vymezuje řadu rozvojových ploch, zejm. pro výrobu a skladování a občanskou vybavenost. Hlavní příčinou tohoto rozvoje, kromě disponibilních ploch, je vysoký polohový potenciál tohoto území, který vyplývá z existence již realizované dálnice D1 a z probíhající výstavby kapacitního spojení Ostrava Opava prostřednictvím silnice I/11 (viz koridory D28, D29, D34, DZ1 a D23 var. sever, jih a průtah ). Vytvoření podmínek pro umístění obou uvedených rozvoden ZÚR je motivováno potřebou zajistit pro toto území stabilizované zásobování elektrickou energií ve smyslu čl. (4) priorit územního plánování kraje (kap. A.). Formulační úprava v oddílu Požadavky na využití území má jen technický charakter, beze změny věcného obsahu výroku. Upravený text lépe vystihuje kompetence územního plánování dle platné úpravy stavebního zákona. (57) Znění článku 51. se upravuje: 179

186 Specifikace úpravy: Technická úprava. Formulační úprava pro záměr EZ5 v oddílu Požadavky na využití území má jen technický charakter, beze změny věcného obsahu výroku. Upravený text lépe vystihuje kompetence územního plánování dle platné úpravy stavebního zákona. (58) Znění článku 52. se upravuje: Specifikace úpravy: Technická úprava. Formulační úprava pro záměr EZ6 v oddílu Požadavky na využití území má jen technický charakter, beze změny věcného obsahu výroku. Upravený text lépe vystihuje kompetence územního plánování dle platné úpravy stavebního zákona. (59) Vkládá se nový článek 52a. Specifikace úpravy: Vymezení nového koridoru EZ11 včetně popisu a stanovení šířky koridoru a stanovení požadavků na využití území, kritérií a podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše koridoru a úkolů pro územní plánování. Důvodem pro vymezení koridoru nového vedení a navazujících ploch pro rozšíření transformovny ve Velkých Hošticích a nové transformovny v Opavě je pokrytí deficitu elektrické energie, který lze považovat za limitující faktor další rozvoje města Opavy a okolních obcí. Nedostatek potřebného výkonu v napěťové hladině 22 kv je navrženo zajistit výstavbou nové transformovny 110/22 kv s pracovním označením Opava jih (Kylešovice). Její realizace si zároveň vynucuje posílení transformačního výkonu stávající transformovny ve Velkých Hošticích, což je důvodem jejího navrženého rozšíření. Nová rozvodna Opava-jih bude určena především k zásobování elektrickou energií průmyslové i občanské vybavenosti v přilehlém východním a jižním segmentu města. Směrové vedení koridoru je navrženo s ohledem na stávající zastavěná území Opavy (m. č. Kylešovice). Šířkové vymezení koridoru vytváří odpovídající územní podmínky pro umístění navrhovaného vedení včetně ploch pro rozšíření rozvodny Velké Hoštice a umístění nové rozvodny Opava-jih. Stanovený požadavek na vytvoření územních podmínek pro zajištění zvýšených odběrů elektrické energie v této části kraje naplňuje články (23), (27) a (28) PÚR ČR a zároveň konkretizuje čl. 4. priorit územního plánování kraje (kap. A.). V rámci kritérií a podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru je uplatněno kritérium vzdálenosti od zastavěného území (Opava m. č. Kylešovice). V případě elektrických vedení přenosové i distribuční soustavy je zásadní podmínkou realizace stavby vyloučení vlivů elektromagnetického pole na obyvatelstvo, zejména na obytnou zástavbu a plochy pro bydlení obecně 111. Dodržení přípustné hodnoty elektromagnetického pole v každém místě ochranného pásma vedení ve smyslu platných předpisů je zajišťováno minimální přípustnou výškou vodičů, stanovenou na základě konkrétního technického řešení jednotlivě pro každé vedení. Vedle tohoto aspektu je žádoucí, s ohledem na kon vyhlášky č. 501/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 180

187 krétní územní podmínky, zajistit maximální možné oddálení trasy vedení od obytné zástavby z důvodu zachování kvality obytného prostředí. Podmínka minimalizace vlivů na přírodní a krajinné hodnoty se na základě zjištění VVURÚ A-ZÚR vztahuje především na RBC Malohoštická niva a na krajinářsky cenné území údolní nivy řeky Opavy, rámcově vymezené zhruba v úseku Velké Hoštice Dolní Benešov. S ohledem na pouze rámcové vymezení tohoto území, jehož ochrana cenných krajinných hodnot dosud není právně zajištěna, nelze přesně vyhodnotit významnost tohoto vlivu. V závislosti na konkrétních územních podmínkách, vyplývajících jednak ze současného funkčního využití a jednak z prostorové koordinace s ostatními záměry na využití území v tomto prostoru, ZÚR doporučují maximální možné oddálení trasy nového vedení od tohoto území a její přimknutí k více urbanizovanému území východního okraje města Opavy. Z hlediska ostatních limitů využití území se uplatňuje podmínka nenarušení odtokových poměrů řek Opavy a Moravice, jejichž záplavové území koridor protíná. Všechny uvedené podmínky se kromě upřesnění koridoru v rámci ÚPD dotčených obcí (Opava, velké Hoštice), vztahují k trase vedení a umístění jednotlivých stožárových míst. V měřítku podrobnosti ZÚR není možné konkrétní trasu ani stožárová místa jednoznačně lokalizovat a nelze ani stanovit technické parametry jednotlivých stožárů. Z tohoto důvodu a s využitím ust. 36 odst. 5 uplatňují ZÚR výše uvedené podmínky jako závazné jak pro upřesňování jednotlivých tras v rámci řešení ÚP, tak pro rozhodování o území. Úkoly pro územní plánování jsou, v zájmu minimalizace nových územních nároků, doplněny o požadavek trasování vedení ZVN a VVN ve společných úsecích v co nejtěsnějším souběhu, přípustném dle platných technických předpisů, přičemž na základě ust. 36 odst. 5 stavebního zákona je tento požadavek závazný také pro rozhodování v území. Požadavek prostorové koordinace koridoru EZ11 s ostatními koridory dopravní a technické infrastruktury vymezenými v ZÚR MSK vychází z ust. 36 odst. 1 ve spojení s 19 odst. 1 písm. e) stavebního zákona. S ohledem na konkrétní územní podmínky je nutné v případě potřeby v podrobnějším měřítku (ÚP, rozhodování o území), připustit jejich křížení a vzájemný minimální dovolený souběh (i např. s překryvem budoucích ochranných pásem) odpovídající technickým požadavkům na jednotlivé záměry. V případě koridoru EZ11 je zásadní především prostorová koordinace s vybranou variantou silnice I/11 v úseku Opava-Komárov Opava (viz koridory DZ23 var. s, j a p ). Vymezením koridoru EZ2 ZÚR vytvářejí územní podmínky pro naplnění povinností provozovatele distribuční soustavy dle 25, odst. 1 písm. a) energetického zákona. Ve smyslu ust. 2, odst. 1. písm a) bodu 1. téhož zákona jsou tyto povinnosti považovány za veřejný zájem. V kontextu výše uvedených skutečností tak ZÚR MSK vymezením plochy a koridoru EZ11 vytvářejí územní podmínky pro stabilizované zásobování území energiemi ve smyslu čl. 4. priorit územního plánování kraje a zprostředkovaně též pro posílení hospodářského a sociálního pilíře udržitelného rozvoje v severozápadní části rozvojové oblasti OB 2 Ostrava. Město Opava, resp. provozy umístěné na jeho území, představují významné poskytovatele pracovních příležitostí v této části MSK. Zároveň ZÚR MSK tímto vytvářejí územní podmínky pro naplnění povinností provozovatele distribuční soustavy dle 25, odst. 1 písm. a) energetického zákona. Ve smyslu ust. 2, odst. 1. písm a) bodu 1. téhož zákona jsou tyto povinnosti považovány za veřejný zájem. Za předpokladu dodržení stanovených podmínek pro rozhodování o možných variantách změn v ploše koridoru a úkolů územního plánování ZÚR považuje tento veřejný zájem za převažující nad ochranou jiných veřejných zájmů vyplývající ze zvláštních předpisů (zákon o ochraně přírody a krajiny, zákon 181

188 o vodách). Záměr zároveň naplňuje charakteristiky veřejně prospěšné stavby v souladu s ust. 2 odst. 1, písm. l) stavebního zákona. (60) Vkládá se nový článek 52b. Specifikace úpravy: Vymezení nového koridoru EZ12 včetně popisu a stanovení šířky koridoru a stanovení požadavků na využití území, kritérií a podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše koridoru a úkolů pro územní plánování. Důvodem pro vymezení koridoru nových vedení je zajištění vyvedení výkonu z nové transformovny 400/110 kv Kletné do transformoven 110/22 kv Suchdol a Nový Jičín a převedení zatížení z transformovny 220/110 kv Lískovec na transformovnu Kletné. Cílem realizace nového vedení 110 kv je zvýšení spolehlivosti dodávek elektrické energie v této části MSK (součást rozvojové osy OS10 a rozvojové oblasti OB2 Ostrava). Zároveň bude zajištěno zálohování příkonu v napěťové hladině 110 kv do tohoto území ze dvou na sobě nezávislých vedeních z TS Kletné a TS Lískovec. a to: Koridor EZ12 je vymezen pro stavbu dvou samostatných vedení VVN 110 kv Kletné Suchdol n. Odrou, které je řešeno v souběhu se stávajícím vedení VVN dle zpracované projektové dokumentace Kletné Suchdol, vedení 2x 110 kv (EGEM, 2013), Kletné Nový Jičín, jehož trasa je v úseku až po TR 110/22 kv Suchdol n. Odrou vedena v souběhu se stávajícím i navrhovaným vedením 110 kv a dále od Suchdola do rozvodny Nový Jičín v souběžné trase se stávajícím vedením 110 kv (V 651). V úseku TS Kletné odbočka vedení V 651, v jihozápadní části k.ú. Suchdol n. Odrou, je koridor EZ12 vymezen jako společný s koridorem EZ10. Požadavek na vytvoření územních podmínek pro zajištění zvýšených odběrů elektrické energie v této části kraje naplňuje články (23), (27) a (28) PÚR ČR a zároveň konkretizuje čl. 4. priorit územního plánování kraje (kap. A.). V rámci kritérií a podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru je uplatněno kritérium vzdálenosti od zastavěného území Suchdola n. Odrou, Kunína a Šenova u N. Jičína. V případě elektrických vedení přenosové i distribuční soustavy je zásadní podmínkou realizace stavby vyloučení vlivů elektromagnetického pole na obyvatelstvo, zejména na obytnou zástavbu a plochy pro bydlení obecně 112. Dodržení přípustné hodnoty elektromagnetického pole v každém místě ochranného pásma vedení ve smyslu platných předpisů je zajišťováno minimální přípustnou výškou vodičů, stanovenou na základě konkrétního technického řešení jednotlivě pro každé vedení. Vedle tohoto aspektu je žádoucí, s ohledem na konkrétní územní podmínky, zajistit maximální možné oddálení trasy vedení od obytné zástavby z důvodu zachování kvality obytného prostředí. Ze závěrů VVURÚ je odvozena podmínka minimalizace vlivů na přírodní a krajinné hodnoty, která se v případě vymezeného koridoru vztahuje především na CHKO Poodří, NRBC ÚSES Oderská Niva. Další podmínkou je minimalizace vlivů na ověřené zásoby těženého výhradního ložiska štěrkopísku Mankovice (DP Mankovice), které vymezený koridor kříží. V měřítku podrobnosti ZÚR není možné kon vyhlášky č. 501/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 182

189 krétní trasu ani stožárová místa jednoznačně lokalizovat a nelze ani stanovit technické parametry jednotlivých stožárů. Z tohoto důvodu a s využitím ust. 36 odst. 5 uplatňují ZÚR výše uvedené podmínky jako závazné jak pro upřesňování jednotlivých tras v rámci řešení ÚP, tak pro rozhodování o území. Na základě souběhu většího počtu stávajících i navrhovaných tras vedení VVN v území VVURÚ A-ZÚR vyhodnotilo jako významný kumulativní vliv na krajinný ráz CHKO Poodří. V zájmu minimalizace tohoto vlivu ve smyslu omezení nových územních nároků na uvedené přírodní hodnoty stanovují zúr jako úkol pro územní plánování požadavek trasování vedení VVN ve společných úsecích v co nejtěsnějším souběhu přípustném dle platných technických předpisů, přičemž na základě ust. 36 odst. 5 stavebního zákona je tento požadavek závazný také pro rozhodování v území. Požadavek prostorové koordinace koridoru EZ12 s ostatními koridory dopravní a technické infrastruktury vymezenými v ZÚR MSK vychází z ust. 36 odst. 1 ve spojení s 19 odst. 1 písm. e) stavebního zákona. S ohledem na konkrétní územní podmínky je nutné v případě potřeby v podrobnějším měřítku (ÚP, rozhodování o území), připustit jejich křížení a vzájemný minimální dovolený souběh (např. s překryvem budoucích ochranných pásem) odpovídající technickým požadavkům na jednotlivé záměry. V kontextu výše uvedených skutečností tak ZÚR MSK vymezením plochy a koridoru EZ12 vytvářejí územní podmínky pro stabilizované zásobování území energiemi ve smyslu čl. 4. priorit územního plánování kraje a zprostředkovaně též pro posílení hospodářského a sociálního pilíře udržitelného rozvoje v území na rozhraní rozvojové osy OS10 a rozvojové oblasti OB2 Ostrava. Město Nový Jičín, resp. provozy umístěné na jeho území, představují významné poskytovatele pracovních příležitostí v této části MSK. Na základě těchto skutečností záměr naplňuje ust. 18 odst. 1 stavebního zákona a splňuje charakteristiky veřejně prospěšné stavby v souladu s ust. 2 odst. 1, písm. l) stavebního zákona. Vymezením koridoru EZ12 ZÚR vytvářejí územní podmínky pro naplnění povinností provozovatele distribuční soustavy dle 25, odst. 1 písm. a) energetického zákona. Ve smyslu ust. 2, odst. 1. písm a) bodu 1. téhož zákona jsou tyto povinnosti považovány za veřejný zájem. Za předpokladu dodržení stanovených podmínek pro rozhodování o možných variantách změn v ploše koridoru a úkolů územního plánování ZÚR považuje tento veřejný zájem za převažující nad ochranou jiných veřejných zájmů vyplývající ze zvláštních předpisů (zákon o ochraně přírody a krajiny). Záměr zároveň naplňuje charakteristiky veřejně prospěšné stavby v souladu s ust. 2 odst. 1, písm. l) stavebního zákona. (61) Znění článku 53. se upravuje: Specifikace úpravy: Uvozující text nově definuje záměry, pro které ZÚR MSK v tomto článku vymezují koridory elektroenergetiky a stanovuje obecnou (základní) šířku vymezených koridorů, přičemž u konkrétních koridorů nebo jejich dílčích úseků může být jejich šířka upřesněna. V tomto článku se dále stanovují společné požadavky na využití území a úkoly pro územní plánování. Specifické požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování jsou uvedeny u jednotlivých ploch a koridorů. V navazující tabulce dochází k úpravám jednotlivých řádků (viz níže). 183

190 Úvodní text Technická úprava uvozujícího textu. Původní preambule článku signalizovala, že část záměrů a územních rezerv byla v souladu s právní úpravou platnou v době vydání zásad územního rozvoje přebírána bez věcných změn z platných územních plánů velkých územních celků a nebyla v souladu s ust. 187 odst. 2 stavebního zákona znovu projednávána s dotčenými orgány. Po vydání zásad územního rozvoje a pozbytí platnosti územních plánů velkých územních celků je tato informace zbytná. Požadavky na využití území 113 upřesňují účel vymezených ploch a koridorů ve vazbě na ust. 36 odst. 5 stavebního zákona a jsou proto formulovány jako závazné jak pro nižší stupně územně plánovací dokumentace (územní plán, regulační plán), tak pro rozhodování v území, tj. je nezbytné tyto požadavky zohledňovat v rámci projektové dokumentace příslušných staveb. Stanovení kritérií a podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezených koridorů 114, resp. úkolů pro územní plánování 115 odpovídá celkové koncepci zásad územního rozvoje a koresponduje s ust. 43 odst. 3 stavebního zákona, podle kterého územní plány v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. Společné požadavky, kritéria a podmínky a úkoly zároveň zohledňují měřítko podrobnosti ZÚR (1: ) a omezení jejich podrobnosti ve smyslu ust. 36 odst. 3 stavebního zákona. Na tomto podkladě jsou formulovány požadavky, kritéria a podmínky, resp. úkoly pro návazná podrobnější prověřování a řešení na úrovni územně plánovací (územní, příp. regulační plány), i technické (projektová dokumentace). Doplnění textu respektuje systematiku zásad územního rozvoje. Vzhledem k obecné platnosti společných požadavků na využití území, kritérií a podmínek a úkolů pro územní plánování jsou tyto vytknuty před tabulku a jsou obecně platné pro plochy a koridory nadmístního významu vymezené v článku 53. a to i pro koridory, které nedoznaly změn ve vymezení. Doplnění a obecná platnost požadavků, kritérií a podmínek a úkolů odpovídá ust. 18 odst. 1 stavebního zákona, podle kterého je cílem územního plánování a tedy i obsahem zásad územního rozvoje mj. vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Návrh respektuje ust. 18 odst. 2 stavebního zákona, když požadavky na využití území zajišťují předpoklady pro jeho udržitelný rozvoj stanovením podmínek pro komplexní řešení účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Stanovené požadavky, kritéria a podmínky a úkoly jsou v souladu s ust. 18 odst. 3 stavebního zákona. Jejich prostřednictvím je nastaven princip koordinace veřejných a soukromých záměrů v území, kdy veřejný záměrem je vytvoření podmínek pro vybudování technické infrastruktury (tj. vymezení ploch a koridorů, které jsou ve smyslu ust. 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona určeny pro veřejnou infrastrukturu). Soukromé zájmy jsou zejména pak zájmy na zajištění obsluhy navazujícího území, které nelze realizovat bez dalších opatření. Samostatně je pak zdůraz- 113 Dále též jen požadavky. 114 Dále jen kritéria a podmínky. 115 Dále též jen úkoly. 184

191 něna ochrana obytného prostředí přilehlých obcí jako zájem obyvatel území na kvalitním obytném prostředí. Kritéria a podmínky pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezených koridorů jsou zároveň hlavním nástrojem ZÚR pro vytváření podmínek pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů ve smyslu ust. 19 odst. 1 písm. m) stavebního zákona. Požadavky na využití území Stanovený požadavek na vytvoření územních podmínek pro kapacity zvýšení přenosové soustavy a zajištění spolehlivosti dodávek elektřiny v mezinárodních, republikových a regionálních souvislostech naplňuje články (23), (27) a (28) PÚR ČR a zároveň konkretizuje čl. 4. priorit územního plánování kraje (kap. A.). Vymezením dále uvedených koridorů ZÚR vytvářejí územní podmínky pro naplnění povinností provozovatele distribuční soustavy dle 25, odst. 1 písm. a) energetického zákona. Ve smyslu ust. 2, odst. 1. písm a) bodu 1. téhož zákona jsou tyto povinnosti považovány za veřejný zájem. Kritéria a podmínky pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru V rámci kritérií a podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru se uplatňuje kritérium vzdálenosti od zastavěného území. V případě elektrických vedení přenosové i distribuční soustavy je zásadní podmínkou realizace stavby vyloučení vlivů elektromagnetického pole na obyvatelstvo, zejména na obytnou zástavbu a plochy pro bydlení obecně 116. Dodržení přípustné hodnoty elektromagnetického pole v každém místě ochranného pásma vedení ve smyslu platných předpisů je zajišťováno minimální přípustnou výškou vodičů, stanovenou na základě konkrétního technického řešení jednotlivě pro každé vedení. Vedle tohoto aspektu je žádoucí, s ohledem na konkrétní územní podmínky, zajistit maximální možné oddálení trasy vedení od obytné zástavby z důvodu zachování kvality obytného prostředí. Podmínka minimalizace vlivů na přírodní a krajinné hodnoty území vychází z posuzování vlivů liniových staveb ZVN a VVN na životní prostředí 117, kdy trasy nových stožárových vedení mohou být spojeny s rizikem ovlivnění krajinných hodnot zejména v málo urbanizovaném území s převahou přírodních prvků. K tomuto ovlivnění může dojít buď nevhodnou lokalizací stožárových míst, případně vznikem nevhodně navržených lesních průseků s následným ohrožením stability lesních porostů. Nevhodná lokalizace stožárových míst může též způsobit poškození přírodních nebo přírodě blízkých ploch, chráněných podle zákona o ochraně přírody a krajiny (např. segmenty ÚSES, VKP, nelesní krajinná zeleň, plochy výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, hodnotné biotopy). V měřítku podrobnosti ZÚR není možné konkrétní trasu ani stožárová místa jednoznačně lokalizovat a nelze ani stanovit technické parametry jednotlivých stožárů. Z tohoto důvodu a s využitím ust. 36 odst. 5 uplatňují ZÚR výše uvedené podmínky jako závazné pro upřesňování jednotlivých tras v rámci řešení ÚP a pro rozhodování o území vyhlášky č. 501/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 117 Zákon č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 185

192 Úkoly pro územní plánování Úkoly pro územní plánování jsou v zájmu minimalizace nových územních nároků doplněny o požadavek trasování vedení ZVN a VVN ve společných úsecích v co nejtěsnějším souběhu, přípustném dle platných technických předpisů, přičemž na základě ust. 36 odst. 5 stavebního zákona je tento požadavek závazný také pro rozhodování v území. Požadavek prostorové koordinace s ostatními koridory dopravní a technické infrastruktury vymezenými v ZÚR MSK vychází z ust. 36 odst. 1 ve spojení s 19 odst. 1 písm. e) stavebního zákona. S ohledem na konkrétní územní podmínky je nutné v případě potřeby v podrobnějším měřítku (ÚP, rozhodování o území), připustit jejich křížení a vzájemný minimální dovolený souběh (i např. s překryvem budoucích ochranných pásem) odpovídající technickým požadavkům na jednotlivé záměry. Tabulka Uvádění zdrojové územně plánovací dokumentace (ÚPN VÚC) a označení konkrétní veřejně prospěšné stavby podle ní je již bezpředmětné. Jak je již uvedeno výše, účelem této informace bylo v procesu projednání nově pořizovaných zásad územního rozvoje poukázat (pro přehlednost jak nositelům těchto záměrů, tak dotčeným orgánům i obcím a veřejnosti) na konkrétní původní označení záměrů přebíraných bez věcných změn z platných územních plánů velkých územních celků. Tato ÚPD pozbyla platnosti vydáním prvních ZÚR MSK. V tuto chvíli je tato informace zbytná a nedůvodně zesložiťuje informace v zásadách územního rozvoje. Řádek E7 Plocha E7 Vratimov vybudování uzlu 400 kv určená pro umístění rozvodny 400/110 kv Vratimov je ze ZÚR MSK vypuštěna. Záměr byl do prvních ZÚR MSK převzat bez věcné změny z ÚPN VÚC Beskydy dle ust. 187 odst. 2 stavebního zákona. Důvodem pro vypuštění předmětné plochy jsou prostorové limity, komplikující realizaci rozvodny a dále skutečnost, že ve střednědobém výhledu se již nepředpokládá potřeba výraznějšího nárůstu příkonu pro areál Arcelor Mittal Steel v Ostravě-Kunčicích. Z výše uvedených důvodů se proto řádek D7 z tabulky vypouští. Řádky E9 a E45 Pod označením E9 a E45 byl ve smyslu ust. 187 odst. 2 stavebního zákona z ÚPN VÚC Beskydy a ÚPN VÚC Ostrava Karviná bez věcné změny převzat koridor pro umístění nového vedení 400 kv Nošovice Albrechtice v souběhu se stávajícím vedením 400 kv (V460). Jediným důvodem zdvojeného označení bylo vymezení tohoto koridoru na území řešeném dvěma ÚPN VÚC. Na základě požadavku oprávněného investora (ČEPS a.s.) ke Zprávě o uplatňování ZÚR MSK byl tento koridor ze ZÚR vypuštěn. Ztráta aktuálnosti tohoto záměru souvisí s přehodnocením koncepčního řešení zajištění zvýšeného příkonu v napěťové hladině 400 kv pro centrální část rozvojové oblasti OB2 Ostrava (realizace rozvodny Kletné, plánované rozšíření rozvodny Lískovec). Oba řádky se proto z tabulky vypouští. Řádky E27 a E327 Pod označením E27 a E327 byl ve smyslu ust. 187 odst. 2 stavebního zákona z ÚPN VÚC okresu Opava a ÚPN VÚC Jeseníky bez věcné změny převzat koridor pro umístění nového vedení 110 kv k propojení rozvodny 110/22 kv Vítkov 186

193 Územní rezervy s rozvodnou 400/110 kv v Horních Životicích. Důvodem zdvojeného označení bylo jednak vymezení tohoto koridoru na území řešeném dvěma ÚPN VÚC a dále skutečnost, že úsek na území okresu Bruntál nebyl v rámci ÚPN VÚC Jeseníky vymezen jako veřejně prospěšná stavba dle zákona č. 50/1976 Sb., v platném znění. Spojení obou dílčích úseků koridoru pod společným označením E27 je technickou úpravou. Věcnou úpravou je rozšíření koridoru na k.ú. Hladké Životice z původních 400 m na m s cílem vytvořit dostatečné územní podmínky pro zaústění všech vedení ZVN a VVN směřujících do rozvodny Horní Životice od jihu a jihovýchodu (koridory E27, EZ1, EZ3). Vzhledem k posílení významu rozvodny vstupem několika nových vedení v napěťových hladinách 400 a 110 kv lze plochy v rámci vymezeného koridoru, bezprostředně navazující na stávající areál rozvodny využít také pro její případné rozšíření 118. Na základě těchto skutečností se řádek E27 tabulky doplňuje o popis směrového vedení koridoru a jeho šířkové vymezení a zároveň se doplňuje resp. přebírá z řádku E327 výčet dotčených obcí a jejich katastrálních území. Řádek E327 se na základě těchto důvodů ze ZÚR vypouští. Účelem nového vedení 110 kv z TR 400/110 kv Horní Životice je v souladu s články (23), (27) a (28) PÚR ČR zajištění spolehlivosti provozu rozvodny Vítkov, která dosud nemá přímé napojení na zařízení přenosové soustavy. V kontextu těchto skutečností tak ZÚR MSK vymezením koridoru E27 vytvářejí územní podmínky pro stabilizované zásobování území energiemi ve smyslu čl. 4. priorit územního plánování kraje a zprostředkovaně též pro posílení hospodářského a sociálního pilíře udržitelného rozvoje území v této části MSK. Záměr splňuje charakteristiky veřejně prospěšné stavby v souladu s ust. 2 odst. 1, písm. l) stavebního zákona. Vymezením územních rezerv ve smyslu ust. 36 odst. 1 věta třetí stavebního zákona naplňují ZÚR ust. 18 odst. 2 stavebního zákona ve smyslu zajišťování předpokladů pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území. Vymezení územních rezerv v sobě obsahuje tzv. princip předběžné opatrnosti, standardně aplikovaný v dokumentech koncepčního nebo strategického charakteru 119. Tento princip vychází ze skutečnosti, že v některých případech nelze na základě dnešních zkušeností a znalostí s jistotou stanovit, ale ani vyloučit potřebnost realizace konkrétních záměrů včetně jejich vlivů. (62) Znění článku 54. se upravuje: Specifikace úpravy: Uvozující text nově definuje záměry, pro které ZÚR MSK v tomto článku vymezují plochy a koridory územních rezerv a definuje způsob jejich vymezení. V tabulce pod textem dochází pouze k technické úpravě. 118 Viz též body (50) a (56) tohoto odůvodnění. 119 Např. Státní politika životního prostředí ČR (MŽP ČR 09/2012) 187

194 Úvodní text Technická úprava uvozujícího textu. Původní preambule článku signalizovala, že část záměrů a územních rezerv byla v souladu s právní úpravou platnou v době vydání zásad územního rozvoje přebírána bez věcných změn z platných územních plánů velkých územních celků a nebyla v souladu s ust. 187 odst. 2 stavebního zákona znovu projednávána s dotčenými orgány. Po vydání zásad územního rozvoje a pozbytí platnosti územních plánů velkých územních celků je tato informace zbytná. Tabulka Uvádění zdrojové územně plánovací dokumentace (ÚPN VÚC) a označení konkrétní veřejně prospěšné stavby podle ní je již bezpředmětné. Jak je již uvedeno výše, účelem této informace bylo v procesu projednání nově pořizovaných zásad územního rozvoje poukázat (pro přehlednost jak nositelům těchto záměrů, tak dotčeným orgánům i obcím a veřejnosti) na konkrétní původní označení záměrů přebíraných bez věcných změn z platných územních plánů velkých územních celků. Tato ÚPD pozbyla platnosti vydáním prvních ZÚR MSK. V tuto chvíli je tato informace zbytná a nedůvodně zesložiťuje informace v zásadách územního rozvoje. D.II.2. PLYNOENERGETIKA Plochy a koridory mezinárodního a republikového významu (63) Znění článku 55. se upravuje: Specifikace úpravy: Úprava názvu, upřesnění popisu směrového vedení a šířky koridoru PZ1, upřesnění doplnění požadavků na využití území, upřesnění a doplnění úkolů pro územní plánování. Úprava názvu má pouze technický charakter. Terminologická úprava, kdy plynovody VVTL jsou nově označovány jako VTL plynovody, vyplývá z platného znění energetického zákona 120. Na základě ust. 36 odst. 3 stavebního zákona se z názvu záměru vypouští jeho stavební a provozní specifikace a v souladu PÚR ČR - viz čl. (159), koridor P9 - se doplňuje název plynovodu plynovod Moravia. V rámci upřesněného vymezení dochází k zúžení koridoru na šířku 200 m v úseku mezi Jeseníkem nad Odrou a západním okrajem správního obvodu obce Bartošovice (m. č. Hukovice), z důvodu průchodu koridoru územím CHKO Poodří (území obcí Jeseník n. O., Suchdol n. O. a Kunín), které je zároveň součástí soustavy Natura 2000 (EVL a PO Poodří). Šířka tohoto zúženého úseku je limitována zobrazitelností koridoru v měřítku grafické části ZÚR (1: ). Úprava textového popisu trasy je pouze technické povahy s cílem jeho zjednodušení odstraněním podrobností, které přesahují měřítko ZÚR 121. Problematiku minimalizace střetů s ochranou CHKO, EVL a PO reflektují také ostatní oddíly tohoto článku. Požadavek na vytvoření náhradních stanovišť jako kompenzace za poškození společenstev (např. v průběhu realizace záměru) je roz- 120 Zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů odst. 3 věra druhá stavebního zákona. 188

195 šířen o společenstva, která jsou součástí předmětu ochrany EVL a PO a vyplývá z posouzení vlivů A-ZÚR na PO a EVL dle 45i) ZOPK s předpokladem postupu dle ust. 37 odst. 8 stavebního zákona. V zájmu minimalizace vlivů na unikátní přírodní hodnoty tohoto území jsou úkoly pro územní plánování doplněny o požadavek na řešení co nejtěsnějšího přípustného souběhu tras stávajícího a navrhovaného plynovodu ve smyslu platných předpisů. Vzhledem k tomu, že jde ze stavebně-technického hlediska o zdvojení stávající trasy plynovodu, je nutné tento požadavek považovat za závazný jak při upřesnění koridoru v rámci ÚP dotčených obcí, tak při rozhodování o území 122. Tento požadavek je zároveň nutné uplatnit na ostatní úseky vymezeného koridoru z důvodu minimalizace rozsahu územních nároků a omezení vyplývajících z existence bezpečnostního pásma jednotlivých tras. Vyhledání a vymezení ploch pro vymezení náhradních stanovišť jako kompenzace za poškození výše uvedených přírodních hodnot přesahuje podrobnost měřítka ZÚR. S ohledem na ust. 36 odst. 3 věta druhá a 43 odst. 3 věta první SZ proto ZÚR formulují tento požadavek ve formě úkolu pro územní plánování. Požadavek prostorové koordinace koridoru PZ1 s ostatními koridory dopravní a technické infrastruktury vymezenými v ZÚR MSK vychází z ust. 36 odst. 1 ve spojení s 19 odst. 1 písm. e) stavebního zákona. (64) Znění článku 56. se upravuje: Specifikace úpravy: Úprava názvu a upřesnění popisu směrového vedení koridoru PZ2, upřesnění doplnění požadavků na využití území, upřesnění a doplnění úkolů pro územní plánování. Úprava názvu má pouze technický charakter. Terminologická úprava, kdy plynovody VVTL jsou nově označovány jako VTL plynovody, vyplývá z platného znění energetického zákona 123. Na základě ust. 36 odst. 3 stavebního zákona se z názvu záměru vypouští jeho stavební a provozní specifikace. V souladu s PÚR ČR - viz čl. (160b), koridor P13 - se doplňuje název plynovodu plynovod Moravia. Směrové a šířkové vymezení koridoru zůstává beze změny. Úprava textového popisu trasy je pouze technické povahy s cílem jeho zjednodušení odstraněním podrobností, které přesahují měřítko ZÚR 124. Umístění kompresorových stanic Libhošť a Děhylov vyžaduje, aby vymezený koridor procházel územím CHKO Poodří (území obcí Bartošovice, Pustějov a Studénka) a zároveň i EVL a PO Poodří. Z tohoto důvodu jsou požadavky na využití území a úkoly pro územní plánování doplněny, resp. upraveny identickým způsobem a na základě stejných důvodů jako v případě koridoru PZ1 (čl. 55. ZÚR), tzn. při upřesnění vymezení koridoru v územních plánech uvedených obcí zohlednit mimořádné přírodní hodnoty tohoto území a v rámci rozhodováni o území akceptovat nejtěsnější přípustný souběh tras stávajícího a navrhovaného plynovodu ve smyslu platných předpisů. Vytvoření územních podmínek, tj. vyhledání a vymezení ploch pro vytvoření náhradních stanovišť v rámci ÚP obcí je formulováno jako úkol pro územní plánování s ohledem na ust. 36 odst. 3 věta druhá a 43 odst. 3 věta první stavebního zákona. 122 Ust. 36 odst. 5 stavebního zákona. 123 Zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů odst. 3 věta druhá stavebního zákona. 189

196 Co nejtěsnější souběh s trasami ostatních plynovodů se vztahuje na celý vymezený koridor z důvodu minimalizace rozsahu územních nároků a omezení vyplývajících z existence bezpečnostního pásma jednotlivých tras. Obdobně požadavek prostorové koordinace koridoru PZ2 s ostatními koridory dopravní a technické infrastruktury vymezenými v ZÚR MSK vychází z ust. 36 odst. 1 ve spojení s 19 odst. 1 písm. e) stavebního zákona. (65) Text článku 57. se vypouští. Specifikace úpravy: Zrušení celého článku v důsledku vypuštění koridoru PZ 6 ze ZÚR. Číslování ostatních článků výrokové části ZÚR se nemění. VTL plynovod PZP Třanovice státní hranice ČR / Polsko, pro který byl v prvních ZÚR MSK vymezen koridor PZ6 byl již realizován a uveden do provozu, potřeba územního hájení koridoru v ÚPD kraje tedy již pominula. (66) Znění článku 58. se upravuje: Specifikace úpravy: Úprava názvu koridoru PZ10, formulační úprava požadavků na využití území a doplnění úkolů pro územní plánování. Úprava názvu má pouze technický charakter. Terminologická úprava, kdy plynovody VVTL jsou nově označovány jako VTL plynovody, vyplývá z platného znění energetického zákona 125. Na základě ust. 36 odst. 3 stavebního zákona se z názvu záměru vypouští jeho stavební a provozní specifikace. V souladu s PÚR ČR - viz čl. (153), koridor P3 - se doplňuje název plynovodu plynovod Moravia. Koridor je vymezen pro koncový úsek plynovodu Moravia na českém území s perspektivou budoucího propojení přepravních soustav v ČR a v Polsku. Směrové a šířkové vymezení koridoru zůstává beze změny. Úpravy v oddílu Požadavky na využití území mají jen formální charakter. Formulace Vytvoření územních podmínek lépe vystihuje možnosti a kompetence ZÚR ve smyslu platných ustanovení stavebního zákona. Vedení trasy nového plynovodu v co nejtěsnějším přípustném souběhu s trasami ostatních plynovodů je motivován minimalizací rozsahu územních nároků a omezení vyplývajících z existence bezpečnostního pásma jednotlivých tras. V případě koridoru PZ 10 se tento požadavek týká především úseku od kompresorové stanice Děhylov až po prostor severovýchodně zastavěného území Kozmic, ve kterém nový plynovod povede v souběhu se stávající trasou vtl. plynovodu zásobujícího plynem města a obce na levém břehu řeky Opavy. Požadavek prostorové koordinace koridoru PZ10 s ostatními koridory dopravní a technické infrastruktury vymezenými v ZÚR MSK vychází z ust. 36 odst. 1 ve spojení s 19 odst. 1 písm. e) stavebního zákona. (67) Znění článku 59. se upravuje: 125 Zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů. 190

197 Specifikace úpravy: Celý původní text tohoto bodu se ruší a nahrazuje novým textem, který vymezuje nový koridor PZ 14, včetně popisu a stanovení šířky koridoru a stanovení požadavků na využití území, kritérií a podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše koridoru a úkolů pro územní plánování. Zrušený text Rozšíření uskladňovacích kapacit PZP Třanovice využitím ložiskových struktur vytěženého ložiska Staré pole, pro něž byla v prvních ZÚR MSK vymezena plocha PZ11, bylo již realizováno a potřeba územního hájení předmětné plochy v ÚPD kraje již pominula. Nový text ZÚR MSK tímto článkem upřesňují vymezení koridoru P12 dle čl. (160a) PÚR ČR pro umístění plynovodu přepravní soustavy propojující kompresorovou stanici Libhošť s PZP Třanovice. Důvodem pro vymezení koridoru PZ14 je posílení významné vnitrostátní trasy stávajícího plynovodu přepravní soustavy (vysokotlaký plynovod nad 40 bar) a jeho zálohování v návaznosti na realizaci plynovodu Moravia (viz koridory PZ1, PZ2 a PZ10) pro zajištění stability dodávek a pokrytí zvýšených odběrů na území MSK. Směrové i šířkové vedení koridoru vychází z faktu, že nový plynovod je trasován v souběhu s trasou stávajícího plynovodu spojujícího PZP Příbor a PZP Třanovice. Standardní šířka 400 m vytváří dostatečné územní podmínky pro umístění nového plynovodu při respektování lokálních jevů a limitů v území, které nejsou v měřítku ZÚR zobrazitelné. Výjimkou je úsek průchodu přes území EVL Niva Morávky na k.ú. Raškovice a Vyšní Lhoty, který je vymezen v šířce 800 m z důvodu vytvoření územních podmínek pro vyhledání trasy s nejmenším vlivem na příznivý stav předmětů ochrany a celistvost této EVL. Kritéria a podmínky pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru zohledňují na základě zjištění VVURÚ A-ZÚR vedle ochrany EVL Niva Morávky také ochranu ostatních přírodních hodnot dotčeného území, se kterými se vymezený koridor dostává do kontaktu (PP Sedlnické sněženky, segmenty ÚSES RBC Metylovická hůrka, Mnichovec-Osičina, Na Morávce, Zamrklí). Pro minimalizaci těchto vlivů stanovují ZÚR úkol pro územní plánování vést trasu nového plynovodu v co nejtěsnějším přípustném souběhu s trasou již existujícího plynovodu. Tento požadavek je třeba chápat jednak jako základní předpoklad minimalizace vlivů na výše uvedené přírodní hodnoty včetně EVL a jednak jako minimalizaci celkového rozsahu územních nároků a omezení vyplývajících z existence bezpečnostního pásma jednotlivých tras. Z tohoto důvodu je tento požadavek závazný jak při upřesnění koridoru v rámci ÚP dotčených obcí, tak při rozhodování o území 126. Požadavek prostorové koordinace koridoru PZ12 s ostatními koridory dopravní a technické infrastruktury vymezenými v ZÚR MSK vychází z ust. 36 odst. 1 ve spojení s 19 odst. 1 písm. e) stavebního zákona. V kontextu těchto skutečností tak ZÚR MSK vymezením koridoru PZ12 vytvářejí územní podmínky pro stabilizované zásobování území energiemi ve smyslu čl. 4. priorit územního plánování kraje a zprostředkovaně též pro posílení hospodář- 126 Ust. 36 odst. 5 stavebního zákona. 191

198 ského a sociálního pilíře udržitelného rozvoje území v této části MSK a to při respektování republikových priorit územního plánování čl. (27) a (28) PÚR ČR. Vymezením koridoru PZ14 ZÚR MSK vytvářejí územní podmínky pro naplnění povinností provozovatele přepravní soustavy dle 58, odst. 8. písm. a) energetického zákona. Ve smyslu ust. 2, odst. 1. písm b) bodu 15. téhož zákona jsou tyto povinnosti považovány za veřejný zájem. Na základě prověření výše uvedených skutečností ZÚR ZÚR upřednostňují tento veřejný zájem před jinými veřejnými zájmy podle zvláštních předpisů (zákon o ochraně přírody a krajiny), za předpokladu dodržení stanovených podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru a stanovených úkolů pro územní plánování. Záměr zároveň splňuje charakteristiky veřejně prospěšné stavby v souladu s ust. 2 odst. 1, písm. l) stavebního zákona. (68) Znění článku 60. se upravuje: Specifikace úpravy: Úprava názvu a upřesnění popisu vymezené plochy PZ12, formulační úprava požadavků na využití území a úkolů pro územní plánování. Úprava názvu má pouze technický charakter. Z názvu se vypouštějí názvy plynovodů, pro které ZÚR vymezují samostatné koridory PZ1 a PZ2. Stejný charakter má i úprava verbálního popisu vymezení předmětné plochy, ze kterého se v souladu s ust. 36 odst. 3 stavebního zákona vypouští stavební a provozní specifikace navazujících plynovodů. Úprava v oddílu Požadavky na využití území má také jen formální charakter. Formulace Vytvoření územních podmínek lépe vystihuje možnosti a kompetence ZÚR ve smyslu platných ustanovení stavebního zákona. V rámci úkolů pro územní plánování úprava zohledňuje skutečnost, že k vznikla samostatná obec Libhošť odloučením od města Nový Jičín. Plochy a koridory nadmístního významu (69) Znění článku 61. se upravuje: Specifikace úpravy: Formulační úprava požadavků na využití území. Úprava technické povahy. Formulace Vytvoření územních podmínek lépe vystihuje možnosti a kompetence ZÚR ve smyslu platných ustanovení stavebního zákona. (70) Znění článku 63. se upravuje: Specifikace úpravy: Formulační úprava požadavků na využití území. Úprava technické povahy. Formulace Vytvoření územních podmínek lépe vystihuje možnosti a kompetence ZÚR ve smyslu platných ustanovení stavebního zákona. 192

199 (71) Vkládá se nový článek 63a. Specifikace úpravy: Vymezení nového koridoru PZ13 včetně popisu a stanovení šířky koridoru a stanovení požadavků na využití území, kritérií a podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše koridoru a úkolů pro územní plánování. Důvodem pro vymezení nového koridoru je propojení regulačních stanic v Nošovicích s cílem zabezpečení stability dodávek plynu do výrobních areálů v průmyslové zóně Nošovice pro případ výpadku nebo omezení dodávek. Směrové vedení koridoru v prvním úseku (po zástavbu Nošovic) vychází ze souběhu s trasou plánovaného plynovodu Libhošť - Třanovice (koridor PZ14). Ve druhém úseku na území Nošovic respektuje směrové vedení koridoru souběh se stávajícím VTL plynovodem Komorní Lhotka Nošovice. S ohledem na předpokládanou tlakovou dimenzi (DN 200) vytváří šířka koridoru (300 m) dostatečné územní podmínky pro umístění trasy v podrobnějším měřítku. Úkol pro územní plánování vést trasu nového plynovodu v co nejtěsnějším přípustném souběhu s trasou již existujících plynovodů je motivován minimalizací rozsahu územních nároků a omezení vyplývajících z existence bezpečnostního pásma jednotlivých tras. Z tohoto důvodu je tento požadavek závazný jak při upřesnění koridoru v rámci ÚP dotčených obcí, tak při rozhodování o území 127. Požadavek prostorové koordinace koridoru PZ13 s ostatními koridory dopravní a technické infrastruktury vymezenými v ZÚR MSK vychází z ust. 36 odst. 1 ve spojení s 19 odst. 1 písm. e) stavebního zákona. VTL plynovod, pro jehož umístění je vymezen koridor PZ13, je primárně určený pro zajištění spolehlivosti zásobování výrobních provozů v průmyslové zóně Nošovice, která představuje významný zdroj pracovních příležitostí v této části kraje. V kontextu této skutečností tak ZÚR MSK vymezením koridoru PZ12 vytvářejí územní podmínky pro stabilizované zásobování území energiemi ve smyslu čl. 4. priorit územního plánování kraje a zprostředkovaně též pro posílení hospodářského a sociálního pilíře udržitelného rozvoje území v této části MSK a to při respektování republikových priorit územního plánování čl. (27) a (28) PÚR ČR ve znění aktualizace. Na základě těchto skutečností záměr v celém rozsahu vymezení naplňuje ust. 18 odst. 1 stavebního zákona a splňuje charakteristiky veřejně prospěšné stavby v souladu s ust. 2 odst. 1, písm. l) stavebního zákona. (72) Článek 64. se upravuje: Specifikace úpravy: Uvozující text nově definuje záměry, pro které ZÚR MSK v tomto článku vymezují koridory nadmístního významu pro zásobování plynem a stanovuje obecnou (základní) šířku vymezených koridorů, přičemž u konkrétních koridorů nebo jejich dílčích úseků může být jejich šířka upřesněna. V tomto článku se dále stanovují společné požadavky na využití území a úkoly pro územní plánování. V navazující tabulce dochází k formálním úpravám a dále k věcným úpravám jednotlivých řádků (viz níže). 127 Ust. 36 odst. 5 stavebního zákona. 193

200 Úvodní text Technická úprava uvozujícího textu. Původní preambule článku signalizovala, že část záměrů a územních rezerv byla v souladu s právní úpravou platnou v době vydání zásad územního rozvoje přebírána bez věcných změn z platných územních plánů velkých územních celků a nebyla v souladu s ust. 187 odst. 2 stavebního zákona znovu projednávána s dotčenými orgány. Po vydání zásad územního rozvoje a pozbytí platnosti územních plánů velkých územních celků je tato informace zbytná.. Požadavky na využití území 128 upřesňují účel vymezených ploch a koridorů ve vazbě na ust. 36 odst. 5 stavebního zákona a jsou proto formulovány jako závazné jak pro nižší stupně územně plánovací dokumentace (územní plán, regulační plán) a tak pro rozhodování v území, tj. je nezbytné tyto požadavky zohledňovat v rámci projektové dokumentace příslušných staveb. Stanovení kritérií a podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezených koridorů 129, resp. úkolů pro územní plánování 130 odpovídá celkové koncepci zásad územního rozvoje a koresponduje s ust. 43 odst. 3 stavebního zákona, podle kterého územní plány v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. Společné požadavky, kritéria a podmínky a úkoly zároveň zohledňují měřítko podrobnosti ZÚR (1: ) a omezení jejich podrobnosti ve smyslu ust. 36 odst. 3 stavebního zákona. Na tomto podkladě jsou formulovány požadavky, kritéria a podmínky, resp. úkoly pro návazná podrobnější prověřování a řešení na úrovni územně plánovací (územní, příp. regulační plány), i technické (projektová dokumentace). Doplnění textu respektuje systematiku zásad územního rozvoje. Vzhledem k obecné platnosti společných požadavků na využití území, kritérií a podmínek a úkolů pro územní plánování jsou tyto vytknuty před tabulku a jsou obecně platné pro plochy a koridory nadmístního významu, a to i pro koridory, které nedoznaly změn ve vymezení. Doplnění a obecná platnost požadavků, kritérií a podmínek a úkolů odpovídá ust. 18 odst. 1 stavebního zákona, podle kterého je cílem územního plánování a tedy i obsahem zásad územního rozvoje mj. vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Návrh respektuje ust. 18 odst. 2 stavebního zákona, když požadavky na využití území zajišťují předpoklady pro jeho udržitelný rozvoj stanovením podmínek pro komplexní řešení účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Stanovené požadavky, kritéria a podmínky a úkoly jsou v souladu s ust. 18 odst. 2 stavebního zákona. Jejich prostřednictvím je sledován princip udržitelného rozvoje území, kdy veřejný zájmem je posílení společenského a hospodářského potenciálu rozvoje, avšak s ohledem na zájmy ochrany životního prostředí obecně. Samostatně je pak zdůrazněna ochrana obytného prostředí jako zájem obyvatel území. 128 Dále též jen požadavky. 129 Dále jen kritéria a podmínky. 130 Dále též jen úkoly. 194

201 Kritéria a podmínky pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezených koridorů jsou zároveň hlavním nástrojem ZÚR pro vytváření podmínek pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů ve smyslu ust. 19 odst. 1 písm. m) stavebního zákona. Požadavky na využití území Stanovený požadavek na vytvoření územních podmínek pro zajištění zvýšených odběrů a provozní jistoty v jednotlivých částech kraje naplňuje články (27) a (28) PÚR ČR a zároveň konkretizuje čl. 4. priorit územního plánování kraje (kap. A.). Vymezením těchto koridorů v prvních ZÚR MSK byly vytvořeny územní podmínky pro naplnění povinností provozovatele distribuční soustavy dle 59, odst. 8. písm. a) energetického zákona. Ve smyslu ust. 2, odst. 1. písm b) bodu 1. téhož zákona jsou tyto povinnosti považovány za veřejný zájem. Kritéria a podmínky pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru V rámci kritérií a podmínek pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezeného koridoru se uplatňuje obecná podmínka minimalizace vlivů na ostatní funkční systémy dotčeného území a jeho přírodní hodnoty. Vliv na ostatní funkční systémy daného území je odvozen z existence ochranného, resp. bezpečnostního pásma plynovodu smyslu 68 a 69 zák. č. 458/200 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, které představují omezení ve využívání území. Šířka ochranného pásma VTL plynovodů je stanovena na 4 m na obě strany od osy od půdorysu. Rozsah bezpečnostních pásem plynovodů a zásobníků plynu upravuje příloha energetického zákona. V závislosti na technických parametrech plynovodu může šířka bezpečnostního pásma dosahovat až 320 m (160 m na obě strany od půdorysu). K ohrožení přírodních hodnot dochází především v etapě výstavby plynovodu, pokud se trasa plynovodu dostává do kontaktu s plochami chráněnými dle zák. č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K trvalým vlivům dochází v lesních porostech, kde je provozovatel povinen udržovat volný pruh pozemků (lesní průsek) o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu 131. Úkoly pro územní plánování V rámci úkolů pro územní plánování je v zájmu minimalizace rozsahu omezení využívání území uplatněn požadavek na vedení tras nových plynovodů ve společných úsecích v co nejtěsnějším souběhu, přípustném dle platných technických předpisů, přičemž na základě ust. 36 odst. 5 stavebního zákona je tento požadavek závazný také pro rozhodování v území. Požadavek prostorové koordinace s ostatními koridory dopravní a technické infrastruktury vymezenými v ZÚR MSK vychází z ust. 36 odst. 1 ve spojení s 19 odst. 1 písm. e) stavebního zákona. S ohledem na konkrétní územní podmínky je nutné v případě potřeby v podrobnějším měřítku (ÚP, rozhodování o území), připustit jejich křížení a vzájemný minimální dovolený souběh (i např. s překryvem budoucích ochranných pásem) odpovídající technickým požadavkům na jednotlivé záměry , odst. 5 energetického zákona. 195

202 Tabulka Uvádění zdrojové územně plánovací dokumentace (ÚPN VÚC) a označení konkrétní veřejně prospěšné stavby podle ní je již bezpředmětné. Jak je již uvedeno výše, účelem této informace bylo v procesu projednání nově pořizovaných zásad územního rozvoje poukázat (pro přehlednost jak nositelům těchto záměrů, tak dotčeným orgánům i obcím a veřejnosti) na konkrétní původní označení záměrů přebíraných bez věcných změn z platných územních plánů velkých územních celků. Tato ÚPD pozbyla platnosti vydáním prvních ZÚR MSK. V tuto chvíli je tato informace zbytná a nedůvodně zesložiťuje informace v zásadách územního rozvoje. Řádek P5 V případě koridoru P5 došlo k dílčím úpravám jeho směrové vedení tak, aby umožňoval realizaci úseků plynovodu mimo souvislou zástavbu Albrechtic, Chotěbuzi a Českého Těšína. S ohledem prostorové poměry na území Českého Těšína (rozptýlená zástavba) je zde koridor vymezen pouze v šířce 200 m (100 m na obě strany od osy). Pro úsek mezi Albrechticemi a Českým Těšínem (k.ú. Mistřovice) je s ohledem na souběh s trasou plánovaného plynovodu z PZP Třanovice do průmyslové zóny Karviná-Doly (koridor P2) navržen společný koridor o šířce 400 m. Řádek P22 Územní rezervy Koridor P22 byl zkrácen o již realizovaný úsek plynovodu mezi Havířovem (m. č. Prostřední Suchá) a Horní Suchou. Z tohoto důvodu byl upraven i název záměru. V zájmu minimalizace zásahu do porostů lesního komplexu Velký les, jižně od Horní Suché, zužují ZÚR v tomto úseku šířku koridoru na 200 m. Část koridoru byla kvůli zamezení kofliktu se zástavbou překožena. S ohledem na výše zmíněnou realizaci dílčího úseku plynovodu a vypuštění této části koridoru ze ZÚR, dochází ve sloupcích Dotčené obce a Katastrální území k vypuštění názvu obce Havířov a katastrálního území Prostřední Suchá. Vymezením územních rezerv ve smyslu ust. 36 odst. 1 věta třetí stavebního zákona naplňují ZÚR ust. 18 odst. 2 stavebního zákona ve smyslu zajišťování předpokladů pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území. Vymezení územních rezerv v sobě obsahuje tzv. princip předběžné opatrnosti, standardně aplikovaný v dokumentech koncepčního nebo strategického charakteru 132. Tento princip vychází ze skutečnosti, že v některých případech nelze na základě dnešních zkušeností a znalostí s jistotou stanovit, ale ani vyloučit, potřebnost realizace konkrétních záměrů včetně jejich vlivů. (73) Znění článku 65. se upravuje: Specifikace úpravy: Uvozující text nově definuje záměry plynoenergetiky, pro které ZÚR MSK v tomto článku vymezují plochy nebo koridory územních rezerv a v případě koridorů stanovuje jejich obecnou (základní) šířku. V navazující tabulce dochází pouze k formálním úpravám (viz níže). 132 Např. Státní politika životního prostředí ČR (MŽP ČR 09/2012). 196

203 Úvodní text Technická úprava uvozujícího textu. Původní preambule článku signalizovala, že část záměrů a územních rezerv byla v souladu s právní úpravou platnou v době vydání zásad územního rozvoje přebírána bez věcných změn z platných územních plánů velkých územních celků a nebyla v souladu s ust. 187 odst. 2 stavebního zákona znovu projednávána s dotčenými orgány. Po vydání zásad územního rozvoje a pozbytí platnosti územních plánů velkých územních celků je tato informace zbytná. Tabulka Vypuštění sloupce s informacemi o zdrojové ÚPD je úpravou technického charakteru. Uvádění zdrojové územně plánovací dokumentace (ÚPN VÚC) je již bezpředmětné. Účelem této informace bylo v procesu projednání nově pořizovaných zásad územního rozvoje poukázat (pro přehlednost jak nositelům těchto záměrů, tak dotčeným orgánům i obcím a veřejnosti) na konkrétní původní označení záměrů přebíraných bez věcných změn z platných územních plánů velkých územních celků. Tato ÚPD pozbyla platnosti vydáním prvních ZÚR MSK. V tuto chvíli je tato informace zbytná a nedůvodně zesložiťuje informace v zásadách územního rozvoje. Věcný obsah tabulky se nemění. D.II.3. PRODUKTOVODY Plochy a koridory republikového významu (74) Znění článku 65b. se upravuje: Specifikace úpravy: Uvozující text nově definuje záměry, pro které ZÚR MSK v tomto článku vymezují koridory republikového významu. V navazující tabulce dochází k formálním úpravám a dále k věcným úpravám jediného řádku PR1 (viz níže). Technická úprava uvozujícího textu. Původní preambule článku signalizovala, že část záměrů a územních rezerv byla v souladu s právní úpravou platnou v době vydání zásad územního rozvoje přebírána bez věcných změn z platných územních plánů velkých územních celků a nebyla v souladu s ust. 187 odst. 2 stavebního zákona znovu projednávána s dotčenými orgány. Po vydání zásad územního rozvoje a pozbytí platnosti územních plánů velkých územních celků je tato informace zbytná. Tabulka Vypuštění sloupce s informacemi o zdrojové ÚPD je úpravou technického charakteru. Uvádění zdrojové územně plánovací dokumentace (ÚPN VÚC) je již bezpředmětné. Účelem této informace bylo v procesu projednání nově pořizovaných zásad územního rozvoje poukázat (pro přehlednost jak nositelům těchto záměrů, tak dotčeným orgánům i obcím a veřejnosti) na konkrétní původní označení záměrů přebíraných bez věcných změn z platných územních plánů velkých územních celků. Tato ÚPD pozbyla platnosti vydáním prvních ZÚR MSK. V tuto chvíli je tato informace zbytná a nedůvodně zesložiťuje informace v zásadách územního rozvoje. 197

204 Řádek PR1 Ve vymezení koridoru dochází pouze dílčím směrovým úpravám na základě prověření trasy v podrobnějším měřítku technické dokumentace, s ohledem na možnost umístění produktovodu v bezkolizní trase. Tomu odpovídá i stanovená šířka koridoru 600 m. Pouze koncový úsek na území Sedlnice je rozšířen na 800 m z důvodu vytvoření dostatečných územních podmínek pro zaústění produktovodu do areálu ČEPRO a.s. Koridor je nadále sledován v rámci PÚR ČR - čl. (164), koridor DV3). Z důvodu vzniku samostatné obce Libhošť (k ) odloučením od Nového Jičína došlo ve sloupcích Dotčené obce a Katastrální území k odpovídajícím úpravám. D.II.4. TEPLÁRENSTVÍ Plochy a nadmístního významu (75) Znění článku 65d. se upravuje: Specifikace úpravy: Uvozující text nově definuje záměry, pro které ZÚR MSK v tomto článku vymezují koridory nadmístního významu na úseku teplárenství a stanovuje obecnou (základní) šířku vymezených koridorů, přičemž u konkrétních koridorů nebo jejich dílčích úseků může být jejich šířka upřesněna. V navazující tabulce dochází k formálním úpravám a dále k věcným úpravám jednotlivých řádků (viz níže). Technická úprava uvozujícího textu. Původní preambule článku signalizovala, že část záměrů a územních rezerv byla v souladu s právní úpravou platnou v době vydání zásad územního rozvoje přebírána bez věcných změn z platných územních plánů velkých územních celků a nebyla v souladu s ust. 187 odst. 2 stavebního zákona znovu projednávána s dotčenými orgány. Po vydání zásad územního rozvoje a pozbytí platnosti územních plánů velkých územních celků je tato informace zbytná. Tabulka Vypuštění sloupce s informacemi o zdrojové ÚPD je úpravou technického charakteru. Uvádění zdrojové územně plánovací dokumentace (ÚPN VÚC) je již bezpředmětné. Účelem této informace bylo v procesu projednání nově pořizovaných zásad územního rozvoje poukázat (pro přehlednost jak nositelům těchto záměrů, tak dotčeným orgánům i obcím a veřejnosti) na konkrétní původní označení záměrů přebíraných bez věcných změn z platných územních plánů velkých územních celků. Tato ÚPD pozbyla platnosti vydáním prvních ZÚR MSK. V tuto chvíli je tato informace zbytná a nedůvodně zesložiťuje informace v zásadách územního rozvoje. Řádek T4 Tepelný napaječ Dětmarovice Bohumín, pro který první ZÚR MSK převzaly dle ust. 187 odst. 2 z ÚPN VÚC Ostrava Karviná bez věcné změny koridor T4, byl již realizován. Ochrana území pro tento záměr již pozbyla významu a příslušný řádek tabulky včetně zákresu ve výkresové části ZÚR se proto vypouštějí. 198

205 D.II.5 OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE Na základě požadavku Zprávy o uplatňování ZÚR MSK byly prověřeny určené záměry a jako výsledek tohoto prověření se do ZÚR vkládá nová kapitola s tímto názvem a novými články 65f až 65 m. Specifikace úpravy: Na základě požadavku Zprávy o uplatňování ZÚR MSK byly prověřeny určené záměry a jako výsledek tohoto prověření se do ZÚR vkládá nová kapitola s tímto názvem a novými články 65f. až 65m., které vymezují plochy po umístění větrných elektráren (VE) nebo větrných parků (VP) a stanovují pro ně kritéria a podmínky pro rozhodování o možných variantách ve vymezené ploše a úkoly pro územní plánování. Úvod Výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů (dále jen OZE) je v ČR podporována na úrovni koncepční i ekonomické. Ekonomická podpora (výkup elektřiny za dotované, vyšší ceny než energie z konvenčních zdrojů) je zakotvena v zák. č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, ve znění pozdějších předpisů. Hlavními koncepčními dokumenty upravující tuto problematiku na republikové a krajské úrovni jsou: Státní energetická koncepce ČR (SEK ČR) aktualizace vzata na vědomí usnesením vlády ČR ze dne č ; Národní akční plán ČR pro energii z obnovitelných zdrojů (NAP OZE) aktualizovaná verze schválena usnesením vlády ČR zde dne č. 804; Politika územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR) - schválena usnesením vlády ČR ze dne č. 929; Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje (ÚEK MSK) vzata na vědomí Radou MSK dne Z uvedeného výčtu je patrné, že ve vztahu k A-ZÚR MSK jsou relevantními dokumenty pouze NAP OZE a PÚR ČR. V případě Státní energetické koncepce nebyl dosud uzavřen proces posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů jako podmínka schválení vládou a závaznosti celého dokumentu. ÚEK MSK nebyla Zastupitelstvem kraje schválena a s ohledem na dobu jejího pořízení ji nelze z věcného hlediska považovat za aktuální. Národní akční plán pro energii z obnovitelných je stěžejním strategickým dokumentem v oblasti obnovitelných zdrojů energie pro Českou republiku. Aktualizovaný NAP OZE souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2009/28/ES předpokládá v roce 2020 dosažení 14% podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie. Celkový instalovaný výkon by OZE by měl v r dosáhnout MW, přičemž výroba větrné energie by měl dosáhnout 573 MW. Vyjádřeno v hrubé spotřebě energie to představuje hodnoty GWh celkem, z čehož GWh připadá na větrnou energii. PÚR ČR v rámci republikových priorit územního plánování (čl. 31) ukládá vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílem minimalizace 133 Proces, nebyl dosud uzavřen. 199

206 jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi Oprávněnost regulace umisťování větrných elektráren (jako záměrů nadmístního významu) v rámci ZÚR byla opakovaně potvrzena judikáty NSS čj. 5 Ao 1/ ze dne a čj. 7 Ao 2/ ze dne Na základě požadavku Zprávy o uplatňování ZÚR MSK (dále jen Zpráva ) bylo prověřeno celkem 16 záměrů na umístění větrných elektráren a větrných parků, přičemž skupina záměrů uvedená ve Zprávě byla následně rozšířena o další záměry evidované v rámci aktualizovaných ÚAP MSK Naopak záměry větrných elektráren Březová, Březová-Gručovice a větrných parků Dvorce I a Dvorce II byly na základě požadavku poskytovatele údajů (OSTWIND CZ s.r.o.) ze sledování vypuštěny. Záměry v lokalitách Oldřišov a Moravice Melč byly v průběhu zpracování A-ZÚR buď realizovány (Oldřišov), resp. pro ne bylo vydáno územní rozhodnutí (Moravice Melč). V rámci odůvodnění článků této kapitoly jsou komentovány pouze plochy, které byly na základě prověření níže popsaným postupem zapracovány do ZÚR. Důvody pro odmítnutí ostatních ploch, resp. jejich nevymezení v ZÚR jsou uvedeny v kapitole III. tohoto odůvodnění. ZÚR MSK vymezují, s ohledem na měřítko tiskového výstupu, pouze plochy pro umístění větrných elektráren a větrných parků (viz kap. D. a výkres A.2.). Vymezení jednotlivých ploch je odvozeno od výšky stožáru (tubusu) k ose rotoru. V případě umístění 1 stožáru větrné elektrárny je plocha vymezena jako kružnice o poloměru z uvedené výšky stožáru. V případě umístění více stožárů je plocha vymezena v podobě obalové křivky spojující stožárová místa na obvodu polygonu a všesměrně rozšířená o výšku stožáru s následnou generalizací s ohledem na měřítko tiskového výstupu výkresové části ZÚR. V případě záměrů, u kterých nebyly k dispozici údaje o výšce stožáru, byla modelové použita výška k ose rotoru cca 100 m. Tento způsob vymezení reflektuje ochranu území před rizikem případného pádu stožáru. Koridory pro kabelová vedení sloužící k vyvedení výkonu do distribuční sítě ZÚR nevymezují, pouze formulují požadavek na jejich vymezení v územních plánech obcí jako úkol pro územní plánování. Důvod tohoto rozdělení je jednak věcný (ZÚR nesledují elektrické sítě 22 kv, do které je výkon z větrných elektráren zpravila vyveden) a dále měřítko tiskového výstupu výkresové části ZÚR (1: ), které neumožňuje vymezit tyto koridory s dostatečnou přesností. Větrné elektrárny jsou technickým dílem, které vlivem působení své formy, svých rozměrů a měřítkem budou vždy nepřehlédnutelným artefaktem krajiny. K odůvodnění záměrů, pro něž A-ZÚR vymezuje plochy jsou proto využity závěry posouzení vlivů A-ZÚR MSK na životní prostředí dle přílohy stavebního zákona (dále jen SEA A-ZÚR MSK ) a dále zdrojové podkladů pro hodnocení vlivů jednotlivých ploch na krajinu, kterými v souladu s požadavky Zprávy byly územní studie: Cílové charakteristiky krajiny Moravskoslezského kraje (Atelier T-plan, s.r.o. 03/ ); Vyhodnocení umístění záměrů velkých výškových, plošných a prostorových rozměrů v krajině Moravskoslezského kraje (Löw a spol. s.r.o. 2013) 135. Údaje o obou územně plánovacích podkladech byly pořizovatelem vloženy do evidence územně plánovací činnosti dle ust. 30 odst. 4 stavebního zákona. 134 Dále jen Studie cílových charakteristik krajiny. 135 Dále jen Studie umístění velkých záměrů nebo jen studie. 200

207 Studie cílových charakteristik krajiny vymezuje na území MSK jednotlivé specifické krajiny ve smyslu EÚoK 136, popisuje jejich přírodní, kulturně historické a civilizační hodnoty s cílem identifikace krajinotvorných hodnot a zároveň analyzuje sociodemografické a ekonomické trendy jednotlivých dílčích území jako aspekt ovlivňující využívání krajiny člověkem. Na tomto podkladě studie identifikuje charakteristické znaky specifických krajin, cílové charakteristiky, jejich možná ohrožení a opatření pro jejich zachování nebo dosažení. Vymezení specifických krajin a jejich cílové charakteristiky byly odkladem pro zpracování kap. F. A-ZÚR MSK. Studie umístění velkých záměrů posuzuje záměry na základě sady kritérií odvozených z kompozičních interakcí VE a VP s krajinou včetně dopadů na přírodní a kulturně historické dominanty, osídlení a rekreační potenciál dotčeného území. Nad rámec svého zadání studie vymezují území zvýšených krajinných hodnot, jejichž ochrana krajiny není dosud potvrzena platnou legislativou - Malý a Velký Roudný, Zlatohorská vrchovina západ (Krasovsko) a niva řeky Opavy. Množina záměrů prověřovaných v rámci Studie umístění velkých záměrů a v A-ZÚR MSK se logicky částečně liší s ohledem na dobu zpracování obou dokumentů a vývoj v přípravě jednotlivých záměrů, který některých případech vedl k jejich realizaci a nebo naopak k zastavení přípravy ze strany investora. Studie s ohledem na dobu zpracování nemohla postihnout záměry, které poskytovatelé uplatnili až v rámci ÚAP MSK Z tohoto důvodu uvádíme tabulka níže uvádí přehled všech záměrů na umístění větrných elektráren posuzovaných v rámci citované studie a v rámci A-ZÚR MSK. Název Studie velkých záměrů A-ZÚR MSK Ozn. Větrný park Křišťanovice Ano Ano EZv1 Větrný park Bílčice Ano Ano EZv2 Poznámka Větrný park Dvorce I Ano Ne -- Příprava záměru zastavena. Větrná elektrárna Oldřišov Ano Ano EZv4 Větrný park Hošťálkovy Ano Ano EZv5 Větrný park Hlinka Ano Ano EZv6 Větrný park Dívčí Hrad Ano Ano EZv7 Větrná elektrárna Leskovec Ano Ano EZv8 Větrný park Bratříkovice Ano Ano EZv9 Větrný park Moravice - Melč Ano Ano EZv10 Větrný park Nové Lublice Ano Ano EZv11 Větrný park Čaková Ano Ano EZV12 Větrný park Slezské Pavlovice Ano Ano EZv13 Větrná elektrárna Hať Ano Ano EZv14 V průběhu zpracování A-ZÚR realizována. Ve studii velkých záměrů posuzován společně s EZV7. Ve studii velkých záměrů posuzován společně s EZV7 V průběhu zpracování A-ZÚR vydáno územní rozhodnutí Větrná elektrárna Březová-sever Ano Ne -- Příprava záměru zastavena. Větrná elektrárna Březová-jih Ano Ne -- Příprava záměru zastavena. Větrný park Dvorce II Ano Ne -- Příprava záměru zastavena. Větrný park Leskovec II Ne Ano EZv17 Větrná elektrárna Zátor Ne Ano EZv18 Větrná elektrárna Starý Jičín Ne Ano EZv Evropská úmluva o krajině. 201

208 Předmětná studie řeší zadanou problematiku komplexně a ve větší podrobnosti než umožňuje měřítko ZÚR a z toho vyplývají některé metodické odlišnosti A-ZÚR v přístupu k prověřování jednotlivých záměrů. S ohledem na zákonné zmocnění k vymezování ploch a koridorů nadmístního významu 137 pro umístění staveb posuzuje A-ZÚR všechny záměry jako celek, tzn. S plným počtem stožárů, které jsou v rámci záměru poskytovatelem údajů deklarovány. Úvahy o případné redukci počtu stožárů by nutně souvisely s úpravou vymezení ploch, která by však v měřítku ZÚR byla nutně spekulativní (konkrétní umístění jednotlivých stožárů ZÚR neurčují) a často i pod rozlišovací měřítka tiskového výstupu výkresové části ZÚR. Při hodnocení rozsahu a významu vizuálního uplatnění záměrů v krajině se A-ZÚR zaměřuje na prostor do 10 km od středu vymezených ploch. Hranice 10 km je ve Studii umístění velkých záměrů aplikována jako zóna dobré viditelnosti stožárů větrných elektráren. Navazující zónu km studie klasifikuje jako zónu slabé viditelnosti. že S ohledem na zmíněnou rozdílnost měřítek podrobnosti byla v rámci A-ZÚR analyzována viditelnost stožárů jednotně ve vztahu k výšce osy rotoru. Na rozdíl od studii velkých záměrů A-ZÚR posuzuje jednotlivé záměry i jejich kumulativní působení výhradně vůči charakteristickým znakům, cílovým charakteristikám a ostatním hodnotám specifických krajin, vymezených v kap. F. Předmětná studie zahrnuje cílové charakteristiky specifických krajin dle studie cílových charakteristik krajiny do svého hodnocení, v souhrnném závěrečném vyhodnocení však akcentuje hodnocení ve vztahu k tzv. individuálním krajinným celkům (SvC). Tyto SvC byly v rámci studie vymezeny podle vlastní metodiky řešitelského týmu a specifickými krajinami v ZÚR nejsou tyto celky územně kompatibilní. Z tohoto důvodu byly v rámci A-ZÚR vlivy výše uvedených záměrů na specifické krajiny vyhodnoceny na základě vlastní geografické analýzy, která hodnotí skutečnou viditelnost záměru v krajině při použití upraveného digitálního modelu terénu zohledněním existence lesních porostů jako pohledové bariéry. Metodika této analýzy je popsána v rámci SEA A-ZÚR MSK (kap , str ). Významnost vlivu každého záměru je odvozována od podílu území příslušné specifické krajiny (v %), ze kterého by byly stožáry viditelné ze vzdálenosti menší než 10 km. Zjištěné údaje za všechny prověřované plochy (včetně nezařazených do návrhu A-ZÚR) jsou prezentovány v tabulkové příloze 10 tohoto odůvodnění. Uspořádání těchto údajů dle specifických krajin zároveň umožnilo vyhodnotit společné působení dvou nebo více záměrů na příslušnou krajinu. Přes tyto odlišnosti se návrh A-ZÚR MSK v zásadě shoduje se závěry studie velkých záměrů. Případné rozdíly jsou diskutovány jako součást odůvodnění jednotlivých záměrů. V rámci návrhu A-ZÚR MSK a jeho odůvodnění jsou pojmy větrná elektrárna a větrný park definovány takto: větrná elektrárna (VE) jeden nebo dva stožáry, umístěné v jedné lokalitě (prostorově ohraničeném území), větrný park (VP) tři nebo více stožárů VE, umístěných v jedné lokalitě se společným vyvedením energetického výkonu do distribuční soustavy odst. 1 stavebního zákona , odst. 2, bod 1. zák. č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 202

209 V obou případech se vychází z předpokladu, že nositelem záměru každé VE a každého VP jeden investor. Počet tří stožárů pro označení větrný park byl zvolen podle zásady Tres faciunt collegium, tj. Tři tvoří společnost. Posuzování jednotlivých návrhů na vymezení ploch pro umístění VE a VP bylo provedeno v těchto postupných krocích: krok 1 rámcové prověření z hlediska vhodných větrnostních podmínek krok 2 vlivy na přírodní a krajinné hodnoty krok 3 územní střety s ostatními limity využití území krok 4 omezení rozvojového potenciálu území (osídlení, rekreace a cestovní ruch) krok 5 porovnání jiných veřejných zájmů s ochranou krajiny Podle dosavadních zkušeností je pro efektivní provoz VE nutná rychlost min 5m/s cca ve výšce osy rotoru. Z grafické přílohy 9 tohoto odůvodnění je jednoznačně patrné, že všechny prověřované lokality tuto podmínku splňují. Klíčovou částí hodnocení jsou kroky 2 a 3. Pokud v jejich rámci byly zjištěny velmi významné negativní vlivy nebo střety, byla posuzovaná plocha z návrhu A-ZÚR předběžně vyřazena. Podkladem pro konečné rozhodnutí o vymezení či nevymezení plochy v A-ZÚR pak bylo prověření podle kroku 5. Podrobnější popis výše uvedených kroků je uveden v textové příloze 7 tohoto odůvodnění. (76) 65g. EZv 6 Hlinka Specifikace: 5 x stožár VE, (výška osy rotoru m. Plocha pro větrný park je vymezena jižně od obce Hlinka na vrcholových plošinách nevýrazného hřbetu v nadmořské výšce m n. m. v blízkosti silnice III. třídy spojující obec Hlinka a osadu Sádek u Dívčího hradu, Lokalita je součástí intenzivně využívané zemědělské krajiny s dominancí orné půdy. Jediným významnějším krajinným a ekostabilizačním prvkem tohoto území je drobný lesní remíz při silnici (součást plochy EZv 6) a dále komplex Osoblažského lesa s funkcí RBC ÚSES při východním okraji vymezené plochy. Nenarušení celistvosti lesa a funkčnosti RBC je zahrnuto do podmínek pro rozhodování o možných variantách ve vymezené ploše. Za předpokladu dodržení této podmínky jsou vlivy umístění záměru na lokalitu hodnoceny jako méně významné. Dotčené území je součástí specifické krajiny C-01 Osoblaha, která si zachovala charakter periferní zemědělské krajiny výrazně ovlivněné odsunem většiny německého obyvatelstva po druhé světové válce. Krajina je pohledově otevřena směrem k severu a k východu, kde již převládá rovinatý charakter Osoblažské nížiny zarovnané kontinentálním ledovcem, která do této oblasti zasahuje z přilehlého území Polska. Západním směrem je území pohledově ohraničeno nevýrazným zalesněným dvojvrcholem Węźowa (362 m n m.) Lipowiec (361 m n. m.) na polské straně. Pohledové ohraničení od jihu utváří okraj Zlatohorské vrchoviny, reprezentovaným dvěma horizonty. Bližší a nižší horizont utvářejí vrcholy Kobyla (574 m n. m.), Strážnice (494 m n. m.) a Velký kopec (452 m n. m.), vyšší a vzdálenější horizont pak svahy Hynčické hornatiny. Výstavbou větrného parku dojde ke vzniku nové antropogenní dominanty s výrazným vizuálním uplatněním jak ve specifické krajině C-01, tak v sousední A-03 Jindřichov Město Albrechtice, zejména vůči oběma výše uvedeným horizon- 203

210 tům Zlatohorské vrchoviny. Toto pohledové působení se bude navíc uplatňovat společně s větrnými parky EZv 7 Dívčí Hrad, jehož plocha je vymezena cca 1 km jižně a EZv 13 Slezské Pavlovice. Vlivy na krajinu jsou proto jak v případě vlastního záměru, tak v případě kumulativních vlivů hodnoceny jako významné. K územním střetům s ostatními plochami a koridory vymezenými v ZÚR MSK nedochází. Vzdálenost vymezené plochy od okraje zástavby Hlinky je cca 600 m, což s ohledem na způsob jejího vymezení (viz výše) vytváří územní podmínky pro umístění stožárů v dostatečné vzdálenosti od zástavby. Z hlediska rekreace a cestovního ruchu je nejvýznamnější atraktivitou úzkorozchodná trať Třemešná Osoblaha. Území však postrádá významnější rekreační infrastrukturu mj. i z důvodu zhoršené dopravní dostupnosti. Omezení rekreačního potenciálu v důsledku umístění větrného parku je proto hodnoceno jako málo významné. Požadavek na zohlednění ochrany výše uvedených přírodních a krajinných hodnot je promítnut do podmínek pro rozhodování o možných variantách ve vymezené ploše. Do úkolů pro územní plánování je zahrnut standardní požadavek na vymezení plochy pro umístění stožáru a koridoru pro vyvedení elektrického výkonu do distribuční sítě v ÚP obce. Doporučení studie velkých záměrů na redukci počtu stožárů A-ZÚR nereflektuje jednak z výše uvedených metodických důvodů (posuzování záměru jako celku) a jednak s ohledem na skutečnost, že studie vyhodnocuje tento záměr společně s nedalekým větrným parkem Dívčí hrad (EZv 7). Podnět ke snížení výšky stožárů již směřuje ke konkrétnímu technickému provedení záměru. Navíc je třeba upozornit, že předpokládaná výška stožárů je odvozena od větrných poměrů v dané lokalitě, přičemž její (z hlediska vlivů na krajinu) výraznější redukce by byla spojena se snížením výkonu elektrárny a tedy i ekonomické efektivity záměru. (77) 65h. EZv 7 Dívčí hrad Specifikace: 3 x stožár VE, výška osy rotoru m. Plocha pro větrný park je vymezena na vrcholových plošinách nevýrazného rozvodnicového hřbítku mezi Sádeckým potokem a bezejmenným levostranným přítokem říčky Osoblahy, oboustranně silnice III. tř. Hlinka - Sádek u Dívčího Hradu, v nadmořské výšce m n. m. V převážné části lokality se nachází intenzivně obhospodařovaná zemědělská půda ohraničená lesním porostem vybíhajícím z údolí Sádeckého potoka a jižním okrajem komplexu Osoblažského lesa, vlastní RBC ÚSES je však vymezeno cca 300 m severněji. Vlivy umístění záměru na lokalitu jsou hodnoceny jako méně významné. Plocha je umístěna také v rámci specifické krajiny C-01 Osoblaha, stejně jako předchozí plocha EZv 6, která se nachází cca 1 km severněji, přibližně ve stejné nadmořské výšce. Charakteristika okolní krajiny, jejího ovlivnění záměrem i v kumulaci se sousední plochou EzV 6, stejně tak jako vlivy na sousední specifickou krajinu A-03 a ve spojení s EZv 13 také vlivy na specifickou krajinu C-01 jsou proto v měřítku ZÚR hodnoceny jako identické. V jejich popisu i vyhodnocení proto odkazujeme na výše uvedený text. Jediným rozdílem proti hodnocení ploch EZv 6 je výraznější pohledové uplatnění ve vztahu k širokému úvalu Petrovického potoka (cca 2 km jižně) s výskytem historických krajinných struktur (plužiny). Hlavní oblast jejich výskytu v prostoru Janova a Petrovic je však od vymezené plochy vzdálena cca 12 km a nebude záměrem významněji ovlivněna. 204

211 K územním střetům s ostatními plochami a koridory, vymezenými v ZÚR MSK nedochází. Nejbližší zástavba osady Sádek je vzdálena cca 1 km a umístěním záměru bude ovlivněna pouze vizuálně. Z hlediska rekreace a cestovního ruchu opět platí (s výjimkou zámku Dívčí hrad na území obce) obdobné charakteristiky jako v případě předchozí plochy EZv 6 a stejné je tedy hodnocení vlivu případného omezení rekreačního potenciálu. Požadavek na zohlednění ochrany výše uvedených přírodních a krajinných hodnot je promítnut do podmínek pro rozhodování o možných variantách ve vymezené ploše. Do úkolů pro územní plánování je zahrnut standardní požadavek na vymezení plochy pro umístění stožáru a koridoru pro vyvedení elektrického výkonu do distribuční sítě v ÚP obce. Důvody proč A-ZÚR nezohledňuje v případě tohoto záměru doporučení studie velkých záměrů jsou identické jako v případě větrného parku Hlinka (EZv 6). (78) 65i. EZv 9 Bratříkovice Specifikace: 5 x stožár VE, včetně vyvedení výkonu podzemním kabelovým vedením. Plocha pro umístění větrného parku je vymezena v mírně zvlněném reliéfu, na táhlém, mírném svahu kóty Hůrka (440 m n. m.), při severním okraji k.ú. Bratříkovice, v nadmořské výšce m. n. m. Plocha je vymezena na intenzivně využívané zemědělské půdě, po obou stranách silnice II/460 prakticky bez zastoupení prvků nelesní krajinné zeleně. Vliv umístění stožárů v rámci lokality lze považovat za zanedbatelný. Okolní území je součástí specifické krajiny B-06 Horní Benešov, kterou má charakter zemědělské až lesozemědělské kulturní krajiny většího měřítka s velkoplošnou, místy harmonickou prostorovou strukturou. Lesními komplexy mají zejména ve východní a severní části této specifické krajiny menší až střední velikost a opticky člení rozsáhlejší plochy zemědělské půdy do krajinné mozaiky středního měřítka. Nelesní krajinná zeleň se zde vyskytuje převážně jako doprovodná zeleň vodotečí. Výraznější pohledové horizonty se uplatňují zejména na západě od vymezené plochy v linii zalesněných vrcholů Velký Tetřev (674, m n. m.) Hradisko (676 m n m.) - Zadní vrch (713 m n. m.). V blízkém i širším okolí se vyskytuje množství kulturně významných staveb. Nejblíže vymezené plochy jsou to Raabův větrný mlýn, zámek Hlavnice a linie historického vojenského opevnění. Z hlediska pohledového ovlivnění je nutné uvést kulturní památku Raabův větrný mlýn, který je spolu s blízkým špejcharem lokální kulturně historickou dominantou tohoto prostoru a jehož ochranné pásmo vymezené plocha kontaktuje při jeho severním okraji. Ve vzdálenějších pohledech se větrný park uplatní vůči krajinnému horizontu Razovské vrchoviny s výše uvedenými vrcholy, na které dále k severu navazují svahy jihovýchodního okraje Brantické vrchoviny. Z těchto důvodů je vliv záměru na krajinu hodnocen jako významný. V rámci specifické krajiny B-06 bude vliv VP Bratříkovice jen ve velmi omezeném rozsahu působit společně s VE Zátor (EZv 18), která je umístěna v sousední krajině B-04 Lichnov. Významnější je kumulativní působení ve spojení s větrným parkem Moravice Melč, pro který bylo v době zpracování A-ZÚR vydáno územní rozhodnutí a to jak vůči specifické krajině B-06, tak vůči sousední specifické krajině B-07 Brumovice Stěbořice. Kumulativní vliv tohoto záměru je proto hodnocen jako významný, avšak s ohledem na úroveň krajinných hodnot obou specifických krajin 205

212 jako akceptovatelný. V dalších okolních specifických krajinách se VP Bratříkovice pohledově uplatňuje pouze okrajově. K územním střetům s ostatními plochami a koridory, vymezenými v ZÚR MSK nedochází. Nejbližší obytná zástavba se nachází ve vzdálenosti cca 1,0 1,5 km od vymezené plochy (Svobodné Heřmanice, Bratříkovice) a její ovlivnění bude podobně jako případě ostatních sídel pouze vizuální. Nejbližší okolí plochy není z rekreačního hlediska nijak mimořádně významné a obě uvedené obce nelze, vzhledem k jejich geografické poloze a územním vazbám považovat za přímou součást rekreačního prostoru Slezské Harty. Vizuální vliv VP na tento rekreačně vysoce atraktivní prostor (specifická krajina B-05) vzdálený cca 10 km bude jenom okrajový. Vliv na omezení sídelního a rekreačního potenciálu je proto hodnocen jako méně významný. Požadavek na zohlednění ochrany výše uvedených přírodních a krajinných hodnot je promítnut do podmínek pro rozhodování o možných variantách ve vymezené ploše. Do úkolů pro územní plánování je zahrnut standardní požadavek na vymezení plochy pro umístění stožáru a koridoru pro vyvedení elektrického výkonu do distribuční sítě v ÚP obce. (79) 65j. EZv 13 - Slezské Pavlovice Specifikace: 7x stožár VE, výška osy rotoru m. Plocha pro větrný park je situována na severním okraji k.ú. Slezské Pavlovice, v těsné blízkosti státní hranice s Polskem, na plochém rozvodnicovém území v nadmořské výšce m. n. m. Celý rozsah vymezené plochy pokrývá intenzivně obhospodařovaná zemědělská půda prakticky bez přítomnosti krajinné zeleně. Vlivy spojené s umístěním stožárů VP v dané ploše lze proto považovat za zanedbatelné. Plocha je umístěna také v rámci specifické krajiny C-01 Osoblaha, stejně jako plochy EZv 6 Hlinka a EZv 7 Dívčí Hrad komentované výše. Okolní území má proto velmi podobné hlavní charakteristiky, pouze s výraznějším uplatněním otevřené ploché zemědělské krajiny velkého měřítka, částečně pohledově uzavřené pouze od jihu zvolna stoupajícím reliéfem okrajů Zlatohorské vrchoviny. S výjimkou lokálních kulturně historických dominant (kostely v okolních obcích) a jihozápadního horizontu Zlatohorské vrchoviny nedisponuje toto území významnějšími krajinnými hodnotami. Jejich ovlivnění samotným záměrem je proto hodnoceno jako méně významné. Společné vizuální působení s VP Hlinky (EZv 6) a VP Dívčí Hrad (EZv 7) je však hodnoceno jako významný kumulativní vliv v rámci této specifické krajiny. S ohledem na omezené zastoupení výraznějších krajinných hodnot není tento kumulativní vliv hodnocen jako velmi významný. K územním střetům s ostatními plochami a koridory vymezenými v ZÚR MSK nedochází. Obytná zástavba obce se nachází ve vzdálenosti cca 1,0 1,5 km od vymezené plochy. Rekreační význam této části Osoblažského výběžku je jen minimální. Umístění VE proto sídelní ani rekreační potenciál dotčeného území v podstatě neovlivní. Na základě těchto skutečností ZÚR neformulují kritéria a podmínky pro rozhodování o možných variantách ve vymezené ploše. Do úkolů pro územní plánování je zahrnut standardní požadavek na vymezení plochy pro umístění stožáru a koridoru pro vyvedení elektrického výkonu do distribuční sítě v ÚP obce. 206

213 (80) 65k. EZv 14 Hať Specifikace: 2 x stožár VE, výška dříku 100 m, průměr listu rotoru 92m. Plocha pro umístění VE je vymezena na okraji rozsáhlejší plošiny nevýrazné elevace, v severní části k.ú. Hať, východně od silnice II/469. Nadmořská výška lokality se pohybuje od m n. m., vzdálenost od státní hranice s Polskem je asi 1 km. V dané lokalitě je již realizován jeden stožár VE cca 600 m západně od vymezené plochy. Celá plocha je vymezena na intenzivně obhospodařované zemědělské půdě. Krajinná zeleň je vázána na protáhlé erozní rýhy, upadající k severu na polské území. Vlivy spojené s umístěním stožárů VP v dané ploše nejsou proto hodnoceny jako významné. Dotčené území je součástí specifické krajiny C 04 Bohuslavice Šilheřovice. Krajina má lesozemědělský charakter. Bloky zemědělské půdy v blízkém okolí jsou převážně velké, směrem na západ a jih se částečně zmenšují na úkor četnějšího zastoupení lesa. Krajinná nelesní zeleň je zastoupena spíše sporadicky. Pohledově je nejbližší okolí lokality otevřeno k severu a severovýchodu na území Polska a na jihovýchod do Ostravské pánve. Pohledové omezení směrem na západ utváří pouze lesní komplex. V rámci této specifické krajiny se proto bude VE vizuálně uplatňovat především ve svém blízkém okolí a dále ve směru na Hlučín a Markvartovice. V okolních specifických krajinách (C-03, E-01, E-02) se VE Hať nebude výrazněji uplatňovat. Proto je vliv záměru na krajinu, včetně kumulativního působení s již realizovaným stožárem VE v této lokalitě, celkově hodnocen jako méně významný. Vzhledem na geografickou vzdálenost ostatních posuzovaných záměrů nejsou v případě VE Hať identifikovány kumulativní vlivy společného působení s ostatními záměry v žádné z uvedených specifických krajin. K územním střetům s ostatními plochami a koridory, vymezenými v ZÚR MSK nedochází. Obytná zástavba obce je vzdálena cca 1,7 km jižně, v údolí potoka Bečva. Rekreačně atraktivnější území zejména pro příměstskou každodenní, případně víkendovou rekreaci představuje až více lesnaté území západně od silnice II/469 na území obcí Píšť, Závada a Vřesina). Umístění VE proto sídelní ani rekreační potenciál dotčeného území v podstatě neovlivní. Na základě těchto skutečností ZÚR neformulují kritéria a podmínky pro rozhodování o možných variantách ve vymezené ploše. Do úkolů pro územní plánování je zahrnut standardní požadavek na vymezení plochy pro umístění stožáru a koridoru pro vyvedení elektrického výkonu do distribuční sítě v ÚP obce. (81) 65l. EZv 18 - Zátor Specifikace: 1 x stožár VE, výška nespecifikována. Plocha pro větrnou elektrárnu je vymezena na jv. svazích vrchu Srnčí (565 m n. m.), při cestě spojující jižní okraj Zátora s osadou Dubnice (obec Lichnov) v nadmořské výšce cca 520 m n. m. Vymezená plocha se nachází na zemědělské půdě. V jejím okolí se vyskytuje pestrá mozaika drobných lesních porostů, polí a luk. S ohledem na umístění jediného stožáru je vliv na lokalitu klasifikován jako méně významný. 207

214 Širší okolí lokality je součástí specifické krajiny B-04 Lichnov a představuje segment hodnotné lesozemědělské krajiny menšího měřítka s unikátní skvrnovou strukturou. Toto území je na západě omezeno údolím Opavy a na východě asymetrickým údolím Čižiny. Krajinný obraz dotváří údolní lánové vsi s lokálními dominantami kostelů, částečně dochovaná historická struktura obhospodařování krajiny (plužiny) a četné dílčí krajinné dominanty nevýrazných vrcholů v plochém reliéfu Lichnovské vrchoviny. Vzhledem k těmto charakteristikám a kontrastu antropogenního objektu s drobnou mozaikovitou strukturou okolní krajiny je vliv záměru na tuto specifickou krajinu hodnocen jako významný. Pouze skutečnost, Kontrast vysokého antropogenního objektu v krajině s drobnou mozaikovitou strukturou že v dané ploše se počítá s umístěním pouze jediného stožáru, je důvodem, že vliv záměru na krajinu není hodnocen jako velmi významný. Kumulativní vlivy vyplývající ze společného vizuálního působení s ostatními záměry v rámci specifické krajiny B-04 nejsou zásadní, neboť tyto další záměry se v tomto území výrazněji neuplatňují. Na druhé straně se však stožár VE Zátor bude v omezené míře uplatňovat v sousedních, níže položených krajinách B-06 Horní Benešov a B-07 Brumovice Stěbořice, vždy ve spojení se záměrem EZv 9 Bratříkovice. Vzhledem charakteru těchto specifických krajin je tento kumulativní vliv klasifikován jako významný. K územním střetům s ostatními plochami a koridory, vymezenými v ZÚR MSK nedochází. Nejbližší zástavba Zátora a Dubnice je vzdálena cca jeden, resp. dva kilometry vzdušnou čarou. Podobně jako v dalších, vzdálenějších sídlech se VE uplatní pouze vizuálně a neovlivní rozvojový jejich potenciál. Z hlediska rekreačního má toto území určitý význam pouze s ohledem na svoji polohu v jižním zázemí Krnova. Případné vlivy umístění VE v této lokalitě ve vztahu k omezení tohoto potenciálu jsou proto hodnoceny jako méně významné. Kritéria a podmínky pro rozhodování o možných variantách ve vymezené ploše zohledňují ochranu charakteristických znaků specifické krajiny B-04 a krajin sousedních při řešení konkrétního umístění stožáru. Do úkolů pro územní plánování je zahrnut standardní požadavek na vymezení plochy pro umístění stožáru a koridoru pro vyvedení elektrického výkonu do distribuční sítě v ÚP obce. (82) 65m. EZv 19 Starý Jičín Specifikace: 1 x stožár VE, výška nespecifikována. Plocha pro umístění VE je vymezena jižně od Heřmanic (k.ú. Heřmanice u Polomi) na okraji plochého návrší, v nadmořské výšce 345 m n. m. Vymezená plocha je situována na zemědělské půdě s krajinou zelení vázanou na erozní rýhy ve svazích tohoto návrší. Mírně negativní hodnocení umístění záměru v této lokalitě je dáno její relativně horší dopravní dostupností (pouze nezpevněná polní cesta v členitějším reliéfu). Dotčené území má charakter lesozemědělské krajiny s převahou orné půdy uspořádané do středně velkých až středních bloků. Lesní porosty jsou střední velikosti, rozptýlená krajinná zeleň je zde zastoupena spíše sporadicky. Krajina je charakteristická plochými, nevýraznými temeny s vrcholovými plošinami a mělkými, širokými údolími. Vzhledem k umístění lokality v těsné blízkosti hranice s Olomouckým krajem se bude vizuální vliv uplatňovat z významné části na jeho území, ve kterém se jako významný krajinotvorný prvek uplatňuje široce rozevřené údolí Bečvy. V rámci MSK 208

215 bude VE opticky působit na všechny tři specifické krajiny Moravské brány, včetně jižního okraje CHKO Poodří (specifická krajina D-02) a dále na krajiny Beskydského podhůří F-01 a F-02. S výjimkou specifické krajiny D-01 Klimkovice Suchdol však rozsah ovlivněného území těchto specifických krajin není významný. Krajina D-01 je charakteristická vysokým stupněm zornění zemědělské půdy a poměrně vysokým stupněm urbanizace s velkými městy (Odry) a četnými liniemi páteřních sítí dopravní a technické infrastruktury. Z tohoto důvodu je vliv jediného stožáru hodnocen jako méně významný. Z hlediska kumulativních vlivů bylo zvažováno společné působení s již existující VE na k.ú. Veselí u Oder. S ohledem na vzájemnou vzdálenost cca 11 km však vyhodnotil tento vliv jako zanedbatelný. K územním střetům s ostatními plochami a koridory vymezenými v ZÚR MSK nedochází. Rozvojový potenciál okolních sídel (Heřmanice u Polomi - cca 700 m severně od lokality) ani rekreační funkce v přilehlých územích Moravskoslezského a Olomouckého kraje nebudou umístěním VE ovlivněny. Kritéria a podmínky pro rozhodování o možných variantách ve vymezené ploše zohledňují ochranu charakteristických znaků specifické krajiny D-01 a krajin sousedních při řešení konkrétního umístění stožáru. Do úkolů pro územní plánování je zahrnut standardní požadavek na vymezení plochy pro umístění stožáru a koridoru pro vyvedení elektrického výkonu do distribuční sítě v ÚP obce. D.III. Vodní hospodářství D.III.1. ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Plochy a koridory nadmístního významu (83) Článek 66. se vypouští. Územní rezervy Specifikace úpravy: Uvozující text i následující tabulka se vypouštějí. Číslování následujících článků se nemění. Koridor V27 pro výstavbu vodovodu Petřvald Mošnov byl do prvních ZÚR MSK převzat bez věcné změny z ÚPN VÚC Ostrava Karviná postupem dle ust. 187 odst. 2 stavebního zákona. Účelem záměru bylo pokrytí zvýšených odběrů pitné vody v průmyslové zóně Mošnov (plocha RP301). Podle informace poskytnuté správcem sítě (SmVaK a.s.) bylo pokrytí těchto potřeb zajištěno výstavbou vodojemu 700 m 3 a přívodního řadu DN 350 na území obce Petřvald. Z tohoto důvodu ztratila územní ochrana koridoru V27 svůj význam a tento koridor se ze ZÚR MSK vypouští. Vzhledem k tomu, že koridor V27 byl jediným záměrem, uvedeným v tabulce pod uvozujícím textem, vypouští se tento článek jako celek. Další plochy nebo koridory nadmístního významu pro zásobování vodou a čištění odpadních vod ZÚR MSK nevymezují. Vymezením územních rezerv ve smyslu ust. 36 odst. 1 věta třetí stavebního zákona naplňují ZÚR ust. 18 odst. 2 stavebního zákona ve smyslu zajišťování 209

216 předpokladů pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území. Vymezení územních rezerv v sobě obsahuje tzv. princip předběžné opatrnosti, standardně aplikovaný v dokumentech koncepčního nebo strategického charakteru 139. Tento princip vychází ze skutečnosti, že v některých případech nelze na základě dnešních zkušeností a znalostí s jistotou stanovit, ale ani vyloučit, potřebnost realizace konkrétních záměrů včetně jejich vlivů. (84) Znění článku 66a. se upravuje: Specifikace úpravy: Uvozující text nově definuje záměry z oblasti zásobování vodou, pro které ZÚR MSK v tomto článku vymezují plochy nebo koridory územních rezerv a v případě koridorů stanovuje jejich obecnou (základní) šířku. V navazující tabulce dochází pouze k formálním úpravám (viz níže). Úvodní text Technická úprava uvozujícího textu. Původní preambule článku signalizovala, že část záměrů a územních rezerv byla v souladu s právní úpravou platnou v době vydání zásad územního rozvoje přebírána bez věcných změn z platných územních plánů velkých územních celků a nebyla v souladu s ust. 187 odst. 2 stavebního zákona znovu projednávána s dotčenými orgány. Po vydání zásad územního rozvoje a pozbytí platnosti územních plánů velkých územních celků je tato informace zbytná. Tabulka Vypuštění sloupce s informacemi o zdrojové ÚPD je úpravou technického charakteru. Věcný obsah tabulky se nemění. D.III.2. PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA Plochy a koridory nadmístního významu (85) Znění článku 67. se upravuje: Specifikace úpravy: Upřesnění (konkretizace) doprovodných technických opatření na toku horní Opavy ve vazbě na realizaci menší vodní nádrže Nové Heřminovy. S ohledem na invariantní řešení, potvrzené v prvních ZÚR MSK je označení celého soubor opatření upraveno z VZ1a na VZ1. Povodí horní Opavy patří k oblastem s nejvýraznějším povodňovým nebezpečím. Část je součástí Hrubého Jeseníku, území s velmi vysokými srážkami a výškovými rozdíly, způsobujícími návětrné efekty a zrychlujícími povodňový odtok. Od katastrofální povodně v r bylo proto hledáno řešení, které sídla v povodí (především Krnov a Opavu) ochrání snížením kulminačního průtoku povodně. Usnesením vlády ČR č. 444 ze dne ke konečné variantě opatření 139 Např. Státní politika životního prostředí ČR (MŽP ČR 09/2012). 210

217 na snížení povodňových rizik v povodí horního toku řeky Opavy s využitím přírodě blízkých povodňových opatření byla schválena varianta tzv. menší nádrže Nové Heřminovy v kombinaci s dalšími opatřeními. Plocha pro menší nádrž je vymezena v platných ZÚR MSK jako VZ1 - plocha pro opatření ke snížení povodňových rizik v povodí horního toku řeky Opavy prostřednictvím vodní nádrže Nové Heřminovy včetně ploch a koridorů doprovodných technických opatření v povodí horního toku řeky Opavy. Vymezení plochy pro vodní nádrž včetně souvisejících požadavků na využití území, kritérií a podmínek pro rozhodování a úkolů pro územní plánování se aktualizací ZÚR MSK nemění. V návaznosti na výše uvedené Usnesení Vlády ČR byla v r zpracována úvodní projektová dokumentace - Investiční záměr (dále jen IZ) varianty menší vodní nádrže Nové Heřminovy 140 včetně návrhu na zabezpečení finančních prostředků na dokončení přípravy a realizaci schválených opatření. Na to po vydání Usnesení Vlády ČR ze dne č. 119 k předpokládanému zabezpečení finančních prostředků na přípravu a dílčí realizaci opatření ke snížení povodňových rizik v povodí horního toku řeky Opavy s využitím přírodě blízkých opatření včetně dokončení majetkoprávního vypořádání navázala příprava dalších stupňů projektové dokumentace pro jednotlivé stavby a opatření. Novelou stavebního zákona č. 350/2012 Sb., účinnou od bylo vymezení obsahu zásad územního rozvoje v ust. 36 odst. 3 upraveno tak, že zásady územního rozvoje nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem územnímu plánu, regulačnímu plánu nebo navazujícím rozhodnutím. ZÚR MSK proto vypouštějí z textové části maximální kótu vzdutí a celkový ochranný objem vodní nádrže Nové Heřminovy, pro kterou ZÚR vymezuje plochu. V souladu s požadavkem Zprávy ZÚR MSK doplňují specifikaci vybraných doprovodných opatření a malých vodních nádrží souvisejících s výstavbou vlastní vodní nádrže. Tato specifikace vychází z citovaného investičního záměru. S ohledem na řádově vyšší podrobnost řešení v rámci IZ využívají ZÚR pouze informace v něm obsažené, které jsou relevantní jejich podrobnosti a obsahu, které doplňují o vybrané aspekty územně plánovacího charakteru, avšak vzhledem k zákonem stanovené podrobnosti ZÚR pouze v rámci odůvodnění. Soubor opatření na horní Opavě (dále jen OHO) je členěn do následujících celků: Celek 1 - Nádrž Nové Heřminovy Celek 2 - Opatření na vodních tocích Celek 3 - Rozšíření monitorovací sítě Celek 4 - Soubor malých vodních nádrží Celek 5 - Úpravy v krajině Celek 6 - Náhradní výstavba Celek 7 - Dopravní obslužnost území a infrastruktura Celek 8 - Přeložka silnice 1/45 Kromě výčtu opatření uvedených v tomto článku, je součástí výrokové části A-ZÚR MSK aktualizované řešení přeložky silnice I/45 obsažené v kap. D.I. (čl. 34). 140 Opatření na horní Opavě, Příprava akce v období od , Investiční záměr, zpracovatel Pöyry Environment a. s., objednatel Povodí Odry, s. p.,

218 Vlastní nádrž Nové Heřminovy (celek 1) není předmětem aktualizace ZÚR, neboť její řešení v dokumentaci IZ nepřesahuje rámec vymezený v platných ZÚR MSK. Ostatní části IZ neobsahují v podrobnosti ZÚR relevantní vazbu na problematiku územního plánování. Záměr opatření na horní Opavě v parametrech menší nádrže Nové Heřminovy je z hlediska funkce chápán jako ucelený systém souboru opatření v rámci synergického efektu snížení povodňových rizik. Žádnou část opatření nelze z tohoto systému vyloučit, aniž by došlo k opětovnému přehodnocení návrhových parametrů celého souboru OHO. S požadavky na změny ve využití území nadmístního charakteru jsou spojena opatření v rámci celku 2 (Opatření na vodních tocích) a celku 4 (Soubor malých vodních nádrží). Celek 2 - Opatření na vodních tocích Celek 2 obsahuje jednak vlastní technická opatření (úpravy koryt, ohrázování, objekty na vodních tocích, a další objekty s vodním tokem související), jednak soubor doprovodných revitalizačních opatření pro zlepšení hydromorfologického stavu vodních toků. Navrhovaná opatření nejsou, s ohledem na jejich technické parametry, v podrobnosti měřítka ZÚR jednotlivě zobrazitelná a ve výkresové části A-ZÚR proto nejsou zobrazena, resp. jejich zobrazení ve výkresu A.2. ZÚR zůstává beze změny. Orientační vymezení jednotlivých úseků, převzaté z podkladů poskytnutých státním podnikem Povodím Odry s. p., je zachyceno na schématu níže. Pro koncepční řešení tohoto celku je podstatné, že v úseku řeky Opavy po soutok s Opavicí v Krnově dochází k významnému snížení povodňových rizik již vlastní realizací vodní nádrže Nové Heřminovy. Naproti tomu pod soutokem obou řek se protipovodňový efekt vodní nádrže snižuje v důsledku kombinace s neovlivňovanými průtoky řeky Opavice. Ochranná opatření v tomto úseku jsou proto tvořena téměř výhradně hrázovými systémy. Z tohoto důvodu jsou opatření vymezená v textové části výroku ZÚR rozčleněna do ucelených úseků. 212

219 Opatření spočívají v jednorázovém stavebním zásahu či úpravě dílčích objektů a říčních úseků - úpravy a revitalizace toku a koryta, realizace ochranných hrází a zdí, objekty v korytě - rekonstrukce stávajících jezů, včetně doplnění rybích přechodů, sjezdy a přejezdy hrází, dopravní infrastruktura - rekonstrukce mostů, doplnění obslužných příjezdových komunikací, realizace cyklostezek, odvodnění území, inženýrské sítě, vegetační úpravy, bourací práce. Opatření představují zásahy do stávajících břehových a lužních porostů, změnu charakteru toku Opavy pod hrází nádrže, změnu hydrologických poměrů v nivě Opavy pod hrází. Současný prostor nivy Opavy pod hrází je značně ovlivněn dlouhodobou antropogenní činností. Směrové úpravy koryta Opavy především v úseku mezi Loučkami a Kostelcem mají obnovit přírodě blízký stav řečiště meandrujícího toku, který byla v minulosti strukturálně a funkčně znehodnocen úpravou koryta. Opatření v úseku pod Krnovem jsou založena na výstavbě nových a rekonstrukci stávajících protipovodňových hrází, včetně těch na území Polské republiky. Do koryta Opavy a Opavice nebude zasahováno, předpokládá se jejich jeho zachování v současném stavu. Protipovodňové hráze ponechávají značný prostor pro řízenou inundaci řeky Opavy, do nejcennějších segmentů území, tedy do vlastního neupraveného koryta a břehových porostů nezasahují. Opatření v úseku Skrochovice má obdobný charakter jako opatření v předchozím úseku tj. výstavba odsunutých protipovodňových hrází bez přímého zásahu do říčního koridoru. Součástí opatření je i úprava koncového úseku říčního koryta Čižiny, zajišťující ochranu obce Brumovice - místní části Pustý Mlýn. - Opatření jsou situována v natolik antropogenně ovlivněném území, že zásah do zákonem chráněných předmětů ochrany přírody je považován za nevýznamný. Opatření v úseku Holasovice předpokládají výstavbu ochranné hráze, která odděluje chráněný intravilán obce od toku. Hráz je vedena v břehové linii Opavy a na rozdíl od předchozích s ohledem na konfiguraci terénu v uvedeném prostoru zasahuje přímo do koryta toku včetně pravobřežních břehových porostů. Celek 4 - Soubor malých vodních nádrží Cílem realizace malých vodních nádrží je jednak zvýšení ochrany vybraných obcí před účinky povodní způsobených lokálními přívalovými srážkami, zlepšení vodního režimu v krajině a dále synergický efekt protipovodňové ochrany území v rámci souboru opatření na horním toku Opavy. Všechna vodní díla tohoto souboru malých vodních nádrží jsou navržena jako suché nádrže dimenzované na tlumení lokálních přívalových povodní. Podobně jako v případě opatření celku 2 neumožňují technické parametry jednotlivých nádrží vymezení ve výkresové části A-ZÚR MSK formou konkrétních ploch. Z tohoto důvodu je orientační vymezení jednotlivých nádrží celu celku 4, převzaté z podkladů poskytnutých státním podnikem Povodím Odry s. p., zachyceno na schématu níže. 213

220 Vyhodnocení střetů s hodnotami a limity území Soubor opatření na horní Opavě je koncipován komplexně s cílem eliminace negativních dopadů povodňových stavů na civilizační hodnoty území. Jedná se o záměr vymezovaný ve veřejném zájmu, kterým je protipovodňová ochrana. Protipovodňová ochrana je jiným veřejným zájmem ve smyslu ust. 56 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Vymezení plochy pro menší vodní nádrž Nové Heřminovy je v rámci IZ v souladu s platnými ZÚR MSK, řešení samotné vodní nádrže v Nových Heřminovech a střety této plochy s hodnotami a limity v území proto nejsou předmětem tohoto odůvodnění. Záměr malých nádrží a dalších doprovodných opatření je stejně jako záměr samotné vodní nádrže při své realizaci spojen s některými negativními dopady na hodnoty, jejichž ochrana je také ve veřejném zájmu, především na životní prostředí. V menší míře lze u řešení A-ZÚR konstatovat také negativní vliv na obyvatelstvo, funkční využití území a zástavbu, a s tím související soukromé zájmy. Již při posouzení vlivů řešení obsaženého v ZÚR MSK bylo prokázáno, že v daném případě převážil zájem na protipovodňové ochraně nad ochranou životního prostředí a ochranou soukromých zájmů. Zásadním parametrem pro rozhodování o protipovodňových opatřeních je také ohrožení cca obyvatel, z čehož téměř se nachází v oblasti vysoké míry rizika při povodních, kdy jsou ohrožováni přímo na životě. Naléhavost protipovodňové ochrany vyplynula právě z historického kontextu v dané oblasti, který prokázal, že ztráty a škody způsobené povodněmi mohou dosáhnout společensky neakceptovatelné výše. Při uvedených povodních v roce 1997 v povodí řeky Odry zahynulo 20 lidí a byly způsobeny škody ve výši přibližně 17 miliard Kč. Je nepochybné, že zájem na ochraně lidského života je v soudobé moderní civilizaci nadřazen nad veřejné zájmy ostatní, ale v obecném pojetí protipovodňové ochrany se s ochranou lidského života a majetku sbíhá zároveň i významná ochrana životního prostředí (vlivem povodní zásah do biotopů a populací rostlin a živočichů, ovlivnění hydrologických poměrů, vznik množství odpadu záplavou sídel, kontaminace a eroze půdy a další související negativní vlivy). 214

221 Ze studií zpracovaných za podpory Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství 141 vyplynulo, že OHO společně s nádrží v Nových Heřminovech budou v rámci požadavku protipovodňové ochrany sídel efektivní, protože se projeví jejich značný synergický efekt. Uvedenými studiemi bylo zároveň prokázáno, že v povodí horní Opavy se samotná OHO bez realizace vodní nádrže v Nových Heřminovech jeví jako nedostačující. Z hlediska složek životního prostředí jsou OHO jako celek spojena především se zásahy do významných krajinných prvků (vodní tok, údolní niva, les) a dále do biotopů a populací obecně i zvlášťě chráněných druhů rostlin a živočichů. Zásahy do biotopů a populací jsou na úrovní vymezených OHO hodnoceny jako nevýznamné a z hlediska ochrany přírody akceptovatelné. I v případě, že by realizace jednotlivých záměrů měla rušivý vliv a v případě terénních úprav by došlo i k jejich přímé likvidaci, okolní nezasažené biotopy skýtají dostatek refugií a zdrojů pro rekolonizaci dotčených ploch. V ostatních oblastech vlivů (na ovzduší a klima, hluk a další fyzikální nebo biologické charakteristiky, podzemní a povrchovou vodu, půdu, horninové prostředí a přírodní zdroje, krajinu, památky, dopravní a technickou infrastrukturu, případně jiné vlivy), lze vlivy OHO hodnotit jako celkově nízké nebo akceptovatelné. Ekonomické aspekty vymezení a následné realizace daného záměru rovněž prověřily posudky 142 zpracované na dané téma. Lze konstatovat, že navržený systém protipovodňových opatření na horní Opavě je v předložené struktuře návrhu staveb a opatření racionálním koncepčním řešením jak z pohledu inženýrského, tak z pohledu ekonomického, a že po realizaci protipovodňového systému lze v chráněné oblasti 143 očekávat další ekonomický rozvoj. Soulad s hierarchicky nadřazenými požadavky územního plánování Z hlediska ochrany veřejných zájmů v sobě návrh OHO obsahuje konfrontaci veřejného zájmu protipovodňové ochrany území a majetku se zájmy ochrany přírody. V daném případě se má za prokázané, že veřejný zájem protipovodňové ochrany sídel v povodí Opavy významně převažuje nad zájmy ochrany přírody v dotčeném území a přispívá k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro trvale udržitelný rozvoj území, v daném případě zejména pro hospodářský rozvoj a sociální soudržnost obyvatel. Jak bylo prokázáno výše, územní podmínky pro příznivé životní prostředí nebudou realizací systému protipovodňových opatření zásadním způsobem ovlivněny. Návrh je z těchto důvodů plně v souladu s cílem územního plánování dle 18, odst. 1 SZ. Upřesněním a doplněním souboru požadavků doprovodných technických opatření v povodí horního toku řeky Opavy prohlubuje A-ZÚR MSK splnění jednoho z úkolů územního plánování ve smyslu písm. g), odst SZ tj. vytváření územních podmínek pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků přírodě blízkým způsobem. Začleněním těchto opatření do návrhu A-ZÚR MSK se utváří rámec pro následné vymezení konkrétních ploch a koridorů v rámci územních plánů dotčených obcí. 141 Návrh strukturálního řešení protierozních a protipovodňových opatření v povodí horní Opavy, Ing. Vladimír Mana (ed.) a kol. EKOTOXA s.r.o., Kosmákova 28, Brno Židenice, Zvýšení protipovodňové ochrany v povodí přírodě blízká protipovodňová a protierozní opatření, Ministerstvo životního prostředí, kolektiv autorů, Např. Protipovodňová opatření na horní Opavě - Specifikace povodňových škod, povodňových rizik a ekonomické efektivnosti při návrhovém průtoku, ČVUT Praha, březen Tzn. v území se zajištěnou protipovodňovou ochranou. 215

222 Návrh je zcela v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky 2008, konkrétně Republikovou prioritou územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území č. 25 Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potencionálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Zároveň návrh naplňuje prioritu územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území č. 15 ZÚR MSK - Preventivní ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami, s cílem minimalizovat rozsah případných škod na civilizačních, kulturních a přírodních hodnotách území kraje. S ohledem na výše uvedené skutečnosti předmětný článek ZÚR naplňuje ust. 18 odst. 1 SZ a jednotlivá opatření splňují charakteristiky veřejně prospěšné stavby v souladu s ust. 2 odst. 1, písm. l) stavebního zákona. (86) Znění článku 68. se upravuje: Specifikace úpravy: Uvozující text nově definuje záměry protipovodňové ochrany, pro které ZÚR MSK v tomto článku vymezují koridory nadmístního významu. V navazující tabulce dochází k formálním úpravám a dále k věcným úpravám jednotlivých řádků (viz níže). Úvodní text Technická úprava uvozujícího textu. Původní preambule článku signalizovala, že část záměrů a územních rezerv byla v souladu s právní úpravou platnou v době vydání zásad územního rozvoje přebírána bez věcných změn z platných územních plánů velkých územních celků a nebyla v souladu s ust. 187 odst. 2 stavebního zákona znovu projednávána s dotčenými orgány. Po vydání zásad územního rozvoje a pozbytí platnosti územních plánů velkých územních celků je tato informace zbytná. Tabulka Uvádění zdrojové územně plánovací dokumentace (ÚPN VÚC) a označení konkrétní veřejně prospěšné stavby podle ní je již bezpředmětné, proto bylo z tabulky vypuštěno. Řádek PO14 Na základě podnětu ÚAP MSK 2013 dochází v rámci Aktualizace k úpravě vymezení plochy suché nádrže včetně úpravy názvu. Důvodem změny vymezení je posun hráze a celkové navýšení retenčního objemu nádrže na m 3 v zájmu zajištění odpovídající úrovně ochrany města Opavy před povodňovými situacemi v povodí potoku Velká. Potok je pravostranným přítokem řeky Opavy, do které se vlévá na severním okraji zastavěného území města. Tlumící efekt nádrže v profilu hráze se předpokládá z Q 100 na Q 1 a na vlastním toku zajistí zvýšení ochrany proti povodním z Q 20 na Q 100. Ve spojení se souborem připravovaných opatření na horní Opavě suchá nádrž Stěbořice přispěje k ochraně města Opavy proti stoleté vodě. Podmínka pro rozhodování o možných variantách změn ve vymezené ploše vychází ze zjištění VVURÚ a vztahuje se na lesní porosty, které mohou být dotčeny výstavbou hráze. 216

223 Vymezení předmětné plochy pro daný účel (ochrana obyvatel a majetku před povodněmi) je zcela v souladu s republikovými i krajskými prioritami územního plánování, konkrétně čl. (25) PÚR ČR a čl. 19. ZÚR a zároveň je naplněním úkolů územního plánování ve smyslu 19 odst. 1 písm. g) stavebního zákona. Na základě těchto skutečností záměr naplňuje ust. 18 odst. 1 stavebního zákona a splňuje charakteristiky veřejně prospěšné stavby v souladu s ust. 2 odst. 1, písm. l) stavebního zákona. Řádek PO17 Územní rezervy Plochy vymezené pro záměr zkapacitnění Otického příkopu (PO17) byly do prvních ZÚR MSK převzaty bez věcné změny z ÚPN VÚC okr. Opava dle ust. 187 odst. 2 stavebního zákona. Záměr orientovaný na ochranu zástavby v Opavě Kylešovicích byl realizován v letech Otický příkop umožňoval před zkapacitněním pouze pro převedení pětileté vody a při povodních staveb docházelo k zaplavování rozsáhlé části zástavby Kylešovic. Po realizaci úpravy toku v zástavbě, včetně výměny mostů, lávek a propustků pro přejezdy zemědělské techniky, má Otický příkop kapacitu stoleté vody Územní ochrana z výše uvedeného důvodu pozbyla významu a tento řádek se proto z tabulky vypouští, stejně jako zákres v grafické části ZÚR. Vymezením územních rezerv ve smyslu ust. 36 odst. 1 věta třetí stavebního zákona naplňují ZÚR ust. 18 odst. 2 stavebního zákona ve smyslu zajišťování předpokladů pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území. Vymezení územních rezerv v sobě obsahuje tzv. princip předběžné opatrnosti, standardně aplikovaný v dokumentech koncepčního nebo strategického charakteru 144. Tento princip vychází ze skutečnosti, že v některých případech nelze na základě dnešních zkušeností a znalostí s jistotou stanovit, ale ani vyloučit, potřebnost realizace konkrétních záměrů včetně jejich vlivů. (87) Znění článku 69. se upravuje: Specifikace úpravy: Uvozující text nově definuje územní rezervy ploch morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodných pro akumulaci povrchových vod (LAPV) a formuluje společné požadavky na využití území a požadavky na prověření účelu budoucího využití a s tím souvisejících územních nároků. V navazující tabulce dochází věcným i k formálním úpravám (viz níže). Úvodní text Technická úprava uvozujícího textu. Původní preambule článku signalizovala, že část záměrů a územních rezerv byla v souladu s právní úpravou platnou v době vydání zásad územního rozvoje přebírána bez věcných změn z platných územních plánů velkých územních celků a nebyla v souladu s ust. 187 odst. 2 stavebního zákona znovu projednávána s dotčenými orgány. Po vydání zásad územního rozvoje a pozbytí platnosti územních plánů velkých územních celků je tato informace zbytná. 144 Např. Státní politika životního prostředí ČR (MŽP ČR 09/2012). 217

224 Nedostatek vody, sucho a přizpůsobení se změně klimatu jsou témata, jimiž se Rada Evropské Unie zabývá od roku 2005; v červnu 2010 přijala Rada pro životní prostředí závěry, které podporují aktivity členských států pro snížení zranitelnosti Evropské unie vůči dopadům změny klimatu ve všech souvislostech a vyzývá členské státy k vypracování plánů pro zvládání nedostatku vody a k prosazování udržitelného užívání vody. Zároveň připomíná, že nedostatek vody a sucho, ačkoliv jsou nezávislými jevy, spolu úzce souvisejí. Nedostatek vody souvisí s dlouhodobou nerovnováhou mezi zásobami vody (vodními zdroji), poptávkou po ní a potřebami ekosystémů, zatímco sucho ve svých rozličných podobách je spojeno s výrazným dočasným poklesem přirozené dostupnosti vody oproti dlouhodobé průměrné úrovni do té míry, že dostupná voda dočasně nepostačuje k pokrytí potřeb ekosystémů a udržitelné činnosti člověka. V souladu s čl. (167) a se zřetelem na čl. (28) PÚR ČR ve znění Aktualizace č. 1 se v ZÚR vymezují plochy morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci vod (dále jen LAPV ) ve formě územních rezerv za účelem...dlouhodobé územní ochrany LAPV před jinými aktivitami, které by mohly ztížit nebo znemožnit jejich budoucí využití pro tento účel. Vymezení ploch LAPV, které byly do prvních ZÚR převzaty bez věcné změny z tehdy platných ÚPN VÚC Jeseníky (AV502, AV510), ÚPN VÚC okresu Opava (AV505 ) a z ÚPN VÚC Beskydy (AV505 až AV507), věcně vycházelo ze Směrného vodohospodářského plánu ČR (dále jen SVP ). Aktualizace ZÚR MSK naplňuje úkol stanovený ve výše citovaném čl. (167) PÚR ČR a upřesňuje vymezení jednotlivých LAPV dle schváleného Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod (dále jen Generel LAPV ), který byl pořízen v gesci MZe v dohodě s MŽP v září V Generelu LAPV došlo k úpravě rozsahu zátopových ploch všech LAPV vymezených na území MSK s výjimkou plochy AV506 Čeladná na Čeladénce. Popis konkrétních změn u jednotlivých LAPV je uveden níže. Ochrana ploch LAPV je v souladu s Koncepcí vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství do roku Jedním z cílů uvedených v této koncepci je příprava adaptační opatření pro zvládání důsledků klimatické změny. Požadavky na prověření budoucího využití Obecné (společné) požadavky stanovují využití vymezených ploch územních rezerv, jejichž potřebu a plošné nároky je třeba prověřit a další významné aspekty územní nebo environmentální povahy, na které je nutné v rámci tohoto prověření zaměřit. Ve vazbě na ust. 36 odst. 5 stavebního zákona jsou tyto požadavky formulovány jako závazné pro nižší stupně územně plánovací dokumentace (územní plán, regulační plán). Doplnění textu respektuje systematiku zásad územního rozvoje. Vzhledem k obecné platnosti požadavků pro všechny územní rezervy vymezené v navazující tabulce jsou tyto vytknuty před tabulku. Zároveň ZÚR formuluje pro jednotlivé plochy specifické požadavky na prověření budoucího využití na základě konfrontace vymezených ploch s aktuálními limity a hodnotami území. Stanovené požadavky jsou formulovány ve smyslu prověření budoucí možné potřeby záložních zdrojů pitné a užitkové vody v důsledku deficitu vodohospodářského potenciálu krajiny způsobeného klimatickou změnou a z důvodu zajištění protipovodňové ochrany území níže na toku. Budoucí možný deficit vyplývá ze scénářů budoucích možných klimatických změn, které mohou vést ke zvýšení četnosti a velikosti klimatických jevů (povodní a suchých období). Podle těchto scénářů nelze v budoucnu vyloučit ani potřebu využití záložních zdrojů vody, případně požadavků na větší míru ochrany před povodněmi. Prověření možných vlivů na stávající funkce a hodnoty území z hlediska jejich minimalizace je obecným požadavkem odvozeným ze skutečnosti, že případná realizace vodní nádrže v ploše LAPV představuje zásadní změnu ve využívání a uspořádání jak v zátopovém území, tak v povodí 218

225 vodní nádrže s řadou hospodářských, sociálních a environmentálních důsledků. Prověření budoucí potřeby a s tím souvisejících územních nároků proto musí být v souladu s ust. 18., odst. 1. a 2. stavebního zákona provedeno z hlediska územních podmínek všech tří pilířů udržitelného rozvoje. Tabulka Vypuštění sloupce s informacemi o zdrojové ÚPD je úpravou technického charakteru. Uvádění zdrojové územně plánovací dokumentace (ÚPN VÚC) je již bezpředmětné. Řádek AV502 Generel LAPV přehodnotil rozsah maximální zátopy vodní nádrže Dlouhá Loučka a redukoval jej pouze na údolí řeky Huntavy. Plocha je z převážné části vymezena na území Olomouckého kraje a do území MSK zasahuje pouze okrajově na území obcí Tvrdkov a Horní Město. Z tohoto důvodu se proto ze sloupců tabulky vypouští obec Jiříkov a její k.ú. Sovinec a Těchanov a doplňují obce Horní Město a Tvrdkov. Požadavek na prověření minimalizace vlivů na přírodní a krajinné hodnoty je konkretizován ve vztahu k funkčnosti NRBC 30 Sovinec, k ochraně krajinného rázu přírodního parku Sovinec a k vyloučení významných negativních vlivů na předmět ochrany a celistvost EVL Sovinec, do kterých plocha LAPV zasahuje. Řádek AV505 LAPV Spálov na Odře zasahuje do území MSK pouze severní částí plochy vymezené zátopy. Generel LAPV provedl pouze dílčí zpřesnění vymezené plochy, přičemž jednotlivé změny jsou z hlediska zobrazení pod rozlišovací schopností měřítka tiskového výstupu grafické části ZÚR MSK. Z tohoto důvodu je plocha LAPV ve výkresové části A-ZÚR MSK zobrazena jako celek. V rámci prověření budoucího využití území požadují ZÚR řešit mj. problematiku vyloučení významných negativních vlivů na předmět ochrany a celistvost EVL Horní Odra a Poodří a PO Poodří. EVL Horní Odra se nachází ve vymezené ploše LAPV. V případě PO a EVL Poodří, které se nacházejí níže na toku, je nutné prověřit vlivy související se změnou hydrologických charakteristik vodního toku na příznivé podmínky předmětů ochrany EVL a PO. Řádek AV507 Plocha maximální zátopy nádrže Horní Lomná na Lomné byla Generelem LAPV upravena pouze v dílčích částech. Jednotlivé změny jsou z hlediska zobrazení pod rozlišovací schopností měřítka tiskového výstupu grafické části ZÚR MSK. Z tohoto důvodu je plocha LAPV ve výkresové části A-ZÚR MSK zobrazena jako celek. Prověření budoucího využití je nutné z hlediska ochrany přírodních hodnot dotčeného území zaměřit na vyloučení významných negativních vlivů na EVL a PO Beskydy, na jejichž území se LAPV nachází. Řádek AV510 V případě vodní nádrže Spálené na Opavici, provedl Generel ve vymezení plochy max. zátopy pouze drobné úpravy pod rozlišovací schopností měřítka tiskového výstupu grafické části ZÚR MSK. Z tohoto důvodu je plocha LAPV ve výkresové části A-ZÚR MSK zobrazena jako celek. 219

226 V rámci vymezené plochy nebyly identifikovány významné hodnoty a limity nadmístního významu, které by vyžadovaly formulaci specifického požadavku na prověření míry ovlivnění. D.IV. Plochy a koridory ÚSES (88) Znění článku 70. se upravuje: Specifikace úpravy: Uvozující text nově definuje vymezení ploch segmentů ÚSES nadregionální (NR) a regionální úrovně. Úprava vymezení plochy nadregionálních biocenter a s tím související dílčí úpravy navazujících biokoridorů. Úpravy číselného označení některých NRBC a popisu základních charakteristik všech nadregionálních biocenter v tabulce níže. Úpravy ÚSES, provedené v rámci Aktualizace č. 1 ZÚR MSK vycházejí z požadavků Zprávy o uplatňování ZÚR a dále z problémů určených k řešení v ÚPD, identifikovaných v ÚAP MSK Princip vymezování skladebných částí ÚSES vychází z ust. 36 odst. 5 a 43 odst. 3 stavebního zákona. Vymezení biokoridorů formou pásu území, ve kterém je možné při zpracování územních plánů provádět zpřesnění vymezení biokoridoru, aniž by docházelo k odchylce od řešení dle ZÚR, je v souladu s právními předpisy platnými na úseku ochrany přírody a krajiny (zejména vyhláška č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a platnými metodikami pro vymezování ÚSES. Rozšíření pásu území pro vymezení biokoridorů ze 400 m na 600 m (tj. 300 m na každou stranu od osy vymezené ve výkresové části ZÚR 145 ) vychází ze zkušeností projektantů ÚSES v rámci územních plánů, kdy přírodní charakteristiky ploch nebo celkové územní podmínky neumožňovaly vymezení v rámci vymezeného pásu. Obdobně plochy biocenter jsou v ZÚR vymezeny včetně rezervy, která umožňuje upřesnění hranice biocentra v měřítku ÚP na základě konkrétních přírodních podmínek při dodržení minimálních prostorových parametrů ve smyslu platných metodik pro vymezování ÚSES bez ohrožení funkčnosti biocentra. Formální úpravy v tabulkách obsahujících přehled biocenter a biokoridorů spočívají ve vypuštění sloupců tabulky uvádějících kódy a názvy těchto prvků dle ÚTP ÚSES (MŽP ČR 1996) a údaje o jejich prostorových parametrech (plocha BC, respektive délka BK). Územně technický podklad vymezující segmenty nadregionálního a regionálního ÚSES, pořízený MŽP ČR v roce 1996 byl věcně nahrazen výše uvedeným citovaným Generelem ÚSES MSK. Vzhledem k tomu, že vymezení NR ÚSES bylo kodifikováno vydáním prvních ZÚR MSK, není pro uvádění těchto údajů v ZÚR logický ani věcný důvod. Vypuštění prostorových parametrů souvisí s výše popsaným způsobem vymezování segmentů ÚSES v ZÚR. V případě biocenter ZÚR nevylučují případné zvětšení plochy biocentra při upřesňování jejího vymezení v rámci ÚP, stejně tak délka biokoridoru může lišit v závislosti na jeho konkrétním vymezení v rámci ÚP. Nadregionální ÚSES NR ÚSES na území MSK obsahuje 10 nadregionálních biocenter (NRBC) a 26 os nadregionálních biokoridorů (NRBK) 145 Výkres A.2 Plochy a koridory, ÚSES a územní rezervy. 220

227 Úpravy ve vymezení nadregionálních biocenter vycházejí koncepčních dat pro aktualizaci vymezení ÚSES v ÚPD, pořízených AOPK ČR v roce Biocentra jsou v něm vymezena v podrobnosti měřítka katastrální mapy. Následující komentář popisuje tyto změny včetně věcných důvodů, na základě kterých byly tyto změny provedeny. NRBC 65 Slunečná Úpravy vymezení NRBC 65 Slunečná jsou ve srovnání s původním vymezením v ZÚR MSK minimální a v měřítku tiskového výstupu výkresové části ZÚR (1: ) téměř neznatelné. Jsou dané pouze přesnější vazbou na existující fyzická rozhraní v krajině (zejm. les x neles a lesní cesty) a na podkladové katastrální mapy. NRBC 67 Cvilín V případě NRBC 67 Cvilín dochází k lokálně významnějším změnám vymezení (vesměs dílčím rozšířením, ojediněle dílčím redukcím) u Úvalna, u Pochně, u Lichnova a u Býkova. Veškeré změny jsou dané přesnější vazbou na existující fyzická rozhraní v krajině (zejm. les x neles, orná půda x jiné způsoby využití) a na podkladové katastrální mapy. NRBC 88 Praděd Úpravy NRBC 88 Praděd jsou většího rozsahu. Změna vymezení souvisí v prvé řadě s nutností zajištění návaznosti na vymezení tohoto biocentra v platných ZÚR Olomouckého kraje a dále se zohledněním zonace CHKO Jeseníky, vymezením NPR Praděd a aktuální ekologické hodnoty příslušných ekosystémů (vedení hranice po rozmezí soustav ekologicky cenných biotopů a méně hodnotných kulturních lesních porostů). K hlavním důsledkům úprav patří celkové rozšíření plochy NRBC na území Moravskoslezského kraje a zánik regionálního biocentra 182 Na Skřítku a regionálního biokoridoru 631 jejichž plochy jsou zahrnuty do jižní části NRBC. NRBC 90 Dařanec Úpravy vymezení NRBC 90 Dařanec jsou ve srovnání s původním vymezením v ZÚR MSK většinou minimální a v měřítku tiskového výstupu výkresové části ZÚR (1: ) téměř neznatelné. Jsou dané pouze přesnější vazbou na existující fyzická rozhraní v krajině (zejm. les x neles a lesní cesty) a na podkladové katastrální mapy. Jedinou výraznější úpravou je rozšíření biocentra v lesním celku mezi Kobeřicemi a Chuchelnou, kde je hranice NRBC posunuta na stávající hranici parcel. NRBC 91 Černý les V případě NRBC 91 Černý les jsou provedeny významnější úpravy vymezení (dvě rozšíření a jedna redukce) v jižní až jihozápadní části, u Koblova, Petřkovic a Ludgeřovic. Všechny tyto úpravy jsou vedeny záměrem maximálního začlenění stávajících ploch lesa a navazujících ladem ležících ploch do biocentra a naopak minimalizace začlenění využívané zemědělské půdy, a to tak, aby byla zajištěna dostatečná výměra biocentra. NRBC 92 Oderská niva Hlavní změna ve vymezení NRBC 92 Oderská niva spočívá v jeho rozšíření o plochu původního NRBC 92a Poodří-jih a plochy mezilehlých krátkých úseků os nadregionálních biokoridorů K143 N a K143 V. Hlavním důvodem tohoto rozšíření (resp. spojení dvou původních NRBC do jednoho NRBC) je nelogičnost původního 221

228 řešení s existencí dvou charakterem prakticky totožných NRBC v nevelké vzájemné vzdálenosti. Úprava je realizována výhradně na území CHKO Poodří, převážně v rámci I. a II. zóny, t zn. v plochách srovnatelných přírodních hodnot jako v obou, původně oddělených biocentrech. Kromě tohoto rozšíření došlo k řadě dílčích úprav menšího rozsahu ve smyslu rozšíření i redukce plošného vymezení NRBC. Tyto drobné úpravy reflektují především existující fyzická rozhraní v krajině, zejména bloků orné půdy, ploch s jiným způsobem využití, těleso železniční tratě a hranice zastavěných, resp. zastavitelných území obcí dle jejich platné ÚPD. NRBC 97 Hukvaldy V případě NRBC 97 Hukvaldy je provedena řada různě významných změn vymezení. Část těchto změn (většinou místních redukcí) je vázána na skutečný rozsah stávajících zastavěných území vně i uvnitř plochy NRBC. Významnější rozšíření o lesní a travní porosty v severní části je kompenzací za redukce o zastavěná území. NRBC 103 Radhošť-Kněhyně V souladu se zdrojovým podkladem AOPK ČR mění A-ZÚR MSK číselné označení tohoto NRBC z č. 10 na č Rozsáhlejší úpravy vymezení NRBC 103 Radhošť-Kněhyně souvisí zejména s aktuální ekologickou hodnotou příslušných lesních ekosystémů. Nová hranice je vedena po rozmezí soustav ekologicky cenných biotopů a méně hodnotných kulturních lesních porostů, často s využitím stávajících hranic jednotlivých zón CHKO Beskydy. Z plochy NRBC jsou vyjmuty dvě enklávy intenzivně turisticky využívaných a zčásti zastavěných území (Pustevny a vrcholové partie Radhoště). NRBC 426 Sovinec V souladu se zdrojovým podkladem AOPK ČR mění A-ZÚR MSK číselné označení tohoto NRBC z č. 30 na č Ve vymezení NRBC 426 Sovinec je provedena řada různě významných změn. Nejvýznamnější změnou je zahrnutí přírodních nebo přírodě blízkých ploch údolí Oslavy ve zrušené části územní rezervy LAPV Dlouhá Loučka. Ostatní dílčí úpravy ve vymezení NRBC (redukce i rozšíření) byly provedeny na základě aktuální hodnoty lesních ekosystémů a existujících fyzických rozhraní v krajině (zejm. hranice lesa, vnitřní členění lesa, lesní cesty a okraje zastavěných území. NRBC 2007 Ptačí hora-údolí Opavy V souladu se zdrojovým podkladem AOPK ČR mění A-ZÚR MSK číselné označení tohoto NRBC z č. 20 na č Ve vymezení NRBC 2007 Ptačí hora-údolí Opavy jsou provedeny především tři rozsáhlé redukce v severní a jihozápadní části. Jde převážně o lesnatá území s aktuálně poněkud nižší ekologickou hodnotou, která nejsou pro existenci funkčního biocentra nezbytná. Nejvýznamnější rozšíření se odehrává na jihovýchodním okraji NRBC, kde je do biocentra nově začleněna severní ekologicky cenný úsek údolí Milotického potoka. Ostatní dílčí úpravy refektují existující fyzická rozhraní v krajině (zejm. les x neles a okraje zastavěných území sídel). Vzhledem k měřítku tiskového výstupu výkresové části ZÚR (1: ) by prosté přenesení striktně vymezených ploch NRBC z podkladu AOPK ČR do měřítka ZÚR a jejich následné upřesňování v měřítku ÚP bylo zdrojem nepřesností. V konečném důsledku by pak mohlo docházet k vymezování biocenter na plochách nevhodných svými vlastnostmi nebo funkcemi. 222

229 Na základě výše popsaného principu proto ZÚR vymezují plochy NRBC v generalizované podobě, jejímž základem je vnější obalový pás ("buffer") s šířkou 200 m kolem zákresu hranice biocentra v podkladovém dokumentu a jeho následná korekce nad mapovým podkladem s cílem odstranit technické nesrovnalosti, způsobené zmenšením zákresu do měřítka ZÚR. Takto jsou vytvořeny odpovídající podmínky pro upřesňování vymezení NRBC v územních plánech dotčených obcí Nadregionální biokoridory jsou znázorněny formou linie, reprezentující směrové vedení svých os. Počet os v rámci jednotlivých NRBK se pohybuje v rozmezí 1 3 (vodní, nivní, mezofilní) v závislosti na přírodních charakteristikách území, kterým osa prochází a z toho odvozených cílových ekosystémů. Zákres osy představuje její optimalizovanou polohu dle Generelu ÚSES MSK 146. Na území CHKO Jeseníky a CHKO Beskydy, které citovaný Generel neřešil, jsou tyto osy v zásadě převzaté z původních ÚPN VÚC, s úpravami v návaznostech na území Olomouckého kraje, Zlínského kraje a Slovenska. Úprava návaznosti na řešení ÚSES v ZÚR Olomouckého kraje je provedená i mimo území CHKO, a to v případě osy NRBK K 91 MB (v souladu s vyhodnocením vyjádření MŽP v Příloze č. 2 Zprávy o uplatňování ZÚR MSK). Vymezením novějšího NRBC 426 Sovinec došlo k faktickému rozdělení původního nadregionálního biokoridoru K 91 na dva samostatné nadregionální biokoridory. Ve vazbě na původní řešení je v ZÚR zachován v obou případech základní kód biokoridorů, tj. K 91, a pro jejich vzájemné rozlišení je k tomuto kódu nově přidáno písmeno A či B. Nová označení tak mají podobu K 91 A (resp. K 91 A MB) a K 91 B (resp. K 91 MB). V důsledku sloučení NRBC 92 Oderská niva a 92a Poodří jih (viz výše) do jednoho biocentra, ZÚR ruší dílčí úseky os K 143 V a K 143 N, které tato biocentra spojovala. V případě biokoridorů K101 a K145 ZÚR pouze verbálně upřesňují cílové charakteristiky v jednotlivých úsecích vymezených os. Vymezení nadregionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje v ZÚR MSK tak respektuje návaznost prvků ÚSES na území sousedních krajů a Slovenska. Konkrétně se jedná o následující NRBC a NRBK (resp. jejich osy): NRBC 426 Sovinec, NRBC 65 Slunečná a NRBC 88 Praděd: navazují na vymezení v ZÚR Olomouckého kraje. NRBC 103 Radhošť-Kněhyně: navazuje na vymezení v ZÚR Zlínského kraje. NRBK K 86 MB (mezofilní bučinná osa): z území Moravskoslezského kraje pokračuje severozápadním směrem na území Olomouckého kraje. NRBK vede údolím Černé Opavy. Na území Olomouckého kraje navazuje na NRBK se stejným kódem (tzn. K 86), který dále pokračuje kolem osady Rejvíz. NRBK K 91 A MB a K 91 B MB (mezofilní bučinná osa): z území MSK pokračují dále na území OL kraje pod označením K 91. NRBK K 103 MB (mezofilní bučinná osa): vede z území MSK kolem Červené hory směrem do OL kraje, kde navazuje NRBK se stejným kódem (K 103). Ten pokračuje jedním směrem do NRBC 65 Slunečná a druhým směrem dále na jih kolem Města Libavá. NRBK K 144 MH(MB) (mezofilní hájová/mezofilní bučina osa): vede podél hranic MSK, dále se stáčí na jih do OL kraje, kříží NRBK K143, navazuje na NRBK K144 v OL kraji a kolem Milotic nad Bečvou pokračuje směrem na Hranice na Moravě. 146 AGERIS Brno, s.r.o. (2007). 223

230 NRBK K 143 N (nivní osa): na území MSK vede NRBK od Jeseníku nad Odrou směrem na jih společně s vodní osou. Na území OL kraje se kříží s NRBK K144 a pokračuje již jen jako nivní osa směrem na Milotice nad Bečvou, kde se stáčí na západ a pokračuje dále údolím Bečvy. NRBK K 146 H (horská osa) je vedena hřbetními partiemi na pomezí se Zlínským krajem od NRBC 103 Radhošť-Kněhyně k jihovýchodu a poblíž hranice se Slovenskem se v prostoru vloženého RBC Salajka (212) napojuje na horskou osu NRBK K 147. Vymezení koordinováno se ZÚR Zlínského kraje. NRBK K 147 H (horská osa): navazuje na terestrický NRBK vymezený na Slovensku v úseku mezi Bumbálkou a Bílým křížem a dále pokračuje ve Zlínském kraji (viz ZÚR Zlínského kraje). NRBK K 147 MB (mezofilní bučinná osa): ve východním cípu MSK u Mostů u Jablunkova navazuje tento NRBK na terestrický NRBK na slovenské straně. Regionální ÚSES Úpravy ve vymezení segmentů regionálního ÚSES byly v rámci A-ZÚR MSK prováděny výhradně v souvislosti se změnou vymezení NRBC (viz výše). V důsledku nového vymezení NRBC 88 Praděd byly zrušeny dvě skladebné části regionálního ÚSES - regionální biocentrum 182 Na Skřítku a regionální biokoridor 631. Plocha původního biocentra a linie biokoridoru se staly součástí rozšířeného NRBC. Úprava vymezení NRBC 20 Ptačí hora-údolí Opavy si vyžádala prodloužení regionálního biokoridoru 508 na k.ú. Široká Niva. Úkoly pro územní plánování Úkoly pro územní plánování uvedené v závěru tohoto článku byly upraveny, resp. nově formulovány. V první odrážce došlo pouze k technické úpravě, kdy konkrétní minimální údaje prostorových parametrů zajišťujících funkčnost prvků ÚSES byly nahrazeny obecnějším požadavkem na jejich dodržování ve smyslu platných metodik ÚSES. Případná změna těchto parametrů v platné metodice by při zachování textu této odrážky v původní podobě zároveň generovala potřebu další aktualizace ZÚR. Koordinace řešení s vymezením na navazujícím území sousedních krajů, příp. na území Slovenska je nutná k vytvoření ucelené sítě relativně ekologicky stabilních území, přičemž jejich vzájemné přeshraniční propojení je jednou ze zásadních podmínek její funkčnosti. Skladebné součásti ÚSES (biocentra, biokoridory, příp. interakční prvky) jsou vymezovány na základě rozmanitosti potenciálních ekosystémů v krajině a jejich prostorových vztahů, aktuálního stavu ekosystémů a prostorových parametrů a společenských limitů a záměrů. Princip reprezentativnosti, jako jeden ze základních metodických principů vymezování ÚSES je založen na těchto zásadách: charakter biocentra a typ ekosystému, který reprezentuje, určuje skupina typů geobiocénu; charakter biokoridorů určují typy biocenter, která spojují skupina typů geobiocénů vyjadřuje požadavky na pěstební cíl (cílové společenstvo) 224

231 Zohledňovat reprezentativnost dle stanovených cílových ekosystémů je podmínkou zachování rozmanitosti potenciálních přírodních ekosystémů, jejichž rozložení v území odráží rozmanitost trvalých ekologických podmínek krajiny. Preference vymezování prvků ÚSES mimo zastavěná a zastavitelná území sídel je formulována na podporu minimalizace střetů, které mohou vznikat mezi požadavky na rozvoj obcí, resp. jejich základních funkcí (bydlení, občanská vybavenost, pracovní příležitosti vč. související infrastruktury) na straně jedné a ochranou ploch ÚSES, vyplývající z platných předpisů na straně druhé. Požadavek preference daného způsobu vymezení nevylučuje a priori vymezování prvků ÚSES v rámci těchto území, předpokládá však, že k němu bude přistupováno pouze v odůvodněných případech, kdy je možné bez omezení rozvoje ostatních funkčních systémů zabezpečit ochranu vymezených ploch a jejich funkční propojení na okolní prvky ve volné krajině. Poslední odrážka formuluje podmínky možné koexistence skladebných částí ÚSES a ochrany ložisek nerostných surovin a jejich využití. První dvě pododrážky vycházejí z metodiky využívání přirozené a usměrňované ekologické sukcese při rekultivacích území dotčených těžbou nerostných surovin (projekt SP/2d1/141/07 - Ústav pro ekopolitiku o.p.s, (10/2011). Podle ust. 31 odst. 5 zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon, ve znění pozdějších předpisů, je organizace, oprávněná dobývat výhradní ložisko v dobývacím prostoru, který jí byl stanoven, zajistit sanaci všech pozemků dotčených těžbou. Za sanaci se považuje odstranění škod na krajině komplexní úpravou území a územních struktur. Z tohoto lze dovodit možnost orientace rekultivačních prací na obnovu, resp. vytvoření nových prvků ÚSES, včetně využití postupů přirozené nebo usměrňované ekologické sukcese tam, kde již v průběhu těžebních aktivit, případně po jejich ukončení, vznikly samovolnou sukcesí cenné přírodní nebo přírodě blízké ekosystémy s přírodovědně hodnotnými společenstvy organismů, které se, v porovnání s okolní kulturní krajinou, vyznačují vysokou biologickou rozmanitostí druhů a podstatně vyšší ekologickou stabilitou. Poslední pododrážka naopak vymezuje rámec pro upřesňování ÚSES v rámci řešení ÚP na plochách stanovených chráněných ložiskových území a dobývacích prostorů s ohledem na ust. 16, a 27 odst. 6 s přihlédnutím k ust. 25 odst. 3 horního zákona. D.V. Specifické plochy a koridory Specifikace úpravy: Uvozující text článku 71 i následující tabulka se vypouštějí. Číslování následujících článků se nemění. V prvních ZÚR MSK byl koridor D-O-L vymezen ve formě specifické plochy pro zabezpečení zájmů státu, vyplývajících z mezinárodních závazků. Vypuštění tohoto článku bylo provedeno v reakci na Usnesení vlády ČR ze dne 24. května 2010 č. 368 k návrhu způsobu další územní ochrany koridoru průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe, na jehož základě byl předmětný koridor v rámci podkapitoly D.I.3. ZÚR Ostatní druhy dopravy vymezen jako územní rezerva - koridor pro vodní dopravu (čl. 44d.). 225

232 D.VI. Plochy pro ekonomické aktivity PLOCHY A KORIDORY MEZINÁRODNÍHO, REPUBLIKOVÉHO A NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU Nový text pod nadpisem uvozuje vymezení ploch pro ekonomické aktivity v ZÚR MSK. Za plochy pro ekonomické aktivity jsou standardně považovány plochy dle ust. 11 a 12 vyhl. č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud není dále uvedeno jinak. (89) Článek 71a. se upravuje: Specifikace úpravy: Technické úpravy bez věcné změny ve vymezení plochy RP301. Úvodní text Technická úprava uvozujícího textu. Původní preambule článku signalizovala, že část záměrů a územních rezerv byla v souladu s právní úpravou platnou v době vydání zásad územního rozvoje přebírána bez věcných změn z platných územních plánů velkých územních celků a nebyla v souladu s ust. 187 odst. 2 stavebního zákona znovu projednávána s dotčenými orgány. Po vydání zásad územního rozvoje a pozbytí platnosti územních plánů velkých územních celků je tato informace zbytná. Tabulka Nový text je pouze technickým pojmenováním obsahové náplně článku. Uvádění zdrojové územně plánovací dokumentace (ÚPN VÚC) je již bezpředmětné a bylo proto vypuštěno. (90) Vkládá se nový článek 71b. Specifikace úpravy: Vymezení nové plochy RPZ 1 včetně výměry a stanovení požadavků na využití území, kritérií a podmínek pro rozhodování ve vymezené ploše a úkolů pro územní plánování. Podnět pro vymezení rozvojové plochy pro umístění průmyslové zóny v lokalitě Nad Barborou (dále jen rozvojová plocha ) byl uplatněn v rámci aktualizace ÚAP MSK v r. 2011, které evidují plochu pro daný záměr pod kódem Pvs1. Pod stejným označením je záměr sledován také v ÚAP MSK Odůvodnění plochy se zaměřilo na porovnání přínosů a rizik vymezení / nevymezení předmětné rozvojové plochy RPZ1, na vyváženost územních podmínek pro udržitelný rozvoj, zejména pak podmínek pro hospodářský rozvoj (dopravní infrastruktura a vytvoření pracovních příležitostí) na straně jedné a podmínek pro příznivé životní prostředí a ochranu ostatních veřejných zájmů na straně druhé v kontextu specifické oblasti republikového významu SOB4 Karvinsko a také s ohledem na vzájemný překryv rozvojové oblasti republikového významu OB2 Ostrava. Obsahem prověření je také vyhodnocení souladu s požadavky hierarchicky nadřazenými - tzn. s prioritami územního plánování, požadavky na využití území a podmínkami pro rozhodování o změnách v území v rámci vymezených rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí. 226

233 Výchozím podkladem pro prověření požadavku na vymezení rozvojové plochy byla v souladu s požadavkem Zprávy o uplatňování ZÚR MSK Studie proveditelnosti umístění průmyslové plochy v lokalitě Nad Barborou 147, kterou pro Moravskoslezský kraj pořídila RPG RE Land, s.r.o. v září Obsahem studie je posouzení maximální možné rozlohy průmyslové zóny mj. v závislosti na konfiguraci terénu a posouzení hydrogeologických a inženýrsko geologických podmínek, dopravního napojení průmyslové zóny, podmínek pro napojení zóny na vodohospodářskou a energetickou infrastrukturu. Dopady na životní prostředí studie prověřuje z hlediska hlukové zátěže vyvolané cílovou a zdrojovou dopravou průmyslové zóny a závěrů biologického posouzení. Z této studie návrh A-ZÚR MSK přebírá nezbytné informace pro vymezení předmětné plochy a o současném charakteru jejího využití, řešení jejího napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a podklady pro vyhodnocení dopadů na některé limity využití území (hluková zátěž, hydrologické a hydrogeologické poměry, chráněné druhy flory a fauny, výskyt biotopů na lokalitě). Průzkumy provedené v rámci studie proveditelnosti řeší předmětnou lokalitu mnohem podrobněji než je měřítko ZÚR MSK, přičemž součástí hydrogeologického a biologického posouzení byly (kromě rešerše archivních materiálů), také geologicko průzkumné a laboratorní práce, resp. opakovaná terénní šetření v celém rozsahu vymezené plochy. Z těchto důvodů jsou relevantní informace obsažené ve studii proveditelnosti do odůvodnění převzaty bez dalších komentářů. Existence dalších vlastností a limitů využití dotčeného území byla ověřována na podkladě údajů převzatých z ÚAP MSK Zdrojem charakteristik specifikujících současné územní podmínky pro hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel (v kontextu širšího území správní obvody ORP Karviná, Orlová a Havířov) byly kromě ÚAP MSK 2013 také Studie sídelní struktury MSK 148 a údaje z oficiálních webových stránek MSK ( ). K prověření záměru ve vztahu k variantám možného rozvoje tohoto území, zejména s ohledem na případné rozšíření těžby, byly využity závěry Územní studie specifické oblasti SOB4 Karvinsko 149. (Zadání bylo formulováno PÚR ČR 2008 s úkolem posoudit klady a zápory územní, přírodní, ekonomické, sociální a další) případného rozšíření těžby černého uhlí ve vztahu k územnímu rozvoji oblasti (funkčnímu využití území, rozvoji sídel, zastavěnému území, ekonomickému a sociálnímu rozvoji, ochraně přírody a krajiny, ochraně památek) a stanovit podmínky pro udržitelný rozvoj území ). Vymezení, současné využití, hlavní limity a polohový potenciál Plocha pro umístění průmyslové zóny se nachází v k.ú. Karviná-Doly. Ze severní strany je ohraničena silnicí I/59, resp. jejím ochranným pásmem, ze západní strany je plocha omezena ochranným pásmem silnice č. II/474, jižní hranici tvoří areály bývalého Dolu Barbora a teplárny Dalkia a.s. Východní hranice protíná částečně zalesněné území bez konkrétního významnějšího prvku, který by hranici přirozeně vytvářel. Celková výměra navrhované plochy je cca 92,3 ha., přičemž pro vlastní průmyslovou zónu se předpokládá cca 85 ha. V minulosti bylo toto území intenzivně využívané jako základna pro mimoprovozní aktivity Velkodolu 1. Máj (bydlení zaměstnanců, občanská vybavenost, kultura, zdravotní péče, spotřebitelské zázemí, služby atd.). V současné době má většina dotčených ploch charakter brownfieldu v důsledku důlní činnosti probíhající v tomto 147 Dále jen studie proveditelnosti. 148 PROCES centrum pro rozvoj regionů, s.r.o Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o

234 prostoru (DP Karviná Doly II) s výskytem demolic, nefunkčních průmyslových objektů, zemědělsky rekultivovaných ploch, náletové vegetace a zamokřených poklesových sníženin. Za hlavní limity využití území dokumentované v samostatných přílohách studie proveditelnosti lze považovat: vlastnosti horninového prostředí ovlivněného důlní činností (zamokření, nevhodné podmínky pro zakládání staveb) výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Za limit využití území je považováno též dodržení přípustné úrovně znečištění a znečišťování ovzduší ve smyslu 3 a 4 zákona o ochraně ovzduší 150, zejména s ohledem na skutečnost, že zhoršená kvalita ovzduší je dlouhodobým problémem významné části rozvojové oblasti republikového významu OB2 Ostrava (viz též odůvodnění k prioritě č. 13), jejíž součástí je též předmětná lokalita a její širší okolí. Navrhovaná rozvojová plocha je velmi výhodně situována jak ve vztahu k dopravním sítím, tak k významným sídlům v jádrové části Ostravské aglomerace (Karviná, Havířov, Orlová). Zároveň je lokalita součástí širšího území dlouhodobě a výrazně ovlivněného aktivitami spojenými s těžbou, úpravou a využitím černého uhlí. V okolí lokality jsou územně plánovací dokumentací vymezeny plochy k různým účelům včetně rozvojové plochy pro umístění Krajského Integrovaného Centra pro nakládání s odpady (KIC) a dalších ploch smíšených výrobních, kde je možno v budoucnu předpokládat případné rozšíření navrhované průmyslové zóny. Dostupnost dopravní a technické infrastruktury Vymezená plocha je situovaná do jihovýchodního segmentu křižovatky silnic I/59 Karviná Ostrava, Kunčičky a II/474 Karviná, Doly Horní Suchá. Obě silnice jsou čtyřpruhové směrově nedělené s úrovňovými křižovatkami. Průměrná intenzita dopravy na přilehlých silnicích v jednotlivých úsecích dle CSD 2010: I/59 - Karviná, Doly - Karviná cca 13,1 tis. voz./24 hod I/59 - Karviná, Doly Ostrava, Kunčičky cca 9,6 tis. voz./24 hod. II/474 Karviná, Doly Horní Suchá cca 3,1 tis. voz./24 hod. Těžká doprava představuje na obou silnicích cca 15-20% z celkového zatížení. Silnice I/59 v návaznosti na silnici I/11 zajišťuje vazby silně urbanizovaného území této části Ostravské aglomerace na dálnici D1. Úsek Ostrava Orlová je již realizován v uspořádání směrově dělené čtyřpruhové silnice a navazující úsek po Karvinou je v rámci Koncepce dopravy MSK plánován k rozšíření na směrově dělený čtyřpruh. Územně je tento záměr potvrzen vymezením koridoru v platných ZÚR MSK. Lokalita je dobře dostupná jak pro těžkou kamionovou, tak i pro osobní či veřejnou autobusovou dopravu. Plánované dopravní napojení předmětné plochy výhradně ze silnice II/474 respektuje budoucí plánované úpravy silnice I/59 (viz výše). Dopravní napojení lokality je s ohledem na vysoké dopravní zatížení na silnici I/59 navrhováno výhradně ze silnice II/474 a to ze třech bodů, které využívají stávající místa napojení účelových, případně místních komunikací na silnici II/474. Podmínkou pro jejich využití je zásadní přestavba všech třech křižovatek. S ohledem na těsné sousedství předmětné lokality s navrhovanou plochou pro umístění Kraj- 150 Zák. č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. 228

235 ského integrovaného centra pro nakládání s odpady (KIC), která je přístupná pouze ze silnice č. II/474, navrhuje A-ZÚR MSK řešit napojení obou areálů na silniční síť ve vzájemné koordinaci. Pro hodnocenou lokalitu bylo v rámci citované Studie proveditelnosti zpracováno Dopravně-inženýrské posouzení 151. V rámci posouzení byla zpracována také prognóza výhledového dopravního zatížení silniční sítě včetně prověření kapacity křižovatek vyvolané navýšením přepravních nároků na silniční síti po případné realizaci průmyslové zóny. Z výsledků vyplývá, že v období dopravní špičky je odhadovaný podíl na celodenních objemech voz./24 hod. cca 10 %. Směrovost dopravy s využitím silnic I/59 a II/474 je relativně rovnoměrně rozdělena do všech třech směrů: I/59 - směr Karviná 30% osobní, 20% nákladní II59 - směr Ostrava 30% osobní, 40% nákladní II/474 - směr Horní Suchá 40% osobní, 40% nákladní Předpokládaný nárůst dopravy vyvolaný realizací průmyslové zóny z hlediska orientačních rozpětí úrovňových intenzit dle ČSN Projektová silnic a dálnic přijatelný a ani výhledově nesnižuje požadovanou úroveň kvality dopravy pro tuto kategorii silnic (cca voz./24 hod.) Pozitivní je také možnost napojení na stávající železniční vlečku z východní hranice předmětné plochy. Jedná se o jednokolejnou vlečku mezi Horní Suchou a dolem Darkov. Vlečka je zaústěna do celostátní trati č. 321 v žst. Havířov, resp. celostátní koridorové trati č. 320 Bohumín - Mosty u Jablunkova v žst. Český Těšín. Reálná kapacita navazující infrastruktury je závislá na typu provozovaných vlaků a jejich časové poloze v GVD. Podmínky pro napojení lokality na technickou infrastrukturu lze hodnotit také jako velmi dobré s ohledem na existenci četných zařízení energetické a vodohospodářské infrastruktury s dostatečnou kapacitou v blízkosti vymezené plochy. Konkrétní řešení budou navržena až na základě podrobnějších údajů o způsobu využití navržené rozvojové plochy. Z tohoto důvodu je účelné konkrétní plochy technické infrastruktury vymezit až v územních plánech dotčených obcí a v případě jejich nadmístního významu též s využitím ust. 43, odst. 1, věta druhá stavebního zákona. Vyhodnocení střetů s hodnotami a limity území Ochrana veřejných zájmů podle zvláštních předpisů, potenciálně dotčených vymezením resp. realizací průmyslové zóny v dané lokalitě, byla posuzována ve vztahu k následujícím předpisům a jejich konkrétním ustanovením: 18 vyhl. č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s 27 zák. č. 254/2001 Sb., vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, 18 odst. 4, věta druhá zák. č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů 151 UDI Morava, s.r.o.,

236 zák. č. 201/2012/Sb., o ochraně ovzduší, e znění pozdějších předpisů ve spojení se zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, zák. č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Podmínky pro zakládání staveb a ochrana vodních poměrů Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, specifikuje v 18 základní požadavky na zakládání staveb, které musí odpovídat základovým poměrům zjištěným geologickým průzkumem. Na základě výsledků průzkumu jsou základové poměry navrhované rozvojové plochy klasifikovány jako složité. Z hlediska budoucího využití pro zástavbu je převážná část rozvojové plochy hodnocena jako staveniště" podmínečně vhodné pro další zástavbu. Průzkum zároveň vymezil konkrétní dílčí plochy nevhodné pro zástavbu především z důvodů zamokření, vysoké proměnlivosti základového prostředí nebo členitosti terénu. Vzhledem k omezenému množství informací, které mohl poskytnout předběžný průzkum, musí provádění jakýchkoliv staveb, resp. stavebních zásahů předcházet soubor geologicko průzkumných prací zaměřených na ověření úložných poměrů, únosnost a homogenitu základové půdy, resp. hlubšího podzákladí jako podklad pro návrh terénních úprav a projekční řešení budoucích objektů (volba hloubky a způsobu založení). Vodní poměry v lokalitě byly v minulosti zásadním způsobem ovlivněny důlní činností a následnou rekultivací, přičemž její severní část je pramennou oblastí Karvinského potoka. Důsledkem tohoto stavu je výskyt vodních ploch a zamokřených terénů v severní, střední a východní části vymezené plochy. Chybně provedené terénní úpravy v sobě nesou riziko dalšího narušení vodních poměrů a tedy porušení ust. 27 vodního zákona. Z těchto důvodů A ZÚR MSK uplatňují jako podmínku pro rozhodování zohlednit složité inženýrsko geologických poměrů a vodní poměry v dotčeném území při návrhu konkrétního využití rozvojové plochy. Ochrana přírody a krajiny Orientační biologický průzkum byl zaměřen na výskyt biotopů a na ně vázaná rostlinná a živočišná společenstva včetně posouzení návaznosti lokality na okolní krajinu. Původní biotopy ve vymezené ploše zcela chybí nebo jsou zachovány ostrůvkovitě na malých plochách. Na několika místech se některé plochy blíží svým charakterem k přírodě blízkému stavu, avšak nedosahují přírodních hodnot původních společenstev. Podle získaných výsledků není lokalita přes značnou druhovou pestrost a doposud zjištěný výskyt zvláště chráněných druhů, chráněných dle ust. 49 a 50 ZOPK, v rámci regionu zcela výjimečná. Zjištěné druhy živočichů jsou druhy v regionu Karvinska s častým výskytem. Dá se předpokládat možný výskyt dalších živočišných druhů související s podzimním tahem ptáků, či s možnou migrací dalších živočichů. Z uvedených důvodů A-ZÚR MSK uplatňuje požadavek, aby součástí konkrétního řešení rozvojové plochy byla též opatření směřující k minimalizaci vlivů na zvláště chráněné druhy organismů. Koncepce řešení předmětné plochy formulovaná citovanou studií proveditelnosti vytváří vhodný předpoklad pro naplnění tohoto požadavku vymezením části území při východním okraji vymezené plochy (cca 19 ha) pro kompenzační opatření na úseku ochrany přírody. Katastrální území Karviná Doly je součástí území zásadním způsobem dotčeného dlouhodobou těžbou černého uhlí. Mezi hlavní projevy této expozice patří 230

237 útlum funkčních aktivit přímo nesouvisejících s těžbou a využitím černého uhlí (včetně sídelní funkce) a zásadní přeměna původní mozaikovité krajiny se zastoupením různých funkčních prvků v intenzivně urbanizovanou, průmyslovou krajinu s převahou antropogenních jevů a tvarů na úkor přírodních nebo přírodě blízkých ploch, tedy prakticky bez výskytu jakýchkoliv výraznějších krajinných hodnot. Veřejný zájem vyplývající z ust. 18, odst. 4, věta druhá stavebního zákona nebude tedy vymezením rozvojové plochy v daném rozsahu dotčen. Pro dané území platí cílové charakteristiky a opatření pro jejich zachování nebo dosažení formulované pro specifickou krajinu E-01 Ostravsko v rámci kap. F. Ochrana ovzduší a zdraví obyvatelstva Splnění priority č. 13 ve znění návrhu A-ZÚR MSK nebude s ohledem charakter území v okolí navrhované lokality problém. Vzhledem k blízkosti navrhovaného areálu Krajského Integrovaného Centra (KIC) pro nakládání s odpady (viz plocha RPZ 3), však není žádoucí umisťovat v rámci vymezené plochy další významný stacionární zdroj znečištění. Existence průmyslové zóny v této lokalitě, případně ve spojení areálem KIC (plocha RPZ 3), nepochybně způsobí nárůst dopravní zátěže na přilehlých komunikacích, zejména silnice I/59, která v současné době zajišťuje přepravní vztahy oblasti Karvinska směrem na Ostravu a dálnici D1, přičemž před napojením na silnici I/11 prochází zástavbou Orlové, Petřvaldu a m. č. Ostrava-Radvanice. Výše citované dopravně-inženýrské posouzení, jehož součástí je i prognóza výhledového dopravního zatížení silniční sítě, odhaduje v období dopravní špičky podíl na celodenních objemech voz./24 hod. cca 10 %., při relativně rovnoměrném rozdělení zátěže do všech třech směrů (viz výše). Ačkoliv současný stav přípravy záměru ještě neumožňuje podrobněji kvantifikovat četnost cílové a zdrojové dopravy navrhované průmyslové zóny, lze v kontextu dopravního významu této silnice na základě výše prezentovaného expertního odhadu oprávněně předpokládat, že nárůst dopravní zátěže na silnici I/59 nebude z hlediska ochrany ovzduší a vlivů na obyvatelstvo zásadní. V budoucnu je plánováno další napojení Karvinska na dálnici D1 novou silnici I/67 Karviná Bohumín, pro niž je v platných ZÚR MSK (čl. 36) vymezen koridor DZ5. Vzdálenost nového úseku této silnice od vymezené plochy je po silnici I/59 cca 5 km ve směru na Karvinou, bez kontaktu se zástavbou. Lze tedy předpokládat, že tato nová komunikace převezme část dopravy z dosavadní silnice I/59 a přispěje ke snížení zátěže zástavby podél této silnice. Dopravní význam silnice II/474 je v porovnání se silnicí I/59 nižší. Nadstandardní šířkové uspořádání v úseku mezi silnicí I/59 a Horní Suchou bylo dáno obsluhou důlních provozů v tomto území. Z hlediska průmyslové zóny lze proto silnici II/474 považovat za přístupovou komunikaci na silnici I/59, na níž budou případné vlivy zvýšené dopravní zátěže přeneseny. Ochrana ZPF Jak již bylo výše uvedeno, byla navrhovaná rozvojová plocha v minulosti výrazně dotčena důlní činností a ZPF byl do lokality navrácen v rámci rekultivace. Nebude-li brán zřetel na tuto skutečnost, tak lze tyto plochy zařadit do půd v II. a IV. třídě ochrany, méně pak do III. třídy, avšak bez zohlednění skutečného zastoupení ZPF. Třídy ochrany zemědělské půdy stanovené dle BPEJ reprezentují spíše jakousi půdní rekonstrukci a neberou v potaz plochy, které již byly ze ZPF vyjmuty. Vzhledem k měřítku zpracování ZÚR a míře podrobnosti, jež jí náleží dle ust. 36 odst. 3 věty druhé stavebního zákona a dle 6, odst. 2 vyhlášky č. 500/

238 Sb., ve znění pozdějších předpisů, není možné provést odhad záborů v rozsahu jednotlivých pozemků katastru nemovitostí. Toto přísluší navazující ÚPD. Reálnější odhad nároků na ZPF byl proto proveden dle leteckých snímků (období náletu 10/2012) a dále dle obecného charakteru parcelace území odkazující na minulý rozsah urbanizace (viz následující stránka). Výsledkem jsou dvě větší enklávy v severozápadní a západní části lokality o celkové rozloze cca 22 ha, kde lze zábor ZPF předpokládat (viz obrázek na následující stránce). V této souvislosti je nutno uvést, že s ohledem na kontaminaci území se nepředpokládá jeho zemědělské využití. Kvantifikovaný odhad záboru je uveden v kap. VII. tohoto odůvodnění. Sociodemografické aspekty Plocha je vymezena v rámci specifické oblasti republikového významu SOB4 Karvinsko a s ohledem na územní překryv také v rámci rozvojové oblasti OB2 Ostrava. V případě SOB 4 Karvinsko je důvodem jejího vymezení v platné PÚR ČR mj. Potřeba napravit strukturální postižení ekonomiky v oblasti a odstranit následky tohoto postižení, zejména vysokou nezaměstnanost 152. Z hlediska vzniku nových pracovních příležitostí je vznik nové průmyslové zóny v tomto prostoru relevantní především pro obce ve správních obvodech (dále též SO) ORP Karviná, Havířov a Orlová. Podrobněji se touto problematikou zabývala Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje 153. Hospodářské podmínky SO ORP Karviná hodnotí studie jako velmi špatné. Z analýz provedených v rámci studie vyplynulo, že pro správní území ORP Karviná je charakteristický dlouhodobý pokles počtu obyvatel s progresivním trendem především u města Karviná. Ten je způsoben jak záporným přirozeným přírůstkem, tak zápornou mírou migračního salda, kdy zejména po roce 2008 došlo nejstrmějšímu poklesu až na hodnotu -20. Město Karviná a jeho celý správní obvod ORP 152 článek (72) PÚR ČR ve znění aktualizace č PROCES Centrum pro rozvoj regionů, s.r.o. (02/2012). 232