NÁRODNÍ AKČNÍ PLÁN SOCIÁLNÍ INKLUZE A ZPŮSOB JEHO TVORBY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "NÁRODNÍ AKČNÍ PLÁN SOCIÁLNÍ INKLUZE A ZPŮSOB JEHO TVORBY"

Transkript

1 NÁRODNÍ AKČNÍ PLÁN SOCIÁLNÍ INKLUZE A ZPŮSOB JEHO TVORBY Publikace k projektu NAPSI spolu! organizací IQ Roma servis, Člověk v tísni, SKOK, Socioklub a EAPN Česká republika

2 EVROPSKÁ KOMISE Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Generální ředitelství Všeobecná koordinace, interinstitucionální vztahy V Bruselu dne 01/FB D(2007) Tato publikace vychází v rámci programu Evropského společenství pro zaměstnanost a sociální solidaritu (PROGRESS) ( ). Tento program řídí Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Evropské komise. Jeho účelem je finančně podporovat plnění cílů Evropské unie v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí, tak jak je stanoveno v sociální agendě, a přispívat tak k naplňování cílů Lisabonské strategie v uvedené oblasti. Tento sedmiletý program je zacílen na všechny zúčastněné strany, které mohou pomoci při vytváření vhodných a účinných právních předpisů a politik v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí v celé EU-27, ESVO/EHP a v kandidátských zemích pro členství v EU a zemích usilujících o status kandidátské země. Cílem programu PROGRESS je posílit přínos EU při podpoře závazků a snah členských států vytvářet lepší pracovní místa a zvyšovat jejich počet a budovat soudržnější společnost. Pro dosažení tohoto cíle bude PROGRESS: poskytovat analýzy a poradenství, pokud jde o politiky v oblastech jeho působnosti sledovat provádění právních předpisů a politik EU v oblastech své působnosti a informovat o něm podporovat v oblastech příslušných politik výměnu zkušeností, vzájemné učení se a podporu mezi členskými státy, pokud jde o cíle a priority EU a obeznamovat se stanovisky zúčastněných stran a společnosti obecně. Více informací naleznete na stránce: 2

3 Obsah 1. Úvod Evropská a národní politika sociálního začlenňování Zkušenosti nestátních neziskových organizací Překážky v sociálním začleňování Otevřená metoda koordinace (OMC) Národní akční plán sociální inkluze (NAPSI) a jeho význam Sociální začleňování z pohledu Ministerstva práce a sociálních věcí Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení NAPSI spolu! Výzkumné a analytické aktivity projektu NAPSI spolu! Sociální začleňování na papíře a v obecní praxi NAPSI a akademická obec Tvorba, monitoring a evaluace NAPSI Tvorba NAPSI a zapojování aktérů Monitoring a evaluace NAPSI Návrh participativní tvorby Národních akčních plánů sociálního začleňování na další období Postup tvorby nového NAPSI v návazných fázích Regionální a lokální akční plány sociálního začleňování Vyhodnocování naplňování NAPSI

4 Žití je hoden jen ten, kdo se o něj rve den co den Johann W. von Goethe 1. Úvod Sociální vyloučení znamená obtížnou životní situaci, která člověka vylučuje z běžné pospolitosti ostatních lidí. Sociální začleňování je proces, který formou podpory (intervence, aktivizace, peer programů) vrací sociálně vyloučeného člověka do běžného života. V České republice přetrvává mechanické, zjednodušující a byrokratické přijímání procesu sociálního začleňování bez diskuse o tom, nakolik je tento proces potřebný a užitečný. I při nízké míře chudoby, kterou podle Eurostatu vykazuje naše země, žije v nouzi cca 1 milión obyvatel, nehledě na to, že sociální vyloučení se týká i osob se zdravotním postižením, chronickými duševními onemocněními a mentálním postižením, dále lidí vracejících se z výkonu trestu a velkou měrou též mladých dospělých, kteří opouštějí dětské domovy a výchovné ústavy. 2. Evropská a národní politika sociálního začleňování Zkušenost nestátních neziskových organizací (NNO) NNO v ČR za dvacet let práce s cílovými skupinami, jejichž společným jmenovatelem je chudoba a sociální vyloučení, mají neotřesitelnou zkušenost, že ekonomický růst a zvyšování procent zaměstnanosti samo o sobě k sociálnímu začleňování lidí sociálně vyloučených a lidí sociálním vyloučením ohrožených nepřispěje. V současnosti stále pokračující důraz na úspory veřejných financí může vést k nevratným škodám na lidském potenciálu, zvláště na dětech. Proto také vznikl jako protiváha evropský model udržitelnosti společnosti, který spočívá na třech pilířích: ekonomickém, sociálním a environmentálním. Vláda ČR svým usnesením z 11. ledna 2010 vyjádřila své odhodlání nastoupit tuto politiku udržitelného života, avšak zdá se, že složky sociální a životního prostředí budou odloženy do vyřešení problémů ekonomických. Tento trend může trvat neurčitě dlouho. Vláda mezitím nevytváří prostředí pro to, aby se na tvorbě veřejné politiky mohla podílet občanská společnost, akademické struktury a místní a regionální samospráva. Obce nemají povinnost postarat se o ty, kdo se ocitají v obtížných životních situacích a kromě toho na poskytování sociálních služeb nemají odpovídající zdroje. Kumulace nepříznivých faktorů se tak může projevit narůstáním sociálního neklidu a nestability. Lidé jsou vedeni potřebou být užitečnými, vykonávat práci, která má smysl a vede k nezávislosti na sociálních dávkách. Lidé mají potřebu bydlet a nikoliv přežívat v azylových domech a nuzných ubytovnách. U lidí žijících v chudobě se tím vytváří bludný kruh, neboť bydlení v azylových domech zbavuje lidi důstojnosti. Člověk, který má adresu na ubytovně, je společností hodnocen jako málo motivovaný a odpovědný za vlastní život. K neuspokojivým řešením patří i otázky sociálního 4

5 bydlení. Místo posilování solidarity dochází na mnoha místech k vyloučení již vyloučených, nebo snahou některých obcí je vymístit problémové skupiny a problémové rodiny natrvalo mimo svůj katastr. Avšak nedat šanci člověku žijícímu na okraji společnosti znamená, že takový člověk nemůže společnosti přinést užitek, ani kdyby se nejvíc snažil. Strukturální fondy, které se měly stát hlavním nástrojem boje s chudobou a sociálním vyloučením zejména v roce 2010, fungují jen částečně. Byrokratické obstrukce při zacházení s poskytnutými prostředky a měnění pravidel v průběhu realizace projektů ztrácejí kredit lokální partnerství sociálního začleňování a ohrožuje se i důvěra uživatelů sociálních služeb. Často ztrácejí důvěru i samotní realizátoři projektů Překážky v sociálním začleňování stigmatizace a ostrakizace lidí žijících v chudobě s důsledkem sankcí, které se jich dotýkají jako nesvéprávných osob (např. při ztrátě bydlení umístění dětí do dětského domova, matek do azylových domů pro ženy a otců do azylových domů pro muže). Naše zkušenost: Chudoba rozděluje rodiny potlačování lidskoprávního přístupu k chudobě jako k otázce lidské důstojnosti, k němuž zavazují mezinárodní dokumenty jako Deklarace lidských práv, Strategie sociální soudržnosti Rady Evropy a jiné. Náš postoj: Chudoba si nezaslouží pohrdání necitlivost vůči lidem žijícím v chudobě namísto solidarity a účinné podpory/advokacie. Naše řešení: Pomoc místo trestu resortismus, odkazující problémy chudoby a sociálního začleňování jen do působnosti ministerstva práce a sociálních věcí. Návrh, který prosazujeme: Mainstreaming sociálního začleňování napříč resorty tvorba veřejné politiky v oblasti chudoby a sociálního začleňování výhradně cestou ústředních orgánů státní správy a neochota vpustit do rozhodovacích procesů NNO a osoby se zkušeností chudoby a sociálního vyloučení. Naše přesvědčení: Bez participace není plnohodnotných rozhodnutí neschopnost a neochota monitorovat a veřejně hodnotit uplatňované strategie. Naše doporučení: Zpětná vazba je důležitá k ověření, zda systém správně funguje Cíl sociálních služeb sociální začlenění má být deklarován jako vize, vodítko, může sloužit jako pilíř, vysvětlení, jednotící moment, poukaz na práva jednotlivce a zájmy společnosti. Pro zadavatele a poskytovatele sociálních služeb již sama odpověď na otázku Přispívá ta či ona služba k sociálnímu začleňování? vytváří nový pohled na sociální služby, které v ČR po léta spočívaly v ústavní péči a tzv. pečovatelské službě. 5

6 3. Otevřená metoda koordinace - OMC Otevřená metoda koordinace (Open Metod of Co-ordination, OMC) byla založena v roce 2000, poprvé však uplatněna v roce 2004 jako nový nástroj k harmonizaci postupů lisabonského procesu, a to zejména pro oblast sociálního začleňování, zdravotní péče a starostlivosti o lidi dlouhodobě nemocné (nemocné a bezmocné seniory, lidi s progresivními onemocněními). Důvody pro její zavedení byly: usnadnit participaci v zaměstnání a přístup ke všem zdrojům, právům, zboží a službám předcházet riziku vyloučení pomoci těm nejzranitelnějším mobilizovat všechny relevantní aktéry. Její výhodou je, že je měkkou a flexibilní metodou, umožňující porovnat efektivitu různě nastavených procesů. OMC v sociální oblasti (i v zaměstnanosti) zahrnuje 5 základních prvků: 1. stanovení a odsouhlasení společných cílů Evropské Unie 2. stanovení společných indikátorů pro účely měření dosaženého pokroku a vyhledávání příkladů dobré praxe 3. pomocí časovaných Národních akčních plánů sociálního začleňování převádět společné cíle EU do národních /regionálních politik 4. pravidelné monitorování, vyhodnocování a program peer review 5. propagace spolupráce při tvorbě politik, mezinárodní výměny zkušeností a příkladů dobré praxe Otevřená metoda koordinace v sociální oblasti je dobrovolný proces, ke kterému se přihlásily členské státy EU v návaznosti na obsah Lisabonské strategie. Tato metoda má ozřejmit a posílit strategický a integrační přístup, dostat do hlavního proudu témata týkající se chudoby a sociálního vyloučení a v neposlední řadě podnítit procesy vzájemného učení a výměny zkušeností. OMC dává legitimní argumenty pro lokální a regionální administrativu a politické činitele ve prospěch lidí a jejich potřeb, které zastupují NNO. Vzniká tak lepší prostor pro vyjednávání a zvyšuje se zájem o komunikaci jak s těmi, kdo poskytují na sociální práci finanční prostředky, tak s NNO. Po určitých zkušenostech jsme si vědomi (a také přesvědčeni), že máme po ruce nástroje, s nimiž dokážeme účinně podpořit Národní akční plán sociálního začleňování a doporučit, jakým směrem se má ubírat jeho zpracování. Metoda OMC je považována za účinnou a relativně spolehlivou. Jedinou její vadou je, že je pro členské státy nezávazná. To znamená, že některé státy nemusí tuto metodu vůbec respektovat. To je zásadní překážkou pro to, aby bylo dosaženo cíle posouzení efektivity systémů boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení v jednotlivých členských zemích EU. Na druhé straně se jedná o metodu používanou v evropském prostoru, která může být vykládána jako silný nástroj europeizace. 6

7 4. Národní akční plán sociální inkluze a jeho význam Výše popsaná Otevřená metoda koordinace je aplikována v politikách zaměstnanosti, sociální ochrany a sociálního začleňování a v oblasti zdravotní a dlouhodobé péče. Jejím základním prvkem jsou Národní akční plány sociálního začleňování (NAPSI), které jsou současně národními strategiemi jednotlivých zemí v boji s chudobou a sociálním vyloučením. Národní akční plán sociálního začleňování byl v minulých letech součástí Národní zprávy o strategiích sociální ochrany a sociálního začleňování. Tu od roku 2006 členské státy EU předkládají Evropské komisi. Národní zprávu o strategiích sociální ochrany a sociálního začleňování sestavují podle společných cílů schválených Evropskou radou v březnu Národní zprávy se skládají z následujících částí: Společný přehled Národní akční plán sociálního začleňování; Národní strategická zpráva v oblasti důchodů; Národní strategie zdravotní a dlouhodobé péče. První Národní zprávy o strategiích sociální ochrany a sociálního začleňování předkládaly členské státy EU na léta , následovaly Národní zprávy na tříleté období (včetně roku 2010). V roce 2010 Lisabonský proces skončil a následující koncepce pro boj s chudobou a sociálním vyloučením budou již vycházet z nově přijaté Strategie EU Národní akční plány sociálního začleňování by měly být v jednotlivých členských zemí hlavními zastřešujícími dokumenty pro danou oblast. Měly by být nadresortní a měly by z nich vycházet další dílčí strategické dokumenty. Informace o NAPSI najdete na a 5. Sociální začleňování z pohledu Ministerstva práce a sociálních věcí Sociální začleňování je proces, který zajišťuje, že osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené dosáhnou příležitostí a možností, které jim napomáhají plně se zapojit do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít způsobem, který je ve společnosti považován za běžný (ust. 3 písm. e) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů). V oblasti sociálního začleňování je nezbytná efektivní spolupráce všech zainteresovaných aktérů na všech úrovních veřejné správy, zejména v politikách považovaných tradičně za sociální, k nimž patří sociální ochrana, sociální služby, služby zaměstnanosti a podpora dostupnosti bydlení. Cílem je: podporovat koncepční a rozhodovací procesy na všech úrovních veřejné správy tak, aby se opíraly o objektivní poznání problému chudoby a sociálního vyloučení; podporovat komunikaci a partnerství všech aktérů politiky sociálního začleňování se zaměřením na komplexní řešení problémů (chudoba, přístup k obvyklým společenským zdrojům, zaměstnanost, podpora dostupného bydlení, začlenění příslušníků různých menšinových nebo zranitelných skupin do společnosti). 7

8 Jako hlavní gestor tvorby koncepce a realizace politiky sociálního začleňování v České republice se Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen MPSV ) dané problematice věnuje na dvou úrovních: a to na úrovni evropské a národní. Přesto, že oblast sociální politiky spadá zcela do kompetence jednotlivých členských států Evropské unie (dále jen EU ), působí na evropské úrovni orgány (např. Komise pro sociální ochranu Social Protection Committee ), do jejichž činnosti se tak, jako Česká republika, členské státy dobrovolně zapojují a to především z důvodu vytváření jednotného rámce pro směřování sociální politiky států EU a tím i posilování sociální soudržnosti v EU. Součástí těchto procesů, které se souhrnně nazývají Otevřená metoda koordinace, jsou mimo jiné vzájemná spolupráce, partnerství a výměna zkušeností jednotlivých členských států, které napomáhají posilovat povědomí odborné veřejnosti o situaci v různých částech EU a způsobech řešení sociálních problémů. Vedle účasti na hledání vhodných řešení spojených se sociálním vyloučením v rámci EU se pak činnost MPSV soustředí na uvedenou problematiku na národní úrovni, kterou považuje za prioritní. Jako národní koordinační a implementační orgán politiky sociálního začleňování vyvíjí MPSV v této oblasti jak vlastní činnost, tak se zapojuje do působení meziresortních pracovních skupin dalších státních institucí, jejichž zaměření se oblasti sociálního začleňování dotýká. Vlastní činnost MPSV zajišťuje v oblasti sociálního začleňování odbor sociálních služeb a sociálního začleňování, a to ve spolupráci s dalšími odbory. Úkolem MPSV je především meziresortní koordinace procesu zpracování strategických dokumentů z oblasti boje s chudobou a sociálním vyloučením. Hlavním poradním orgánem ministra práce a sociálních věcí pro danou oblast je Komise pro sociální začleňování, která byla zřízena pro přípravu Společného memoranda o sociálním začleňování a Národního akčního plánu sociálního začleňování (usnesení vlády ČR ze dne 19. května 2003 č. 476). V Komisi pro sociální začleňování jsou zastoupeny všechny zainteresované skupiny, tj. státní instituce, krajská a místní správa, sociální partneři, nestátní neziskové organizace, představitelé akademické sféry a další. Úkolem Komise pro sociální začleňování je především aktivní spolupráce na stanovování priorit a opatření k řešení problematiky sociálního vyloučení, s čímž souvisí její zásadní postavení v procesu přípravy strategií sociálního začleňování ČR. I přesto, že ve srovnání s průměrem EU uvádějí statistiky poměrně nízkou hodnotu míry relativní chudoby v ČR (8,6 % v roce 2009 dle ČSÚ), která je jedním ze zásadních faktorů sociálního vyloučení, zůstává otázka sociálního začleňování důležitým tématem na politické úrovni a to především ve vztahu ke zvyšování míry zaměstnanosti, kvality vzdělávacích procesů v rámci celé populace, zlepšování podmínek sladění rodinného a pracovního života, aktivnějšího stárnutí populace, zajištění efektivního a udržitelného systému sociálních služeb aj. I z těchto důvodů přistoupilo MPSV ke stanovení národního cíle snížení chudoby pro příštích deset let tj. do roku 2020, a to spolu s dalšími dílčími cíli pro toto období. 8

9 Stejně tak jako Lisabonská strategie před deseti lety, vzniká v rámci EU v roce 2010 strategie Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začleňování (dále jen Strategie EU 2020 ), která má určit směr a cíle EU pro další dekádu. V důsledku vážné hospodářské krize a jejích neblahých dopadů v oblasti ekonomického růstu, trhu práce, kritického zadlužení států i jednotlivců a sociálního propadu některých skupin obyvatel, se situace pro plánování cílů v rámci následujících deseti let nezdá být jednoduchou. Přesto a nebo možná právě proto bylo vytyčeno pět cílů, jejichž dosažením by se EU mělo podařit následky ekonomické krize eliminovat. Jeden z cílů Strategie EU 2020 se přitom přímo váže k problematice chudoby a sociálního vyloučení a to v tom smyslu, že EU by měla v následujících deseti letech vyvinout takové úsilí, aby se jí podařilo snížit počet osob nacházejících se ve stavu chudoby, kterých je v současné době cca 80 milionů, o 20 milionů. Každý členský stát EU pak má k dosažení této evropské vize přispět naplněním vlastních dílčích cílů, ke kterým se zaváže ve svém Národním programu reforem. MPSV přistupuje k problematice chudoby a sociálního vyloučení s ohledem ke skutečnostem existujícím v kontextu ČR. Pro měření chudoby byly při stanovování národních cílů ve vztahu ke Strategii EU 2020 ve všech členských zemích použity následující tři indikátory: míra relativní chudoby, materiální deprivace a podíl osob v domácnostech bez zaměstnané osoby. Ve srovnání se zeměmi EU se Česká republika řadí mezi členské státy s nejnižší mírou relativní chudoby (podíl osob s příjmem pod hranicí 60 % mediánu národního ekvivalizovaného příjmu na spotřební jednotku). Podle posledních dostupných dat z roku 2009 (ČSÚ) bylo v ČR ohroženo chudobou 8,6 % osob přičemž průměr v EU je 17 %. Významnými faktory nízké míry relativní chudoby u nás jsou nízká míra diferenciace příjmů a poměrně vysoká efektivita sociálních transferů. Zranitelnými skupinami osob, jichž se týká vyšší míra ohrožení chudobou ve srovnání s průměrem, jsou nezaměstnané osoby, děti a rodiny s alespoň jedním dítětem, ve větší míře pak rodiny s třemi a více dětmi. Materiální deprivace umožňuje přesněji diferencovat životní standardy napříč členskými státy EU, na rozdíl od indikátoru míry ohrožení chudobou, který je postaven na národních příjmových hranicích chudoby. Materiální deprivací jsou ohroženy osoby, které si nemohou dovolit alespoň 4 položky z devíti vyjmenovaných, přičemž sem patří např. nemožnost uhradit nečekaný výdaj, adekvátně vytápět dům či byt, uhradit týden dovolené mimo domov, pořídit si pračku atd. Podle dostupných údajů z roku 2008 bylo v ČR silně materiálně deprivovaných 6,8 % osob. Podíl osob v domácnostech bez zaměstnané osoby nebo s velmi nízkou intenzitou práce je dalším indikátorem chudoby, který souvisí s možnostmi přístupu na trh práce. Statistické údaje z roku 2008 hovoří o 6 % populace ve věku a o 7,4 % dětí ve věku 0-17 roků, žijících v domácnostech bez zaměstnané osoby. 9

10 Na základě uvedených indikátorů mapujících situaci v ČR MPSV dále vypracovává národní cíle v rámci NRP a návrhy opatření, která by měla vést ke zlepšení podmínek a následně i celkové situace osob potýkajících se s chudobou či sociálním vyloučením. Možná opatření, jejichž realizace bude v následující dekádě součástí politiky sociálního začleňování, se soustředí na tyto oblasti:»» flexibilita trhu práce»» slaďování rodinného a pracovního života»» podpora v zaměstnávání znevýhodněných skupin»» aktivizace a motivace osob směrem k jejich začlenění na trh práce»» zvyšování finanční gramotnosti populace»» stabilizace a efektivita systému sociálních služeb»» dokončení důchodové reformy»» řešení problematiky sociálně vyloučených lokalit»» funkční propojení politik boje s chudobou a sociálním vyloučením na místní, regionální a národní úrovni, založené na principu participace relevantních sociálních aktérů na formulaci a implementaci těchto politik Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení Společenský závazek k řešení problematiky chudoby a sociálního vyloučení dále EU a členské státy potvrdily vyhlášením roku 2010 Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Jeho realizace se stala nástrojem zviditelnění této problematiky na celoevropské i národních úrovních se snahou upozornit na její závažnost a všudypřítomnost. Koordinací této osvětové kampaně v ČR bylo pověřeno MPSV. Program Evropského roku 2010 přizpůsobený specifikům českého prostředí připravilo MPSV ve spolupráci s Komisí pro sociální začleňování v souladu s rámcovou politikou EU. Soustředí se v něm na pět prioritních oblastí: prevenci sociálního vyloučení v důsledku předluženosti zlepšení přístupu na trh práce osobám vzdáleným tomuto trhu aktivizaci územní veřejné správy při tvorbě a hodnocení akčních plánů boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení zvýšení úrovně vzdělanosti a konkurenceschopnosti chudých a vyloučených lidí na trhu práce podporu přiměřeného bydlení sociálně vyloučených skupin a řešení problému bezdomovectví Na základě těchto priorit podpořilo MPSV v rámci dotačního programu k Evropskému roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení celkem 16 projektů v celkové hodnotě 10,448 milionu korun, realizovaných v průběhu roku Jednalo se přitom zejména o projekty, semináře, informační akce, doprovodné kulturní a sportovní události, které mají na problematiku upozornit širokou veřejnost. Osobám, kterých se problém chudoby a sociálního vyloučení přímo dotýká, měly tyto aktivity za úkol přinést lepší informace o jejich právech a možnostech aktivního řešení nepříznivé situace. 10

11 Do realizace aktivit Evropského roku 2010 byl významně zapojen také neziskový sektor. Partnery MPSV se staly Evropská síť proti chudobě a sociálnímu vyloučení v České republice (EAPN ČR), projekt Napsi spolu! a Poradna při finanční tísni. 6. NAPSI spolu! NAPSI spolu! je pracovní název projektu, který od ledna 2009 realizuje pět neziskových organizací, jež dlouhodobě bojují proti chudobě a sociálnímu vyloučení v České republice. Občanské sdružení IQ Roma servis se společně se společností Člověk v tísni, Socioklubem a občanskými sdruženími SKOK a EAPN Česká republika snaží zlepšit proces sociálního začleňování lidí, kteří se z různých důvodů ocitli na okraji společnosti. Název projektu NAPSI spolu! vzniknul odvozením od zkratky tzv. Národního akčního plánu sociální inkluze (NAPSI) - klíčového dokumentu EU v otázkách sociálního začleňování v jednotlivých členských zemích. Za Českou republiku má jeho přípravu na starost Ministerstvo práce a sociálních věcí. Co vedlo ke vzniku projektového partnerství NAPSI spolu!? Důvodem vzniku projektového partnerství NAPSI spolu! byla nevyhovující podoba současného Národního akčního plánu sociální inkluze ČR (NAPSI ČR) na léta Tento dokument by měl zastřešovat všechny strategie v oblasti sociálního začleňování. Zároveň by měl spojovat úkoly jednotlivých rezortů a orgánů a poskytovat návod, jak předcházet vzniku a minimalizovat negativní dopady existujícího sociálního vyloučení v ČR. Namísto toho panuje v dané problematice roztříštěnost a nesystematičnost, což se bohužel dlouhodobě odráží i v praxi. Současný Národní akční plán sociální inkluze ČR je spíše formální dokument popisného charakteru. Nenavrhuje konkrétní opatření, nestanovuje závazky ani úkoly. Nedefinuje, jak lze poznat, že se stávající stav zlepšuje či zhoršuje. Cílem partnerství projektu NAPSI spolu! je napomoci ke změně tohoto stavu a podílet se na tvorbě kvalitnějšího a efektivnějšího dokumentu na léta První etapou projektu NAPSI spolu! byly výzkumné a analytické aktivity, jejichž úkolem bylo zjistit, zda NAPSI plní v oblasti sociálního začleňování deklarovanou zastřešující roli a jakým způsobem je implementován. 7. Výzkumné a analytické aktivity projektu NAPSI spolu! Sociální začleňování na papíře a v obecní praxi Národní akční plán sociálního začleňování (NAPSI) je hlavním státním koncepčním dokumentem pro boj s chudobou a sociálním vyloučením. Jakou roli tento materiál hraje na lokální úrovni? 11

12 Znají jej pracovníci obcí a městských úřadů? Najdeme v jejich komunitních plánech nebo jiných strategických dokumentech opatření, která NAPSI doporučuje? Najdeme je v jejich praxi? A vůbec, jak se obcím daří sociální začleňování ohrožených kategorií osob? Co se jim při tom nejvíce osvědčilo? Dotazníkového šetření se v roce 2009 zúčastnilo 60 obcí s rozšířenou působností (tzv. třetího typu). Propagátory komunitního plánování sociálních služeb jistě potěší, že 9 z 10 městských úřadů pro oblast sociálního začleňování zpracovalo nějaký svůj koncepční dokument, nečastěji právě komunitní plán. A považují jej za užitečný! Obce jsou velmi aktivní i ve snahách o jejich naplnění. Svoje úsilí i prostředky však mezi příjemce pomoci rozdělují nerovnoměrně. V praxi se na obecní úrovni nejvíce daří v oblasti péče o seniory a osoby se zdravotním postižením. Naopak, nejhůře byl hodnocen stav společenské integrace pachatelů trestné činnosti, lidí dlouhodobě nezaměstnaných a opouštějících zařízení pro výkon trestu nebo ochrannou léčbu. K nepříznivé situaci těchto lidí se nezřídka přidává cejch společensky nepřizpůsobivých. Výsledná nižší motivace zabývat se jejich podporou (ukázalo se, že téměř žádné projekty z pera samospráv se na tyto cílové skupiny nezaměřují) a oslabování vztahů i s nejbližším okolím je na dlouho vhánějí do pasti chudoby a sociálního vyloučení, kde s nabídkami přicházejí jen obchodníci s chudobou: provozovatelé předražených ubytoven, lichváři, vymahači dluhů a nejnověji podvodné oddlužovací společnosti 1. Z analýzy odpovědí na otázku, které nástroje, služby či programy se při sociálním začleňování ( sociální pomoci ) v obci nejvíce osvědčily, je patrné, že za klíčové nástroje považují zástupci obcí především sociální služby (a s nimi služby úzce související nebo jim podobné), z nichž nejčastěji zmiňovali pečovatelskou službu, sociální poradenství pro různé cílové skupiny a terénní programy pro osoby ohrožené závislostí a obyvatele vyloučených lokalit. Z pobytových služeb byly opakovaně zmiňovány různé typy azylových domů, domovy pro seniory, týdenní stacionář či noclehárny. Mezi ambulantními si v obcích cení zejména nízkoprahových zařízení pro děti a mládež a denních stacionářů. Vysoký přínos je přisuzován komunitnímu plánování (včetně zjišťování potřeb), spolupráci s NNO, koordinaci aktivit, finanční pomoci a vlastním dotačním programům. V řadě obcí také věnují pozornost sociálnímu a krizovému bydlení, preventivním, probačním či resocializačním programům. Překvapivě nízký význam dotazovaní spatřovali ve vzdělávacích, osvětových či informačních aktivitách, opatřeních zacílených na začleňování znevýhodněných dětí do vzdělávacího procesu (ačkoli je většinou realizují) nebo ve veřejné službě, či veřejně prospěšných pracích. Přitom právě tyto činnosti mohou přispět ke změně negativního přístupu veřejnosti ke skupinám obyvatel, které se ocitají na okraji společnosti. Existuje-li při integračních snahách nějaká společná překážka, je jí nedostatek finančních prostředků a jejich každoroční nejistota znemožňující nejen zavádění služeb nových, ale i rozšíření kapacity těch, které se dávno osvědčily. 1 Právě na řešení příčin (z nichž více má charakter systémový, nikoli osobního selhání) i zmírňování důsledků nepříznivé situace lidí, za kterými nestojí silná lobby národních rad a lokálních sdružení a svazů, se zaměřují návrhy opatření vzešlé z projektu NAPSI spolu! 12

13 Městské úřady si uvědomují, že pokroku v oblasti sociální integrace těžko dosáhnou bez nevládních neziskových organizací. Proto je drtivá většina považuje za svého klíčového partnera (po NNO následují kraj a stát). Nikoho asi nepřekvapí, že pro obce nejméně důležitého partnera představuje Evropská unie, od níž očekávají pouze finanční prostředky a za sociální začleňování jí nepřipisují téměř žádnou zodpovědnost. Tu by měl z pohledu obcí nést především stát a kraj. A jaké místo v obecní sociální politice zaujímá NAPSI? Jeho text je natolik obecný, že v lokálních dokumentech i zaváděných opatřeních prakticky nelze nalézt činnosti, které by s ním byly v rozporu. Téměř dvě třetiny dotazovaných jej hodnotí jako užitečný nástroj. Žádný ale neuvedl, že by s ním kdy pracoval NAPSI a akademická obec Realizátoři projektu NAPSI spolu! se v rámci svých výzkumných šetření zaměřili také na to, co se o plánovacích procesech a hlavně o Národním akčním plánu sociální inkluze dozvídají studenti českých vysokých škol, kteří se v rámci svého studia připravují na výkon profese sociálního pracovníka, sociálního pedagoga, nebo odborného pracovníka veřejné správy či samospráv. Výzkumné šetření ukázalo, že jednotlivé fakulty a katedry seznamují své studenty zpravidla s takovými koncepčními dokumenty, které se vztahují ke konkrétní problematice, na něž je studium zaměřeno. Že jsou studenti seznamováni s Národním akčním plánem sociální inkluze, který by měl být hlavním zastřešujícím dokumentem, od kterého se odvíjejí další koncepční materiály, explicitně uvedli respondenti pouze z poloviny škol, zapojených do výzkumného šetření. S NAPSI a jeho procesem tvorby školy seznamují, ale pouze v informativní, povrchní rovině. Některé vysoké školy proces tvorby NAPSI dokonce uvádějí jako příklad špatné praxe, neboť není plněn jeho obsah jeho cíle jsou stanoveny pouze proklamativně a obecně. Výzkumné šetření tak potvrdilo úvodní hypotézu, tedy že Národní akční plán sociální inkluze neplní svou roli a z těchto důvodů není pro akademickou obec relevantním tématem, se kterým by bylo vhodné podrobněji seznamovat studenty. Nedostatečný přístup ke vzdělávání jako hlavní příčina sociálního vyloučení Další analýzy projektu se věnovaly přístupu ke vzdělávání dětí, které pocházejí ze sociálně znevýhodněného prostředí. Analytické aktivity se snažily zjistit, zda-li v České republice existují takové dokumenty, koncepce a opatření, které reálně přispívají k inkluzivnímu vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, které umožňují a vymáhají rovný přístup ke vzdělávání a v důsledku tak zabraňují segregaci těchto dětí. Obsahové analýze byly podrobeny relevantní legislativní a koncepční materiály aktuálně ovlivňující oblast přístupu sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených osob ke vzdělávání. 13

14 Prvním zjištěním, který analýza přinesla bylo, že inkluzivní přístup k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami je výrazně vázán na vůli samotných škol a dalších zainteresovaných subjektů, především zřizovatele, jehož postoj a míra podpory je v tomto procesu jednou z klíčových proměnných. Legislativa v oblasti rozvoje inkluzivního přístupu nestaví závažnější bariéry, ale zároveň nevytváří dostatečnou míru potřebné podpory a pozitivní motivace. Ve zprávě je dále odhalena disproporce v oblasti přístupu k dětem zdravotně znevýhodněným a sociálně znevýhodněným v oblasti segmentu rané a včasné péče. Zatímco oblast péče o zdravotně postižené má poměrně velkou pozornost celé řady resortů, je zde patrný rozvoj v rané péči a úsilí o koordinaci jednotlivých relevantních institucí, tak oblast sociálně znevýhodněných není reflektována v dokumentech ministerstva školství a ani v dokumentech dalších resortů. Obdobná asymetrie je patrná i v pojetí návrhů možných podpůrných opatření ve vztahu k jednotlivým skupinám dětí se speciálními vzdělávacími potřebami V Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání. Zatímco opatření, která směřují k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, které jsou dány zdravotním postižením, jsou zcela konkrétní a návodná, tak opatření, která směřují k žákům sociálně znevýhodněným jsou formulována zcela vágně. V praxi se pak jednoduše stává, že děti, které jsou sociálně znevýhodněné vypadávají ze vzdělávání na běžných školách a jsou přeřazovány do základních škol praktických. Pro cíle projektu NAPSI spolu!, je dále důležité zjištění, vypovídající o tom, že v žádném ze zkoumaných strategických dokumentů z oblasti školství není explicitně zmíněno jakékoliv propojení s Národním akčním plánem sociální inluze (NAPSI). Projekt NAPSI spolu se vedle analýzy přístupu ke vzdělávání na základních školách věnoval také analýze postavení sociálně znevýhodněných dětí na školách sekundárního stupně. Výzkumné šetření, které bylo realizováno na téměř 30 středních školách a středních odborných učilištích ukázalo, že sociálně znevýhodněné děti, které zpravidla navštěvují výše zmíněné základní školy praktické, nejsou pro školy sekundárního stupně nijak atraktivní. Dle ředitelů škol je vzdělávání získané na praktické škole nedostačující a většina žáků praktických škol svou vzdělávací kariéru ukončuje předčasně a to obvykle již v prvním roce studia. Problém sociálního znevýhodnění je tak přenášen i do této oblasti. Analýzy vzdělávacího segmentu tedy ukázali, že sociální znevýhodnění je handicapem, ne který české školství neumí reagovat a to ani v praxi ani v oblasti legislativy. 8. Tvorba, monitoring a evaluace Národního akčního plánu sociálního začleňování Jedním z hlavních cílů současného Národního akčního plánu sociálního začleňování je zajistit, že politiky sociálního začleňování budou dobře koordinovány, aby došlo k zapojení všech úrovní vlády a relevantních aktérů, včetně lidí, kteří zažívají chudobu. Tento závazek obsažený přímo v dokumentu vychází z předpokladu, že efektivní a účinné řešení problematiky sociálního vyloučení na národní úrovni vyžaduje plné zapojení úrovně místní, protože především té se dotýká bezprostředně a konfrontace s negativními důsledky neúspěchu v této oblasti jsou 14

15 pro ni většinou více palčivé. Plné zapojení všech důležitých a relevantních aktérů do tvorby, realizace i vyhodnocování opatření v oblasti sociálního začleňován, resp. NAPSI, je zároveň jedním z principů otevřené metody koordinace 2. Národní akční plány sociálního začleňování jako hlavní strategické dokumenty členských zemí EU v oblasti sociálního začleňování a boje s chudobou je nutno také pravidelně vyhodnocovat a monitorovat jejich realizaci. Jasné stanovení cílů a pravidelná evaluace jejich plnění jsou základem pro akceschopnost takového dokumentu a zároveň tvoří nezbytný předpoklad pro sledování posunu v řešení sociálního vyloučení jak na národní, tak evropské úrovni. V neposlední řadě by se hodnocení naplňování cílů předchozího plánu mělo stát základem tvorby toho navazujícího. 9. Tvorba NAPSI a zapojování aktérů V současné době je koordinace tvorby a vyhodnocování NAPSI svěřena Komisi pro sociální začleňování (KSZ), která je od roku 2003 poradním orgánem ministra práce a sociálních věcí. V Komisi jsou zastoupena jak relevantní ministerstva, tak představitelé vybraných neziskových organizací, asociací krajů a obcí, či zástupci akademické sféry. Vzhledem k průměrné frekvenci setkání tohoto orgánů (1 x ročně) je však reálné zapojení širokého okruhu subjektů a průběžně probíhající diskuze o cílech a plnění NAPSI stále jen papírovou fikcí. Návaznost na aktéry na krajské a místní úrovni je téměř nulová, o čemž svědčí i velmi nízké povědomí o existenci a obsahu NAPSI ve státní správě i samosprávě na všech úrovních. Tvorba a postupy monitoringu a evaluace NAPSI jsou rovněž jedním z klíčových témat pro hodnocení pokroku v plnění cílů národních akčních plánů jednotlivých členských států v pravidelných Společných zprávách o sociální ochraně a sociálním začleňování (Joint Report on Social Protection and Social Inclusion), které zpracovává Evropská komise s Radou EU. V případě České republiky se v této oblasti bohužel stále objevuje výtka, že se proces tvorby stále jeví jako spíše technický a přestože KSZ poskytuje fórum pro kooperaci mezi aktéry, nemá žádnou skutečnou kompetenci pro koordinaci iniciativy strategického plánování a zhodnocení dopadů NAPSI v ČR. Zprávě o plnění NAPSI podle orgánu EU nepředcházela ani žádná politická či veřejná diskuse, proto je vlastnictví strategie nízké a mainstreaming sociální inkluze málo rozvinutý 3.Dosavadní pokusy o širší zapojení odborné veřejnosti zatím vyústily pouze v realizaci projektů 4 mající vytvářet metodiky pro tvorbu regionálních a lokálních akčních plánů. 2 Více o otevřené metodě koordinace v sociální oblasti v kapitole 2. Otevřená metoda koordinace. 3 Evropská komise, 2010: Společná zpráva o sociální ochraně a sociálních začleňování v roce Realizované v roce 2005 a Výstupy těchto projektů však nejsou volně dostupné a dle výsledků výzkumných aktivit projektu NAPSI spolu! s nimi ani příslušné subjekty ani nepracují. 15

16 9. 1. Monitoring a evaluace NAPSI Z hlediska hodnocení dopadů NAPSI je ve zpětné vazbě Evropské komise stroze konstatováno, že posouzení pokroku ztěžuje nedostatek údajů a vyčíslených cílů, málo ukazatelů a opomenutí cílů použitých ve zprávě pro období Je pochopitelné, že stanovení cílů, které jsou jasně a prokazatelně měřitelné, je v oblasti sociálního začleňování velmi nesnadné. Minimálním, ale z pohledu evaluace významným, prvkem je správné stanovení indikátorů, tj. objektivních ukazatelů konkrétní situace, v níž se díky realizaci plánu očekávají změny. Bohužel i v této oblasti dosud NAPSI využívalo možností vyhodnocování své efektivity na základě předem určených kvantitativních indikátorů ve velmi omezené míře. I tento aspekt se proto promítl do negativního hodnocení Evropské Komise, která v metodice pro tvorbu plánu jasně doporučuje, aby každá priorita měla konkrétně určeny indikátory plnění, vycházející ze společně stanovených evropských indikátorů. Aktuální české NAPSI se však v tomto směru omezuje na prosté konstatování, že indikátory a mechanismy sledování jsou stanoveny jednotlivými programovými dokumenty strukturálních fondů a monitorování bude prováděno prostřednictvím závěrečných zpráv projekt a kontrolních návštěv řešitelů projektů Návrh participativní tvorby Národních akčních plánů sociálního začleňování na další období Zapojení zainteresované veřejnosti samozřejmě není snadno proveditelné a ani neexistuje žádný univerzálně použitelný návod na zajištění zaručeně efektivní participace relevantních aktérů při strategickém plánování. Participace v případě tvorby NAPSI totiž rozhodně neznamená pouhé zajištění informovanosti, ale především podíl na tvorbě a ideálně i spolurozhodování o politice sociální začleňování pro všechny, kterých se tato oblast dotýká. Proces tvorby národního akčního plánu sociálního začleňování by měl být postaven na průběžném dialogu se všemi zúčastněnými stranami, včetně osob, které jsou cílovými skupinami politiky sociálního začleňování a to nejen na úrovni národní, ale především regionální a lokální. Smysluplný systém navíc tyto subjekty zapojuje i do procesu monitoringu a hodnocení realizace naplánovaných opatření. V průběhu dvou let projektu NAPSI spolu! jsme měli při sběru podnětů pro nový NAPSI možnost ozkoušet některé osvědčené i dosud nerealizované participační metody. Na základě této zkušenosti přinášíme návrh tvorby takzvaně odspodu, který dle našeho názoru přispívá k aktivnímu zapojení všech důležitých aktérů, včetně adresátů inkluzivních opatření, a umožňuje zohlednění potřeb i systémových podnětů z místní úrovně. 5 Ibid. 16

17 9. 3. Postup tvorby nového NAPSI v návazných fázích 1) Tvorba podkladových materiálů na základě sběru podnětů, výsledků analýz potřeb, popř. odborných analýz a relevantních strategických dokumentů ze všech úrovní. Proces koordinuje odpovědný orgánu na národní úrovni např. stávající Komise pro sociální začleňování (s posílenými kompetencemi oproti stávajícímu statutu). Prostor pro sběr podnětů a analýzu potřeb na nižších úrovních vytváří už i v současnosti platforma komunitního plánování sociálních služeb, která se v mnoha případech osvědčila jako skutečně efektivní participační nástroj plánování. Využití tohoto v mnoha městech již etablovaného procesu a především vzniklých sítí i stávajícího kompetentního administrativního aparátu klade na tento proces mimo jiné také minimální finanční nároky. Pro komplexní řešení sociálního začleňování, které nebude determinované pouze kontextem sociálních služeb, je samozřejmě nezbytné zapojit kromě stávajících aktérů také relevantní zástupce státní správy (např. úřady práce), škol, nebo představitele soukromého sektoru (relevantně dle řešeného tématu např. zaměstnavatele, developery aj.). V praxi to znamená, že pravidelná setkání pracovních skupin komunitního plánování by několikrát ročně (min. 2 x) byla specificky věnována systémovým otázkám a obohacena o zastoupení dalších jednajících. Stejný okruh osob by měl současně možnost podílet se na monitoringu i evaluaci plnění NAPSI dodáváním potřebných informací z místní přes krajskou až na národní úroveň. Pro posílení participace lidí, kterých se problém sociálního vyloučení bezprostředně dotýká a pro které je jeho řešení na úrovni politických opatření nezbytné pro začlenění se do společnosti, se jako vhodný nástroj osvědčilo setkávání lidí se zkušeností s chudobou a sociálním vyloučením. Zkušenost s organizací a výstupy z národního setkání jen potvrdila, že jeho síla je v možnosti přizpůsobení pracovních metod a jazyka komunikace konkrétním životním situacím zúčastněných. Získané informace jsou vzhledem ke zkušenostem, ze kterých vycházejí, velmi hodnotné a podnětné i pro samotné tvůrce sociální politiky. Vnímáme jako důležité i efektivní uplatňovat tuto metodu zapojování lidí se zkušeností s chudobou do tvorby inkluzivní politiky nejen na úrovni národní, ale právě i místní, kde vedle platformy komunitního plánování nabízí cílovým skupinám další způsob vyjádření svého názoru a aktivního zapojení se do rozhodování o věcech, které se jich bezprostředně dotýkají. 2) Vytvoření první, pracovní verze dokumentu (NAPSI), ve které již bude zohledněno i odborné a politické hledisko z národní úrovně. Za zpracování všech podnětů je odpovědný koordinační orgán na národní úrovni (Komise pro sociální začleňování), který je schopen zabezpečit skutečné zapojení všech relevantních resortů. 17

18 3) 1. kolo připomínkování návrhu. Pro zajištění možnosti zpětné vazby od co nejširší skupiny zainteresovaných je vhodné zvolit více kanálů. V minimálním rozsahu postačí veřejné připomínkování skrze webovou platformu (v současnosti již na stránkách je možné vést debatu o podkladových návrzích nového dokumentu). V případě, že to dovolují časové možnosti, je ideální zpětnou vazbu z místní úrovně získávat opět prostřednictvím rozšířeného komunitního plánování. 4) Zapracování připomínek do podoby konsezuálního akčního plánu sociálního začleňování, který bude mít jasně stanoveny cíle s určením konkrétních nástrojů pro jejich naplňování, indikátory plnění i dílčí odpovědnosti. Odpovědnost za koordinaci všech relevantních aktérů v procesu vypořádávání připomínek má Komise pro sociální začleňování. 5) 2. kolo připomínkování návrhu umožní diskuzi nad finalizovaným plánem, s důrazem na otázky monitoringu a evaluace, tj. stanovení cílů v souladu s pravidly SMART 6 plánování. Proces opět koordinuje Komise pro sociální začleňování a využívá k tomu časově i finančně adekvátních nástrojů (webová platforma, kulaté stoly na národní a místních úrovních, oslovení odborných institucí apod.). 6) Finalizace NAPSI pro předložení vládě, s konkrétními závazky i určením zdrojů pro realizaci opatření. Za vypracování konečné verze je odpovědný koordinační orgán na národní úrovni, Komise pro sociální začleňování. Zajišťuje také projednání návrhů s dotčenými resorty či dalšími případnými subjekty a diskuzi nad konkrétními závazky plynoucími z návrhu. 7) Schválení nového NAPSI vládou. 9.4 Regionální a lokální akční plány sociálního začleňování Pro obce i kraje existuje také možnost vytvářet vlastní regionální či lokální akční plány sociálního začleňování a to právě na základě podnětů a informací z příslušných pracovních skupin rozšířeného komunitního plánování a výstupů z místních setkání lidí žijících v chudobě a sociálním vyloučení. Plán sociálního začleňování pro konkrétní obec, či kraj, který je sestavený na základě široké diskuze, nabízí potenciál skutečně účinného a konkrétního řešení specificky lokálních problémů. Uplatnění principů participativní tvorby zase vytváří dobré podmínky pro přijetí závazků při jeho plnění od všech, kteří se na tvorbě měli možnost podílet a usnadňuje tím jeho přijetí a realizaci. Systémová témata, která nejsou v působnosti obcí nebo krajů a především ta, která vyžadují legislativní změny, budou samozřejmě stále řešena v plánu národním. 18

19 Pro podporu skutečné akceschopnosti takového dokumentu a zajištění jeho politické váhy je vhodné dokončení lokálního akčního plánu svěřit orgánu typu Komise pro sociální začleňování na nižší úrovni. Klíčové je v tomto případě zapojení členů jednotlivých komisí rady města (pro otázky sociální, bytové, vzdělávání, územního rozvoje atd.). Jejich účast, spolu se zastoupením úředníků jednotlivých odborů i zástupců občanské a akademické sféry, zajistí nejen prostor pro vytvoření konsenzu napříč politickým spektrem, ale výrazně zvýší šanci na realizaci takto sestaveného plánu i při změnách politického vedení Vyhodnocování naplňování NAPSI Práce na zajištění úspěchu v otázce vyhodnocování a získávání hodnotné zpětné vazby o vnitřní i vnější efektivitě zvolených nástrojů začíná při samotném definování cílů. Ačkoliv se tento logický předpoklad jeví jako více než zřejmý, cíle a opatření dosavadních Národních akčních plánů sociálního začleňování byly formulovány velmi nekonkrétně a většinou lze jen odhadovat, co bude jasným indikátorem jejich naplnění a jaké ukazatele bychom tedy měli sledovat. Formulace, které se v současném NAPSI objevují, jako např. rozvíjet metody, přijímat cílená opatření, nebo posílit dovednosti rozhodně nejsou z hlediska evaluace vhodně definovanými cíli. Aktuální akční plán také zcela postrádá harmonogram své realizace a naplnění většiny ze stanovených cílů časově významně přesahuje rámec dokumentu (3 roky). Základem akčního plánu, jehož účinnost a efektivita je zpětně vyhodnotitelná, je stanovení si cílů, které jsou specifické a konkrétní, měřitelné, přijatelné (s ohledem na všechny dotčené aktéry) a dosažitelné, realistické (časově i např. kapacitně), termínované a v neposlední řadě také realizovatelné z ekonomického hlediska (tedy dle tzv. SMART 7 pravidla). V současné době disponuje nejen Český statistický úřad, ale i jiná, specificky zaměřená výzkumná pracoviště 8, řadou informací a dat, která by bylo možno pro evaluaci NAPSI použít ihned a bez dalších finančních nebo personálních nákladů. Nezbytností pro jejich využití je však nejen několikrát již zmiňovaná adekvátní formulace cílů 9, ale také přijetí jasných závazků, které s sebou konkrétní a měřitelná opatření nesou. Další informace naleznete na : 7 Jedná se o akronym anglických slov popisujících správně stanovené cíle: specific, measurable, achievable, realistic, time-bound. 8 Například Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, Ústav pro informace ve vzdělávání aj. 9 Pro vyjasnění lze uvést příklad úpravy stávajícího cíle snižovat znevýhodnění ve vzdělávání v přístupu ke vzdělávání u dětí a mládeže do konkrétnější podoby zvýšit (např. o 5 %) podíl dětí, které nastupují do škol hlavního vzdělávacího proudu. Indikátorem plnění tohoto cíle by pak mohl být podíl žáků integrovaných do běžných tříd, který je pravidelně sledován právě Ústavem pro informace ve vzdělávání. 19

20 Název publikace: Národní akční plán sociální inkluze a způsob jeho tvorby Publikace v rámci projektu NAPSI spolu!, který je realizován v rámci evropské výzvy Komunitárního programu PROGRESS a za podpory MPSV, Autoři: partneři projektu NAPSI spolu! a kolektiv autorů odboru sociálních služeb a sociálního začleňování Ministerstva práce a sociálních věcí, Grafická úprava: Veronika Lašková, Tisk: Ing. Tomáš Havránek, Jungmannova 3, Praha 1, Počet výtisků: 200 ks Vydal SKOK o. s., Praha 2011

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Místní akční plány rozvoje vzdělávání

Místní akční plány rozvoje vzdělávání Místní akční plány rozvoje vzdělávání Ferdinand Hrdlička hrdlicka.ferdinand@vlada.cz Tel:+420 607 827 090 MAP v kontextu OP VVV Prioritní osa 3 je postavena na základní tezi, že klíčovým článkem kvality

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

OP ZAMĚSTNANOST 2014-2020 - MOŽNOSTI PODPORY V RÁMCI PRIORITNÍ OSY 2 SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ A BOJ S CHUDOBOU

OP ZAMĚSTNANOST 2014-2020 - MOŽNOSTI PODPORY V RÁMCI PRIORITNÍ OSY 2 SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ A BOJ S CHUDOBOU OP ZAMĚSTNANOST 2014-2020 - MOŽNOSTI PODPORY V RÁMCI PRIORITNÍ OSY 2 SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ A BOJ S CHUDOBOU Ing. Helena Petroková helena.petrokova@mpsv.cz Praha, 2.11.2015 Zaměření prezentace: OP Zaměstnanost

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Výzvy OP VVV vyhlašované v listopadu

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením

Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením Koordinace ucelené rehabilitace osob se zdravotním postižením Pilotní projekt Praha, 22. 10. 2010 Mgr. Pavel Duba, MPSV Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování Ucelená rehabilitace -je souvislá

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP. Synergie IROP Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Petra Bartáková, MSc. NM pro řízení OP Synergie IROP Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského

Více

jednání Rady města Ústí nad Labem

jednání Rady města Ústí nad Labem jednání Rady města Ústí nad Labem dne: 19. 11. 2015 bod programu: 2 věc: Podání žádosti, předfinancování a spolufinancování projektu Podpora inkluzivního vzdělávání v Ústí nad Labem v rámci Operačního

Více

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,

Více

Strategický plán udržitelného rozvoje města Sokolov

Strategický plán udržitelného rozvoje města Sokolov Strategický plán udržitelného rozvoje města Sokolov Implementační dokument MĚSTO SOKOLOV May 29, 2015 Autor: Profesionální servis s.r.o. Mgr. Bc. Jindřich Hlavatý, PhD. Mgr. Bc. Miloš Podlipný Pro účely

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI

AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI AKČNÍ PLÁN NA PODPORU RODIN S DĚTMI pro období 2006-2009 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 2006 Úvod Vláda České republiky schválila usnesením č. 1305 ze dne 12. října 2005 Národní koncepci rodinné

Více

Memorandum o spolupráci

Memorandum o spolupráci Memorandum o spolupráci Česká republika - Úřad vlády ČR Agentura pro sociální začleňování (dále jen Agentura ) zastoupená: Bc. Martinem Šimáčkem, ředitelem sídlem: nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01, Praha

Více

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími

Monitorovací ukazatele. sledované rozvojovými partnerstvími Monitorovací ukazatele sledované rozvojovými partnerstvími 1 Obsah prezentace: princip monitorování širší kontext monitorovacích indikátorů u Programu Iniciativy Společenství EQUAL společné minimum EK

Více

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Relevantními výzvami pro FHS

Více

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

Kulatý stůl č. 2 projektu MAS jako nástroj spolupráce obcí pro efektivní chod úřadů

Kulatý stůl č. 2 projektu MAS jako nástroj spolupráce obcí pro efektivní chod úřadů Kulatý stůl č. 2 projektu MAS jako nástroj spolupráce obcí pro efektivní chod úřadů 22. 9. 2015, České Libchavy Ing. Tomáš Vacenovský Obsah prezentace: Základní fakta o projektu Výstupy projektu Témata

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

Vyhodnocení procesu komunitního plánování sociálních služeb na Rokycansku z hlediska kritérií kvality plánování sociálních služeb

Vyhodnocení procesu komunitního plánování sociálních služeb na Rokycansku z hlediska kritérií kvality plánování sociálních služeb Vyhodnocení komunitního plánování na Rokycansku z hlediska kritérií Vyhodnocení procesu komunitního plánování sociálních služeb na Rokycansku z hlediska kritérií plánování sociálních služeb Zpracovatel:

Více

Výstupy a shrnutí. Veřejného projednání na téma. Komunitní plán rozvoje sociálních služeb

Výstupy a shrnutí. Veřejného projednání na téma. Komunitní plán rozvoje sociálních služeb Výstupy a shrnutí Veřejného projednání na téma Komunitní plán rozvoje sociálních služeb 1. ÚVOD MČ Praha 14 na svém území uplatňuje principy místní Agendy 21 a významnou části zapojuje veřejnost do procesu

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Definované oblasti podpory FNNO

Definované oblasti podpory FNNO Definované oblasti podpory FNNO Definované oblasti podpory FNNO Prioritní oblast I. Lidská práva a tzv. klíčové oblasti podpory 1a) Ochrana lidských práv a multikulturalismus 1b) Genderová rovnost 1c)

Více

Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová

Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Co je sociální práce? Co je to sociální práce? SOCIÁLNÍ PRÁCE JAKO

Více

Metodický pokyn č. 4

Metodický pokyn č. 4 Metodický pokyn č. 4 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Poslání, cíle a principy poradny pro cizince

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Hlavní zaměření programu Globálním cílem OP VVV je urychlit přechod ČR k růstu prostřednictvím lidského kapitálu pomocí investic do základů znalostní ekonomiky.

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

Evaluace průřezových témat

Evaluace průřezových témat KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností

Více

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Plán rozvoje sociálních služeb se řídí zákony: zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách zákon

Více

Cíl semináře. Pomáháme Vám s úspěchem.

Cíl semináře. Pomáháme Vám s úspěchem. Cíl semináře Předání zkušeností a názorů prezentujících na klíčové faktory pro tvorbu dobré ISRÚ Získání představy o potřebných konkrétních krocích Sdílení zkušeností a názorů všech přítomných Společnost

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2015 2016

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2015 2016 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2015 2016 Schváleno Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne 19. prosince 2014 Úvod Národní akční program bezpečnosti

Více

Rodinná politika pojetí a aktuální informace

Rodinná politika pojetí a aktuální informace Rodinná politika pojetí a aktuální informace (Brno, 20. 6. 2014) 1 Rodinná politika a aktéři rodinné politiky Pojetí rodinné politiky, sociální politika OECD: Soubor opaření zaměřených na: - vyrovnání

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Prosazování genderové rovnosti

Prosazování genderové rovnosti Prosazování genderové rovnosti Ing. Petr Pavlík, Ph.D. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Více

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování

Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování Uplatnění CLLD v oblasti sociálního začleňování a spolupráce MAS s Agenturou pro sociální začleňování 24. 2. 2014 Zuzana Drhová Z Dohody o Partnerství (str. 173, leden 2014) 3.1.1 Komunitně vedený místní

Více

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ Vláda ČR na svém zasedání dne 14. května 2008 schválila usnesením č. 539 Zprávu vlády o realizaci Koncepce

Více

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež Krajský úřad Pardubického kraje, sál J. Kašpara 16. 10. 2015 Ing. Kateřina Budínská, projektová manažerka

Více

Místní akční plány rozvoje vzdělávání

Místní akční plány rozvoje vzdělávání Místní akční plány rozvoje vzdělávání Ferdinand Hrdlička, Ing. Dana Pražáková PhD., Mgr. Pavla Růžková PhD. www.socialni-zaclenovani.cz MAP v kontextu OP VVV Prioritní osa 3 je postavena na základní tezi,

Více

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost číslo 12 ze dne 3. prosince 2008 k Evaluačnímu plánu Operačního programu Praha Konkurenceschopnost

Více

ORP Bruntál: Přehled cílů a opatření MOS ŠKOLSTVÍ. Problémový okruh. Téma

ORP Bruntál: Přehled cílů a opatření MOS ŠKOLSTVÍ. Problémový okruh. Téma ŠKOLSTVÍ ORP Bruntál: Přehled cílů a opatření MOS Téma Problémový okruh Cíl Opatření Neefektivní (nedostatečná) naplněnost obecních škol Cíl 1.1 Zavedení školských obvodů spádových škol Gestor cíle: Město

Více

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ VSTŘÍCNÝ ZAMĚSTNAVATEL. Společenská odpovědnost v organizacích veřejné správy 19.11.2013, Brno

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ VSTŘÍCNÝ ZAMĚSTNAVATEL. Společenská odpovědnost v organizacích veřejné správy 19.11.2013, Brno KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ VSTŘÍCNÝ ZAMĚSTNAVATEL Společenská odpovědnost v organizacích veřejné správy 19.11.2013, Brno VÝCHODISKA Rozhodnutí krajské samosprávy schválení realizace projektů: Smart kraj = smart

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Petr Kurfürst Brno, 13.10.2014 PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Účel Oblast působnosti Přínosy Hlavní rysy Cyklus SUMP podle

Více

PERSEFONA, o.s. Tel.: 737 834 345 545 245 996 E-mail: domacinasili@persefona.cz

PERSEFONA, o.s. Tel.: 737 834 345 545 245 996 E-mail: domacinasili@persefona.cz PERSEFONA, o.s. Komplexní služby obětem domácího násilí sexuálního zneužívání znásilnění Vzdělávání laické i odborné veřejnosti Analytická a publikační činnost Tel.: 737 834 345 545 245 996 E-mail: domacinasili@persefona.cz

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020: od schválení k prosazování

Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020: od schválení k prosazování Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020: od schválení k prosazování Praha, Centrum současného umění DOX, 21. 4. 2015 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.:

Více

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra Sociální služby v Pardubickém kraji v kontextu péče o osoby s poruchou autistického spektra Bc. Edita Moučková Krajský úřad Pardubického kraje 20. 4. 2015 ÚVOD Poruchou autistického spektra trpí v ČR odhadem

Více

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky:

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky: Klíčové faktory ovlivňující inkluzi dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do zájmového a neformálního vzdělávání" Realizátor: NIDM a GAC, spol. s.r.o. duben říjen 2009 Cíle výzkumu Výzkumné

Více

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant.

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant. Individuální projekt MPSV Podpora pracovního uplatnění starších osob v souvislosti s vyhlášením roku 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, Operační program Zaměstnanost (2014

Více

Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje

Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Akční plán EVVO Krajské koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Zlínského kraje Prioritní oblast 1: Opatření 1.1. Opatření 1.2. Opatření 1.3. Kvalitní vzdělávací a výukové programy Určení

Více

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Základní zásady základní sociální

Základní zásady základní sociální Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné správy a inspekci soc.. služeb Předpoklady pro

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2014 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu oficiálně předložena Evropské

Více

Rámcové indikátory inkluzívního hodnocení

Rámcové indikátory inkluzívního hodnocení HODNOCENÍ V INKLUZÍVNÍCH PODMÍNKÁCH CS Předmluva Rámcové indikátory inkluzívního hodnocení Inkluzívní hodnocení je přístup k hodnocení v podmínkách vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu, jehož koncepce

Více

Evropská dimenze odborného vzdělávání

Evropská dimenze odborného vzdělávání Olomouc 3-4.2.2011 Evropská dimenze odborného vzdělávání Miroslav Procházka miroslav.prochazka@nuov.cz Konference projektu UNIV 2 KRAJE Cíl a struktura prezentace Cíl: informovat o aktuálním stavu představ

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2011 2012

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2011 2012 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2011 2012 Schváleno Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne 10. prosince 2010. ÚVOD Národní akční program bezpečnosti

Více

Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy.

Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy. Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy. OBSAH Předmluva... Poděkování... Fáze procesu... Přípravná fáze - Předkontaktní... Předkontaktní

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vzdělávání osob se zdravotním postižením { JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vládní výbor pro zdravotně postižené občany: - je koordinačním, iniciativním a poradním orgánem

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2015 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 19. 1. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu předložena Evropské komisi 20.

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

IP Podpora vzdělávání v sociální oblasti v MSK III CZ.1.04/3.1.00/A9.00011. lektor: Mgr. Jaroslava Krömerová

IP Podpora vzdělávání v sociální oblasti v MSK III CZ.1.04/3.1.00/A9.00011. lektor: Mgr. Jaroslava Krömerová Proces střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji v letech 2015 2020 v kontextu návaznosti na rozvoj a strategii komunitního plánování sociálních služeb v Ostravě IP Podpora

Více

Brno, 18. 9. 2012. Příprava budoucího období kohezní politiky EU 2014+

Brno, 18. 9. 2012. Příprava budoucího období kohezní politiky EU 2014+ Brno, 18. 9. 2012 Příprava budoucího období kohezní politiky EU 2014+ Program prezentace 1. Úvod 2. Přehled situace 3. Rámec pro přípravu operačního programu 4. Diskuse Úvod Vize 2020 pro oblast VaV a

Více

Individuální projekt OP LZZ

Individuální projekt OP LZZ Individuální projekt OP LZZ Systémová podpora procesů transformace systému péče o rodiny a děti Karlovy Vary, 8. říjen 2012 PhDr. Miloslav Macela ředitel odboru rodiny a ochrany práv dětí Reforma systému

Více

Školství MAS Region HANÁ

Školství MAS Region HANÁ Školství MAS Region HANÁ VIZE Materiální vybavení škol odpovídající 21. století, kvalitní pracovní podmínky pro pedagogy k zajištění moderní výuky, zlepšení podmínek i pro nepedagogické pracovníky škol.

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 7.8.2014 PROGRAMOVÝ DOKUMENT Globální cíl IROP: Zajistit vyvážený rozvoj území, zlepšit veřejné služby a veřejnou správu pro zvýšení konkurenceschopnosti a zajištění

Více

Národní plán boje proti chudobě

Národní plán boje proti chudobě Národní plán boje proti chudobě přehled výchozích dokumentů a konceptů I. Úvod Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen MPSV ) je ústředním orgánem státní správy, do jehož působnosti spadá mimo jiné

Více

Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí

Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí Je to na Vás? Role neziskového sektoru v systému ochrany práv dětí Odbor rodiny a ochrany práv dětí Proces změn aktuální informace Změna systému práce orgánů sociálně-právní ochrany a soudů Vytváření sítě

Více

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 Nastavení modelové struktury financování (nastavení maximálních nákladů na jednotku a % podíl jednotlivých zdrojů financování na těchto

Více

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008)

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) 1. Základní aspekty Obsah: 2. Monitoring a evaluace 3. Hodnocení implementace 4. Hodnocení principů Programu

Více

Standardy a praxe zeleného nakupování v České republice

Standardy a praxe zeleného nakupování v České republice Standardy a praxe zeleného nakupování v České republice Úvod V České republice existuje několik iniciativ týkajících se zeleného nakupování (pro veřejné organizace). Nicméně většina z nich vychází z neziskových

Více

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. prosince 2007 č. 1439 Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci Článek I Úvodní ustanovení Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci (dále

Více

Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023

Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023 Strategie a integrovaný akční program ke zvýšení zaměstnanosti a lepšímu vzdělávání v Moravskoslezském kraji na roky 2015 2023 Verze březen 2015 1 STRUČNÝ SOUHRN MS Pakt je strategickou komunikační platformou

Více

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Únor 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1: Adaptabilita... 2 Prioritní osa 2: Aktivní politika trhu práce... 2 Prioritní

Více

DAPHNE III (2007-2013) Boj proti násilí

DAPHNE III (2007-2013) Boj proti násilí DAPHNE III (2007-2013) Boj proti násilí SEMINÁŘ KE KOMUNITÁRNÍM PROGRAMŮM PARDUBICE, 5. DUBNA 2011 Mgr. Barbora Holušová Ministerstvo vnitra, odbor prevence kriminality e-mail: barbora.holusova@mvcr.cz

Více

Nezaměstnanost v EU, koordinace politik zaměstnanosti, situace v ČR

Nezaměstnanost v EU, koordinace politik zaměstnanosti, situace v ČR Nezaměstnanost v EU, koordinace politik zaměstnanosti, situace v ČR Vývoj nezaměstnanosti v říjnu 2014 30 25 20 15 10 5 0 DE AT MT CZ UK LU DK NL RO HU EE SE PL BE SI FI LT EU28 FR LV IE BG EA18 SK IT

Více

Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech

Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech Univerzita Pardubice Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech ESF fondy a aktuální rozšíření realizace projektů

Více

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický

Hodnocení čerpání prostředků. v podmínkách MV. Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Hodnocení čerpání prostředků EU v podmínkách MV Ing. Vladimír Hubáček Ing. Martin Vohnický Odbor interního auditu a supervize Praha 12 / 2 / 2009 Obsah Jaké jsou možnosti čerpání z čeho čerpáme Ministerstvo

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015

Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015 Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015 15., 16., 17. 9. 2014 Z individuálního projektu Karlovarského kraje V Karlovarském kraji společně plánujeme sociální služby II Systém financování 2015

Více

2015-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část

2015-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část ABRI, s.r.o. Zpracováno ke dni 01. 09. 2015 Strategický dokument zpracoval pracovní tým společnosti ABRI, s.r.o. Vedoucí týmu: Mgr. Miloslav

Více