Významné milníky husitství v českých a německých dějinách

Transkript

1 LIBRETO EXPOZICE Název expozice: Významné milníky husitství v českých a německých dějinách JAN ŽIŽKA Z TROCNOVA (Život, působení a historický význam husitského vojevůdce) Umístění: TROCNOV, Památník Jana Žižky z Trocnova, přízemí objektu u parkoviště (Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích)

2 PRVNÍ MÍSTNOST TÉMA: PŘED VSTUPEM DO VELKÝCH DĚJIN [Hudební podmalba] Jezu Kriste, ščedrý kněže ( [Motto] Pochmurná, temná byla krajina a kdesi v dálce za horama hřmělo. Josef Svatopluk Machar: Matka Žižkova (1896) HT: TROCNOV, odlehlé místo, spíše samota, na dohled Novohradských hor. Podle pozdní pověsti se zde pod dubem, kde jeho matka nalezla úkryt před bouřkou, narodil slavný husitský vojevůdce Jan Žižka. BOHUŽEL, nevíme přesně, kdy se narodil (zřejmě kolem roku 1360), jak se jmenovali jeho rodiče, ani co znamená přízvisko Žižka, které nejspíš označovalo jednookého člověka. Jan zřejmě přišel o oko již v dětství. JAN, řečený ŽIŽKA, ač původem zeman, nebyl dobrý hospodář. Na konci 14. století mu v Trocnově a blízkém okolí už nic nepatřilo. Asi již dříve nalezl uplatnění ve službě mocnému rodu Rožmberků, možná krátce působil na pražském královském dvoře, většinu času ale zřejmě trávil v zahraničí jako žoldnéř. Jinak sotva vysvětlíme, proč o něm české prameny po dvacet let mlčí. NA POČÁTKU 15. STOLETÍ se Žižka vynořil v ozbrojených lapkovských družinách, jež škodily Rožmberkům, městu České Budějovice a podnikaly i výpady do Rakous. Rozsáhlou kriminální činnost často vykonávaly ve službách vlivných moravských šlechticů. Amnestie krále Václava IV. usnadnila Žižkovi vstup do vojenských oddílů, které v Pobaltí pomáhaly polsko litevské unii ve válce proti řádu německých rytířů. STÁRNOUCÍ VOJÁK se po návratu do Čech uchytil v Praze, pravděpodobně jako člen ostrahy dvora Václava IV. Záhy se nadchl pro ideály mistra Jana Husa, který požadoval nápravu církve a společnosti v duchu principů božího zákona obsaženého v textu Bible. Symbolem reformních snah se od podzimu 1414 stal kalich, vyjadřující husitské přesvědčení, že přijímání svátosti oltářní pod obojí způsobou všemi účastníky bohoslužby je Kristův příkaz.

3 SNAD SI ŽIŽKA UVĚDOMOVAL blízkost smrti a příklon k husitskému programu považoval za možnost jak uniknout pekelnému ohni, do něhož násilníci a lapkové patřili. S nadějí ve spasení tak čtyři roky po Husově tragickém skonu vstoupil v létě 1419 na scénu velkých dějin jako neohrožený bojovník boží. HLAS DOBY Princi, nad českým královstvím Nevládne zákon, zato stín Loupeží, pychu klid tam ruší, Pouze s průvodem ochranným Lze cestovat tím územím. To pro mě není, na mou duši. Eustach Deschamps, francouzský básník (asi 1397) HLAS DOBY Lucifer: To-li je ten lapka plný zlosti? Pohrám si s ním bez milosti, rúče s ním do pekelné školy, ať mu nalém v řit smoly! Hra o Kristovu zmrtvýchvstání i o jeho oslavení (15. století) EXPONÁTY P: Josef Mánes: Žižkovo narození (1859). Zvětšená kopie, u vstupu volně na zdi, v blízkosti motta Z: NG Praha, R P: Kamenná křtitelnice z kostela sv. Martina ve Střížově, kde byl malý Jan, nazývaný zdrobněle Ješek, podle místního podání pokřtěn (16. století). Originál volně u zdi Z: JČM (na místě) P: Kostel sv. Martina ve Střížově, vystavěný na přelomu století. Barevné foto na zdi Z: nutno zhotovit P: Rodový znak Jana Žižky červený rak na stříbrném poli (barvy nejsou průkazně doloženy) Replika na zdi (na místě, eventuálně nově zhotovit) Z: Zdeněk Vybíral (ed.), Husité. Na cestě za poznáním husitského středověku, Tábor: Husitské muzeum v Táboře 2011, s. 49.

4 P: Rak, ve středověku symbol vzdorovitosti a neústupnosti (kachel, kolem roku 1500) Odlitek na zdi (nutno zhotovit) Z: ZČM Plzeň, i. č P: Trocnovský dvorec v době života mladého Jana Žižky (model na základě archeologických výzkumů). Skleněná vitrína Z: na místě VT: Trocnov ve 14. století V Trocnově byly před rokem 1400 dva dvorce o celkové výměře dvou lánů, tj hektarů. Vznikly přibližně v polovině 14. století a jejich majitelé byli pravděpodobně bratři. Který z dvorců náležel Žižkovu otci a který jeho strýci, nelze s určitostí zjistit. Výnos zdejšího hospodářství, jež se v zásadě nelišilo od poddanských usedlostí, sotva postačoval k slušnému zabezpečení rodiny. Zdejší zemani, patřící mezi nižší šlechtu, proto museli mít i jiné zdroje příjmů. P: Středověké zemědělské nástroje srp, kosy, sekery běžně užívané i na Trocnově. Originály ve skleněné vitríně Z: JČM P: Pozdně středověké nádoby - mísy, hrnce a jiná keramika (včetně nálezů z Trocnova). Originály ve skleněné vitríně Z: JČM P: Žně v pozdním středověku Barevné foto (umístit dle logiky) Z: Bible olomoucká, Státní vědecká knihovna Olomouc, sign. III/díl I, fol. 114v P: Latinský záznam v nekrologiu českokrumlovského minoritského kláštera týkající se zřejmě rodičů a manželek Jana Žižky (pátý zápis shora). Barevná faksimile (kopie) ve skleněné vitríně Z: NK ČR Praha, sign. XIV B 15, fol. 142r Překlad a vysvětlení záznamu: 6. prosince [v den] biskupa a vyznavače Mikuláše Ješík, sladovník z Krumlova, / zemřel Peška, lovčí pána [Jindřicha z Rožmberka], Gregorius [Řehoř], otec Jana, / řečeného Syzka, matka Johana a manželky / jeho dvě Kateřiny s předky svými.

5 V uvedený den měli minorité vykonat modlitby či mše za všechny jmenované zesnulé. Pokud se zápis skutečně vztahuje k Žižkovi (identifikační predikát z Trocnova zde chybí), pak dokládá jeho těsné vazby k Českému Krumlovu. P: Rekonstrukce pravděpodobných příbuzenských vztahů Jana Žižky je nutně neúplná. Trocnovský zeman byl nepochybně spřízněn s mnoha nižšími šlechtici v sousedství, avšak tato pouta nedovedeme přesně postihnout. Odpovídající přehledné grafické ztvárnění na papíře pod sklem (nahradit stávající genealogický vývod) Z: František Šmahel, Záhady dvou Žižků a Žižkova věku, in: Husitský Tábor 3, 1980, s. 45 P: Groše, peníze a haléře z doby vlády Václava IV. Originály ve skleněné vitríně Z: JČM P: Jan, řečený Žižka, z Trocnova, Jan z Mysletína a Jaroslav z Krupé se 11. července 1378 přiznávají k dluhu, který mají u českobudějovických Židovek Jehuy a Stane ve výši tří kop a deseti grošů pražských. Dluh, zatížený úrokem 110%, zřejmě nebyl nikdy splacen. Faksimile (zhotovit) ve skleněné vitríně Z: ANM Praha P: Žižkův památník, zbudovaný roku 1938 v nedalekém Čeřejově, kde trocnovský zeman vlastnil do roku 1384 lán, na němž měla věno jeho manželka Kateřina. Barevné foto současného stavu Z: zhotovit P: Český Krumlov, v němž Žižka prokazatelně nalezl dočasné uplatnění ve službě Jindřichovi z Rožmberka na obraze Dělení Růží z poloviny 16. století. Barevná fotokopie centrálního výjevu Z: Národní památkový ústav ÚOP Telč, Státní zámek Telč, i. č. T 01101a P: Kachel s pětilistou růží, erbem rozrodu Vítkovců, mezi nimiž vynikli páni z Rožmberka (kolem roku 1500). Odlitek na zdi Z: MMP, i. č P: Hrad Český Krumlov v polovině 14. století (vizualizace Zlata Gersdorfová) Barevné foto (umístění dle logiky)

6 Z: Rožmberkové. Rod českých velmožů a jeho cesta dějinami, České Budějovice: Národní památkový ústav ÚOP České Budějovice 2011, s P: Burgundský vévoda Jan Nebojácný (+ 1419) se zde neobjevuje náhodou. S jeho dvorem byl ve styku jakýsi Jean (Jehan) Susque (Sisque) de Behaigne (z Čech), ztotožňovaný některými historiky s Janem Žižkou. Četné práce, sepsané v století, uvádějí, že Žižka bojoval i ve známé stoleté válce mezi Anglií a Francií. Přesvědčivý důkaz ale zatím chybí. Xerokopie pod sklem či na panelu Z: Václav Drška, Dějiny Burgundska, České Budějovice: Veduta 2011, s. 218 P: Výslech zajatého lapky s údaji o činnosti Jana Žižky v Popravčí knize pánů z Rožmberka (asi léta ). Faksimile nebo kopie ve skleněné vitríně Z: StOA Třeboň, Historica 49 (Popravčí kniha pánů z Rožmberka), fol. 21b Přepis výslechu týkající se Žižky a jeho bratra: A na Žižku Jan Holý pravil, že Žižka, Jindřich a bratr Žižkóv vzeli sú herynky, a že on a Troskovec odpověděli pánu, a že Žižka vzebral vozy a pánu [Jindřichovi z Rožmberka] odpověděl [vypověděl nepřátelství]. Opět pravil, že mlynář a Mikeš syn jeho v Žibřidově mlýně těch sú u sebe chovali a dávali jim potřebu, a že mezi nimi býval syn Žibřidóv. A také, že Matěj kupcóm vzal zlaté a Žižka zabil páně člověka. P: České Budějovice, pohled na město, kterému Žižka škodil a které ho pokládalo za nebezpečného delikventa. Originál nebo kopie dle možností JČM na panelu či pod sklem Z: sbírky JČM P: Opevněný Freistadt (staročesky Cáhlov), hornorakouské město na důležité silnici spojující jižní Čechy s Podunajím, si družina Matěje Vůdce, v níž působil Žižka, vyhlédla jako cíl plánovaného, leč neuskutečněného přepadu. Barevné foto současného stavu městského opevnění naa pnelu či pod sklem Z: zhotovit P: I lapkům se hodil dobrý kůň s patřičnou výstrojí. Podkovy, třmen a ostruhy z 15. století. Originály ve skleněné vitríně Z: JČM (depozitář) P: Zříceniny hradu Kraví Hora u Náměště nad Oslavou, místo Žižkova působení v obávané ozbrojené družině Viléma Sudlice z Litovan v letech Barevné foto současného stavu pod sklem či na panelu

7 Z: zhotovit P: Mapa zobrazující násilné činy bojových a lapkovských družin do roku 1419 podle popravčích zápisů jihlavských Mapa pod ochrannou folií či sklem Z: František Hoffmann, Bojové družiny na Moravě a v Čechách před husitskou revolucí a za revoluce, Táborský archiv 6, 1994, mapa č. 3 překreslit (!) P: Rvačky opilců a lapků při hře ve vrhcáby patří k typicky českým námětům zobrazovaným na pozdně středověkých kachlích. Pohled na ně měl být varováním před nectnostmi zhýralého života. Odlitek na zdi Z: ZČM Plzeň, i. č. NDP 8045 (Radyně) P: Záznam o Janu Žižkovi jako členu ozbrojené družiny na hradě Kraví Hora v popravčích a psaneckých zápisech jihlavských. Barevná kopie pod sklem či ve skleněné vitríně Z: Státní okresní archiv Jihlava, fond Městská správa Jihlava, oddělení Úřední knihy a rukopisy, i. č. 5, fol. 20r Překlad záznamu: Také týž Zikmund vyznal, že oloupili naše lidi, Heinricha Schustera a Petra se švagrem. U toho byli Rosseck, Poleczko, Zyzka, Schysska, Jane Velikej. P: Mapa zachycující Žižkovy doložené styky v letech Mapa pod sklem či ochrannou folií Z: Nově nakreslit (!) na základě prací Josef Pekař, Žižka a jeho doba, Praha: Vesmír 1930, s. XVII; František Hoffmann (ed.), Popravčí a psanecké zápisy jihlavské (Archiv český XXXVIII), Praha: CMS 2000, s (č. 23) P: Jan Matejko: Bitva u Grunwaldu. Detail obrazu z roku 1878 představuje Žižku jako bojovníka, který se po boku Poláků zúčastnil 15. července 1410 vítězného střetnutí s řádem německých rytířů. Žižkova účast v bitvě není sice doložena, je ale vysoce pravděpodobná. Barevná zmenšená kopie (zhotovit)pod sklem či na panelu Z: Warszawa, Muzeum Narodowe P: Hrad Radzyń, v jehož posádce pod velením Jana Sokola z Lamberka Jan Žižka sloužil od podzimu 1410 do února Barevné foto současného stavu pod sklem, ve skleněné vitríně či na panelu Z: zhotovit VT: Ve Václavově Praze

8 Král Václav IV. nesídlil od konce 14. století na Pražském hradě, ale v Královském dvoře (na místě nynějšího Obecního domu) na Starém Městě. Nedaleko odtud, v ulici Na příkopě, zřejmě vlastnil dům Jan Žižka. Po čase tento objekt prodal a koupil si menší v těsné blízkosti královského sídla (v dnešní Králodvorské ulici). S velkou pravděpodobností Žižka náležel do okruhu vyšehradských manů, mocenské struktury, kterou vytvořil Václav IV. pro obranu svých zájmů. P: Praha na počátku 16. století. V porovnání s dobou, kdy do ní přišel Jan Žižka, se pravobřežní část příliš nezměnila. Barevná fotokopie pod sklem či ve skleněné vitríně Z: Die Reisenbilder Pfalzgraf Ottheinrichs aus den Jahren 1536/37, edd. Angelika Marsch mit Josef H. Biller und Franz Dietrich Jakob, Weissenhorn: Anton H. Konrad Verlag 2001 (jinou reprodukci vlastní P. Č.) P: Trůnící král Václav IV. Barevná fotokopie pod sklem či ve skleněné vitríně Z: ÖNB Wien, Cod. 338 (Zlatá bula Karlova pro Říši, opis z roku 1400), fol. 14r Zobrazení krále na koni se sokolem a psem na kachlu z 15. století možná obráží zálibu Václava IV. v lovu. Odlitek na zdi Z: Regionální muzeum Kolín pobočka Muzeum Podlipanska Český Brod, i. č Odraz dvorského umění Václava IV. na kachlu nalezeném na Starém Městě pražském: král a lazebnice Odlitek na zdi Z: NM Praha, h. a., i. č P: Pražský hrad kolem roku 1400 (kresebná rekonstrukce) Barevná kopie pod sklem, ve vitríně či na panelu Z: František Šmahel Lenka Bobková, Lucemburkové. Česká koruna uprostřed Evropy, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 347 P: Prašná brána, část bývalého Královského a ulice Na příkopě roku 1793 (kolorovaný lept Leopolda Peukerta) Barevná kopie pod sklem, ve vitríně či na panelu Z: AMP 196 P: Vyšehrad kolem roku 1400 (kresebná rekonstrukce) Barevná kopie pod sklem, ve vitríně či na panelu

9 Z: František Šmahel Lenka Bobková: Lucemburkové. Česká koruna uprostřed Evropy, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 344 P: Betlémská kaple (č. 87), kazatelské působiště mistra Jana Husa (Folpert van Ouden Allen: Prospekt Prahy z roku 1685). Xerokopie detailu pod sklem, ve vitríně či na panelu Z: AMP 27; repro výřezu in: Alois Kubíček, Betlémská kaple, Praha: SNKLHU 1960, s. 36 P: Upálení Jana Husa v Kostnici 6. července 1415 a jeho druha mistra Jeronýma Pražského na stejném místě 30. května Oba muže odsoudil obecný koncil v Kostnici jako kacíře. Barevná kopie pod sklem, ve vitríně či na panelu Z: Latinský ilustrovaný rukopis Chronicon Concilii Constantiensis Ulricha Richentala, NK Praha, sign. XVII A18, fol. 11r 12v P: Hliněný husitský kalich. Originál v samostatné skleněné vitríně Z: NM Praha, h. a., i. č P: Kalich s řapíkem usnadňujícím přijímání svaté tekutiny. Originál v samostatné skleněné vitríně Z: Muzeum Litoměřice, i, č. 178 P: Podávání svátosti oltářní pod obojí způsobou dospělým i dětem (Jenský kodex). Barevná kopie pod sklem, ve vitríně či na panelu Z: NM Praha, sign. IV B 24, fol. 55v P: Adorace kalicha (kachel z 15. století). Odlitek na zdi Z: Husitské muzeum Tábor, i. č Interaktivní a audiovizuální elementy Videozáznam hrané rekonstrukce: Lapkové přepadají kupce, kteří se brání s dvojím možným ukončením podle přání návštěvníka dle principu kinematografu a) lapkové vítězí a radují se nad kořistí b) jsou přemoženi a odváděni do vězení. Tablet Z: zhotovit

10 Filmová sekvence z filmu Křižáci (Krzyźacy), natočeného roku 1960 polským režisérem Aleksandrem Fordem (pasáž s Janem Žižkou). LED obrazovka Z: DRUHÁ MÍSTNOST TÉMA: VÍTĚZNÝ HUSITSKÝ VÁLEČNÍK [hudební podmalba] Ktož jsú boží bojovníci (délka 1, 58 minuty) ( [Motto] Militia est vita hominis super terram. Život člověka na pozemském světě je vojenskou službou. Job 7, 1 HT: NEDĚLE 30. ČERVENCE 1419 změnila české dějiny. Svržením protireformních konšelů z oken Novoměstské radnice v Praze propukla husitská revoluce. Jan Žižka náležel k organizátorům převratu. Po brzké smrti krále Václava IV. a krátké epizodě v Plzni zamířil v březnu 1420 na Tábor, nově založenou husitskou obec řídící se zásadami božího zákona. Ve funkci táborského hejtmana rychle získal pověst nepřemožitelného vojevůdce. VÝČET ŽIŽKOVÝCH VÍTĚZSTVÍ je dlouhý. Především jeho zásluhou odrazili husité, považovaní většinou křesťanské Evropy za kacíře, vojska dvou křížových výprav, vyhlášených papežem a vedených římským i uherským králem Zikmundem Lucemburským. Zikmund se jako dědic svatováclavské koruny dlouho marně snažil ovládnout České království. Většinu jeho území kontrolovaly, i díky vojenským úspěchům Jana Žižky, husitské svazy. ŽIŽKOVA VOJENSKÁ TAKTIKA spočívala ve využití vozové hradby, která chránila neurozené pěší bojovníky proti útokům těžké jízdy, a také v nasazení palných zbraní. Proslulý byl Žižkův cit pro terén, schopnost improvizovat a volit nečekaná řešení včetně partyzánských forem boje. Ze všech bitev, jež jako vojevůdce svedl, odešel jako vítěz. To je výkon v historii vojenství zcela ojedinělý. V ČERVNU 1421 utrpěl Žižka poranění dosud zdravého oka a buď úplně nebo téměř zcela oslepl. Postižení chápal jako zkoušku, kterou Bůh

11 prověřuje, zda i nadále vydrží hájit jeho pravdy. V přesvědčení, že je prodlouženou rukou boží, svůj boj ještě více vyhrotil. To vedlo k jeho neshodám s táborským duchovenstvem. Na počátku roku 1423 odešel Žižka z Tábora do východních Čech, kde vybudoval vlastní vojenský svaz, zaměřený nejen proti katolíkům, ale i proti umírněným husitům. HLAS DOBY Čtyři artikuly pražské shrnovaly husitský výměr božího zákona a zároveň byly Žižkovým programem: 1. aby slovo boží bylo bez překážky a svobodně hlásáno; 2. aby tělo boží bylo svobodně a bez překážky podáváno pod obojí způsobou všem křesťanům, kteří po tom touží; 3. aby přestalo panování kněží nad pozemskými statky a zbožím, které církev vlastní proti božímu přikázání; 4. aby byly odstraněny všechny smrtelné hříchy a nepořádky odporující božímu zákonu. HLAS DOBY Jeho řízením se hotovilo všechno vojsko a za ním šli všichni sedláci, třebas beze zbroje, jenom s cepy, palicemi, samostříly a sudlicemi a velmi ochotně ho poslouchali. Vavřinec z Březové: Husitská kronika HLAS DOBY Vyjádřím se jenom zkrátka: jako kdysi neviňátka zabil krutý Héródés, tak tys, Žižko věrolomný, poslal počet přeohromný zbožných duší do nebe Anonymní katolický básník z 15. století HLAS DOBY Tu prosíš, aby tě [Bůh ] uchoval ode všeho zlého, na očí úrazu i na životě Výklad Otčenáše (15. století) EXPONÁTY P: Stanislav Hudeček: Vzbouřený lid shazuje konšely z oken Novoměstské radnice 30. července 1419 Xerokopie pod sklem, ochrannou folií či na panelu Z:? P: Zlacený kalich (přelom století) Originál ve skleněné vitríně

12 Z: JČM (zápůjčka z českobudějovické diecéze) P: Jan Žižka plastika z táborského městského znaku ( ) Odlitek nebo replika (umístění dle logiky) Z: originál NM Praha; odlitek Husitské muzeum Tábor P: Pohled na Plzeň (v pozadí Rokycany a hrad Radyně) z počátku 16. století. O západočeské město na přelomu let soupeřili katolíci s husity, po Žižkově odchodu na Tábor se stalo nejvýznamnější českou katolickou pevností, již husité nikdy nedobyli. Barevná fotokopie pod sklem, ve skleněné vitríně či na panelu Z: Die Reisenbilder Pfalzgraf Ottheinrichs aus den Jahren 1536/37, edd. Angelika Marsch mit Josef H. Biller und Franz Dietrich Jakob, Weissenhorn: Anton H. Konrad Verlag 2001 (jinou reprodukci vlastní P. Č.) P: Panoramatický pohled na bojiště u Sudoměře, kde Žižka 25. března 1420 porazil cestou z Plzně na Tábor oddíly českých katolických šlechticů. Barevné foto současný stav (pod sklem či na panelu) Z: zhotovit VT: Husitský Tábor V předjaří 1420 obsadili husité ze Sezimova Ústí ostrožnu nad soutokem Lužnice a Tismenického potoka, podmanili si zdejší hrad a na místě zaniklého města Hradiště začali budovat vlastní obec s biblickým jménem Tábor. Nové sídliště městského charakteru se stalo střediskem husitských radikálů a hejtman Žižka rychle získal respekt jako organizátor a velitel táborských vojsk. P: Model opevnění Tábora po roce 1420 v rekonstrukci Dobroslavy Menclové. Speciální skleněná vitrína Z: VHÚ Praha Vojenské muzeum, p. č P: Opevněné město, možná Tábor., na kachlu z 15. století. Odlitek na zdi Z: Husitské muzeum Tábor, i. č P: Nejstarší zachovaná pečeť obce Hradiště hory Tábor: v kruhovém poli hora s kalichem, střeží ji cep a meč (11. října 1424). Faksimile ve skleněné vitríně Z: StoA Třeboň, Historica 154 P: Mapa Žižkových vojenských akcí v dubnu a v květnu Mapa pod sklem,i pod ochrannou folií či na panelu Z: Zhotovit na podkladě údajů Petra Čorneje

13 P: Žižkova pečeť z roku 1420 s výbuchem revoluce změnil táborský hejtman erb raka vystřídal kalich. Faksimile pečeti ve skleněné vitríně Z: StOA Třeboň, Historica 216 (originál či faksimile listiny v Trocnově) P: Nejstarší zápis slavného husitství chorálu Ktož jsú boží bojovníci v Jistebnickém kancionálu. Autorství textu, který vznikl v táborském prostředí, se dříve chybně připisovalo Žižkovi. Barevná fotokopie pod sklem Z: KNM II C 7, pag. 87 VT: Husitské směry I když všichni husité vyznávali program čtyř pražských artikulů. Existovaly mezi nimi značné názorové rozdíly, podmíněné i regionálně. Proto postupem času vytvořili několik samostatných svazů. Nejradikálnější byli táborité, k důsledným husitům náleželi východočeští stoupenci kalicha, zvaní orebité, vlivný pražský svaz kolísal mezi radikálním a umírněným výkladem husitských zásad. Proti nebezpečí, které jim hrozilo od křižáckých výprav, jejichž účastníci pocházeli převážně z německých oblastí, dnešního Rakouska, Uher i z katolických zemí Koruny české (Slezsko, Horní a Dolní Lužice), se však dokázali vždy semknout. P: Papežský nuncius Fernando zveřejňuje 17. března 1420 ve Vratislavi papežskou listinu (bulu) vyhlašující první křížovou výpravu proti husitům. Barevná fotokopie pod sklem či na panelu Z: ÖNB Wien, Cod , fol. 155r P: Papež Martin V., jeden ze strůjců protihusitských křižáckých výprav (výřez z obrazu Studna života od Jana van Eyck). Barevná fotokopie pod sklem či na panelu Z: Museo del Prado Madrid (reprodukce in: Jarmila Vacková, Van Eyck, Praha: Academia 2005, s. 206, obr. 131) P: Římský a uherský král Zikmund vyobrazený husity jako krutý pohanský císař Maxentius (Deska z Náměště). Jeden z nejvýznamnějších evropských pozdně středověkých panovníků a vynikající diplomat, uctívaný v německých oblastech Svaté říše římské i v Uhrách, v zápase s husity neuspěl. Barevná fotokopie pod sklem či na panelu, resp. replika Z: Moravská galerie Brno, sign. A 38 P: Při pohledu na vojenskou převahu nepřátel se husité často přirovnávali k biblickému Davidovi, který přemohl Goliáše (kachel z 15. století).

14 Odlitek na zdi Z: Husitské muzeum Tábor, i. č. 193 P: Král Zikmund si oblíbil emblém dvorského rytířského řádu, který roku 1408 založil. Byl jím přemožený drak, jinotaj ďábla, symbolizující panovníkův boj proti pohanům a kacířům. Husité chápali působivý znak jinak, jako odkaz k ryšavému draku z Apokalypsy, bojujícímu ve službách Antikrista. Této interpretaci napomáhala i barva Zikmundových vlasů a vousů. Barevná fotografie látkového emblému Dračího řádu na panelu Z: Bayerisch Nationalmuseum München, i. č. T 3973 (barevné repro in: Jiří Fajt Barbara Drake Boehm, Karel IV., císař z boží milosti, Praha: Academia 2006, s P: Dračí řád obepínající znak Zikmundova uherského království na kachlu z 15. století Odlitek na zdi či ve skleněné vitríně Z: Muzeum města Brna, i. č P: Jako panovník Svaté říše římské užíval Zikmund ve znaku též císařského orla. Odlitek na zdi či ve skleněné vitríně Z: Archeologický ústav AV ČR (depozitář), i. č. T P: Král Zikmund v křižáckém ležení na Letné před Prahou v červenci Barevná fotokopie pod sklem či na panelu Z: ÖNB Wien, Cod , fol. 155r P: Lorenz Janscha: Vrch Vítkov (Žižkov) se Špitálským polem (nynější Karlín) na počátku 19. století. Místo Žižkovy slavné, byť rozsahem nevelké bitvy, která 14. července 1420 rozhodla o porážce první křížové výpravy. Barevná fotokopie pod sklem či na panelu Z: AMP 238 P: Malý Bor u Horažďovic: kostel sv. Maří Magdaleny s hřbitovem. Opěrný bod Žižkova postavení v bitvě, v níž 12. září 1420 porazil vojsko jihočeské a západočeské katolické šlechty (současný stav). Barevné foto pod sklem Z: zhotovit VT: Žižkovy bitvy v roce 1420 Všechny tři významné bitvy, v nichž táborský hejtman roku 1420 zvítězil, prozrazují shodný rukopis. Žižka zaujal výhodné postavení (u Sudoměře přehradil vozy cestu mezi rybníky, na Vítkově vybudoval provizorní pevnost

15 v závěru úzkého táhlého návrší, v Malém Boru využil kamenného kostela), takže útočící jízdní vojsko nemohlo udeřit plnou silou a muselo s nepořízenou ustoupit. P: Železná přilba typu cassis. Pokud možno originál ve skleněné vitríně Z: ZČM Plzeň, i. č P: Fragment drátěné košile. Originál ve skleněné vitríně Z: JČM (depozitář) P: Třmen železný hruškový. Originál ve skleněné vitríně Z: JČM, i. č. 100 P: Železná uzda se stopami stříbrné inkrustace. Originál ve skleněné vitríně Z: NM Praha, h. a., i. č P: Bodný meč z přelomu století. Originál ve skleněné vitríně Z: JČM, i. č. 111 P: Bojová sekera. Originál ve skleněné vitríně Z: JČM (depozitář) P: Sudlice (eventuálně halapartna), určená především ke strhávání jízdních bojovníků z koní. Originál ve skleněné vitríně Z: JČM (depozitář) P: Železný kladívkový palcát ve tvaru ruky s dýkou. Originál ve skleněné vitríně Z: NM Praha, h. a., i. č P: Hlavice palcátu železná osmiperá. Originál ve skleněné vitríně Z: VHÚ Vojenské muzeum Praha, i. č. X 30 P: Bojový cep s násadou spirálově obtočenou železným páskem. Cepy, palcáty a jiné typy bijáků byly určeny k prorážení plátové zbroje.

16 Originál ve skleněné vitríně Z: NM Praha, h. a., i. č P: Železný biják ve tvaru koule. Originál ve skleněné vitríně Z: NM Praha, h. a., i. č. 500 P: Kuše (samostříl), obávaná zbraň s dostřelem metrů. Originál či replika ve skleněné vitríně Z: zámek Opočno, i. č (eventuálně jiný zdroj) P: Velká pavéza se znakem města Prahy. Replika zavěšená na stěně Z: MMP, i. č P: Hlaveň osmihranné bronzové ručnice (takzvané píšťaly) z první poloviny 15. století. Originál ve Skleněné vitríně Z: zámek Žleby, i. č P: Železná osmihranná hákovnice z první poloviny 15. století. Originál ve skleněné vitríně Z: MMP, i. č P: Kamenné kule. Originál ve skleněné vitríně Z: JČM (depozitář) VT: Husité a kláštery Husité ničili kláštery a pronásledovali mnichy, protože neuznávali řeholní řády. Skutečný kněz měl podle jejich mínění kázat a vést věřící po cestě spasení, nikoliv neužitečně rozjímat v ústraní. Rozumí se samo sebou, že husité odebírali klášterům i všem církevním institucím pozemkový majetek ve shodě s názorem, že kněží jsou povinni dodržovat apoštolskou chudobu a hmotné zabezpečení jim má zajišťovat farní osada nebo obec. P: Svorník z cisterciáckého kláštera ve Zlaté Koruně, napadeného Žižkou na jaře i na podzim Volně u zdi Z: JČM (depozitář) P: Prachatice: vnitřní gotická brána původního opevnění města, které Žižka v čele táborského vojska dobyl v listopadu 1420 a přikázal usmrtit veškeré

17 dospělé muže. Dobytí Prachatic bylo součástí vojenských akcí, jimiž Žižka rozšiřoval mocenskou sféru táborského svazu v jihočeském regionu. Barevné foto současného stavu pod sklem či na panelu Z: zhotovit VT: Táborský hejtman v rodném kraji O několik týdnů dříve, než dobyl Prachatice, začlenil Žižka do táborské sféry Lomnici nad Lužnicí v sousedství rožmberské Třeboně a vypálil (Novou) Bystřici na rakouské hranici. Operoval tak znovu v krajině, již důvěrně znal z doby mládí i z let působení v lapkovských tlupách. Jeden z jeho selských bojovníků, kteří se k němu přidávali v čase válečných kampaní, později přiznal, že v Bystřici zabil na rynku cepy tři člověky. P: Lomnice nad Lužnicí gotický kostel sv. Jana Křtitele a záznam vyznání Václava Holého z Březovíka. Barevné foto (současný stav) a xerokopie na panelu Z: foto zhotovit; StOA Třeboň, Historica 49 (Popravčí kniha pánů z Rožmberka, fol. 34b) P: Listina o příměří mezi táborskou stranou (zastoupenou hejtmany Janem, řečeným Žižka, z Trocnova, Chvalem z Machovic, Zbyňkem z Buchova a Pavlíkem z Mutic) a mocným katolickým šlechticem Oldřichem z Rožmberka, datovaná 18. listopadu 1420 po úspěších táborských vojsk v jižních Čechách. Originál či faksimile ve skleněné vitríně či pod sklem Z: StOA Třeboň. Historica 216 (originál či faksimile v Trocnově) P: Charles Louis Philippot: Fiktivní podobizna Oldřicha z Rožmberka ( ), mocného katolického šlechtice a od léta 1420 Žižkova protivníka. Závěsný obraz (kopie) nebo barevné foto pod sklem Z: Národní památkový ústav České Budějovice Hrad a zámek Český Krumlov P: Hrad Švamberk (Krasíkov), severně od Plzně v kresebné rekonstrukci. Před Žižkovým vojskem zde počátkem roku 1421 kapituloval vůdce katolického svazu v Plzeňsku Bohuslav ze Švamberka, který brzy přešel na táborskou stranu. Barevná kopie pod sklem či na panelu Z: Josef Dolejší Leonid Křížek, Husité. Vrchol válečného umění v Čechách , Praha: Elkapress 2009, s P: Kachel s labutí, znakem pánů ze Švamberka Odlitek na stěně nebo originál ve skleněné vitríně Z: MMP, i. č. 5559

18 P: Stylizované zobrazení středověkého Chomutova, který dobyl Žižka s tábority a pražským husitským vojskem v neděli 16. března Pozdější, dnes již neexistující nápis na takzvané Chlebné bráně připomínal událost slovy: Když nastala Květná neděle roku 1421, přepadl Žižka Chomutov, způsobil mnoho nářku a bídy, zabil 1363 křesťanů. Bůh nás stále ochraňuj před řáděním tak velkého tyrana. Černobílá xerokopie na panelu Z: Zdena Binterová et alii, Dějiny Chomutova, Chomutov 1997, s. 11. VT: Svatá válka Protože Chomutov odmítl kapitulovat, byl (stejně jako dříve Prachatice) vzat útokem a husité velkou část zdejších obyvatel, tentokrát včetně žen a Židů, usmrtili. Je to důkaz, jak nesmlouvavě byla vedena válka za absolutní, svatou pravdu božího zákona. Nepřátelé husitů, zvláště křižácká intervenční vojska, postupovala proti husitským kacířům namnoze ještě surověji a nezastavila se ani před zabíjením dětí. Žižka se obvykle řídil pevnými pravidly a vzory starozákonního válečníka Jozue a krále Alexandra Makedonského. Pokud město či hrad kapitulovaly bez boje, zachoval poraženým život, v opačném případě mohli dospělí muži očekávat smrt. P: Na jaře 1421 při tažení k Litoměřicům se Žižka zmocnil pevnůstky řádu německých rytířů a dal ji přebudovat v hrad nazvaný Kalich, po němž se až do smrti psal. Žádný jiný majetek vojevůdce nezískal a ani po něm netoužil. Předpokládaný vzhled Žižkova hradu v rekonstrukční kresbě J. Otradovce. Černobílá xerokopie na panelu Z: Milan Sýkora, Kelch, Jungfrau und Litaisch drei Hussitenburgen in Nordwestbóhmen, in: Burgen und Schlösser 4, 2012, s P: Nedostatek kvalitní mince řešili husité ražbou měďáků a takzvaných kalíšků z roztaveného náboženského náčiní. Originály černé mince ve skleněné vitríně Z: JČM (numismatická sbírka) P: Hrad Rabí u Horažďovic, při jehož dobývání v červnu 1421 utrpěl Žižka vážné zranění dosud zdravého oka (současný stav). Barevné foto pod sklem či na panelu Z: zhotovit P: Hrad Rabí řez vnitřním hradem ve 14. století (kresebná rekonstrukce Dobroslavy Menclové) Černobílá xerokopie pod sklem či na panelu Z: Dobroslava Menclová, České hrady. Díl první, Praha: Odeon 1972, s. 323