Rozšířění ocasatých obojživelníků ve Středočeském kraji

Transkript

1 Bohemia centralis, Praha, 17: , 1988 Rozšířění ocasatých obojživelníků ve Středočeském kraji Die Verbreitung der Schwanzlurche im mittelböhmischen Bezirk Vít ZAVADIL - Miroslav DITTRICH - Petr ŠAPOVALIV O stavu ohrožení našich obojživelníků je zvláště v posledních letech veřejnost dostatečně informována. Je to jedna z nejohroženějších skupin obratlovců. Obojživelníky likvidují obecně známé faktory: kyselý déšť, auto mobilismus, přímé ničení drobných vodních nádrží, napřimování potoků, regulace řek, meliorace, aplikace toxických látek v zemědělství, eutrofizace vod organickými, odpady vznikajícími při zemědělské velkovýrobě atd. Těmto civilizačním faktorům lze za stávajícího ekonomického vývoje a formální ochrany přírody bránit jen velmi omezeně. METODIKA Předkládaná práce má především charakter dokumentační. Pokouší se shromáždit údaje o lokalitách Středočeského kraje, kde se obojživelníci vyskytují nebo ještě v nedávné době vyskytovali. Přináší souhrn nám dostupné literatury, ale jejím těžištěm jsou zejména vlastní nepublikované nálezy a nepublikovaná pozorování celé řady profesionálních zoologů i milovníků přírody, pracovníků CHKO, oblastních muzeí a ONV; tyto údaje jsme získali formou korespondence, v malé míře též jako ústní sdělení. Všem těmto informátorům patří proto náš dík, zejména pak Miloši ANDĚROVI, pracovníku NM v Praze a Petru ROTHOVI z Liběchova, předsedovi herpetologické sekce Čs. zoologické společnosti ČSAV. Velkým množstvím nálezů přispěli dále Zdeněk SOUČEK, Václav LAŇKA, Leoš MELDA, Petr ZÁRUBA, Jiří HOUBA a další. Dále děkujeme Zbyňku HRKALOVI z ÚÚG v Praze za informace o hydrologických poměrech Středočeského kraje. V neposlední řadě patří 169

2 poděkování i vydavateli, který umožnil publikovat výsledky naší práce, a Pavlu PECINOVI, členu redakční rady Bohemia centralis. VI, členu redakční rady Bohemia centralis. Pro názornost předkládáme mapky dvojího druhu: mapu bodového rozšíření a mapu kvadrátového rozšíření druhu /na základě účelové podkladové mapy pro ÚVO ČSAV, vydané v Praze 1981/. V mapce bodového rozšíření označujeme lokality, které považujeme za prokázané, plným kroužkem. Většinu nálezů jsme se snažili osobně prověřit, jiné ověřovali profesionální zoologové, v některých případech jsme si vyžádali fotografie zvířat. Místa označená prázdným kroužkem jsou nálezy do roku Kroužkem se zaplněnou levou polovinou označujeme hlášenou či předpokládanou introdukci /blíže viz text u jednotlivých druhů/, kroužek se zaplněnou pravou polovinou je údaj nedoložený, pochybný nebo sporný. Obdobné značení /plný čtverec, prázdný čtverec se zvýrazněným obrysem, zaplněná levé či pravá polovina čtverce/ používáme i pro čtvercové mapy. Z publikace jsme vyloučili hlášení, která se nám zdála nevěrohodná, nebo ta, která ukazovala na možnost záměny druhu. Čtverec považujeme za obsazený druhem již při zjištění jediné lokality. Při popisu řadíme lokality podle okresů; ty jsou seřazeny abecedně. V jednotlivých okresech postupujeme od severu k jihu a od západu k východu podle čtverců na základě výše uvedené účelové podkladové mapy. V jednotlivých čtvercích řadíme lokality opět abecedně. Každá lokalita má své číslo, které jsme pro bližší orientaci vynesli i do mapy. V některých případech mají dvě nebo i tři lokality jedno číslo. Jedná se o lokality, které leží na katastrálním území jedné obce, ale jsou dosti od sebe vzdálené nebo vzájemně izolované. Protože některá hlášení došla ještě po uzávěrce naši ankety, byli jsme nuceni vypomoci si při číslování lokalit indexy a, b, c... atd. Dodatečným vřazením několika lokalit, původně informátory označených místním názvem, pod název nejbližší obce vzniklo to, že v celkovém pořadí chybí několik čísel /u čolka obecného č. 6, 7, 76, 184, u čolka horského č. 4, 21 a u mloka č. 88/. Nepodařilo se nám získat spolupracovníky ze všech oblastí Středočeského kraje. Nejlépe pokryty jsou okresy Nymburk, Rakovník, Kolín, Praha-východ a území hlavního města Prahy. Méně nálezů je z okresů Benešov, Praha-západ, Mladá Boleslav. Nejméně hlášení je z okresu Příbram, téměř bílými místy zůstávají okolí Votic, Miličína a Dolních Královic v okrese Benešov, okolí Mělníka, Slánsko, jižní část okresu Mladá Boleslav a zejména území ohraničené na severu spojnicí Kouřim - 170

3 Kutná Hora, na jihu řekou Sázavou a hranicí kraje. Vyzýváme tedy také touto cestou všechny zájemce o mapování obojživelníků a plazů ke spolupráci. V příštích letech by mělo být uzavřeno mapování žab a plazů. Na Základě těchto prací doplněných o nová hlášení se chceme na závěr pokusit o kvantitativní vyhodnocení jednotlivých druhů v kvadrátech a ekologické zhodnocení každého druhu. CHARAKTERISTIKA SLEDOVANÉHO ÚZEMÍ Hranice zjišťovaných lokalit jsou omezeny současným administrativním vymezením Středočeského kraje. V některých případech však uvádíme i lokality ležící mimo zkoumané území, a to zejména takové, které - mají společný kvadrát, - ukazuji na pravděpodobný výskyt i ve Středočeském kraji, je-li přilehlé území Středočeského kraje "bílé", - se týkají vzácnějších druhů. GEOMORFOLOGICKÉ POMĚRY Oblast zahrnuje nadmořské výšky od asi 160 m /Polabí mezi Liběchovem a hranicí Středočeského kraje/ do 860 m /hřebeny Brd/. Asi 50 % zkoumaného úžení tvoří nadmořské výšky m, přibližně 15 % do 200 m, asi 25 % m. Oblasti s nadmořskou výškou více než 600 m tvoří jen malou plochu středních Čech v Brdech a nepatrnou část v oblasti Vlašimské pahorkatiny, Hřebenů a Kralovické pahorkatiny. HYDROLOGICKE A KLIMATICKÉ POMĚRY Vodní režim povrchových toků Středočeského kraje je nutno posuzovat ze dvou hledisek - kvantitativního a kvalitativního. Základním předpokladem pro větší objemy povrchových zdrojů vody je dostatečné množství srážek. Z tohoto hlediska se Středočeský kraj řadí spíše mezi suchá území, průměrné roční srážky zde totiž kolísají od 500 až do 600 mm /podrobné údaje lze nalézt v Atlasu podnebí Československé republiky, 1958, a v tabulkách publikace Podnebí Československé socialistické republiky, 1961/. Obdobně nepříznivý vliv mají i geomorfologické poměry a geologická stavba; oba tyto faktory neumožňují vznik rozsáhlejších zamokřených ploch. 171

4 Pro život obojživelníků má proto značný význam stupeň znečištění povrchových toků. Je třeba skutečně mluvit pouze o stupni znečištění, protože na úze mí Středočeského kraje se významnější povrchové toky I. třídy čistoty prakticky nevyskytují. Ukazatelem, který rozhoduje o zařazení jednotlivých toků do čtyř tříd, je hodnota biochemické a chemické spotřeby kyslíku. Převážná část vodních toků spadá do II. třídy čistoty. Nejhorší situace je na Berounce a na Labi po ústí Jizery, kde vody dosahují nejvyšší IV. třídy čistoty. Z významně znečištěných vodních toků je třeba uvést ještě část toku Blanice a Doubravu, obě spadající do III. třídy čistoty. Toto, místy enormní znečištění povrchových vod, je způsobeno především kombinací splaškových a odpadních vod v místech větších sídelních celků a také průmyslových odpadů i zemědělského znečištění. Z uvedeného hodnocení povrchových toků vyplývá, že obojživelníci jsou dnes vázáni hlavně na určitý omezený typ vodních ploch - tůně, pískovny s podzemní vodou a tzv. nebeské nádrže, tj. nádrže napájené pouze dešťovou vodou. Drobné i větší nádrže tohoto charakteru jsou více méně roztroušeny po celém území. V intenzívně zemědělsky obdělávaných oblastech se obojživelníci rozmnožují téměř výhradně na mikrolokalitách, které tvoři často jen návesní rybníčky nebo drobné nádrže na soukromých pozemcích. Takové lokality jsou však osidlovány pouze druhy s širší ekologickou valencí. ROZŠÍŘENÍ JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ Popis rozšíření jednotlivých druhů se skládá z výčtu lokalit a z mapek. Lokality řadíme podle okresů, v okresech podle čtverců kvadrátového mapování /blíže viz metodika/. Každá lokalita má své číslo, které odpovídá označeni lokality v bodové mapce. U kumulace hlášených lokalit do nevelkého území pro přehlednost předkládáme i výseče z mapek. Údaje označujeme takto: číslo lokality druhu /např. 19/, lokalita /např. Hýskov/, časový údaj /např /, informátor /hapř. BELANSKÝ /1986/; informátor citovaný častěji, je označen zkratkou /např. HO, SK apod./. V abecedním seznamu zkratek informátorů uvádíme celé jméno a místo bydliště nebo pracoviště. Tento seznam obsahuje také jiné zkratky /např. MČ - muzeum Čáslav apod./. Celé datum nálezu uvádíme pouze u vzácnějších druhů a u pozoruhodných nálezů /např. topicky, fenologicky apod./, jinak jsme data zredukovali na rok. Informátor s nečitelným podpisem, jehož identitu se nám nepodařilo vypátrat, je označen jako Anonymus. 172

5 Anonymní jsou též některé údaje v evidenčních tabulkách akce ÚV ČSOP Evidence vodních ploch s výskytem obojživelníků, sběry v Národním muzeu a publikované články. Pokud zpravodaj uvádí převzatý údaj, jehož autora jmenuje, uvádíme to obvyklým způsobem, např. ROVNÝ in SO. Pro zjednodušení citujeme /obvyklým zkráceným způsobem/ v textu jen příležitostné informátory a publikované údaje, u odkazů na zkratky často frekventovaných informátorů najde čtenář úplnou citaci zdroje informace v seznamu pramenů na konci práce. Seznam zkratek AN -ANDĚRA Miloš, Národní muzeum, Praha BO -BOHÁČ Jasoň, Středočeské muzeum, Roztoky u Prahy DA -DALÍK Petr, Říčany DT -DITTRICH Miroslav, Praha ET -Evidenční tabulky /viz seznam pramenů pod heslem Kolektiv/ FU -FUCHS Roman, Praha GR -GRINDL Tomáš, Dolní Bousov HL -HANEL Lubomír, Kladruby HO -HOUBA Jiří, Praha KA -KAVKA Tomáš, Praha KO -KOSOUREK Pavel, Kněževes KSSPPOP - Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody LA - LAŇKA Václav, Rakovník LE - LEYPOLD Jan, Škvorec MČ - Muzeum Čáslav MCH - MÁCHA Petr, Praha ME - MELDA Leoš, Vlašim NM - Národní muzeum Praha PE - PECINA Pavel, KSSPPOP, Praha RO - ROTH Petr, Liběchov ROM - ROMANOVSKÝ Alexej, PřF UK, Praha RU - RUS Ivo, Okresní vlastivědné muzeum Kolín SK - SKÁLA Petr, CHKO Blaník SO - SOUČEK Zdeněk, Poděbrady ŠAP - ŠAPOVALIV Petr, Unhošť 173

6 ŠM - ŠMAHA Jiří, Praha UR - URBÁNEK Lubor, Litomyšl VG - VERGNER Ivan, Zbýšov ZA - ZAVADIL Vít, Škvorec Zl - ZIEGLER Václav, Pečky ZR - ZÁRUBA Petr, Praha MLOK SKVRNITÝ - SALAMANDRA SALAMANDRA (LINNAEUS,1758) Středočeský kraj je svým výškovým rozpětím pro výskyt mloka příhodný, ba přímo optimální [srv. např. ANDĚRA /1985/]. Reliéf středních Čech vylučuje horní výškově omezení, nejnižší lokalita leží u Liběchova m n.m. Přesto již při pohledu na schematickou mapku je patrná koncentrace mloka do dvou oblastí: povodí Berounky s maximem nálezů v okolí Křivoklátu /přitom lokality z území CHKO Křivoklátsko, hlášené J. ŠMAHOU a P. ŠTĚPÁNKEM, jsou pouze příklady výskytu; jejich úplný výčet bude publikován nálezci samostatně; totéž bude platit i pro další druhy obojživelníků, nalezené na území této CHKO/ a středního Povltaví s dolním tokem Sázavy s maximem výskytu u soutoku Sázavy s Vltavou. Souvisí to zřejmě nejen s vlhčím klimatem v údolí řek a jejich přítoků, ale i se skladbou vegetačního pokryvu, který v těchto oblastech tvoří převážně původní listnaté, event. smíšené lesy, protkané potůčky, což je biotop pro mloka nejpříhodnější. Nelze se ubránit dojmu, že obě oblasti spolu dříve tvořily souvislý celek, který je dnes poněkud narušen při dolním toku Berounky částečným odlesněním, hustou zástavou, neúměrnou chatovou výstavbou, rozvinutým průmyslem a s tím související značnou dopravní zátěži a přebujelým turismem. Velmi nápadná je hustota výskytu mloka na jižním a severním okraji Prahy v údolí Vltavy. I zde se nabízí myšlenka, že tento výskyt byl kdysi souvislý. Řidčeji jej nacházíme v Povltaví jižně od Slapské údolní nádrže, ve středním Posázaví, černokosteleckých lesích a Džbánu. Početně zřejmě ne příliš silné populace žijí na Kokořínsku /lokality č a/, v Českém ráji /lokality č / a na úpatí Železných hor /lokality č. 40 a 41/. Nejpozoruhodnější jsou nálezy v teplých nížinách, které vyvracejí dosavadní názory na ekologické nároky mloka: střední Pojizeří /lokality č. 47 a 48/, Klánovický les /lokalita č. 63/ a zejména lokality v Polabí - Vlkov nad Lesy, kde biotop tvoří 174

7 175

8 doubrava, rozmnožovacím stanovištěm je lesní rybníček, event. jeho přítok /lokalita č. 57/ a především Pečky /lokalita č. 55/, kde v naprosto odlesněné oblasti tvoří biotop mloka mlýnský náhon, protékající poli a vroubený řídkým břehovým porostem s převahou olše, vrby a topolu. U tohoto naleziště je navíc velmi podstatné to, že je zde mlok pozorován vcelku pravidelně od roku 1957 až do současnosti. I kdyby se jednalo o introdukci nebo splach - splavení z vyšších poloh, skutečnost, že je zde tento druh pozorován v rozmezí téměř třiceti let, svědčí o tom, že se zde rozmnožuje, 176

9 a to již do značné míry posouvá dosavadní názory na jeho ekologickou valenci. Z Polabí je mlok již znám. Udávají jej v 70. letech z Bohdanče a Dřiteče SKLENÁŘ a ROČEK /1979/. I když v případě Bohdanče autoři nevylučují introdukci, téměř třicetileté pozorování V. ZIEGLERA v Pečkách svědčí o tom, že populace mloka v teplých nížinách, i odlesněných, může existovat. Nález u Liběchova /175 m n.m./ zřejmě souvisí s výskytem mloka na Kokořínsku. Ostatně i další výskytiště /např. početná populace mloka u Krakovce - lokalita č a Šípů - lokalita č žijící v prostředí jehličnatého lesa: smrk, borovice, modřín s vtroušenou břízou/ svědčí o tom, že ve Středočeském kraji výskyt mloka není vázán, jak se tradičně u tohoto druhu udává, pouze na podhorské bučiny, listnaté lesy či enklávy listnáčů v rozsáhlejších jehličnatých porostech. Mloka můžeme nalézt hlavně v noci či časně zrána, ve dne především za deštivého počasí. Nejčasnější nález je hlášen od Srbska /lokalita č. 20a/ z , nejpozdnější je z od Celiny /lokalita č. l1l/. Obě data nejsou nijak extrémní, zejména na podzim zůstává mlok aktivní jistě déle. Neobvyklý je nález larev mloka z /Závist u Štěchovic, lokalita č. 109/. Kromě obecně známých negativních faktorů, působících na všechny obojživelníky, je mlok ohrožen zejména: 1. nahrazováním původních lesů jehličnatými monokulturami, 2. velkoplošným hospodařením v lesích s přemírou mechanizace a chemizace, 3. zanášením a následným zanikáním dříve čištěných lesních studánek, důležitých pro vývoj larev, 4. nežádoucími sběry výletníky, eventuálně teraristy. Okres Benešov 62/52: 1, Živohošť, 1973, VAŠÁK /1986/; Živohošť - Psané skály u Poličan, 1977, SLADKOVSKÝ a PLATIL in VAŠÁK /1986/. 61/53: 2. Krhanice - komplex požáreckých lesů s Panským potokem, bez data, PE; , KO. 61/54: 3. Čerčany, , HO; Hvězdonice - zřícenina Stará Dubá, 1981, , ZR; 5. Chocerady - SPR Ve studeném, 1985, PE; 1976, BEJBL in NERGER /1987/; 6. Lštění, , HO; 6a. Ostředek, 1982, ANDĚRA /1984/; 7. Přestavlky, , HO; 8. Zlenice, , HO. 62/54: 9. Benešov - Černý les, 1972, introdukce larev, ANONYMUS in VAŠÁK /1986/; 10. Postupice, 1974, ME. 177

10 62/55: 10a. Radonice, 1947, 1962, HO. 61/55: 11. Samechov - SPR Ve studeném, 1961, 1970, 1972, 1974, 1980, F. VÁŇA, PODHORSKÝ, ZELENÝ, R. VÁŇA in VAŠÁK /1986/. Okres Beroun 60/48: 11a. Jablečno - SPR Kohoutov, okr. Rokycany, 1979, BÍLÝ /1986/; 1983 KSSPPOP; 1978, LA; 1985, ŠM. 61/48: 12. Jablečno, okr. Rokycany, , TAUBER, kartotéka depozitáře Národního muzea, leg. č. 8288/4,5; 8289/1-5 ad.; 1965, Galia /1987/. 59/49: 13. Dřevíč u Nižboru, , ANDĚRA /1984/; 13a. Nižbor - SPR Vůznice, 1958, 1980, LA; 14. Nový Jáchymov, , ANDĚRA /1984/; 15. Žloukovice, 1980 a 1986, ŠAP; bez data, leg. Anonymus, kartotéka depozitáře Národního muzea, leg. č /49: 16. Broumy, 1983, ŠAP; - osada V Luhu, 1981, ANDĚRA /1984/; - údolí Úpořského potoka, , ANDĚRA /1984/. 59/50: 17. Nižbor, 1969, DT; 1976 a 1986, ŠAP; - kopec Koš VIII, 1986, HRADIL in BELANSKÝ; Nižbor - u zámku, Rovina, 1985, ŠAP; , ŠM. 60/50: 18. Beroun - okolí, bez data, ŠTĚPÁNEK /1949/; bez data, ČIHAŘ /1981/; 19. Hýskov, 1984, BELANSKÝ /1987/; 20. Liteň - kopec Mramor, , HO; 20a. Srbsko, , BÍLÝ /1986/; 21. Svatý Jan pod Skalou, 1968; - vrch Doutnáč, 1972, oboje ANDĚRA /1985/. 61/ Drahlovice, bez data, ANDĚRA /1985/; 22a. Všeradice, bez data, ZIMMER in RIEGER /1987/; 22b. Vižina - les Buč, 1971, HO. 60/51: 23. Karlštejn, 1953, ROM in HANÁK /1986/; 1982, ANDĚRA /1984/; 24. Mořinka, 80. léta, NOVÁKOVÁ in ET. 61/51: 24a. Halouny, , ANDĚRA /1984/. Okres Kladno 57/49: 25. Bilichov, stálý výskyt, LORENC /1986/; bez data, ANDĚRA /1984/. 59/49: 26. Běleč - Koutek, 1982, ŠAP; 27. Běleč - zřícenina Jinčov, 1983, ANDĚRA /1984/; 28. Běleč - Vůznice, bez data /stálý výskyt/, LORENC /1986/. 58/50: 29. Kladno - Rozdělov, 1983, VÍTA in ET; 30. Svinářov, 1983, HRO- NÍKOVÁ in ET. 59/ Bratronice, 80. léta, ŠM; 32. Unhošť - Rymáňský vrch, 1983, PEŠEK in ŠAP. 178

11 Okres Kolín 59/54: 33. Doubravčice /mezi Doubravčicemi a Kostelcem n. Černými lesy/, 1970, 1 exemplář, ŠŤASTNÝ /1986/. 60/54: 33a. Černé Voděrady, 1984, HO; 34. Jevany, , 3 exempláře, , 2 exempláře, , 2 exempláře, vše ZI; Jevany - Červená skála - kamenné moře v SPR Voděradské bučiny, 1983, ANONYMUS /1985/; 35. Penčice , 1 exemplář, ZI. 59/55: 36. Tuchoraz, 1986, PRŮŠA in RU /sporné/. 59/58: 36a. Týnec nad Labem, 30. léta, údaje několika místních obyvatel, kteří mloka výstižně popisují, sporné?, DT. Okres Kutná Hora 61/55: 37. Sázava nad Sázavou - rokle Čertova Brázda, 1983, ANDĚRA /1984/. 62/56: 38. Kácov, 1984 a 1986, ME; , ANDĚRA /1984/. 60/57: 39. Malešov, bez data, ŠTĚPÁNEK /1949/. 60/58: 40. Bílé Podolí - osada Koukalka, bez data, MČ; 41. Chotusice, bez data, MČ. 62/57: 42. Hostkovice, bez data, VG. 61/58: 43. Okřesaneč, bez data, VG. Okres Mělník 55/52: 44. Liběchov, , ŠAP, lokalita 175 m n.m. 55/53: 45. Konrádov, okr. Česká Lípa - údolí Bílých skal, 1986, larvy, MIKYSKOVÁ, ŠESTÁKOVÁ in M. PECINA /1986/; 46. Mšeno, 1939, J. MATOUŠ, doklad v Národním muzeu, leg , 5490, kartotéka depozitáře NM; bez data, ŠTĚPÁNEK /1949/. Okres Mladá Boleslav 54/54: 46a. SPR Malý Bezděz, okr. Česká Lípa, 1983, ANDĚRA /1984/. 56/54: 47. Strenice - Strenické údolí, bez data, PODANÝ /1967/. 56/55: 48. Strašnov, bez data, PODANÝ /1967/. 55/56: 49. Dobšín - Roubenka, 1984, DUFEK in GR., /sporné/; 50. Dolní Bousov - Robanský rybník, bez data, HRUŠANSKÝ in GR; 51. Vlčí pole - Hraběnčina studánka, , SLÁDKOVÁ et NECHANSKÁ in GR, /sporné/. 54/57: 52. okolí Hrubé Skály, okr. Semily, bez data, HÝZLER /1986/. 179

12 55/57: 53. Podtrosecká údolí, okr. Semily a Jičín, a 1983, ZI. Okres Nymburk 58/56: 54. Poděbrady - Na střelnici, , UR. 59/56: 55. Pečky - oblast Benešovky, , 2 exempláře, , 1 exemplář, , 1 exemplář, , 2 exempláře, , 1 exemplář, , 1 exemplář, , , , , , , , , , , , , , , , vždy 1 exemplář. Vletech 1976, 1979, 1981, 1983, 1986 nebyl mlok zastižen. V letech nebyla lokalita sledována, vše ZI; bez data, ŠACHL /1982/; 1967, ŠACHL in SO. 58/57: 56. Opolany, bez data, ŠACHL /1982/; 1959, ŠACHL in SO. 57/58: 57. Vlkov nad Lesy - rybníček Kábovec, , ZI. Hlavní město Praha 58/52: 58. Praha 6 - Liboc - Šárka, kolem roku 1960, VOGEL /1981/; 59. Praha 6 - Sedlec, do r. 1983, NOVÁKOVÁ in ET; 1985, STÁREK /1987/; 60. Praha 6 - Suchdol- Tiché údolí, bez data, NĚMEC /1980a/. 59/52: 61. Praha 6 - Střešovice, Lomená ul. 32, na zahradě 1 samice, 1978, ČIHAŘ /1981/. 59/53: 62. Praha 10 - Dubeček, vrch Rohožník. 1947, ANDĚRA /1985/. 59/54: 63. Praha 9 - Újezd nad Lesy - Klánovický les zv. Vidrholec, 70. léta, 1982, 1983, DA. 60/52: 64. Praha 5 - Lahovice - soutok Vltavy a Berounky, 1979, 1 exemplář, ČIHAŘ /1981/; 65. Praha 5 - Zbraslav, , ANDĚRA /1985/; , PE. Okres Praha-východ 58/52: 65a. Klecánky, 1982, ANDĚRA /1984/; 65b. Řež - "Močidla", 80. léta, ANDĚRA /1984/. 60/53: 66. Nebřenice, 1980, FARION /1986/. 59/54: 67. Doubek, 1979, LE. 60/54: 68. Božkov, , ZR; 69. Louňovice - SPR Voděradské bučiny, 1984, DA; 70. Mnichovice - Božkovský rybník /proti proudu potoka/, do r. 1984, ANDĚRA /1984/; 71. Myšlín, 1984, ZR; 72. Ondřejov, bez data, ANDĚRA /1984/; 73. Říčany, do r. 1975, MOUDRÝ /1986/. 61/54: 74. Kaliště, 1976, OPATRNÝ /1978/. 180

13 Okres Praha-západ 60/51: 75. Černolice, 1980, OPATRNÝ /1982/; 76. Černošice - potok Švarcava, 70. a 80. léta, ANDĚRA /1984/; 77. Řevnice, , ROM in HANÁK /1986/; 78. Třebotov - SPR Kulivá hora, , ZR; , PE in KSSPPOP. 61/51: 78a. Líšnice, 1983, ANDĚRA /1984/; 78b. Řitka, kolem r hojný, GALIA /1987/; 78c. Čisovice, 1959, HO. 58/52: 79. Roztoky - SPR Roztocký háj - Tiché údolí, NĚMEC /1980a/; Roztoky - malé levostranné přítoky Vltavy, , ČIHAŘ /1981/; 1980, ANONYMUS /1980/; 1986, ČTYROKÝ /1987/. 60/52: 80. Březová, , ANDĚRA /1985/; do roku 1986 ŠTĚPÁNKOVÁ in RIEGER /1987/; 81. Černíky, bez data, DUBSKÁ /1986/; 82. Dolní Břežany - břežanské údolí, , ANDĚRA /1985/; , PE; 83. Hradiště - Závist, , ANDĚRA /1985/; ŠTĚPÁNEK /1949/; bez data, ČIHAŘ /1981/; HANÁK /1983/; 84. Jarov, , ANDĚRA /1985/; - vrch Homole, 1984, ZA; 84a. Jíloviště, do r. 1986, ERNEST in RIEGER /1987/; 85. Károv, , ANDĚRA /1985/; 86. Klínec, 1984, MATYS in ET; 87. Lhota, , SK; 89. Měchenice, ANDĚRA /1984/; 1960, ŠM; stálý výskyt, VANĚK /1987/; bez data, ČIHAŘ /1981/; 89a. Nové Skochovice, , ERNEST in RIEGER /l987/; 89b. Ohrobec, 1975, ANDĚRA /1984/; 90. Oleško, 1974, SK; - Na dolech, bez data, ERNEST in RIEGER /1987/; 91. Zahořany, , SK; 92. Zvole, , ANDĚRA /1985/; - Zlaté údolí, bez data, stálý výskyt, ANDĚRA /1984/; 93. Zvolská homole, , ANDĚRA /1985/. 61/52: 94. Bohuliby - Zlatý potok, , ANDĚRA /1985/; 94a. Bojanovi-ce, bez data, larvy, ERNEST in RIEGER, 1987; bez data, VANĚK /1987/; 95. Bojov, 1984, MATYS in ET; 95a. Brunšov, stálý výskyt, PAUZR et PURKRÁBKOVÁ /1985/; 95b. Bratřínov-Kocába, 1959, HO; 96. Davle, , ANDĚRA /1985/; , ZA; , , 1949, 1956, , vše HO; 97. Horní Studené, 1967, larvy, HO; 1983, ERNEST, PRÁŠIL, RIEGER in RIEGER /1987/; 98. Hra-dišťko, , SK; 1984, ANDĚRA /1985/; 99. Hvozdnice, 1984, MATYS in ET; 100. Luka pod Medníkem, , HO; bez data, VOJTÍŠEK in RIEGER /1987/; , ANDĚRA /1985/; 100a. Masečín - údolí Kocáby, bez data, ERNEST in RIEGER /1987/; 101. Petrov, 1984, VOREL in ET; , BO; 102. Petrov - Zahořanské údolí, , ANDĚRA /1985/; 103. Pikovice, , HO; 1977, OPATRNÝ /1982/; , MCH; 103a. Rabyně, 1959, HO; 104. Slapy, 70. léta, ČIKAR /1987/; 105. Šlemín u Štěchovic, 1977, OPATRNÝ /1982/; 106. Štěchovice a okolí, bez data, 181

14 ČIHAŘ /1981/; ŠTĚPÁNEK /1949/; - údolí Kocáby, 1983, ANDĚRA /1984/; 106a. Třebenice, stálý výskyt, ANDĚRA /1984/; SLAVÍK et SLAVÍKOVÁ /1987/; 107. Třebsín, bez data, ANDĚRA /1984/; 108. Velký Medník u Štěchovic, 1977, OPATRNÝ /1982/; - Medník, , ZI; , MCH; , ANDĚRA /1985/; - SPR Medník, , PE in KSSPPOP; 1982, PRÁŠIL in RIEGER /1987/; 109. Závist u Štěchovic, 1977, , larvy, OPATRNÝ /1982/; 110. Žampach, 1977, OPATRNÝ /1982/; , ANDĚRA /1985/; 1983, ANDĚRA /1984/; , 1949, 1956, , vše HO; 1976, PRÁŠIL in RIEGER /1987/. Okres Příbram 61/51: 110a. Voznice a okolí, kolem r hojný, Galia /1987/. 62/51: 111. Čelina - Cholín, , ANDĚRA /1984/. 63/50: 112. Bohostice, 80. léta, ANDĚRA /1984/. 63/51: 113. Hrachov, 1979?, FU; 114. Solenice, 1983, ANDĚRA /1984/. Okres Rakovník 59/47: 115. Krakovec, , ZA; , SLAVÍK et SLAVÍKOVÁ /1987/; 116. Šípy, 1984, ZA; , SLAVÍK et SLAVÍKOVÁ /1987/; 58/48: 117. Řevníčov /poblíž žel. stanice Řevníčov/ - NCHÚ Prameny Klíčavy, 80. léta, ŠM; 118. Lužná - Belšanka, 1976, LA. 59/48: 119. Hracholusky - SPR Čertova Skála, , ANDĚRA /1985/; - Hracholusky - Valachov, 1978, LA; 120. Lubná, , ANDĚRA /1985/; zaniklá lokalita; 121. Nezabudice, 1979, OPATRNÝ /1982/; 1986 KA; 80. léta, ŠM; - Nezabudické skály, 1981, LA; - U rozvědčíka, 1981, LA; 122. Rakovník -potok Huřvinka, 1982, LA; - potok Sedm vodopádů, 1980, LA; 123. Skřivan, 80. léta, ŠM. 60/48; 123a. Branov - potok Klucná, 1960; - V luhu, 1978, oboje LA; 124. Branov - SPR Velká pleš, 1979, LA; 1985, PLESKOVÁ /1986/; 125. Hřebečníky - Na průhonu, 8O. léta, ŠM; 126. Kostelík - potok Javornice, 1959, LA; 127. Kouřimec, , 6 exemplářů, ZI; 128. Skryje, 1975, ZIMMER in RIEGER /1987/; , BO; 1984, ROSENDORF /1986/; 1985, ZA; - Týřov - zřícenina, 1977, ANDĚRA /1984/; - SPR Týřov - potok Úpoř, bez data, RIEGER /1987/ 1961, 1980, LA; 1985 ŠM; 1980, HO; - Stankoviště, 1983, KSSPPOP; 129. Skryje - u vrcholu Tří skal - stružka Zlá naháňka, 1983, KSSPPOP; 130. Týřovice, 1976, ANDĚRA /1985/. 57/49: 131. Milý - SPR Milská stráň, 1980, PE. 182

15 58/49: 132. Nové Strašecí, ŠTĚPÁNEK /1949/; 133. Ruda - rybníky Kracle, 80. léta, ŠM. 59/49: 134. Branov, , BO; 1977, ANDĚRA /1985/; stálý výskyt, BÍLÝ /1986/; 135. Častonice, 1970, LA; 136. Křivoklát, 1978, ŠAP; 1949 nález albinotické formy, VANĚK /1958/; NĚMEC /1980b/; ŠTĚPÁNEK /1949/; SPR Na babě, 1970, LA; 1986 KA, SO; 1970, HO; 137. Městečko, 70. léta, PE; , ŠAP; 80. léta, ANDĚRA /1984/; - potok Ryšava, 1966, LA; - Losy, 1967, LA; 137a. Račice - Dubina, 1970, HO; 138. Roztoky, 1980, Nerger; - potok Klucná, 1977, LA; 138a. Stříbrný luh, 1980, ŠM; stálý výskyt, LA; 139. Sýkořice - Vůznice, 1958, 1980, LA; , ŠAP; - Stará mýť, VII/1977, X/1982, ŠAP; 139a. Újezd nad Zbečnem, 1983, ANDĚRA /1984/; 140. Velká Buková lok. "Nezabudická silnice - Višňová", 1975, LA; 141. Zbečno - Kovářův luh, , ZA; - Klíčavská přehrada, , ANDĚRA /1984/; 142. Zbečno - Lánská obora, 1965, LA; 143. Zbečno - SPR Brdatka - potok Štíhlice, , LA. 60/49: 144. Karlova Ves, 80. léta, ŠM. ČOLEK OBECNÝ - TRITURUS VULGARIS (LINNAEUS,1758) Ekologická valence čolka obecného je značně široká a přírodní poměry včetně výškového reliéfu Středočeského kraje by mu svou povahou měly víceméně vyhovovat. Proto můžeme druh předpokládat i v "bílých místech", přestože se podle mapky nevyskytuje po celém území kraje. Při hlášení sehrála jistě svou roli i menší pozornost, která se tomuto druhu věnuje. Často nám totiž přicházela hlášení "roztroušeně běžný po celém území okresu" apod. Ačkoliv výroky tohoto typu najdeme dosud i v literatuře, takováto hlášení bez udání konkrétní lokality, jsme nevyhodnocovali. V nižších polohách se čolek obecný zdá být hojnější. V době páření ho najdeme v nejrůznějších vodních nádržích od nejmenších periodických kaluží přes tůňky, zavodňovací příkopy, slepá ramena vodních toků, lomy, pískovny až po vybetonované nádrže a zahradní bazénky, které jsou často jeho posledním útočištěm v bezlesých, intenzivně zemědělsky obhospodařovaných oblastech. Někdy však v těchto umělých nádržích prosperuje dobře. Např. v protipožární nádrži v Unhošti /lokalita č. 46/ žije populace, čítající stovky dospělých jedinců. Larvy čolka obecného jsme nalézali i v polovypuštěných rybnících. 183

16 184

17 Jako všechny naše druhy čolků, potřebuje čolek obecný ke svému rozmnožování vodu. Na rozdíl od ostatních dvou druhů žijících v Čechách i ve vodní fázi života však z vody dosti často vylézá, zejména za dne, kdy se ukrývá v blízkosti vodní nádrže,např. pod kameny, a v noci se do vody zase vrací. Ze všech tří druhů vodu také nejdříve opouští a přechází k suchozemskému způsobu života. Pokud v suchých letech vyschne periodická kaluž dříve, než to odpovídá jeho biologickému cyklu, a čolek obecný je nucen opustit vodu předčasně, pozorovali jsme na lokalitách 185

18 č. 158 a 160 v roce 1983, že se do ní po vydatných letních deštích znovu vrací a provádí pak opět i své charakteristické svatební tance v habitu suchozemské fáze života. Nejčasnější nálezy ve vodní fázi jsou z a z z Lipce /lokalita č. 71/. Pozdní výskyt aktivního jedince v suchozemské fázi života je ze na lokalitě č. 134a. Larvy jsme nalézali ještě i v září 1986 v Horoušanech /lokalita č. 152/. Čolek obecný je jistě v současně době ve Středočeském kraji stále ještě nejhojnější ocasatý obojživelník, ale v posledních dvaceti letech byl právě u tohoto druhu zaznamenán největší úbytek. Je totiž ohrožen všemi obecně známými faktory uvedenými v úvodu. Okres Benešov 61/53: 1, Pecerady - Podhájský rybník, do r. 1983, PE; , KO; 2. Podělusy, ANONYMUS in VAŠÍK /1986/; , KO; 3. Prosečnice, , KO; 4. Týnec nad Sázavou, , KO; 5. Zbořený Kostelec - slepé rameno Čakovického potoka, 1973, ANONYMUS in VAŠÁK /1986/; , KO. 62/53: 8. Bystřice, 1974, ME. 64/53: 9. Mezno, 1985, LE. 61/54: 10. Čerčany, , KO; 1946, 1953, HO; 11. Mrač, bez data, ANO- NYMUS in ET; , HO; 11a. Zlenice nad Sázavou - osada Dubsko, 1963, HO; , KO. 62/54: 12. Benešov - Šance, ; - rybník Dolní mydlářka, ; - Černý les, , F. VÁŇA in VAŠÁK /1986/; 13. Holčovice, 1976, MORAVEC /1978/; 14, Chotýšany, 1974; - rybník Prostřeďák, 1974, MORAVEC /1978/; 1974 ME; 15. Lhota Veselka, , ME; 16. Městečko, 1976, rybník Bába, MORAVEC /1978/; 17. Postupice, 1979, ME; 13. Pozov, 1986, ME. 63/54: 19. Ratměřice, 1977, MORAVEC /1978/. 62/55: 20. Hrazená Lhota, , ME; 21. Kladruby, , HL; 22. Vlašim, , MORAVEC /1978/. 63/55: 23. Malovidy, 1976, MORAVEC /1978/; 24. rybník Vorlina u Vlašimi, 1976, MORAVEC /1978/; 26. Stará Jizbice u Čechtic, 1978, MORAVEC /1986/; 27. Vlašim - u lesa Žižkov, , MORAVEC /1978/. 64/55: 25. Slavětín, 1975, MORAVEC /1978/. /Autor ve své práci uvádí Načeradec, podle ústního upřesnění lokality uvádíme Slavětín/. 186

19 Okres Beroun 60/49: 28. Nový Jáchymov, , ŠAP; 29. Zdice, , ŠAP. 61/49: 30. Hořovice, 1984, ZÍTEK in ET; 31. Tlustice, 1984, ZÍTEK in ET. 59/50: 32. Nižbor, , ŠAP. 60/50: 32a. Koda, , HO; 32b. Liteň, 1969, HO; 33. Srbsko, 1985, ZR; , HO; 33a. Tetín, , HO. 61/50: 34. Běštín, 1984, Zítek in ET; 35. Hostomice, 1984, ZÍTEK in ET; 35a. Osovec, 1966, 1971, , HO; 1987 ŠŤASTNÝ et HO in HO; 35b. Velký Chlumec - rybník Muchovský, , ROČEK /1968/; 36. Vižina, , 1956, HO. 60/51: 37. Karlštejn - SPR - lom Paraple, , PE - KSSPPOP. 61/51: 38. Halouny, 1956, HO; 39. Svinaře, 1956, HO. Okres Kladno 57/49: 40. Bilichov - Bilichovské údolí, , PE - KSSPPOP. 58/50: 41. Kladno, 1984, VÍTA in ET; 42. Rozdělov, 1984, VÍTA in ET; 42a. Smečno, 80. léta, REHÁK /1986/. 59/50: 43. Bratronice - východně od obce, 80. léta, ŠM; 44. Kyšice, 1984, VÍTA in ET; 45. Malé Kyšice, , ŠAP; 46. Unhošť, 1984, VÍTA in ET; , ZA; , ŠAP; , PEŠEK in ŠAP; - Šibenec, 1983, ZA; - Rybárna, , - Suchý mlýn, , ŠAP; - Ledárenské rybníky, , PEŠEK in ŠAP. Okres Kolín 59/54: 47. Břežany II - "Chrástnice", , ZA; - "Na babách", 1970, KŘÍŽ /1986/; 48. Hradešín, 1985, LE; 1986, ZA; , GALIA /1987/; - rybník Kbelka, bez data, KULICH /1984/; 49. Limuzy, , ZA; 50. Přišímasy, , ZA; 51. Tismice, , ZA. 60/54: 52. Černé Voděrady, , ZR; 53. Jevany, bez data,wondreys /1987/; stálý výskyt, DA; - SPR Voděradské bučiny, , ZR; - rybník Šáchovec, 1978, DT; 53a. Vyžlovka, stálý výskyt, DA. 59/55: 53b. Český Brod, konec 70. let, STÁREK /1987/; 53c Vrbčany, 1987 ZA; 54. Tuchoraz, 1984, ŠŤASTNÝ /1986/; , DT; 55. Tuchoraz - Na stráni, , DT; 56. Zahrady, , RO et MCH. 60/55: 57. Kostelec n. Č. lesy - rybník Smíchovák, , MCH; konec 70. let, STÁREK /1987/; 58. Oleška, 1978, 1980, DT. 187

20 59/56: 59. Nová Ves I - CHPV Lom u Nové Vsi, , RU. 60/56: 60. Sedlov, 1986, RU. 59/57: 61. Bělušice, , DT; 62. Býchory, , DT; 63. Hanín, 1984, RU; 64. Hradišťko I, , DT; 65. Kolín, 1981, DT; 66. Konárovice - Labuť, , DT; 67. Ovčáry, , DT; 68. Tři Dvory, , DT; 69. Veletov, , DT. 59/58: 70. Krakovany, , DT; 71. Lipec, , DT; 72. Lžovice, , DT; 73. Selmice /okr. Pardubice/, , DT; 74. Uhlířská Lhota , DT. Okres Kutná Hora 61/55: 74a. Otryby, , 1941, 1947, 1951, , 1966, HO; 74b. Rataje nad Sázavou - Iváň, 1938, HO; 1980, negat. nález, HO. 61/56: 75. Sudějov, 1985, ME. 60/58: 75a. Bílé Podolí - Koukalka, 1986, MČ; 77. Žehušice - Žehušická skalka, , KSSPPOP; - obora, 1986, MČ. 62/55: 77a. Pelíškův Most - Vranice, 1938, HO; 77b. Soběšín, 1966, , HO; , negat. nález, HO. 61/58: 77c. Klucké Chvalovice, 1986, MČ; 78. Zbýšov - rybník Pilský, 1986, MČ; 1984, VG in ET; 1974 VG; 79. Žleby - Markovice, 1986, MČ. 62/58: 80. Čejkovice, 1984, VG in ET; OPATRNÝ /1978/; 1986, MČ. Okres Mělník 54/53: 81. Nedamov /okr. České Lípa/, , ŠTĚPÁNEK, kartotéka de pozitáře NM; 1970, ZA. 57/52: 82. Byškovice, 1983, BRESTOVANSKÝ in M. PECINA /1986/. 55/53: 83. Střednice, 1986, RO; 84. Vojtěchov - Planý důl, 1984, ŠESTÁKOVÁ in M. PECINA /1986/. 56/53: 85. Mělník, , DT; 86. Strážnice, 1986, MYKYSKOVÁ in M. PE CINA /1986/; 87. Velký Borek, 1985, M. PECINA /1986/. 57/53: 88. Martinov - Černá skála, bez data, ŽALMAN /1986/. Okres Mladá Boleslav 57/54: 89. Kochánky, bez data, PODANÝ /1967/; 90. Sojovice, , , ZA. 54/55: 91. celý severní cíp okresu, bez data, PODANÝ /1967/; 92. Mnicho vo Hradiště a okolí, bez data, PODANÝ /1967/. 54/56: 92a. Mužský, 1986, HÝZLER /1986/; , ROČEK /1968/. 188