Delegace naleznou v příloze obecný přístup ve znění přijatém Radou pro hospodářské a finanční věci.

Transkript

1 Rada Evropské unie Brusel 19. června 2015 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2014/0020 (COD) 10150/15 EF 121 ECOFIN 528 CODEC 910 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Generální sekretariát Rady Delegace Č. dok. Komise: 6022/14 Předmět: 9579/15 + COR1 REV1 Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o strukturálních opatřeních zvyšujících odolnost úvěrových institucí EU obecný přístup Delegace naleznou v příloze obecný přístup ve znění přijatém Radou pro hospodářské a finanční věci /15 mga/in/mo 1

2 Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o strukturálních opatřeních zvyšujících odolnost úvěrových institucí EU (Text s významem pro EHP) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům, s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 1, s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky 2, po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů 3, v souladu s řádným legislativním postupem, vzhledem k těmto důvodům: Úř. věst. C 451, , s Úř. věst. C 137, , s Úř. věst. C 328, , s /15 mga/in/mo 2

3 (1) Finanční systém Unie zahrnuje více než bank různých velikostí, s různými podnikovými strukturami a obchodními modely, z nichž několik existuje ve formě velkých bankovních skupin, které provádějí kompletní soubor činností, včetně velkého počtu obchodních činností. Tyto skupiny vytvářejí složitou síť právních subjektů a vztahů uvnitř skupiny. Jsou ve velké míře vzájemně propojeny prostřednictvím mezibankovních půjček a výpůjček a prostřednictvím trhů s deriváty. Dopad možného selhání těchto velkých bank může být mimořádně rozsáhlý a významný. (2) Finanční krize odhalila vzájemnou propojenost bank Unie a výsledné riziko pro finanční systém. V důsledku toho je řešení krizí doposud náročné, zahrnuje celé bankovní skupiny, a nikoli pouze jejich neživotaschopné části, a výrazně se spoléhá na veřejnou podporu. (3) Od počátku finanční krize pracují Unie a její členské státy na zásadní reformě bankovní regulace a dohledu, včetně provedení prvních kroků směrem k bankovní unii. Vzhledem k hloubce finanční krize a potřebě zajistit, aby bylo možné řešit krize všech bank, byla vznesena výzva k posouzení toho, zda jsou nutná další opatření k dalšímu snížení pravděpodobnosti a dopadu selhání největších a nejsložitějších bank. Za tímto účelem byla vytvořena odborná skupina na vysoké úrovni, které předsedal Erkki Liikanen. Tato skupina doporučila, aby u největších a nejsložitějších bank byly obchodování na vlastní účet a další vysoce rizikové činnosti povinně odděleny v samostatném právním subjektu v rámci bankovní skupiny /15 mga/in/mo 3

4 (4) Díky probíhající reformě regulace bankovnictví se výrazně zvýší odolnost jednotlivých bank i bankovního sektoru jako celku. V případě omezené podskupiny největších a nejsložitějších bankovních skupin Unie však nadále platí, že jejich velikost nedovoluje jejich selhání a záchranu a že jsou příliš složité na to, aby je bylo možné úspěšně řídit, dohlížet na ně a řešit jejich případnou krizi. Strukturální reforma je proto důležitým doplňkem ostatních regulatorních iniciativ a opatření, jelikož nabízí přímější způsob řešení složitých struktur uvnitř skupiny, finančních podpor v rámci skupiny a pobídek k nadměrnému podstupování rizika v souvislosti s obchodováním na vlastní účet a dalšími obchodními činnostmi. Některé členské státy přijaly nebo zvažují přijetí opatření s cílem provést strukturální reformu svého bankovního systému. (5) Dne 3. července 2013 vyzval Evropský parlament Komisi, aby pro strukturální reformu evropského bankovního sektoru stanovila přístup, který by se opíral o příslušné zásady. (6) Právním základem tohoto nařízení je čl. 114 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který umožňuje přijetí opatření ke sbližování ustanovení právních a správních předpisů členských států, jejichž účelem je vytvoření a fungování vnitřního trhu /15 mga/in/mo 4

5 (7) Nejednotné vnitrostátní právní předpisy, které nesledují stejné cíle politiky způsobem slučitelným a rovnocenným s mechanismy stanovenými v tomto nařízení, zvyšují pravděpodobnost negativního dopadu na rozhodnutí účastníků trhu ohledně pohybu kapitálu, protože rozdílná a nesourodá pravidla a postupy mohou značně zvýšit provozní náklady úvěrovým institucím, které působí přes hranice, a jsou tak příčinou méně efektivní alokace zdrojů a kapitálu v porovnání se situací, kdy pohyb kapitálu podléhá podobným a jednotným pravidlům. Ze stejných důvodů budou mít rozdílná a nesourodá pravidla rovněž nepříznivý vliv na rozhodnutí účastníků trhu o tom, kde a jak poskytovat přeshraniční finanční služby. Rozdílná a nesourodá pravidla mohou rovněž neúmyslně podporovat snahy o využití území s výhodnější právní úpravou, tj. tzv. geografickou arbitráž. Pohyb kapitálu a poskytování přeshraničních služeb jsou zásadními prvky řádného fungování vnitřního trhu Unie. V případě neexistence jednotné úpravy na úrovni Unie budou úvěrové instituce nuceny přizpůsobit svou strukturu a operace státním hranicím, čímž dále vzroste jejich složitost a zvýší se fragmentace vnitřního trhu. Nejednotné vnitrostátní právní předpisy rovněž narušují úsilí o vytvoření jednotného souboru pravidel použitelného na celém vnitřním trhu. (8) Harmonizace na úrovni Unie zajistí, že bankovní skupiny v Unii, z nichž mnohé působí v několika členských státech, budou regulovány společným rámcem strukturálních požadavků a jiných obezřetnostních opatření, čímž se zamezí narušování hospodářské soutěže, sníží se složitost regulace, zamezí se neodůvodněným nákladům na dodržování požadavků v souvislosti s přeshraničními činnostmi, podpoří se další integrace unijního trhu a omezí se příležitosti k regulatorní arbitráži /15 mga/in/mo 5

6 (9) V souladu s cílem přispět k fungování vnitřního trhu s ohledem na zásady subsidiarity a proporcionality a v zájmu plného zohlednění jednotlivých modelů regulace a obchodních modelů používaných v celé Unii by toto nařízení mělo umožňovat dvě různé metody k zajištění toho, aby byly obchodní činnosti za příslušných okolností umístěny do subjektu, který je po právní, ekonomické a provozní stránce oddělen od úvěrové instituce provádějící činnosti základního retailového bankovnictví, za předpokladu, že oběma těmito metodami bude fakticky dosaženo cílů tohoto nařízení. Za tímto účelem by měl příslušný orgán zjišťovat obchodování na vlastní účet a oddělit je od ostatních bankovních operací, zjišťovat nadměrně rizikové obchodní činnosti a ukládat opatření, včetně oddělení těchto činností, s cílem řešit tato nadměrná rizika. Alternativně by členské státy měly mít možnost se rozhodnout, že činnosti základního retailového bankovnictví izolují v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Naopak jakákoli nesrovnalost, která může z chybného nebo nejednotného uplatňování těchto metod vzniknout, zejména dojde-li k odchýlení se od požadavků, jež jsou v tomto ohledu stanoveny, by mohla vážně ohrozit účinnost tohoto nařízení. Z tohoto důvodu by Komise měla být zmocněna k tomu, aby na základě pravidelných informací poskytovaných členskými státy sledovala a posuzovala uplatňování tohoto ustanovení. Tyto nesrovnalosti by rovněž mohly znemožnit řádné uplatňování tohoto nařízení v případech týkajících se úvěrových institucí, které podléhají různým režimům. Toto nařízení by proto mělo zároveň stanovit jasná a ucelená pravidla pro tyto případy /15 mga/in/mo 6

7 (10) S přihlédnutím k souvisejícím dalekosáhlým důsledkům je nutné při vytváření harmonizovaného evropského režimu pro strukturální reformu bank věnovat zvláštní pozornost regulačním přístupům, které již v jednotlivých členských státech existují. Toto nařízení zajišťuje rovnováhu mezi zohledněním stávajících vnitrostátních právních předpisů a vytvořením společného evropského přístupu, aniž by tím dotčeným bankám zbytečně vznikla dvojnásobná regulační zátěž. Zvolený postup vyplývá ze zvláštních okolností spojených s tímto nařízením. Žádným způsobem nezakládá precedens pro regulaci finančních služeb v budoucnosti. Přestože jsou umožněny dvě různé metody pro naplnění některých z jeho cílů, zůstává navíc toto nařízení závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech, a proto ho nelze vykládat tak, že stanoví výjimky z některých svých ustanovení nebo že umožňuje diferencovanou zeměpisnou oblast působnosti. (11) V souladu s čl. 4 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) č. 1024/2013 má ECB pravomoc provádět úkoly v oblasti dohledu ve vztahu ke strukturálním změnám požadovaným po úvěrových institucích v zájmu předcházení finančnímu napětí nebo selhání, jsou-li tyto úkoly pro příslušné orgány výslovně stanoveny v právních předpisech Unie /15 mga/in/mo 7

8 (12) Smyslem tohoto nařízení je snížit nadměrné podstupování rizika v důsledku obchodních činností a dále ochránit instituce vykonávající činnosti, které si zasluhují veřejnou záchrannou síť, před ztrátami vzniklými v důsledku jiných činností. Rovněž má za cíl snížit vzájemnou propojenost institucí. Nezbytná pravidla by tedy měla přispět k tomu, aby se banky znovu zaměřily na svou hlavní úlohu služby reálné ekonomice a aby se zabránilo nadměrné alokaci bankovního kapitálu na obchodování na úkor úvěrování nefinanční ekonomiky. Toto nařízení by proto mělo přispívat ke snazšímu dohledu, sledování úvěrových institucí ze strany účastníků trhu a k omezení střetů zájmů uvnitř úvěrových institucí a narušování hospodářské soutěže na trhu. (13) Toto nařízení by se mělo vztahovat pouze na úvěrové instituce a skupiny s obchodními činnostmi, které splňují prahové hodnoty stanovené v tomto nařízení. To je v souladu s výslovným záměrem soustředit se na omezenou podskupinu největších a nejsložitějších úvěrových institucí a skupin, u nichž navzdory jiným legislativním aktům Unie platí, že jejich velikost nedovoluje jejich selhání a záchranu a že jsou příliš složité na to, aby je bylo možné úspěšně řídit, dohlížet na ně a řešit jejich případnou krizi. Toto nařízení by se tedy mělo vztahovat pouze na ty úvěrové instituce a skupiny v EU, které jsou buď považovány za subjekty s globálním systémovým významem, nebo překračují určité relativní a absolutní účetní prahové hodnoty, pokud jde obchodní činnost nebo absolutní velikost. Aktiva a závazky pojišťoven a zajišťoven a nefinančních podniků by se do výpočtu prahových hodnot týkajících se působnosti započítávat neměly, a tyto podniky by proto měly být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučeny. Členské státy se mohou rozhodnout uložit obdobná opatření i menším úvěrovým institucím, které do oblasti působnosti tohoto nařízení nespadají /15 mga/in/mo 8

9 (14) Územní působnost tohoto nařízení by měla být dostatečně široká, aby se zajistilo, že nebude narušena hospodářská soutěž, a aby se předešlo jeho obcházení. Pokud však dceřiné podniky mateřských podniků v EU nacházející se ve třetích zemích nebo v EU se nacházející pobočky úvěrových institucí usazených ve třetích zemích, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, podléhají opatřením, jež mají podle názoru Komise rovnocenný účinek jako opatření stanovená tímto nařízením, měly by být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyňaty. Příslušné orgány by měly mít rovněž možnost vyjmout z oblasti působnosti zahraniční dceřiné podniky skupin s mateřským podnikem v EU, jestliže jsou tyto autonomní a jejich selhání by mělo omezené účinky na skupinu jako celek. Jelikož by toto nařízení mělo chránit způsobilé vklady před ztrátami vzniklými z obchodních činností, je odůvodněné, aby z jeho oblasti působnosti byly vyňaty skupiny zahrnující alespoň jednu úvěrovou instituci usazenou v Unii, jestliže na konsolidované úrovni skupiny představují celkové způsobilé vklady pouze určitý minimální podíl nebo jestliže jsou celkové způsobilé retailové vklady nevýznamné. (15) Obchodování na vlastní účet prováděné ve skupině zahrnující úvěrové instituce, jež přijímají retailové vklady, by se mělo uskutečňovat v obchodním subjektu, který je po právní, ekonomické a provozní stránce oddělen od základních úvěrových institucí, neboť tyto obchodní činnosti mají omezenou nebo nulovou přidanou hodnotu pro veřejný zájem a jsou ze své podstaty rizikové /15 mga/in/mo 9

10 (16) Přestože některé mohou být rizikové, jsou obchodní činnosti obecně přínosem pro reálnou ekonomiku a veřejný zájem, neboť bankám dovolují zajišťovat rizika neodmyslitelně spjatá s jejich podnikáním a zároveň umožňují činnost pro klienty. Obchodování na vlastní účet je obtížné rozlišit od jiných obchodních činností, zejména tvorby trhu. Za účelem překonání těchto obtíží a odrazení základních úvěrových institucí od toho, aby obchodovaly na vlastní účet, by měly tyto instituce poskytovat podrobné zprávy týkající se poskytování služeb financování a zajišťovacích a investičních služeb klientům, činností tvorby trhu, zajišťování vlastních rizik instituce a vlastních rizik jejích dceřiných podniků, činností v oblasti řízení finančních prostředků, nákupu a prodeje finančních nástrojů pořízených za účelem dlouhodobé investice a obchodování s finančními nástroji emitovanými vnitrostátními subjekty zřízenými za účelem restrukturalizačních kroků k ozdravění bankovního sektoru v členském státě, tak aby základní úvěrové instituce prokázaly, že tyto činnosti nepředstavují obchodování na vlastní účet. Příslušné orgány by měly tyto informace posoudit a ověřit, a dojde-li příslušný orgán k závěru, že v rámci základní úvěrové instituce dochází k obchodování na vlastní účet, měl by požadovat, aby daná základní úvěrová instituce tyto činnosti ukončila. (17) Za klienty by pro účely tohoto nařízení měly být považovány všechny fyzické nebo právnické osoby, které jsou zákazníky ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU 4. Za tvůrce trhu by pro účely tohoto nařízení měla být považována úvěrová instituce v EU, která je tvůrcem trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 7 směrnice 2014/65/EU či systematickým internalizátorem ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 20 uvedené směrnice nebo která uskutečňuje strategii tvorby trhu v souladu s čl. 17 odst. 4 uvedené směrnice. 4 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, , s ) /15 mga/in/mo 10

11 (18) Obchodem uvnitř skupiny se rozumí obchod mezi dvěma podniky, které jsou plně zahrnuty do stejné konsolidace a podléhají vhodným centralizovaným postupům pro hodnocení, měření a kontrolu rizik. Uznává se, že v případě, že jsou oba podniky součástí téhož institucionálního systému ochrany uvedeného v čl. 113 odst. 7 nařízení (EU) č. 575/2013 nebo struktury složené z ústředního subjektu a úvěrových institucí trvalé přidružených k ústřednímu subjektu podle článku 10 nařízení (EU) č. 575/2013, mohou být obchody uvnitř skupiny nezbytné pro agregování rizik v rámci struktury skupiny a že rizika uvnitř skupiny tak mohou být specifická. Je-li smlouva ve vztahu k jedné protistraně považována za obchod uvnitř skupiny, měla by být za takový obchod považována i ve vztahu k druhé protistraně dané smlouvy. Pokud by se na tyto obchody vztahoval požadavek na povinné oddělení stanovený v tomto nařízení, mohlo by tím dojít k omezení účinnosti procesů řízení rizik uvnitř skupiny. Z tohoto důvodu by obchody uvnitř skupiny neměly být považovány za obchodování na vlastní účet. Dlouhodobá investice by měla být považována za investici, kterou základní úvěrová instituce realizovala s dlouhodobou perspektivou a kterou hodlá držet v zásadě až do splatnosti. V tomto ohledu je třeba uznat, že majetkové cenné papíry nemají žádnou splatnost a nemohou být tedy klasifikovány jako investice držené do splatnosti. Z toho by však nemělo vyplývat, že taková investice nemůže představovat dlouhodobou investici, pokud je realizována s dlouhodobější perspektivou. Clearingové obchody se zapojením vlastního účtu základní úvěrové instituce, zejména v souvislosti s poobchodními transakcemi, by za obchodní činnosti považovány být neměly, a neměly by tedy představovat obchodování na vlastní účet /15 mga/in/mo 11

12 (19) Základní úvěrové instituce by neměly mít možnost zákaz obcházet vlastnictvím či provozováním nebankovních subjektů provádějících obchodování na vlastní účet nebo využíváním výhod z investic do takových subjektů. (20) Aby bylo zajištěno, že základní úvěrové instituce podléhající zákazu obchodování na vlastní účet mohou nadále přispívat k financování ekonomiky, mělo by jim být umožněno investovat do fondů, které jsou uvedeny v taxativním výčtu stanoveném v tomto nařízení. Tento taxativní výčet by měl zahrnovat subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů, alternativní investiční fondy, které nevyužívají pákový efekt ve velké míře, uzavřené alternativní investiční fondy, které nevyužívají pákový efekt, evropské fondy rizikového kapitálu, evropské fondy sociálního podnikání a evropské fondy dlouhodobých investic. Aby bylo zajištěno, že tyto fondy neohrozí životaschopnost a finanční zdraví úvěrových institucí, které do nich investují, je nezbytné, aby uzavřené alternativní investiční fondy nevyužívající pákový efekt a alternativní investiční fondy, které pákový efekt nevyužívají ve velké míře, do nichž mohou úvěrové instituce stále investovat, spravovali správci alternativních investičních fondů, kteří podléhají povolení a dohledu v souladu s příslušnými ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU 5, a aby tyto alternativní investiční fondy byly usazeny v Unii, nebo pokud nejsou usazeny v Unii, byly nabízeny na trhu v Unii podle pravidel uvedené směrnice. Smyslem tohoto nařízení by nemělo být ukládat požadavky týkající se vlastnictví pojišťoven ze strany úvěrových institucí nebo omezení investic ze strany pojišťoven v rámci bankovních skupin. 5 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, , s. 1) /15 mga/in/mo 12

13 (21) Zásady odměňování, které vybízí k nadměrnému podstupování rizika, mohou ohrozit řádné a účinné řízení rizik bank. Tím, že doplňují příslušné stávající právní předpisy Unie v této oblasti, by ustanovení o odměňování měla přispívat k zamezení obcházení zákazu obchodování na vlastní účet vztahujícího se na základní úvěrové instituce. (22) Základní úvěrová instituce nebo mateřský podnik v EU by měly zabezpečit, aby vedoucí orgán základní úvěrové instituce, která podléhá zákazu obchodování na vlastní účet, zajistil dodržování tohoto zákazu. (23) Obchodní činnosti jiné než obchodování na vlastní účet často souvisejí s činností pro klienty, nicméně mohou vyvolávat obavy. Při zvážení potenciálně užitečné povahy těchto činností, zejména tvorby trhu, by se však na ně povinné oddělení vztahovat nemělo. Tyto činnosti by naopak měly nadále být předmětem posuzování rizik ze strany příslušného orgánu, a to jak na individuální úrovni, tak i za skupinu jako celek. V případě, že lze určit nadměrné riziko, by mělo být požadováno buď oddělení těchto činností od ostatních činností základní úvěrové instituce, nebo uložení jiných obezřetnostních opatření ke zmírnění nadměrného rizika, zejména navýšení kapitálu základní úvěrové instituce /15 mga/in/mo 13

14 (24) Podrobné posouzení rizik na individuální úrovni týkající se jiných obchodních činností než obchodování na vlastní účet by se mělo vztahovat na ty subjekty, u nichž se má za to, že jejich obchodní činnosti představují pro retailové vklady v základních úvěrových institucích a pro finanční systém nebo reálnou ekonomiku dotyčného členského státu největší riziko. Subjekty, které součástí této skupiny nejsou, by podrobnému posouzení rizik na individuální úrovni podrobeny být neměly, měly by však být předmětem posouzení s cílem zjistit skryté obchodování na vlastní účet a měly by se na ně vztahovat povinnosti podávat zprávy. Příslušné orgány by však měly mít možnost rozhodnout, že za výjimečných okolností provedou podrobnější posouzení rizik na individuální úrovni, pokud posouzení obchodních činností s cílem zjistit obchodování na vlastní účet nebo posouzení informací předložených na základě povinnosti podávat zprávy odhalí potenciální nadměrná rizika. Před přijetím takového rozhodnutí by měl příslušný orgán vzít v úvahu aspekt přiměřenosti. (25) Činnosti tvorby trhu nebo činnosti, jejichž cílem je vytvořit likviditní rezervy, které mají zajistit splnění jiných obezřetnostních požadavků, jsou pro financování ekonomiky zcela zásadní. Příslušné orgány by proto měly věnovat zvláštní pozornost zachování činností tvorby trhu, které slouží k udržení nebo zvýšení likvidity aktiv a tržní likvidity, zmírnění kolísání cen a zvýšení odolnosti trhů s cennými papíry vůči otřesům, a měly by zajistit, aby činnosti tvorby trhu nečelily žádným nepříznivým důsledkům, které nejsou opodstatněny nadměrnými riziky. Při posuzování činností tvorby trhu, zejména na individuální úrovni, ale i na agregované úrovni, by příslušné orgány měly pečlivě zvážit potenciální účinek těchto činností na finanční systém nebo reálnou ekonomiku dotyčných členských států. Činnosti tvorby trhu, které budou nadále prováděny v základní úvěrové instituci, by nicméně měly být v souladu s účelem tohoto nařízení. Tyto činnosti by zejména neměly vést ke vzniku úvěrové instituce, jejíž velikost nebo propojenost nedovoluje její selhání, a neměly by pod rouškou tvorby trhu zahrnovat obchodování na vlastní účet /15 mga/in/mo 14

15 (26) Posuzování obchodních činností by mělo být primárně prováděno na úrovni obchodní jednotky i na agregované úrovni za základní úvěrovou instituci a za skupinu jako celek, a to s pomocí kvantitativních i kvalitativních ukazatelů, jako jsou hodnota v riziku, denní zisk nebo ztráta a struktury správy a řízení, a mělo by být doplněno vlastním uvážením příslušného orgánu. Pokud příslušný orgán po tomto posouzení dospěje k závěru, že u příslušných obchodních činností existuje nadměrné riziko, měl by uložit účinné a přiměřené opatření k vyřešení tohoto rizika. Zásada proporcionality by měla platit, jako tomu je v případě oblasti působnosti, i pro přizpůsobení opatření posuzování rizik konkrétních obchodních činností v souladu s článkem 10. Je-li zjištěno nadměrné riziko a většina kvantitativních ukazatelů svědčí o vysokém riziku a kvalitativní ukazatele neprokazují náležitou úroveň kontroly, mělo by být oddělení těchto obchodních činností nebo významné navýšení kapitálu těchto obchodních činností přiměřené zjištěným rizikům považováno za upřednostňované opatření. V takovém případě by jiná obezřetnostní opatření v souladu s článkem 104 směrnice 2013/36/EU měla být využívána pouze doplňkově k jednomu z těchto dvou opatření. Tímto posouzením není dotčen proces dohledu a hodnocení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU. V nařízení obsažený odkaz na metodiku hodnoty v riziku pro účely posouzení rizikovosti obchodního portfolia nebo finančních institucí jako celku nebrání příslušným orgánům v tom, aby jako doplňkový analytický nástroj používaly očekávanou extrémní ztrátu (expected shortfall) /15 mga/in/mo 15

16 (27) Posuzováním obchodních činností podle tohoto nařízení by nemělo být dotčeno posuzování obchodního rizika podle směrnice 2013/36/EU, na jehož základě může příslušný orgán přijmout obezřetnostní opatření v souladu s článkem 104 uvedené směrnice /15 mga/in/mo 16

17 (28) V zájmu zajištění účinného oddělení z právního, ekonomického, správního a provozního hlediska by základní úvěrové instituce a obchodní subjekty měly splňovat požadavky týkající se kapitálu, likvidity a velkých expozic nejen na individuálním a konsolidovaném základě, ale také na základě podskupiny. Měly by mít silnou nezávislou správu a oddělené vedoucí orgány. (29) Skupina by měla mít možnost zvolit si vhodnou právní organizační strukturu pro své fungování. Pokud došlo k oddělení obchodování na vlastní účet nebo obchodních činností anebo obojího od základní úvěrové instituce do obchodního subjektu, měla by skupina i nadále mít možnost zvolit si svoji strukturu, ledaže orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě vyžaduje v návaznosti na proces společného rozhodování změnu právní organizační struktury skupiny, a to na základě závěru, že je to nezbytné k dosažení cílů tohoto nařízení, a za podmínky, že je tento požadavek přiměřený a odůvodněný. Skupina obsahující základní úvěrové instituce a obchodní subjekty by měla být strukturována takovým způsobem, že jsou na subkonsolidovaném základě vytvořeny oddělené podskupiny tak, aby žádná z těchto podskupin neobsahovala současně základní úvěrovou instituci i obchodní subjekt. Bez ohledu na výše uvedené by požadavek na vytvoření oddělených podskupin neměl nutně vést k požadavku na přijetí holdingové struktury nebo jiných konkrétních organizačně právních struktur. Po oddělení obchodního subjektu od základní úvěrové instituce by tato základní úvěrová instituce nebo tento obchodní subjekt měly mít nadále možnost být mateřským podnikem druhého z těchto subjektů /15 mga/in/mo 17

18 (30) Cílem limitů velkých expozic je chránit základní úvěrové instituce proti riziku vzniku ztráty v důsledku nadměrné koncentrace rizik ve vztahu k jednomu klientovi nebo ekonomicky spjaté skupině klientů. Uplatňování těchto limitů mezi oddělenými částmi v rámci úvěrové instituce nebo skupiny je nedílnou součástí tohoto nařízení. Aby se použití veřejné záchranné sítě omezilo na činnosti, jež jsou předmětem oddělení, a činnosti obchodního subjektu se jasně odlišily od činností základní úvěrové instituce, měl by se na obchodní subjekty vztahovat zákaz přijímat retailové vklady způsobilé pro pojištění vkladů. Tento zákaz by neměl obchodním subjektům bránit v přijímání neretailových vkladů způsobilých pro pojištění vkladů ani ve výměně kolaterálu v úzké souvislosti s jejich obchodními činnostmi. Aby však nebyl vyřazen dodatečný zdroj úvěrů, mělo by být obchodním subjektům povoleno poskytovat úvěr všem klientům. Zatímco se může stát, že obchodní subjekty budou potřebovat poskytovat velkoobchodní platební, clearingové a vypořádací služby, neměly by se zabývat maloobchodními platebními službami. Základní úvěrová instituce by měla být v rámci skupiny jedinou úvěrovou institucí, která může přijímat retailové vklady způsobilé pro pojištění vkladů, aniž je dotčena výjimka uvedená v čl. 20 písm. a) /15 mga/in/mo 18

19 (31) Rozhodnutí vyžadovat oddělení obchodování na vlastní účet a jiných obchodních činností, navýšení kapitálu nebo rozhodnutí ukládající základní úvěrové instituci jiná obezřetnostní opatření by měla být přijímána jako společné rozhodnutí příslušných orgánů. V tomto nařízení by nicméně měly být stanoveny různé rozhodovací postupy použitelné v případě, že ke společnému rozhodnutí nedojde. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě by měl být zmocněn k přijetí rozhodnutí v případě neexistence společného rozhodnutí za situace, kdy se rozhodnutí použije na celou skupinu. Nedojde-li ke společnému rozhodnutí, měl by mít možnost přijmout rozhodnutí vztahující se na určitý dceřiný podnik s cílem uložit opatření k vyřešení nadměrně rizikových obchodních činností příslušný orgán odpovědný za dohled nad daným dceřiným podnikem na individuálním základě, zejména v případě, že by toto rozhodnutí mělo dopad na financování reálné ekonomiky v členském státě, kde se dceřiný podnik nachází, nebo jinak nepříznivě ovlivňovalo reálnou ekonomiku nebo fiskální odpovědnost v rámci daného členského státu. (32) Nedojde-li ke společnému rozhodnutí podle článku 26a, orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě by měl rozhodnutí použitelné na celou skupinu zaslat mateřskému podniku v EU, a nikoli přímo jiným subjektům než mateřskému podniku v EU. Mateřský podnik v EU by měl být odpovědný za zajištění toho, že uvedené rozhodnutí bude dodržováno v celé skupině. Každé rozhodnutí orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě by mělo zohledňovat možné účinky na fiskální odpovědnost dotčených členských států. Příslušné orgány se mohou dohodnout na memorandu o porozumění s cílem usnadnit účinnou spolupráci, která zajistí jednotné a účinné uplatňování rozhodnutí /15 mga/in/mo 19

20 (33) Je-li instituce, na kterou se vztahují opatření podle čl. 5a odst. 2 písm. a), součástí skupiny subjektů, neměla by být těmito uloženými opatřeními dotčena struktura ani činnosti subjektů skupiny, na které se vztahují opatření podle čl. 5a odst. 2 písm. b). Je-li instituce, na kterou se vztahují opatření podle čl. 5a odst. 2 písm. b), součástí skupiny subjektů, neměla by být těmito uloženými opatřeními dotčena struktura subjektů, na které se vztahují opatření podle čl. 5a odst. 2 písm. a). (34) Požadavek na strukturální oddělení uvedený v čl. 5a odst. 2 písm. a) spočívá v tom, že by úvěrová instituce měla být dostatečně oddělena od ostatních subjektů ve skupině a měla by být v maximální proveditelné míře nezávislá z hlediska správy a řízení a zdrojů. Cílem je zajistit účinné oddělení a kontinuitu základních služeb a současně za vhodných okolností umožnit určité zbytkové spojení s širší bankovní skupinou, zejména tak aby zbytek skupiny mohl izolovanou banku podpořit v době napětí. (35) Rozhodnutí příslušných orgánů podle tohoto nařízení by měla být přijímána se zřetelem na ochranná opatření stanovená v tomto nařízení a na potenciální dopad na finanční systémy a reálnou ekonomiku dotčených členských států a na potenciální účinek takového rozhodnutí na všechny subjekty ve skupině. V případech, kdy je do rozhodování zapojen Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), by příslušné orgány a EBA měly spolupracovat na základě důvěry a při plném vzájemném respektu, zejména při zajišťování plynulé vzájemné výměny vhodných a spolehlivých informací o daných záležitostech /15 mga/in/mo 20

21 (36) Pro zvýšení účinnosti rozhodovacího postupu stanoveného v tomto nařízení, jakož i pro zajištění toho, aby v co největší možné míře existoval soulad mezi opatřeními uloženými podle tohoto nařízení, podle nařízení (EU) č. 1024/2013 a podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU 6, by měly příslušné orgány a relevantní orgány příslušné k řešení krize za všech okolností a s využitím veškerých pravomocí, které jim svěřují příslušné právní předpisy Unie, úzce spolupracovat. Povinnost spolupráce by se měla týkat všech fází postupu, který povede ke konečnému rozhodnutí příslušného orgánu o uložení strukturálních nebo jiných obezřetnostních opatření. Jsou-li rozhodnutí o oddělení přijatá příslušným orgánem v souladu s tímto nařízením a orgánem příslušným k řešení krize v souladu se směrnicí 2014/59/EU odlišná, měly by tyto orgány ve vhodných případech usilovat o zajištění minimálního společného základu daných rozhodnutí, zejména pokud jde o obsah a časový rámec. (37) V zájmu podpory transparentnosti a právní jistoty ve prospěch všech aktérů na trhu by EBA měl na svých internetových stránkách zveřejnit a poté aktualizovat seznam základních úvěrových institucí a skupin, na něž se toto nařízení a požadavky týkající se povinného oddělení obchodování na vlastní účet vztahují. 6 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, , s. 190) /15 mga/in/mo 21

22 (38) Pokud poskytování informací týkajících se obezřetnostního dohledu za účelem uplatňování tohoto nařízení zahrnuje zpracování osobních údajů, měly by být tyto údaje zpracovávány plně v souladu s právním rámcem Unie upravujícím ochranu údajů. Konkrétně si příslušný orgán osobní údaje ponechá pouze po dobu, která je nezbytně nutná, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/ (39) Poskytování všech nebo některých investičních služeb nebo činností v rámci pravidelného profesionálního povolání nebo podnikání různými subjekty určenými podle tohoto nařízení v důsledku strukturálních změn nebo jiných obezřetnostních opatření uložených velkým, složitým a vzájemně propojeným úvěrovým institucím by se mělo uskutečňovat v souladu s ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES 8. Pokud toto nařízení stanoví nad rámec omezení stanovených ve směrnici 2014/65/ES další omezení schopnosti těchto subjektů poskytovat investiční služby, mají přednost ustanovení tohoto nařízení. Poskytování těchto investičních služeb nebo činností podléhá předchozímu povolení v souladu se směrnicí 2014/65/ES, s výjimkou úvěrových institucí povolených podle směrnice 2013/36/EU. 7 8 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, , s. 1). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, , s. 1) /15 mga/in/mo 22

23 (40) Komise by měla spolupracovat s orgány třetích zemí s cílem prozkoumat vzájemně se podporující řešení, jak zajistit soulad mezi ustanoveními tohoto nařízení a požadavky stanovenými ve třetích zemích. Za tímto účelem by Komise měla mít možnost určit, zda je právní rámec třetí země rovnocenný tomuto nařízení, a to rovněž s ohledem na její právní, dohledová a donucovací opatření. (41) Aby bylo zajištěno, že subjekty, na něž se vztahuje toto nařízení, budou dodržovat povinnosti, které z něj vyplývají, a že budou podléhat obdobnému zacházení v celé Unii, měly by členské státy stanovit pravidla pro správní sankce a jiná opatření, jež budou účinné, přiměřené a odrazující. Správní sankce a jiná opatření přijaté na základě tohoto nařízení by proto měly splňovat určité základní požadavky, pokud jde o jejich adresáty, kritéria, k nimž by mělo být při ukládání sankce nebo opatření přihlédnuto, zveřejňování sankcí či opatření, klíčové pravomoci k ukládání sankcí a výši správních peněžitých sankcí. Pokud se členské státy rozhodnou, že nestanoví pravidla pro správní sankce v případě porušení, na něž se vztahuje vnitrostátní trestní právo, sdělí Komisi příslušná trestněprávní ustanovení /15 mga/in/mo 23

24 (42) S cílem specifikovat požadavky stanovené v tomto nařízení by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU, pokud jde o následující prvky, jež nejsou podstatné: změna složek obchodních činností pro účely výpočtu prahových hodnot, aby byly zohledněny změny v platných účetních režimech, rozšíření druhů vládních dluhopisů, na které se nevztahují požadavky kapitoly II tohoto nařízení, a upřesnění kritérií pro posouzení rovnocennosti právního a dohledového rámce třetí země. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla vhodné konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. (43) Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení, zejména pokud jde o ustanovení čl. 14 odst. 5 a článku 27, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. (44) Regulační technické normy v oblasti finančních služeb by měly zabezpečit důslednou harmonizaci a přiměřenou ochranu vkladatelů, investorů a spotřebitelů v celé Unii. Vzhledem k vysoce odborným znalostem, jimiž EBA disponuje, je účinné a vhodné pověřit tento orgán vypracováním návrhů regulačních technických a prováděcích norem bez politických rozhodnutí. EBA by měl při vypracovávání návrhů technických norem zajistit účinné administrativní postupy a postupy podávání zpráv. EBA by měl rovněž zajistit, aby návrhy regulačních technických norem byly založeny na jasných zásadách, pokud jde o předvídatelnost a transparentnost, a aby byly pokud možno využívány stávající údaje s cílem vyhnout se duplicitním požadavkům na podávání zpráv. EBA by měl rovněž zohlednit mezinárodní vývoj v souvislosti s oblastmi politiky, o nichž podává zprávy a pro něž vypracovává návrhy. EBA by neměl bránit v práci příslušným orgánům žádným stanovováním prahových hodnot týkajících se nadměrných rizik /15 mga/in/mo 24

25 (45) Zmocnění EBA k vypracovávání prováděcích technických norem pro metodiku výpočtu prahových hodnot týkajících se oblasti působnosti by nemělo instituce nutit k tomu, aby uplatňovaly odlišné účetní rámce, než které jsou pro ně použitelné podle jiných aktů Unie a podle vnitrostátních právních předpisů. (46) Regulační technické normy vypracované orgánem EBA ohledně požadavků na podávání zpráv za účelem zjišťování obchodování na vlastní účet a jiných vysoce rizikových obchodních činností by Komise měla přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 SFEU a v souladu s články 10 až 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/ Komise a EBA by měly zajistit, aby všechny dotčené úvěrové instituce mohly tyto normy uplatňovat způsobem, který je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti těchto úvěrových institucí a jejich činností. (47) Komise by měla být zmocněna přijímat prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 SFEU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010 prováděcí technické normy vypracované orgánem EBA ohledně metodiky výpočtu objemu obchodních činností prováděných úvěrovými institucemi a skupinami pro účely prahových hodnot stanovených v článku 3, jednotného vzoru pro uvádění celkového objemu a složek obchodních činností úvěrových institucí a mateřských podniků pro účely výpočtu prahových hodnot stanovených v článku 3 a ke standardizaci formátů, šablon a definic pro podávání zpráv za účelem předávání informací základními úvěrovými institucemi a obchodními subjekty příslušným orgánům. 9 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, , s. 12) /15 mga/in/mo 25

26 (48) Je vhodné, aby v případech stanovených v tomto nařízení EBA podporoval sbližování postupů vnitrostátních orgánů prostřednictvím obecných pokynů v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010. Toto sbližování postupů je důležité zejména pro zajištění vhodného uplatňování dvou variant uvedených v článku 5a. EBA by proto měl vydat obecné pokyny pro vytvoření rámce pro posuzování rizik podle kapitoly II v souvislosti s přijímáním vhodných opatření včetně oddělení a pro posuzování rizik podle čl. 5a odst. 5 pro uplatňování limitů velkých expozic, s cílem dosáhnout stejné kvality zjišťování obchodních rizik. V oblastech, na které se regulační nebo prováděcí technické normy nevztahují, může EBA z vlastního podnětu vydávat obecné pokyny a doporučení týkající se uplatňování práva Unie. (49) Jelikož cílů tohoto nařízení, tedy předcházení systémovému riziku, finančnímu napětí nebo selhání velkých, složitých a vzájemně propojených úvěrových institucí tím, že se zamezí nadměrnému riziku plynoucímu z obchodních činností v rámci úvěrových institucí a omezí vzájemná propojenost ve finančním sektoru, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. (50) Svoboda podnikání v souladu s právem Unie a vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi je uznána článkem 16 Listiny základních práv Evropské unie ( Listina ). Každá osoba v Unii má právo zahájit podnikání nebo v něm pokračovat, aniž by byla předmětem diskriminace nebo zbytečných omezení. Na vlastnictví akcií a podílů se navíc vztahuje ochrana vlastnictví podle článku 17 Listiny. Akcionáři a podílníci mají právo svůj majetek vlastnit, užívat a nakládat s ním a právo nebýt tohoto majetku nedobrovolně zbaveni. Povinným oddělením obchodování na vlastní účet a oddělením určitých nadměrně rizikových obchodních činností podle tohoto nařízení může být dotčena svoboda podnikání, jakož i vlastnická práva akcionářů a podílníků, kteří v takové situaci nemohou volně nakládat se svým majetkem /15 mga/in/mo 26

27 (51) Omezení svobody podnikání a práv akcionářů a podílníků by mělo být v souladu s článkem 52 Listiny. Zásah do těchto práv by neměl být nepřiměřený. Oddělení obchodních činností by tedy mělo být vyžadováno, pouze je-li to ve veřejném zájmu a podporuje-li to řádné fungování bankovního trhu Unie a finanční stabilitu. Dotčeným akcionářům a podílníkům by nemělo být bráněno ve výkonu jiných práv, jako je právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces. (52) Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané v Listině, zejména právo na respektování soukromého a rodinného života, právo na ochranu osobních údajů, svobodu podnikání, právo na vlastnictví, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, jakož i právo na obhajobu a respektování zásady ne bis in idem. Toto nařízení musí být uplatňováno v souladu s těmito právy a zásadami. (53) Základní úvěrové instituce dotčené povinným oddělením obchodování na vlastní účet budou k provedení tohoto oddělení potřebovat dostatek času. Podobně postupy stanovené v tomto nařízení v souvislosti s ustanoveními, která vedou k rozhodnutí příslušného orgánu, že obchodování na vlastní účet nebo jiné obchodní činnosti musí být od základní úvěrové instituce odděleny, a postupy, jež se vztahují na skupiny v návaznosti na přijetí takového rozhodnutí, jsou komplexní a vyžadují čas nejen k realizaci, ale také k odpovědnému a udržitelnému provádění takových opatření. Je proto vhodné, aby se ustanovení týkající se povinného oddělení obchodování na vlastní účet a ustanovení, která vedou k rozhodnutí příslušného orgánu, že obchodování na vlastní účet nebo jiné obchodní činnosti musí být odděleny, použila od [OP vložte prosím přesné datum: 36 měsíců od vyhlášení tohoto nařízení], 10150/15 mga/in/mo 27

28 PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: Kapitola I Obecná ustanovení Článek 1 Cíle Cílem tohoto nařízení je předcházet systémovému riziku, finančnímu napětí nebo selhání velkých, složitých a vzájemně propojených úvěrových institucí tím, že se zamezí nadměrnému riziku plynoucímu z obchodních činností v rámci úvěrových institucí a omezí vzájemná propojenost ve finančním sektoru. Článek 2 Předmět Toto nařízení stanoví pravidla pro: a) povinné oddělení obchodování na vlastní účet a souvisejících obchodních činností od některých činností základní úvěrové instituce v souladu s čl. 6 odst. 1; 10150/15 mga/in/mo 28

29 b) rámec, v němž mají příslušné orgány přijímat opatření s cílem omezit podstupování nadměrných rizik plynoucích z některých obchodních činností, včetně pravomoci požadovat, aby určité obchodní činnosti byly odděleny. Článek 3 Oblast působnosti 1. Toto nařízení se vztahuje na každý subjekt, který splňuje podmínky uvedené v odst. 2 písm. a) či b) a který je: a) úvěrovou institucí usazenou v Unii, včetně všech jejích poboček bez ohledu na místo, kde se nacházejí; b) mateřským podnikem v EU, včetně všech jeho poboček a dceřiných podniků bez ohledu na místo, kde se nacházejí, pokud je alespoň jeden ze subjektů skupiny úvěrovou institucí usazenou v Unii; c) pobočkou v Unii úvěrové instituce usazené mimo Unii; nebo d) institucí usazenou v Unii, která je dceřiným podnikem mateřského podniku usazeného mimo Unii, pokud je alespoň jeden dceřiný podnik daného mateřského podniku úvěrovou institucí usazenou v Unii /15 mga/in/mo 29

30 2. Toto nařízení se vztahuje na každý subjekt uvedený v odstavci 1, jestliže tento subjekt: a) je v souladu s článkem 131 směrnice 2013/36/EU určen jako globální systémově významná instituce (G-SVI); nebo b) po dobu posledních tří let má celková aktiva ve výši alespoň 30 miliard EUR a objem jeho obchodních činností dosahuje alespoň 70 miliard EUR nebo 10 % jeho celkových aktiv. Článek 3a Pravidla pro výpočet prahových hodnot 1. V případě subjektů uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. b) se prahové hodnoty podle čl. 3 odst. 2 písm. b) vypočítávají na základě celosvětové konsolidované účetní závěrky mateřského podniku v EU. 2. V případě subjektů uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. c) se prahové hodnoty podle čl. 3 odst. 2 písm. b) vypočítávají na základě činností vykonávaných v Unii /15 mga/in/mo 30

31 2a. V případech, kdy je součástí téhož mateřského podniku, který je usazen mimo Unii, více než jeden subjekt uvedený v čl. 3 odst. 1 písm. a) až d) a kdy tyto subjekty nejsou součástí téže podskupiny v rámci Unie, posuzují se tyto subjekty pro účely čl. 3 odst. 2 písm. b) společně. Výhradně za účelem tohoto posouzení příslušné orgány s ohledem na instituci a relativní význam jejích činností v různých zemích určí vzájemnou dohodou jednu z těchto institucí jako mateřský podnik v EU, který sestaví souhrnnou rozvahu za všechny subjekty usazené v Unii, včetně všech svých poboček bez ohledu na místo, kde se nacházejí. Před tímto rozhodnutím umožní příslušné orgány každé příslušné instituci vyjádřit své stanovisko k danému rozhodnutí. 2b. Výpočet prahových hodnot u subjektů, které uskutečnily spojení v předchozím roce, se provádí za dva roky předcházející spojení na základě spojených účetních závěrek sloučených subjektů. 3. Aktiva a závazky pojišťoven a zajišťoven a nefinančních podniků se do výpočtu nezahrnují. 4. Příslušný orgán do [OP vložte prosím přesné datum: 24 měsíců od vyhlášení tohoto nařízení] určí úvěrové instituce a skupiny, na něž se toto nařízení v souladu s článkem 3 vztahuje, a ihned je oznámí EBA. Poté, co obdrží oznámení příslušného orgánu, EBA seznam uvedený v prvním pododstavci ihned zveřejní. 5. U úvěrových institucí a skupin, na něž se podle určení příslušných orgánů toto nařízení vztahuje poprvé, provádějí příslušné orgány nejméně jednou ročně přezkum a aktualizaci. Seznam uvedený v odst. 4 prvním pododstavci příslušné orgány průběžně kontrolují, oznamují orgánu EBA bezodkladně veškeré změny a poskytnou mu aktualizovaný seznam, který EBA zveřejní /15 mga/in/mo 31

32 Článek 3b Výpočet objemu obchodních činností pro účely prahových hodnot v článcích 3 a 4a 1. Pro účely výpočtu prahových hodnot v čl. 3 odst. 2 písm. b) a v čl. 4a odst. 2 se objem obchodních činností vypočte v souladu s platným účetním režimem a s pomocí klouzavého průměru čtvrtletních údajů za poslední tři roky. Objem obchodních činností = (TSA + TSL + DE + DL)/2, kde: a) aktiva obchodních cenných papírů (Trading Securities Assets TSA) jsou aktiva, jež byla pořízena v zásadě za účelem prodeje v blízké budoucnosti a při prvotním zachycení jsou součástí portfolia finančních nástrojů, které jsou společně řízeny a u kterých je v poslední době doloženo obchodování realizované pro krátkodobý zisk, s výjimkou derivátových aktiv; b) závazky obchodních cenných papírů (Trading Securities Liabilities TSL) jsou závazky, jež byly přijaty s úmyslem zpětné koupě v blízké budoucnosti a jsou součástí portfolia finančních nástrojů, které jsou společně řízeny a u kterých je v poslední době doloženo obchodování realizované pro krátkodobý zisk, s výjimkou derivátových závazků; c) derivátová aktiva (Derivative Assets DA) jsou deriváty s kladnou reprodukční hodnotou, jež nejsou určeny jako zajišťovací deriváty; d) derivátové závazky (Derivative Liabilities DL) jsou deriváty se zápornou reprodukční hodnotou, jež nejsou určeny jako zajišťovací nástroje /15 mga/in/mo 32

33 2. Aktiva a závazky pojišťoven a zajišťoven a nefinančních podniků se do výpočtu objemu obchodních činností nezahrnují. 3. EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, jimiž se stanoví metodika výpočtu objemu obchodních činností uvedeného v odstavci 1, přičemž zohlední rozdíly v platných účetních režimech a stávající postupy výkaznictví. EBA zajistí, aby návrhy prováděcích technických norem pokud možno zohledňovaly stávající údaje a výkaznictví. 4. EBA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do [OP vložte prosím přesné datum: 10 měsíců ode dne vyhlášení tohoto nařízení]. Na Komisi přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/ Komise je zmocněna měnit prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35 složky obchodních činností uvedených v odst. 1 písm. a) až d) tohoto článku s cílem zohlednit významné změny platných účetních režimů, pokud by to bylo nezbytně nutné, aby se zajistilo správné uplatňování tohoto článku /15 mga/in/mo 33

34 Článek 3c Předkládání informací o obchodních činnostech, které jsou nezbytné pro výpočet prahových hodnot, příslušnému orgánu 1. Subjekty uvedené v článku 3 předloží příslušnému orgánu poprvé [OP vložte prosím datum: 33 měsíců ode dne vyhlášení tohoto nařízení] a následně každoročně příslušné informace o celkovém objemu svých obchodních činností a jejich složek podle čl. 3b odst EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem s cílem stanovit jednotné formáty, šablony a definice pro účely předkládání informací podle odstavce 1. EBA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do [OP vložte prosím přesné datum: 10 měsíců ode dne vyhlášení tohoto nařízení]. Na Komisi přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/ /15 mga/in/mo 34