MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Zahradnická fakulta v Lednici HODNOCENÍ VYTRVALÝCH DRUHŮ RODU SALVIA L. PRO POTŘEBY ZAHRADNÍ A KRAJINÁŘSKÉ TVORBY Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce Ing. Tatiana Kuťková, CSc. Vypracovala Zuzana Přerovská Lednice 2011

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Hodnocení vytrvalých druhů rodu Salvia L. pro potřeby zahradní a krajinářské tvorby vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Lednici, dne Podpis bakaláře - 1 -

3 Poděkování Poděkování je věnováno především paní Ing. Tatianě Kuťkové, CSc. za odborné rady při vedení této bakalářské práce. Poděkování také patří Ing. Jarmile Neugebauerové, Ph. D. za zapůjčení odborné literatury

4 - 3 -

5 - 4 -

6 OBSAH 1. Úvod Cíl práce Literární rešerše Taxonomické zařazení Charakteristika rodu Salvia L. z botanického hlediska Historie rodu Salvia L Rozdělení rodu Salvia L. z hlediska zahradnického Letničky Dvouletky Trvalky Vlastnosti rodu Salvia L. významné v zahradní tvorbě Vlastnosti vzhledové a růstové Charakter růstu Velikost Textura Struktura Olistění Kvetení Délka kvetení Remontování Období kvetení Barva květů Řez a sušení Vlastnosti pěstitelské Nároky na světlo Mrazuvzdornost Nároky na vodu a půdu Rozmnožování Ostatní vlastnosti Kombinace s ostatními rostlinami Použití rodu Salvia L. v zahradní a krajinářské tvorbě Materiál a metodika Výsledky Analýza nabídky sortimentu vytrvalých druhů rodu Salvia L. na českém a evropském trhu Nabídka na českém trhu Nabídka na evropském trhu Doporučení druhů a kultivarů pro rozšíření českého trhu Inventarizace sortimentu vytrvalých druhů rodu Salvia L. ve školním zahradnictví Návrh rozšíření sortimentu na školním pozemku ZF v Lednici Návrh možnosti použití rodu Salvia L. na školním pozemku a návrh zastoupení druhů pro potřeby oboru zahradní a krajinné architektury Návrh metodiky významných vlastností vytrvalých druhů rodu Salvia L. pro potřeby oboru ZaKA

7 6. Závěr SOUHRN Souhrn (český jazyk) Summary (english) Seznam použité literatury SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1, 2: Detail květu Salvia nemorosa (dostupný z: Obrázek č. 3: Příklad použití Salvia farinacea v záhonu, Seattle 2009 (foto autorka) Obrázek č. 4: Příklad použití Salvia farinacea v nádobě, Seattle 2009 (foto autorka) Obrázek č. 5: Salvia sclarea jako solitéra v záhonu v kombinaci se Salvia viridis, Lednice 2010 (foto autorka) Obrázek č. 6,7, 8: Příklady různých barev listů kultivarů od Salvia officinalis, Lednice 2010 (foto autorka) Obrázek č. 9: Bylinková zahrada Tiree Chmelar, Valtice 2010 (dostupný z: Obrázek č. 10: Pěkná kombinace Salvia nemorosa Caradonna spolu s Lavandula ssp. (v popředí), dále se Stachys ssp., a žlutě kvetoucí Lysimachia punctata, rok neuveden (dostupný z: Obrázek č. 11: Salvia officinalis Purpurascens spolu s Lavandula angustifolia, v pozadí Phormium ssp. s červenými listy, rok neuveden (dostupný z: com.photoshelter.com/gallery-image/herb-gardens-stock- Images/G0000Cp69Y1X.fT0/I00001oXw9MHmlQk) Obrázek č. 12: Pěkná kombinace Salvia nemorosa s rodem Rosa L., rok neuveden (dostupný z: Obrázek č. 13: Salvia nemorosa spolu s Rosa Golden Celebration, rok neuveden (dostupný z:

8 Obrázek č. 14: Pěkná kombinace Salvia x sylvestris May Night spolu s Achillea filipendulina, rok neuveden (dostupný z: Obrázek č. 15, 16: Speciální zahrada pro seniory a zdravotně postižené, Kodaň, rok neuveden (dostupný z Obrázek č. 17: Salvia nemorosa Wesuwe, Chicago 2010 (dostupný z: html) Obrázek č. 18: Vertikální zahrada s použitím Salvia officinalis Tricolor, San Diego 2010 (dostupný z: Obrázek č. 19: Vyvýšený záhon s použitím Salvia argentea, Rotary Botanical Gardens, USA 2009 (dostupný z: Obrázek č. 20: Náhrada trávníku s použitím Salvia leucophylla, USA, rok neuveden (dostupný z: Obrázek č. 21, 22: Výše: Bylinková spirála, Níže: detail se Salvia officinalis, Tulln 2010 (foto autorka) Obrázek č. 23: Příklad použití stanoviště s přítomností kamene, v tomto případě vyvýšená skalka s použitím Salvia nemorosa, rok neuveden (dostupný z: Obrázek č. 24: Salvia nemorosa Caradonna, Tulln 2010 (foto autorka) Obrázek č. 25: Ukázka části sortimentu rodu Salvia L. na pozemku ZF, Lednice 2010 (foto autorka) Obrázek č. 26 : Salvia lyrata Purple Vulcano rok neuveden (dostupný z: Obrázek č. 27: Salvia microphylla Hot Lips, rok neuveden (dostupný z:

9 SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Druhy s významnými listy (Clebsch, 2008) Tabulka č. 2: Období kvetení jednotlivých druhů (Clebsch, 2008) Tabulka č. 3: Stínomilné druhy (Clebsch, 2008) Tabulka č. 4: Mrazuvzdorné druhy (Clebsch, 2008) Tabulka č. 5: Šalvěje v nádobách (Clebsch, 2008) Tabulka č. 6: Sortiment druhů rodu Salvia L. na pozemku ZF v Lednici Tabulka č. 7: Návrh zastoupení druhů rodu Salvia L. na pozemku ZF v Lednici pro potřeby oboru zahradní a krajinná architektura Tabulka č. 8: Návrh tabulky pro hodnocení možnosti použití dle stanovištních okruhů dle profesora Siebera Tabulka č. 9: Návrh tabulky pro hodnocení fází kvetení, barvy květů, bohatosti kvetení, aroma Tabulka č. 10: Návrh hodnocení výšky rodu Salvia L. Tabulka č. 11: Návrh hodnocení šířky rodu Salvia L. SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Sortiment druhů rodu Salvia L. v České republice Graf č. 2: Sortiment druhů rodu Salvia L. na evropském trhu SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Sortiment druhů rodu Salvia L. v České republice Příloha č. 2: Sortiment druhů rodu Salvia L. na evropském trhu Příloha č. 3: Obrazová příloha - 8 -

10 1. ÚVOD Rod Salvia L. se vyznačuje velmi početným rodem, který zahrnuje až 1100 druhů a velké množství kultivarů. Jedná se většinou o vzpřímeně rostoucí byliny nebo polokeře. Tento rod zahrnuje jak druhy vytrvalé, tak i krátkověké a jednoleté, které se v našich podmínkách pěstují jako letničky, dvouletky a trvalky. Rod zahrnuje velké množství významných vlastností, díky kterým nachází široké uplatnění v zahradní a krajinářské tvorbě. Rod se uplatňuje v záhonech, náhradách trávníků, přírodě blízkých vegetačních prvcích (květnaté trávníky, bylinné lemy), dále na skalkách, korunách suchých zídek, střešních zahradách, speciálních zahradách, bylinkových zahradách, v nádobách, historických zahradách a další. Rod také nese významné vlastnosti, které jsou vnímané pomocí lidských smyslů, jedná se tedy o rostliny čichově, hmatově, zrakově i chuťově ocenitelné. Tento rod je ve světovém měřítku velmi oblíbený nejen v zahradní tvorbě ale také díky svým léčivým účinkům. V České republice stále nebyl zdaleka doceněn, ale v budoucnosti určitě najde své příznivce

11 2. CÍL PRÁCE Tato bakalářská práce je zaměřena na hodnocení významných vlastností vytrvalých druhů rodu Salvia L. pro využití v zahradní a krajinářské tvorbě. Cílem práce je prostudovat dostupnou literaturu, která se zabývá tímto rodem a na základě získaných informací vypracovat literární rešerši, která bude zaměřena pro potřeby zahradnické praxe. V literární rešerši uvést nejen významné vlastnosti rodu, ale také význam v historii a použití v zahradní tvorbě. Dalším cílem práce je provést analýzu sortimentu vytrvalých druhů rodu Salvia L. na českém trhu a porovnat nabídku se sortimentem evropských okrasných školek a zahradnictví. Na základě analýzy doporučit nové druhy, které by mohly obohatit český trh. Cílem bakalářské práce je také věnovat pozornost sortimentu vytrvalých druhů rodu Salvia L. na školním pozemku Zahradnické fakulty v Lednici. Součástí je inventarizace tohoto rodu, návrh nových druhů a kultivarů, návrh možného uplatnění v areálu Zahradnické fakulty, a také návrh zastoupení stálých a nově doporučených druhů tak, aby uspořádání sortimentu odpovídalo potřebám oboru Zahradní a krajinářské architektury. V neposlední řadě je cílem vypracovat metodiku, která bude hodnotit významné vlastnosti rodu Salvia L. pro potřeby zahradní tvorby

12 3. LITERÁRNÍ REŠERŠE 3.1. Taxonomické zařazení V prvé řadě, než se bude práce zabývat samotným rodem Salvia L., je důležité uvést jednotlivé taxonomické zařazení. Jedná se tedy o hierarchické uspořádání od samotné říše Plantae (rostliny) až po rod Salvia L. (šalvěj). Následující řazení převzato od Řepka, Koblížek (2007). Říše: Plantae (rostliny) Podříše: Tracheobionta (cévnaté rostliny) Oddělení: Magnoliophyta (krytosemenné rostliny) Třída: Rosopsida Podtřída: Asteriidae (příbuzenský okruh hvězdnicotvarých) Řád: Lamiales (hluchavkotvaré) Čeleď: Lamiaceae (hluchavkovité) Rod: Salvia L. (šalvěj) 3.2. Charakteristika rodu Salvia L. z botanického hlediska Rod Salvia L. patří do čeledi Lamiaceae, který zahrnuje asi 220 rodů a více než 4000 druhů s rozšířením téměř po celém světě, s hlavními centry diverzity ve Středozemí a v jihozápadní a střední Asii (Chrtek, Tomšovic, 2000). Rod Salvia L. (česky šalvěj), jehož jméno vzniklo odvozením latinského slova salvare, s významem hojit, uzdravovat se (Clebsch, 2008; Vilím, Křesadlová, 2009), patří mezi nejvíce rozšířené druhy z čeledi Lamiaceae (Kinitzios, 2000). Běžně se uvádí, že tento rod zahrnuje asi 800 druhů (Jellitto, Schacht, 1995, Kuťková, 2010), ale v literatuře se setkáváme i s počtem 900 až 1100 druhů (Clebsch, 2008, Kintzios, 2000, Sutton, 1999, Vilím, Křesadlová, 2009). Lodyhy jsou přímé, větvené, s jednoduchými, většinou celistvými lodyžními listy a často vyvinutou přízemní růžicí listů (Štěpánková, 2000). Šalvěje jsou zřídka olysalé, převážně chlupaté, jejichž trichomy pomáhají snížit ztrátu vody a přečkat tak nepříznivé období. Květy jsou uspořádané v lichopřeslenech tvořících koncový lichoklas; listeny jsou obvykle drobné, většinou zřetelně se lišící od listů, často různě zbarvené; květní stopky krátké. Květy jsou oboupohlavné, často přítomny i funkčně pouze samicí, souměrné. Kalich je trubkovitý či zvonkovitý, dvoupyský. Koruna dvoupyská, u základních druhů fialová, modrá, růžová, žlutá či bílá. Detail květu

13 zobrazuje obrázek č. 1 a 2. Horní pysk je přilbovitý, srpovitý nebo rovný. Dolní pysk je 3 laločný s největším středním lalokem. Z tyčinek jsou 2 přední, zadní 2 jsou redukované v malá staminodia nebo zcela zakrnělé, prašné váčky jsou spojené pohyblivým spojidlem, čárkovitě niť ovitým, nápadně prodlouženým, často delším než nitka, kloubovitě k nitce připojeným, delší rameno spojidla je s plodným prašným váčkem, kratší rameno bez prašného váčku nebo jen se sterilními buňkami prašného váčku nebo s plně vyvinutým plodným prašným váčkem. Pylová zrna jsou 6-7 kolpátní, s retikulární skulpturou. Tvrdky jsou kulovité, vejcovité až široce elipsoidní, u mnoha druhů ve vlhku vytvářející tlustý slizový obal. U některých druhů rodu Salvia byl pozorován speciální mechanismus opylování podporující cizosprašnost. Kratší, často lopatkovitě rozšířená ramena spojidel obou tyčinek bývají obvykle sterilní a někdy navzájem srůstají. Hmyz, který usedne na dolní pysk koruny, narazí na kratší ramena spojidel, čímž se horní pohyblivá ramena s plodnými prašnými váčky sehnou a dotknou těla hmyzu. Ten při návštěvě starších květů, kde již zralá blizna vyčnívá daleko zpod horního korunního pysku, opyluje květy (Štěpánková, 2000). Obrázek č. 1, 2: Detail květu Salvia nemorosa, vlevo: 2 pyská koruna, vpravo: 2 pyský kalich (Kuťková, 2010)

14 3.3. Historie rodu Salvia L. Téměř všechny záznamy, které jsou známy o rodu Salvia. L. podle Sutton (1999) až do 18. století vychází z přesvědčení, že se jedná o rostliny s léčivými účinky. Tento fakt až potvrdily moderní biochemické studie, které zjistily, že mnoho druhů rodu Salvia L. obsahují éterické oleje neboli silice s antibakteriálními účinky (Sutton, 1999). Zpět ale k historii. První zmínky o rodu Salvia L sahají hluboko do Starověku (Sutton, 1999; Marešová 2010). Sutton (1999) uvádí, že přibližně až z roku 1400 př. n. l. byla nalezena freska zobrazující rostlinu Salvia fruticosa pocházející z řeckého ostrova Kréta, v paláci Knossos. Marešová (2010) uvádí, že tito Řekové, ale i Římané používali především nejznámější rostlinu Salvia officinalis na konzervování masa, protože věřili, že jako konzervační prostředek blahodárně posiluje paměť. Kašová (2004) uvádí, že není jisté, jak se šalvěj dostala do Evropy. Avšak Marešová (2010) zmiňuje, že pravděpodobně právě Římané tuto rostlinu zavedli z Egypta k nám do Evropy. Později se šalvěj šířila téměř do celého světa. Výjimkou je Austrálie, kde se podle Clebsch (2008) žádná šalvěj přirozeně nevyskytuje. Marešová (2010) uvádí, že už v 10. století ji znali arabští lékaři, kteří věřili, že dokáže prodloužit život. Do Číny se tato rostlina dostala až v 16. století, kdy ji tam podle Marešová (2010) přivezli holandští mořeplavci. Do Severní Ameriky ji přivezli kolonisté, kde ji využívali například k léčbě nespavosti nebo epilepsii (Marešová, 2010). Co se týče zahradní tvorby, tak o prvotním použití rodu Salvia L. lze mluvit o klášterních zahradách, kde se podle Sutton (1999) projektovaly bylinkové zahrady, čtvercového půdorysu, skládající se z 16 záhonů, přičemž jeden záhon patřil právě rodu Salvia L. Konečná (2006) uvádí, že prvním opravdu ideálním klášterem byl benediktinský klášter St. Gallen ve Švýcarsku z 9. století n. l., jehož půdorys se dochoval až do dnešní doby. Tento půdorys mimo jiné zobrazuje klášterní zahradu, která byla členěna do několika funkčních celků (Konečná, 2006). Jeden z těchto celků patřil právě léčivým rostlinám. Spolu s šalvějí Konečná (2006) uvádí, že se pěstovaly další léčivé rostliny, jako je estragon, máta, fenykl, routa a další. Význam těchto zahrad byl především užitkový, ale také vzdělávací. Novodobá historie použití rodu Salvia L. zaznamenala obrovský rozmach hlavně po 2. světové válce. Sutton (1999) uvádí, že podstatný rozvoj pochází kupodivu z Německa. Ernst Pagels byl významný německý zahradník, který se zabýval šlechtěním trvalek. Jedna z jeho šlechtitelských činností patřila i druhu Salvia nemorosa

15 Nejprve ale než se budeme zabývat jeho šlechtitelskou činností, je nutné uvést na pravou míru komplikace, které tento druh přináší. V současné době se totiž v nabídce setkáváme s mnoha odrůdami, ale problémy způsobuje jejich správné pojmenování. Můžeme se tedy setkat se čtyřmi jmény: Salvia nemorosa, Salvia sylvestris, Salvia x sylvestris, Salvia x superba (Hanzelka, 2009). Pod těmito názvy se nachází několik odrůd, které se odlišují. Hanzelka (2009) naznačuje, že to je způsobeno pravděpodobně zdrojem, ze kterého pocházejí. Hanzelka (2009), Clebsch 2008 i Sutton (1999) se snažili vysvětlit, proč k těmto komplikacím došlo. Vysvětlení ale není jednoduché a není ani předmětem této bakalářské práce. Důležité je, že v současné době je podle Hanzelka (2009) platné botanické pojmenování šalvěje hajní Salvia nemorosa a přírodní hybrid mezi tímto druhem a šalvějí luční Salvia pratensis je Salvia x sylvestris. Dále s účastí botanického druhu Salvia nemorosa a Salvia amplexicaulis (syn. S. villicaulis) vzniklo pojmenování Salvia x superba. Hanzelka (2009) dále naznačuje, aby bylo jasné, který kultivar patří k botanickému druhu Salvia nemorosa, a který už má nějaký podíl od Salvia pratensis musel by tento rod projít genetickým výzkumem. Vraťme se ale zpět k významnému německému zahradníkovy, který se zabýval šlechtěním Salvia nemorosa a jeho hybridů. Sutton (1999) uvádí, že jeho první vyšlechtěný kultivar byl kompaktní Osfriesland (sytě fialové květy), který se stal velmi rychle oblíbeným a používaným kultivarem. Podle Sutton (1999) a Hanzelka (2009) Pagels má také zásluhu na vzniku kultivarů Bahügel (levandulově modré květy); Amethyst (růžové květy) Tänzerin (sytě filaové květy); Negrito (intenzivně tmavě fialové květy); Primavera (tmavě modro fialové květy); Rügen (světle modré květy) a další. Celkově prošlechtil 70 druhů a za svoje zásluhy byl v roce 1986 oceněn nejvyšším oceněním za německé zahradnictví Georg Arends-Gedächnismedaille (Ernst Pagels Gartenin Leer, 2010). Zásluhu na šlechtění nových kultivarů si také nese další významný německý zahradník Karl Foerster, který vyšlechtil kultivar Maicnacht (syn. May Night ) s intenzivně modrým květem (Hanzelka, 2009). Použití rodu Salvia L. se začalo masivně vyvíjet od roku 1970 v anglicky mluvících zemí a v Evropě, kdy rostl velký zájem o zahradní tvorbu (Clebsch, 2008). Bylo to jednak díky snadnější přepravě (Clebsch, 2008), ale i díky zásluze britského zahradníka Alana Blooma, který vydal literaturu, kde uvádí sortiment šalvějí (i jiných trvalek) dostupný ve školkách a zahradnictví v různých zemích (Sutton, 1999). V součastné době je rod Salvia L. velmi oblíbeným a používaným rodem. Napovídá to i bohatý sortiment na evropském trhu. V tuzemsku bohužel ještě není tak doceněn, nabídka je poměrně chudá. Všechno ale chce svůj čas. Až stoupne do širšího povědomí, až si lidé

16 uvědomí, jak je pěstování rodu Salvia L. poměrně nenáročné, určitě jeho použití se odrazí více i v zahradní tvorbě Rozdělení rodu Salvia L. z hlediska zahradnického Co se týče zahradnického použití rodu Salvia L. je třeba uvést, že šalvěje se v našich podmínkách pěstují jako letničky, dvouletky, trvalky a polokeře od mírného, subtropického i tropického pásma (Jellitto, Schacht, 1995, Kuťková, 2010). Následující podkapitoly se zabývají jednotlivě těmito skupinami Letničky Letničky představují bohatý sortiment rostlin s širokým spektrem použití. Je ale třeba rozlišovat letničky pravé a nepravé. V botanické charakteristice bylo uvedeno, že se setkáváme s počtem až 1100 druhů z rodu Salvia L. Hanzelka (2011) ale uvádí, že více než polovina z těchto známých druhů pochází ze subtropických a tropických oblastí Střední a Jižní Ameriky, kde jsou sice vytrvalé, ale v našich podmínkách nepřezimují, tudíž se z těchto důvodů se pěstují jako tzv. nepravé letničky. Pravé letničky jsou v kultuře výjimkou. Jako nejvýznamnějšího zástupce pravých letniček Clebsch (2008), Hanzelka (2011) a Sutton (1999) uvádějí Salvia viridis (dříve S.horminum). Pochází z oblastí kolem Středozemního moře a Malé Asie (Clebsch, 1997; Hanzelka, 2011; Kuťková 2009). Dříve se pěstovala jako bylina, dnes jako okrasná letnička (Hanzelka, 2011). V zahradní tvorbě je velmi oblíbená, díky výrazně zbarveným listenům, obvykle v barvě fialové, růžové nebo bílé, které vydrží na stanovišti dlouho. Květy pro zahradní tvorbu jsou bezpředmětné, protože jsou drobné, ukryté v listenech. Pěstuje se z jarního výsevu (březen až duben). Ven se sází v květnu a používá se do skupinových výsadeb (Hanzelka, 2011). V zahradnické praxi je využitelná do záhonů rabatového charakteru, záhonů přírodě podobného charakteru, záhonů z přímých výsevů, ale také je vhodná k řezu a sušení (Kuťková, 2009). Zpět ale k nepravým letničkám. Mezi významné nepravé letničky pěstované v našich podmínkách patří Salvia splendens, Salvia farinacea, Salvia coccinea, Salvia patens. Mezi méně známé šalvěje, které snesou pokles teploty pod 0 C, ale na zimu je vhodné umístit je do zimní zahrady nebo skleníku podle Hanzelka (2011) jsou: Salvia greggii, Salvia microphylla, Salvia x jamensis, Salvia lycyoides, Salvia africana-lutea, Salvia chamaedryoides, Salvia pachyphylla, Salvia dorrii, Salvia semiatrata, Salvia leucantha, Salvia fulgens a mnohé další. Tím, že tyto šalvěje snesou pokles teploty, mohly by i v našich podmínkách snést mírnou zimu. Hanzelka (2011) zmiňuje, že v Botanické Zahradě v Troji úspěšně přežívá naše zimy Salvia microphylla var. wislizenii

17 (syn. S. lemmonii) již pátým rokem (viz obrazová příloha č. 1). Z uvedeného tedy vyplývá, že šalvěje, které snesou mírný pokles teploty pod 0 C jsou jakýmsi přechodem od nepravých letniček po krátkověké nebo vytrvalé šalvěje a jejich mrazuvzdornost je třeba na daném stanovišti ověřit. Vraťme se ale k těm nejznámějším a nejpoužívanějším nepravým letničkám v zahradní tvorbě. Typickým a nejčastějším představitelem nepravých letniček je Salvia splendens, která se nabízí v mnoha kultivarech s výrazně zbarvenými kalichy i květy. Používá se pro plošné a skupinové výsadby. Pochází z Brazílie, kde roste jako vytrvalý polokeř s dřevnatější bází dorůstající až do 2 metrů (Hanzelka, 2011). Z Brazílie byla zavlečena do Evropy na počátku 19. století a dnes je známou záhonovou letničkou téměř na celém světě (Sutton, 1999). V kultuře, kde se pěstuje, jako nepravá letnička, tedy i v našich podmínkách dorůstá až 40 cm. Je ozdobná jasně zbarvenými kalichy i květy (Hanzelka, 2011). Odrůdy se liší především barvou květu. Nejoblíbenější a nejvitálnější jsou zářivě červené odrůdy, například Tetra Pronto, ale pěstují se i odrůdy barev fialové, sytě oranžové, lososové, bílé, žluté a odstíny růžové. Červené odrůdy se často kombinují s dalšími letničkami, které mají bílou barvu květu nebo listu. Například pěkný kontrast barev vytváří se Senecio cineraria Silver Dust. Vysévá se v únoru a kvete od května do podzimu (Hanzelka, 2011). Salvia farinacea je v zahradní tvorbě další velmi oblíbenou nepravou letničkou pocházející z Mexika, kde roste jako vytrvalá šalvěj. Kvete modře, fialově nebo bíle. Hanzelka (2011) uvádí, že zvláště atraktivní jsou kultivary se stříbrnými kalichy a tmavě modrými kvítky (například kultivar 'Strata' nebo 'Reference'). Pěstuje se podobně jako Salvia splendens a je vhodná jak na záhony, tak do nádob a lze ji výborně kombinovat s dalšími letničkami. Na obrázku č. 3 vytváří pěknou kombinaci s červenou a bílou odrůdou Begonia semperflorenc. V obrazové příloze č. 2 je příklad pěkného použití v nádobě. Dalším příkladem pěkného použití je i s předchozím druhem Salvia splendens-červená odrůda (obrázek č. 4). Vhodná kombinace je i se Senecio cineraria (viz obrazová příloha č. 3) Salvia coccinea je v kultuře poměrně krátce a sortiment nedosahuje takové šíře, jako Salvia splendens, ale jedná se o druh s nápadně šarlatově červenými květy, které výrazně kontrastují s tmavě zeleným olistěním. Pochází z Mexika, kde roste jako trvalka (Hanzelka, 2011). Nejčastěji se pěstují červené odrůdy, ale také lososové či bílé

18 Obrázek č. 3: Příklad použití Salvia farinacea v záhonu, Seattle 2009 Obrázek č. 4: Příklad použití Salvia farinacea v nádobě, Seattle

19 Salvia patens (viz obrazová příloha č. 4) je další zajímavou letničkou pocházející z Mexika. Vytváří totiž zásobní orgány v podobě hlíz (Vilím, Křesadlová, 2009; Hanzelka, 2011), což není u šalvějí běžné. Vilím, Křesadlová (2009) ji řadí mezi hlíznaté rostliny. V zahradnické praxi se používá pro záhonové, skupinové výsadby, ale i jako pěkný solitérní prvek. Vhodná je i do velkých nádob (Hanzelka, 2011). V kompozici je oblíbená především pro svůj blankytně modrý květ, ale k vidění jsou i odrůdy se světle růžovými květy nebo bílými květy. Tuto letničku lze snadno uchovat ve studeném skleníku do další sezóny (Hanzelka, 2011) Dvouletky Mezi druhy rodu Salvia L. se vyskytují i druhy dvouleté nebo krátkověké. Většinou se sami vysemeňují, takže si zachovávají svoji existenci. To v kompozici ale může činit problém, protože nikdy nevíme, kde se vysemeněná šalvěj objeví. Mezi významné dvouleté nebo krátkověké šalvěje lze zařadit Salvia sclarea, Salvia lyrata, Salvia aethiopsis a Salvia argentea. K těm nejpůsobivějším patří jistě Salvia sclarea, původem ze Středomoří a Malé Asie (Clebsch, 2008; Kuťková 2010; Hanzelka, 2009). Jedná se o rostlinu dorůstající až 140 cm v době květu. Rostlina je atraktivní svými výraznými listeny, které mohou být růžovo fialové a bílé. Mezi významné kultivary podle Clebsch (2008) patří: Vatican White (bílé květy i listeny) nebo Turkestanica, méně známé: Lazour ; Zarya, které byly vyšlechtěny pro vysoký obsah silice (Marešová, 2010). Salvia sclarea je rostlina, která obsahuje velké množství esenciálních olejů, proto ani není vhodná jako rostlina k řezu (Clebsch, 2008). Z hlediska estetického pro využití v zahradní tvorbě, je velmi atraktivní. V době květu se jedná o velmi robustní rostlinu, která se v záhonu uplatňuje hlavně jako solitéra (viz obrázek č. 5). Neugebauerová (2008) ji ohodnotila nejvýše z hlediska estetické účinku z celého sortimentu ZF v Lednici. Není tedy sporu o tom, že se jedná o velmi atraktivní šalvěj, jejíž bohužel velkou nevýhodou je, že se jedná o rostlinu dvouletou, tudíž její existence v kompozici je limitována. Salvia aethiopis je další pěkná dvouletá teplomilná šalvěj pocházející z travnatých a skalních stepí Balkánu až západní Asie (Clebsch, 2008; Hanzelka, 2009), která dokonce zasahuje svým severním okrajem rozšíření na Jižní Moravu (Hanzelka, 2009). Rostlina tvoří velkou šedě plstnatou přízemní růžici kvetoucí bílé s nažloutlým pyskem (Clebsch, 2008; Hanzelka 2009) V době květu se v záhonu uplatňuje také, jako solitéra (viz obrazová příloha č. 5)

20 Obrázek č. 5: Salvia sclarea jako solitéra v záhonu v kombinaci se Salvia viridis, Lednice Trvalky Vytrvalým druhům, včetně polokeřům rodu Salvia L. je věnována většina této bakalářské práce. Jedná se tedy o rostliny, které jsou nejen ve své domovině vytrvalé, ale jsou vytrvalé i v našich podmínkách. Mezi významné vytrvalé šalvěje tedy patří Salvia glutinosa, Salvia nemorosa, Salvia officinalis, Salvia pratensis, Salvia verticillata. Méně často obvyklé a mnohdy s vyššími nároky: Salvia hians, Salvia tiliifolia, Salvia napifolia, Salvia transsylvanica, Salvia przewalskii a mnohé další (Kuťková, 2010). Mezi druhy pocházející z naší domoviny patří Salvia nemorosa, Salvia pratensis, Salvia verticillata, Salvia glutinosa. Všechny výše uvedené rostliny a mnohé další nesou takové vlastnosti, které jsou významné pro zahradní tvorbu. Jak ale uchopit všechny tyto vlastnosti, když je jich celá řada? Výborným materiálem pro seznámení se se všemi vlastnostmi je rozdělení významných vlastností trvalek pro zahradní tvorbu podle Kuťková (2010). Více tedy v následujících podkapitolách

21 3.5. Vlastnosti rodu Salvia L. významné v zahradní tvorbě Rod Salvia L. nachází v zahradnické praxi široké uplatnění. Nebylo by tomu tak, kdyby tento rod nenesl celou řadu významných vlastností. Jak už bylo v předchozí podkapitole zmíněno, užitečným průřezem všech významných vlastností je rozdělení vlastností trvalek dle Kuťková (2010) Vlastnosti vzhledové a růstové Tím, jak rostlina působí v kompozici, jak vypadá její zevnějšek, je dáno jejími vzhledovými a růstovými vlastnostmi. Růstové vlastnosti charakterizují rostlinu z hlediska růstu a vývoje. Vzhledové vlastnosti charakterizují rostlinu vizuálně v kompozici. Kuťková (2010) do vzhledových a růstových vlastností zahrnuje charakter růstu, velikost rostliny, barvu, tvar, charakter listu, květenství a délku kvetení, texturu, strukturu, dobu rašení, charakter růstu, délku života, způsob větvení apod. Tyto vlastnosti jsou velmi důležité pro kompozici a jejich působení v kompozičních jednotkách Charakter růstu Kuťková (2010) uvádí charakter růstu, jako způsob morfologického utváření nadzemních částí rostliny, především listů a lodyh. Výsledkem růstu je pak dosažení určitého vzhledu, tvaru a velikosti trvalky. V literatuře se objevuje několik způsobů jak rozdělit charakter růstu. Například Kuťková (2010) ho rozděluje na několik skupin, tedy charakter růstu vzpřímený, který dále dělí podle výskytu a počtu lodyh, dále vystoupavý, poléhavý, plazivý a liánovitý. Leblochová (2005) zase ve své diplomové práci rozděluje charakter růstu na poléhavý, polštářovitý, vystoupavý, rozložitý, kulovitý, kuželovitý a sloupovitý. A takových to dělení lze v literatuře najít několik. Šalvěje sice můžeme začlenit do těchto skupin, ale pro řešení kompozice je užitečné znát, že podle Sutton (1999) některé druhy vytváří: a) přízemní listovou růžici: Salvia aethiopis, Salvia argentea, Salvia flava var. megalantha, Salvia hians, Salvia pratensis, Salvia przewalskii, Salvia recognita, Salvia sclarea, Salvia taraxacifolia, b) trsy: Salvia amplexicaulis, Salvia nemorosa, Salvia x superba, Salvia x sylvestris, Salvia virgata c) dřevnatý stonek: jedná se tedy o polokeře nebo keře: Salvia lavandulifolia, Salvia officnalis, Salvia greggii, Salvia x jamensis, Salvia africana-lutea

22 d) jiný charakter růstu: lze sem zařadit všechny, které se neshodují s předchozí charakteristikou: Salvia glutinosa, Salvia verticillata Velikost Velikost je rozměr dosahovaný u dospělého jedince, který je dán výškou a šířkou (Kuťková, 2010). Znalost výšky rostliny je důležitá pro navrhování výškové gradace záhonu. Výška rostliny se ale radikálně mění v době, kdy rostlina kvete a kdy ne, proto je důležité znát obě tyto výšky. Clebsch (2008) a stejně tak Sutton (1999) patří mezi literaturu, která uvádí oba rozměry. Tyto informace jsou cenné, protože obecně v literatuře se setkáváme jen s jedním rozměrem, ale už není známo, o jaký rozměr se jedná. Šířka se většinou literatuře už úplně zanedbává, ale přesto není méně důležitá než výška. Znalost šířky totiž určuje spon, v jakém budou rostliny vysazovány. Clebsch (2008) opět u každého druhu uvádí šířku, ale Sutton (1999) ji už popisuje zřídka kdy. Pokud ale víme, jak rostlina vypadá, nemusíme nikde vyhledávat v literatuře a podle vlastního rozumu lze spon lehce odhadnout. Co ale vyplývá z dostupné literatury je, že velikost u rodu Salvia L. je velmi variabilní. Mezi taxony najdeme jak vysoké a mohutné keře, tak i taxony, které lze použít do malých skalek. Pokud tedy nevíme co navrhnout do kompozice, tak u rodu Salvia L. je opravdu z čeho vybírat Textura Kuťková (2010) uvádí, že textura je charakter povrchu rostliny, která je ovlivněna primárně velikostí listů, hustotou listů, postavením listů a jejich členitostí. Sekundárně formováním povrchu listu a jeho barvou, vzdáleností, ze které okraj listové čepele pozorujeme a světelnými podmínkami (Kuťková, 2010). V kompozici existuje vzájemný vztah mezi texturou a barvou. Textura může ovlivňovat charakter barvy a naopak. Spolu s barvou a tvarem květu a listu je velmi důležitou vlastností pro navrhování trvalkových záhonů (Kuťková, 2010). Proto je důležité střídmě uvažovat při zakládání záhonů, aby nevzniklo dílo, které působí příliš disharmonicky nebo monotónně. V literatuře se příliš neuvádí textura rodu Salvia L. Pro určení textury lze použít klasifikaci dle Kiermeier (1998), který rozdělil typy textur, které zohledňují primární aspekty. Textura velmi jemná, jemná, střední, hrubá, velmi hrubá. Uveďme si tedy některé příklady jednotlivých textur:

23 Velmi jemná textura: zástupci rodu Salvia L. nemají velmi jemnou texturu Jemná textura: Salvia microphylla, Salvia officinalis, Salvia reflexa, Střední textura: Salvia aethiopis, Salvia grahamii, kultivary od Salvia officinalis, Hrubá textura: Salvia argentea, Salvia glutinosa, Salvia madrensis, Salvia przewalskii, Salvia verticillata, Salvia virgas Velmi hrubá textura: žádný zástupce rodu Salvia L. ji nemá Struktura Struktura u rostlin vyjadřuje charakter větvení a výrazně ovlivňuje habitus rostliny. Nejvíce je zřejmá v bezlistém stavu, kdy se nejlépe dá vnímat linie větví. Se zvětšující se hustotou olistění bývá překryta texturou. Struktura je primárně ovlivněna hustotou a směrem linií a sekundárně světelnými podmínkami, námrazou, sněhem a vzdáleností od pozorovatele. (Kuťková, 2010) Struktura rodu Salvia L. by se dala rozdělit podle klasifikace dle Kiermeier (1998), který rozděluje strukturu na vertikální, šikmou, překloněnou, převislou, vodorovnou, bizarní, indiferentní. Literatura se většinou v literatuře neuvádí, proto bude předmětem metodiky hodnocení. Lze ale uvést, že většina druhů rodu Salvia L. má šikmou strukturu Olistění Rod Salvia L. zahrnuje druhy stálezelené, polo-stálezelené nebo opadavé. Některé druhy na sebe upoutávají svými atraktivními listy, které v kompozici zanechávají zajímavý efekt díky široké škále barev a struktuře. Mimořádně pestrým druhem je Salvia officinalis a jeho kultivary. Můžeme se setkat s variacemi barev listů zelené, stříbrné, žluté, krémové, purpurové, růžové a různě panašované (viz obrázek č. 6, 7,8). Listy jsou nejen vzhledné, ale také aromatické, což nachází své uplatnění v bylinkových zahrádkách. Salvia officinalis je ale druh, který je v našich podmínkách již dlouho a velmi často v kompozici používaný. Není se také čemu divit, je to druh atraktivní, odolný našim klimatickým podmínkám, a také dobře dostupný na českém trhu. Avšak existuje ještě několik dalších atraktivních taxonů okrasných svými listy. Tabulka č. 1 představuje druhy (včetně Salvia officinalis), které uvádí Clebsch (2008) jako listem okrasné. Díky dobré pokryvnosti listů lze některé druhy, například Salvia nemorosa použít jako náhradu trávníků. Atraktivní listy nemusí v kompozici působit jen v době vegetační sezóny, ale i zimě. Například kultivar Salvia officinalis Berggarten jistě zaujme

24 Tabulka č. 1: Druhy s významnými listy Salvia aethiopsis stříbřité chlupaté listy ve velké listové růžici Salvia apiana výrazné stříbrné listy Salvia argentea zvlněné listy pokryté hedvábnými chlupy Salvia madrensis svěže zelené listy Salvia officinalis (+všechny kultivary) různé barvy a formy listů Salvia spathacea velké výrazne svěže zelené listy Salvia thymoides velmi drobné úzké stříbřitě zelené listy Salvia officinalis Icterina Salvia officinalis Purpurascens Salvia officinalis Tricolor Obrázek č. 6, 7, 8: Příklady různých barev listů kultivarů od Salvia officinalis, Lednice Kvetení Kvetení z růstového hlediska je spojeno s přechodem rostliny z vegetativní fáze do reprodukční fáze (generativní) a z hlediska vzhledového se projevuje vnesením barev a různých tvarů květů do kompozice. (Kuťková, 2010) Pro navrhování kompozice trvalkových záhonů je důležitá nejen znalost barvy, ale i délka kvetení

25 Délka kvetení Délku kvetení Kuťková (2010) charakterizuje jako časový úsek od prvního rozkvetlého květu do posledních odkvetlého, dobře vyvinutého květu. Šalvěje jsou velmi oblíbené trvalky, které na stanovišti kvetou dlouho. Délka kvetení, která se v literatuře uvádí, je opravdu ohromná. Sutton (1999) zmiňuje, že Salvia microphylla ve své domovině (Mexiko) kvete až 6 měsíců a patří mezi nejdéle kvetoucí druhy z rodu Salvia L. Délku kvetení lze dokonce ovlivňovat, protože některé druhy jsou remontantní. Více viz následující podkapitola Remontování Jak už bylo v předchozí kapitole naznačeno, s délkou kvetení souvisí i opakování kvetení, tedy remontování. Kuťková (2010) tuto vlastnost charakterizuje jako schopnost trvalky vykvést v průběhu jedné vegetační sezóny opakovaně, mimo běžný termín charakteristický pro příslušný rod, druh či odrůdu. Pokud požadujeme, aby šalvěje opakovaně zakvetly, není nic jednoduššího než jim po odkvětu odstranit odkvetlé stonky. Rostliny sice už nemají tak intenzivní kvetení, jako v době běžného termínu, ale důležité je, že vykvetou a přináší do kompozice svoji barvu. Příklady remontantních druhů zobrazuje tabulka č Období kvetení Rod Salvia L. nachází široké uplatnění v kompozici od jara až do podzimu. Clebsch (2008) uvádí příklady druhů kvetoucích v jednotlivých ročních období. Dokonce zmiňuje druhy kvetoucí i v zimním období, ale tyto druhy pochází z velmi teplých oblastí a v našich podmínkách se nepěstují. Příklady druhů kvetoucích od jara až do podzimu jsou zobrazeny v tabulce č. 2, kde jsou znázorněny i druhy remontantní. Příklady rostliny vychází dle rozdělení podle Clebsch (2008), ale zohledňuje pouze ty, které jsou dostupné na českém nebo evropském trhu

26 Tabulka č. 2: Období kvetení jednotlivých druhů KVETOUCÍ NA JAŘE KVETOUCÍ V LÉTĚ KVETOUCÍ NA PODZIM Salvia africana-lutea * Salvia aethiopsis Salvia officinalis Salvia africana-lutea Salvia apiana Salvia argentea Salvia przewalskii Salvia arizonica Salvia dominica Salvia buchananii Salvia roemeriana * Salvia azurea var. grandiflora Salvia jurisicii Salvia canariensis Salvia scabra Salvia chamaeydroides Salvia leucophylla Salvia chamaedryoides * Salvia sclarea Salvia discolor Salvia lycioides * Salvia clevelandii Salvia taraxacifolia Salvia elegans Salvia mellifera Salvia discolor * Salvia transsylvanica Salvia greggii Salvia pratensis Salvia dolomitica Salvia uliginosa * Salvia guaranitica Salvia recognita Salvia glutinosa Salvia verticillata Salvia leucantha Salvia spathacea Salvia greggii * Salvia viscosa Salvia lycioides Salvia guaranitica * Salvia x jamensis * Salvia madrensis Salvia hians Salvia microphylla Salvia lanceolata Salvia nemorosa Salvia lavandulifolia Salvia roemeriana Salvia leucantha * Salvia uliginosa Salvia nemorosa * Salvia x jamensis poznámka: druhy uvedené s * jsou remontantní Barva květů Barva je kompoziční prvek, který lidský mozek vnímá jako vstupní veličinu určité kompozice. Barva může celou kompozici výrazně podtrhnout nebo snížit její hodnotu. (Kuťková, 2010). Rod Salvia L. zahrnuje širokou škálu odstínů červené, modré, žluté, oranžové, bílé a růžové barvy. Kromě čistých barev vytváří květy také různé přechody odstínů. V zahradnické praxi je nejpoužívanější červená a modrá barva květu. Salvia elegans Scarlet Pineapple má snad nejkrásnější čistou červenou barvu v kompozici (Sutton, 1999). Velmi výrazně sytou fialovo-modrou barvu do kompozice přináší Salvia nemorosa Caradonna Řez a sušení Některé druhy rodu Salvia L. jsou charakterem svých květů vhodné k řezu i sušení. Je to další výborná vlastnost, kterou se šalvěje mohou pyšnit. U některých druhů lze sušit nejen květy, ale i lodyhy. Části rostlin vybrané na sušení se seřezávají v době plného květu a věsí se obráceně ve svazcích. Velmi vhodným druhem, který se používá k sušení je Salvia officinalis. Kuťková (2008) doporučuje sušit odrůdy, které mají fialově modré odstíny květů, protože si zachovávají svoji barvu. Nevýhodou je, že květy ztrácejí tvar. Usušené části rostlin lze použít k aranžování tzv. bylinkových věnců, kde se kombinují s dalšími vonnými rostlinami. Další

27 vhodným druhem k sušení je naše domácí Salvia nemorosa. Usušený materiál se používá do různých dekorací a kytic. Salvia pratensis má po odkvětu výrazné kalichy, u kterých Kuťková (2008) zmiňuje, že lze také usušit Vlastnosti pěstitelské Jedná se o vlastnosti, které jsou podle Kuťková (2010) důležité pro založení, údržbu a obnovu výsadeb. Z toho tedy vyplývá, že bude záležet, jaké nároky má rostlina na světlo, vodu a mrazuvzdornost Nároky na světlo Šalvěje patří mezi druhy, které vyžadují otevřené slunné polohy, což ovlivňuje použití v zahradnické praxi. Kromě většiny světlomilných druhů existují i druhy, které snesou přistínění. Tabulka č. 3 uvádí příklady druhů, které jsou podle Clebsch (2008) tolerantní k přistínění. V zahradnické praxi tudíž lze šalvěje použít i na okraje podrostů. Tabulka č. 3: Stínomilné druhy Salvia arizonica Salvia involucrata Salvia buchananii Salvia roemeriana Salvia chamelaeagnea Salvia sinaloensis Salvia discolor Salvia uliginosa Salvia glutinosa Mrazuvzdornost Rod Salvia L. zahrnuje druhy, které odolávají velmi nízkým teplotám. Clebsch (2008) uvádí, že některé druhy odolávají teplotě až 18 C (viz tabulka č. 4). Mrazuvzdornost je mnohdy limitujícím faktorem, který ovlivňuje životnost rostliny. Mezi nejodolnější druhy patří Salvia officinalis a Salvia nemorosa. Tabulka č. 4: Mrazuvzdorné druhy Salvia aethiopis Salvia nemorosa Salvia argentea Salvia officinalis Salvia arizonica Salvia pratensis Salvia azurea var. grandiflora Salvia recognita Salvia glutinosa Salvia sclarea Salvia hians Salvia transsylvanica Salvia jurisicii Salvia verticillata Sutton (1999) rozděluje vytrvalé šalvěje na dvě skupiny. Na skupinu vytrvalých druhů a polo-vytrvalých druhů. Mezi vytrvalé druhy řadí druhy, které velmi odolávají nízkým

28 teplotám až 18 C. Zahrnuje zde například: Salvia argentea, Slavia pratensis, Salvia nemorosa, Salvia x superba, Salvia x sylvestris, Salvia glutinosa anebo Salvia verticillata. Mezi polo-vytrvalé druhy řadí druhy, které nesnesou velký pokles teploty pod 0 C, často zde zahrnuje nepravé letničky, ale také například: Salvia discolor, Salvia reptans nebo Salvia uliginosa. Z uvedeného tedy vyplývá, že je důležité dbát na mrazuvzdornost rostlin, tudíž nejlépe uděláme, když pro jistou zakryjeme rostliny na zimu netkanou textilií, aby nám zajistili dlouhodobou životnost v kompozici Nároky na vodu a půdu Pro všechny šalvěje obecně platí, že jim vyhovují dobře propustné, neutrální až vápenaté půdy. V žádném případě Clebsch (2008) nedoporučuje pěstovat je v mokrých jílovitých půdách, protože v těchto půdách je rostlina je často napadána různými houbovými chorobami a rychle ukončuje svůj životní cyklus. Sutton (2008) také upozorňuje, že pokud šalvěje pěstujeme v příliš mokrých půdách, tak rostliny, obzvlášť ty, které vytváří přízemní listovou růžici (Salvia argentea) jsou často napadány plži. Z uvedeného tedy vyplývá, že základem pro zdravý růst šalvějí je dobře drenážovaná půda, která podporuje proudění vzduchu mezi kořeny. Clebsch (2008) dokonce doporučuje kvalitně drenážovanou půdu s dostatkem humusu i pro takové druhy, jako je Salvia uliginosa, což je rostlina vyrůstají v mokrých a bažinatých půdách. Pokud ale půda neumožňuje dobrou drenáž Sutton (2008) doporučuje pěstovat šalvěje ve vyvýšených záhonech nebo v nádobách. Ne všechny druhy jsou ale vhodné pro pěstování v nádobách. V tabulce č. 5 jsou uvedeny příklady rostlin, které jsou podle Clebsch (2008) vhodné pro pěstování v nádobách. Tabulka č. 5: Šalvěje v nádobách Saliva argentea Salvia leucantha Salvia buchananii Salvia officinalis + všechny kultivary Salvia dentata Salvia roemeriana Salvia discolor Salvia scabra salvia elegans Salvia taraxacifolia Salvia greggii Salvia tingitana Salvia indica Salvia verticillata 'Purple Rain' Salvia x jamensis

29 Rozmnožování Šalvěje patří mezi skupinu rostlin, jejichž rozmnožování není obtížné. Některé druhy se dají množit dvěma nebo i třemi způsoby. Rostliny se rozmnožují semenem, dělením nebo řízkováním. Výsev semene je úspěšný způsob rozmnožování téměř všech druhů rodu Salvia L., kromě některých kultivarů, které se rozmnožují spíše řízky, protože semena často nezachovávají požadované vlastnosti. Přesto najdeme firmy (Jelitto-Německo), které se zabývají produkcí semen, ale uvádí pokyny, jak se semeny pracovat, aby se docílilo co nejlepších výsledků Výsev se provádí koncem února nebo na počátku března, po pikýrování se sazeničky postupně otužují a v polovině května se vysazují na záhon. Semena dobře klíčí v chladu a na světle (Sutton, 1999). Dělení je další způsob rozmnožování, který se provádí u spolehlivě vytrvalých druhů, jako jsou Salvia. nemorosa a Salvia x sylvestris. Provádí se to nejen kvůli množení, ale také k omlazování rostliny. Dělení se provádí buď brzy na jaře, nebo na podzim. Řízkování je další metodou, kterou se rozmnožují keřovité druhy a kultivary, které nevzchází spolehlivě ze semene, a aby si zachovaly požadované vlastnosti. Nejlepší je provádět řízkování v plném létě, při teplotě mezi 20 C a 25 C, kdy se nejrychleji vyvinou a ujmou kořínky (Sutton, 1999) Ostatní vlastnosti Mezi tyto vlastnosti, lze zařadit takové, které jsou podle Kuťková (2010) oceňované pomocí hmatu, čichu a chuti, jako například vůně květu, listu, schopnost lákat opylovače, léčivé účinky, poživatiny a další. Šalvěje mají tak širokou škálu významných vlastností, že všechny výše zmíněné u těchto rostlin najdeme. Pro zahradní tvorbu nachází široké uplatnění díky tomu, že většina rostlin je silně aromatických. V praxi to pak vypadá tak, že v žádné bylinkové zahrádce by neměla chybět šalvěj. Pěkný příklad bylinkové zahrádky na Moravě, který navazuje na tradici známou z klášterních zahrad Tiree Chmelar ve Valticích (viz obrázek č. 9), kde se nachází soustava záhonů rozdělena podle vlastností bylinek. Speciální zahrady jsou dalším příkladem použití, kde se šalvěje uplatňují díky svému arómatu. Tyto zahrady se také nazývají, jako zahrady slepecké nebo zahrady smyslů. Jedná se o rozměrově menší zahrady určeny hlavně pro nevidomé a slabozraké s bezbariérovým přístupem. Šalvěje jsou tedy velmi aromatické rostliny, které také lákají opylovače. Na tuhle skutečnost by se mělo při zakládání myslet, aby nepůsobily spíše nepříjemně (například v mateřských školkách apod.) Použití šalvějí je tak všestranné, že kromě zahradní tvorby nachází své uplatnění ve farmaceutickém průmyslu, potravinářském průmyslu a mnohé další, které již nesouvisí se zahradní tvorbou. Jen okrajově

30 by se mohlo ještě zmínit, že podle Pavela (2006) lze z usušených větviček, které obsahují vysoké procento aromatických látek, lze vyrobit extrakt na hubení hmyzu (mšice, svilušky, bělásek) bez přidání chemie. Obrázek č. 9: Bylinková zahrada Tiree Chmelar, Valtice Kombinace s ostatními rostlinami Není sporu o tom, že šalvěje jsou velmi krásné rostliny. Jak už bylo zmíněno, rostliny jsou atraktivní nejen květem ale i listem. Díky svým vzhledovým vlastnostem je lze úspěšně kombinovat s ostatními rostlinami. Avšak málo, která literatura na toto téma reaguje, ale Clebsch (2008) ve své knize The New Book of Salvias tyto kombinace popisuje. Mnohdy ale stačí dívat se více kolem sebe, mít cit pro kontrast barev, znát stanovištní podmínky rostlin a v neposlední řadě dobu kvetení. Na toto téma by ovšem mohla být postavena celá bakalářská práce. V této práci je snaha o zachycení alespoň některých pěkných kombinací, které se často v zahradnické praxi vyskytují. Rod Salvia L. spolu s rodem Lavandula L. V zahradní tvorbě lze často vidět kombinaci šalvějí a levandulí. Oba rody patří do čeledi Lamiaceae, tudíž nesou několik podobných vlastnosti. Není divu, že se tyto rody často kombinují, oba kvetou velmi dlouho a ve stejnou dobu, tudíž si zanechávají v kompozici dlouhodobější efekt. Příklady kombinací viz obrázek č. 10, 11. Podobnou kombinaci lze docílit i s rodem Nepeta L., který taktéž patří do čeledi Lamiaceae

31 Obrázek č. 10: Pěkná kombinace Salvia nemorosa Caradonna spolu s Lavandula ssp. (v popředí), dále se Stachys ssp., a žlutě kvetoucí Lysimachia punctata (rok neuveden) Obrázek č. 11: Salvia officinalis Purpurascens spolu s Lavandula angustifolia, v pozadí Phormium ssp. s červenými listy (

32 Rod Salvia L. spolu s rodem Rosa L. Další příklad pěkného použití s růžemi (viz obrázek č. 12, 13) Opět oba rody dlouho kvetou a ve stejnou dobu, tudíž v kompozici zanechávají dlouhodobější efekt. Obrázek č. 12: Pěkná kombinace Salvia nemorosa s rodem Rosa L. (rok neuveden). Obrázek č. 13: kombinace Salvia nemorosa spolu s Rosa Golden Celebration (rok neuveden)

33 Rod Salvia L. spolu s rodem Alchillea L. Šalvěje lze úspěšně kombinovat také s rodem Alchillea L. Nejkrásnější kombinace vytváří tmavě fialově kvetoucí šalvěje se žlutě kvetoucím řebříčkem (viz obrázek č. 14). Méně časté, ale také atraktivní jsou kombinace s oranžově kvetoucím řebříčkem. Obrázek č. 14: Pěkná kombinace Salvia x sylvestris May Night spolu s Achillea filipendulina (rok neuveden) 3.9. Použití rodu Salvia L. v zahradní a krajinářské tvorbě Rod Salvia L. představuje široké spektrum použití v zahradní a krajinářské tvorbě. Rod se uplatňuje v záhonech, náhradách trávníků, přírodě blízkých vegetačních prvcích (květnaté trávníky, bylinné lemy), dále na skalkách, korunách suchých zídek, střešních zahradách, speciálních zahradách, bylinkových zahradách, v nádobách, historických zahradách a další. Není ale jednoduché jak všechny tyto možnosti použití uchopit a logicky utřídit. Dobrým východiskem je rozdělovat šalvěje do jednotlivých stanovištních okruhů trvalek podle profesora Dr. Josefa Siebera z Wiehestephanu. Systém dále upravili R. Hansen a F. Stahl (1993). Rostliny jsou jednotlivých stanovištních okruhů zařazeny na základě nároků na půdní, vlhkostní a světelné podmínky odvozené od původního stanoviště výskytu v přírodě. Profesor Sieber vyčlenil 8 hlavních stanovištních okruhů, které rozděluje ještě do podskupin. Profesor vytvořil ještě stupnici 1-3, která charakterizuje vlhkostní podmínky (1suchá, 2svěží, 3vlhká). Systém má napomoci přesnějšímu a vhodnějšímu používání trvalek pro dané stanoviště. Není přesně dané, že každá rostlina patří pouze do jedné kategorie,

34 některé druhy se mohou vyskytovat ve více stanovištích. Uveďme si tedy jednotlivé stanovištní okruhy: I. Les (Gehölz) - G II. Okraj lesa (Gehölz-rand) - GR III. Volné plochy - volné plochy s přirozeným společenstvem a záhonovým charakterem (Freiflächen)-FR - volné plochy se stepně vřesovištním charakterem, teplé slunečné polohy (Steppen- Heide Pflanzen)-SH - volné plochy s vřesovištním charakterem (Heidepflanzen)-H IV. Stanoviště se základy kamenů (Steinanlagen) St - skalní step (Fels-Steppen)-FS - alpská louka (Matten)-M - skalní štěrbiny, spáry (Steinfugen)-SF V. Alpinum (Alpinum) A VI. Záhon (Beet) B VII. Okraj vody (Wasser-Rand) WR VIII. Voda (Wasser) - W I. Les (Gehölz) - G Ve světlém stínu a polostínu se daří mnoha trvalkám rostoucím v lese. Patří mezi ně tzv. jarní efeméry, které na jaře zakvetou a zatahují součastně s olištováním stromů nad nimi. Tlející listí stromů je základem pro humózní půdu a proto se nedoporučuje z výsadeb odstraňovat (Pereny, 2010). Rostliny vhodné na toto stanoviště lze použít k výsadbám do podrostu stromů, na zastíněných stranách domů nebo zdí, podrost alejí apod. Rod Salvia L. nenachází uplatnění na tomto stanovišti. II. Okraj lesa (Gehölz-rand) - GR Je to stanoviště okraje porostů stromů a keřů s humózní půdou. Má několik typů míst od otevřených, osluněných a teplých stanovišť po chladný polostín nebo střídané oslunění. Na tomto druhu stanoviště si konkurují v boji o živiny a vodu kořeny dřevin s kořeny trvalek. Je

35 zde nutné brát v úvahu vývoj dřevin kam až budou v budoucnu zasahovat a jak tedy budou ovlivňovat stanovištní poměry (Pereny, 2010). Tomuto stanovišti, ale spíše na suché půdě (GR 1 ) vyhovuje Salvia glutinosa. V zahradnické praxi se může uplatnit na okraji porostů dřevin, přistíněných partií velkých skalek, přistíněných koutů dřevin. III. Volné plochy volné plochy s přirozeným společenstvem a záhonovým charakterem (Freiflächen)-FR Tento druh stanoviště v sobě zahrnuje plochy s divoce rostoucími trvalkami a trvalkami se záhonovým charakterem, trvale zamokřené, stepní stanoviště, vřesoviště, přírodní trvalkové plochy s minimálními nároky na péči (Pereny, 2010). Domovem rostlin vyskytujících se na těchto stanovištích jsou louky, savany, stepi a jsou vystaveny přímému slunečnímu záření. Jsou to oblasti, kde převahují byliny a dřeviny se zde vyskytují jen ojediněle (Pereny, 2010). Pro suchou půdu je pro tento typ stanoviště podle Sieber Hansen, Stahl (1993) nejvíce vhodná Salvia argentea, ale také Salvia officinalis + kultivary ( Albiflora ; Berggarten ; Grete Stölzle ; Icterina ; Purpurascens ; Tricolor ; Variegata ; Lavandulifolia ). Dále je pro tyto podmínky vhodná Salvia leucophylla. Pro spíše vlhčí půdy je pro tento typ stanoviště vhodná Salvia azurea var. grandiflora, Salvia nemorosa + kultivary ( Adrian ; Amethyst ; Blahügel ; Blaukönigin ; Caradonna ; Mainachat ; Marcus ; Merleau Blue ; Osfriesland ; Rosenkönigin ; Viola Klose ; Wesuwe ), Salvia verticillata Alba + Purple Rain, Salvia pratensis, Salvia sclarea a Salvia tomentosa. V zahradní tvorbě se tedy jedná o otevřené plochy v městském prostředí, v parcích, historických zahradách a mnohé další v podobě intenzivně ošetřovaných záhonech, vyvýšených záhonech, náhradách trávníků (viz obrázek č. 20), přírodě blízkých vegetačních prvcích, skalkách, korunách suchých zídek, liniových vegetačních prvcích, střešních zahrad, speciálních a bylinkových zahrad. Speciální zahrady se nazývají také, jako zahrady slepecké nebo zahrady smyslů (viz obrázek č. 15, 16). Jedná se o rozměrově menší zahrady určeny hlavně pro nevidomé a slabozraké s bezbariérovým přístupem. Půdorysné členění je nejčastěji kruhové, zřídka čtvercové. Rostliny jsou umístěny ve vyvýšených záhonech nebo nádobách pro snadnou dostupnost. Samozřejmostí je použití Braillova písma. Nejběžněji se používá Salvia officinalis pro svoji charakteristickou vůni i příjemný dotek listů. Salvia officinalis a nemorosa by tedy neměly chybět v žádné speciální zahradě. Kromě těchto druhů by se mohla použít Salvia rutilans

36 Pino, která příjemně voní po čerstvém ananasu, ale bohužel ne v našich podmínkách, protože není mrazuvzdorná. Obrázek č. 15, 16: Speciální zahrada pro seniory a zdravotně postižené, Kodaň (rok neuveden) Za velmi pěknou ukázku použití ve městě lze považovat park uprostřed Chicaga, kde je vysázená je Salvia nemorosa Wesuwe, která v době plného květu vytváří dojem tekoucí řeky (viz obrázek č. 17) Obrázek č. 17: Salvia nemorosa Wesuwe, Chicago

37 Marchalová (2010) považuje za otevřenou plochu také vertikální zahrady (viz obrázek č. 18) Jedná se o zeleň vertikálně umístěnou na zdech a budovách. Když nebudeme brát v potaz vysoké náklady a náročnou údržbu, je to jistě atraktivní ukázka zahradní tvorby.vhodnou rostlinou pro tento typ zahrad je Salvia officinalis + kultivary. Obrázek č. 18: Vertikální zahrada s použitím Salvia officinalis Tricolor v kombinaci se zeleninou (rajčata, saláty), s ovocem (jahody) a bylinkami (bazalka, oregano), San Diego

38 Příklad další pěkného použití Salvia argentea (viz obrázek č. 19), kde jsou rostliny záměrně vysazovány na okraj vyvýšených záhonů, aby bylo možné dotýkat se hedvábných listů. Obrázek č. 19: Vyvýšený záhon s použitím Salvia argentea, kde jsou rostliny záměrně vysazovány na okraj, aby bylo možné dotýkat se hedvábných listů. Rotary Botanical Gardens, USA 2009 Obrázek č. 20: Náhrada trávníku s použitím Salvia leucophylla, USA (rok neuveden)

39 volné plochy se stepně vřesovištním charakterem, teplé slunečné polohy (Steppen-Heide Pflanzen)-SH Tyto plochy se vyskytují na vápenitých půdách v teplých slunečných polohách a rostliny jsou vystaveny dlouhodobému suchu. Podle Hansen, Stahl (1993) je pro jako vedlejší stanovištní okruh lze pro suché půdy použít Salvia pratensis. V zahradní tvorbě se jedná o stanoviště stepního charakteru a jiné. volné plochy s vřesovištním charakterem (Heidepflanzen)-H Na těchto plochách se vyskytují rostliny, kterým vyhovují chudé, kyselé stanoviště. Některé šalvěje by snesly kyselejší půdu, ale pro tento typ stanoviště nejsou vhodné. IV. Stanoviště se základy kamenů (Steinanlagen) St Druhy vyskytující se na tomto stanovišti jsou citlivé na vlhkost a daří se jim ve štěrku, skalních drtích a vodopropustných půdách skalních stepí. V použití se jedná o suché zídky, záhony s přítomností štěrku nebo s jiným kamenivem, skupinou kamenů. skalní step (Fels-Steppen)-FS Zde se zařazují rostliny, které se adaptovaly pro růst ve vyšších polohách. Vyznačují se nižším vzrůstem a jsou vystaveny výkyvům teplot. Hansen, Stahl (1993) a Kuťková (2010) uvádějí, že pro tento typ stanoviště nacházející uplatnění na suchých půdách divoce rostoucí trvalka se záhonovým charakterem Salvia officinalis + kultivary ( Berggarten ; Purpurascens ; Tricolor ; Variegata ). Další vhodnou rostlinou, která zde najde své uplatnění je Salvia lavandulifolia a pro vedlejší stanoviště je vhodná Salvia argentea. V zahradní tvorbě nachází uplatnění v různých stylizovaných úpravách přírodě podobného charakteru s přítomností kamene. Jedná se o skalky (viz obrázek č. 23), záhony, suché zídky, ale také bylinkové spirály (viz obrázek č. 21, 22). Jedná se o stylizovaný útvar, který umožňuje na malém prostoru vytvořit podmínky pro rostliny s různými nároky na světlo, teplo, vlhkost, výživu a kyselost půdy. Používají se suchomilné rostliny, přičemž spirálu lze dole zakončit jezírkem, kde by mohly růst i vodomilné rostliny. Bylinková spirála se nejčastěji používá se Salvia officinalis spolu s ostatními bylinkami, například Thymus vulgaris, Melissa oficinalis, Lavandula angustifolia, Plantago lanceolata, Allium schoenoprasum, Origanum siriacum a mnohé další

40 Obrázek č. 21, 22: Výše: Bylinková spirála, níže: detail se Salvia officinalis, Tulln

41 Obrázek č. 23: Příklad použití stanoviště s přítomností kamene, v tomto případě vyvýšená skalka s použitím Salvia nemorosa (rok neuveden) alpská louka (Matten)-M Rostliny tohoto stanoviště prosperují na mělkých rovinatých půdách, které jsou mělké a propustné, situovaných přes skály a velké kameny (Pereny, 2010). Hansen, Stahl (1993) neuvádí žádné rostliny z rodu Salvia L. vhodné pro tento typ stanoviště. skalní štěrbiny, spáry (Steinfugen)-SF Rostliny vyplňují různé spáry, mezery uchách zídek. Vyhovuje jim opět kamenité stanoviště bez přímého slunečního záření. Hansen, Stahl (1993) neuvádí žádné rostliny z rodu Salvia L. vhodné pro tento typ stanoviště

42 V. Alpinum (Alpinum) A Alpinum, je nejvhodnější stanoviště pro řadu velmi krásných, ale zároveň náročných trvalek skalniček, kterým můžeme vytvořit na malém prostoru odlišné stanovištní podmínky (Pereny, 2010). V zahradnické praxi se používají na vyplnění členitého terénu, terasování svahu, zabránění erozi (Marchalová, 2010). Hansen, Stahl (1993) neuvádí žádné rostliny z rodu Salvia L. vhodné pro tento typ stanoviště. VI. Záhon (Beet) B Nejčastějším místem, kde se vysazují trvalky je záhon. Vhodné jsou druhy vzrůstné s výraznými květy. Vyžadují humózní, živnou, kyprou půdu. Mezi druhy se uplatňují dominantní trvalky (Pereny, 2010). Záhony se nachází všude v soukromých a veřejných prostorách. Hansen, Stahl (1993) uvádějí, že pro svěží půdy jsou vhodné tyto rostliny: Salvia azurea var. Grandiflora a Salvia nemorosa + kultivary ( Adrian ; Amethyst ; Blahügel ; Blaukönigin ; Caradonna ; Mainachat ; Marcus ; Merleau Blue ; Osfriesland ; Rosenkönigin ; Viola Klose ; Wesuwe ). Obrázek č. 24 je ukázkou záhonu se Salvia nemorosa Caradonna v popředí, která sice ještě nekvete, ale i tak přináší do kompozice zajímavý efekt s dříve kvetoucími keři. Obrázek č. 24: Salvia nemorosa Caradonna, Tulln

43 VII. Okraj vody (Wasser-Rand) WR Jsou to stanoviště, která nejsou přímo ve vodě, ale v její blízkosti. Jedná se o okraje potoků, jezírek a rybníků. Rostliny, které se zde vyskytují, vyžadují vysokou půdní vlhkost. Profesor Sieber tento stanovištní okruh dále rozdělil na bažinnou zónu (mokřady) a zónu rákosí (mělká voda). Hansen, Stahl (1993) sice neuvádí žádné šalvěje vhodné pro tento typ stanoviště, ale mohla by se zde vyskytovat Salvia uliginosa, která podle Clebsch (2008) pohází z bažinatých oblastí Brazílie, Uruguaje a Argentiny. Svým charakterem je tedy vhodná k vodě, ale také lze ji využít do polostínu jako okraj podrostů, kde podle Clebsch (2008) tvoří pěknou kombinaci s pozdně kvetoucími sasankami (srpen až říjen) původem z Japonska a Číny (Anemone hupehensis var. hupehensis nebo var. japonica) nebo s kakosty. VIII. Voda (Wasser) W Rostliny vyskytující se na tomto stanovišti jsou bezprostředně vázané na vodní plochu, tudíž je tento typ stanoviště pro použití šalvějí bezpředmětný

44 4. MATERIÁL A METODIKA Provést analýzu nabídky vytrvalých druhů rodu Salvia L. na českém a evropském trhu: a) Sortiment na českém trhu: - uvést způsob a období, kdy byla analýza provedena - zapsat sortiment do přehledných tabulek spolu s celými názvy rostlin - vytvořit přehledný graf všech zahradnictví a okrasných školek s počty druhů a kultivarů rodu Salvia L. - zhodnotit celkově, co bylo průzkumem zjištěno b) Sortiment na evropském trhu - uvést způsob a období, kdy byla analýza provedena - zapsat sortiment do přehledných tabulek spolu s celými názvy rostlin - vytvořit přehledný graf všech zahradnictví a okrasných školek s počty druhů a kultivarů rodu Salvia L. - celkově zhodnotit, co bylo průzkumem zjištěno - porovnat nabídku s nabídkou na českém trhu c) Doporučení druhů a kultivarů pro český trh - navrhnout nové druhy, které nejsou v nabídce na českém trhu - uvést krátký popis u každého navrhnutého druhu nebo kultivaru, popřípadě vložit fotografii Provést inventarizaci sortimentu vytrvalých druhů rodu Salvia L. ve školním zahradnictví ZF Mendelu v Lednici. a) Charakterizovat stanovištní podmínky obecně pro celý areál ZF Mendelu v Lednici: - přírodní podmínky (klimatologická, pedologická a geologická charakteristika) - antropogenní vlivy (zálivka, ovlivnění vlastností půdy) b) Provést inventarizaci sortimentu: - zapsat kalendářní datum inventarizace - zapsat názvy do přehledné tabulky c) Navrhnout nové druhy, které nejsou na pozemku ZF v Lednici d) Navrhnout možnosti využití rodu Salvia L. v areálu ZF v Lednici a navrhnout zastoupení druhů tak, aby to odpovídalo potřebám oboru

45 Vypracovat metodiku významných vlastností vytrvalých druhů rodu Salvia L. pro potřeby oboru ZaKA Cílem práce je vytvořit metodiku významných vlastností rodu Salvia L. pro potřeby zahradní a krajinářské tvorby. Postup práce: a) Do metodiky hodnocení zahrnout tyto vlastnosti: Možnost použití dle stanovištních okruhů dle Hansen, Stahl (1993) Fáze kvetení Barva květů Bohatost kvetení Textura Struktura Mrazuvzdornost Výška rostliny Šířka rostliny Charakter růstu Závěrečné hodnocení b) Uvést v čem spočívá hodnocení dané vlastnosti, popřípadě z čeho se vychází c) Doporučit tabulku, do které by se mohly údaje zapisovat, pokud se jedná o složitější hodnocení, tabulku přímo navrhnout d) Pokud je nezbytné, navrhnout značky nebo zkratky vlastností, které by se zapisovaly do tabulky. Tyto značky by urychlily a usnadnily práci reálného hodnocení

46 5. VÝSLEDKY 5.1. Analýza nabídky sortimentu vytrvalých druhů rodu Salvia L. na českém a evropském trhu Nabídka na českém trhu Sortiment vytrvalých druhů rodu Salvia L. byl vyhledán pomocí internetu, kde se většinou vycházelo z kontaktů školek a zahradnictví zapsaných do Svazu školkařů České republiky, dále pomocí katalogu firem na internetu a z kontaktů uvedených v časopise Zahradnictví. Celkem bylo prozkoumáno 18 okrasných školek nebo zahradnictví po celé České republice. Kompletní seznam s názvy nabízených druhů a kultivarů je uvedeno v příloze č. 1 spolu s přesným datem, kdy byl průzkum proveden. Obecně lze říci, že byl průzkum proveden v prvních čtyřech měsících roku Výsledky průzkumu zobrazuje přehledně graf č. 1., který ukazuje, že nejrozšířenější sortiment vytrvalých druhů rodu Salvia L. nabízí zahradnictví Flos v Řež u Prahy. Toto zahradnictví nabízí celkem 25 druhů a kultivarů. Druhý nejrozšířenější sortiment nabízí zahradnictví Krulichovi v Praze s počtem 21 druhů a kultivarů. Vzhledem k mnohem širšímu sortimentu na evropském sortimentu (viz podkapitola 5.1.2) by bylo vhodné tuzemský trh více obohatit. Doporučené druhy a kultivary jsou zaznamenány v podkapitole

47 Graf č. 1: Sortiment vytrvalých druhů rodu Salvia L. v ČR Zahradnictví Flos 25 Zahradnictví Krulichovii 21 Trvalková školka Pereny Dagmar levová-zahradní centrum Lesy hl.m. Prahy, Okrasná školka 16 Zámecké zahradnictví Ctěnice 9 Planta naturalis Školky Litomyšl, spol. s r.o. 8 8 Lukon Glads 6 Florianus-trvalková školka 5 Počet druhů a kultivarů Zahradnictví U Kopřivů Surflora s.r.o. 4 4 Chládek-zahradnické centrum Váňovi-okrasné zahradnictví Zahradnictví Franc Školky Monano, spol. s r.o Starkl Zahradnictví Vladimír Kout Nabídka na evropském trhu Sortiment vytrvalých druhů rodu Salvia L. byl vyhledán pomocí internetu, přičemž většinou se vycházelo z kontaktů uvedených v literatuře The New Book of Salvias (Clebsch, 2008). Celkem bylo prozkoumáno 17 zahradnictví nebo školek v Anglii, Německu a Francii. Kompletní seznam s názvy nabízených druhů a kultivarů je uvedeno v příloze č. 2 spolu s přesným datem, kdy byl průzkum proveden. Obecně lze říci, že byl průzkum proveden v prvních čtyřech měsících roku Výsledky průzkumu zobrazuje graf č. 2. Podle něj lze naznat, že sortiment vytrvalých šalvějí je mnohem pestřejší než v tuzemsku. Širokou nabídku až 57 druhů a kultivarů rodu Salvia L

48 nabízí zahradnictví ve Francii Le Jardin du Pic Vert. Další širokou nabídku lze najít ve školce taktéž ve Francii Pépinière Filippi. Celkově si zahraniční školky nebo zahradnictví vedou v poměru s českým sortimentem velmi dobře. Průzkum tedy ukázal, že v tuzemsku je oproti vyspělým evropským zemím poněkud chudší sortiment, proto by bylo vhodné český sortiment více rozšířit (viz kapitola ). Graf č. 2: Sortiment vytrvalých druhů rodu Salvia L. na evropském trhu Le Jardin du Pic Vert (Francie) Pépinière Filippi (Francie) PflanzenReich (Německo) Stauden-Stade (Německo) Pflanzenversand der Staudengärtnerei (Německo) Chiltern Seeds (Anglie) Zauberstade (Německo) Schneckenprofi (Německo) Stauden Junge (Německo) The Beth Chatto Gardens (Anglie) Jelitto (Německo) Plantes et Jardins (Francie) Gräfin von Zeppelin (Německo) Hopleys (Anglie) Počet druhů a kultivarů Royal Horticultural Society (Anglie) Gartencenter-shop24 (Německo) 7 8 Jean Huchet Pépiniéres (Francie)

49 Doporučení druhů a kultivarů pro rozšíření českého trhu Dle získaných poznatků by bylo vhodné český trh rozšířit o několik dalších druhů a kultivarů. Důležité je ale nejprve prověřit jejich mrazuvzdornost. Doporučené druhy: Salvia rocognita- tento pěkný druh nabízený v katalogu Jelitto (2011) původem ze Středního Turecka je vhodným kandidátem o doplnění českého sortimentu. Rostlina je nápadná svými světle růžovými květy a dosahující výškou i přes 100 cm. Rostlina sice není příliš dlouhověká, ale dokáže se na vhodném stanovišti (slunce až polostín, dobře drenážovaná půda) vysemenit. Při zakládání je třeba pamatovat, že rostlina dosahuje poměrně velkou výšku. Salvia ringens-další pěkný druh původem z Balkánu taktéž nabízený v katalogu Jelitto (2011). V květu dorůstá 60 cm s tmavě zelenými listy a velkými nápadnými fialovo modrými květyˇ Salvia madrensis-velmi zajímavá, žlutě kvetoucí šalvěj nabízí Pflanzen Reich (Německo). Pochází z pohoří Mexika a kvete až na konci srpna až do zámrazu. U tohoto druhu je třeba prověřit mrazuvzdornost Inventarizace sortimentu vytrvalých druhů rodu Salvia L. ve školním zahradnictví Stanoviště, na kterém se pěstuje sortiment rostlin rodu Salvia L., se vyskytuje na pozemcích zahradnické fakulty v Lednici Mendelovy univerzity v Brně. Lednice leží v Dyjsko svrateckém úvalu, v povodí řeky Dyje. Obec Lednice leží v nadmořské výšce 176 m. n. m. Oblast je zařazena do kukuřičného výrobního typu a kukuřično-ječného subtypu. Půda je hlinitá černozemního typu na spraši s půdním horizontem asi 0,4 m. Ornice je 0,5 hluboká, humusovitá. Hladina podzemní vody se pohybuje v rozmezích od 0,8 do 1,2 m pod půdním povrchem. Průměrná roční teplota v této oblasti je 9 C, průměrná teplota za vegetační období je 15,3 C. Dlouhodobý srážkový normál 516,6 mm, srážkový úhrn za vegetační období je 342,2 mm. Délka vegetačního období trvá průměrně 175 dnů. (Marešová, 2010). Co se týče antropogenního vlivu, stanoviště se v letních měsících zalévá maximálně jednou za 10 dní, ph půdy se neupravuje a rostliny se na zimu nezakrývají. Sortiment rodu Salvia L. je soustředěn především do dvou záhonů umístěných přibližně 30 metrů jihovýchodně od hlavní budovy skleníku. Rostliny slouží především ke studijním účelům. Inventarizace na školním pozemku (obrázek č. 25), byla provedena 12. října roku

50 2010. V tomto období se na pozemku nacházelo 48 druhů nebo kultivarů rodu Salvia L. Výsledek inventarizace zobrazuje přehledná tabulka č. 6. Tabulka č. 6: Sortiment druhů rodu Salvia L. na pozemku ZF v Lednici položka druh položka druh 1 Salvia aethiopis 25 Salvia oficinalis 'Rosa' 2 Salvia amplexicaulis 26 Salvia officinalis 'Würsburg' 3 Salvia argentea 27 Salvia pratensis 'Rose Rapsody' 4 Salvia deserta 'Schangin' 28 Salvia pratensis 'Swan Lake' 5 Salvia glutinosa 29 Salvia przewalsskii 6 Salvia hians 30 Salvia reflexa 7 Salvia jurisicii 31 Salvia sclarea 8 Salvia lavandulifolia 32 Salvia sclarea 'Vatican White' 9 Salvia miltiorrhiza 33 Salvia sylvesris 'Schnnehügel' 10 Salvia nemorosa 34 Salvia sylvesris 'Täntzaie' 11 Salvia nemorosa 'Caradonna' 35 Salvia taraxicifolia 12 Salvia nemorosa 'Lubecca' 36 Salvia tomentosa 13 Salvia nemorosa 'Mainacht' 37 Salvia trannssylvanica 14 Salvia nemorosa 'Rosakönigin' 38 Salvia triloba 15 Salvia nemorosa 'Rosenwein' 39 Salvia verticillata 16 Salvia nemorosa 'Schwelenburg' 40 Salvia verticillata 'Purple Rain' 17 Salvia nemorosa subsp. 'tesquicola' 41 Salvia virgata 18 Salvia nemorosa 'Viola Klose' 42 Salvia x jamensis 19 Salvia nemorosa 'Violetkönigin' 43 Salvia x superba 'Adrian Weiss' 20 Salvia officinalis 44 Salvia x superba 'Blaukönigin' 21 Salvia officinalis 'Albiflorum' 45 Salvia x superba 'Merlau Blue' 22 Salvia officinalis 'Icterina' 46 Salvia x superba 'Merlau Rose' 23 Salvia officinalis 'Purpurascens' 47 Salvia x superba 'Osfeisland' 24 Salvia officinalis 'Tricolor' 48 Salvia x superba 'Rosakönigin'

51 Obrázek č. 25: Ukázka části sortimentu rodu Salvia L. na pozemku ZF, Lednice Návrh rozšíření sortimentu na školním pozemku ZF v Lednici Do budoucna by bylo vhodné rozšířit sortiment o několik nových druhů. Nové druhy by přispěly jednak ke studijním účelům, ale také zvýšily by atraktivitu pozemku. Následující návrh poukazuje na zajímavé druhy svými vzhledovými i aromatickými vlastnostmi. Návrh rozšíření sortimentu: Salvia lyrata Purple Vulcano : jedná se o velmi atraktivní šalvěj (viz obrázek č. 26), kterou nabízí Zahradní centrum Slaný. Rostlina se velmi liší od ostatních rostlin z rodu Salvia L., protože květy i listy uspořádané do listové růžice vynikají purpurovou barvou. Tato rostlina dorůstá jen 25 cm na výšku a 30 cm na šířku. V zahradní tvorbě ji lze použít do záhonů, kde je spíše vlhčí půda, pro lemy, obruby a další

52 Obrázek č. 26: Salvia lyrata Purple Vulcano (rok neuveden) Salvia microphylla Hot Lips : jedná se o rostlinu s nádhernými červenobílými květy (viz obrázek č. 27). V zahradní tvorbě ji lze použít do záhonů na plné slunce, ale musela by se prověřit mrazuvzdornost. Obrázek č. 27: Salvia microphylla Hot Lips (rok neuveden)