MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV NAUKY O DŘĚVĚ

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV NAUKY O DŘĚVĚ DIPLOMOVÁ PRÁCE Degradace dřeva akátu (Robinia pseudoakácia) napadeného dřevokaznou houbou (Trametes versicolor) 2010 Bc.Jan Rašík 1

2 Mendelova univerzita v Brně Ústav nauky o dřevě Lesnická a dřevařská fakulta 2009/2010 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor: Bc. Jan Rašík Dřevařské inţenýrství Dřevostavby a dřevěné prvky staveb Název tématu: Degradace dřeva akátu napadeného dřevokaznou houbou (Trametes versicolor) Rozsah práce: 50 stran Zásady pro vypracování: Diplomová práce se zabývá působení dřevokazné houby trametes versicolor na vybrané vlastnosti dřeva akátu trnitého 1. Experimentálně stanovte vliv působení dřevokazné houby Trametes versicolor na vybrané vlastnosti akátového dřeva v čase. 2. Působení dřevokazné houby posuďte ve vybraných časových intervalech 1, 2, 3 a 4 měsících. 3. Změnu vlastností (stádium degradace) posuďte na základě změny fyzikálních a mechanických vlastností dřeva. 4. Vlastnosti degradovaného dřeva srovnejte s vlastnostmi dřeva zdravého. 5. Doporučená osnova: 1) Úvod, 2) Cíl práce, 3) Literární přehled, 4) Materiál a metodika, 5) Výsledky, 6) Diskuse, 7) Závěr, 8) Literární přehled, 9) Přílohy 2

3 Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma: Degradace dřeva akátu napadeného dřevokaznou houbou (Trametes versicolor) zpracoval sám a uvedl jsem všechny pouţité parametry. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uloţena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s vyhláškou rektora MU v Brně o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, ţe před sepsáním licenční smlouvy o vyuţití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyţádá písemné stanovisko univerzity o tom, ţe předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladu spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:..... Bc. Jan Rašík 3

4 Poděkování Děkuji všem, kteří mi byli nápomocni při zpracování diplomové práce. Především chci poděkovat Ing. Jiřímu Holanovi Ph.D., vedoucímu diplomové práce, který mi poskytl cenné rady, veškeré materiály a pomůcky k experimentu. Rovněţ děkuji manţelce a dětem za podporu a trpělivost při studiu. 4

5 Abstrakt Jméno: Název diplomové práce: (Trametes versicolor) Jan Rašík Degradace dřeva akátu napadeného dřevokaznou houbou Diplomová práce se zabývá stanovením vlivu působení dřevokazné houby outkovky pestré (Trametes versicolor) na dřevo akátu trnitého (Robinia pseudoacacia) a jeho vybraných vlastností v časových intervalech 1,2,3 a 4 měsících. Zkušební vzorky akátového dřeva jsou posuzovány v různých stádiích degradace. Posuzovanými fyzikálními a mechanickými vlastnostmi jsou hmotnostní a objemové úbytky, hustota dřeva mez pevnosti a modul pruţnosti v tlaku ve směru vláken. Cílem práce je srovnání vlastností degradovaného dřeva s vlastnostmi dřeva zdravého. Klíčová slova Outkovka pestrá (Trametes versicolor), akát trnitý (Robinia pseudoacacia), degradace dřeva, fyzikální vlastnosti, hmotnost, hustota, mechanické vlastnosti, mez pevnosti a modul pruţnosti v tlaku podél vláken. 5

6 Abstract Name: Jan Rasik Thesis Title: Degradation of wood under acacia wood-decaying fungus (Trametes versicolor) The thesis deals with the effect of exposure Outkovka varied wood-decaying fungi (Trametes versicolor), wood spiny acacia (Robinia pseudoacacia) and its properties in selected time intervals of 1, 2,3 and 4 months. Test samples of acacia wood are assessed in various stages of degradation. Consideration by the physical and mechanical properties are the mass and volume decreases, density of the wood ultimate strength and modulus of elasticity in compression in the direction of the fibers. The aim of this work is straightening properties degraded wood properties wood healthy. Keywords Outkovka varied (Trametes versicolor), prickly acacia (Robinia pseudoacacia), degradation of wood, physical properties, mass, density, mechanical properties, ultimate tensile strength and modulus of elasticity in compression along the fiber. 6

7 OBSAH 1. ÚVOD 9 2. CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED TRNOVNÍK AKÁT FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI PŘIROZENÁ TRVANLIVOST AKÁTOVÉHO DŘEVA MECHANICKÉ VLASTNOSTI MAKROSKOPICKÁ STAVBA ANATOMICKÁ STAVBA LISTNÁČÚ MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA CÉVY TRACHEIDY PARENCHYMATICKÉ BUŇKY DŘEŇOVÉ PAPRSKY ORINTAČNÍ SROVNÁNÍ ROZMĚRÚ CÉV LISTNATÝCH DŘEVIN CHEMICKÉ SLOŢENÍ AKÁTU ZMĚNY CHEMICKÝCH VLASTNOSTÍ DŘEVA CELULÓZA HEMICELULÓZA LIGNIN DOPROVODNÉ SLOŢKY VE DŘEVĚ BIOLOGICKÝ ROZKLAD DŘEVA DŘEVOKAZNÉ HOUBY VÝŢIVA HUB RÚST HUB KLASIFIKACE DŘEVOPOŠKOZUJÍCÍCH HUB DŘEVOKAZNÉ HOUBY ZPÚSOBUJÍCÍ HNĚDOU HNILOBU DŘEVOKAZNÉ HOUBY ZPÚSOBUJÍCÍ BÍLOU HNILOBU DŘEVOKAZNÉ HOUBY ZPÚSOBUJÍI MĚKKOU HNILOBU 27 7

8 4. 5 OUTKOVKA PESTRÁ (TRAMETES VERSICOLOR) MATERIÁL A METODIKA PŘÍPRAVA ZKOUŠKY HOUBOVÁ KULTURA ZAŘÍZENÍ A POMŮCKY POSTUP ZKOUŠKY PŘÍPRAVA HOUBOVÉ KULTURY V NÁDOBÁCH PRO KULTIVACI PŘÍPRAVA ZKUŠEBNÍCH VZORKŮ ZALOŢENÍ ZKOUŠKY VYJMUTÍ VZORKŮ STANOVENÍ VÝSLEDKŮ ZKOUŠEK ZMĚNA HUSTOTY ZMĚNA VYBRANÝCH MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ STANOVENÍ MEZE PEVNOSTI A MODULU PRUŢNOSTI V TLAKU PODÉL VLÁKEN ZPRACOVÁNÍ VÝSLEDKŮ VÝSLEDKY VÝSLEDKY MĚŘENÍ HMOTNOSTI VÝSLEDKY MĚŘENÍ MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ DISKUZE ZMĚNY MAKROSKOPICKÝCH VLASTNOSTÍ VE DŘEVĚ ZMĚNY FYZIKÁLNÍCH VLASTNOSTÍ DŘEVA ZMĚNY MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ DŘEVA ZÁVĚR SUMMARY ANOTACE ANNOTATION SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY SEZNAM POUŢITÝCH OBRÁZKŮ SEZNAM POUŢITÝCH TABULEK PŘÍLOHY 55 8

9 1. Úvod Dřevo jako přírodní obnovitelný zdroj suroviny má pro člověka od nepaměti nenahraditelný význam. Je vyuţíváno člověkem jako zdroj tepla, bezpečí, zábavy a pohodlí. Pro své vynikající vlastnosti jako je lehkost, pevnost, pruţnost, snadná obrobitelnost, trvanlivost, izolační schopnost a estetický vzhled, je stále oblíbené a v budoucnu stále pouţívané. Přes své pozitivní vlastnosti má také vlastnosti negativní, jako jsou např. lehká zápalnost a hořlavost, objemová nestálost při změně vlhkosti a degradace dřeva napadením různými druhy biotických činitelů a abiotických faktorů. Ke znehodnocování dřeva biotickými škůdci dochází jiţ při růstu stromů, které je poškozeno, či stářím, kdy dochází k přirozenému rozkladu dřevní hmoty abiotickými činiteli. K poškozování dřeva dochází při skladování, ale i u hotových výrobků. Správnou ochranou lze prodlouţit ţivotnost a mechanické vlastnosti. Odolnost dřeva vůči různým vlivům závisí na chemické a anatomické stavbě dřeva. Někteří činitelé napadají dřevo za jakýchkoli podmínek (biotičtí škůdci), jiní činitelé napadají dřevo, nastanou li vhodné podmínky vlhkosti, teploty, tlaku ve dřevě a v okolním prostředí (abiotičtí činitelé). Poškozování a destrukce surového i opracovaného dřeva biotickými škůdci je natolik vysoké, ţe je potřeba jim věnovat stálou a zvýšenou pozornost. Dřevokazné houby dřevo rozládají, sniţují pevnost a způsobují nevratné změny ve dřevě. Ochranit dřevo před dřevokaznými houbami lze dobrými znalostmi podmínek ve kterých se vyskytují, napadají dřevo, rozmnoţují se, rozšířují a jaké způsobují škody. Proto je velmi vhodné studovat, pozorovat a zkoumat jak rychle jsou tyto činitelé schopny rozrušovat strukturu dřeva do kdy je dřevo ještě pouţitelné a kdy hrozí destrukce a ztráta funkčnosti. Smyslem diplomové práce je porovnat vybrané vlastnosti zdravého nenapadeného akátového dřeva se dřevem napadeným dřevokaznou houbou outkovkou pestrou v čase. 9

10 2. Cíl práce Cílem diplomové práce je pozorování a porovnání změn zdravého dřeva akátu s poškozeným dřevem napadeným dřevokaznou houbou outkovkou pestrou (Trametes versicolor) způsobující bílou hnilobu. V diplomové práci se posoudí vybrané fyzikální vlastnosti (hmotnost, hustota), a mechanické vlastnosti (mez pevnosti a pruţnosti ve směru podél vláken) zdravého a napadeného dřeva akátu na vzorcích v průběhu působení dřevokazné houby. Doba působení dřevokazné houby, kdy se budou analyzovat případné změny fyzikálních a mechanických vlastností je v časových intervalech 1, 2, 3 a 4 měsících. Na základě výsledku zkoušek se posoudí jak rychle dřevokazná houba outkovka pestrá (Trametes versicolor) je schopna degradovat dřevo akátu trnitého (Robinia pseudoacacia) a jak rozsáhlé mohou být změny fyzikálních a mechanických vlastností. 10

11 3. Literární přehled Dřevo vystavené biotickým a abiotickým činitelům, mění své chemické sloţení a tím i fyzikální a mechanické vlastnosti. Vytvořením vhodných podmínek pro růst dřevokazných hub je moţno pozorovat degradační procesy dřeva. Pro lepší pochopení změn, které vznikají působením dřevokazných hub, je potřeba poznat dřevinu, její makroskopickou a mikroskopickou stavbu a chemické sloţení Trnovník akát (Robinia pseudoacacia) Stanoviště: světlé lesy, stráně, pastviny, podél cest, ţeleznice; sušší, ţivinami chudé půdy Původ: Severní Amerika, u nás od roku 1710 Rozšíření: 1636 dovezen do Evropy, zplaňuje Praktický význam: dřevo těţké, velmi tvrdé a pruţné, pouţívá se na násady, topůrka; viniční kůly, ţebříky, ploty, soustruţnictví, řezbářství, dříve v kolářství, bednářství, jako důlní dříví, vodní stavby. Akátové dřevo je vydatné palivo. Medonosný, jedovatý; vysazován jako ochrana proti erozi. V zahradách mnoho kultivarů, např. ţlutolisté. Trnovník pochází z Mexika a z Severní Ameriky z lesů Apalačských hor, kde tvořil asi 4% lesního společenství. Je rozšířen v teplých částech Evropy a Asie. V některých zemích (včetně ČR) je akát nebezpečnou invazivní dřevinou. Trnovník akát patří mezi relativně krátkověké stromy, doţívá se jen zřídkakdy přes 200 let. Stopy rodu Robinia byly v Evropě nalezeny na kamenech z období Eocénu a Miocénu ( Trnovník akát byl dovezen jako medonosný strom a pro jeho hospodářský význam byla jeho výsadba propagována ještě v šedesátých letech 20. století. Med z akátu má velmi světlou barvu. Akátový med je jeden z nejlepších (ne-li vůbec nejlepší) a nejléčivějších medů. Rozmnoţuje se pomocí semene, ale i kořenovými výmladky dokáţe tvořit husté porosty. Z kořenů vylučuje alelopatické látky, které mnoha druhům rostlin zabraňují v klíčení. V chudé půdě je dřevo trnovníků pevné zatím co v úrodné půdě se větve tohoto stromu lámou při prvním větru, krupobití nebo sněhu. Koruny akátů v dospělosti mají nepravidelnou rozloţitou širokou korunu. Stromovité druhy dorůstají aţ 20 m a jejich koruna můţe být aţ 15 m široká. Větve mají v mládí hnědou kůru s výraznými trny, později šedohnědou aţ šedou hluboce rozpraskanou borku. Kmen a větve jsou hluboce zvrásněné a ptáci vyuţívají nerovností borky k zaklesnutí a otevření ořechů. 11

12 Obr. 1 Listy akátu Obr. 2 Palisty akátu Obr. 3 Květ akátu ( Akát má cm dlouhé, lichozpeřené, celokrajné listy se 4 aţ 8 jařmy (osy lístků), lístky jsou dlouhé 4-8 cm. Palisty dřevnatí a vytváří tak známé tmavohnědé trny. Kvete v červenci. Květy jsou bílé, typické pro bobovité. Kalich pětizubý, dvoupyský, chloupkatý, pavéza široká. Květy bývají cca 1 2 cm velké, uspořádané v hroznech, pro vysoký obsah glukózy mají výrazně sladkou chuť. V hroznu bývá 3-6 květů. Obr. 4 Plody akátu Obr. 5 Kořeny akátu Obr. 6 Akátový porost ( Plodem jsou ploché hnědé lusky, s tmavými hnědými, hnědooranţovými semeny, lusky zpravidla osmisemenné, zůstávají na stromech do brzkého jara. Kořeny má dlouhé, tenké, bohatě větvené. Spletité kořeny, vyrůstající často těsně pod povrchem tvoří mnoho výmladků, jimiţ se rozšiřuje do okolí. Jeho kořeny vylučují do půdy toxické látky (tzv. alelopatie) v konkurenčním boji proti okolním rostlinám. V jeho sousedství se nedaří ţádné jiné přirozeně u nás rostoucí rostlině ani dřevině s výjimkou bezu černého, s kterým tvoří neproniknutelné porosty často tvořené ještě spolu s vlaštovičníkem větším. To je důvod, proč akát tvoří monokultury. Na kořenech zůstává 12

13 stejně jako u všech motýlokvětých rostlin symbiotické bakterie váţící vzdušný dusík a zúrodňuje tak okolní půdu. To často vede k přebujení kopřiv dvoudomých a jiných nitrofilních rostlin. Pod korunami trnovníků rostou zpravidla zvláštní společenstva rostlin. Akátové dřevo je ţlutohnědé, těţké, tvrdé, pevné, velmi odolné ve styku s půdou. Flavonoidy jsou schopny více neţ 100 let akátové dřevo pod zemí chránit proti hnilobě. Je světlomilný, na půdu a vláhu nenáročný. Lesníci se zprvu domnívali, ţe toto obohacování chudých půd ţivinami bude mít pozitivní vliv na produktivitu lesů na mělkých, písčitých a svaţitých půdách. Ve skutečnosti byl tento efekt zanedbatelný a pěstování akátu vedlo spíše k ruderalizaci stanovišť a ústupu přirozených druhů bylin a keřů. Akát vytvářející husté, vysušené, tmavé porosty dovoluje růst jen málo druhům rostlin. Původní druhy byly vytlačeny nitrofilními, coţ způsobuje změny v celém biotopu. Roste od písčitých po jílovité půdy do výšky 1600 m. n. mořem. Akáty velmi dobře dokáţí odolávat exhalacím. Snáší dobře zakouřené prostředí. R. pseudoacacia vydrţí i zvýšenou koncentraci solí v půdě. Trnovníky preferují vyšší obsah vápníku. Trnovníky chorobami a škůdci ve větší míře netrpí. Koncem devatenáctého století se začal hojně vysazovat v evropských zemích pro zakrytí písčitých a skalnatých ploch, odkud rychle vytlačil původní, mnohdy velmi cennou vegetaci. Pro jeho obrovskou vitalitu a silné zmlazování je současné úsilí o jeho odstranění ze stanovišť velmi obtíţné. Mezi území, kde se potýkají s invazí trnovníku, patří např. Národní park Podyjí ( 13

14 Fyzikální vlastnosti Akátové dřevo patří k našim nejtěţším (průměrná hustota v absolutně suchém stavu je přibliţně 760 Kg/m³) a nejtvrdším dřevům (průměrná čelní tvrdost při vlhkosti w = 12% cca 97 MPa. Je to dřevo houţevnaté, neobyčejně trvanlivé, přes tvrdost dobře opracovatelné, velmi odolné proti houbám i hmyzu, hůře se impregnuje. Pro makroskopické určování dřevin je moţno z fyzikálních vlastností dřeva pouţít barvu, lesk a vůni, texturu a hustotu dřeva. Tab. 1 Vybrané fyzikální vlastnosti akátu (Horáček, 2001) Fyzikální vlastnosti p kg/m³ Hustota p kg/m³ podélný směr 0,1 % radiální směr 3,2-4,6 % Sesychání Tangenciální směr 5,4-7,2 % objemové 11,4-12,2 % Přirozená trvanlivost akátového dřeva Podle normy ČSN EN 350-2, je přirozená trvanlivost akátového dřeva při hustotě kg/m³ při vlhkosti 12% vůči dřevokazným houbám velmi trvanlivé aţ trvanlivé. Trvanlivost uvedená v tabulkách normy se týká pouze jádrového dřeva; bělové dřevo všech dřevin se povaţuje, pokud nejsou k dispozici jiné údaje, za třídu trvanlivosti 5 (netrvanlivé). Přirozená trvanlivost běli proti dřevokaznému hmyzu je náchylná, jádrové dřevo je proti tomuto hmyzu trvanlivé. Impregnovat bělové dřevo tlakovou impregnaci lze lehce. Jádrové dřevo se impregnuje extrémně obtíţně, průnik ochranného prostředku i po 3 h aţ 4 h tlakové impregnace, jak boční, tak čelní je minimální. Šířka bělového dřeva je velmi malá do 2 cm. 14

15 Mechanické vlastnosti Z mechanických vlastností lze pro makroskopické určování dřeva pouţít hlavně tvrdost dřeva. Tvrdost dřeva je závislá na druhu dřeva, na kvalitě dřevních vláken a neposlední řadě na anatomické stavbě. Při pohém určování okem čili makroskopicky můţeme tvrdost dřeva odhadnout jednoduchou zkouškou a to vrypem po kterém zůstává stopa. V tomto případě mluvíme o měkkém dřevě (smrk, jedle, topol, borovice, lípa, vrba). Jestliţe není moţné udělat do dřeva nehtem vryp, mluvíme o tvrdém dřevě. Vyskytují se však také ještě dřeva velmi tvrdá. Vryp nehtem taktéţ netvoří rýhu (akát, habr). Laboratorně se zkoumá přirozená trvanlivost, podle úbytku hmotnosti hmoty dřeva strávené houbou. Z tohoto hlediska se dřeviny dělí dle Svatoně (2000) na 5 skupin: (Svatoň, 2000) Tab. 2 Dělení trvanlivosti podle úbytku hmotnosti dřeva strávené houbou.(svatoň, 2000) Dřeviny Úbytek hmotnosti v % 1. velmi odolné minimální až žádný 2. odolné do 5% 3. málo odolné 5-10% 4. neodolné 10-30% 5. podléhající rychlému rozkladu nad 30% Tab. 3 Klasifikace přirozené trvanlivosti proti dřevokazným houbám (ČSN EN 350-2) Dřeviny Příklad 1. velmi trvanlivé DB,AK,MD,KA 2. trvanlivé JM,JS,BO 3. středně trvanlivé SM,JD,HB 4. slabě trvanlivé BK, JV OL,BR,TP 5. netrvanlivé LI, VR Neobyčejnou tvrdostí se vyznačují některá cizokrajná dřeva, zejména guajak a eben, z našich keřú zimostráz, šeřík. Zvlášť tvrdé je dřevo reakční. Tvrdší je jádro neţ běl, letní dřevo neţ jarní, suché neţ syrové. Diagnostická hodnota tohoto znaku je podobná jako u hustoty dřeva (Matovič, 1992). 15

16 Tab. 4 Mechanické vlastnosti akátu (Wagenführ, 2000) Pevnost v tlaku N/ Pevnost v ohybu N/ Pevnost v tahu N/ Pevnost ve smyku N/ 3.2. Makroskopická stavba Obr. 7 Příčný řez kmene akátu Obr. 8 Řez příčný ( Obr. 9 Řez radiální Obr. 1O Řez tangenciální ( Akátové dřevo má vylišeno jádro a běl, běl je velmi úzká ţlutobílá, jádro aţ zelenohnědé. Hranice letokruhů zřetelné s kruhovitě pórovitou stavbou, ostrý přechod 16

17 mezi jarním a letním dřevem v rámci letokruhů. Letní dřevo světle tečkované, na podélných řezech rýhy po velkých jarních cévách, dřeňové paprsky zřetelné na radiálním řezu jako četná lesklá zrcátka (Matovič, 1992) Anatomická stavba listnáčů Dřevo listnáčů je vývojově mladší neţ dřevo jehličnatých dřevin. Má ve srovnání s jehličnany sloţitější stavbu a je tvořeno větším počtem druhů anatomických elementů, které jsou úzce specializované a přizpůsobené své funkci. Anatomické elementy mají rozdílnou velikost, větší tvarovou rozmanitost a netvoří typické radiální řady. Přehled základních anatomických elementů dřeva listnáčů včetně uloţení a funkce zachycuje tabulka. Tab. 5 Přehled základních anatomických elementů dřeva listnáčů (Šlezingerová, et al 1998) Druh buněk Funkce Uložení ve dřevě cévy(tracheje) cévovité tracheidy vazicentrické tracheidy vodivá, částečně mechanická vodivá pomocná vodivá libriformní vlákna mechanická ve směru vláknité tracheidy mechanická parenchymatické buňky zásobní podélné osy kmene axiálního parenchymu epitelové buňky vertikálních kanálků parenchymatické buňky dřeňových paprsků epitelové buňky horizontálních kanálků vylučovací zásobní, pomocná vodivá vylučovací kolmo na osu kmene 17

18 3.3. Mikroskopická stavba dřeva Cévy Cévy neboli tracheje jsou základním prvkem vodivosti listnatých dřevin. Jsou to vlásečnice neboli kapiláry různých délek od milimetrů aţ po několik metrů. Ve dřevě tvoří síť osových drah. Cévní články jsou seskupené mrtvé buňky uloţené nad sebou a samozřejmě jsou součástí cév. Mrtvé buňky se ve vodorovných stěnách v průběhu rozdělení hmot na jednotlivé vrstvy, na základě jejich fyzikálních a chemických vlastností, vyvedly z konceptu, čili se rozrušily. Zbytky vodorovných přehrádek se nazývají perforace. Můţe dojít, buďto k jednoduché perforaci, nebo sloţené, kterou dělíme na ţebříčkovitou či síťovitou. O jednoduché perforaci hovoříme tehdy, jestliţe dojde k téměř úplnému rozpuštění. O sloţené perforaci hovoříme v případě vytvoříli se v přehrádce štěrbinovité či okrouhlé tvory. Ve vetšině dřevin se nalézá pouze jeden typ proděravěné neboli perforace. Existují však výjimky. Thylami nebo jádrovými látkami jsou za určitých podmínek cévy ucpávány.thyly jsou kulovité aţ vejčité vychlípeniny protoplastu průvodních parenchymatických buňek, které vyrůstají do lumenu cév a za spoluúčasti gelů, klejopryskyřic a polyfenolů vytvářejí účinnou bariéru mezi infikovanou a zdravou částí cévy. Charakteristický je výskyt thyl v cévách listnáčů s kruhovitě pórovitou stavbou jako například u akátu (Gandelová, 2002). Cévy můţeme nacházet ve skupinách či jednotlivě, nebo také paprskovytému tečném směru. Popřípadě se mohou vskytovat v různých variantách. Cévy při mikroskopickém určování dřev listnáčů patří k nejdůleţitějším elementům. Rozměry a uspořádání cév v letokruzích umoţňuje zařazení dřeva do základní skupiny. Důleţitými diagnostickými znaky jsou perforace, přítomnost ztluštěnin buněčných stěn a také výskyt thyl (Šlezingerová, Gandelová, 2001, Gandelová et al. 2002). 18

19 3.3.2 Tracheidy Trachejdy jinak řečeno cévice jsou vývojově původnějším typem vodivých elementů. Dosahují délkypouze několik mm. Tvar mají protáhlý, trubicovitý s výrazně zešikmenými konci. Příčný řez bývá typicky pěti či šestihranný. V období vlastní činnosti jsou jiţ odumřelé. Tvoří je na sebe navazující buňky, jejiţ příčné stěny jsou bez otvorů. Slouţí k transportu vody a také vyztuţují rostlinu. Zásobují nadzemní orgány vodou. Mají větší povrch neţ ostatní cévy, a proto udrţí mnohem více vody v době, kdy neprobíhá transpirace neboli vypařování průduchy. Chrání tak rostliny před embólií.další funkce kromě vodivé je mechanická někdy i zásobní. Cévice rozlišujeme podle funce na vláknité, cévovité a vazicenrické. Pro akát jsou typické cévovité trachejdy. Jsou to uzavřené protáhlé buňky s četnými dvojtečkami na stěnách, u některých dřev i se spirálními ztluštěninami (Šlezingerová, Gandelová 2005) Parenchymatické buňky Parenchymatické buňky jsou ve dřevě listnáčů zastoupeny více, neţ ve dřevě jehličnanů, tvarově jsou také rozmanitější. Mohou mít tvar hranolků, krychlí, krátkých zploštělých válečků nebo vřeten. Na stěnách mají jednoduché ztenčeniny tečky. Jejich funkce je vodivá a zásobní. Parenchymatické buňky jsou ve dřevě listnáčů uloţeny jednak ve směru podélné osy kmene a tvoří tzv. axiální parenchym neboli podélný dřevní parenchym a jednak ve směru kolmém na podélnou osu kmene, tj. parenchym radiální, tvořící dřeňové paprsky. Při poranění kambia se tvoří traumatický parenchym, který zavaluje poškozená místa, a ve dřevě se vytváří dřeňové skvrny. Parenchymatické buňky jsou zde nepravidelného tvaru. Výskyt dřeňových skvrn je typický pro některá dřeva (například olše, bříza, vrby, hrušeň). Parenchymatické buňky se podílejí na stavbě thyl v lumenech cév (Šlezingerová, Gandelová 2005). 19

20 Dřeňové paprsky Dřeňové paprsky jsou světlé, úzké vrstvy dřeva, jejichţ buňky vedou ţiviny z lýka do dřeva a dřeně. Vycházejí od dřeně ve směru poloměru k obvodu a jsou viditelné na příčném řezu. U některých dřevin je moţno rozeznat paprsky pouhým okem na všech řezech. Ve směru dřeňových paprsků dřevo praská výsušnými trhlinami. Ve směru dřeňových paprsků se šíří infekce dřevokaznými houbami. U jehličnanů mají dřeňové paprsky větší zastoupení neţ u listnáčů. Tvořeny jsou shlukem parenchymatických buněk zaměřených kolmo na letokruhy. Tvar buněk zploštělé krátké válečky. Na vodorovném a paprskovitém směru dostávají buňky tvar obdelníku či průřezu čtverce. Na tečném neboli tangenciálním řezu je tvar buňky oválný. Na stěnách v místech dotyku s cévami je vidět mnoţství jednoduchých teček. Rozlišujeme dřeňové paprsky homogenní a heterogenní, a to dle tvaru typu parenchymatických buněk. Vrstevnatost, výška, typ (homogenní x heterogenní), uspořádání a četnost dřeňových paprsků patří k základním diagnostickým znakům při mikroskopickém určování dřev listnáčů (Šlezingerová,Gandelová 1994) Orientační srovnání rozměrů cév listnatých dřevin Podle příčných rozměrů cév, které se zjišťují na příčném řezu, se obecně cévy dělí do čtyř skupin: velmi úzké (do 50 μm, například javor, hruška, buk, jasan, jilm), úzké ( μm, například bříza, olše, topol, habr, třešeň, akát, kaštanovník, dub), středně široké ( μm, například ořešák, akát, jilm) a velmi široké (nad 200 μm, například dub, kaštanovník, jasan, pajasan). Toto rozdělení se pouţívá při mikroskopickém určování dřev. Z našich dřev mají nejširší cévní články listnáče s kruhovitě pórovitou stavbou dřeva (akát, dub, jasan, jilm) v jarním dřevě, dosahují zde šířky ( ) μm a jejich délka je přibliţně stejná jako šířka. Většina cévních článků letního dřeva naopak patří k velmi úzkým (20 40 μm) a středně dlouhým ( μm). Jarní cévy tvoří v rámci jarního dřeva jednu, eventuelně několik vrstev sledující průběh letokruhů a cévy letní mohou ve dřevě vytvářet pro jednotlivá dřeva této skupiny typická seskupení - 20

21 například radiální ţíhání, tangenciální vlnkování, shluky (Šlezingerová, Gandelová 2001). Moţství i velikost cév se mění v závislosti na stáří stromu, druhu dřeviny v letokruhu, na poloze v kmeni, na stanovišti a na postavení stromu v porostu. Vodorovné rozměry cév se zvětšují od dřeně k obvodu kmene. Mohou dosahovat maxima a také mohou klesat Chemické složení akátu Dřevo se skládá ze tří základních látek celulózy, hemicelulozy a ligninu. Tyto biopolymery mají v buněčné stěně svou funkci a jejich zastoupení se v jednotlivých vrstvách buněčné stěny mění. Doprovodné sloţky jsou takzvané extraktivní látky organické a anorganické povahy Změny chemických vlastností dřeva Chemické změny ve dřevě vzniklé působením dřevokazných hub jsou podobné jako u hydrolýzy dřeva slabími kyselinami. V první etapě klesá obsah hemicelulózy a objem celulózy se nemění. V druhé etapě jsou stravovány polysacharidy s kratšími molekulami a v další etapě je štěpená celulóza s ostatními polysacharidy na jednodušší sloţky. Obsah ligninu zůstává prakticky nezměněn (Svatoň, 2000). Největší a nejrychlejší rozklad dřeva je na počátku procesu. Později se zpomaluje vlivem rozkladu volné celulózy sekundární stěny, která je jiţ více méně bez ligninu. Větší mnoţství ligninu v dřevní hmotě zpomaluje rozklad. V primární stěně buňky je rozklad nejpomalejší. 21

22 Tab. 6 Přehled chemické složení dřeva akátu (Wagenführ 2000) Chemické sloţení dřeva Sloţky ve dřevě % Celulóza 39,1-50,1 Cukru celkem aţ 81,7 Lignin 20,6-29,1 Pentóza 20,8-23,7 Benzol-alkohol-extrakt 2,8-4,9 Etherová extrakce 0,7-1,7 1,9-8,3-teplá Látky rozpustné ve vodě 3,9-11 studená Acetyl 2,7-3,2 Popel 0,1-0,6 Hodnota ph 4,1-5,3 Ostatní Celulóza Celulóza je nejstabilnější polysacharid se stavební funkcí v buněčné stěně. Tvoří kostru zdřevnatělých buněčných stěn. Zastoupení celulózy u akátu je 39,1-50,1%. Nejvyšší obsah celulozy se nachází v sekundární vrstvě buněčné stěny. Čistá celuloza tvoří vláknité makromolekuly, které vznikají spojením zbytků D-glukozy sekundárními glykozidovými vazbami. Sloučením dvou molekul β-d-glukopyranósy vzniká disacharid celobióza, která je základní stavební jednotkou celulózy (Gandelová 2004) Hemicelulóza Hemicelulóza je směs polysacharidů například: D-glukózy, hexózy a pentózy. Hemicelulóza tvoří v jednotlivých vrstvách buněčných stěn tmelící sloţku mezi vláknitými strukturami celulózy a ligninu. 22

23 Lignin Lignin je směs fyzikálně a chemicky hetrogeních látek způsobujících lignifikaci neboli dřevnatění. Makromolekuly ligninu vyplňují prostory mezi vláknitými strukturami polysacharidů a tím dodává dřevu mechanickou pevnost a sniţuje propustnost a průnik mikroorganismů do dřeva. Ukládání ligninu do buněčných stěn je nerovnoměrné. Nejvíce ligninu je obsaţeno ve střední lamele a v primární buněčné stěně. Mnoţství ligninu v akátu je 20,6-29,1% Doprovodné složky dřeva Doprovodné látky se ve dřevě vyskytují v malých mnoţstvých a jsou uloţeny v lumenech anatomických elementů i mezibuněčných prostorách. Tyto sloţky ovlivňují vůni a barvu dřeva, jeho vlastnosti, trvanlivost a odolnost vůči abiotickým a biotickým činitelům. Organické látky se získávají se ze dřeva extrakcí za pomoci rozpouštědel. Anorganické látky se získávají mineralizací (spalováním). 23

24 4. Biologický rozklad dřeva. Dřevo jako polysacharid je za určitých podmínek ideální potravou pro biotické škůdce. Na znehodnocování dřeva se podílí více druhů organismů rostlin a ţivočichů největšími škůdci jsou dřevokazné houby a dřevokazný hmyz. Odolnost dřeva proti napadení a poškození závisí na jeho struktuře a expozičních podmínkách. Působením biotických a abiotických činitelů dochází ve dřevě k degradačním procesům, mění se vzhled dřeva a jeho fyzikální a mechanické vlastnosti. Tab. 7 Přehled biotických škůdců (Reinprecht, 1998) dřevokazné houby Rostliny dřevozbarvující houby plísně Biotičtí škůdci parazitické semenné rostliny dřevokazný hmyz Živočichové mořští měkkýši, raci ptáci člověk 4.1. Dřevokazné houby Houby (Fungy) jsou nejvýznamějším destruujícím činitelem dřeva z hlediska podílu z celkového objemu znehodnoceného dřeva za rok a to jak na skladech a ve výrobě, tak v oblasti zabudovaného dřeva. Různé typy těchto organismů napadají buď jen povvchové vrstvy dřeva nebo rozkládají dřevo v celém jeho objemu (Svatoň, 2000). Houby napadající dřevo mění strukturu a vlastnosti napadeného dřeva. Dřevokazné houby mohou způsobit významnou ztrátu hmoty a sníţení pevnosti dřeva. Oproti tomu dřevozbarvující houby a plísně představují především estetický problém, který však můţe mít ekonomické důsledky (Holan, 2007). Houby jsou jednobuněčné nebo mnohobuněčné heterotrofní stélkaté rostliny bez chlorofylu, ţivící se organickými zdroji uhlíku. Podhoubí svýmí vlákny proniká přes pletivo hostitele a působením enzymů je rozrušuje (Gandelová, 2004). 24

25 Schopnost rozloţit dřevní hmotu je u různých druhů hub velice odlišná. Některé druhy napadají a svou činností enzymatických látek mycelia rozkládají i dřevo, které je nepoškozené, zdravé, nebo ţivé. U jiných hub je účinnost jejich enzymů malá či zcela nepatrná, mohou proto růst pouze na odumřelém dřevu. Jestli-ţe působí houby na ještě rostlém dřevě, pak tyto houby nazýváme parazitické. Jestli-ţe působí na mrtvém dřevě, pak tyto houby nazýváme saprofytické. V mykologickém slovníku existují ještě houby s názvem: Parazitickosaprofytické. Tyto houby jsou schopny působit jak na mrtvém, tak na ţivém rostoucím dřevě. Podle způsobu znehodnocené dělíme houby na dřevozbarvující houby, dřevokazné houby a plísně Výživa hub Transport ţivin se děje výhradně vodou. Z vody přijímá houba i molekulární kyslík pro část svých oxidačních procesů. Vodní prostředí je nezbytné pro difuzi ţivin a enzymů. Růst hyf probíhá jen za vlhka, a protoţe buněčná stěna propouští vodu, jsou aktivně rostoucí houby zvlášť citlivé na vyschnutí Růst hub Jestli-ţe vyzrálá spora padne do úrodné země, okamţitě začně bobtnat a klíčit. Nejdříve vyroste jeden nebo více klíčků takzvaných jemných hyf. Poté nastane dělení jádra. Tím vznikne základ buněčné kolonie a postupně se rozšiřuje do všech stran. Rychlost růstu je závislý na genetice a mnoţství a druhu ţivin. Růst můţe být ovlivňován příznivě i nepříznivě vlivem mnoha faktorů- mnoţstvím kyslíku, oxidu uhličitého, hodnotou ph, světlem, obsahem vody v zemi, teplotou a osmotickým tlakem. Voda a vzduch jsou tatéţ důleţitými faktory pro růst hub. Pro houby je důleţitá nejen voda, ale také relativní vzdušná vlhkost. Stejně tak kaţdý jednotlivý druh houby potřebuje pro svůj růst jiné teplotní podmínky. Mluvíme zde o bodech minima, optima a maxima. Nejrychlejší mnoţení a metabolickou aktivitu zaznamenáváme v optimální teplotě. 25

26 PH prostředí: podobně jako teplotní nároky je pro houby značně důleţitá i koncentrace vodíkových iontů prostředí. Pro houby je optimem slabě kyselé prostředí (ph = 5-6,5). Světlo: jeho působení na houby je indiferentní. Normální vlnová délka, tj nm, neovlivňuje rychlost růstu houbových kolonií. Má však vliv na určité metabolické děje a tvorbu spor. Pigmenty splodnic, např. karotenoidy, mohou vzniknout jen při osvětlení (Svatoň, 2000) Klasifikace dřevopoškozujících hub Tab. 8 Klasifikace dřevopoškozujících hub (Holan, 2007) HOUBY Saprofytické Dřevokazné houby Hnědá hniloba Bílá hniloba Měkká hniloba Basidiomycota Basidiomycota Ascomycota Deuteromycota Dřevozbarvující houby houby- Dřevozbarvující modré Dřevozbarvující další houby- Ascomycota Deuteromycota Ascomycota Deuteromycota Povrchové plísně Ascomycota Deuteromycota 4.2. Dřevokazné houby způsobující hnědou hnilobu Hnědá hniloba na dřevě má tmavě hnědou aţ černohnědou barvu Houba, která vytváří hnědou barvu, rozkládá hlavně polysacharidy dřeva coţ je celulóza a hemicelulóza. Rozkladem odhalí lignin, který oxiduje na vzduchu. Houby hnědého tlení nejvíce napadají dřevo jehličnatých dřevin. Mezi nejznámější houby, které způsobují hnědou hnilobu, patří dřevomorka domácí (Serpula lacrymans) popraška sklepní (Coniophora puteana) a houby z rodu trámovek (Gleophyllum ssp.) Hyfy se rozrůstají lumenem buňky a jsou v kontaktu s buněčnou stěnou dřeva. Hyfy jsou tenčí neţ buněčné stěny, a mohou být vidět pod mikroskopem pomocí 26

27 barvení (Unger, 2001). Nejintenzivněji se odbourává vrstva S2 sekundární buněčné stěny, kde je nejvyšší podíl celulózy a hemicelulóz. Tato vrstva v pokročilejších stádiích hniloby zcela zmizí (Reinprecht, 1998). Ve velmi krátké době po napadení rozloţí strukturu dřeva, tím dojde ke sníţení mechanických vlastností a dřevo objemově seschne. Charakteristické pro tuto hnědou hnilobu je dřevo, které se po seschnutí dostává do kostkovité struktury vlivem prasklin. V další pozdější fázi rozkladu se kostičky drobí na prach, který je sloţen převáţně z nezměněného ligninu Dřevokazné houby způsobující bílou hnilobu Termín bílá hniloba patří k pohledu rozkládajícího se dřeva s jiţ zmíněnou bílou hnilobou. Houby bílého tlení mají tu schopnost, ţe rozkládají lignin i polysacharidy. Rozkládací procesy mohou probíhat současně nebo následně. Větší mnoţství hub způsobujících bílou plíseň mají rády tvrdé listnaté dřeviny Atak bílé hniloby se projevuje sníţenou pevností a zvýšeným bobtnáním dřeva. Dřevo neztrácí na objemu, ale výrazně ztrácí na hmotnosti. Oproti hnilobě hnědé se dřevo po útoku hnilobou bílou kostkovitě netrhá, za to je měkké a drobí se. Objem pórů je zvětšen a můţe tak absorbovat vyšší mnoţství vody. V případě, ţe je dřevo mokré a je napadeno bílou hnilobou, pak říkáme, ţe je porézní. V případě suchého dřeva napadeného bílou hnilobou dřevo měkne a struktura se uvolňuje. Voštinová hniloba, nebo kapsová hniloba, je zvláštní typ bílé hniloby, kdy dochází k postupnému rozkladu ligninu a celulózy (Unger, 2001) Dřevokazné houby způsobující měkkou hnilobu Dalším způsobem rozkladu dřeva houbami je měkká hniloba. Houba měkké hniloby má podobnou schopnost rozkladu jako hniloba bílá. Měkká hniloba nejvíce působí na polysacharidy. Houba potřebuje pro svou degradační činnost vyšší vlhkost. Tento druh hniloby se vyskytuje u jehličnanů i listnáčů. Při zvláštním způsobu, kterým měkká hniloba rozkládá, dochází k velké ztrátě pevnosti dřeva, ale malé ztrátě dřevní hmoty. Proto jsou ohroţeny více tvrdá dřeva, neţ měkká. Občas dochází k tomu, ţe i 27

28 vysoce odolné dřevo jako například dřevo teakové můţe být napadeno měkkou hnilobou. Tab. 9 Přehled změn způsobených dřevokaznými houbami (Holan, 2006) Vizuální změna Typ hniloby Hnědá Bílá Měkká Barva hnědé odstíny bílá i žlutá hnědá Zónový rozklad objemový objemový povrchový Trhliny příčné i podélné pórovité příčné i podélné Objem Výrazně zmenšený zachovaný zmenšený 4.5. Outkovka pestrá (Trametes versicolor) Běţná jména: Coriolus versicolor, Polystictus versicolor, Polyporus versicolor, duhová houba, různobarevné spojky, Boletus versicolor a jiné. Podhoubí této houby je citlivé na toxický účinek tříslovin (v DB upřednostňuje běl)je velmi odolná proti nedostatku vlhkosti. Stejně odolná je i proti teplotě. Povrchové podhoubí se vyskytuje zřídka a jen na stinném místě (Svatoň, 2000). Plodnice jsou kloboukaté, bokem přisedlé, tenké, obyčejně hustě střechovitě nad sebou uspořádané, někdy aţ polorozlité. Klobouky jsou 1-5 (8) cm široké a 1-3 tlusté, pruţně koţovité, pak suché, na povrchu velice různě zbarvené, barevně úzce pásované, hnědé nebo okrově červenavé, šedé aţ skoro černé, v hlubokém stínu vyrostlé bledě okrové, jemně hustě chlupaté, sametově lesklé. Duţina je bílá nebo šedavá. Póry jsou drobné, výtrusy úzce válcovité (Balabán, Kotlaba, 1970). Outkovka pestrá patří mezi saprofytické chorošovité houby rostoucí převáţně na listnáčích, zejména napadá dub a buk. Je celosvětově rozšířena, zvláště v mírném pásu. Příleţitostně můţe ţít parazitickým způsobem ţivotana poraněných nebo oslabených dřevinách a můţe napadat i ovocné srtomy. Houba hlavně napadá dřevo v nedostatečně větraných prostorách a zabudované dřevo s dostatečnou vlhkostí. Plodnice jsou jednoleté a rostou velice hojně na nejrůznějších místech. Často ji nacházíme na zahradních dřevěných konstrukcích, které jsou ve styku se zemí. Zde je pak jednou ochranou ošetření vhodným fungicidem. 28

29 Typ rozkladu: Bílá hniloba s počátečním růstem především uvnitř dřeva, kde se nerovnoměrně rozrůstá. Povrchové vrstvy jsou většinou neovlivněné. Dřevo se oddělí podél letokruhů s mnoha kostkovanými prasklinami, a vydává sladký térový zápach. Dřevo je celkově málo znetvořené. Kdyţ se plodnice objeví, dřevo je obvykleji velmi poškozeno ve středové (vnitřní) části (Holan, 2007). Tab. 10 Podmínky růstu outkovky pestré Hodnoty Minimální Optimální Maximální Vlhkost (%) - 40 až 50 - Teplota ( C) ph substrátu 2,5 4 až 5,5 7,5 Houba dokáţe přeţít i delší období sucha. Napadá jak bělové, tak jádrové dřevo. Infekce proniká do stromů různým zraněním. Proto je nutné po odříznutí větve ošetřit ránu, aby nevnikla infekce do ţivých partií stromu (Baier, Týn, 2001). 29

30 5. Materiál a metodika 5.1. Příprava zkoušky Ke zkoušce byla vybrána tvrdá kruhovitě pórovitá dřevina trnovník akát (Robinia pseudoacácia). Dřevina pochází z oblastí ostravských lesů. Materiál byl bez mechanického či biotického poškození. Vzorky měly rozměr 40x20x20 mm (± 0,5 mm). Povrchy vzorků byly ofrézovány, plochy byly vzájemně kolmé s plochami radiálními a tangenciálními. Na tento experiment bylo vybráno z 600 vzorků 200 ks Houbová kultura Pro degradaci dřeva byla vybrána houba způsobující bílou hnilobu outkovka pestrá (Trametes versicolor) Zařízení a pomůcky Byly pouţity: - Petriho misky potřebné pro namnoţení houbové kultury. - Kultivační nádoby plastová nádoba, slouţící pro spojení ţivné půdy se vzorky a následné degradaci. - Autokláv zařízení na sterilizaci parou při teplotě 120 C. - Kahan - potřebný pro sterilizaci noţe nad plamenem. - Elektronické váhy Scaltec s přesností váţení 0,01g. - Elektronické posuvné měřidlo měřící s přesností na 0,01 mm. - Inkubátor zatemnělá komora o teplotě 23 C. - Sušárna nastavena na teplotu 103 C ± 2 C. - Sterilní box (biotiazard box) V boxu se prováděla manipulace s houbovými - kulturami a vzorky. - Univerzální zkušební stroj Zwick/Z050 Pomůcky: - Plynový kahan, nůţ, pinzeta, alobalová fólie, odměrný válec, lţíce. 30

31 5.4. Postup zkoušky Příprava houbové kultury v Petriho miskách. Do Petriho misky se vloţil agar, který zatuhnul cca po 1 hodině. Do agaru bylo vloţeno kousek houby, ve kterém se nechala namnoţit 14 dnů. Obr. 11 Houbová kultura 882 V další fázi byla houbová kultura z Petriho misek rozdělena noţem na malé části. Pinzetou se dílky kultury rozdělily do přichystaných Petriho misek. Tyto misky byly poté vloţeny do inkubátoru, který byl nastaven na teplotu 23 C. Činnost byla prováděna v příslušném boxu s laminárním prouděním vzduchu s vysoce sterilními podmínkami. Obr. 12 Biotiazard box 31

32 Plynový kahan a líh byly pouţity na strilizaci pinzety a noţe. Houbové kultury se v Petriho miskach dostatečně rozrostly a byly připraveny pro další pouţití po čtyřech týdnech Příprava houbové kultury v nádobách pro kultivaci Dostatečně rozrostlé houbové kultury se z Petriho misek rozdělily na menší části a pomocí noţe se vloţily se do kultivačních nádob. Kaţdá kultivační nádoba pojmula čtyři části houbové kultury, kde dobře uzavřeny byly opět vloţeny, na dobu dvou týdnů, do inkubátoru. Teplota v inkubátoru byla udrţována na 23 C proto, aby se houbová kultura dostatečně rozrostla a pokryla tak celou plochu ţivné půdy. Pro zabezpečení cirkulace vzduchu uvnitř nádoby bylo na kultivačních nádobách vyměněno gumové těsnění poklopu za gázu Příprava zkušebných vzorků Sušení zkušebních vzorků bylo provedeno jako první krok. Zkušební vzorky byly označené a vloţené do sušárny, kde při teplotě 103 C byly vysušeny dle stanovené normy ČSN na 0% vlhkost. Obr. 13 Sušárna 32

33 Absolutní vlhkost Wabs kaţdého zkušebního vzorku se vypočítá dle normy ČSN EN 322 z následujícího vzorce: Kde: Všechna tělesa byla po vysušení změřena a zváţena. Měření bylo prováděno za pomocí elektronického posuvného měřidla. Obr. 14 Měření a vážení vzorků Z takto získaných údajů lze vypočíst objem tělesa V podle vzorce: V=l. r. t Kde: V-objem vzorku l- podélný rozměr r- radiální rozměr t- tangenciální rozměr Z objemu V byla dále vypočítána hustota a to podle vzorce: Kde: 33

34 Jednotlivá zkušební tělesa byla po vypočítání hustoty rozdělena do daných skupin. Zkušební tělesa byla sterilizována před vloţením vzorků do kultivačních nádob, také byla zabalena do fólie z alobalu, volţena do autoklávu a to po dobu 30 minut při teplotě 100 C Založení zkoušky Vloţení zkušebních vzorků do kultivačních nádob. Po sterilizaci byly zkušební vzorky vybaleny z alobalové fólie. Samotné vybalování probíhalo ve sterilním boxu. Ve sterilním boxu boxu byly otevřeny kultivační nádoby, v níţ uţ bylo rozrosteno dostatečné mnoţství houbové kultury. Nejprve byly do nádob vloţeny, pomocí pinzety, tři sklíčka, která měla zabránit přímému kontaktu houbové kultury se vzorky. Poté byly taktéţ pomocí pinzety do nádob vloţeny zkušební vzorky. Jedna kultivační nádoba pojmula osm vzorků najednou. Nádoba byla utěsněna a uloţena opět do inkubátoru do teploty 23 C. Postup byl stejný u všech kultivačních nádob. Takovým způsobem bylo naloţeno s dvěmi sty zkušebními vzorky a bylo pamatováno na postup předem vytvořených skupin. Obr. 15 Inkubátor 34

35 Působení dřevokazné houby v časových intervalech. Do kultivačních nádob bylo vloţeno na dvě stě kusů zkušebních vzorků. Ta byla rozdělena po padesáti kusek do jednotlivých skupin na 1, 2, 3 a 4 měsíce Vyjmutí vzorků Po dané době byly z inkubátoru vyjmuty kultivační nádoby. Následně byly vyjmuty vzorky z těchto nádob pomocí pinzety a vzorky byly očištěny od houbové kultury. Čištění vzorků probíhalo velmi šetrně. Kladl se důraz na zamezení poškození povrchu vzorků. Vzorky se zváţily a vloţily se na jeden týden do sáčku s klipem, přidala se destilovaná voda k dosaţení vlhkosti vyšší neţ 30%. K zamezení růstu hub se uloţily sáčky se vzorky do inkubátoru o teplotě 3 C. Po této týdení lázni byly vzorky měřeny a odtrhány na trhacím stroji Zwick/Z050, byla tak dosaţena poţadovaná data. Po odtrhání se vzorky vysušily na 0% vlhkosti, zváţily a tím byl zjištěn úbytek dřevní hmoty. Obr. 16 trhací stroj Zwick/Z050, digitální váha Kultivační nádoby byly sterilizovány v autoklávu po dobu 30 minut za teploty 120 C. Byly zničeny všechny houbové kultury a kultivační nádoby byly připraveny pro další pouţití. 35

36 5. 5. Stanovení výsledků zkoušek Změna vybraných fyzikálních vlastností. Změny v hmotnosti degradovaných vzorků byly zjištěny při vlhkosti 0%. Na základě tohoto byly všechy napadené vzorky vysušeny na tuto vlhkost a pak zváţeny. Mokré zkušební vzorky byly vysušeny aţ po zjištění mechanických vlastností. Úbytek hmotnosti byl spočten podle vzorce: Kde: Změna hustoty U absolutně suchých degradovaných vzorků, byly změny hustoty zjišťovány při 0% vlhkosti. A stejně tak jako úbytek hmotnosti, byly tedy spočítány pomocí vzorce: Kde: Změna vybraných mechanických vlastností Proto, abychom zjistili mechanické vlastnosti dřeva, coţ v tomto případě znamená:mez pevnosti a modul pruţnosti tlaku podél vláken, byly vzorky zkoušeny v mokrém stavu Stanovení meze pevnosti a modulu pružnosti v tlaku podél vláken Zkouška probíhá dle normy ČSN Zkušební vzorky byly vloţeny do stroje s názvem Zwick/Z050, coţ je univerzální zkušební stroj, tak aby přesně seděly ve středu mezi dvěma tlačnými čelistmi. Vzorky byly zatěţovány rovnoměrně konstantní rychlostí mez pevnosti Fmax a modul pruţnosti ve směru vláken při dané vlhkosti jednotlivých vzorků lze vyjádřit v MPa. Zařízení Zwick/Z050 nám pomocí počítače vyjádří hodnotu meze pevnosti a modulu pruţnosti. 36

37 Mez pevnosti lze také vypočítat pomocí vzorce: = Kde: - mez pevnosti v tlaku podél vláken při dané vlhkosti [MPa] - síla na mezi pevnosti[n] R, t příčné rozměry zkušebního tělesa [mm] Obr. 17 Zařízení Zwick/Z050 Obr. 18 Odtrhané vzorky Zpracování výsledků Naměřené a vypočtené hodnoty fyzikálních a mechanických vlastností byly zpracovány do tabulek, grafů a příloh. 37

38 6. Výsledky V této kapitole jsou uvedeny naměřené a vypočítané hodnoty fyzikálních a mechanických vlastností degradovaného i zdravého dřeva. Tab. 11 Zdravá tělíska hodnoty hmotnost objem hustota vlhkost m w>30 m₀ V w>30 V₀ ρ w>30 ρ₀ w g g cm³ cm³ kg/m³ kg/m³ % minimální 12,61 9,17 15,51 13,49 762,28 667,80 26,76 maximální 16,25 10,81 18,99 14,73 912,29 746,07 55,50 aritmetický průměr z 50 vzorků 13,93 10,10 16,94 14,18 882,99 712,26 37,97 směrodatná odchylka 1,50 0,67 1,43 0,51 64,92 32,05 11,83 Tabulka č. 11 udává naměřené hodnoty hmotnosti, objemu, hustoty, vlhkosti zdravých tělísek. Zdravá tělíska v tabulce č. 11 dosáhla těchto hodnot: hmotnost tělíska při vlhkosti nad 30% byla 13,93 g, při 0% byla hmotnost 10,10 g. Objem mokrého vzorku nad 30% vlhkosti činil 16,94 cm³, objem suchého vzorku činil 14,18 cm³. Hustota mokrého vzorku byla 882,99 kg/m³ a hustota suchého vzorku 712,26 kg/m³. Průměrná vlhkost mokrých vzorků byla 37,97%. Tab. 12 Tělíska napadená outkovkou po 4. týdnech působení hodnoty hmotnost objem hustota vlhkost způsobená houbou m w>30 m₀ V w>30 V₀ ρ w>30 ρ₀ w g g cm³ cm³ kg/m³ kg/m³ % minimální 11,66 9,14 14,96 13, ,65 22,17 maximální 13,72 10,68 16,73 14, ,48 25,64 aritmetický průměr z 50 vzorků 12,92 10,03 15,93 14, ,76 23,65 směrodatná odchylka 0,85 0,63 0,72 0, ,67 1,42 Tabulka č. 12 zaznamenává degradaci tělísek napadených outkovkou v jejich hmotnosti, objemu, hustotě a vlhkosti po dobu čtyřtýdenního působení. Tabulka č. 12 nezaznamenala po jednom měsíci degradace výrazné změny. Vlhkost způsobená houbou činila 23,65%. 38

39 Tab. 13 Tělíska napadená outkovkou po 8. týdnech působení hodnoty hmotnost objem hustota vlhkost způsobená houbou m w>30 m₀ V w>30 V₀ ρ w>30 ρ₀ w g g cm³ cm³ kg/m³ kg/m³ % minimální 11,89 9,29 14,97 13, ,65 20,63 maximální 13,61 10,71 16,47 14, ,12 26,74 aritmetický průměr z 50 vzorků 12,85 10,05 16,00 14, ,20 24,36 směrodatná odchylka 0,70 0,58 0,63 0, ,44 2,51 Tabulka č. 13 zaznamenává degradaci tělísek po osmi týdnech působení outkovkou pestrou. V tabulce č. 13 nebyla zaznamenána ani po dvou měsících degradace výrazná změna. Vlhkost způsobená houbou činila 24,36%. Tab. 14 Tělíska napadená outkovkou po12.týdnech působení hodnoty hmotnost objem hustota vlhkost způsobená houbou m w>30 m₀ V w>30 V₀ ρ w>30 ρ₀ w g g cm³ cm³ kg/m³ kg/m³ % minimální 12,24 9,56 15,52 13, ,21 22,43 maximální 13,86 10,64 16,79 14, ,17 30,04 aritmetický průměr z 50 vzorků 13,08 10,12 16,18 14, ,95 24,88 směrodatná odchylka 0,66 0,44 0,52 0, ,46 3,17 Tabulka č. 14 zaznamenává degradaci tělísek po dvanácti týdnech působení outkovkou pestrou. Tabulka č. 14 ani po třech měsících degradace nezaznamenala výrazné změny. Vlhkost způsobená houbou činila 24,88%. Tab. 15 Tělíska napadená outkovkou po16.týdnech působení hodnoty hmotnost objem hustota vlhkost způsobená houbou m w>30 m₀ V w>30 V₀ ρ w>30 ρ₀ w g g cm³ cm³ kg/m³ kg/m³ % minimální 11,96 9,14 14,82 13, ,87 20,47 maximální 14,19 10,54 16,68 14, ,43 27,87 aritmetický průměr z 50 vzorků 13,19 10,06 16,09 14, ,53 24,46 směrodatná odchylka 0,91 0,58 0,78 0, ,97 3,02 Tabulka č. 15 zaznamenává degradaci tělísek po šestnácti týdnech působení outkovkou pestrou. 39

40 Po čtyřech měsících působení degradace se podle výsledků z tabulky č. 15 začalo projevovat sniţování hmotnosti. Vlhkost se ustálila na 24,46%. Jak je z tabulky č. 11 aţ 15 patrné dřevokazná houba si jiţ po prvním měsíci svého působení dokázala zvednout vlhkost zkušebních vzorků na 25%. Tuto vlhkost však jiţ dále nedokázala ovlivnit a hodnoty vlhkosti se jiţ v dalších měsících neměnily Výsledky měření hmotnosti a hustoty vzorků Tab. 16 Úbytek hmotnosti a procentuální změna fyzikálních vlastností degradovaného dřeva Øhmotnost úbytek doba degradace m₀ m₀ m m g g g % 1 měsíc 10,00 10,03 0,03 0,30 2 měsíce 10,02 10,05 0,03 0,30 3 měsíce 10,07 10,12 0,05 0,49 4 měsíce 9,98 10,06 0,08 0,80 V kaţdém měsíci, jak je patrné v tabulce č. 16. dochází, k úbytku dřevní hmoty. Poklesy jsou však zanedbatelné. 40

41 Graf 1. Úbytek hmotnosti 1,00 0,90 0,80 0,80 0,70 0,60 0,50 0,40 0,30 0,30 0,30 0,49 úbytek m % úbytek m g 0,20 0,10 0,00 0,03 0,03 0, ,08 Graf 1 Zaznamenává úbytek hmotnosti v čase a 4 měsíců Graf 2 Hustota vzorků vybraných skupin 720 Krabicový graf hustota ref. hustota - 4 týdny hustota - 8 týdnů hustota - 12 týdnù hustota - 16 týdnů Graf 2 zaznamenává vyrovnanou hustotu vybraných skupin vzorků Průměr Průměr±SmCh Průměr±1,96*SmCh 41

42 Jak je zřejmé graf 2 zaznamenává vyrovnanou hustotu vybraných skupin vzorků. Hustota skupiny č. 1 referenčních vzorků byla 712 kg/m³, hustota skupiny č. 2 šestnácti týdenních vzorků byla 712 kg/m³, hustota skupiny č. 3 čtyř týdenních vzorků byla 713 kg/m³, hustota skupiny č. 4 dvanácti týdenních vzorků byla 713 kg/m³, hustota skupiny č. 5 osmi týdenních vzorků byla 713 kg/m³. Jak je tedy z grafu patrné vytvořené skupiny vzorků měli počáteční průměrnou hustotu stejnou Výsledky měření mechanických vlastností Graf 3 mechanická pevnost akátového dřeva 35 Krabicový graf F max - ref. Fmax 8 týdnù Fmax -16 týdnů Fmax 4 týdny Fmax -12 týdnù Průměr Průměr±SmC Průměr±1,96 Graf 3 zaznamenává měnící mechanickou pevnost v čase, jejíž průměrná hodnota se projevuje v intervalu ± 3 MPa. 42

43 Tab. 17 Mechanická pevnost akátu napadeného outkovkou v čase N platných Průměr Medián Minimum Maximum Sm.odch. Koef.prom. F max - ref ,88 33,45 23,76 41,21 4,825 14,67 Fmax 4 týdny 50 29,39 29,29 22,58 37,73 4,700 15,99 Fmax 8 týdnů 50 32,10 33,16 23,57 40,85 4,637 14,45 Fmax -12 týdnů 50 30,09 31,03 20,35 39,17 5,007 16,64 Fmax -16 týdnů 50 31,49 33,39 21,20 38,88 5,615 17,83 Tabulka č. 17 zaznamenává průměrné hodnoty mechanické pevnosti v čase. Graf 4 Modul pružnosti akátového dřeva Krabicový graf Emod - ref. Emod - 4 týdny Emod. -8 týdnů Emod - 12 týdnù Graf 4 zaznamenává měnící se modul pružnosti v čase Emod - 16 týdnů Průměr Průměr±SmCh Průměr±1,96*SmCh Tab. 18 Modul pružnosti akátu napadeného outkovkou v čase N platných Průměr Medián Minimum Maximum Sm.odch. Koef.prom. Emod - ref ,5 5993,1 1735, ,85 Emod - 4 týdny ,7 4421,0 1501, ,59 Emod. -8 týdnů ,6 5941,4 1729, ,52 Emod - 12 týdnů ,3 4559,7 2363, ,22 Emod - 16 týdnů ,8 4914,2 2456, ,90 Tabulka č. 18 zaznamenává průměrné hodnoty meze pružnosti v čase. 43

44 Obr. 19 Odtrhané vzorky Obr. 19 Znázorňuje působení houby v čase 0, 1, 2, 3, 4, měsíce na dřevo akátu z prava Působení dřevokazné houby outkovky pestré na dřevo akátu, se projevilo barevnými změnami. Jak je patrné na obr. 19 je vidět na rozdíl mezi zdravým dřevem a degradovaným. Po prvním měsíci se objevily ve spodní části na okraji vzorku tmavší nahnědlé skvrny. V následujících měsících se skvrna rozšiřovala a po čtyřech měsících došlo k celkovému zabarvení a výraznému ztmavnutí vzorku do hněda. 44

45 7. Diskuze Změny makroskopických vlastností dřeva Vzorky vloţené do kultivačních nádob byly zdravé, bez vad a hniloby. Po působení dřevokazné houby outkovky pestré byly na degradovaném dřevě v kaţdém časovém úseku zaznamenány změny. Mycelium outkovky nepokrylo povrch, houba se šířila pouze uvnitř vzorků. Barevné změny se projevovaly nejdříve na okrajích a postupovaly ke středu vzorku. Ke změně barvy docházi v důsledku ztráty celulosy a hemicelulosy, které dřevokazná houba rozkládá svými enzymy. V důsledku ztráty celulosy a hemicelulosy, zůstává lignin, který působením oxidace hnědne, a tím způsobuje barevné změny. V důsledku zanedbatelných ztrát celulos a hemicelulos nedocházelo na povrchu vzorku k trhlinám, způsobené ztrátou polysacharidů celulosy a hemicelulosy z buněčných stěn jednotlivých buněk dřeva. Jedná se o velmi houţevnatou dřevinu Změny fyzikálních vlastností dřeva Z fyzikálních vlastností degradovaného dřeva byla sledována a zkoumána hmotnost a hustota. Hustota dřeva jednotlivých vybraných skupin se pohybuje v průměru 713kg/m³. Naměřené hodnoty hustoty v čase jsou zanedbatelné. Změny v hmotnosti dřeva byly sledovány při 0% vlhkosti zkušebních vzorků. Vzorky byly proto na tuto vlhkost vysušeny. Vzorky u níţ byly zkoušeny mechanické vlastnosti v mokrém stavu, byla vlhkost 0% dosaţena z důvodu výpočtu hmotnosti úbytku aţ po mechanických zkouškách. Změna hmotnosti se v prvních týdnech neprojevovala, teprve po druhém měsíci je zaznamenán úbytek hmotnosti v důsledku působení houby outkovky pestré. S přibývajícím časem se úbytek hmotnosti zvyšuje na 0,8% z celkové hmotnosti zdravých vzorků o 0,08g. Podle Zabela a Morela (1998) můţe dojít u hub bílé hniloby k poklesu hmotnosti aţ o 70%. Hmotnost v prvním měsíci klesla o 0,03g (0,3%), ve druhém měsíci rovněţ o 0,03g (0,3%), ve třetím měsíci klesla o 0,05g (0,49%), ve čtvrtém měsíci klesla o 0,08g (0,8%). Nízký úbytek hmotnosti akátového dřeva, lze odvodit od velké odolnosti této dřeviny vůči biotickým a abiotickým škůdcům. Lze tedy předpokládat, ţe k uvedené degradaci podle Zabela a Morela (1998) dojde u dřev s niţší odolností proti půsubení outkovky pestré. Úbytek hmotnosti ve dřevě je způsoben 45

46 ztrátou celulosy a hemicelulosy z buněčných stěn. Tím, ţe úbytek hmotnosti je minimální aţ vůbec ţádný můţeme akát zařadit podle tab. 2 do velmi odolných dřevin Změny mechanických vlastností dřeva Vybranou mechanickou vlastností, při zjišťování, byla mez pevnosti a modul pruţnosti v tlaku podél vláken. U zdravých zkušebních vzorků byla naměřena mez pevnosti 32,88 MPa po prvním měsíci degradace 29,39 MPa (-13,25%) po druhém měsíci degradace 32,10 MPa (-5,25%) po třech měsících degradace 30,09 MPa (-11,19%) po čtyřech měsících degradace 31,49 MPa (-7,05%) Ze zjištěných dat vyplývá, ţe dochází k nepatrným změnám mechanické pevnosti v rozmezí 3-5 MPa. Tyto nepatrné změny rovněţ ovlivňuje tvar tělíska a odklon vláken. Přesto ţe tělíska byly v toleranci podle normy, změny jsou tak nepatrné, ţe nelze s přesnosti určit, zda se jedná o změny způsobené degradaci houby či samotnými vzorky. U zdravých zkušebních vzorků byl naměřen modul pruţnosti 6814,49 MPa po prvním měsíci degradace 5998,42 MPa (-17,85) po druhém měsíci degradace 7353,91 MPa (7,92%) po třech měsících degradace 6826,61 MPa (0,18%) po čtyřech měsících degradace 8526,32 MPa (25,12%) Ze zjištěných dat vyplývá, ţe modul pruţnosti výrazně klesl prvním měsíci. V následujících měsících se, ale modul pruţnosti zvyšuje. Důsledkem můţe být vysoká odolnost vůči houbám, rovněţ rozdílná hustota vybraných skupin vzorků. Ukazuje se, ţe působením outkovky pestré na trnovník akát se v průběhu čtyř měsíců mez pevnosti sniţuje a modul pruţnosti zvyšuje. Předpokládá se, ţe po delší době degradace dojde k výraznému sníţení mechanických vlastností. 46

47 8. Závěr Bylo zjištěno, ţe působením dřevokazné houby outkovky pestré (Trametes versicolor) na vybrané vlastnosti akátového dřeva (Robinia pseudoacácia) se v čase mění. Působením dřevokazné houby ve vybraných časových intervalech 1, 2, 3 a 4 měsíce se prokázalo, ţe s rostoucím časem degradace došlo ke změně barvy zkušebních vzorků. K barevným změnám došlo úbytkem polysacharidů z buněčných stěn dřeva. Hmotnost dřeva se s rostoucím časem degradace sniţuje. Hmotnost zdravého dřeva byla =10,06g a po čtyřech měsících byla hmotnost =9,98g. Po prvním měsíci klesla hmotnost o 0.3%, po dvou měsících o 0,3%, po třech měsících o 0,49% a po čtyřech měsících o 0,8%. Změny hustoty jsou nepatrné. Mez pevnosti se po prvním měsíci vlivem působení dřevokazné houby sníţila o 13,25%, po dvou měsících vlivem působení dřevokazné houby sníţila o 5,25%, po třech měsících vlivem působení dřevokazné houby sníţila o 11,19%, po čtyřech měsících vlivem působení dřevokazné houby sníţila o 7,05%. Modul pruţnosti se po prvním měsíci vlivem působením dřevokazné houby sníţil o 17,85%, po dvou měsících se modul pruţnosti působením dřevokazné houby zvýšil o 7,92%, po třech měsících se modul pruţnosti působením dřevokazné houby zvýšil o 0,18% a po čtyřech měsících se modul pruţnosti působením dřevokazné houby zvýšil o 25,12%. 47

48 8. 1. Summary It was established that the action of fungi woodsfailing outkovky varied (Trametes versicolor) on selected properties of wood acacia (Robinia pseudoacacia) is changing over time. Woodsfailing effects of fungi in selected intervals of 1, 2, 3 and 4 months showed that with increasing degradation time changing the color of test samples. The color changes were the loss of polysaccharides from the cell walls of wood. Weight of wood with increasing degradation time decreases. Weight was a healthy tree m₀= grams, and after four months, the mass m₀ = 9.98 g. After the first month decreased weight by 0.3%, after two months of 0.3%, after three months by 0,49% and after four months of 0.8%. Changes in density are negligible. Tensile strength after the first month of action due woodsfailing fungi decreased by 13,25%, after two months of action due woodsfailing fungi decreased by 5.25%, after three months of action due woodsfailing fungi decreased by 11.19% after four months due to exposure woodsfailing fungi decreased by 7.05%. Modulus of elasticity after the first month due to the action of fungi woodsfailing decreased by 17.85%, after two months of the modulus of the action of fungi woodsfailing increased by 7.92%, after three months of the modulus of the action of fungi woodsfailing increased by 0.18% and after four months later, the modulus of the action of fungi woodsfailing increased by 25.12%. 48

49 9. Anotace Experimentálně byl posouzen vliv působení dřevokazné houby (Trametes versicolor) na vybrané vlastnosti akátového dřeva (Robinia pseudoacacia) ve vybraných časových intervalech 1, 2, 3 a 4 měsíců Mycelium outkovky nepokrylo povrch dřeva, houba se šířila pouze uvnitř vzorků. Na povrchu se projevily barevné změny nejdříve na okrajích a postupovaly ke středu vzorku. Změna vlastností (stádium degradace) byla posouzena na základě změny fyzikálních a mechanických vlastností dřeva. Změna hmotnosti se v prvním měsíci neprojevila, teprve po druhém třetím a čtvrtém měsíci je zaznamenán úbytek hmotnosti. Naměřené hodnoty hustoty v čase jsou zanedbatelné. Dochází k nepatrnému sniţení mechanické pevnosti v rozmezí 3-5 MPa. modul pruţnosti se, ale zvýšil. Působením dřevokazné houby se vlastnosti degradovaného dřeva ve srovnání s vlastnostmi dřeva zdravého výrazně nezměnily. Bylo potvrzeno, ţe akátové dřevo je velmi trvanlivé a odolné vůči dřevokazné houbě outkovce pestré (Trametes versicolor) 49

50 9. Annotation Experimentally, assessed the exposure woodsfailing fungi (Trametes versicolor) on selected properties of acacia wood (Robinia pseudoacacia) in selected intervals of 1, 2, 3, and four months Mycelium outkovky did not cover the surface of the wood, fungus is spread only within the samples. On the surface, showed discoloration at the edges first and proceeded to the center of the sample. Change characteristics (stage of degradation) was assessed on the basis of changes in physical and mechanical properties of wood. Change in weight in the first month did not lead, after a second, third and fourth month of weight loss is recorded. Measured values of density over time are negligible. There is a slight decrease in mechanical strength in the range 3-5 MPa. modulus, but increased. Exposure Woodsfailing fungi degraded wood properties in comparison with those of healthy wood is substantially unchanged. It was confirmed that the acacia wood is very durable and resistant to the fungus Woodsfailing outkovce varied (Trametes versicolor) 50

51 10. Seznam použité literatury ADÁMEK, L.: Diplomová práce, s. BAIER, J, TÝN, Z.: Ochrana dřeva. Grada Publishing,spol. s r.o., Praha, s BALABÁN, K.: Anatomie dřeva. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 216 s. Brno, s. GANDELOVÁ, L., HORÁČEK, P., ŠLEZINGEROVÁ, J.: Nauka o dřevě. MZLU, s HOLAN, J.: Ochrana dřeva, s. HORÁČEK, P.: Fyzikální a mechanické vlastnosti dřeva I., MZLU, Brno, s. KAVINA, K.: Anatomie dřeva. Ministerstvo zemědělství, Praha, s. KOTLABA, F., BALABÁN, K.: Atlas dřevokazných hub. Státní zemědělské nakladatelství v Praze, s. KŘÍSTEK, J., a KOLEKTIV.: Ochrana lesů a přírodního prostředí. Matice lesnická spol. s r.o. Písek, KŘUPALOVÁ, Z.: Nauka o materiálu, Brno, s. MATOVIČ, A., a KOLEKTIV.:Stavba dřeva (cvičení), Vysoká škola zemědělská v Brně, s. POŢGAJ, A, CHOVANEC, D., KURJATKO, S., BABIAK, M.: Štruktúra a vlastnosti s. SCHWEINGRUBER, F. H.: Microscopic Wood Anatomy, s. SVATOŇ, J.: Ochrana dřeva, MZLU, Brno2000 ŠLEZINGEROVÁ, J.,GANDELOVÁ, L.: Stavba dřeva. VŠZ, Brno, s. ŠLEZINGEROVÁ, J.,GANDELOVÁ, L.: Stavba dřeva - cvičení, MZLU, Brno s. ŠLEZINGEROVÁ, J.,GANDELOVÁ, L.: Stavba dřeva. MZLU, Brno, s. ŠLEZINGEROVÁ, J., HORÁČEK, P., GANDELOVÁ, L.: Nauka o dřevě, MZLU Brno s. 51

52 Internetový zdroj htm ( Normy ČSN EN 350-2: Trvanlivost dřeva a materiálů na jeho bázi-přirozená trvanlivost rostlého dřeva Část 2: Přirozená trvanlivost a impregnovatelnost vybraných dřevin v Evropě s. ČSN EN 113 (490670), Ochranné prostředky na dřevo - Zkušební metody pro stanovení ochranné účinnosti proti dřevokazným houbám Basidiomycetes - Stanovení hranice účinnosti s. ČSN : Drevo. Medza pevnosti v tlaku v smere vlákien s. ČSN : Skůšky vlastnosti rostlého dřeva. Metoda zjišťování modulu pružnosti v tlaku pozdlž vlákien s. 52

53 11. Seznam použitých obrázků Obr. 1 Listy akátu 12 Obr. 2 Palisty akátu 12 Obr. 3 Květ akátu 12 Obr. 4 Plody akátu 12 Obr. 5 Kořeny akátu 12 Obr. 6 Akátový porost 12 Obr. 7 Příčný řez kmene akátu 16 Obr. 8 Řez příčný 16 Obr. 9 Řez radiální 16 Obr. 10 Řez tangenciální 16 Obr. 11 Houbová kultura Obr. 12 Biotiazard box 31 Obr. 13 Sušárna 32 Obr. 14 Měření a vážení vzorků 33 Obr. 15 Inkubátor 34 Obr. 16 Trhací stroj Zwick/Z050, digitální váha 35 Obr. 17 Zařízení Zwick/Z Obr. 18 Odtrhané vzorky 37 Obr. 19 Odtrhané vzorky 44 53

54 12. Seznam použitých tabulek Tab. 1 Vybrané fyzikální vlastnosti akátu 14 Tab. 2 Dělení trvanlivosti podle úbytku hmotnosti dřeva strávené houbou 15 Tab. 3 Klasifikace přirozené trvanlivosti proti dřevokazným houbám 15 Tab. 4 Mechanické vlastnosti akátu 16 Tab. 5 Přehled základních anatomických elementů dřeva listnáčů 17 Tab. 6 Přehled chemické složení dřeva akátu 22 Tab. 7 Přehled biotických škůdců 24 Tab. 8 Klasifikace dřevopoškozujících hub 26 Tab. 9 Přehled změn způsobených dřevokaznými houbami 28 Tab. 10 Podmínka růstu outkovky pestré 29 Tab. 11 Zdravá tělíska 38 Tab. 12 Tělíska napadená outkovkou po 4. týdnech působení 38 Tab. 13 Tělíska napadená outkovkou po 8. týdnech působení 39 Tab. 14 Tělíska napadená outkovkou po 12. týdnech působení 39 Tab. 15 Tělíska napadená outkovkou po 16. týdnech působení 39 Tab. 16 Úbytek hmotnosti a procentuální změna fyz. vlastností degradovaného dřeva 40 Tab. 17 Mechanická pevnost akátu napadeného outkovkou v čase 43 Tab. 18 Modul pružnosti akátu napadeného outkovkou v čase 43 54

55 13. Přílohy Statistické výsledky vzorků. V prvním sloupci jsou zapsána čísla tělísek. Následující sloupce zaznamenávají rozměry tělíska ve směru radiálním, tangenciálním a podélném. V dalším sloupci je vidět váhu v gramech, objem v cm³, hustotu v kg/m³ a v posledním sloupci je zaznamenána skupina hustoty. Číslo Váha(g) objem Vo Hustota Skupina tělíska Radial. Tang. Podél. m 0 cm³ (kg/m³)ρ₀ hustoty 17 18,6 18,83 39,35 9,89 13, , ,14 18,78 39,35 9,83 14,14 694, ,18 19,22 39,45 10,62 14,54 730, ,25 19,16 38,98 10,64 14,38 739, ,11 18,59 39,42 9,89 14,00 706, ,07 19,03 39,34 10,34 14,28 723, ,18 18,87 39,63 10,02 14,34 698, ,33 18,79 39,21 10,18 14,24 714, ,81 18,52 39,45 10,11 13,74 735, ,01 18,86 39,28 10,18 14,08 722, ,14 18,85 39,42 10,07 14,22 707, ,09 18,99 39,23 10,45 14,22 734, ,26 19,32 39,28 9,98 14,62 682, ,91 19,02 39,38 10,21 14,16 720, ,19 19,09 39,25 10,10 14,38 702, ,1 18,67 39,39 9,95 14,05 708, ,94 18,94 39,43 10,00 14,14 706, ,13 19,01 40,42 9,35 13,93 671, ,32 18,59 39,89 10,66 14,33 744, ,53 18,8 39,93 10,38 13,91 746, ,58 18,95 40,1 10,15 14,12 718, ,55 19,19 40,16 9,96 14,30 696, ,77 18,87 40,27 9,89 14,26 693, ,3 18,55 40,02 10,40 14,33 726, ,39 19,08 40,56 9,83 14,23 690, ,93 18,69 40,27 10,38 14,25 728, ,09 18,67 39,97 10,56 14,25 741, ,53 19,1 40,26 9,98 14,25 700, ,34 18,68 40,6 10,29 14,67 701, ,44 19,17 39,83 10,16 14,08 721, ,22 19,12 40,09 10,81 14,73 733, ,72 18,78 40,05 10,27 14,08 729, ,58 19,31 39,7 10,10 14,24 709, ,82 18,88 40,38 9,17 13,59 675, ,66 18,93 40,27 10,35 14,22 727, ,78 18,08 39,85 9,61 13,53 709, ,05 18, ,41 13,64 689, ,06 18,58 40,15 10,48 14,22 737, ,96 19,33 40,17 10,54 14,72 716, , ,25 10,67 14,36 743, ,22 19,1 40,42 9,73 14,07 691, ,21 19,32 40,02 10,20 14,85 686,

56 348 18,11 18,89 39,89 9,70 13,65 710, ,17 18,96 40,07 10,38 14,56 712, ,85 18,92 40,25 10,41 14,35 725, ,15 18,32 40,39 9,97 14,17 703, ,8 17,93 40,03 9,88 13,49 731, ,11 19,22 40,38 9,57 14,06 680, ,28 19,03 40,27 9,36 14,01 667, ,17 18,66 40,25 10,15 14,40 704,69 1 průměr 10,10 14,18 712, ,81 19,01 39,3 10,24 14,05 728, ,98 19,04 39,24 10,54 14,18 743, ,37 18,86 39,27 10,13 14,35 706, , ,46 10,17 13,95 729, ,05 18,94 39,28 10,25 14,17 723, ,81 19,15 39,31 10,09 14,16 712, ,07 19,2 39,25 9,78 14,37 680, ,94 18,98 39,43 10,20 14,17 719, ,12 18,68 39,38 9,98 14,07 709, , ,2 10,13 14,21 713, ,12 19,12 39,49 10,45 14,44 724, ,13 19,37 39,43 10,21 14,61 698, ,13 18,65 39,39 10,13 14,05 720, ,88 18,93 39,39 10,38 14,08 737, ,82 19,08 39,32 9,89 14,12 700, ,58 18,93 39,4 10,20 13,86 735, ,81 18,93 39,3 10,15 13,99 725, ,79 19,2 39,34 10,09 14,19 710, ,54 18,38 40,06 9,61 13,65 703, ,76 18,71 40,46 10,51 14,20 740, ,01 18,86 40,47 9,81 14,51 676, ,33 18,44 40,34 9,14 12,89 708, ,98 18,83 40,1 9,94 14,33 693, ,76 18,6 39,75 9,74 13,87 702, ,52 18,99 39,84 10,30 14,01 734, ,52 18,72 40,39 9,66 14,00 689, ,25 18,27 40,32 9,88 14,18 696, ,8 18, ,34 14,09 733, ,29 19,35 40,17 10,26 14,22 721, ,22 18,29 40,69 9,94 14,30 694, ,92 19,08 39,85 10,71 14,39 744, ,04 19,01 39,48 10,40 14,29 727, ,52 18,74 40,23 9,34 13,96 668, ,27 18,36 40,57 9,94 13,61 730, ,36 18,61 40,05 9,94 13,68 726, ,29 19,23 40,23 10,03 14,92 671, ,86 18,28 40,51 9,67 13,97 692, ,65 18,62 40,3 9,90 13,99 707, ,19 18,13 40,41 9,86 14,06 701, ,6 19,05 39,91 10,35 14,14 732, , ,28 10,42 14,58 714, ,25 18,8 40,22 9,96 14,56 684, ,76 18,88 40,16 10,06 14,22 707,

57 311 18, ,35 9,96 14,03 710, ,95 19,07 39,87 9,90 14,41 687, ,83 19,24 39,85 10,34 14,44 716, ,07 18,9 39,96 10,34 14,40 717, ,33 18,35 40,06 10,06 13,47 746, ,03 18,36 40,04 9,86 13,99 705, ,01 18,37 40,4 9,75 14,11 690, ,4 18,9 40,25 10,37 14,00 741,14 2 průměr 10,06 14,13 712, ,82 19,01 39,32 10,35 14,07 735, ,25 10,23 14,17 722, ,13 19,23 39,07 10,34 14,37 719, ,87 19,01 39,31 10,01 14,10 710, ,02 19,23 39,38 10,58 14,40 734, ,03 19,06 39,2 10,52 14,22 740, ,88 19,19 39,47 10,09 14,30 705, ,68 19,18 39,38 9,70 14,11 687, ,06 18,99 39,44 10,48 14,28 733, ,01 18,8 39,48 9,93 14,11 703, ,5 18,84 39,32 9,98 13,70 727, ,91 19,29 39,37 10,04 14,36 699, ,83 17,82 40,21 9,55 13,49 707, ,07 18,6 39,79 9,82 14,11 695, ,01 18,31 40,43 9,71 14,07 689, ,59 18,73 39,95 10,17 13,91 730, ,02 18,52 40,25 9,52 13,43 708, , ,25 9,68 14,45 669, ,61 18,59 39,69 9,86 13,73 717, ,48 18,67 39,95 9,97 13,78 723, , ,4 10,38 14,31 725, ,03 19,17 39,36 10,02 14,36 697, ,24 18,43 39,82 10,30 14,12 729, ,91 18,96 39,68 10,12 14,23 711, ,55 18,98 40,3 9,97 14,19 702, ,19 18,92 40,4 9,64 13,90 693, ,29 18,32 40,57 10,11 13,59 743, ,46 18,72 40,15 10,36 13,87 746, ,57 18,9 39,84 10,13 13,98 724, ,97 18,79 39,71 9,68 14,15 684, ,99 19,14 39,93 10,58 14,51 729, ,49 18,68 39,77 9,71 13,74 707, ,01 18,55 40,62 10,66 14,32 744, ,78 19,25 40,031 10,68 14,47 737, ,34 18,5 40,09 9,14 13,60 672, ,64 19,06 40,13 9,99 14,26 700, ,89 19,31 40,16 9,97 14,65 680, ,11 18,54 40,11 9,86 13,47 732, ,89 18,38 40,29 10,00 13,99 714, ,86 18,66 39,96 10,21 14,06 726, ,59 18,48 40,35 9,60 13,86 692,

58 371 18,75 19,03 40,32 9,75 14,39 677, ,16 18,89 39,88 10,41 14,43 720, ,58 18,76 40,32 9,86 14,05 701, ,96 19,03 39,33 10,16 14,19 716, ,06 18,82 39,82 10,13 14,28 709, ,71 18,81 40,32 10,53 14,19 741, ,57 17,39 40,31 9,19 13,02 706, ,1 18,62 39,82 9,79 14,16 690, ,03 14,07 712, ,94 19,09 39,44 9,84 14,26 689, ,91 18,91 39,38 10,11 14,08 718, , ,34 10,12 14,30 707, ,52 18,95 39,38 10,06 13,82 727, ,58 19,16 39,42 10,33 14,03 736, ,04 18,81 39,5 10,32 14,15 729, ,87 19,13 39,36 10,03 14,21 705, ,2 19,03 39,22 10,35 14,33 722, ,42 18,85 39,41 9,97 14,43 691, ,12 18,76 39,5 9,70 14,17 684, ,71 19,14 39,53 10,10 14,16 713, ,96 19,08 39,23 10,27 14,19 723, ,66 19,02 39,58 10,27 14,05 731, ,84 19,1 39,26 9,94 14,13 703, ,17 18,88 39,41 10,22 14,26 716, ,97 18,92 39,31 10,00 14,11 708, ,53 19,16 39,15 9,79 13,90 703, ,05 18,96 39,38 10,62 14,22 746, ,99 18,85 39,29 9,81 14,06 697, ,17 19,03 39,27 10,39 14,33 725, ,33 18,86 39,26 10,16 14,31 709, ,94 19,09 40,05 9,95 14,48 687, ,15 18,77 40,13 9,56 13,67 699, ,27 18,81 39,96 10,56 14,48 729, ,06 18,75 40,44 10,59 14,45 732, ,34 18,27 40,42 10,02 14,28 701, ,2 18,27 39,4 9,95 13,82 719, ,3 19,14 40,17 10,28 14,84 692, ,53 18,71 40,45 10,36 14,02 738, ,39 18,38 39,83 10,32 14,19 727, ,93 18,44 40,1 9,90 14,00 707, ,63 18,5 40,3 10,28 13,89 740, ,72 18,79 40,02 10,33 14,08 734, ,7 18,72 40,3 9,88 14,11 700, ,52 18,8 39,85 10,20 13,87 734, ,94 19,4 40,43 9,99 14,86 672, ,26 18,74 39,94 10,18 13,67 744, ,55 18,88 39,89 10,37 13,97 742, ,92 19,05 40,62 9,97 14,64 680,

59 327 18, ,98 10,06 14,16 710, ,79 40,1 9,96 14,32 695, ,11 19,15 40,4 9,90 14,78 669, ,18 18,73 40,38 10,06 14,51 693, ,14 18,59 39,87 10,27 14,19 724, ,31 18,37 40,13 9,60 13,50 711, ,03 18,71 40,48 10,18 14,41 706, ,67 19,22 39,86 10,64 14,30 744, ,89 18,86 39,92 10,25 14,22 720, ,99 18,76 40,31 9,74 14,36 678, ,67 19,03 40,44 10,28 14,37 715, ,12 14,20 712, ,17 18,83 39,31 9,98 14,19 703, ,64 19,1 39,37 10,36 14,02 739, ,99 39,38 10,45 14,21 735, ,83 18,98 39,26 10,48 14,03 747, ,88 19,17 39,15 10,00 14,17 705, ,05 19,08 39,45 10,28 14,34 716, ,7 18,85 39,27 10,10 13,84 729, ,77 18,8 39,25 10,11 13,85 730, ,82 19,32 39,27 9,91 14,28 694, ,64 19,14 39,42 10,29 14,06 731, ,19 19,1 39,35 10,40 14,42 721, ,72 19,16 39,65 10,29 14,22 723, ,33 18,85 39,29 10,17 14,32 710, ,84 19,36 39,24 10,12 14,31 707, ,18 19,01 39,43 10,71 14,38 744, ,81 18,52 39,27 9,88 13,68 722, ,92 19,16 39,39 10,18 14,28 713, ,65 19,18 39,28 9,96 14,05 709, ,77 18,09 39,91 9,29 13,55 685, ,34 18,52 40,34 9,98 13,70 728, , ,4 9,77 13,93 701, ,11 17,91 40,28 9,76 13,79 708, ,38 17,64 40,59 9,34 13,16 709, , ,42 9,88 14,68 672, ,2 18,63 40,11 10,10 14,35 704, ,99 18,59 40,11 10,19 14,16 719, ,47 18,47 40,1 9,83 13,68 718, ,72 18,86 40,11 10,28 14,16 725, ,92 18,63 39,99 10,33 14,10 732, ,16 19,05 40,22 9,83 13,91 706, ,02 18,16 40,67 9,82 14,05 699, ,02 19,19 40,59 9,80 14,04 697, ,95 19,1 40,32 9,78 14,59 670, ,92 18,32 40,39 9,70 14,00 692, ,7 19,16 40,04 10,68 14,35 744, ,68 18,88 40,01 10,22 14,11 724,

60 276 18,9 18,02 40,4 9,64 13,76 700, ,01 18,08 40,44 9,47 13,90 680, ,49 18,84 40,04 10,33 13,95 740, ,93 17,83 40,17 9,65 13,56 711, ,9 18,66 40,26 10,54 14,20 742, ,06 18,51 40,43 10,51 14,26 736, ,49 18,99 40,11 10,34 14,08 734, ,92 18,75 40,26 9,87 14,28 691, ,47 19,08 40,43 9,67 14,25 678, ,67 18,64 39,85 9,55 13,87 688, ,87 19,04 40,14 10,32 14,42 715, ,03 18,27 40,83 9,80 14,20 690, ,2 18,81 39,7 10,43 14,34 727, ,32 18,89 40,28 10,23 14,70 695, ,05 14,09 713, ,38 18,62 39,33 9,64 14,19 678, ,29 19,06 39,45 10,24 14,50 705, ,02 18,88 39,48 10,07 14,18 710, ,88 19,13 39,34 10,07 14,21 708, ,23 19,2 38,85 10,41 14,34 725, ,1 18,91 39,52 10,10 14,27 707, ,03 19,01 39,39 10,48 14,25 735, ,95 19,09 39,17 10,59 14,17 747, ,17 18,92 39,49 10,25 14,32 715, ,55 19,01 39,37 9,81 14,63 670, ,07 18,92 39,27 10,33 14,17 729, ,92 18,79 39,33 10,23 13,98 731, ,6 18,89 39,52 10,11 13,89 728, ,14 19,07 39,47 10,23 14,41 709, ,21 18,89 39,35 10,09 14,28 706, ,56 18,81 39,31 10,17 13,72 740, ,77 19,04 39,38 10,15 14,07 721, ,24 18,95 39,42 10,31 14,37 717, ,08 18,62 39,3 10,26 13,96 734, ,08 18,61 39,17 9,71 13,91 698, ,99 19,02 39,09 10,22 14,12 723, ,13 19,03 39,16 9,86 14,26 691, ,99 18,73 39,22 10,05 13,95 720, ,23 19,06 39,5 9,93 14,48 685, , ,24 10,52 14,28 736, ,22 19,03 40,35 10,43 13,99 745, ,27 18,65 39,82 10,03 14,31 700, ,67 18,58 40,35 10,26 14,00 732, ,49 18,42 40,22 10,13 13,70 739, ,22 18,87 40,06 9,38 13,77 681, ,41 18,85 40,4 9,98 14,02 711, ,72 18,69 39,99 10,41 13,99 744, ,48 19,14 40,24 10,16 14,23 713,

61 234 19,17 19,03 39,82 10,56 14,53 727, ,81 18,36 40,17 10,02 13,87 722, ,1 19,02 40,17 10,28 13,83 743, ,9 18,98 39,77 10,01 14,27 701, ,02 18,46 40,26 9,95 14,14 703, ,75 18,95 40,53 9,92 14,40 689, ,22 18,85 40,06 10,06 14,51 692, ,21 18,93 40,22 9,83 13,86 709, ,4 19,11 40,13 9,80 14,11 694, ,13 19,28 39,89 10,24 14,71 696, ,7 18,7 40,16 10,09 14,04 718, ,28 19,02 40,58 9,50 14,11 673, ,45 18,23 40,77 9,94 13,71 724, , ,96 10,33 14,14 730, ,19 39,95 10,06 14,57 690, ,04 18,33 40,18 9,82 14,02 700, ,6 18,7 40,38 9,36 13,29 704, ,16 18,63 39,42 9,56 14,07 679, ,83 19,12 39,24 9,99 14,13 706, ,01 18,82 39,53 10,05 14,14 710, ,81 18,78 39,18 10,24 13,84 739, ,24 19,2 39,39 10,22 14,55 702, ,04 18,9 39,47 10,15 14,20 714, ,15 18,63 39,27 9,93 14,01 708, ,06 19,14 39,57 10,24 14,44 709, ,09 19,1 39,31 10,21 14,33 712, ,99 18,44 39,38 9,95 13,79 721, ,65 19,08 39,44 10,24 14,03 729, ,11 19,06 39,37 9,84 14,34 686, ,19 19,16 39,2 10,32 14,41 715, ,98 19,21 39,36 9,97 14,35 694, ,14 18,77 39,42 10,02 14,16 707, ,76 18,52 39,38 10,06 13,68 735, ,96 18,84 39,33 10,12 14,05 720, ,36 19,24 39,42 9,89 14,68 673, ,08 39,23 10,28 14,22 722, ,4 18,9 40,26 10,44 14,00 745, ,63 19,18 40,14 10,40 14,34 724, ,78 18,8 40,42 10,62 14,27 744, ,72 19,12 40,09 9,78 14,35 681, ,34 18,17 40,52 9,80 13,50 726, ,24 18,36 39,89 9,73 14,09 690, ,7 19,24 40,18 10,18 14,46 703, ,91 18,09 40,07 9,61 13,71 701, ,63 19,26 40,21 10,08 14,43 698, ,9 18,45 40,45 9,96 14,11 705, ,15 18,8 40,26 10,77 14,49 743, ,88 18,53 40,28 10,33 14,09 733,

62 278 18,54 18,3 39,94 9,39 13,55 693, ,8 17,75 40,26 9,72 13,43 723, ,16 19,13 40,29 9,65 14,00 689, ,13 18,12 40,38 9,80 14,00 700, ,56 18,1 39,95 9,86 13,42 734, ,62 18,42 40,39 9,96 13,85 718, ,29 18,35 40,06 9,99 14,18 704, ,9 18,49 40,25 10,42 14,07 740, ,45 18,68 40,02 10,09 13,79 731, ,87 40,47 10,57 14,51 728, ,56 19,06 40,4 10,40 14,29 727, ,12 18,68 39,74 10,07 14,19 709, ,95 18,85 40,07 10,27 14,31 717, ,19 19,18 39,84 10,71 14,66 730, ,9 18,55 40,27 9,47 14,12 670, ,45 19,07 40,06 10,54 14,09 747, ,86 18,83 39,96 10,46 14,19 737, ,97 18,89 39,96 9,97 14,32 696, ,95 18,38 40,51 9,76 14,11 691, ,7 19, ,02 14,95 669, ,03 19,2 40,05 9,06 14,63 619, ,09 19, ,43 14,81 636, ,56 19,2 40,44 9,77 15,19 643, ,31 18,98 40,4 9,04 14,04 643, , ,37 9,63 14,83 648, ,41 18,77 40,57 9,19 14,02 655, ,11 19,05 40,33 9,65 14,68 657, ,82 18,56 40,45 8,35 12,63 661, ,07 18,92 40,36 9,64 14,56 661, ,15 18,62 40,63 9,11 13,73 663, ,07 19,15 40,43 9,30 13,99 664, ,04 18,7 40,42 9,58 14,39 665, ,01 17,96 40,27 9,17 13,75 666, ,21 18,82 39,521 9,53 14,29 666, ,02 18,72 40,27 10,73 14,34 748, ,07 18,66 40,01 10,66 14,24 748, ,84 19,19 39,92 10,81 14,43 749, ,27 19,02 39,02 10,71 14,30 749, ,92 19,06 39,1 10,56 14,10 749, ,89 18, ,40 13,87 749, ,59 18,81 39,87 10,47 13,94 750, ,32 18,65 40,03 10,28 13,68 751, ,89 18,91 39,13 10,52 13,98 752, ,89 19,22 39,84 10,89 14,46 753, ,19 19,1 39,16 10,81 14,35 753, , ,07 10,49 13,92 753, ,64 18,57 40,43 10,58 13,99 755, ,51 18,89 40,2 10,62 14,06 755,76 62

63 12 19,15 19,21 39,03 10,86 14,36 756, ,11 18,86 39,05 10,65 14,07 756, ,3 18,97 40,32 10,60 14,00 757, ,87 18,35 40,18 10,55 13,91 758, ,24 18,56 40,33 10,37 13,65 759, ,09 19,17 39,17 10,89 14,33 759, ,01 18,96 39,27 10,75 14,15 759, ,62 18,96 40,43 10,85 14,27 759, ,47 18,14 39,8 10,14 13,33 760, ,12 18,92 39,08 10,78 14,14 762, ,41 18,7 40,46 10,62 13,93 762, ,07 18,89 39,8 10,95 14,34 763, ,02 18,97 39,17 10,87 14,13 769, ,43 19,03 40,53 10,97 14,21 771, ,91 18,78 39,48 10,84 14,02 772, ,98 19,07 39,04 10,94 14,13 773, ,61 17,09 39,97 9,91 12,71 779, ,33 18,1 39,51 10,40 13,11 793, , ,12 11,41 14,13 807, ,19 18,61 39,95 10,35 14,27 725, ,87 18,83 40,23 9,76 13,54 721,20 10,06 14,13 Statistické výsledky vzorků vystavené působení houby outkovky pestré vzorky vystavené působení houby Doba působení objem Data trhačka Fmax E Mod Hustota(kg/m³)ρw>3 (Mpa) (Mpa) 0 13,59 16,27 referenční 25, ,14 835,16 13,58 16,38 referenční 26, ,03 828,93 14,86 18,17 referenční 36, ,43 817,68 13,59 15,95 referenční 27, ,85 851,92 14,86 17,89 referenční 39,84-830,26 14,07 17,02 referenční 24, ,78 826,75 14,75 18,99 referenční 33, ,68 776,63 14,97 18,19 referenční 27, ,49 823,10 14,40 17,28 referenční 30, ,72 833,19 14,11 17,16 referenční 35, ,08 822,53 13,24 16,82 referenční 33, ,43 786,79 16,25 18,48 referenční 39, ,64 879,21 14,27 17,92 referenční 23, ,26 796,32 14,21 17,11 referenční 29, ,72 830,22 14,85 18,65 referenční 36, ,34 796,32 14,97 18,72 referenční 35, ,90 799,72 13,88 16,26 referenční 38, ,14 853,60 13,59 17,66 referenční 36, ,71 769,59 14,47 15,86 referenční 30, ,24 912,29 13,93 17,03 referenční 41, ,09 818,06 14,04 16,75 referenční 24,13-838,00 13,36 17,01 referenční 33,06-784,91 13,53 17,27 referenční 33, ,56 783,76 m wkn m wtrhačka m 0 Vw>30 (týdny) 63

64 14,29 15,93 referenční 26, ,43 896,97 13,98 17,06 referenční 37, ,38 819,67 13,82 16,99 referenční 36, ,36 813,43 14,27 16,51 referenční 34, ,51 864,60 12,94 16,66 referenční 37, ,33 776,69 13,11 16,76 referenční 33, ,32 782,34 13,78 17,11 referenční 34, ,56 805,41 13,81 15,56 referenční 29, ,03 887,44 13,82 16,86 referenční 35, ,80 819,50 12,80 15,83 referenční 31,60-808,62 12,99 16,93 referenční 34, ,58 767,60 15,37 18,38 referenční 28,30-836,28 13,54 16,31 referenční 40, ,55 830,02 13,25 16,52 referenční 32, ,87 801,72 13,90 16,98 referenční 39, ,15 818,85 13,82 17,30 referenční 37, ,71 798,71 15,10 16,76 referenční 27, ,23 901,21 13,11 15,83 referenční 39, ,74 827,99 12,93 16,13 referenční 26, ,45 801,57 13,02 15,51 referenční 36, ,09 839,79 13,90 16,25 referenční 37, ,62 855,73 14,54 16,56 referenční 26,86-878,22 13,66 17,53 referenční 35, ,76 779,42 14,24 16,17 referenční 26, ,01 880,32 12,61 16,54 referenční 32, ,07 762,28 13,15 17,22 referenční 33, ,22 763,80 13,50 16,14 referenční 31, ,46 836,30 13,93 16,94 32, ,49 822,99 12,76 13,52 10,18 16, , , ,09 13,59 10,47 16, , , ,49 12,95 10,08 16, , , ,75 13,68 10,10 16, , , ,71 13,21 10,19 16, , , ,61 13,34 10,04 16, , , ,03 12,84 9,71 16, , , ,61 12,99 10,13 16, , , ,42 13,27 9,88 16, , , ,46 12,98 10,06 16, , , ,83 13,93 10,37 16, , , ,53 13,06 10,14 16, , , ,63 13,51 10,04 16, , , ,54 13,31 10,14 16, , , ,34 13,00 9,79 16, , , ,73 13,63 10,13 16, , , ,24 12,75 9,88 16, , , ,67 13,22 10,04 16, , , ,05 13,42 9,42 15, , , ,18 14,05 10,45 16, , , ,05 12,27 9,78 16, , , ,32 11,96 9,10 14, , ,

65 12,39 13,02 9,88 16, , ,11 12,77 9,66 16, , , ,56 13,23 10,22 15, , , ,90 12,23 9,61 16, , ,21 12,85 9,82 16, , , ,78 13,72 10,27 15, , ,70 14,01 10,19 15, , , ,29 13,05 9,86 16, , ,19 14,19 10,63 16, , , ,81 13,33 10,35 16, , , ,54 12,32 9,29 15, , , ,18 12,86 9,86 15, , , ,45 13,37 9,86 15, , , ,45 13,21 10,01 16, , , ,78 12,46 9,60 15, , , ,14 12,90 9,84 15, , , ,06 12,45 9,78 16, , , ,75 13,97 10,21 15, , , ,96 13,72 10,36 16, , , ,93 12,63 9,90 16, , , ,40 13,22 10,01 16, , ,26 12,94 9,91 16, , , ,06 13,49 9,78 16, , ,79 13,99 10,26 16, , , ,39 13,56 10,27 15, , , ,48 13,50 9,78 15, , , ,15 12,78 9,80 15, , , ,94 12,77 9,69 16, , , ,95 13,85 10,31 16, , , ,19 9,98 16,09 31, ,32 819, ,91 13,62 10,33 16, , , ,68 13,12 10,21 16, , , ,83 13,77 10,36 16, , , ,26 12,74 9,97 16, , , ,15 13,62 10,54 16, , , ,92 13,55 10,49 15, , , ,62 12,98 10,05 16, , , ,00 12,32 9,65 15, , , ,07 13,60 10,46 16, , , ,37 12,92 9,92 16, , , ,37 12,82 9,96 15, , , ,48 12,87 10,02 16, , , ,83 12,31 9,55 15, , , ,30 13,59 9,79 15, , , ,92 12,26 9,68 15, , , ,51 13,10 10,14 15, , , ,82 12,32 9,50 15, , ,84 12,25 9,66 16, , , ,16 12,69 9,83 15, , , ,34 12,83 9,95 15, , ,

66 12,81 13,41 16, , , ,39 12,94 10,00 16, , , ,86 13,28 10,26 16, , , ,48 12,94 10,10 16, , , ,28 12,81 9,95 16, , , ,84 12,24 9,62 15, , , ,33 12,80 10,09 15, , , ,65 13,36 10,31 15, , , ,46 13,14 10,08 15, , , ,87 12,32 9,66 15, , , ,89 13,64 10,56 15, , , ,91 12,51 9,69 15, , , ,17 13,71 10,64 16, , ,01 13,66 10,66 15, , , ,20 11,66 9,12 15, , , ,27 12,70 9,96 16, , , ,16 12,65 9,95 16, , , ,19 12,87 9,83 15, , , ,24 12,82 9,98 15, , , ,70 13,29 10,19 15, , , ,77 12,07 9,59 15, , ,02 12,67 9,72 16, , , ,87 13,55 10,37 16, , ,12 12,49 9,84 16, , , ,52 13,00 10,14 16, , , ,51 13,36 10,10 15, , , ,01 13,72 10,50 16, , ,32 11,88 9,17 14, , , ,96 12,37 9,76 16, , , ,92 10,00 15,93 29, , ,29 12,66 9,81 16, , , ,53 13,04 10,07 16, , , ,54 12,91 10,11 16, , , ,43 12,90 10,05 15, , , ,91 13,33 10,32 16, , , ,96 13,56 10,31 16, , , ,68 13,23 9,98 16, , , ,07 13,57 10,29 16, , , ,42 12,95 9,87 16, , , ,89 12,30 9,66 16, , , ,58 13,03 10,06 16, , , ,65 13,14 10,24 15, , , ,63 13,07 10,23 16, , , ,35 12,87 9,89 16, , , ,79 13,15 10,18 16, , , ,59 12,97 9,97 16, , , ,29 12,75 9,77 15, , , ,20 13,62 10,60 16, , ,29 12,87 9,80 16, , , ,55 12,99 10,01 16, , ,

67 12,79 13,25 10,15 16, , , ,42 12,88 9,94 16, , , ,04 12,65 9,48 15, , ,22 13,79 10,52 16, , ,23 13,84 10,49 16, , ,43 12,84 10,00 16, , , ,36 12,93 9,88 15, , ,63 13,06 10,25 16, , , ,83 13,32 10,33 16, , , ,97 13,48 10,28 16, , , ,25 13,86 9,42 15, , , ,80 13,24 10,26 15, , , ,66 13,23 10,30 15, , , ,22 12,61 9,87 16, , , ,80 13,22 10,13 15, , , ,36 12,76 9,97 16, , , ,77 13,35 10,12 15, , ,91 13,37 10,35 15, , ,22 12,57 9,95 16, , , ,47 12,84 10,03 16, , , ,39 12,79 9,95 16, , , ,16 12,56 9,89 16, , , ,64 13,09 10,00 16, , , ,78 13,38 10,24 15, , ,85 12,24 9,57 15, , , ,45 12,81 10,17 16, , , ,07 13,75 10,63 15, , , ,68 13,37 10,23 15, , , ,07 12,55 9,70 16, , , ,71 13,24 10,25 16, , , ,08 10,07 16,18 30, , ,48 12,89 9,97 16, , , ,84 13,14 10,34 16, , , ,03 13,54 10,41 16, , , ,98 13,17 10,45 16, , , ,48 12,76 9,96 15, , , ,71 13,06 10,25 16, , , ,64 12,98 10,03 16, , , ,60 13,06 10,07 16, , , ,36 12,79 9,86 16, , , ,84 13,22 10,24 16, , , ,93 13,43 10,36 16, , , ,91 13,25 10,23 16, , , ,44 12,96 10,13 16, , , ,67 13,03 10,09 16, , , ,20 13,59 10,69 15, , , ,40 12,80 9,86 15, , , ,84 13,14 10,15 16, , , ,47 12,86 9,94 16, , ,

68 11,43 11,89 9,25 15, , , ,37 12,81 9,95 15, , , ,07 12,39 9,74 15, , , ,24 12,51 9,73 16, , , ,70 12,02 9,32 14, , ,11 12,46 9,85 16, , , ,53 12,83 10,07 16, , , ,74 13,18 10,15 15, , ,36 12,76 9,80 15, , , ,83 13,24 10,24 15, , ,90 13,37 10,28 15, , , ,02 12,38 9,80 15, , ,09 12,52 9,80 16, , , ,24 12,54 9,76 16, , ,01 12,43 9,76 16, , , ,91 12,31 9,67 15, , , ,15 13,61 10,62 15, , , ,85 13,30 10,14 16, , , ,83 12,15 9,62 15, , , ,56 11,92 9,44 15, , , ,53 13,06 10,30 15, , , ,88 12,23 9,63 15, , , ,06 13,40 10,50 16, , , ,17 13,52 10,46 16, , , ,45 13,05 10,32 15, , , ,31 12,56 9,83 16, , , ,85 12,20 9,64 16, , , ,59 12,14 9,51 15, , , ,45 12,83 10,30 15, , , ,19 12,52 9,76 16, , , ,83 13,42 10,38 15, , , ,84 13,28 10,19 16, , , průměr 12,85 10,02 16,00 32, ,

69 Grafy znázorňující modul pevnosti a pružnosti v tlaku podél vláken po působení degradace 69

70 70